Evaluační zpráva projektu

Transkript

1 Evaluační zpráva projektu Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji Strana 1 z 41

2 Obsah evaluační zprávy I. Identifikace projektu... s. 3 II. Úvod... s. 4 III. Popis projektu... s. 5 IV. Klíčové aktivity projektu... s. 9 V. Realizace kurzů... s. 11 VI. Evaluace projektu jeho účastníky s. 14 VII. Evaluace projektu poskytovateli praxe... s. 30 VIII. Závěrečné hodnocení projektu... s. 33 IX. Přílohy... s. 41 Strana 2 z 41

3 I. Identifikace projektu Název projektu: Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji Realizátor projektu: Počítačová služba s.r.o., Olomouc Číslo operačního programu: Číslo priority: 3.1 CZ Název priority: Aktivní politika zaměstnanosti Číslo opatření: Název opatření: Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Číslo výzvy: 04 Název grantového schématu: Podpora aktivní politiky zaměstnanosti Oblast zásahu: Politika trhu práce Datum zahájení projektu: Datum ukončení projektu: Doba trvání projektu: 20 měsíců Strana 3 z 41

4 II. Úvod Tato evaluační zpráva byla vypracována na žádost realizátora projektu Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji, kterým je Počítačová služba s.r.o., Olomouc. Cílem evaluační zprávy je poskytnutí zpětné vazby o realizaci projektu. Předmětem hodnocení je zejména plnění cílů projektu, způsob realizace klíčových aktivit projektu, přínos pro cílové skupiny projektu, publicita projektu a udržitelnost základních záměrů projektu. Evaluační zpráva byla vytvořena na základě podkladů poskytnutých realizátorem projektu (Formulář žádosti o finanční podporu z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů), přičemž hlavním informačním zdrojem byly zejména evaluační dotazníky, které po absolvování jednotlivých aktivit vyplňovali účastníci projektu. Dalším významným informačním zdrojem byly také hodnotící zprávy od institucí a firem, které poskytovaly praxi jednotlivým účastníkům projektu. Evaluační zpráva tedy vychází z několika výše uvedených zdrojů a tím, že je do ní zapracováno právě hodnocení z více různých zdrojů (realizátora, účastníků projektu i subjektů poskytujících praxi účastníkům), je zajištěna dostatečná míra objektivity této zpětné vazby. Evaluační zprávu zpracovali: Mgr. Jaroslav Bezchleba konzultant v oblasti rozvoje lidských zdrojů a projektového řízení, hodnotitel projektů (jednatel vzdělávací společnosti ABS WYDA, s.r.o., Žďár nad Sázavou) Mgr. Pavel Veselý konzultant v oblasti rozvoje lidských zdrojů a projektového řízení, hodnotitel projektů (pracovník vzdělávací společnosti ABS WYDA, s.r.o., Žďár nad Sázavou) Datum vypracování evaluační zprávy: 15. června 2008 Strana 4 z 41

5 III. Popis projektu 1. Východiska projektu Projekt Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji spadá do Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), který je součástí schématu Evropského sociálního fondu (ESF). Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Projekt byl realizován firmou Počítačová služba s.r.o., Olomouc, která má s projekty a jejich řízením bohaté zkušenosti. Již v minulosti úspěšně realizovala projekty zaměřené na oblast rozvoje lidských zdrojů, a to zejména v oblasti Olomouckého kraje (např. národní projekt Návrat do práce či projekt Mobilní počítačové rekvalifikace do mikroregionů Olomouckého kraje ). Zkušenosti z těchto a dalších projektů realizátor efektivně uplatnil i v projektu, jehož se týká tato evaluační zpráva. Realizátoři projektu vycházeli ze skutečnosti, že výše nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v době podávání projektu dosahovala cca 11 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, čímž byl Olomoucký kraj řazen na celkové 3. místo mezi jednotlivými kraji České republiky v žebříčku míry nezaměstnanosti. Dalším předpokladem byl fakt, že jednou ze skupin, které jsou nejvíce ohroženy fenoménem nezaměstnanosti, jsou absolventi škol. V neposlední řadě hrálo důležitou roli to, že jedním ze základních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je vzdělávání v oblasti informační gramotnosti. Velmi významným východiskem byla také informace od zaměstnavatelských subjektů, které při analýze potřebnosti projektu deklarovaly silnou potřebu vzdělání potenciálních uchazečů o zaměstnání v oblasti informačních technologií a které považují znalost práce s výpočetní technikou za klíčovou dovednost svých zaměstnanců. Z těchto uvedených faktorů vyplynulo, že je třeba projekt zaměřit na uchazeče o zaměstnání, zejména na cílovou skupinu absolventů, a vzdělat je v počítačové gramotnosti a dalších dovednostech, poskytnout jim možnost získat praxi u zaměstnavatele a pomoci jí tímto způsobem vstoupit na trh práce a dosáhnout lepší uplatnitelnosti na trhu práce. Projekt měl tedy pomoci odstraňovat a překonávat bariéry, které cílové skupině bránily v uplatnění na trhu práce nebo jí tuto skutečnost ztěžovaly. Projekt také vycházel z poznatku, že absolventi škol nemají dostatečné zkušenosti z reálného fungování trhu, což jim často působí problémy s objektivním sebehodnocením jejich schopností, dovedností a dalších charakteristik. Vzhledem k tomuto faktu jim měl projekt pomoci v lepším sebepoznání a sebehodnocení, k čemuž byl použit nástroj bilanční diagnostiky, díky němuž si účastníci projektu mohli nastavit pomyslné objektivní zrcadlo a konzultovat s odborníky svou osobnost. Strana 5 z 41

