Střední škola zdravotnická a sociální Chrudim. Školní vzdělávací program. Sociální činnost. Večerní forma vzdělávání M/01 Sociální činnost

Transkript

1 Školní vzdělávací program Sociální činnost Večerní forma vzdělávání M/01 Sociální činnost adresa: Poděbradova 336, Chrudim IV telefon: ; tel., fax: www: szs.chrudim.cz IČO: IZO: Identifikátor zařízení:

2 I. Úvodní identifikační údaje Chrudim, Poděbradova 336, 53701Chrudim Zřizovatel: Pardubický kraj Název ŠVP: Sociální činnost Kód a název oboru: M/01 Sociální činnost Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma studia: 5let večerní forma vzdělávání Platnost ŠVP: od II. Profil absolventa 1. Identifikační údaje Chrudim, Poděbradova 336, 53701Chrudim Zřizovatel: Pardubický kraj Název ŠVP: Sociální činnost Kód a název oboru: M/01 Sociální činnost Forma vzdělávání: denní 2. Uplatnění absolventa Absolvent se uplatní jako pracovník v sociálních sluţbách v různých ambulantních nebo pobytových zřízeních a v terénních sluţbách, při poskytování sociální pomoci dětem i dospělým. Má vědomosti a dovednosti potřebné pro zajišťování přímé péče a osobní asistence klientům, pro podporu jejich soběstačnosti a sociální aktivizaci. Má také vědomosti uplatnitelné v managementu sociálních sluţeb. Absolvent získá odbornou způsobilost pro vázanou ţivnost Péče o dítě do tří let věku v denním reţimu dle přílohy č. 2 Zákona 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Absolvent studijního oboru je po úspěšném vykonání maturitní zkoušky připraven zabezpečovat samostatně nebo v týmu osobní sociální péči klientům, organizovat a zajišťovat sociální sluţby a sociální pomoc. Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaţeného vzdělání, stupeň vzdělání: vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, dokladem o vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Nabídka povinných zkoušek je taková, aby ţák konal nejméně dvě ze tří zkoušek ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Jedna z nich má formu praktické zkoušky. Získané vzdělání ukončené maturitní zkouškou umoţňuje absolventům pokračovat ve studiu v terciárním vzdělávání. Absolvent je připraven prohlubovat si specifické znalosti v oboru různými školeními a kurzy v rámci celoţivotního vzdělávání. 3. Kompetence absolventa Prvořadým předpokladem učení je čtenářská gramotnost, ovládání psaní a početních úkonů. Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si ţáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující klíčové a odborné kompetence: 2

3 3.1 Klíčové kompetence a) kompetence k učení vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosaţené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn., ţe absolventi by měli: - mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; - ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní reţim a podmínky; - uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotní; - s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; - vyuţívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí; - sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; - znát moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. b) kompetence k řešení problémů vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně řešit běţné pracovní i mimopracovní problémy, tzn., ţe absolventi by měli: - porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky; - uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; - volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, vyuţívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; - spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). c) komunikativní kompetence vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, ţivotních i pracovních situacích, tzn., ţe absolventi by měli: - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; - formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; - účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; - zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běţná i odborná témata; - dodrţovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; - zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.); - vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; - dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; - dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění podle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běţné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě); 3

4 - chápat výhody znalosti cizích jazyků pro ţivotní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoţivotním učení. d) personální a sociální kompetence vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn., ţe absolventi by měli: - posuzovat reálně své fyzické a duševní moţnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; - stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a ţivotních podmínek; - reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; - ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje a jednání jiných lidí; - mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí; - adaptovat se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky a podle svých schopností a moţností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záleţitosti, být finančně gramotní; - pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; - přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; - podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvaţovat návrhy druhých; - přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. e) občanské kompetence a kulturní povědomí vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro ţivot v demokratické společnosti a dodrţovali je, jednali v souladu s udrţitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn., ţe absolventi by měli: - jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním, ale i ve veřejném zájmu; - dodrţovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; - jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; - uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního souţití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; - zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; - chápat význam ţivotního prostředí pro člověka a jednat v duchu udrţitelného rozvoje; - uznávat hodnotu ţivota, uvědomovat si odpovědnost za vlastní ţivot a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany ţivota a zdraví ostatních; - uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; - podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah; 4

