Problematika nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol"

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Problematika nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Marian Bureš Ing. Milan VENCLÍK Znojmo, 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Problematika nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol vypracoval samostatně na základě pokynů svého vedoucího práce a veškerou použitou literaturu a další použité prameny jsem řádně označil a uvedl v seznamu použitých zdrojů. Ve Znojmě dne 15. dubna Marian BUREŠ

3 Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu práce Ing. Milanu Venclíkovi, MBA za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které jsem mohl využít při zpracování bakalářské práce.

4

5

6 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou trhu práce ve vztahu k mladistvým a absolventům škol. K dosažení daného cíle je provedena především analýza údajů tykající se počtu absolventů škol, počtu nezaměstnaných mladistvých a absolventů a komparace míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a České republice. Důraz je kladen také na politiku zaměstnanosti a především na vybrané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti podporující zaměstnanost této rizikové skupiny, v této části je vyjádřena také finanční náročnost, prostřednictvím vynaložených nákladů na jejich realizaci. Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, politika zaměstnanosti, mladiství, absolventi škol. Abstract This bachelor s deals with the labour market in relation to young people and graduates. Achieving that objective is accomplished primarily by analysis of data relevant to the number of graduates, unemployed youth and comparison of unemployment rates in South Moravia and the Czech Republic. Emphasis is also placed on employment policy and in particular, on the chosen instrument of active employment policy, supporting the employment of high-risk groups. The economic effect in this section is describeed in relation to costs incurred for their implementation. Keywords: Labour market, unemployment, policy of employment, young people, graduates.

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Trh práce Práce Nabídka práce Tržní poptávka po práci Rovnováha na trhu práce Segmentace trhu práce Nezaměstnanost Měření nezaměstnanosti Klasifikace nezaměstnanosti Dopady nezaměstnanosti Skupiny ohrožené nezaměstnanosti Politika zaměstnanosti Malá a velká politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Shrnutí teoretické části Praktická část Charakteristika Jihomoravského kraje Ekonomický profil JMK... 35

8 4.1.2 Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol Charakteristika mladistvých a absolventů škol Počty absolventů škol Struktura nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol Míra nezaměstnanosti absolventů škol Střední odborné vzdělání s VL (H) Úplné střední odborné vzdělání s VL a MZ (L) Úplné střední odborné vzdělání s MZ (M) Úplné střední všeobecné vzdělání Gymnázium (K) Vyšší odborná škola (N) Vysokoškolské vzdělání (T) Míra nezaměstnanosti ve vybraných studijních oborech Politika zaměstnanosti a absolventi škol Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé Absolventi škol a aktivní politika zaměstnanosti Efektivita nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Absolventi škol a pasivní politika zaměstnanosti Návrhy řešení Závěr Použité zdroje Přílohy... 74

9 1 Úvod Nezaměstnanost představuje v dnešní době jeden z ústředních problémů moderních společností. Vlivem vysoké nezaměstnanosti dochází k mrhání zdroji, což determinuje možnosti státu, jeho rozvoj a konkurenceschopnost. Mimo to, vynakládá stát nemalé finanční prostředky na politiku zaměstnanosti a to buďto v podobě dávek pro nezaměstnané nebo podpor v nezaměstnanosti, čemuž říkáme pasivní politika zaměstnanosti, nebo prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, která se soustředí na motivaci nezaměstnaného člověka a umožňuje mu tak nástup do zaměstnání. Na nezaměstnanost můžeme pohlížet z pohledu ekonoma, sociologa a také psychologa. S trochou nadsázky lze říci, že nezaměstnanost má na člověka i společnost z počátku dopad ekonomický, po nějakém čase také dopad sociologický (ztráta sebeúcty, dosaženého statutu) a v dlouhém časovém horizontu se přidá dopad psychologický (deprese, stres). U nás přinesl zásadní změny v oblasti nezaměstnanosti rok 1989, kdy došlo k výrazným změnám na trhu práce, se kterými se objevuje také růst nezaměstnanosti. Do 90. let 20. století nezaměstnanost oficiálně neexistovala. Ovšem tento stav měl za následek výraznou neproduktivitu pracovních sil oproti ostatním vyspělým zemím. Po roce 1989 byla nezaměstnanost dlouhou dobu na příznivé úrovni, ale v posledních letech a především od hospodářské krize a následné recese, která vypukla na přelomu let 2008 a 2009, se musíme i my vyrovnat s tímto nepříznivým jevem, který negativně ovlivňuje celou společnost. Trh práce je do jisté míry segmentován a jsou zde utvářeny skupiny lidí, které se uchází o práci. Co se týče mladistvých a absolventů škol, je skutečností, že patří mezi nejrizikovější skupiny nezaměstnaných na trhu práce. Tato skupina je k tomu do jisté míry předurčena, jelikož se jedná o osoby, které obvykle nemají praktické zkušenosti, postrádají pracovní návyky a postrádají také určité pracovní kontakty usnadňující orientaci na trhu práce. Zaměstnavatel mnohdy postrádá motivaci, zaměstnat mladého člověka bez zkušeností, jelikož jeho zapracování stojí nemalé finanční prostředky. Nezaměstnanost se týká nejen jedince, ale celé společnosti. Je třeba brát v úvahu, že tento jev nelze zcela odstranit, protože se jedná o jev přirozený a do jisté míry také žádoucí, mělo by být ovšem v zájmu všech nezaměstnanost eliminovat, aby nedocházelo k přílišnému mrhání zdroji, jelikož jedině za těchto okolností může být trh práce v rovnováze. 7

