Evropský polytechnický institut, s. r. o. v Kunovicích

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s. r. o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně ANALÝZA TRHU PRÁCE KRAJE VYSOČINA SE ZAMĚŘENÍM NA UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ OBCHODNÍ AKADEMIE PELHŘIMOV (Bakalářská práce) Autor: Jana KRUMPLOVÁ Vedoucí práce: Ing. Marta VÁŇOVÁ Kunovice, červen 2008

2

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Marty Váňové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Kunovice, červen 2008

4 Děkuji paní Ing. Martě Váňové za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Kunovice, červen 2008

5 OBSAH ÚVOD PROBLEMATIKA NEZAMĚSTNANOSTI Význam práce pro člověka Trh práce Příčiny nezaměstnanosti Rizikové skupiny nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti Výše podpory v nezaměstnanosti PROBLEMATIKA ZAMĚSTNANOSTI Aktivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Zaměstnanost v České republice NEZAMĚSTNANOST A ZAMĚSTNANOST V KRAJI VYSOČINA Charakteristika kraje Vysočina Analýza stavu nezaměstnanosti v kraji Vysočina Analýza stavu zaměstnanosti v kraji Vysočina PROBLEMATIKA ABSOLVENTŮ ŠKOL Absolventi škol na trhu práce Předpoklady pro uplatnění absolventů na trhu práce Uplatnitelnost absolventů Obchodní akademie Pelhřimov PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE....54

6 ZÁVĚR RESUMÉ REZUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY. 61 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 62 SEZNAM OBRÁZKU.. 63 SEZNAM GRAFU 64 SEZNAM PŘÍLOH... 65

7 ÚVOD Bakalářská práce je věnována jednomu z nejvýznamnějších ekonomických indikátorů, jehož vývoj ovlivňuje ekonomickou stabilitu každé země. Jedná se o vývoj nezaměstnanosti, jako jednoho ze čtyř makroekonomických ukazatelů. Je dokázáno, že vývoj zaměstnanosti velice úzce souvisí s vývojem růstu hrubého domácího produktu. Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevyrábí ekonomika tolik, kolik je schopna. Problém s nezaměstnaností se nevyskytuje pouze v ekonomikách, které zrovna procházejí transformací, ale také v ekonomicky vyspělých státech. V naší kultuře sehrává práce a zaměstnání klíčovou roli v životě lidí. Ztráta zaměstnání způsobuje strádání v potřebách, které jsou zabezpečovány prací. Sigmund Freud říká, že práce je pouto, které nás váže k realitě. Jestliže člověk nemá možnost pracovat, hrozí, že podlehne fantaziím a emocím. O tom, že zaměstnání hraje v našem životě klíčovou roli, svědčí i to, že příchod nebo odchod z ekonomické aktivity je jedním z našich životních mezníků. Existují dva základní důvody, proč je pro společnost práce tak důležitá. Prvním důvodem je fakt, že společnost chápe práci jako povinnost a její neplnění je sankcionováno. Druhým důvodem je to, že okolí očekává od práceschopného jedince získávání příjmů prací. U nezaměstnaných po určité době dochází ke změnám, které jim ztěžují jejich zpětný návrat do zaměstnání. Tyto změny totiž způsobují úpadek jejich lidského kapitálu. Ztrácejí svoje zkušenosti, schopnosti a praktické i teoretické znalosti, které získávali a udržovali si prací. Nezaměstnaného může postihnout ztráta kontaktů, finanční problémy, ztráta společenské prestiže, ztráta autority v rodině, nebezpečí podlehnutí smutku a depresím, častější návštěvy psychologů a psychiatrů, ztráta sebevědomí, nebezpečí podlehnutí alkoholu a dalším drogám. Z lidského hlediska je vysoká nezaměstnanost méně škodlivá než nezaměstnanost krátkodobá. Větším problémem je nezaměstnanost, která je nízká, ale dlouhodobá. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk v žádném případě není schopen ihned po nástupu do nového zaměstnání podávat takové výkony, které podával před svým propuštěním ze zaměstnání předchozího a které by od něj očekával jeho zaměstnavatel. Po opakovaných - 7 -

