Problematika nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol"

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Problematika nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Marian Bureš Ing. Milan VENCLÍK Znojmo, 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Problematika nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol vypracoval samostatně na základě pokynů svého vedoucího práce a veškerou použitou literaturu a další použité prameny jsem řádně označil a uvedl v seznamu použitých zdrojů. Ve Znojmě dne 15. dubna Marian BUREŠ

3 Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu práce Ing. Milanu Venclíkovi, MBA za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které jsem mohl využít při zpracování bakalářské práce.

4

5

6 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou trhu práce ve vztahu k mladistvým a absolventům škol. K dosažení daného cíle je provedena především analýza údajů tykající se počtu absolventů škol, počtu nezaměstnaných mladistvých a absolventů a komparace míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a České republice. Důraz je kladen také na politiku zaměstnanosti a především na vybrané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti podporující zaměstnanost této rizikové skupiny, v této části je vyjádřena také finanční náročnost, prostřednictvím vynaložených nákladů na jejich realizaci. Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, politika zaměstnanosti, mladiství, absolventi škol. Abstract This bachelor s deals with the labour market in relation to young people and graduates. Achieving that objective is accomplished primarily by analysis of data relevant to the number of graduates, unemployed youth and comparison of unemployment rates in South Moravia and the Czech Republic. Emphasis is also placed on employment policy and in particular, on the chosen instrument of active employment policy, supporting the employment of high-risk groups. The economic effect in this section is describeed in relation to costs incurred for their implementation. Keywords: Labour market, unemployment, policy of employment, young people, graduates.

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Trh práce Práce Nabídka práce Tržní poptávka po práci Rovnováha na trhu práce Segmentace trhu práce Nezaměstnanost Měření nezaměstnanosti Klasifikace nezaměstnanosti Dopady nezaměstnanosti Skupiny ohrožené nezaměstnanosti Politika zaměstnanosti Malá a velká politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Shrnutí teoretické části Praktická část Charakteristika Jihomoravského kraje Ekonomický profil JMK... 35

8 4.1.2 Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol Charakteristika mladistvých a absolventů škol Počty absolventů škol Struktura nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol Míra nezaměstnanosti absolventů škol Střední odborné vzdělání s VL (H) Úplné střední odborné vzdělání s VL a MZ (L) Úplné střední odborné vzdělání s MZ (M) Úplné střední všeobecné vzdělání Gymnázium (K) Vyšší odborná škola (N) Vysokoškolské vzdělání (T) Míra nezaměstnanosti ve vybraných studijních oborech Politika zaměstnanosti a absolventi škol Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé Absolventi škol a aktivní politika zaměstnanosti Efektivita nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Absolventi škol a pasivní politika zaměstnanosti Návrhy řešení Závěr Použité zdroje Přílohy... 74

9 1 Úvod Nezaměstnanost představuje v dnešní době jeden z ústředních problémů moderních společností. Vlivem vysoké nezaměstnanosti dochází k mrhání zdroji, což determinuje možnosti státu, jeho rozvoj a konkurenceschopnost. Mimo to, vynakládá stát nemalé finanční prostředky na politiku zaměstnanosti a to buďto v podobě dávek pro nezaměstnané nebo podpor v nezaměstnanosti, čemuž říkáme pasivní politika zaměstnanosti, nebo prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, která se soustředí na motivaci nezaměstnaného člověka a umožňuje mu tak nástup do zaměstnání. Na nezaměstnanost můžeme pohlížet z pohledu ekonoma, sociologa a také psychologa. S trochou nadsázky lze říci, že nezaměstnanost má na člověka i společnost z počátku dopad ekonomický, po nějakém čase také dopad sociologický (ztráta sebeúcty, dosaženého statutu) a v dlouhém časovém horizontu se přidá dopad psychologický (deprese, stres). U nás přinesl zásadní změny v oblasti nezaměstnanosti rok 1989, kdy došlo k výrazným změnám na trhu práce, se kterými se objevuje také růst nezaměstnanosti. Do 90. let 20. století nezaměstnanost oficiálně neexistovala. Ovšem tento stav měl za následek výraznou neproduktivitu pracovních sil oproti ostatním vyspělým zemím. Po roce 1989 byla nezaměstnanost dlouhou dobu na příznivé úrovni, ale v posledních letech a především od hospodářské krize a následné recese, která vypukla na přelomu let 2008 a 2009, se musíme i my vyrovnat s tímto nepříznivým jevem, který negativně ovlivňuje celou společnost. Trh práce je do jisté míry segmentován a jsou zde utvářeny skupiny lidí, které se uchází o práci. Co se týče mladistvých a absolventů škol, je skutečností, že patří mezi nejrizikovější skupiny nezaměstnaných na trhu práce. Tato skupina je k tomu do jisté míry předurčena, jelikož se jedná o osoby, které obvykle nemají praktické zkušenosti, postrádají pracovní návyky a postrádají také určité pracovní kontakty usnadňující orientaci na trhu práce. Zaměstnavatel mnohdy postrádá motivaci, zaměstnat mladého člověka bez zkušeností, jelikož jeho zapracování stojí nemalé finanční prostředky. Nezaměstnanost se týká nejen jedince, ale celé společnosti. Je třeba brát v úvahu, že tento jev nelze zcela odstranit, protože se jedná o jev přirozený a do jisté míry také žádoucí, mělo by být ovšem v zájmu všech nezaměstnanost eliminovat, aby nedocházelo k přílišnému mrhání zdroji, jelikož jedině za těchto okolností může být trh práce v rovnováze. 7