5 f) kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně vyuţívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoţivotního učení, tzn., ţe absolventi by měli: - mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoţivotního vzdělávání a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; - mít přehled o moţnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; - mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o poţadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; - umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příleţitostech, vyuţívat poradenských a zprostředkovatelských sluţeb z oblasti světa práce i vzdělávání; - vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; - znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; - rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příleţitosti v souladu s realitou trţního prostředí, svými předpoklady a dalšími moţnostmi. g) matematické kompetence vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně vyuţívat matematické dovednosti v různých ţivotních situacích, tzn., ţe absolventi by měli: - správně pouţívat a převádět běţné jednotky; - pouţívat pojmy kvantifikujícího charakteru; - provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; - nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně vyuţít pro dané řešení; - číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); - aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; - efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běţných situacích. h) kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky IKT a vyuţívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn., ţe absolventi by měli: - pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; - pracovat s běţným základním a aplikačním programovým vybavením; - učit se pouţívat nové aplikace; - komunikovat elektronickou poštou a vyuţívat další prostředky online a off-line komunikace; 5

6 - získávat informace z otevřených zdrojů, zejména potom s vyuţitím celosvětové sítě internet; - pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s vyuţitím prostředků informačních a komunikačních technologií; - uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. 3.2 Odborné kompetence Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si ţáci vytvořili v návaznosti na základní vzdělání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům následující klíčové a odborné kompetence: a) zajištění sociálních sluţeb absolvent: - má přehled o systému sociálních sluţeb a zná podmínky jejich poskytování - dokáţe spolupracovat při řízení rezidentských a komunitních sociálních sluţeb, při přípravě plánů činností nebo projektů, uplatňuje své ekonomické znalosti a dovednosti - provádí krizovou intervenci a základní sociální poradenství, podílí se pod odborným vedením na sociálních depistáţích a sociální prevenci - ovládá administrativní a správní postupy související s poskytováním sociálních sluţeb, vede příslušnou dokumentaci a pracuje s právními i jinými zdroji odborných informací - respektuje příslušnou legislativu, práva a oprávněné zájmy klientů - je připraven pracovat samostatně i v týmu, komunikuje kvalifikovaně a odpovídajícím způsobem se svými nadřízenými i dalšími spolupracovníky - zná poţadavky na pracovníky v sociálních sluţbách, jejich práva a povinnosti - má vytvořeny předpoklady pro sebereflexi a sebehodnocení a dovednosti potřebné pro vyrovnávání se s náročností povolání a stresem - sleduje průběţně vývoj sociálního systému a nové trendy v sociální péči a sluţbách b) poskytování přímé pomoci klientům sociálních sluţeb absolvent: - pomáhá mobilním i imobilním klientům v rezidentském i domácím prostředí při zajišťování základních ţivotních potřeb a zvládání běţných úkonů nebo při udrţování kontaktu se společenským prostředím - pomáhá klientům při chodu domácnosti včetně nákupů a běţných sluţeb - pomáhá rodinám v péči o dítě nebo dospělou osobu se zdravotním postiţením - zajišťuje samostatně péči o dítě do tří let věku v denním reţimu - pouţívá vhodné pomůcky, přístroje a zařízení a správně je ošetřuje - sleduje pravidelně změny u klienta a konzultuje je s nadřízeným nebo s odborníkem - respektuje při poskytování péče osobnost klienta a jeho práva, vhodně s ním komunikuje, jedná taktně, s péčí a empatií - přispívá k vytváření bezpečného a příjemného prostředí pro klienty, jedná v zájmu klienta c) provádění základní výchovné nepedagogické činnosti podporující soběstačnost a sociální aktivizaci klientů a aktivní vyuţívání volného času absolvent: - realizuje činnosti potřebné pro vytváření a udrţování soběstačnosti klienta, jeho fyzické a psychické kondice, společenských a pracovních návyků - připravuje samostatně i v týmu plány a projekty výchovné práce pro různé skupiny klientů nebo pro jednotlivé osoby zaměřené na rozvíjení osobnosti, sociální aktivizaci a vyplňování volného času 6

7 - zohledňuje při přípravě a realizaci výchovně-vzdělávací činnosti individuální zvláštnosti a subjektivní potřeby klientů i objektivní podmínky, ve kterých bude činnost probíhat - rozvíjí ve skupině klientů pozitivní sociální vztahy - uplatňuje při práci s klienty vhodné pedagogické strategie a prostředky i základní metody sociální péče - vyuţívá ve své práci odpovídajícím způsobem empatii, asertivní a autentickou komunikaci - sleduje a hodnotí pravidelné výsledky výchovně-vzdělávací činnosti své i celého zařízení - sleduje a vyuţívá nové poznatky a přístupy v této oblasti sociální činnosti d) oblast bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci absolvent: - chápe bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udrţení certifikátu jakosti podle příslušných norem - zná a dodrţuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence - osvojil si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohroţující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpozná moţnost nebezpečí úrazu nebo ohroţení zdraví a je schopen zajistit odstranění závad a moţných rizik - zná systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče), umí uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce - je vybaven vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokáţe první pomoc poskytnout e) oblast kvality práce, výrobků a sluţeb absolvent: - chápe kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku - v rámci systému řízení jakosti na pracovišti dodrţuje stanovené normy, standardy, předpisy - dbá na zabezpečení parametrů kvality procesů a sluţeb, zohledňuje poţadavky klientů f) oblast ekonomického jednání v souladu se strategií udrţitelného rozvoje - absolvent: - jedná ekonomicky a v souladu se strategií udrţitelného rozvoje, zná význam, účel a uţitečnost vykonávané práce, její společenské a finanční ohodnocení - zvaţuje v rámci pracovního procesu i v ţivotě moţné náklady, výnosy a zisk i moţné dopady sociální a environmentální - efektivně hospodaří s finančními prostředky - nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na ţivotní prostředí 7