6 2. Cíle projektu a jeho přínos pro cílovou skupinu Projekt měl stanoveno několik hlavních cílů, jichž chtěl primárně dosáhnout, a také cíle specifické, které měly napomáhat právě k uskutečnění hlavních cílů. Primárním cílem projektu byla snaha zvýšit a podpořit účinnost nastavené aktivní politiky zaměstnanosti ve vytváření podmínek k zaměstnávání cílové skupiny absolventů. Tento cíl spočíval zejména v poskytnutí jasného směru kariérového rozvoje účastníkům projektu, v možnosti získat základní dovednosti, jež požadují zaměstnavatelé, v lepší orientaci cílové skupiny na trhu práce a také ve zvýšení motivace a aktivizace cílové skupiny. Tento cíl vycházel zejména z potřeby uvést absolventy rychle na trh práce a využít jejich potenciál načerpaných informací, které získali při svém formálním studiu, protože je známa skutečnost, že pokud získané informace nejsou používány, rychle degradují a to samé platí i o aktivitě a motivaci cílové skupiny v případě nemožnosti efektivně se uplatnit na trhu práce. Druhý hlavní cíl projektu byl koncipován jako zvýšení zájmu zaměstnavatelů o absolventy a měl být naplněn tak, že absolventi získají znalost a dovednosti, které u nich zaměstnavatelé požadují tedy efektivní práce s výpočetní technikou a informačními technologiemi a základní administrativní dovednosti. Splnění tohoto cíle bylo umocněno také tím, že absolventi v rámci projektu byli na praxi u zaměstnavatelských subjektů, kde si tyto získané teoretické znalosti a dovednosti mohli efektivně, a hlavně v reálném prostředí, osvojit a upevnit. V průběhu praxe mohli účastníci projektu přesvědčit zaměstnanecké subjekty o svých kvalitách a získat tak u nich případně přímo možnost zaměstnání. Přehled hlavních cílů projektu: zvýšení a podpora účinnosti nastavené aktivní politiky zaměstnanosti vytváření podmínek k zaměstnávání cílové skupiny absolventů lepší orientace cílové skupiny na trhu práce zvýšení motivace a aktivizace cílové skupiny využití potenciálu cílové skupiny absolventů možnost získání základních dovedností požadovaných zaměstnavateli získání praktických dovedností v reálném pracovním prostředí zvýšení zájmu zaměstnavatelů o cílovou skupinu absolventů Strana 6 z 41

7 Specifické cíle projektu, které měly dopomoci k uskutečnění hlavních cílů projektu, byly následující: 1. realizace 6 běhů vzdělávacích aktivit, 2. realizace rekvalifikačních kurzů, 3. realizace odborné praxe u zaměstnavatelského subjektu, 4. realizace aktivit ve všech okresech Olomouckého kraje. Přínosem pro cílovou skupinu absolventů středních a vysokých škol bylo hlavně odstranění nebo zmírnění jejich handicapu, který spočíval v nedostatečném profesním zaměření, malých nebo vůbec žádných pracovních návycích, omezených znalostech fungování trhu práce, nedostatečném ovládání práce s výpočetní technikou a zejména nedostatečnou praxí. Projekt tedy chtěl přispět k jejich snazšímu vstupu na trh práce, k možnosti kontaktovat a přesvědčit zaměstnavatelské subjekty o jejich kvalitách, k umožnění získání praktických pracovních návyků a k lepšímu a objektivnějšímu sebehodnocení. Projekt byl koncipován tak, aby se jej mohli zúčastnit absolventi ze všech okresů Olomouckého kraje (Olomouc, Šumperk, Jeseník, Prostějov a Přerov) a byl tedy realizován nejen přímo v Olomouci, ale také i v odlehlejších a hůře dostupných regionech Olomouckého kraje, které jsou nezaměstnaností reálně nejvíce zatíženy (např. Šternbersko, Uničovsko, Javornicko, Zlatohorsko, Lipnicko, Kojetínsko či Hanušovicko). Aby nebyli diskriminováni účastníci, kteří nebydlí ve větších sídlech, kde byl projekt přímo realizován, byly v rámci projektu zajištěny finanční prostředky na cestovné pro tyto dojíždějící účastníky. 3. Předpokládaná rizika realizace projektu Realizátor projektu si byl vědom, že úspěšné a efektivní realizaci projektu hrozí několik potenciálních rizik, s nimiž bylo nutno předem počítat a snažit se jim předcházet a tím je minimalizovat. Prvním rizikem byla malá míra zájmu a ochoty cílové skupiny absolventů se vzdělávat a zapojit se do projektu. Toto riziko mínil realizátor minimalizoval tím, že účastníci projektu budou vybíráni v úzké spolupráci s jednotlivými pobočkami úřadu práce, které dostatečně znají své klienty a dobře se v nich orientují, čímž bude zajištěno, že do projektu budou vybráni vhodní účastníci, kteří mají dostatečnou míru zájmu a motivace. Druhé riziko se zabývalo kvalitou a odborností aktivit realizovaných v rámci projektu. Tomuto riziku realizátor primárně předchází tím, že jeho odborní lektoři a další zaměstnanci mají dostatečné zkušenosti s oblastí vzdělávání dospělých a také patřičné vzdělání pro tuto činnost. Strana 7 z 41