10 2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je analyzovat nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol a jejich postavení na trhu práce v ČR za období Dále má práce poukázat na situace absolventů škol v České republice a v Jihomoravském kraji porovnáním míry nezaměstnanosti absolventů podle jednotlivých stupňů vzdělání. Nakonec bude provedena analýza využívání a efektivnosti jednotlivých nástrojů politiky zaměstnanosti a náročnost jejich financování. Naplnění cíle práce bude dosaženo pomocí zpracování statistických dát. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z teoretické a praktické. V první části budou vymezeny základní pojmy, především pak pojmy aktivní a pasivní politika zaměstnanosti a v neposlední řadě právní legislativa týkající se problematiky nezaměstnanosti. Vše vychází z deskripce odborné literatury a platných zákonů. Druhá, praktická část začne charakteristikou Jihomoravského kraje a analýzou jeho ekonomického potenciálu. Dále bude provedena analýza vývoje počtu absolventů jednotlivých kategorií vzdělání, jelikož je zde naprosto zřejmá spojitost v návaznosti na nezaměstnanost i míru nezaměstnanosti v rámci kategorií, ale také je zřejmé, že počet absolventů některých kategorií může v budoucnu negativně ovlivnit nezaměstnanost v kategoriích s vyšším vzděláním, tato návaznost platí především u středoškolského a vysokoškolského vzdělání. Práce je také zaměřena na rozložení nezaměstnanosti mladistvých a absolventů škol. Aby bylo možné vyhodnotit, které kategorie absolventů škol jsou na trhu práce nejvíce ohrožené, je provedena analýza míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a České republice pro možnost komparace a vyhodnocení situace absolventů v Jihomoravském kraji oproti průměru České republiky. V této souvislosti je také provedena analýza perspektivnosti některých oborů vzdělávání podle míry nezaměstnanosti absolventů v těchto oborech. Poslední část je zaměřena na využití politiky zaměstnanosti a především na efektivnost nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných na podporu zaměstnanosti mladistvých a absolventů, je zde vyjádřena také finanční náročnost, která plyne z využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a také finanční zatížení plynoucí z vyplácení podpor v nezaměstnanosti. V bakalářské práci jsou použity tabulky a grafy, jasně vyjadřující situaci mladistvých a také absolventů škol na trhu práce. Zásadními zdroji pro vypracování praktické části budou především data z Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Národního ústavu odborného vzdělávání a Střediska vzdělávací politiky. 8