10 2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je analyzovat nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol a jejich postavení na trhu práce v ČR za období Dále má práce poukázat na situace absolventů škol v České republice a v Jihomoravském kraji porovnáním míry nezaměstnanosti absolventů podle jednotlivých stupňů vzdělání. Nakonec bude provedena analýza využívání a efektivnosti jednotlivých nástrojů politiky zaměstnanosti a náročnost jejich financování. Naplnění cíle práce bude dosaženo pomocí zpracování statistických dát. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z teoretické a praktické. V první části budou vymezeny základní pojmy, především pak pojmy aktivní a pasivní politika zaměstnanosti a v neposlední řadě právní legislativa týkající se problematiky nezaměstnanosti. Vše vychází z deskripce odborné literatury a platných zákonů. Druhá, praktická část začne charakteristikou Jihomoravského kraje a analýzou jeho ekonomického potenciálu. Dále bude provedena analýza vývoje počtu absolventů jednotlivých kategorií vzdělání, jelikož je zde naprosto zřejmá spojitost v návaznosti na nezaměstnanost i míru nezaměstnanosti v rámci kategorií, ale také je zřejmé, že počet absolventů některých kategorií může v budoucnu negativně ovlivnit nezaměstnanost v kategoriích s vyšším vzděláním, tato návaznost platí především u středoškolského a vysokoškolského vzdělání. Práce je také zaměřena na rozložení nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol. Aby bylo možné vyhodnotit, které kategorie absolventů škol jsou na trhu práce nejvíce ohrožené, je provedena analýza míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a České republice pro možnost komparace a vyhodnocení situace absolventů v Jihomoravském kraji oproti průměru České republiky. V této souvislosti je také provedena analýza perspektivnosti některých oborů vzdělávání podle míry nezaměstnanosti absolventů v těchto oborech. Poslední část je zaměřena na využití politiky zaměstnanosti a především na efektivnost nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných na podporu zaměstnanosti mladistvých a absolventů, je zde vyjádřena také finanční náročnost, která plyne z využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a také finanční zatížení plynoucí z vyplácení podpor v nezaměstnanosti. V bakalářské práci jsou použity tabulky a grafy, jasně vyjadřující situaci mladistvých a také absolventů škol na trhu práce. Zásadními zdroji pro vypracování praktické části budou především data z Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Národního ústavu odborného vzdělávání a Střediska vzdělávací politiky. 8