8 neúspěších při hledání práce a s rostoucí dobou nezaměstnanosti se u člověka objevuje klesající zájem o práci. Zvykne si na to, že je bez práce, pobírá sociální podporu a užívá si volného času. Nezaměstnanost je vážným problémem, neboť nikdo jiný než vláda prostřednictvím státních zásahů nemá možnost ji ovlivňovat globálně. Je třeba říci, že problém nezaměstnanosti není problémem ČR, ale problémem celosvětovým. V každé zemi míra nezaměstnanosti kolísá kolem rovnovážné hodnoty, v období růstu hospodářství nezaměstnanost klesá a naopak, v období útlumu národního hospodářství roste tato veličina vysoko nad úroveň přirozené míry nezaměstnanosti. Je na vládě každé země, jak se s tímto jevem vyrovná. Může podporovat aktivní nebo pasivní formu politiky zaměstnanosti, ale vždy to bude mít dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu. Problematika zaměstnanosti se řeší nejen na národní, nýbrž i na nadnárodní úrovní. Například v rámci Evropské unie byl ustaven Výbor pro zaměstnanost, který provádí diskuze o této problematice s jednotlivými členskými státy tohoto společenství. Nepříznivé kolísání míry nezaměstnanosti se dotýká každého z nás, je spojeno např. se zvyšujícím se počtem sociálně-patologických jevů, jako je např. kriminalita, rostoucí množství veřejných prostředků, které jsou přerozdělovány na výplatu nejrůznějších sociálních dávek a tudíž nemožnost jejich použití např. v oblasti výzkumu, vzdělávání a regionálního rozvoje atd. Ohromné finanční prostředky jsou poskytovány na rekvalifikační kurzy a v neposlední řadě je jev nezaměstnanosti spojen se snížením ekonomické prosperity dané země, neboť z ekonomického hlediska se období vysoké nezaměstnanosti vyznačují tím, že se v nich běžný hrubý národní produkt pohybuje pod úrovní potencionálního hrubého národního produktu. Trh práce je obecně ovlivněn celou řadou faktorů. Jedná se o ekonomicko-sociální, společensko-politická a v neposlední řadě i demografická hlediska. Jedním z nich je např. volba hospodářského systému dané země. Trh práce bude mít zcela logicky jiná specifika v demokratických státech, jiná v totalitních režimech. Neméně důležitý je typ sociální politiky daného státu, ale i problematika vývoje stárnutí populace

9 Cílem mé práce je posouzení nezaměstnanosti v ČR. Budu se zde zabývat aktivními nástroji územně nekoncentrovaného orgánu státní správy. Součástí mé práce bude komparace vývoje nezaměstnanosti v kraji Vysočina mezi jednotlivými okresy. Dále bych se chtěla zabývat možností uplatnění absolventů Obchodní akademie Pelhřimov a provést prognózu vývoje trhu práce do dalších období. Každá vědecká práce se opírá o určitou metodologii. I ve své bakalářské práci jsem některých metod užila. Jedná se hlavně o komparaci, kdy jsem porovnávala statistické soubory o vývoji sledovaného agregátu z časového i prostorového hlediska. Další použitou metodou je analýza, kdy zaměstnanost jako jeden z agregátů rozděluji na jednotlivé části, zkoumám je z různých úhlů, z pohledu ekonomických zákonitostí, legislativy i sociální politiky

