MONITOROVACÍ ZPRÁVA STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM DO ROKU 2015

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MONITOROVACÍ ZPRÁVA STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM DO ROKU 2015"

Transkript

1 MONITOROVACÍ ZPRÁVA STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM DO ROKU 2015 Tato zpráva přináší počáteční hodnoty jednotlivých indikátorů a výsledky dalších měření. Pravidelné vyhodnocování indikátorů poskytne šanci sledovat trend vývoje, tj. naplňování či nenaplňování stanovených priorit. Přehled indikátorů v jednotlivých oblastech Úroveň vize - míra nezaměstnanosti - spokojenost obyvatel Ústí nad Labem s kvalitou života ve městě 1. Ekonomika města - regionální HDP na obyvatele - spokojenost podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě - počet malých a středních podniků - počet návštěvníků města 2. Lidské zdroje a sociální oblast - podíl populace se SŠ a VŠ vzděláním - spokojenost s místním společenstvím - nezaměstnanost absolventů škol - spokojenost s dostupností a kvalitou poskytovaných sociálních služeb - počet činných NNO, spolků apod. jakožto jednotek občanské společnosti - návštěvnost sportovních a kulturních zařízení - kriminalita na území města 3. Fyzické prostředí města - dostupnost veřejných prostranství - spokojenost s fyzickým prostředím města - podíl nově vymezených ploch s novými regulativy - kvalita ovzduší - počet osob účastnících se akcí spojených s environmentálním vzděláváním a osvětou 4. Doprava - spokojenost s dopravní infrastrukturou - počet osob přepravených MHD - míra nehodovosti 5. Řízení a správa města - spokojenost s činností MMÚ - objem finančních prostředků z dotací EU - počet projektů mezinárodní spolupráce s partnerskými městy - počet realizovaných akcí zaměřených na prevenci mimořádných událostí 1

2 VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ Vize Strategickou vizí rozvoje města je Ústí nad Labem prosperující, zdravé a bezpečné město, těžící ze své výhodné strategické a obchodní polohy a průmyslové tradice, opírající svůj dynamický (udržitelný) rozvoj o zvyšující atraktivitu pro vnější investice spojenou s motivací a efektivním využitím potenciálu vlastních obyvatel, ekonomických subjektů a městské samosprávy. K úrovni vize se váží dva indikátory, a to jednak komplexní indikátor, jež hodnotí spokojenost obyvatel s kvalitou života ve městě, a míra nezaměstnanosti. Spokojenost obyvatel Ústí nad Labem s kvalitou života ve městě Indikátor Spokojenost obyvatel Ústí nad Labem s kvalitou života byl, stejně jako spokojenost s jinými aspekty života ve městě, vyhodnocován prostřednictvím dotazníkových šetření, které provedla Katedra regionálního a lokálního rozvoje Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. První šetření proběhlo v listopadu 2007, zúčastnilo se 296 obyvatel města Ústí nad Labem starších 18 let. Následné šetření proběhlo v listopadu 2009, dotázáno bylo celkem 305 obyvatel města Ústí nad Labem starších 18 let. Třetí průzkum byl proveden v únoru a březnu 2012 na 350 respondentech. S životem ve městě bylo v roce 2007 celkem spokojeno více než 68 % dotázaných, nejméně v nejmladší skupině věkové skupině (60%) a osob se základním vzděláním (58%), nejvíce spokojených je mezi obyvateli města s vysokoškolským vzděláním (80%). V roce 2009 se spokojenost obyvatel města s životem ve městě pohybovala na hranici 60%, nejméně u osob se základním vzděláním (32%), nejspokojenější jsou obyvatelé města s vysokoškolským vzděláním (72%). Podíl nespokojených lidí v Ústí nad Labem je relativně vysoký. Obdobné výše spokojenosti obyvatel s městem, kde žijí, lze spatřit i v jiných městech Ústeckého kraje (Bílina, Roudnice Nad Labem 65%), příp. ve velkých průmyslových městech (př. Mladá Boleslav 69%). Za nespokojeností obyvatel v roce 2009 mohou stát také okolnosti související s hospodářskou krizí a politickou situací v zemi. V roce 2011, resp spokojenost obyvatel s životem ve městě významně vzrostla. Oproti minulému šetření je se životem ve městě Ústí nad Labem spokojeno o 10% více občanů, tedy 70% dotázaných. Spokojenější jsou ženy (cca 75 % dotázaných), než muži (65 %). Odpovědi na tuto otázku se příliš neliší u skupin podle věku a vzdělání. Míra nezaměstnanosti (v %) Během let 2007 a 2008 došlo v nezaměstnanosti k příznivému vývoji. V roce 2007 se díky celkové dobré hospodářské situaci v ČR snížil i počet uchazečů o zaměstnání, v následujícím roce se do vývoje nezaměstnanosti ještě nepromítla přicházející hospodářská krize. Úřad práce evidoval k celkem uchazečů o zaměstnání, od začátku roku 2007 se zaevidovalo celkem uchazečů. Největší podíl mezi nezaměstnanými 2