11 3 Teoretická část Nezaměstnanost se v současné době stává problémem, který zasahuje do života spousty lidí. Aby bylo vůbec možné se nezaměstnaností zabývat, je nezbytné vymezit základní pojmy s ní spojené. V následující kapitole budou vymezeny především pojmy jako je trh práce, jeho základní charakteristiky a pojem práce. 3.1 Trh práce KUCHAŘ (2007, s. 11) uvádí, že Trh práce je stejně jako jakýkoliv jiný trh, založen na vztahu dvou subjektů toho kdo nabízí svojí práci, a toho, kdo tuto práci poptává a je ochoten nabízené zboží 1 koupit. Snahou nabízejícího je své zboží prodat za akceptovatelnou, tj. z jeho pohledu za co nejvyšší cenu. Na druhé straně kupující má zájem, aby tato cena byla co nejnižší a současně, aby kupované zboží bylo co nejkvalitnější. Výsledkem je v tomto případě buď prodej (nákup) zboží nebo jeho odmítnutí. Nabízející se přitom může svobodně rozhodnout, zda své zboží na trhu nabídne a stejně tak se může kupující svobodně rozhodnout, zda toto zboží koupí či nikoli. Existuje mnoho definic, které popisují, jak funguje trh práce. Např. KOLIBOVÁ (2005, s. 31) definuje trh práce jako místo, kde se střetávají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Nabízející a poptávající mezi sebou vyjednávají cenu i množství směnného zboží, tedy práce. Pomocí trhu práce jsou lidé rozmístění do jednotlivých zaměstnání, firem, odvětví a regionů. Na základě uspořádání produkce a distribuce práce jsou uspokojovány jak osobní potřeby samotných lidí, tak i celé společnosti. Dle WILDMANNOVÉ (2005, s. 114) je pro tržní ekonomiku typické, že uvnitř tohoto mechanismu funguje několik trhů souběžně. Nejen tedy trhy zboží a služeb, ale i trhy výrobních faktorů a také trh práce, na němž se kupuje a prodává práce, jejíž cenou je mzda. Trh práce je však oproti jiným trhům trhem specifickým. Jeho specifika plynou z toho, že práce je podmíněna funkcí pracovní síly a je tudíž spjata s osobností člověka. Na trhu práce vystupují dva subjekty. Na jedné straně ten, kdo práci poptává a na straně druhé ten, kdo jí nabízí. Práce je vedle přírodních zdrojů, technologií a kapitálu jedním ze čtyř základních výrobních faktorů. V následující kapitole budou uvedena specifika, kterými se práce vyznačuje. 1 Zboží v tomto případě představuje práci 9

12 3.1.1 Práce KREBS (2007, s. 287) uvádí, že práce a pracovní uplatnění nepochybně řadíme k základním atributům člověka. Práce je určující nejen pro ekonomický a sociální status jedinců, ale také celých rodin a v podstatě také pro stabilitu a prosperitu celé společnosti. Dle VÁCLAVÍKOVÉ (2009, s. 22) představuje lidská práce v ekonomii základní výrobní faktor, jenž i ve vysoce ztechnologizovaném procesu produkce má svojí významnou roli. V sociologii práce představuje specifický sociální jev uskutečňovaný v sociálním prostředí, kde se ve složitě hierarchizovaných interakcích setkávají jedinci, kteří provozují cílevědomé a účelné činnosti. VACLAVÍKOVÉ (2009, s. 22) se navíc jeví neúplné, vymezit práci jako souhrn manuálních či intelektuálních činností, pomocí nichž jsou statky a služby vyráběny nejen pro vlastí spotřebu, ale i pro směnu. Potvrzuje tedy myšlenku uvedenou výše a obohacuje práci o socio-kulturní rozměr. GIDDENS (1999, s. 308) ve své publikaci uvádí, že prací tráví většina lidí více času než jakoukoli jinou činností. Často si lidé spojují pojem práce se slovem dřina, s úkoly, které by nejraději omezili na úplné minimum a pokud možno se jim úplně vyhnuli. Práce má ovšem i své přitažlivé stránky, není to jen dřina. V moderní společnosti hraje zaměstnání důležitou roli pro udržení sebeúcty. Dokonce i tehdy, když je pracovní náplň nezajímavá a odehrává se v ne příliš příjemném prostředí, mívá zaměstnání určující vliv na psychologický stav jedince a jeho každodenní cyklus činností. Tuto skutečnost BUCHTOVÁ (2002, s. 11) doplňuje o fakt, že ačkoli je práce pro člověka časově náročná, namáhavá a vyčerpávající, zajišťuje mu na straně druhé osobnostní rozvoj, pocit uspokojení a životního smyslu. Práce jako přírodní a kulturní aktivita, totiž odpovídá hlubinné biologické potřebě člověka. V neposlední řadě práce přináší lidem obživu, uznání společnosti, pocit elementární sebeúcty, a do jisté míry udržuje i jeho fyzické a duševní zdraví. Práce se neustále mění a přizpůsobuje ekonomicko-sociálním potřebám společnosti. Jak se mění význam jednotlivých segmentů národního hospodářství (zemědělství, průmysl, služby) mění se i tvář společnosti. Postupně se minimalizuje skupina zemědělců, klesá počet průmyslových dělníku, zatímco rostoucí tendenci vykazuje sektor služeb nabízející pracovní příležitosti vysoce kvalifikovaným lidem. Se zaváděním informačních technologii nastala paradoxní situace, kdy mladá generace učí generaci starší, jak uvádí KOLIBOVÁ (2005, s. 31). 10