8 Finanční náročnost projektu byla vymezena jako potenciální 3. riziko, které mohlo ohrozit úspěšnou realizaci projektu. Tomuto riziku realizátor chtěl předejít kvalitní analýzou finanční náročnosti projektu a precizním koncipováním jednotlivých položek projektového rozpočtu. Posledním rizikem se potenciálně jevily časové aspekty realizace projektu. Prevencí před tímto rizikem mělo být precizní dodržování harmonogramu projektu, efektivní řízení jednotlivých aktivit projektu realizačním týmem, dostatečné časové rezervy u jednotlivých aktivit a také bohaté zkušenosti realizátora s řízením podobných projektů již v minulosti. 4. Publicita projektu Pro zajištění publicity projektu, která by podpořila úspěšnou realizaci projektu a zajistila informovanost potenciálních účastníků i veřejnosti, bylo zvoleno vícero komunikačních kanálů. Publicita byla realizována následujícími nástroji: a) internetové stránky realizátora projektu b) informační letáky v prostorách realizátora projektu c) informační letáky umístěné na jednotlivých pobočkách úřadu práce d) informace v tisku e) informační spoty o projektu vysílané v rádiu f) elektronické zprávy o průběhu realizace projektu Cílem publicity bylo nejen oslovení a získání účastníků projektu, ale také informování široké odborné a laické veřejnosti o realizaci projektu, jeho průběhu, výsledcích a výstupech. Veškerá publicita byla koncipována tak, aby bylo jasně patrné, že projekt je realizován v rámci Evropského sociálního fondu a že je financován právě z prostředků tohoto fondu a státního rozpočtu České republiky. Informace o finanční podpoře projektu z finančních prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky byly zveřejněny nejen přímo na internetových stránkách realizátora, ale také ve všech prostorách, kde realizace projektu probíhala, a na všech dokumentech, písemnostech, výukových materiálech a dalších fenoménech, které byly v rámci projektu používány. Strana 8 z 41

9 IV. Klíčové aktivity projektu Projekt byl koncipován z 5 klíčových aktivit, které byly dále děleny na dílčí aktivity. Přehled klíčových aktivit projektu: 1. Příprava projektového zázemí a aktivit 2. Zajištění zdrojů (účastníků, prostor, firem) 3. Realizace kurzů 4. Řízení a monitoring projektu 5. Vyhodnocení projektu, evaluace Nejdůležitější klíčovou aktivitou projektu byla jeho 3. část, tedy Realizace kurzů, která tvořila jádro celého projektu, proto bude hodnocena podrobněji a samostatně. Ostatní klíčové aktivity byly samozřejmě také důležité, ale měly spíše přípravný či podpůrný charakter. Klíčové aktivity č. 1 a č. 2 Příprava projektového zázemí a aktivit a Zajištění zdrojů V rámci těchto dvou úvodních klíčových aktivit projektu byl sestaven realizační tým projektu, rozděleny jednotlivé kompetence a stanoveny konkrétní úkoly a odpovědnosti. Byly zajištěno vše potřebné k úspěšné realizaci projektu - vytvořena dokumentace, formuláře, prezenční materiály apod. Bylo nakoupeno potřebné technické a materiální vybavení pro účastníky i realizační tým projektu. Také byly nalezeny a upraveny vhodné prostory pro realizaci vzdělávacích aktivit projektu. Byly zahájeny aktivity sloužící k publicitě projektu. Došlo k navázání komunikace a spolupráce s jednotlivými úřady práce ve všech okresech Olomouckého kraje, která vedla k efektivnímu výběru účastníků projektu. Kritériem výběru bylo, aby uchazeč byl absolventem a měl zájem o vstup do nabízených projektových aktivit. Na informačních schůzkách byli vybráni účastníci projektu. Nedílnou součástí těchto aktivit bylo také kontaktování a navázání spolupráce se zaměstnavatelskými subjekty, které by potenciálně mohli poskytnout účastníkům projektu praxi. Strana 9 z 41

10 Klíčové aktivity č. 4 a č.5 Řízení a monitoring projektu a Vyhodnocení projektu, evaluace Tyto klíčové aktivity probíhaly průběžně po celou dobu realizace projektu a zajišťovaly zdárný průběh všech klíčových aktivit. Monitoring a evaluace byly vykonávány vždy po ukončení dílčích částí klíčových etap projektu a sloužily jako zpětná vazba pro realizátora projektu. Po ukončení vzdělávacích aktivit účastníci projektu vyplnili hodnotící dotazník, v němž měli možnost vyjádřit své vnímání kvality jednotlivých realizovaných aktivit. Také zaměstnanecké subjekty, které poskytovali praxi, hodnotili přístup a výkony jednotlivých účastníků. Strana 10 z 41