11 3 Teoretická část Nezaměstnanost se v současné době stává problémem, který zasahuje do života spousty lidí. Aby bylo vůbec možné se nezaměstnaností zabývat, je nezbytné vymezit základní pojmy s ní spojené. V následující kapitole budou vymezeny především pojmy jako je trh práce, jeho základní charakteristiky a pojem práce. 3.1 Trh práce KUCHAŘ (2007, s. 11) uvádí, že Trh práce je stejně jako jakýkoliv jiný trh, založen na vztahu dvou subjektů toho kdo nabízí svojí práci, a toho, kdo tuto práci poptává a je ochoten nabízené zboží 1 koupit. Snahou nabízejícího je své zboží prodat za akceptovatelnou, tj. z jeho pohledu za co nejvyšší cenu. Na druhé straně kupující má zájem, aby tato cena byla co nejnižší a současně, aby kupované zboží bylo co nejkvalitnější. Výsledkem je v tomto případě buď prodej (nákup) zboží nebo jeho odmítnutí. Nabízející se přitom může svobodně rozhodnout, zda své zboží na trhu nabídne a stejně tak se může kupující svobodně rozhodnout, zda toto zboží koupí či nikoli. Existuje mnoho definic, které popisují, jak funguje trh práce. Např. KOLIBOVÁ (2005, s. 31) definuje trh práce jako místo, kde se střetávají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Nabízející a poptávající mezi sebou vyjednávají cenu i množství směnného zboží, tedy práce. Pomocí trhu práce jsou lidé rozmístění do jednotlivých zaměstnání, firem, odvětví a regionů. Na základě uspořádání produkce a distribuce práce jsou uspokojovány jak osobní potřeby samotných lidí, tak i celé společnosti. Dle WILDMANNOVÉ (2005, s. 114) je pro tržní ekonomiku typické, že uvnitř tohoto mechanismu funguje několik trhů souběžně. Nejen tedy trhy zboží a služeb, ale i trhy výrobních faktorů a také trh práce, na němž se kupuje a prodává práce, jejíž cenou je mzda. Trh práce je však oproti jiným trhům trhem specifickým. Jeho specifika plynou z toho, že práce je podmíněna funkcí pracovní síly a je tudíž spjata s osobností člověka. Na trhu práce vystupují dva subjekty. Na jedné straně ten, kdo práci poptává a na straně druhé ten, kdo jí nabízí. Práce je vedle přírodních zdrojů, technologií a kapitálu jedním ze čtyř základních výrobních faktorů. V následující kapitole budou uvedena specifika, kterými se práce vyznačuje. 1 Zboží v tomto případě představuje práci 9

12 3.1.1 Práce KREBS (2007, s. 287) uvádí, že práce a pracovní uplatnění nepochybně řadíme k základním atributům člověka. Práce je určující nejen pro ekonomický a sociální status jedinců, ale také celých rodin a v podstatě také pro stabilitu a prosperitu celé společnosti. Dle VÁCLAVÍKOVÉ (2009, s. 22) představuje lidská práce v ekonomii základní výrobní faktor, jenž i ve vysoce ztechnologizovaném procesu produkce má svojí významnou roli. V sociologii práce představuje specifický sociální jev uskutečňovaný v sociálním prostředí, kde se ve složitě hierarchizovaných interakcích setkávají jedinci, kteří provozují cílevědomé a účelné činnosti. VACLAVÍKOVÉ (2009, s. 22) se navíc jeví neúplné, vymezit práci jako souhrn manuálních či intelektuálních činností, pomocí nichž jsou statky a služby vyráběny nejen pro vlastí spotřebu, ale i pro směnu. Potvrzuje tedy myšlenku uvedenou výše a obohacuje práci o socio-kulturní rozměr. GIDDENS (1999, s. 308) ve své publikaci uvádí, že prací tráví většina lidí více času než jakoukoli jinou činností. Často si lidé spojují pojem práce se slovem dřina, s úkoly, které by nejraději omezili na úplné minimum a pokud možno se jim úplně vyhnuli. Práce má ovšem i své přitažlivé stránky, není to jen dřina. V moderní společnosti hraje zaměstnání důležitou roli pro udržení sebeúcty. Dokonce i tehdy, když je pracovní náplň nezajímavá a odehrává se v ne příliš příjemném prostředí, mívá zaměstnání určující vliv na psychologický stav jedince a jeho každodenní cyklus činností. Tuto skutečnost BUCHTOVÁ (2002, s. 11) doplňuje o fakt, že ačkoli je práce pro člověka časově náročná, namáhavá a vyčerpávající, zajišťuje mu na straně druhé osobnostní rozvoj, pocit uspokojení a životního smyslu. Práce jako přírodní a kulturní aktivita, totiž odpovídá hlubinné biologické potřebě člověka. V neposlední řadě práce přináší lidem obživu, uznání společnosti, pocit elementární sebeúcty, a do jisté míry udržuje i jeho fyzické a duševní zdraví. Práce se neustále mění a přizpůsobuje ekonomicko-sociálním potřebám společnosti. Jak se mění význam jednotlivých segmentů národního hospodářství (zemědělství, průmysl, služby) mění se i tvář společnosti. Postupně se minimalizuje skupina zemědělců, klesá počet průmyslových dělníku, zatímco rostoucí tendenci vykazuje sektor služeb nabízející pracovní příležitosti vysoce kvalifikovaným lidem. Se zaváděním informačních technologii nastala paradoxní situace, kdy mladá generace učí generaci starší, jak uvádí KOLIBOVÁ (2005, s. 31). 10