13 Mzdová sazba (W) Práce je tedy hlavním předmětem směny na trhu práce a jako vše má své stinné a své světlé stránky. V každém případě je práce určujícím faktorem, který se odráží na způsobu a úrovni života každého člověka. Trh práce je ovšem vedle práce charakterizován také tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce, přičemž na trhu práce existuje konkurence jak na straně poptávky, tak na straně nabídky, jak uvádí HOLMAN (2005, s. 280). V následující kapitole bude vymezen pojem nabídka práce a v kapitole po ní poptávka po práci Nabídka práce Dle KOLIBOVÉ (2005, s. 36) tvoří nabídku na trhu práce individuální lidé prodávající vlastní pracovní sílu. Každý člověk se rozhoduje, zda má vstoupit na trh práce a kolik práce bude nabízet. Určující v tomto rozhodování jsou dvě skutečnosti: co mohu získat prací, co mi přinese volný čas. Z pohledu ekonomie je tato volba obdobná rozhodování spotřebitele, důležité je porovnání ceny práce s cenou volného času. Cenou práce je mzda, cenou volného času je ušlá mzda. Tuto skutečnost JUREČKA (2010, s. 241) doplňuje o fakt, že čím více času věnuje člověk práci, tím méně mu zbývá k odpočinku, zábavě, studiu apod. Práce má tedy své náklady obětované příležitosti v podobě volného času, kterého se ve prospěch práce vzdáme. LISÝ (2005, s. 265) uvádí, že jednou z podstatných otázek v analýze nabídky práce je otázka, jak pracovní síla reaguje na vyšší mzdy. Obrázek č. 1 Křivka individuální nabídky práce S C W - mzda L - Práce 0 Množství práce (L) Zdroj: LISÝ Jan, Ekonómia v novej ekonomike, str

14 Tvar křivky individuální nabídky práce je výsledkem charakteristického chování domácností na trhu práce. Zvláštní tvar křivky nabídky práce vyjadřuje vztah mezi množstvím práce (L) a danou mzdovou sazbou. S růstem reálné mzdy nabídka práce roste, ale od bodu (C) s růstem reálné mzdy nabízené množství práce, naopak klesá. Tento na první pohled paradoxní jev má přirozené vysvětlení, jelikož při vysokých mzdách klesá nabídka práce žen, protože mzdy mužů jsou dostatečné na zabezpečení životní úrovně rodiny, jak uvádí LISÝ (2005, s. 265). Tuto skutečnost KUCHAŘ (2007, s. 14) doplňuje o fakt, že se v ekonomické teorii hovoří o vzájemném působení dvou sil, o substitučním a důchodovém efektu. Substituční efekt vyjadřuje situaci, kdy vyšší mzdy zvyšují zájem o práci, dochází k většímu využití disponibilního času a omezení volného času (volný čas je příliš drahý, aby byl věnován zábavě místo dobře placené práci). Důchodový efekt se projevuje tehdy, když má domácnost ustálenou úroveň uspokojení potřeb a není nucena nabízet větší množství práce, protože stanovené životní úrovně dosáhne při rostoucí úrovni příjmů se stejným objemem práce. Individuální nabídka práce představuje uvažování domácnosti o tom, zda při dané výši mzdy vstoupí nebo nevstoupí na trh práce, přičemž určující je také cena volného času. S trhem práce ovšem souvisí také pojem tržní nabídky práce. Dle VÁCLAVÍKOVÉ (2009, s. 26) představuje tržní nabídka práce součet všech individuálních nabídek práce na trhu. Křivka tržní nabídky práce se liší od křivky individuální nabídky práce, jelikož tvar křivky není zpětně zakřivený, ale je rostoucí. S růstem mezd roste nabídka práce na trhu práce. Uvedenou zákonitost vykládají ekonomové následujícími dvěma způsoby: růst mezd vede zaměstnané osoby k ochotě nabízet ještě více práce, růst mezd láká do práce osoby stojící doposud mimo trh práce. Můžeme také hovořit o tržní nabídce práce určité profese. Vyšší mzdy například účetních přilákají osoby z jiných profesí. Vyšší mzdy v Praze jsou zase důvodem migrace pracovní síly z jiných regionů, proto je sklon tržní nabídky práce kladný. Mezi hlavní determinanty nabídky práce můžeme dle VÁCLAVÍKOVÉ (2009, s. 27) zařadit: reálné mzdy (současné i očekávané), 12