11 V. Realizace kurzů (Klíčová aktivita č. 3) Tato, z pohledu účastníků projektu, nejdůležitější klíčová aktivita proběhla celkem v 6 bězích a vždy se skládala ze 3 na sebe navazujících částí. V Olomouci a Šumperku proběhly 2 běhy, v ostatních okresech se uskutečnil jeden běh realizace kurzů. Cyklus 3 výše zmiňovaných aktivit byl tvořen následujícími částmi: 1. Pokročilá obsluha PC 2. Bilanční diagnostika 3. Nespecifický rekvalifikační kurz se zaměřením na administrativní práci (s praxí) 1. Pokročilá obsluha PC V úvodní části vzdělávací aktivity projektu účastníci absolvovali rekvalifikační kurz Pokročilá obsluha PC. Cílem této aktivity bylo naučit účastníky efektivně ovládat osobní počítač a naučit se využívat různé počítačové programy. Výuka probíhala v mobilní učebně tvořené notebooky. Rekvalifikační kurz Pokročilá obsluha PC umožnil účastníkům v průběhu 15 výukových dnů účinně a efektivně ovládat používání textového editoru (MS Word), tabulkového editoru (MS Excel), prezentace (MS PowerPoint), vytvářet databáze (MS Access), pracovat s elektronickou poštou (MS Outlook), vyhledávat informace na internetu, pracovat se složkami a soubory v počítači a upravovat uživatelské prostředí v počítači. Účastníci projektu díky této aktivitě získali požadovanou počítačovou gramotnost, která je zaměstnavateli v současnosti považována za jednu z klíčových kompetencí. Někteří účastníci získali zcela nové znalosti a dovednosti, někteří si je prohloubili, doplnili a systematizovali. Po absolvování kurzu jsou schopni efektivně vytvářet textové dokumenty, tabulky, prezentace, databáze, využívají možnosti elektronické pošty a zvládají mnohé další pokročilé uživatelské činnosti. Po úspěšném ukončení tohoto rekvalifikačního kurzu účastníci získali osvědčení s celostátní platností, které prokazuje jejich znalosti a dovednosti v oblasti počítačové gramotnosti a tím zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a dává jim konkurenční výhodu oproti těm, co práci s počítačem neovládají. Strana 11 z 41

12 Rekvalifikačního kurzu se zúčastnilo celkem 92 uchazečů o zaměstnání ze všech okresů Olomouckého kraje. Všech těchto 92 účastníků vyjádřilo své názory a hodnocení této aktivity v dotazníku (výsledky hodnocení jsou zpracovány v VI. části - Evaluace projektu účastníky). 2. Bilanční diagnostika Druhá vzdělávací aktivita, bilanční diagnostika, byla do projektu zařazena z několika důvodů. Hlavním důvodem bylo, aby účastníci projektu (s pomocí psychologa) dokázali lépe a objektivněji posoudit své silné a slabé stránky. Objektivní sebehodnocení je totiž jedním z důležitých předpokladů k úspěšnému vstupu na trh práce. Protože účastníci projektu dosud neměli s fungováním trhu práce žádné nebo jen minimální zkušenosti, měla jim bilanční diagnostika pomoci lépe se orientovat v sobě samém a tím se efektivněji rozhodovat o další kariérové cestě. Účastníci mohli případně také v rámci bilanční diagnostiky s psychologem konzultovat své osobní problémy a hledat možné alternativy jejich řešení. V průběhu jednoho týdne tak účastníci absolvovali sérii testů, pohovorů, konzultací a dalších aktivit, které jim dávali účinnou zpětnou vazbu o jejich osobnosti. Psycholog jim vypracoval hodnotící zprávu, v níž byly přehledně shrnuty základní informace o osobnosti účastníka projektu, o jeho potenciálu, slabších a silnějších stránkách. Tyto skutečnosti každý účastník mohl s psychologem prodiskutovat při osobním pohovoru a společně mohli stanovit, jakou kariérovou cestu by účastník, vzhledem ke svému osobnostnímu potenciálu, schopnostem, dovednostem a zaměření, mohl zvolit. Účastníci projektu si tedy díky bilanční diagnostice mohli lépe ujasnit, kam by potenciálně chtěli ve svém profesním, ale i osobním životě směřovat. Po absolvování bilanční diagnostiky vyplnilo 35 účastníků projektu hodnotící dotazníky k této aktivitě a vyjádřili tak svůj názor na její obsah, formu a celkový přínos. Výsledky tohoto hodnocení bilanční diagnostiky jsou zpracovány v VI. části - Evaluace projektu účastníky. 3. Nespecifický rekvalifikační kurz se zaměřením na administrativní práci (s praxí) Již bylo konstatováno, že účastníci projektu (absolventi škol) jsou na trhu práce ohroženou skupinou z důvodu minimální nebo vůbec žádné praxe. Tento jejich handicap se realizátor projektu rozhodl vyřešit tím, že jim v rámci tohoto projektu pomohl absolvovat praxi přímo u potenciálních zaměstnavatelů. Strana 12 z 41