8 4. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, která je organizována podle platných právních předpisů a vyhlášek. Maturitní zkouška se skládá z části společné a profilové. Ţák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, pokud úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze tří zkoušek z jazyka českého a literatury a z volitelné zkoušky z předmětů cizí jazyk, (ţák si můţe zvolit pouze cizí jazyk, který je vyučován ve škole), matematika, občanský a společenskovědní základ, informatika. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek. Nedílnou součástí je praktická maturitní zkouška z předmětu sociální činnost praxe. Zkouška se koná v přirozených podmínkách nebo v odborných učebnách školy na modelových situacích. Další zkoušky jsou z předmětu sociální péče, speciální pedagogika, psychologie a komunikace. Nepovinné zkoušky společné části jsou stanovené právním předpisem, nepovinné zkoušky profilové části jsou pro daný školní rok vypsány ředitelkou školy. 8

9 III. Charakteristika školního vzdělávacího programu Délka a forma vzdělávání Obor vzdělání M/01 Sociální činnost je realizován v této formě: - 5 let večerního vzdělávání Dosaţený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Podmínky pro přijetí ke vzdělávání Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 59, 60, 83, 85 (2), dále 63, 16, 20, 70, v platném znění a platným prováděcím předpisem Kritérium přijetí je plnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o vzdělávání v daném oboru vzdělání. Podmínky zdravotní způsobilosti jsou stanoveny v nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (NV č. 211 ze dne 31. května 2010). Podmínky vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných jsou dále upraveny vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. Celkové pojetí vzdělávacího programu Výsledky vzdělávání jsou stanoveny jednotně pro všechny ţáky, kvalita (úroveň) jejich osvojení závisí na učebních předpokladech a motivaci kaţdého ţáka. Předpokládá se výrazný podíl samostudia všech ţáků. Výsledky vzdělávání vyjadřující ţádoucí postoje a návyky ţáků (afektivní cílové dovednosti), kterými je škola sice povinna ţáka vybavit, ale nemůţe zaručit jejich uplatňování v praxi, jsou vyjádřeny v charakteristice jednotlivých oblastí a obsahových okruhů předmětů - jako vzdělávací cíle, k nimţ výuka směřuje. Kurikulární rámce pro jednotlivé oblasti vzdělávání Kutikulární rámce navazují na cíle a obsah základního vzdělávání. Cíle středního odborného vzdělání vycházejí z principu, ve kterém je vzdělávání cestou i nástrojem rozvoje lidské osobnosti. Východiskem je koncept čtyř cílů vzdělávání pro 21. století: a) učit se poznávat b) učit se pracovat a jednat c) učit se být d) učit se ţít společně Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního vzdělávání v návaznosti na základní vzdělávání tak, aby si ţáci na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům vytvořili následující klíčové a odborné kompetence: a) kompetence k učení b) kompetence k řešení problémů 9

10 c) komunikativní kompetence d) personální a sociální kompetence e) občanské kompetence a kulturní povědomí f) kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám g) matematické kompetence h) kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi i) odborné kompetence Závazný obsah všeobecného a odborného vzdělávání a poţadované výsledky vzdělávání je rozčleněn do vyučovacích předmětů a dalších aktivit tohoto ŠVP. Poţadavky na odborné vzdělávání vycházejí z poţadavků trhu práce popsaných v profesním profilu a kvalifikačních standardech. Obsah ŠVP je rozvrţen do jednotlivých předmětů učebního plánu. Vychází z daných vzdělávacích oblastí: a) jazykové vzdělávání a komunikace b) společenskovědní vzdělávání c) přírodovědné vzdělávání d) matematické vzdělávání e) estetické vzdělávání f) vzdělávání pro zdraví g) vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích h) ekonomické vzdělávání i) odborné vzdělávání Průřezová témata Průřezová témata jsou společensky důleţité oblasti vzdělávání, které pro svůj význam pro dnešní lidi prostupují celým kurikulem. Jsou zařazena do všech předmětů. 1. Občan v demokratické společnosti (ODS) Charakteristika tématu Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace ţáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Nejde však pouze o postoje, hodnoty a jejich preference, ale také o budování občanské gramotnosti ţáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana. Výchova k demokratickému občanství se netýká jen společenskovědní oblasti vzdělávání, v níţ se nejvíce realizuje, ale prostupuje celým vzděláváním a nezbytnou podmínkou její realizace je také demokratické klima školy, otevřené k rodičům a k širší občanské komunitě v místě školy. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu K odpovědnému a demokratickému občanství je třeba mít dostatečně rozvinuté klíčové kompetence, proto je jejich rozvíjení při výchově k demokratickému občanství velmi významné. 10