15 majetek, mimopracovní příjmy (například sociální dávky), demografický vývoj (počet obyvatelstva v produktivním věku), míra ekonomické aktivity obyvatelstva, úroková míra, daně, ceny spotřebitelského zboží, kulturní, náboženské vlivy. Trh práce je tvořen nejen tržní nabídkou práce, ale také tržní poptávkou po práci. V následující kapitole bude v této souvislosti vymezen pojem tržní poptávky po práci Tržní poptávka po práci Strana nabídky je zastoupena především domácnostmi, zatímco poptávkovou stranu reprezentují, jak uvádí KUCHAŘ (2007, s. 14) především firmy (zaměstnavatelé), jejichž hlavním úsilím je maximalizace zisku. Rozsah poptávky po práci je proto ovlivněn především dvěma faktory: přijetím nových pracovních sil se současně zvýší celková produkce podniku, ale zároveň se zvýší mzdové náklady. Z toho vyplývá, že při určování křivky poptávky po práci je potřebné vycházet z mezního produktu práce, který je definovaný jako přírůstek produktu, při zaměstnání dodatečné jednotky práce, jak uvádí LISÝ (2005, s. 266). Dle MANKIWA (1999, s. 388) mezní produkt práce klesá s rostoucím počtem pracovníků. Firma maximalizuje svůj zisk za předpokladu, že zaměstnává dodatečné jednotky práce až do bodu, kdy se hodnota mezního produktu práce rovná reálné mzdě. Pod touto úrovní zaměstnanosti je hodnota mezního produktu vyšší než mzda, takže najímání dalších zaměstnanců zvyšuje zisk firmy. Naopak při vyšší úrovni zaměstnanosti je hodnota mezního produktu nižší než mzda, takže zaměstnání dodatečné jednotky práce je neziskové. Tržní poptávka po práci má stejně jako tržní nabídka práce určité determinanty. Dle VACLAVÍKOVÉ (2009, s. 25) jsou hlavními determinantami poptávky po práci: cena práce (mzda), 13

16 poptávka po zboží a službách vyráběných pomocí práce, produktivita práce, cena vyráběných produktů, očekávání budoucí tržby, ceny ostatních vstupů, množství a kvalita pracovní síly. Dále VACLAVÍKOVÁ (2009, s. 25) uvádí, že stejně jako můžeme rozlišit individuální nabídku práce a tržní nabídku práce, můžeme také rozlišit individuální poptávku po práci a tržní poptávku po práci. Tržní poptávka po práci je horizontální součet individuálních poptávek všech firem poptávajících práci Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce je určena vzájemnou interakcí tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci. Tato interakce je ovlivněna řadou faktorů, které determinují rovnováhu na trhu práce. Cílem této kapitoly bude především popsat rovnováhu na trhu práce a také objasnit situaci, kdy ačkoli je trh práce v rovnováze, existuje určitá míra nezaměstnanosti. Dle KOLIBOVÉ (2005, s. 39) je dosažení rovnováhy na trhu práce složitější než na jiných trzích. Nabídka práce reaguje mnohdy na růst poptávky po práci pomalu. To je dáno dobou profesní přípravy, která je nutná pro získání poptávané kvalifikace. Podmínkou dosažení rovnovážného stavu na trhu práce jsou především pružné mzdy. KUCHAŘ (2007, s. 15) popisuje rovnováhu na trhu práce jako stav, kdy se agregátní, tj. souhrnná nabídka rovná agregátní, tj. souhrnné poptávce. Je to stav, kdy domácnosti nabízejí při dané reálné mzdě tolik práce, kolik chtějí a podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich při dané reálně mzdě chtějí najmout. Rovnováhu na trhu práce určuje především úroveň reálné mzdy. Trh práce je v rovnováze pouze tehdy, nachází-li se úroveň reálné mzdy v takové výši, při které domácnosti nabízejí právě tolik práce, kolik chtějí podniky najmout. Výše reálné mzdy je na úrovni, při které dochází k vyčištění trhu. 14