13 Nespecifický rekvalifikační kurz byl zaměřen na získání obecných dovedností v jednání s lidmi, ale také zejména na oblast administrativy. Kurz byl tvořen ze dvou částí. První část byla teoretického (výukového) rázu a v průběhu 7 výukových dnů se účastníci projektu zdokonalili v komunikačních dovednostech, získali teoretické i praktické znalosti z oblasti verbální i neverbální komunikace. Dále absolvovali lekce telefonování, obchodní korespondence, používání kancelářské techniky, společenského chování, tvorby administrativních dokumentů a základy pracovního práva. Výše uvedené znalost a dovednosti si všichni účastníci mohli vyzkoušet v reálném prostředí trhu práce při absolvování praxe u zaměstnavatelských subjektů. Každý účastník v rámci praxe odpracoval u zaměstnavatele 130 dnů, což je dostatečné množství času k tomu, aby získal reálné povědomí o fungování trhu práce, ale také k tomu, aby si efektivně ověřil, upevnil a systematizovat znalosti a dovednosti získané v průběhu celého projektu. Dalším velmi významným pozitivem byla skutečnost, že se účastníci projektu dostali do přímého kontaktu s potenciálními zaměstnavateli. Účastníci projektu také díky tomu měli možnost přesvědčit zaměstnavatele, u nichž vykonávali praxi, o svých kvalitách, schopnostech a dovednostech a případně tak mohli u nich přímo získat pracovní poměr, což se také v mnoha případech skutečně stalo. Každý zaměstnavatelský subjekt, který účastníkům projektu poskytoval praxi, vypracoval o fungování účastníka hodnotící zprávu, v níž konstatoval, jak se účastník praxe projevoval, jaké byli jeho nejvýraznější charakteristiky a jak plnil své povinnosti. Tímto způsobem každý účastník praxe získal zpětnou vazbu o svém pracovním výkonu a jeho dalších aspektech, což mu opět umožnilo, aby dokázal lépe a objektivněji ohodnotit své znalosti, schopnosti, dovednosti a další osobnostní aspekty a mohl tak reálně plánovat svou další kariérovou cestu. Strana 13 z 41

14 VI. Evaluace projektu jeho účastníky Realizátor projektu se již v průběhu projektu snažil nastavit podmínky pro efektivní získávání zpětné vazby od účastníků projektu i zaměstnavatelských subjektů, jež účastníkům projektu umožňovaly získání praxe. Získávání zpětné vazby spočívalo v tom, že vždy po ukončení jednotlivých vzdělávacích aktivit účastníci projektu měli možnost vyplnit hodnotící dotazník, v němž mohli vyjádřit své názory, dojmy a připomínky k formě, obsahu a k dalším aspektům konkrétních aktivit. Také zaměstnavatelské subjekty průběžně poskytovaly realizátorovi projektu zpětnou vazbu o tom, jak účastníci praxe v reálném pracovním prostředí fungovali, jak plnili své pracovní povinnosti, jak využívali získané dovednosti a znalosti a jak se dokázali uplatnit v rámci pracovního týmu. Tyto poznatky byly důležité nejen pro realizátora projektu, ale samozřejmě i přímo pro účastníky projektu, kteří touto formou získali konkrétní obraz toho, jak jsou hodnoceni na konkrétní pracovní pozici, což jim mohlo doplnit objektivní obrázek jejich vlastního sebehodnocení, které je důležité pro plánování a stanovování další kariérové cesty. Hodnocení bylo prováděno po skončení jednotlivých aktivit a týkalo se 3. klíčové aktivity projektu - Realizace kurzů. Účastníci tedy hodnotili konkrétní aspekty rekvalifikačního kurzu Pokročilá obsluha PC, aktivity Bilanční diagnostika a také nespecifickou rekvalifikaci spojenou s praxí. Zaměstnavatelské subjekty vypracovávaly hodnotící zprávy ohledně fungování jednotlivých konkrétních účastníků praxe, kteří u nich přímo působili a po dobu 130 dnů zastávali konkrétní pracovní pozici. Díky systému evaluace jednotlivých vzdělávacích aktivit tak byla získána poměrně objektivní zpětná vazba od účastníků projektu i zaměstnavatelských subjektů. Na základě této zpětné vazby realizátor projektu mohl operativně řešit případné nedostatky, náměty či připomínky, které se objevily, a zvyšovat tak efektivitu jednotlivých aspektů aktivit projektu. Zároveň je tato komplexní zpětná vazba důležitým podkladem k celkovému hodnocení projektu a měla by sloužit i při šíření jeho výsledků, ale zejména by mohla být potenciálně využita při realizaci dalších projektů či vzdělávacích aktivit pro cílovou skupinu absolventů, případně i pro další cílové skupiny, pro něž jsou výsledky evaluace projektu potenciálně využitelné. I zaměstnavatelské subjekty fungující na trhu práce by mohly některé výstupy ze zpětné vazby projektu využít, zejména pokud se jedná o jejich přístup k cílové skupině absolventů, která je silným zdrojem jejich potenciálních zaměstnanců. Výsledky, které byly formou dotazníků a hodnotících zpráv od zaměstnavatelů získány, jasně hovoří o tom, že projekt byl efektivní, splnil stanovené cíle a měl přímý pozitivní dopad na cílovou skupinu. V drtivé převaze jsou zastoupeny pozitivní aspekty hodnocení a pokud se objevují nějaká negativa, jedná se spíše o drobnosti, které nemají nijak podstatný vliv na celkové pozitivní vyznění realizace projektu. Strana 14 z 41