11 Kromě toho jsou ţáci vedeni k tomu, aby: - měli vhodnou míru sebevědomí, vlastní odpovědnosti a schopnost morálního úsudku; - byli připraveni si klást základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení; - hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní; - byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; - dovedli se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně vyuţívat masová média pro své různé potřeby; - dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; - byli ochotni se angaţovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech; - váţili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého ţivotního prostředí a snaţili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. Obsah tématu a jeho realizace Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí: - osobnost a její rozvoj; - komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů; - společnost jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboţenství; - historický vývoj (především v 19. a 20. století); - stát, politický systém, politika, současný svět; - masová média; - morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; - potřebné právní minimum pro soukromý a občanský ţivot. 2. Člověk a ţivotní prostředí (ČŢP) Charakteristika tématu Udrţitelný rozvoj patří mezi priority EU, včetně naší republiky. Nezbytným předpokladem jeho realizace je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy udrţitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udrţení kvality ţivotního prostředí a jeho jednotlivých sloţek a k úctě k ţivotu ve všech jeho formách. Průřezové téma Člověk a ţivotní prostředí se podílí na zvyšování gramotnosti pro udrţitelnost rozvoje a přispívá k realizaci jednoho z pěti základních směrů rozvoje lidských zdrojů. Environmentální vzdělávání a výchova poskytuje ţákům znalosti a dovednosti potřebné pro pochopení principu udrţitelnosti rozvoje a zahrnuje systém znalostí o zákonitostech přírody, o vztazích člověka k prostředí, o současných globálních a regionálních problémech lidstva, o moţnostech a způsobech jejich řešení prostředky ekonomickými, sociálně právními, vědeckými a technickými za aktivní účasti občanů a jejich vzájemné spolupráce na místní, regionální a globální úrovni. Pro pochopení principu udrţitelnosti vzdělávání podněcuje aktivní integrovaný přístup k realitě a ovlivňuje etické vztahy k prostředí. Poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a vyuţívání moderní techniky a technologie v zájmu udrţitelnosti rozvoje. 11

12 Hlavním cílem průřezového tématu Člověk a ţivotní prostředí je vést ţáky k tomu, aby: - pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; - chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a ţivot; - porozuměli souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udrţitelnému rozvoji; - respektovali principy udrţitelného rozvoje; - získali přehled o způsobech ochrany přírody, o pouţívání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udrţitelného rozvoje; - samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů; - pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snaţili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů; - osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k ţivotnímu prostředí v osobním a profesním jednání; - dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí; - osvojili si zásady zdravého ţivotního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví. Přínos tématu k naplňování cílů školního vzdělávacího programu Přínos průřezového tématu je ve třech rovinách: - informativní, směřující k získání potřebných znalostí a dovedností, jejich chápání a hodnocení; - formativní, zaměřená zejména na vytváření hodnot a postojů ve vztahu k ţivotnímu prostředí (etických, citových, estetických apod.); - sociálně-komunikativní, zaměřená na rozvoj dovedností vyjadřovat a zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky ţivotního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. Obsah tématu a jeho realizace Průřezové téma je začleněno ve školním vzdělávacím programu do cílů vzdělávání a výsledků vzdělávání v různých souvislostech. Získané vědomosti a dovednosti se v průřezovém tématu propojují a doplňují tak, aby vznikl ucelený obraz ukazující sloţitost souvislostí v přírodě, ve společnosti, mezi přírodou a člověkem a jeho ţivotním prostředím. Ve sloţce všeobecného vzdělávání je průřezové téma začleněno především do přírodovědného vzdělávání v tématech Ekologie a Člověk a ţivotní prostředí, dále je začleněno v společenskovědním vzdělávání, estetickém vzdělávání a vzdělávání pro zdraví. V odborné sloţce je průřezové téma diferencovaně začleněno do odborných předmětů sociální činnost teorie a praxe, zdravotní nauky, první pomoc. Zaměřuje se zejména na kvalitu pracovního prostředí, vlivy pracovních činností na prostředí a na zdraví. Obsah průřezového tématu Člověk a ţivotní prostředí zahrnuje oblasti: - biosféra v ekosystémovém pojetí (znalosti o abiotických a biotických podmínkách ţivota), - ekologická přizpůsobivost, - vzájemné vztahy organismů a prostředí, struktura a funkce ekosystémů, význam biodiverzity a ochrany přírody a krajiny, 12