17 Obrázek č. 2: Rovnováha na trhu práce Zdroj: KOLIBOVÁ Helena, Trh práce a politika zaměstnanosti, str. 39 VACLAVÍKOVÁ (2009, s. 27) uvádí, že průsečík nabídkové (S) a poptávkové (D) křivky určuje rovnovážnou mzdu. Trh práce se nachází v rovnováze při rovnovážné mzdové sazbě a rovnovážné zaměstnanosti. Fungování trhu práce v rovnováze je znázorněno na obrázku, ve kterém vodorovnou osu tvoří množství pracovních sil (L), svislá osa ukazuje mzdovou sazbu (W), přičemž v bodě E při mzdě W a zaměstnanosti L je trh práce v rovnováze. KUCHAŘ (2007, s. 15) dále celou situaci doplňuje o fakt, že v této chvíli funguje ekonomika na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. MARTIN (1985, s. 45) dodává, že i když je trh práce v rovnováze, neexistuje žádná záruka, že se ekonomika nachází ve stavu plné zaměstnanosti. Milton Friedman označil nezaměstnanost, která existuje, i když reálné mzdy zůstávají na rovnovážné úrovni, za přirozenou míru nezaměstnanosti. Ta je blíže specifikována v příloze Segmentace trhu práce Podmínky, za kterých lidé vstupují na trh práce, se liší podle toho, kam a na jaká pracovní místa nastupují. Trh práce se drobí na velký počet dílčích trhů, na kterých platí různá pravidla. Segmentační procesy vyjadřují potřebu diferenciace mezi jednotlivými součástmi trhu práce podle toho, jaký mají význam v sociálně ekonomické struktuře společnosti, jak dynamický je jejich vývoj a jaké možnosti nabízejí oběma aktérům. Každý segment odlišně strukturuje sociálně-ekonomické faktory, které jej tvoří. Trh práce je tedy množinou vzájemně se prolínajících a ovlivňujících segmentů, neustále se vyvíjejících podle toho, jakým vývojem prochází celá společnost, jak uvádí KUCHAŘ (2007, s. 31). 15

18 Dle KOLIBOVÉ (2005, s. 33) lze rozdělit trh práce na: primární a sekundární, formální a neformální, interní a externí. Primární a sekundární trh práce Členění trhu práce na primární a sekundární vychází z duální teorie trhu práce. Na primárním trhu práce se vyskytují lepší pracovní příležitosti, které nabízí relativní pracovní jistotu, kariérový růst, lepší pracovní i mzdové podmínky. Naopak na sekundárním trhu práce se vyskytují pracovní místa s nižší sociální prestiží i mzdovým ohodnocením a vyskytuje se zde také vyšší fluktuace pracovníků. Lidé pracující na tomto trhu jsou častěji vystaveni riziku kratší či delší nezaměstnanosti, mají relativně malou šanci zvýšit si svou kvalifikaci nebo přejit na primární trh. Na sekundárním trhu práce nacházejí častěji zaměstnání skupiny lidí, které patří mezi rizikové na trhu práce. Těmito rizikovými skupiny jsou především mladí lidé, nekvalifikovaní, příslušníci etnických menšin, lidé se zdravotním postižením, či v předdůchodovém věku, jak uvádí KOLIBOVÁ (2004, s. 33). Formální a neformální trh práce Dle MAREŠE (1994, s. 53) je formální trh práce trhem oficiálních pracovních příležitostí, který je kontrolovaný společenskými institucemi sloužícími k jeho regulaci. Zatímco neformální trh je většinou mimo kontrolu těchto institucí a týká se aktivit řazených obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky 2, samozásobitelství a domácích prací. Zapojením do neformálního trhu práce mohou domácnosti shromažďovat své příjmy, ale je klamná představa, že tento trh může vyrovnávat nezaměstnanost. Dále upozorňuje na fakt, že oba trhy jsou navzájem propojeny a lepší možnosti na trhu neformálním, jsou většinou podmíněny lepším postavením na trhu formálním. Interní a externí trh práce VÁCLAVÍKOVÁ (2009, s. 24) ve své publikaci uvádí, že klasifikace pracovního trhu na externí a interní vychází z perspektivy pohledu na pracovní trh. V případě externího trhu jde o trh, na kterém si jednotlivé firmy konkurují. Interní trh je potom trhem určité firmy. Pomoci tohoto rozdělení můžeme sledovat strategii přemísťování pracovních sil. Přemisťování jedinců na trhu práce ovlivňuje politika zaměstnanosti státu, která poskytuje 2 Představují činnosti, které jsou v rozporu s etickými a morálními normami a také zákonem dané země (nelegální podnikání, podnikání obcházející pracovní a daňové zákony) 16