13 Mzdová sazba (W) Práce je tedy hlavním předmětem směny na trhu práce a jako vše má své stinné a své světlé stránky. V každém případě je práce určujícím faktorem, který se odráží na způsobu a úrovni života každého člověka. Trh práce je ovšem vedle práce charakterizován také tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce, přičemž na trhu práce existuje konkurence jak na straně poptávky, tak na straně nabídky, jak uvádí HOLMAN (2005, s. 280). V následující kapitole bude vymezen pojem nabídka práce a v kapitole po ní poptávka po práci Nabídka práce Dle KOLIBOVÉ (2005, s. 36) tvoří nabídku na trhu práce individuální lidé prodávající vlastní pracovní sílu. Každý člověk se rozhoduje, zda má vstoupit na trh práce a kolik práce bude nabízet. Určující v tomto rozhodování jsou dvě skutečnosti: co mohu získat prací, co mi přinese volný čas. Z pohledu ekonomie je tato volba obdobná rozhodování spotřebitele, důležité je porovnání ceny práce s cenou volného času. Cenou práce je mzda, cenou volného času je ušlá mzda. Tuto skutečnost JUREČKA (2010, s. 241) doplňuje o fakt, že čím více času věnuje člověk práci, tím méně mu zbývá k odpočinku, zábavě, studiu apod. Práce má tedy své náklady obětované příležitosti v podobě volného času, kterého se ve prospěch práce vzdáme. LISÝ (2005, s. 265) uvádí, že jednou z podstatných otázek v analýze nabídky práce je otázka, jak pracovní síla reaguje na vyšší mzdy. Obrázek č. 1 Křivka individuální nabídky práce S C W - mzda L - Práce 0 Množství práce (L) Zdroj: LISÝ Jan, Ekonómia v novej ekonomike, str

14 Tvar křivky individuální nabídky práce je výsledkem charakteristického chování domácností na trhu práce. Zvláštní tvar křivky nabídky práce vyjadřuje vztah mezi množstvím práce (L) a danou mzdovou sazbou. S růstem reálné mzdy nabídka práce roste, ale od bodu (C) s růstem reálné mzdy nabízené množství práce, naopak klesá. Tento na první pohled paradoxní jev má přirozené vysvětlení, jelikož při vysokých mzdách klesá nabídka práce žen, protože mzdy mužů jsou dostatečné na zabezpečení životní úrovně rodiny, jak uvádí LISÝ (2005, s. 265). Tuto skutečnost KUCHAŘ (2007, s. 14) doplňuje o fakt, že se v ekonomické teorii hovoří o vzájemném působení dvou sil, o substitučním a důchodovém efektu. Substituční efekt vyjadřuje situaci, kdy vyšší mzdy zvyšují zájem o práci, dochází k většímu využití disponibilního času a omezení volného času (volný čas je příliš drahý, aby byl věnován zábavě místo dobře placené práci). Důchodový efekt se projevuje tehdy, když má domácnost ustálenou úroveň uspokojení potřeb a není nucena nabízet větší množství práce, protože stanovené životní úrovně dosáhne při rostoucí úrovni příjmů se stejným objemem práce. Individuální nabídka práce představuje uvažování domácnosti o tom, zda při dané výši mzdy vstoupí nebo nevstoupí na trh práce, přičemž určující je také cena volného času. S trhem práce ovšem souvisí také pojem tržní nabídky práce. Dle VÁCLAVÍKOVÉ (2009, s. 26) představuje tržní nabídka práce součet všech individuálních nabídek práce na trhu. Křivka tržní nabídky práce se liší od křivky individuální nabídky práce, jelikož tvar křivky není zpětně zakřivený, ale je rostoucí. S růstem mezd roste nabídka práce na trhu práce. Uvedenou zákonitost vykládají ekonomové následujícími dvěma způsoby: růst mezd vede zaměstnané osoby k ochotě nabízet ještě více práce, růst mezd láká do práce osoby stojící doposud mimo trh práce. Můžeme také hovořit o tržní nabídce práce určité profese. Vyšší mzdy například účetních přilákají osoby z jiných profesí. Vyšší mzdy v Praze jsou zase důvodem migrace pracovní síly z jiných regionů, proto je sklon tržní nabídky práce kladný. Mezi hlavní determinanty nabídky práce můžeme dle VÁCLAVÍKOVÉ (2009, s. 27) zařadit: reálné mzdy (současné i očekávané), 12