15 1. Základní data o hodnocení projektu Účastníci projektu a zaměstnavatelské subjekty měli možnost podílet se na hodnocení projektu a poskytovat zpětnou vazbu o jeho efektivitě. V níže uvedené údaje informují o počtech hodnocení jednotlivých vzdělávacích aktivit projektu. Na základě těchto dat byla vytvořena i tato evaluační zpráva. Celkem účastníci projektu a zaměstnavatelské subjekty odevzdali 181 hodnotících dotazníků nebo hodnotících zpráv. Aktivita Pokročilá obsluha PC byla hodnocena celkem 92 účastníky projektu, zpětnou vazbu ohledně bilanční diagnostiky poskytlo celkem 35 účastníků projektu a nespecifickou rekvalifikaci s praxí hodnotilo celkem 54 účastníků projektu či zaměstnavatelských subjektů. Hodnocení se zabývalo různými aspekty vzdělávacích aktivit, zaměřovalo se na subjektivní dojmy účastníků praxe i objektivní skutečnosti, které byly podstatné pro efektivitu projektu. Hodnoceny byly například následující faktory: odbornost a profesionalita jednotlivých lektorů, přístup jednotlivých lektorů k účastníků projektu, prostředí, v němž vzdělávací aktivity probíhaly, přiměřenost rozsahu vzdělávacích aktivit, vhodnost obsahu jednotlivých vzdělávacích aktivit, rozsah získaných znalostí a dovedností, přínos jednotlivých aktivit pro účastníky,... Hodnotící dotazníku měly kombinovanou formu, která obnášela jak výběr z uvedené škály možností, tak varianty, kde účastníci projektu mohli hodnotit volným popisem. Hodnotící zprávy od zaměstnavatelských subjektů byly vytvořena formou volného popisu a bylo pouze na vůli jednotlivých zástupců zaměstnavatelů, jakou formou hodnotící zprávu vypracují. U hodnotících dotazníků od účastníků projektu je tak reálná možnost objektivního kvantitativního porovnání určitých ukazatelů, u hodnotících zpráv zaměstnavatelů je toto kvantitativní porovnání nemožné vzhledem k neexistenci společných kritérií, podle kterých by zaměstnavatelé při hodnocení mohli postupovat. Strana 15 z 41

16 2. Hodnocení kurzu Pokročilá obsluha PC Hodnotící dotazník ohledně rekvalifikačního kurzu Pokročilá obsluha PC odevzdalo celkem 92 účastníků projektu a dotazník byl tvořen 16 otázkami, pomocí kterých realizátor projektu zjišťoval zejména následující skutečnosti: znalost účastníků projektu ohledně práce s osobním počítačem před vstupem do projektu, obtížnost jednotlivých témat kurzu (nejlehčí a nejtěžší probírané téma), vhodnost a přiměřenost obsahu (osnov) kurzu, vhodnost a přiměřenost časové dotace kurzu, přístup lektorů k účastníkům, způsob získání informace o realizaci kurzu přínos kurzu pro účastníky, podrobné aspekty realizace kurzu (vybavení učeben, tempo výuky, výukové materiály, didaktická technika...), rozsah základních získaných vědomostí, znalostí a dovedností v práci s výpočetní technikou. 2.1 Znalost účastníků projektu ohledně práce s osobním počítačem před vstupem do projektu Rekvalifikační kurz Pokročilá obsluha PC měl za hlavní cíl poskytnout účastníkům projektu počítačovou gramotnost v takovém rozsahu, aby zvládali nejen základní obsluhu osobního počítače, ale také některé programy, jejichž používání není zcela běžné (např. program Access, který dokáže vytvářet databáze). Realizátor projektu proto v rámci hodnocení zjišťoval, jaká byla vstupní znalost účastníků projektu v oblasti počítačové gramotnosti. Účastníci si tedy sami zhodnotili, jaká byla jejich počítačová gramotnost na začátku a na konci kurzu. Na základě informací získaných z dotazníků od 92 účastníků kurzu vyplynuly následující skutečnosti. Pouhá 2 % účastníků projektu uvedla, že před vstupem do projektu neměla žádné znalosti a dovednosti ohledně používání osobního počítače. Naprostá většina účastníků (cca 78 %) naopak konstatovalo, že již s počítačem v minulosti pracovalo, ale neumí jej efektivně ovládat. Pětina účastníků projektu (20 %) uvedla, že s osobním počítačem již pracovala a že jej dokonce dokonale ovládá. Z těchto údajů je patrná skutečnost, že cca 80 % účastníků projektu projevilo nějakou potřebu po efektivnějších a dokonalejších znalostech a dovednostech v oblasti výpočetní techniky, což jen podtrhuje správnost rozhodnutí realizátora projektu zařadit daný kurz do vzdělávacích aktivit pro tuto cílovou skupinu absolventů. Strana 16 z 41