19 stimulační pobídky k pohybu zaměstnanců mezi firmami, může také podporovat rozvoj lidských zdrojů uvnitř jednotlivých firem. 3.2 Nezaměstnanost Při pohledu do historie zjistíme, že za dob středověku se nehovořilo o nezaměstnaných nýbrž o chudých. Lidé, které bychom dnes mohli považovat za nezaměstnané, byli v průběhu celého středověku chápání jako součást chudiny, jak uvádí MAREŠ (1994, s. 35). Dle KOLIBOVÉ (2005, s ) se historie nezaměstnanosti začíná psát krátce po průmyslové revoluci 3, která vedla k nahrazování lidské práce stroji. Dále uvádí, že se situace výrazně změnila v 19. století, jelikož od této doby, až do současnosti staví nezaměstnanost milióny lidí, před problémy spojené se ztrátou zaměstnání či stěhování se za prací. Tuto situaci MAREŠ (1994, s. 36) doplňuje o fakt, že v tomto období nastaly také počátky zprostředkování práce státními institucemi a také počátky celonárodních a státem garantovaných systémů pojištění pro případ nezaměstnanosti. Dále uvádí, že 1. světová válka nezaměstnanost téměř odstranila, ale ta se opět objevila s počátkem deprese , která se dramaticky opakovala a vyvrcholila v třicátých letech. Dle internetových stránek EUROEKONOM začala hospodářská krize roku 1929, přesně 24. října, kdy došlo k pádu burzy na Wall Street. Krize zasáhla téměř všechny země včetně Česko-Slovenské republiky, kde na konci roku 1929 nezaměstnanost činila 6 %, zatímco na konci roku 1932, kdy krize gradovala, stoupl ukazatel na hodnotu 26 % 4. Během 2. světové války byla ekonomika přizpůsobována potřebám války, jak uvádí SIRŮČEK (2007, s. 82). Když se opět zaměříme na Česko-Slovenskou republiku, tak její hlavní přínos pro nacistické Německo spočíval především v těžkém průmyslu. To mělo za následek, že rostl objem průmyslové výroby a s ním i zaměstnanost. 3 Rok Statistiky z období krize, která propukla ve třicátých letech 20. Století jsou ovšem nepřesné, jak uvádí KOLIBOVÁ (2004, s. 85) 17

20 MAREŠ (1994, s. 38) uvádí, že v povalečné Evropě nepřekračovala míra nezaměstnanosti 3 4 %, což můžeme považovat za normální frikční nezaměstnanost. Počet dlouhodobě nezaměstnaných byl tehdy zanedbatelný. V Evropě končí sen o plné zaměstnanosti v 70. letech 20. století kdy dochází nejdříve na konci roku 1973 (ceny ropy 4x větší) a poté následně roku 1979 k ropným šokům. Evropská průmyslová odvětví spoléhající se na levnou energii nebyla schopna za těchto podmínek ustát konkurenční boj na světovém trhu, jak uvádí KOLIBOVÁ (2005, s. 87). Dle SLANÉHO (2002, s ) byla situace v Česko-Slovenské republice za dob socialismu jiná, jelikož za dob centrálně plánované ekonomiky oficiálně nezaměstnanost neexistovala, ale naopak existoval nedostatek pracovních sil z důvodu, že řada lidí byla zaměstnána a placena za práci, která by v podmínkách tržního hospodářství placena nebyla. Poté co byla nezaměstnanost uvedena do historického kontextu, bude v následujících odstavcích blíže specifikován samotný pojem nezaměstnanosti, se kterou se v současnosti většina zemí potýká. FUCHS (2005, s. 139) uvádí, že nezaměstnanost bývá označována za projev poruchy na trhu práce. Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří již dvě století k problémům, jímž ekonomie věnuje pozornost. Revoluční objev v chápání nezaměstnanosti přinesl J. M. Keynes 5 ve svém díle Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz, kde popsal fungování trhu při nepružných mzdách a popsal tak situaci na trhu, která je doprovázena nedobrovolnou nezaměstnaností. Keynes tvrdil, že se mzdy nepohybují tak, aby vyčistily trh, a to vede k disproporcím mezi těmi, kdo práci hledají a volnými pracovními místy. Do této doby byla nezaměstnanost vysvětlována Klasickou teorii, která počítala s tím, že se mzdy pohybují nahoru a dolů, aby vyčistily trh. SAMUELSON (1995, s ) uvádí, že nezaměstnanost je v moderních společnostech ústředním problémem. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké, během takových období rovněž ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí a rodinný život. 5 John Maynard Keynes