15 majetek, mimopracovní příjmy (například sociální dávky), demografický vývoj (počet obyvatelstva v produktivním věku), míra ekonomické aktivity obyvatelstva, úroková míra, daně, ceny spotřebitelského zboží, kulturní, náboženské vlivy. Trh práce je tvořen nejen tržní nabídkou práce, ale také tržní poptávkou po práci. V následující kapitole bude v této souvislosti vymezen pojem tržní poptávky po práci Tržní poptávka po práci Strana nabídky je zastoupena především domácnostmi, zatímco poptávkovou stranu reprezentují, jak uvádí KUCHAŘ (2007, s. 14) především firmy (zaměstnavatelé), jejichž hlavním úsilím je maximalizace zisku. Rozsah poptávky po práci je proto ovlivněn především dvěma faktory: přijetím nových pracovních sil se současně zvýší celková produkce podniku, ale zároveň se zvýší mzdové náklady. Z toho vyplývá, že při určování křivky poptávky po práci je potřebné vycházet z mezního produktu práce, který je definovaný jako přírůstek produktu, při zaměstnání dodatečné jednotky práce, jak uvádí LISÝ (2005, s. 266). Dle MANKIWA (1999, s. 388) mezní produkt práce klesá s rostoucím počtem pracovníků. Firma maximalizuje svůj zisk za předpokladu, že zaměstnává dodatečné jednotky práce až do bodu, kdy se hodnota mezního produktu práce rovná reálné mzdě. Pod touto úrovní zaměstnanosti je hodnota mezního produktu vyšší než mzda, takže najímání dalších zaměstnanců zvyšuje zisk firmy. Naopak při vyšší úrovni zaměstnanosti je hodnota mezního produktu nižší než mzda, takže zaměstnání dodatečné jednotky práce je neziskové. Tržní poptávka po práci má stejně jako tržní nabídka práce určité determinanty. Dle VACLAVÍKOVÉ (2009, s. 25) jsou hlavními determinantami poptávky po práci: cena práce (mzda), 13

16 poptávka po zboží a službách vyráběných pomocí práce, produktivita práce, cena vyráběných produktů, očekávání budoucí tržby, ceny ostatních vstupů, množství a kvalita pracovní síly. Dále VACLAVÍKOVÁ (2009, s. 25) uvádí, že stejně jako můžeme rozlišit individuální nabídku práce a tržní nabídku práce, můžeme také rozlišit individuální poptávku po práci a tržní poptávku po práci. Tržní poptávka po práci je horizontální součet individuálních poptávek všech firem poptávajících práci Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce je určena vzájemnou interakcí tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci. Tato interakce je ovlivněna řadou faktorů, které determinují rovnováhu na trhu práce. Cílem této kapitoly bude především popsat rovnováhu na trhu práce a také objasnit situaci, kdy ačkoli je trh práce v rovnováze, existuje určitá míra nezaměstnanosti. Dle KOLIBOVÉ (2005, s. 39) je dosažení rovnováhy na trhu práce složitější než na jiných trzích. Nabídka práce reaguje mnohdy na růst poptávky po práci pomalu. To je dáno dobou profesní přípravy, která je nutná pro získání poptávané kvalifikace. Podmínkou dosažení rovnovážného stavu na trhu práce jsou především pružné mzdy. KUCHAŘ (2007, s. 15) popisuje rovnováhu na trhu práce jako stav, kdy se agregátní, tj. souhrnná nabídka rovná agregátní, tj. souhrnné poptávce. Je to stav, kdy domácnosti nabízejí při dané reálné mzdě tolik práce, kolik chtějí a podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich při dané reálně mzdě chtějí najmout. Rovnováhu na trhu práce určuje především úroveň reálné mzdy. Trh práce je v rovnováze pouze tehdy, nachází-li se úroveň reálné mzdy v takové výši, při které domácnosti nabízejí právě tolik práce, kolik chtějí podniky najmout. Výše reálné mzdy je na úrovni, při které dochází k vyčištění trhu. 14