13 - současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí (klimatické změny, ohroţování ovzduší, vody, půdy, ekosystémů i biosféry z různých hledisek rozvoje lidské populace, vliv prostředí na lidské zdraví), - moţnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udrţitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském ţivotě (např. nástroje právní, ekonomické, informační, technické, technologické, organizační, prevence negativních jevů, principy udrţitelnosti rozvoje). Průřezové téma se realizuje ve školním vzdělávacím programu kombinací tří základních způsobů: - komplexně v uceleném bloku ekologického učiva zahrnutého do předmětu biologie, chemie, fyzika - rozptýleně (difúzně) v logických souvislostech v dalších vyučovacích předmětech všeobecně vzdělávací i odborné sloţky vzdělávání včetně praktického vyučování; - nadpředmětově v ţákovských projektech. Průřezové téma je realizováno různými metodami a formami v rámci teoretického a praktického vyučování a mimoškolními aktivitami. V praktickém vyučování jsou ţáci vedeni ke správnému nakládání s odpady, vyuţívání úsporných spotřebičů a postupů, dodrţování poţadavků na bezpečnost a hygienu práce. Problémově zadávané otázky, úkoly nebo situace ţákům umoţní nejen pochopení a procvičování probíraného učiva, ale i uplatnění jejich dalších znalostí z různých oblastí vzdělávání i z mimoškolního prostředí. Vzdělávací a výchovný význam mají ţákovské projekty s environmentální problematikou propojenou s odborným učivem a s odbornou praxí. Při realizaci environmentálního vzdělávání a výchovy škola spolupracuje se středisky a centry ekologické výchovy. 3. Člověk a svět práce (ČSP) Charakteristika tématu Jedním ze základních cílů vymezených tímto vzdělávacím programem je příprava absolventa, který má nejen určitý odborný profil, ale který se díky němu dokáţe také úspěšně prosadit na trhu práce i v ţivotě. Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti ţáka získané v odborné sloţce vzdělávání o nejdůleţitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu Téma Člověk a svět práce přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména v rozvoji následujících obecných kompetencí: - identifikace a formulování vlastních priorit; - práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a vyuţívání informací; - odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací; - verbální komunikace při důleţitých jednáních; - písemné vyjadřování při úřední korespondenci; 13

14 Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit ţáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně vyuţít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování tohoto cíle se realizuje těmito způsoby: - vedení ţáka k tomu, aby si uvědomil zodpovědnost za vlastní ţivot, význam vzdělání a celoţivotního učení pro ţivot, aby byl motivován k aktivnímu pracovnímu ţivotu a k úspěšné kariéře; - orientace ţáka ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, hodnocení jednotlivých faktorů charakterizujících obsah práce a porovnání těchto faktorů s osobními předpoklady; - seznámení ţáka s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání; - naučit ţáka vyhledávat a posuzovat informace o profesních příleţitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu; - naučit ţáka vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů; - naučit ţáka písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority; - vysvětlit ţákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy; - zorientovat ţáky ve sluţbách zaměstnanosti, přivést je k účelnému vyuţívání jejich informačního zázemí. Obsah tématu a jeho realizace Průřezové téma je zaměřeno na tyto oblasti: - hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce (pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda, pracovní doba, moţnosti kariéry, společenská prestiţ apod.), jejich aplikace na jednotlivé alternativy uplatnění po absolvování oboru vzdělání a navazujících směrů vyššího a vysokoškolského studia, vztah k zájmům, studijním výsledkům, schopnostem, vlastnostem a zdravotním předpokladům ţáků; - trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, poţadavky zaměstnavatelů; - soustavu školního vzdělávání v ČR, návaznosti jednotlivých druhů vzdělávání po absolvování střední školy, význam a moţnosti dalšího profesního vzdělávání včetně rekvalifikací, nutnost celoţivotního učení, moţnosti studia v zahraničí; - informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce; - písemné i verbální vlastní prezentace při vstupu na trh práce, sestavování ţádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních ţivotopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací; - zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její sloţky a výpočet, moţnosti zaměstnání v zahraničí; - soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiţ je třeba při podnikání počítat, orientace v ţivnostenském zákoně a obchodním zákoníku; 14