10 1 PROBLEMATIKA NEZAMĚSTNANOSTI 1.1 Význam práce pro člověka Práce v životě člověka, až na výjimky, má nepostradatelnou roli. Navíc práce dává jedinci pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Na základě odměny vyplácené podle množství a kvality vykonané práce člověk uspokojuje nejen základní fyziologické potřeby, ale i potřeby vyššího řádu. Díky práci si člověk může nejlépe uspokojit potřeby sebeuplatnění, ctižádosti a sebeúcty. Práce tedy neslouží pouze k výrobě statků nebo k vyrovnávání služeb, ale vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů s možností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uznávat přátelství. Při zvládání svých pracovních úkolů může jednotlivec objektivizovat své schopnosti a získat pocit odborné kompetence. 1 Neočekávaná ztráta práce je velkým zásahem do života člověka. Česká republika je demokratickým sociálním státem, která díky své legislativě umožňuje i relativně slušný život bez dočasné odměny za práci a člověku, který přijde o práci, přibývá množství volného času. Objevuje se mu i naděje na nový začátek pracovní kariéry. Většině lidem přináší práce radost a uspokojení a není třeba konstatovat, že skutečnou cenu práce člověk zjistí, až když ji ztratí. Dlouhodobou ztrátou placeného zaměstnání mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojování životních potřeb, vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota, ničí se obvykle časové rozvržení pracovního dne, ztrácí se možnost získávání a udržování pracovních návyků a dovedností. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí smysl života, dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, nastává postupný rozklad integrity osobnosti. Vytrácí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka. 2 1 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, s BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, s

11 Nezaměstnanost je nepříznivý jev, který je v současné době nejvíce sledován. Největší nezaměstnanost nastala v období hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Další vlna vysoké nezaměstnanosti nastala v 70. a 80. letech 20. století, která ale neměla tak hluboký dopad na životní úroveň jak ve 30. letech. Nezaměstnanost nastává v případě, kdy je člověk vyloučen z pracovního života a toto vyloučení mu způsobuje deprivaci v základních potřebách. Nezaměstnanost tak způsobuje vyřazení ze tří důležitých oblastí: z možnosti konzumu, ze sociálních vztahů, z navyklé časové struktury. 1.2 Trh práce Na trhu práce mohou nastat následující situace: rovnost nabídky a poptávky všichni, kdo chtějí za danou mzdu pracovat, získají práci, firmy nakoupí přesně tolik práce, kolik při dané mzdě poptávají. Tato rovnost nastává při rovnovážné mzdě, převis poptávky poptávku představují firmy, které by koupily více práce, ale za tak nízké mzdy ji nemohou sehnat. Tento stav najdeme v ekonomice, kde je nižší reálná mzda než mzda rovnovážná, převis nabídky nabídku představují lidé (domácnosti), kteří nabízí svou práci, část této práce však zůstává firmami nevyužita vzniká nezaměstnanost. Tento stav najdeme v ekonomice, kde jsou vyšší reálné mzdy než je mzda rovnovážná. Tento popis trhu práce je velmi zjednodušený, protože vůbec neuvažuje o struktuře poptávky a nabídky, která je v praxi samozřejmostí (firmy nepotřebují jakoukoliv pracovní sílu, ale pracovní sílu s určitou kvalifikací). Běžně se proto stává, že je určitý počet volných (neobsazených) pracovních míst na straně firem a zároveň jsou lidé, kteří nemohou sehnat práci = nezaměstnaní, protože mají jinou kvalifikaci, než jaká je firmami požadována. Lidé také nehledají jakoukoliv práci, ale mají na svou práci určité požadavky chtějí, aby to byla práce v určitém oboru, který je zajímá, aby byla dobře placená, aby