17 2.2 Obtížnost jednotlivých témat kurzu V rámci kurzu získávali účastníci projektu znalosti, vědomosti a dovednosti v různých oblastech využití osobního počítače. Jednalo se zejména o využívání programů Word, Excel, PowerPoint, Access, dále práci s internetem a nastavení osobního počítače pro uživatele. Účastníci poskytovali zpětnou vazbu o tom, které z probíraných témat jim přišlo nejlehčí a které naopak nejtěžší. Z této zpětné vazby vyplynuly skutečnosti, na která témata je třeba se více zaměřit, protože je účastníci považují za obtížnější, a proto je jim třeba věnovat více pozornosti a prostoru. Jako nejlehčí se jevil program Word, který za nejlehčí ve své odpovědi označilo 40 % účastníků projektu. Třetině účastníků projektu (cca 33 %) se zdál jako nejlehčí program PowerPoint, který slouží k vytváření prezentací. Ostatní programy jako Access a Excel se zdály jako nejjednodušší pouze mizivém části účastníků projektu (v průměru cca 1 % až 2 % účastníků). Nejtěžší probírané téma je podle účastníků projektu program na vytváření databází Access, který považuje za nejobtížnější více jak tři čtvrtiny účastníků (cca 78 %). Druhým nejobtížnějším programem byl hodnocen Excel, ale označilo jej tímto způsobem jen cca 11 % účastníků. Z výše uvedených skutečností vyplývá fakt, že nejvíce obtížný byl pro účastníky program na tvorbu databází Access a naopak nejlépe zvládnutelný byl program Word, který slouží k vytváření textových dokumentů. Tím, že se účastníci naučili používat i tento obtížný program Access, který zcela jistě není běžně používaným programem, získali konkurenční výhodu na trhu práce oproti ostatním uchazečům o zaměstnání. 2.3 Vhodnost a přiměřenost obsahu (osnov) kurzu Realizátor projektu stanovil témata (obsahovou stránku) kurzu a účastníci hodnotili, zda získali potřebné vědomosti a dovednosti, nebo zda v tématech kurzu něco postrádali. Ze získaných dat vyplývá skutečnost, že drtivá většina účastníků (87 %) považuje skladbu témat za vyhovující a je s ní spokojena. Téměř 11 % účastníků projektu vyjádřila názor, že obsahová stránka kurzu byla vyhovující, ale zároveň vyslovila požadavek na určité rozšíření tématiky. Jednalo se zejména o doplnění tématu, které by se věnovalo zpracování a úpravě fotografií na počítači, a pak téma využívání programů, které umožňují vypalování různých mediálních nosičů (CD, DVD), a také pokročilejším funkcím v programu Excel. Pouhá 2 % účastníků projektu vyjádřila stanovisko, že měla jinou představu o tématické náplni kurzu, z čehož vyplývá závěr, že obsahová stránka kurzu byla pro naprostou většinu účastníků projektu zcela vyhovující. Strana 17 z 41

18 2.4 Vhodnost a přiměřenost časové dotace kurzu Tento rekvalifikační kurz byl koncipován v celkovém časovém rozsahu 15 vyučovacích dnů po 8 vyučovacích hodinách. Účastníci projektu hodnotili, jak jim tato časová dotace kurzu vyhovovala. Nespokojenost v tomto ohledu vyjádřila jen 2 % účastníků projektu, ostatní (98 %) byli spokojeni a považovali rozsah za vyhovující. Nespokojenost oněch zmiňovaných 2 % účastníků projektu byla způsobena tím, že považují blok 8 vyučovacích hodin za příliš dlouhý a únavný. V zásadě lze tedy konstatovat, že účastníci projektu vyjádřili spokojenost s časovou datací tohoto rekvalifikačního kurzu, který byl zaměřen na zvládnutí používání osobního počítače. 2.5 Přístup lektorů k účastníkům Na realizaci rekvalifikačního kurzu Pokročilá obsluha PC se podílelo více lektorů, ale všichni byli hodnoceni dle stejných kritérií, proto není nutné snažit se hodnotit jednotlivé lektory konkrétně, ale spíše získat zpětnou vazbu o všech lektorech obecně. Účastníci hodnotili lektory ve dvou aspektech. Nejprve hodnotili přístup lektorů k účastníkům (toto hodnocení probíhalo výběrem údaje z hodnotící škály) a pak mohli pomocí volného popisu vyjádřit svůj komplexnější názor na lektora a hodnotit tak nejrůznější aspekty jeho činnosti. Pokud se týká hodnocení přístupu lektorů na základě hodnotící škály, která byla nastavena od hodnocení výborný po hodnocení hrozný, účastníci se přikláněli spíše k pozitivnímu hodnocení. Celkem 98 % účastníků projektu označilo přístup lektorů jako výborný (81 %) nebo velmi dobrý (17 %). Ostatní účastníci projektu ( 2 %) vnímali přístup lektorů jako spíše dobrý (1 %) nebo dostačující (1 %). Účastníci projektu hodnotili také, jak jsou spokojeni s výukovým tempem, vysvětlením probírané látky, jak jsou teoretické znalosti prakticky procvičovány na příkladech a jak jsou jednotlivá témata procvičována a opakována. Konstatování, že výuka probíhala ve vhodném či přijatelném tempu, vyjádřilo 97 % účastníků projektu. Probíraná témata byla dostatečně a jasně vysvětlena, což dokazuje 99% spokojenost s touto oblastí hodnocení. Teoretické znalosti byly dostatečně efektivně procvičeny na příkladech to si myslí plných 100 % účastníků. V případě hodnocení činnosti lektorů pomocí volného popisu vyjadřovali účastníci v různých formách spokojenost a konstatovali v naprosté většině pozitivní skutečnosti na adresu všech lektorů, kteří se na výuce v kurzu podíleli. Nejčastěji účastníci projektu v hodnocení lektorů oceňovali následující skutečnosti: odbornost a srozumitelnost výkladu, příjemné vystupování a sympatičnost, ochota pomoci či vstřícnost, pochopení, trpělivost a toleranci, přátelskou atmosféru a používání humoru. Strana 18 z 41