15 - podpora státu ve sféře zaměstnanosti, informační, poradenské a zprostředkovatelské sluţby v oblasti volby povolání a hledání zaměstnání a rekvalifikací, podpora nezaměstnaným; - práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příleţitostí. Jednotlivé obsahové celky jsou začleněny do odpovídajících vyučovacích předmětů (odborných i všeobecně vzdělávacích). S ohledem na rostoucí mobilitu pracovních sil a potřebu snadno se adaptovat na změněné podmínky, nebo procházet různými rekvalifikacemi, se informace zaměřují také na svět práce komplexně na úrovni základní orientace. Problematikou se na škole zároveň zabývá výchovné poradenství. Příslušné kompetence ţák nabývá především vlastním objevováním při řešení konkrétních problémů, při práci s konkrétními informacemi a při simulování konkrétních interpersonálních situací. Důleţitým partnerem při výuce je Úřad práce v Chrudimi, který poskytuje konkrétní informace, vysvětlení a rady týkající se oblasti povolání, zaměstnání a trhu práce. To se realizuje formou přednášek. Další aktivitou jsou exkurze v zařízeních sociální péče a jiných organizacích. Tématu Člověk a svět práce se věnuje pozornost systematicky po celou dobu vzdělávání. 4. Informační a komunikační technologie (IKT) Charakteristika tématu Informační a komunikační technologie (IKT) jiţ v současnosti pronikají nejenom do všech oborů, ale také do většiny činností, a to bez ohledu na intelektuální úroveň, na které jsou vykonávány; je tedy zcela nezbytné promítnout poţadavky na práci s prostředky IKT do všech stupňů a oborů vzdělání. Práce s prostředky IKT má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou sloţku vzdělání, ale patří také ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Ţáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je vyuţívali v průběhu vzdělávání i při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou, a budou běţnou součástí jejich osobního a občanského ţivota. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu Dovednosti v oblasti IKT mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem sloţkám kurikula. Cílem je naučit ţáky pouţívat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněţ je důleţité naučit ţáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky. S rozvojem vzdělávání v IKT na základní škole je úkolem školy vyrovnání úrovně připravenosti ţáků na určitý standard a poskytování hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání. Obsah tématu a jeho realizace Obsah průřezového tématu vymezuje příslušná výše uvedená klíčová kompetence a vzdělávací oblast. Oblast vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích svým obsahem a rozsahem splňuje poţadavky základní úrovně systému ECDL. 15

16 Průřezové téma je realizováno v samostatném vyučovacím předmětu IKT i v dalších předmětech. Škola má počítačovou učebnu vybavenou dostatečným počtem pracovních stanic, tvořených moderními multimediálními počítači zapojenými v dostatečně propustné lokální síti, umoţňující sdílení síťových prostředků (tiskárny, skenery, DVD-ROM, disky ) a s rychlým přístupem na Internet. Počet pracovních stanic odpovídá počtu ţáků. Učebna je uspořádána se zřetelem na zachování pravidel hygieny a bezpečnosti práce. V průběhu celého vzdělávání a prakticky ve všech předmětech se ve výuce i při samostatné práci ţáků vyuţívají prostředky IKT pouţívání power - point prezentací, interaktivní tabule, cvičení ţáků na PC doma nebo ve škole. Pedagogická koncepce školního vzdělávacího programu SŠZS Chrudim pro večerní formu vzdělávání Koncepce vzdělávání a přístupu k ţákům školy staví na čtyřech základních programech, z nichţ se ve večerní formě vzdělávání uplatňují tyto: - projekt Zdravá škola - projekt etická výchova Projekt Zdravá škola ve zdravém městě Principem mezinárodního projektu Škola podporující zdraví je vytvořit ve školách jednotlivých stupňů i typů zdravé prostředí pro ţáky. Součástí projektu je prosazování zdravého ţivotního stylu a zdravého způsobu ţivota. Celý projekt souvisí se zdravým prostředím. Patří sem: zlepšování věcného, sociálního i organizačního prostředí, moţnost výběru, přiměřenost, spoluúčast ţáků na dění ve škole i mimo ni, motivující hodnocení, demokratické principy práce a spolupráce se sociálními partnery školy. Škola má zpracovaný projekt Zdravá škola v zdravém městě, který je zařazen v rámci tohoto ŠVP jako průřezové téma. Stěţejním cílem je výchova ke zdraví, vedení ţáků ke zdravému způsobu ţivota a celoţivotní odpovědnosti za své zdraví. Dalšími tématy je vytvoření demokratického klimatu školy prostřednictvím zdravé vzájemné komunikace, realizace programů na podporu zdraví a výchově k preventivnímu chování a uvědomění si významu draví. Pro pedagogy je důleţité skloubení obsahu a forem vzdělávání tj. pouţívání adekvátních metod výuky, návaznost školních i mimoškolních aktivit, udrţování příznivého klimatu během vyučování i mezi pedagogy navzájem uvnitř kolektivu. Etická výchova: Cílem etické výchovy je formování morálně vyzrálé osobnosti. Klíčovým tématem je speciálně pozitivní (prosociální) chování, které je zaměřeno na pomoc nebo prospěch jiných osob, skupin, společnosti. Etická výchova prolíná celým výchovně vzdělávacím procesem. Základní přístup je osobní příklad učitelů i ostatních zaměstnanců školy, kteří respektují etický kodex zaměstnanců školy. Při jakékoli vhodné příleţitosti se vyuţívají strategie působení na ţáky - pouţívání konkrétních modelových situací, osobního proţitku, příkladů řešení náročných situací. Projekt etická výchova je v tomto ŠVP zařazen jako průřezové téma. Při výuce se vyuţívá osobní zkušenost ţáků večerní formy vzdělávání. 16