21 Každá ekonomika disponuje určitým množstvím výrobních faktorů. Při maximální možné úrovni vytížení výrobních faktorů se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu, tedy maximální udržitelné úrovni výstupu. V případě, že se ekonomika nenachází na úrovni potenciálního produktu, dochází k onomu zmiňovanému mrhání zdroji a zvyšování míry nezaměstnanosti. VÁCLAVÍKOVÁ (2009, s. 46) definuje nezaměstnanost jako nerealizovanou nabídku práce na trhu práce. Jedná se o stav nerovnováhy na trhu práce, kdy nabídka převládá nad poptávkou nebo kdy struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky. Na trhu práce se při dané reálné mzdě nachází více domácností, které zde svojí práci nabízí, než firem, které práci poptávají. Tento jev může být také výsledkem nerovnovážného rozmístění pracovních sil v jednotlivých odvětvích Měření nezaměstnanosti Aby mohlo být řečeno, jaká je úroveň nezaměstnanosti, musí být nejdříve vymezeno: kdo je nezaměstnaný, koho lze řadit mezi zaměstnané, kdo spadá do ekonomicky aktivního obyvatelstva, kdo je ekonomicky neaktivní. Dle MUSILA (2008, s. 345) se v ekonomice za nezaměstnané považují osoby starší 15 let a dále splňují tato kritéria: nemají placené zaměstnání ani příjem ze sebezaměstnání, aktivně hledají práci, Jsou připraveni nastoupit do práce do 14 dnů. JUREČKA (2010, s. 135) doplňuje, že zaměstnaní jsou lidé, kteří pracují na plný nebo částečný úvazek. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je tvořeno zaměstnanými a nezaměstnanými. Ostatní osoby v produktivním věku, které nemají zaměstnání, ani ho z nejrůznějších důvodů nehledají, jsou řazení do kategorie ekonomicky neaktivních. Do kategorie ekonomicky neaktivních patří zejména studenti, lidé v domácnosti, kteří pečují o malé děti nebo handicapované členy rodiny, zdravotně postižení, kterým zdravotní stav nedovoluje pracovat a osoby, jež si zvolily jiný způsob života. 19

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje.. OPAKOVÁNÍ A 1. Státní rozpočet sestavuje.. 2. Hlavní zdroj příjmové části státního rozpočtu představují... 3. Napiš tři složky výdajové části státního rozpočtu: 4. Pojmenuj rozpočet: příjmová část je vyšší

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

TRH PRÁCE.

TRH PRÁCE. TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,

Více

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,

Více

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva Ekonomika Nezaměstnanost Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. III/2

Více

Makroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika

Makroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika Přednáška Makroekonomie I Nezaměstnanost Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co důležité z minulé přednášky Poznání inflace, způsoby jejího měření, příčiny Vztah inflace a nezaměstnanosti je nějaký

Více

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Formování cen na trzích výrobních faktorů Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami.

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Participace na trhu práce a nezaměstnanost Vzdělávací

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

NEZAMĚSTNANOST. Makroekonomie 1

NEZAMĚSTNANOST. Makroekonomie 1 NEZAMĚSTNANOST Makroekonomie 1 MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Musíme si nejprve rozlišit, kdo je to vlastně nezaměstnaný člověk Zaměstnaní-osoby starší 15-ti let, mající placené zaměstnání, nebo podnikají Nezaměstnaní-osoby

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po

Více

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky 11. Hospodářsk ská politika rb mezinárodn rodní podnikání 2 2005/2006 Struktura tématu 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů 3. Základní typy hospodářské politiky

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška 23.05.2007 INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška I. Inflace II. Nezaměstnanost Ing. A. Ecková,, PhD. 9. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace,, cenové indexy, Phillipsova

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Ekonomika III. ročník. 014_Nezaměstnanost

Ekonomika III. ročník. 014_Nezaměstnanost Ekonomika III. ročník 014_Nezaměstnanost Právo na práci USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh práce a nezaměstnanost 1 Osnova přednášky 1. Poptávka a nabídla na trhu práce 2. Rovnováha na trhu práce-keynesiánský a neoklasický přístup 3. Nezaměstnanost- měření 4. Typy nezaměstnanosti 5. Důsledky

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Projekt : EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Registrační číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.0815 Číslo a název šablony klíčové aktivity

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

4. Pracovní síly v zemědělství

4. Pracovní síly v zemědělství 4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Říjen 2012 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

EKONOMIKA Nezaměstnanost vznik, příčiny

EKONOMIKA Nezaměstnanost vznik, příčiny Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Nezaměstnanost

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

ÚVOD DO PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ

ÚVOD DO PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ ÚVOD DO PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ Kateřina Legnerová Mail: katerina.legnerova@fhs.cuni.cz ÚVOD Předmět jako takový Organizace zkoušek Základní literatura: Zuzana Dvořáková a kol.: Řízení lidských zdrojů, 2012

Více

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků 7% 4% 5% 15% 43% 26% do 19 20-49 50-99 100-199 200-499 500 a více FIRMY PODLE ODVĚTVÍ I. odvětví počet % školství 80 13,9

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice EKONOMIE etymologie - etymologie ř. oikos dům ř. nomos - zákon => vedení domácnosti definice 1 Definice ekonomie je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb.

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více