3 zaujímají lidé se základním vzděláním (podíl je 47,43%). K Úřad práce evidoval uchazečů o zaměstnání. Od začátku roku se zaevidovalo uchazečů. Největší podíl nezaměstnaných byl bez zaměstnání dlouhodobě (29% více než 24 měsíců). V roce 2009 se míra nezaměstnanosti vrátila na úroveň roku 2007 a v roce 2010 ještě stoupala. Vývoj v nezaměstnanosti v tomto období stále potvrzuje dopad celosvětové finanční a ekonomické krize. Zdrojem nezaměstnanosti v okrese bylo ve sledovaném období průběžné snižování počtu zaměstnanců jak u drobných a středních firem, tak u velkých firem. V některých případech došlo i k zániku firem. Nadále je podstatným zdrojem nezaměstnanosti i nepříznivá kvalifikační struktura obyvatelstva v okrese. Občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodu (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání. V průběhu roku 2010 se nám zvýšil jak absolutní, tak relativní počet uchazečů s délkou evidence nad 12 měsíců. Do této skupiny se ve sledovaném roce dostali lidé, kteří přišli o zaměstnání v průběhu roku 2009 jako důsledek ekonomické krize. Jedná se často o uchazeče o zaměstnání, kteří aktivně hledají zaměstnání, ale vzhledem k dosaženému vzdělání, získané praxi, nízké nabídce volných pracovních míst nebo početné konkurenci při prováděných výběrových řízeních, nemohou žádnou práci nalézt. Pokles uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců, ovlivní až oživení ekonomiky, které je spojené s růstem objemu výroby a služeb, vytvářením nových pracovních míst a přijímání nových pracovníků. V roce 2011 byl ústecký okres mezi 7 okresy kraje na 3. místě s 13,1%. Vyšší míry nezaměstnanosti dosáhly okresy Most a Děčín. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci ORP Ústí nad Labem byla v Trmicích (26,74 %), nejnižší v Zubrnicích (10,58 %). Vývoj nezaměstnanosti v roce 2011 úzce navázal na rok Po prudkém nárůstu počtu nezaměstnaných v roce 2009 se situace ustálila a v letech 2010 i 2011 se počet uchazečů o zaměstnání v okrese Ústí nad Labem pohyboval okolo hranice osob. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání se dlouhodobě nemění a dá se říct, že přibližně polovina uchazečů má základní vzdělání, což je v dnešní době vysoce limitující faktor pro získání vhodného zaměstnání. Z hlediska věku byly v evidenci zastoupené všechny věkové kategorie. Tabulka č. 1: Průměrná míra nezaměstnanosti (v %) ,5 12,3 10,3 12,2 13,4 13,1 Zdroj: ÚP Míra nezaměstnanosti v roce 2011 oscilovala okolo 13 % a okres se tak řadil na přední místa v rámci celé ČR. V průběhu roku nebyly zaznamenány žádné významné výkyvy míry nezaměstnanosti. Docházelo k tradičním posunům, kdy vjarních měsících míra klesala 3

4 v závislosti na započetí prací ve stavebnictví či zemědělství. Tradičně nejhorší je situace v zimních měsících a rok 2011 nebyl výjimkou. V letošním roce 2012 se nedá předpokládat, že by došlo k zlepšení v oblasti nezaměstnanosti. Situace bude obdobná jako roce 2011, možná dojde k jejímu mírnému zhoršení. Zaměstnavatelé se nadále chovají opatrně při nabírání nových pracovníků, což zlepšení nezaměstnanosti nepomůže. Pozitivní je skutečnost, že v průběhu let již docházelo v okrese Ústí nad Labem k hromadným propouštěním ojediněle. Nejlepší situace v roce 2011 byla ve společnostech vázaných na automobilový průmysl, kde docházelo k viditelnému zlepšení. V ostatních průmyslových odvětvích byla situace ve srovnání s rokem předcházejícím neměnná. 4