17 Organizace výuky a realizace praktického vyučování Vzdělávání je organizováno jako večerní pětileté. Teoretické vyučování můţe začínat nejdříve v 7.00 hodin a končí různě podle individuálního rozvrhu tříd. Ve večerní formě vzdělávání vyučování začíná zpravidla v 12:00 hodin a končí v 18:40 hod. Rozvrh je ve dvou dnech v týdnu. V dopoledním bloku vyučování je vloţena 15 minutová přestávka. Rozvrh tříd je individuálně upraven tak, aby měli ţáci přestávku na oběd minimálně 30 minut. Vyučování předmětu odborná praxe můţe začínat nejdříve v 6.30 hodin. Pro výuku v některých předmětech - zejména tam, kde je zařazeno cvičení - je třída dělena na skupiny. Součástí vzdělávání je předmět sociální činnost praxe, který je realizován v zařízeních sociální péče či jiných subjektech. Předmět je zařazen do 4. a 5. ročníku. Výuka probíhá pod odborným vedením učitele nebo pověřeného pracovníka. Praktické vyučování předmětu chemie probíhá v laboratoři jiné školy. Tato výuka je zajištěna smluvně dle platných právních předpisů. Projektové vyučování Projektové vyučování je zařazeno v jednotlivých předmětech. Jedná se o dílčí projekty - krátkodobé - v rámci předmětů, případně o projekty střednědobé z určité oblasti v rámci mezipředmětových vztahů. Projekty jsou realizovány skupinovou prací ţáků, výsledky jsou prezentovány v rámci předmětu nebo na tzv. projektových dnech. Úspěšné projekty jsou přihlášeny do soutěţí a přehlídek. Učitelé školy absolvovali vzdělávání v problematice projektového vyučování. Bezpečnost a ochrana zdraví V době teoretického i praktického vyučování škola dodrţuje podmínky bezpečnosti a ochrany při práci a poţární ochrany a to i při činnostech, které souvisí se vzděláváním - např. návštěvy výstav, kulturních představení, mimoškolní akce, kurzy, výlety atd. podle platných právních předpisů. Škola respektuje a dodrţuje specifické podmínky pro práci mladistvých, které jsou stanoveny právními normami a vedou ke zvýšení ochrany zdraví ţáků. Na začátku kaţdého školního roku a před činnostmi, kterých se ţáci v souvislosti s vyučováním účastní, jsou ţáci prokazatelně poučeni o nutnosti dodrţovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ţáci jsou také seznámeni se školním řádem a zásadami bezpečného chování. Při výuce v odborných učebnách jsou ţáci opět prokazatelným způsobem seznámeni s jejich provozními řády, které jsou důsledně dodrţovány. V chemické laboratoři a v odborných učebnách jsou při výuce důsledně pouţívány ochranné pracovní prostředky. Před zahájením praktické výuky (v rámci předmětu sociální činnost praxe) v kaţdém školním roce jsou všichni ţáci příslušných ročníků poučeni bezpečnostním technikem o předpisech a nařízeních, která se týkají dodrţování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany. Součástí školení je poučení o ochraně proti virové hepatitidě typu B, proti AIDS a o dalších infekcích. Při zahájení vyučování na jednotlivých pracovištích praktického vyučování je skupina ţáků poučena o konkrétních pravidlech BOZP a PO na daném pracovišti. Při výuce předmětu sociální činnost praxe jsou ţáci i učitelé povinni pouţívat předepsaný ochranný pracovní oděv (částečně poskytuje škola) a pracovní obuv s atestem pracovní obuvi. 17