12 jim vyhovovala pracovní doba, aby nemuseli za prací dojíždět nebo se stěhovat, aby měli v práci určité perspektivy. Své požadavky má samozřejmě i firma. To dělá trh práce velmi složitým. Nezaměstnanost z pohledu společenského můžeme oddělit na: nezaměstnanost dobrovolnou lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí ji vynakládat např. zdědili peníze a sami nemají potřebu pracovat, preferují volný čas, nezaměstnanost nedobrovolnou lidé chtějí a potřebují pracovat, aby si zajistili obživu, ale nemohou odpovídající práci sehnat. Z celospolečenského hlediska nás dobrovolná nezaměstnanost nezajímá dnes není zákonem předepsána povinnost pracovat a pokud se člověk dobrovolně rozhodne, že se živit prací nebude (s vědomím všech z toho vyplývajících právních dopadů), společnost to bere na vědomí, přestává se o něj starat a sleduje pouze, zda neporušuje zákon. Jiná situace je u nezaměstnanosti nedobrovolné jsme společností sociální a není nám jedno, pokud některý z členů naší společnosti se ne vlastním zaviněním dostává do sociální tísně. Vyspělé společnosti mají pro tyto případy vybudovaný záchranný sociální systém. Protože je však tento sociální systém založený na solidaritě těch, kteří pracují, je vždy velmi těžkou politickou a ekonomickou otázkou najít únosnou míru tohoto přerozdělování tak, aby sociální pomoc byla dostatečná, ale zároveň ne až tak vysoká, aby nesváděla k jejímu zneužívání a míra přerozdělování nezatížila neúměrně pracující část populace. Nedobrovolná nezaměstnanost spočívá v administrativní regulaci mezd. Trhy práce se nevyčisťují okamžitě, takže se na jednotlivých trzích práce objevují přebytky i nedostatky. Trhy práce však nakonec reagují na tržní podmínky a u povolání, po nichž je vysoká poptávka, mzdy stoupají. V dlouhém období však mají mzdy snahu pohybovat se tak, aby vyrovnaly nabídku a poptávku, a tak hlavní oblasti nezaměstnanosti nebo volných pracovních příležitostí mají tendenci ztrácet se s přizpůsobováním mezd a množství tržním podmínkám. Subjekty, které se účastní řešení otázky efektivního využití pracovních sil v národním hospodářství a s tím související nezaměstnanosti, jsou tři stát, zaměstnanci

13 zaměstnavatelé. Tomuto trojúhelníku říkáme tripartita Rada pro sociální dialog a při jednáních se zde řeší otázky regulace mezd, zaměstnanosti atd. 3 Stát Zaměstnanci zastoupeni odbory Podnikatelé zastoupeni svými svazy Obr. č. 1 : Tripartita (oficiálně Rada pro sociální dialog). Zdroj : ŠVARCOVÁ, J. a kol. Ekonomie stručný přehled. Zlín: Ceed, s. 43. Zaměstnanci mají zájem na co nejvyšších mzdách a na plné zaměstnanosti. Zaměstnance zastupují odbory, které mají velkou váhu a velký vliv. Podnikatelé mají zájem na efektivně nízkých mzdách, aby měli nižší náklady a neztratili konkurenceschopnost. Podnikáním riskují svou existenci a částečně tato rizika nesou s nimi i jejich zaměstnanci. Ne každý je pro firmu přínosem, firma potřebuje zaměstnance s určitou kvalifikací a s pozitivním vztahem k práci. Pro podnikatele je nezaměstnanost přínosem, protože na trhu práce je dostatek pracovních sil, ze kterých si mohou vybírat ty nejlepší, a zároveň převis nabídky práce sráží její cenu a podnikatelé mají nižší náklady, jsou více konkurenceschopní, dosahují vyšších zisků. Stát - je zde hned ve dvojí funkci a to ve funkci regulátoru trhu práce a jednak i ve funkci zaměstnavatele. Stát jako zaměstnavatel nabízí relativně jisté zaměstnání, ale na druhé straně vždy nabízí mzdy o něco nižší než průměrné. Důvodem je to, že jde o nejjednodušší formu protiinflačního boje a zároveň jde o dohled nad svými omezenými prostředky ve státní pokladně. Jestliže bude chtít vydávat více peněz, musí více peněz vybrat na daních a daňoví poplatníci by mu mohli vyčítat, že s těmito penězi nehospodárně plýtvá, kdyby zvyšoval mzdy úředníků. Stát se proto snaží tyto principiálně protichůdné zájmy sladit a najít rozumný a společensky únosný kompromis, kterým je připuštění určité míry nezaměstnanosti. 3 ŠVARCOVÁ, J. a kol. Ekonomie stručný přehled. Zlín: Ceed, s