17 Obrázek č. 2: Rovnováha na trhu práce Zdroj: KOLIBOVÁ Helena, Trh práce a politika zaměstnanosti, str. 39 VACLAVÍKOVÁ (2009, s. 27) uvádí, že průsečík nabídkové (S) a poptávkové (D) křivky určuje rovnovážnou mzdu. Trh práce se nachází v rovnováze při rovnovážné mzdové sazbě a rovnovážné zaměstnanosti. Fungování trhu práce v rovnováze je znázorněno na obrázku, ve kterém vodorovnou osu tvoří množství pracovních sil (L), svislá osa ukazuje mzdovou sazbu (W), přičemž v bodě E při mzdě W a zaměstnanosti L je trh práce v rovnováze. KUCHAŘ (2007, s. 15) dále celou situaci doplňuje o fakt, že v této chvíli funguje ekonomika na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. MARTIN (1985, s. 45) dodává, že i když je trh práce v rovnováze, neexistuje žádná záruka, že se ekonomika nachází ve stavu plné zaměstnanosti. Milton Friedman označil nezaměstnanost, která existuje, i když reálné mzdy zůstávají na rovnovážné úrovni, za přirozenou míru nezaměstnanosti. Ta je blíže specifikována v příloze Segmentace trhu práce Podmínky, za kterých lidé vstupují na trh práce, se liší podle toho, kam a na jaká pracovní místa nastupují. Trh práce se drobí na velký počet dílčích trhů, na kterých platí různá pravidla. Segmentační procesy vyjadřují potřebu diferenciace mezi jednotlivými součástmi trhu práce podle toho, jaký mají význam v sociálně ekonomické struktuře společnosti, jak dynamický je jejich vývoj a jaké možnosti nabízejí oběma aktérům. Každý segment odlišně strukturuje sociálně-ekonomické faktory, které jej tvoří. Trh práce je tedy množinou vzájemně se prolínajících a ovlivňujících segmentů, neustále se vyvíjejících podle toho, jakým vývojem prochází celá společnost, jak uvádí KUCHAŘ (2007, s. 31). 15

18 Dle KOLIBOVÉ (2005, s. 33) lze rozdělit trh práce na: primární a sekundární, formální a neformální, interní a externí. Primární a sekundární trh práce Členění trhu práce na primární a sekundární vychází z duální teorie trhu práce. Na primárním trhu práce se vyskytují lepší pracovní příležitosti, které nabízí relativní pracovní jistotu, kariérový růst, lepší pracovní i mzdové podmínky. Naopak na sekundárním trhu práce se vyskytují pracovní místa s nižší sociální prestiží i mzdovým ohodnocením a vyskytuje se zde také vyšší fluktuace pracovníků. Lidé pracující na tomto trhu jsou častěji vystaveni riziku kratší či delší nezaměstnanosti, mají relativně malou šanci zvýšit si svou kvalifikaci nebo přejit na primární trh. Na sekundárním trhu práce nacházejí častěji zaměstnání skupiny lidí, které patří mezi rizikové na trhu práce. Těmito rizikovými skupiny jsou především mladí lidé, nekvalifikovaní, příslušníci etnických menšin, lidé se zdravotním postižením, či v předdůchodovém věku, jak uvádí KOLIBOVÁ (2004, s. 33). Formální a neformální trh práce Dle MAREŠE (1994, s. 53) je formální trh práce trhem oficiálních pracovních příležitostí, který je kontrolovaný společenskými institucemi sloužícími k jeho regulaci. Zatímco neformální trh je většinou mimo kontrolu těchto institucí a týká se aktivit řazených obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky 2, samozásobitelství a domácích prací. Zapojením do neformálního trhu práce mohou domácnosti shromažďovat své příjmy, ale je klamná představa, že tento trh může vyrovnávat nezaměstnanost. Dále upozorňuje na fakt, že oba trhy jsou navzájem propojeny a lepší možnosti na trhu neformálním, jsou většinou podmíněny lepším postavením na trhu formálním. Interní a externí trh práce VÁCLAVÍKOVÁ (2009, s. 24) ve své publikaci uvádí, že klasifikace pracovního trhu na externí a interní vychází z perspektivy pohledu na pracovní trh. V případě externího trhu jde o trh, na kterém si jednotlivé firmy konkurují. Interní trh je potom trhem určité firmy. Pomoci tohoto rozdělení můžeme sledovat strategii přemísťování pracovních sil. Přemisťování jedinců na trhu práce ovlivňuje politika zaměstnanosti státu, která poskytuje 2 Představují činnosti, které jsou v rozporu s etickými a morálními normami a také zákonem dané země (nelegální podnikání, podnikání obcházející pracovní a daňové zákony) 16