18 Praní pracovních oděvů se řídí platnými právními předpisy. Před nástupem ţáků na praktické vyučování je provedena kontrola očkování ţáků proti virové hepatitidě typu B. Proškolení zaměstnanců školy v oblasti PO a BOZP se řídí platnými právními předpisy. Kaţdé tři roky se všichni zaměstnanci školy podrobí preventivní lékařské prohlídce u závodního lékaře. Školní úrazy jsou evidovány, registrovány a odškodňovány. Počet školních úrazů je sledován. Téma Ochrana člověka za mimořádných situací je realizováno ve vybraných předmětech. K tomuto tématu má škola k dispozici aktuální materiály a metodiky. Dle moţností jsou ke spolupráci přizvány sloţky IZS hasiči, pracovníci RZS. Pravidelně se provádí nácvik poţárního poplachu a evakuace školy. Škola zajišťuje nezávadný technický stav budovy školy a technických zařízení. Údrţba, technická kontrola a revize zařízení jsou prováděny pravidelně v souladu s právními předpisy (elektrická zařízení a přístroje, hromosvod, kotelna, hasicí přístroje a hydranty, plynová zařízení, nářadí v tělocvičně a posilovně). Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaţeného vzdělání a kvalifikace Vzdělání je ukončeno maturitní zkouškou. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Škola připravuje ţáky k těmto volitelným zkouškám společné části maturitní zkoušky: cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, IKT. Profilová část maturitní zkoušky: Ředitelka školy určí nabídku povinných zkoušek tak, aby nejméně dvě ze tří zkoušek ţák konal ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Zkoušky jsou písemné, ústní, praktické. Povinná zkouška z předmětu sociální činnost praxe je praktická. Předměty profilové části maturitní zkoušky: sociální péče, sociální činnost praxe, psychologie a komunikace, speciální pedagogika. Přístupy ke vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných Ţáci se specifickými poruchami učení jsou ke studiu oboru Sociální činnost přijímáni na základě kritérií stanovených pro přijetí v daném školním roce. Specifické poruchy učení jsou ve výuce zohledňovány na základě vyšetření a doporučení z pedagogicko-psychologických poraden. Ţáci s těmito poruchami jsou vedeni v péči výchovného poradce, který má specializované studium pro práci s těmito ţáky. Třídní i řadoví učitelé jsou obeznámeni se specifickými postupy, které je nutno při hodnocení a pedagogické diagnostice akceptovat. Škola spolupracuje v této oblasti se školním psychologem a s odborným poradenským zařízením. Ţáci mimořádně nadaní mají moţnost individuálního vzdělávacího plánu. 18

19 Chrudim, Poděbradova 336, 53701Chrudim Zřizovatel: Pardubický kraj Název ŠVP: Sociální činnost Kód a název oboru: M/01 Sociální činnost Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma studia: 4 roky denního studia Platnost ŠVP: od IV. Učební plán Počet týdenních vyučovacích hodin Kategorie a názvy vyučovacích v ročníku předmětů celkem A. Povinné a) základní CJL Český jazyk a literatura CJL Cizí jazyk 2(2) 2(2) 2(2) 2(2) 2(2) 10 OSZ Občanský a společenskovědní základ DEJ Dějepis MAT Matematika FYZ Fyzika CHE Chemie BIO Biologie SOM Somatologie IKT IKT a administrativa 0 1(1) EKO Ekonomika UCT Účetnictví SPE Sociální péče SPO Sociální politika SCT Sociální činnost teorie 2(2) 2(2) SCP Sociální činnost praxe (5) 5(5) 10 PVO Právo ZDN Zdravotní nauky PRP První pomoc 0 1(1) PSK Psychologie a komunikace PED Péče v pediatrii GER Péče v gerontologii RHP Rehabilitační péče 0 0 1(1) SPP Speciální pedagogika SOP Sociální pedagogika VCA Volnočasové aktivity 0 0 2(2) Počet hodin celkem pozn.: pozn.: Předměty společné části MZ Předměty profilové části MZ B. nepovinné kcj konverzace v cizím jazyce smat seminář z matematiky seminář z OSZ, IKT

20 Poznámky k učebnímu plánu: Přehled vyuţití týdnů v období září červen školního roku: činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník Vyučování dle rozpisu 38 týdnů 38 týdnů 38 týdnů 38 týdnů 35 týdnů Maturitní zkoušky 3 týdny rezerva 2 týdny 2 týdny 2 týdny 2 týdny Vyučování celkem Dělení tříd: třídy se dělí na skupiny dle počtu ţáků v předmětech s převahou praktických činností, z důvodu zajištění bezpečnosti ţáků nebo tam, kde to určují právní předpisy. Praktické vyučování: Praktické vyučování v předmětu sociální činnost teorie probíhá v odborných učebnách, třída se dělí na skupiny. Praktické vyučování předmětu sociální činnost praxe je organizováno v zařízeních sociální péče a dalších subjektech. Všechna pracoviště praktického vyučování jsou zajištěna smluvně dle platných právních předpisů. Ţáci pracují ve skupině pod vedením učitelky nebo pověřeného odborného pracovníka. Praktické vyučování je zařazeno průběţně v celém příslušném školním roce. 20