14 X W Y Z Graf č. 1: Nedobrovolná nezaměstnanost. Zdroj: BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, s. 68. kde WX jsou zaměstnaní XY je rozsah nedobrovolné zaměstnanosti YZ jsou dobrovolně nezaměstnaní Existence nepružných mezd vyvolává poruchu v podobě nedobrovolné nezaměstnanosti. Je porušen čistící efekt na trhu práce. Dochází k situaci, že stav, do kterého trh vyúsťuje, neodpovídá obsahu rovnovážné situace: existují takové subjekty, které při ceně na trhu jsou ochotny uskutečnit tržní transakci (koupi či prodej), ale nemohou. Pokud se díváme na výše uvedený graf, snadno můžeme identifikovat skutečnost, která nastane, pokud např. mzdy setrvají na vyšší hladině, než odpovídá stavu rovnováhy trhu práce. Vyšší mzdová hladina (reálná mzdová sazba) je v grafu označena W. Vidíme, že je především zaměstnáno méně populace, než při volných mzdách, kterým by odpovídalo utvoření rovnováhy v průsečíku nabídky a poptávky. Současně však vzniká přebytek nabídky práce, který zobrazuje ty, kteří jsou ochotni při této mzdové sazbě pracovat, ale neexistuje pro ně pracovní příležitost WX jsou zaměstnaní. XY je rozsah nedobrovolné nezaměstnanosti a YZ jsou ti, kteří nejsou za dané mzdy ochotni pracovat, tedy představují dobrovolnou nezaměstnanost 4 4 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, s

15 1.3 Příčiny nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, lidé stěhující se do jiného města, ženy vracející se do práce po mateřské nebo rodičovské dovolené. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně". Jedná se o přirozený, krátkodobý jev, který je pro tržní hospodářství pozitivní, je to realizace zákona nabídky a poptávky na trhu práce. Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Příkladem jsou těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná. Optimálním řešením je rekvalifikace získání nových znalostí a dovedností v perspektivním oboru. Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká. Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude. Tento stav nastává zejména v období hospodářské recese (část hospodářského cyklu směřující ke dnu), kdy jsou pracovníci propouštěni bez nároku na návrat. V období krize a sedla pak dochází k nárůstu nezaměstnanosti a snižování objemu mezd. Na trhu práce je převis nabídky práce, cena práce klesá, naopak v období konjunktury dochází k nárůstu zaměstnanosti a zvyšování mezd, protože firmy potřebují nové pracovní síly, kterých je na trhu ovšem relativně stále stejné množství a díky působení zákona nabídky a poptávky cena práce roste. Cyklická nezaměstnanost trvá zpravidla několik měsíců. Musí ale začít opět růst

16 národní produkce a zvyšující se poptávka po práci. Tento typ nezaměstnanosti je třeba považovat za vážný ekonomický, sociální a politický problém. Sezónní nezaměstnanost Je důsledkem sezónního kolísání poptávky po zaměstnání. S touto formou nezaměstnanosti se můžeme setkat např. v oblasti zemědělství, stavebnictví, lesnictví a turistickém odvětví. 1.4 Rizikové skupiny nezaměstnaných Na trhu práce se objevují lidé, které je možno rozčlenit podle různých charakteristik, jako je např. věk, pohlaví, vzdělání, příslušnost k etnické skupině atd. Na základě těchto znaků je možné vyčlenit skupiny lidí, u kterých existuje vyšší riziko, že přijdou o práci. Jsou potencionálem vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti, a proto by se na ně měla politika zaměstnanosti státu soustřeďovat. Lidé z rizikových skupin nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistotou budoucnosti. Obecně trh práce můžeme dělit na dvě skupiny, a to na primární a sekundární trh práce. Na primárním trhu se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, poskytující řadu šancí, relativně dobré možnosti profesionálního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Sekundární trh práce je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a s nižší mzdovou úrovní. 5 Absolventi a mladí lidé do 30 let Pokud absolvent střední nebo vysoké školy poprvé vstupuje na trh práce, je značně znevýhodněn před ostatními lidmi, kteří už někde pracovali. Absolvent nemá praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádá určité pracovní kontakty, které usnadňují lepší orientaci na trhu práce. V současné době míra nezaměstnanosti absolventů škol značně převyšuje nynější úroveň nezaměstnanosti. U nezaměstnaných absolventů vysokých škol vystupuje do popředí 5 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, s