19 stimulační pobídky k pohybu zaměstnanců mezi firmami, může také podporovat rozvoj lidských zdrojů uvnitř jednotlivých firem. 3.2 Nezaměstnanost Při pohledu do historie zjistíme, že za dob středověku se nehovořilo o nezaměstnaných nýbrž o chudých. Lidé, které bychom dnes mohli považovat za nezaměstnané, byli v průběhu celého středověku chápání jako součást chudiny, jak uvádí MAREŠ (1994, s. 35). Dle KOLIBOVÉ (2005, s ) se historie nezaměstnanosti začíná psát krátce po průmyslové revoluci 3, která vedla k nahrazování lidské práce stroji. Dále uvádí, že se situace výrazně změnila v 19. století, jelikož od této doby, až do současnosti staví nezaměstnanost milióny lidí, před problémy spojené se ztrátou zaměstnání či stěhování se za prací. Tuto situaci MAREŠ (1994, s. 36) doplňuje o fakt, že v tomto období nastaly také počátky zprostředkování práce státními institucemi a také počátky celonárodních a státem garantovaných systémů pojištění pro případ nezaměstnanosti. Dále uvádí, že 1. světová válka nezaměstnanost téměř odstranila, ale ta se opět objevila s počátkem deprese , která se dramaticky opakovala a vyvrcholila v třicátých letech. Dle internetových stránek EUROEKONOM začala hospodářská krize roku 1929, přesně 24. října, kdy došlo k pádu burzy na Wall Street. Krize zasáhla téměř všechny země včetně Česko-Slovenské republiky, kde na konci roku 1929 nezaměstnanost činila 6 %, zatímco na konci roku 1932, kdy krize gradovala, stoupl ukazatel na hodnotu 26 % 4. Během 2. světové války byla ekonomika přizpůsobována potřebám války, jak uvádí SIRŮČEK (2007, s. 82). Když se opět zaměříme na Česko-Slovenskou republiku, tak její hlavní přínos pro nacistické Německo spočíval především v těžkém průmyslu. To mělo za následek, že rostl objem průmyslové výroby a s ním i zaměstnanost. 3 Rok Statistiky z období krize, která propukla ve třicátých letech 20. Století jsou ovšem nepřesné, jak uvádí KOLIBOVÁ (2004, s. 85) 17

20 MAREŠ (1994, s. 38) uvádí, že v povalečné Evropě nepřekračovala míra nezaměstnanosti 3 4 %, což můžeme považovat za normální frikční nezaměstnanost. Počet dlouhodobě nezaměstnaných byl tehdy zanedbatelný. V Evropě končí sen o plné zaměstnanosti v 70. letech 20. století kdy dochází nejdříve na konci roku 1973 (ceny ropy 4x větší) a poté následně roku 1979 k ropným šokům. Evropská průmyslová odvětví spoléhající se na levnou energii nebyla schopna za těchto podmínek ustát konkurenční boj na světovém trhu, jak uvádí KOLIBOVÁ (2005, s. 87). Dle SLANÉHO (2002, s ) byla situace v Česko-Slovenské republice za dob socialismu jiná, jelikož za dob centrálně plánované ekonomiky oficiálně nezaměstnanost neexistovala, ale naopak existoval nedostatek pracovních sil z důvodu, že řada lidí byla zaměstnána a placena za práci, která by v podmínkách tržního hospodářství placena nebyla. Poté co byla nezaměstnanost uvedena do historického kontextu, bude v následujících odstavcích blíže specifikován samotný pojem nezaměstnanosti, se kterou se v současnosti většina zemí potýká. FUCHS (2005, s. 139) uvádí, že nezaměstnanost bývá označována za projev poruchy na trhu práce. Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří již dvě století k problémům, jímž ekonomie věnuje pozornost. Revoluční objev v chápání nezaměstnanosti přinesl J. M. Keynes 5 ve svém díle Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz, kde popsal fungování trhu při nepružných mzdách a popsal tak situaci na trhu, která je doprovázena nedobrovolnou nezaměstnaností. Keynes tvrdil, že se mzdy nepohybují tak, aby vyčistily trh, a to vede k disproporcím mezi těmi, kdo práci hledají a volnými pracovními místy. Do této doby byla nezaměstnanost vysvětlována Klasickou teorii, která počítala s tím, že se mzdy pohybují nahoru a dolů, aby vyčistily trh. SAMUELSON (1995, s ) uvádí, že nezaměstnanost je v moderních společnostech ústředním problémem. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké, během takových období rovněž ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí a rodinný život. 5 John Maynard Keynes