5 1. EKONOMIKA MĚSTA Globální cíl: Zvýšit konkurenceschopnost města jako centra ekonomického růstu Ekonomika města je ovlivňována strukturálními problémy souvisejícími s útlumem někdejší rozsáhlé průmyslové výroby a nízkou diverzifikací ekonomické základny. Dalším problémem, který negativně ovlivňuje strukturu ekonomiky města i míru nezaměstnanosti, je nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva a vysoký podíl obyvatelstva s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Ekonomika města tak dnes stojí zejména na průmyslové výrobě, na významné roli města v oblasti dopravy a některých odvětvích služeb. Významnou část podnikatelských subjektů tvoří ty, které se dokázaly vypořádat s restrukturalizací a být konkurenceschopné a zachovat svou tradici i po roce Druhou část podnikatelských subjektů tvoří firmy nově vytvořené, např. v průmyslových zónách. Indikátorem pro sledování ekonomického postavení města byl stanoven hrubý domácí produkt přepočítaný na obyvatele a spokojenost podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě. Regionální hrubý domácí produkt na obyvatele Ekonomická výkonnost územního celku je charakterizována tvorbou hrubého domácího produktu v přepočtu na jednoho obyvatele. Uvedený indikátor je vztahem celkového objemu vytvořeného HDP k počtu všech trvale bydlících obyvatel daného území. V průběhu let se ekonomická výkonnost zvyšovala ve všech krajích ČR. Ústecký kraj patří mezi kraje s nižším HDP na obyvatele. V roce 2010 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice 6,6 %. Ústecký kraj dosáhl v roce 2010 na 83,4% průměrného HDP ČR a byl mezi kraji na desáté pozici. Tabulka č. 2: Regionální HDP na obyvatele (v Kč) Zdroj: ČSÚ, údaje za rok 2011 budou k dispozici v listopadu Spokojenost podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě V roce 2009 proběhlo pilotní šetření tohoto indikátoru. Katedra regionálního a lokálního rozvoje provedla v listopadu 2009 výzkum mezi místními podnikateli. Spokojenost podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě byla zjišťována prostřednictví řízeného interview s 10 podnikateli. K podpoře podnikání ve městě se v celku vyjadřovali negativně. Velké problémy viděli hlavně v administrativních překážkách, které výrazně ovlivňují a brzdí jejich podnikatelské aktivity. Nejvíce negativně hodnotili možnost uspět ve výběrových řízeních na zakázky. Přidělování zakázek považovali za nestandardní a neprůhledné. Další šetření tohoto indikátoru proběhlo v červnu a červenci 2012 prostřednictvím ankety, kdy bylo dotázáno 6 podnikatelů. Výsledky šetření prakticky kopírují odpovědi dotazovaných z roku Nejlépe podnikatelé hodnotili dostupnost zdravotní a sociální péče ve městě, stav životního prostředí a vzhled města. Tato kapitola má omezenou vypovídací hodnotu, jelikož se UJEP nepodařilo získat dostatečně velký vzorek respondentů. Dotazující označují, vyjma výběrových řízení, obdobné 5

6 problémy či pozitiva jako ostatní občané města. Z časových důvodů se neradi zapojují do obecných diskuzí. K deficitu v této oblasti přispělo i zrušení oddělení proinvestorské politiky MmÚ, takže v současné době neexistuje na MmÚ žádný odbor, který by se touto tematikou cílevědomě zabýval. Výzkum spokojenosti podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě tedy probíhá jako součást některých projektů. V rámci projektu SUGAR proběhly strukturované rozhovory na téma zásobování v centru města. Vzorek čítal 151 strukturovaných rozhovorů s majiteli či vedoucími provozoven a 23. zástupci vedení firem dopravců. Z tohoto vzorku vyplynulo, že pokud je veden cílený dialog na téma úzce souvisejícím s předmětem podnikání, je ochota podnikatelů spolupracovat s městem odpovídající. V strukturovaných rozhovorech vyplynuly jako problém hlavně konkrétní dopravní opatření, jelikož to byl smysl dotazů, nicméně v obecné rovině nebyly k přístupu města k podnikatelské sféře žádné výrazné výtky, což se dá považovat za pozitivní výsledek. Oslovení za tímto konkrétní účelem označovali podnikatelé za velice pozitivní krok města. V rámci projektu COBRAMAN, byli osloveni podnikatelé vlastnící brownfields ve městě, vzhledem k tomu, že se jednalo o víceletý projekt, proběhlo několik setkání. Účast postupně ochabovala, důvodem bylo to, že pokud město není schopno nabídnout konkrétní pomoc, jejich zájem rychle opadá. Tato skupina obyvatel, je zvyklá řešit své problémy operativně sama, aniž by spoléhala na pomoc města. K oslovení podnikatelů je tedy vhodné zvolit téma, u kterého je reálný výhled konkrétního řešení ze strany města. Priorita 1.1: Rozvoj podnikatelského prostředí Počet malých a středních podniků Tabulka č. 3: Počet malých a středních podniků podle počtu zaměstnanců Zdroj: ČSÚ Přestože je Ústí nad Labem vnímáno jako tradiční průmyslové město, role průmyslu se díky restrukturalizaci v posledních letech přiblížila významu, který toto odvětví má ve srovnatelných městech. Dominujícím ekonomickým odvětvím v Ústí nad Labem jsou tedy služby, zejména doprava a spoje. Informačním zdrojem pro organizační statistiku je registr ekonomických subjektů (dále jen RES). V RES jsou evidovány právnické osoby včetně organizačních složek státu a fyzické osoby, které mají postavení podnikatele. Za statistickou jednotku typu podnik je považován subjekt, který podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou činnost. V našich statistikách je sledován vývoj v počtu malých a středních podniků (včetně mikropodniků, tj. podniky s 1-9 zaměstnanci). 6