17 zejména ekonomické hledisko, protože mnozí z nich zakládají nebo již žijí ve svých rodinách. Nedostatečný příjem jednoho člena rodiny tak postihuje více osob. 6 Pokud absolvent střední školy je bez zájmu o získání zaměstnání, začíná se u něho objevovat závažný výchovný a psychologický problém. Je logické, že každý absolvent je bez pracovních návyků, a pokud si je včas neosvojí, nebude schopen pracovat ani v dospělosti. Nuda je pak zavede s největší pravděpodobností k sociálně patologickému chování, hrozí, že společnost tohoto jedince ze svých řad vyčlení. Starší lidé Pro zaměstnavatele je starší člověk vždy horší investicí v komparaci s mladým. Tuto skupinu pracovníků provází pocit bezradnosti, který je spojen se strachem, zhoršenou psychikou, nejistotou a postupnou ztrátou důvěry. Je logické, že pokud jedinci činí problém získat zaměstnání ve středním věku, v pozdním stádiu jeho kariéry budou jeho možnosti ještě menší. Řada takových lidí se dostává do problémů uspokojit své základní potřeby. Ženy Je zřejmé, že zaměstnavatel dá přednost mužské pracovní síle, protože muž má možnost větší územní mobility a hlavně protože muži jsou většinou nezatíženi starostmi o domácnost. Pokud dítě v rodině onemocní, je to právě žena, která s dítětem zůstává doma, což zaměstnavateli způsobuje nemalé problémy. Zaměstnanost žen není problémem pouze ČR, ale je možné se s ním setkat v celém světě. Řešení této problematiky je možné spatřit např. v možnosti využití nabídky zkrácených pracovních úvazků, zaměstnání s pružnou pracovní dobou. Ke konci července registrovaly úřady práce žen, což tvoří 55,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. Z následujícího grafu je patrné, že počty nezaměstnaných mužů klesaly v roce 2006 výrazně rychleji než nezaměstnaných žen, ale koncem loňského roku se trend obrátil a v letošním roce opět pokračuje rychlejší pokles nezaměstnanosti mužů. 6 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, s

18 Graf č.2 : Počty nezaměstnaných v tis.osob Zdroj : Svaz průmyslu a dopravy. [online] [cit ]. Dostupný na WWW : < Podle věkových skupin a pohlaví se ukazují výrazné rozdíly mezi ženami a muži: ve věkových skupinách 15 až 29 let je počet dlouhodobě nezaměstnaných mužů mnohem vyšší než žen, i když věkové skupiny jsou ovlivněny vyšší četností mužské populace, největší rozdíly mezi oběma pohlavími jsou ve věku 30 až 49 let v neprospěch žen, od 30 let věku podíl dlouhodobě nezaměstnaných mužů neustále roste, zatímco u žen klesá

19 Graf č. 3 : Podíl dlouhodobě nezaměstnaných podle věkových skupin Zdroj : Svaz průmyslu a dopravy. [online] [cit ]. Dostupný na WWW : < Zdravotně postižení lidé Jedná se o velice problematickou skupinu, protože její příslušníci mají čím dál menší možnosti se na trhu práce uplatnit. Doba, po kterou jsou evidováni na úřadu práce, mnohdy několikanásobně převyšuje dobu registrace zdravého člověka. Jednou z možností, jak vyřešit tíživou situaci, je využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Lidé bez kvalifikace Tato skupina tvoří největší podíl lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Je možné sem zařadit mladé lidi, u kterých je velká obtíž s dalším vzděláváním a kteří mají malý zájem o zaměstnání. Další skupinou jsou lidé, kteří jsou vyloučeni ze společnosti, např. narkomani, alkoholici, lidé propuštěni z vězení atd. Lidé bez vzdělání mohou vykonávat pouze manuální práce. S rozvojem nových technologií, vznikem nových zařízení, jsou z trhu práce vytlačováni. Pro zaměstnavatele je nákladově úspornější pořídit jedno výkonné zařízení, než zaměstnávat např. 20 pracovníků, kteří vykonají stejnou práci jako toto zařízení