21 Každá ekonomika disponuje určitým množstvím výrobních faktorů. Při maximální možné úrovni vytížení výrobních faktorů se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu, tedy maximální udržitelné úrovni výstupu. V případě, že se ekonomika nenachází na úrovni potenciálního produktu, dochází k onomu zmiňovanému mrhání zdroji a zvyšování míry nezaměstnanosti. VÁCLAVÍKOVÁ (2009, s. 46) definuje nezaměstnanost jako nerealizovanou nabídku práce na trhu práce. Jedná se o stav nerovnováhy na trhu práce, kdy nabídka převládá nad poptávkou nebo kdy struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky. Na trhu práce se při dané reálné mzdě nachází více domácností, které zde svojí práci nabízí, než firem, které práci poptávají. Tento jev může být také výsledkem nerovnovážného rozmístění pracovních sil v jednotlivých odvětvích Měření nezaměstnanosti Aby mohlo být řečeno, jaká je úroveň nezaměstnanosti, musí být nejdříve vymezeno: kdo je nezaměstnaný, koho lze řadit mezi zaměstnané, kdo spadá do ekonomicky aktivního obyvatelstva, kdo je ekonomicky neaktivní. Dle MUSILA (2008, s. 345) se v ekonomice za nezaměstnané považují osoby starší 15 let a dále splňují tato kritéria: nemají placené zaměstnání ani příjem ze sebezaměstnání, aktivně hledají práci, Jsou připraveni nastoupit do práce do 14 dnů. JUREČKA (2010, s. 135) doplňuje, že zaměstnaní jsou lidé, kteří pracují na plný nebo částečný úvazek. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je tvořeno zaměstnanými a nezaměstnanými. Ostatní osoby v produktivním věku, které nemají zaměstnání, ani ho z nejrůznějších důvodů nehledají, jsou řazení do kategorie ekonomicky neaktivních. Do kategorie ekonomicky neaktivních patří zejména studenti, lidé v domácnosti, kteří pečují o malé děti nebo handicapované členy rodiny, zdravotně postižení, kterým zdravotní stav nedovoluje pracovat a osoby, jež si zvolily jiný způsob života. 19

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie Otázka: Konkurence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petan =soutěž -jde o to, jak uspokojovat zájem jednoho nebo několika subjektů na úkor jiných Podoby konkurence Podle podoby konkurenčního

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva Ekonomika Nezaměstnanost Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. III/2

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

7.kaptola Nezaměstnanost

7.kaptola Nezaměstnanost 7.kaptola Nezaměstnanost V této kapitole se seznámíte: Kdo je vůbec z pohledu ekonomie nezaměstnaný, S výpočtem míry nezaměstnanosti S jednotlivými typy nezaměstnanosti, S dlouhodobě udržitelnou nezaměstnaností

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst.

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Zim09 Vypracoval, Dne

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009 5. CENY 5.1. Stanovení ceny nového výrobku 5.2. Cenové změny Cena je obecně definována jako specifická forma směnné hodnoty vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu; v praxi je cena určena jako

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2011 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná personálně poradenská

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání 2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání Dotaz: (ze dne 19. 2. 2015) Předmět*: Informace o zaměstnatelnosti

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

EKONOMIKA PODNIKU PŘEDNÁŠKA č.3

EKONOMIKA PODNIKU PŘEDNÁŠKA č.3 LEGISLATIVA EKONOMIKA PODNIKU PŘEDNÁŠKA č.3 Ing. Jan TICHÝ, Ph.D. jan.tich@seznam.cz externí předpisy a) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce b) Nařízení vlády 108/1994, kterým se provádí Zákoník práce

Více

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Stát Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení VY_32_INOVACE_Kalandrova18 materiálu Vypracoval,

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Změna: 390/2011 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Člověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 14. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Vize střešních zaměstnavatelů Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Odměňování Mzda vs.plat Mzda je finanční či naturální ohodnocení pracovní síly za její výkon. Plat je předem stanovená odměna za vykonanou práci, používá se především u duševně pracujících zaměstnanců,

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Vlivy vnější Makroprostředí. Partneři Zákazníci Konkurence Veřejnost

Vlivy vnější Makroprostředí. Partneři Zákazníci Konkurence Veřejnost Marketingové prostředí Podnik je při své činnosti a rozhodování ovlivňován prostředím ve kterém působí. Marketingové prostředí společnosti zahrnuje aktéry a síly, které ovlivňují schopnost firmy rozvíjet

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více