19 V hodnocení lektorů se neobjevila žádná vyloženě negativní skutečnost a celkový dojem účastníků projektu z lektorů byl vysoce pozitivní, a to jak po stránce odbornosti, tak po stránce vstřícné a přátelské atmosféry v kurzu a vysoce pozitivnímu přístupu k účastníkům. 2.6 Způsob získání informace o realizaci kurzu Realizátor projektu do získávání zpětné vazby od účastníků zahrnul také otázku, která zkoumala skutečnost, jak se vlastně účastníci projektu o projektu dozvěděli. Cílem této zpětné vazby bylo tedy stanovit, jak účinná byla publicita a šíření informací o projektu. Jako nejefektivnějším způsobem publicity se ukázala být spolupráce s úřady práce, protože ty jsou přímým partnerem cílové skupiny projektu a mohou jí efektivně a cíleně předávat potřebné informace. Dokazuje to fakt, že do projektu vstoupilo celých 87 % jeho účastníků na základě informací, které získali právě přímo od jednotlivých úřadů práce. Ostatní účastníci projektu informace o chystané realizaci projektu získali z jiných zdrojů než přímo z úřadů práce 6 % z inzerce v tisku, 7 % od svých známých či příbuzných (což je v porovnání s množstvím účastníků informovaných prostřednictvím úřadů práce poměrně nižší efektivita). Uvedené skutečnosti podporují oprávněnou snahu realizátora projektu v maximální možné míře spolupracovat s jednotlivými úřady práce, které jsou v oblasti informování a získávání potenciálních účastníků projektu klíčovým subjektem. Inzerce v tisku a dalších médiích zdaleka nedosahuje takové efektivity jako právě přímý kontakt cílové skupiny s úřadem práce. 2.7 Přínos kurzu pro účastníky Klíčovým faktorem, který měl být na základě zpětné vazby od účastníků projektu ověřen, byla zcela jistě míra přínosu kurzu pro jednotlivé účastníky projektu. Hodnocení přínosu kurzu bylo od účastníků získáno třemi způsoby - pomocí dotazu, zda by tento kurz doporučili svým známým, pak formou volného popisu konkrétního přínosu a nakonec formou hodnotící škály (v rozmezí od výborný až po hrozný ). Efektivitu a přínos kurzu pro účastníky dokládá to, že plných 98 % účastníků projektu by doporučilo tento kurz a jeho absolvování svým známým, což znamená vysoce kladnou a pozitivní referenci. Opět pouhá 2 % účastníků by tuto pozitivní referenci svým známým neposkytlo, protože kurz z nějakého důvodu nesplnil jejich konkrétní očekávání. Na základě využití hodnotící charakterizovalo celý kurz Pokročilá obsluha PC jako výborný nebo velmi dobrý celkem 94 % účastníků projektu (62 % výborný a 32 % velmi dobrý). Žádný účastník projektu nehodnotil celý kurz jako hrozný, pouze 5 % účastníků jej vnímalo jako spíše dobrý a jen 1 % jako dostačující. Strana 19 z 41

20 Ve volném hodnocení přínosu kurzu účastníci projektu konstatovali spíše pozitivní názory, vyjadřovali, že kurz byl pro ně přínosem a výrazně rozšířil jejich dovednosti a znalosti v oblasti práce s výpočetní technikou. Hodnocení volným popisem lze jen velmi těžko sumarizovat a kvantifikovat, ale objevily se zejména následující skupiny názorů: obnovení vědomostí a dovedností, získání zcela nových znalostí a dovedností, rozšíření, prohloubení a systematizování dosavadních znalostí a vědomostí. Z hodnocení tedy jednoznačně vyplývá, že kurz Pokročilá obsluha PC byl pro účastníky projektu přínosem a získali díky němu systematické znalosti a dovednosti v oblasti práce s výpočetní technikou, což zlepšilo jejich uplatnitelnost na trhu práce. Pouze dva účastníci projektu se domnívají, že kurz pro ně měl jen malý nebo dokonce žádný přínos, protože jim nepřinesl to, co od něj očekávali. Někteří účastníci naopak v rámci hodnocení konstatovali, že u nich došlo k růstu sebevědomí, což je u této cílové skupiny vysoce pozitivní faktor, a jeden účastník dokonce vyjádřil s ulehčením názor, že (volně citováno) už nebude muset konečně u výběrového řízení zaměstnavateli lhát, že umí s počítačem pracovat. 2.8 Podrobné aspekty realizace kurzu Důležitou roli při realizaci projektu a také přímo tohoto rekvalifikačního kurzu hrálo také mnoho drobných, ale o to důležitějších aspektů. Jedná se zejména o prostředí, v němž výuka probíhala, o technické a materiální vybavení apod. Prostředí, v němž byla výuka v rámci projektu realizována, považuje za vhodné či přijatelné 100 % účastníků a to samé je možno konstatovat také o hodnocení technického vybavení, které bylo při výuce využíváno. Pokud se týká výukových materiálů, domnívá se 98 % účastníků projektu, že byly vyhovující. Účastníci tedy hodnotí, že prostředí, technické a materiální vybavení, bylo na dostatečné úrovni a považují jej za vyhovující. Drobné výhrady byly pouze u výukových materiálů, kde vyjádřila 2 % účastníků názor, že by měly mít vyšší úroveň, což bylo způsobeno jejich vyšším očekáváním od celého kurzu. 2.9 Rozsah základních získaných vědomostí, znalostí a dovedností Po ukončení rekvalifikačního kurzu Pokročilá obsluha PC bylo důležité zejména ověření, jak sami účastníci vnímají svůj posun ohledně získaných znalostí a dovedností v využívání osobního počítače a jednotlivých programů, s nimiž se v rámci kurzu učili teoreticky, ale zejména prakticky ovládat. Strana 20 z 41