20 Romové Tato kategorie občanů souvisí s výše popsanou skupinou, a to s lidmi bez kvalifikace. Romské etnikum v závislosti na rostoucích kvalifikačních nárocích ze strany zaměstnavatelů na trhu práce má velikou obtíž se uplatnit. Většina příslušníků této skupiny absolvuje pouze základní vzdělání, mnohdy ho ani neukončí. Romské etnikum má svoji kulturu, hodnoty a vzorce chování, které mnohdy nejsou majoritní skupinou ve společnosti přijímány. Zvýšená koncentrace těchto obyvatel v určité lokalitě s sebou přináší sociální problémy, vysokou kriminalitu a zvýšenou alokaci finančních prostředků ve formě sociálních dávek 1.5 Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost je v moderních společnostech ústředním problémem a je možno ji definovat různými způsoby. Nezaměstnaný je člověk, který je v produktivním věku a má vůli pracovat, ale v důsledku omezené nabídky pracovních příležitostí nemůže najít práci. Přesná definice tohoto pojmu se v různých zemích liší například věkovou hranicí, v němž ze zákona lze již osoby zaměstnávat. Obyvatelstvo je obecně možné členit do tří skupin. První skupinu tvoří zaměstnaní, tzn. lidé v pracovně-právním poměru včetně těch, kteří jsou nemocní nebo na dovolené. Další skupinu tvoří nezaměstnaní. Jsou to občané, kteří zaměstnání nemají, ale z jejich strany je tendence je najít lidé, kteří byli z práce na čas vysazeni a očekávají, že se do pracovního procesu vrátí. Většinu nezaměstnaných tvoří zaregistrovaní na úřadě práce. S výše uvedenými skupinami je spojen pojem ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Pod tento výraz je možné zahrnout sumu jak nezaměstnaných, tak zaměstnaných obyvatel. Poslední skupinu tvoří tzv. ostatní občané, kteří nejsou zahrnováni pod ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Uvádí se, že ji tvoří až 36 % dospělého obyvatelstva. Je možné sem zařadit důchodce, ženy pobírající dávky v mateřství a rodičovství, osoby v domácnosti, studenty, osoby dlouhodobě práce neschopné. Pro určité analytické účely může být důležitý údaj o absolutním počtu nezaměstnaných. Výstižnější je však vyjádřit nezaměstnanost a její vývoj pomocí míry nezaměstnanosti jako procentního podílu nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. 7 7 HELÍSEK, M. Makroekonomie základní kurs. Praha: Mellandrium, s

21 Ukazatel míry nezaměstnanosti: U u = E kde u..míra nezaměstnanosti U. počet nedobrovolně nezaměstnaných E. ekonomicky aktivní obyvatelstvo Toto měření nezaměstnanosti má i některé nedostatky. Nezahrnuje například osoby, které nedobrovolně pracují na kratší než týdenní či měsíční pracovní dobu. Problémem je i zachycení sezónní nezaměstnanosti. K evidovaly úřady práce celkem osob, což je o osob méně než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o Obecně se nezaměstnanost rychleji snižovala u osob v mladším a středním produktivním věku. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což je o osob méně než ke konci předchozího měsíce. Dosažitelný uchazeč může bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. Převážná část všech nezaměstnaných (71,1 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním. Obecná míra nezaměstnanosti (ve věkové skupině 15-64letých) dosáhla ve 3. čtvrtletí 2007 podle výsledků výběrového šetření desetiletého minima 5,2 %. Proti 3. čtvrtletí 2006 se snížila o 1,9 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU nebo průměr za země eurozóny. Míra registrované nezaměstnanosti k činila 5,8 % (září ,2 %, říjen

22 2006 7,4 %). V jednotlivých regionech ČR jsou ale významné rozdíly, jak uvádí následující tabulka. REGION MN v % PRAHA 2,3 STŘEDOČESKÝ KRAJ 4,2 JIHOČESKÝ KRAJ 4,0 PLZEŇSKÝ KRAJ 4,3 KARLOVARSKÝ KRAJ 6,9 ÚSTECKÝ KRAJ 10,8 LIBERECKÝ KRAJ 5,9 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 4,5 PARDUBICKÝ KRAJ 4,9 VYSOČINA 5,3 JIHOMORAVSKÝ KRAJ 6,6 OLOMOUCKÝ KRAJ 6,3 ZLÍNSKÝ KRAJ 5,7 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 9,6 CELKEM ČR 5,8 Tab. č. 1 : Míra nezaměstnanosti k Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy. [online] [cit ]. Dostupný z WWW : <

23 Z následujícího grafu je zřejmé, že míra nezaměstnanosti se od roku 2004 postupně snižuje. Graf č. 4 : Míra nezaměstnanosti v letech Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy. [online] [cit ]. Dostupný z WWW : < Míra registrované nezaměstnanosti žen v ČR v roce 2007 byla 7,9 % a mužů 4,9 %. Po částečném zlepšení nepoměru mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen mírně od srpna loňského roku se nyní opět zhoršuje, neboť míra nezaměstnanosti žen je o 3 body vyšší než u mužů (v červnu o 3 body, v květnu o 2,8 ; v dubnu o 2,6; v březnu a v únoru o 2,5 bodu). Míra zaměstnanosti muži ženy ,1 2,8 3,3 3,2 3,5 6,5 9,1 4,9 3,7 4,1 4,2 5,5 5,1 Praha 5,9 5,9 6 8,5 14, ,1 7,7 9 8,9 4,6 8 8,3 12,7 Středočeský 4,9 7,9 Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ustecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Graf č. 5 : Míra nezaměstnanosti mužů, žen Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy. [online] [cit ]. Dostupný na WWW : <

24 Dále uvádím sedm různých ukazatelů specifické nezaměstnanosti: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil. Pod pojmem nezaměstnaní se zde rozumí lidé, kteří jsou bez práce minimálně 13 týdnů, to znamená, že se zde vylučují krátkodobě nezaměstnaní. Tento ukazatel posuzuje dlouhodobou nezaměstnanost, která je daleko hrozivější než krátkodobá nezaměstnanost. Míra propuštěných z práce tento ukazatel je podílem občanů, kteří právě o zaměstnání přišli, k úhrnné pracovní síle. Týká se pracovníků, pro které je ztráta zaměstnání ztrátou jediných příjmů, které mají k dispozici. Míra nezaměstnaných dospělých tento ukazatel je podílem nezaměstnaných, kteří jsou starší 25 let, a celkové pracovní síly stejného dolního věkového omezení. Míra nezaměstnaných hledajících úplné zaměstnání tento ukazatel bere v úvahu občany, kteří intenzivně hledají práci na celou pracovní dobu. Je to podíl této skupiny k celkové pracovní síle, jež vykonává práci na celý pracovní úvazek. Běžná míra nezaměstnanosti je to obvykle zveřejňovaná míra nezaměstnanosti a udává podíl všech nezaměstnaných k celkové pracovní síle. Pro potřebu tohoto ukazatele se pod pojmem nezaměstnaný rozumí člověk, který v posledních čtyřech týdnech intenzivně hledal práci. Míra, která zahrnuje osoby, které pracují z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu zahrnuje ty, kdo hledají úplné zaměstnání, plus polovinu těch, kdo hledají práci na zkrácenou pracovní dobu, plus polovinu těch, kdo již takto z ekonomických důvodů pracují. Ve jmenovateli tohoto výpočtu je celková pracovní síla snížena o polovinu pracujících na částečnou pracovní dobu. Tento ukazatel zdůrazňuje, že i lidé, kterým je nedobrovolně zkrácena pracovní doba, jsou částečně nezaměstnaní, a že ti, kdo hledají zaměstnání pouze na částečný pracovní úvazek, mají z hlediska nezaměstnanosti menší váhu než ti, kdo hledají na plný úvazek