7 Priorita 1.2: Rozvoj cestovního ruchu V oblasti cestovního ruchu představuje Ústí nad Labem destinaci jen s průměrným potenciálem. Městu chybí historické jádro a neprospívá mu ani negativní image daná industrializací a změnami po 2. světové válce. Vysoký potenciál má ovšem okolí města s atraktivní, výškově členitou krajinou, chráněnou krajinnou oblastí České středohoří a kombinací kulturních i přírodních zajímavostí. Počet návštěvníků Návštěvnost Ústeckého kraje podle počtu hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních 1 má v posledním desetiletí klesající tendenci. Počet návštěvníků nocujících v hromadných ubytovacích zařízeních se v letech snížil z 544 tis. na 366 tis. (ČSÚ). Průměrná délka pobytu návštěvníků v roce 2008 dosahovala v Ústeckém kraji 4,1 dne, což je v rámci ČR průměrná hodnota. V roce 2009 navštívilo Ústecký kraj 336 tis. lidí, v roce 2010 to bylo 290 tisíc a v roce 2011 celkem 337 tisíc. Klesla také průměrná délka pobytu návštěvníků v Ústeckém kraji a to na 3,9 dne. Stále je však srovnatelná s údaji za ČR, kdy průměrná délka pobytu návštěvníků v ČR byla v roce dny. Tabulka č. 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v obci Ústí nad Labem Počet příjezdů hostů z toho rezidenti Počet přenocování z toho rezidenti Průměrný počet přenocování Průměrná doba pobytu ,4 3, ,0 3, ,7 2, ,6 2, ,7 2,7 Zdroj: Zjišťování ČSÚ Data o návštěvnosti města Ústí nad Labem dodal za sledované období na požádání ČSÚ. V roce 2007 přesáhl počet hostů 35 tis. (376 tis. v rámci Ústeckého kraje), v roce 2008 se počet hostů ještě o tři tisíce navýšil (na 38 tis. přestože počet hostů v celém Ústeckém kraji 1 Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, sympozia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy, a ostatní ubytovací zařízení. Host v ubytovacím zařízení je každá osoba, která použila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které používají služeb ubytovacích zařízení pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia. Za rezidenta (domácího návštěvníka) se považuje osoba, která má trvalý pobyt v České republice. Nerezidentem (zahraničním návštěvníkem) je osoba, která trvale žije v jiné zemi (včetně občanů ČR trvale žijících v cizině). Přenocováním se rozumí nocleh v hromadném ubytovacím zařízení nebo placeném resp. neplaceném ubytování v soukromí, tj. i ve vlastní chatě či chalupě, u příbuzných či známých nebo v přírodě. Započítává se i noc strávená v dopravních prostředcích. 7

8 oproti roku 2007 klesl o 10 tis. na 366 tis. hostů). V letech 2009 a 2010 počet návštěv v Ústí nad Labem výrazně klesl, v loňském roce už ale můžeme pozorovat opětovný nárůst. Nejvíce návštěvníků v roce 2009 přijelo do Ústeckého kraje a Ústí nad Labem z Německa, Polska, Slovenska, Nizozemí a Dánska. Na prvních čtyřech pozicích se v letech 2010 a 2011 nic nezměnilo, na pátém místě se objevilo Švédsko respektive Rusko. 8

9 2. LIDSKÉ ZDROJE A SOCIÁLNÍ OBLAST Globální cíl: Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města Priorita 2.1: Modernizace vzdělávací soustavy Vzdělávací soustava ve městě má na různých úrovních různorodé problémy. Mateřské školy se vyrovnávají s mírným růstem počtu dětí. Pro střední školy je příznačný rozsáhlý výběr středních odborných škol a učilišť. Vysoké školství reprezentuje UJEP s pestrou nabídkou studijních oborů, jejichž struktura však příliš neodpovídá struktuře středního školství a poptávce po pracovních silách ve městě. Ve srovnání s ostatními krajskými městy Ústí nad Labem vykazuje společně s Ostravou nejnižší úroveň vzdělanosti. Nízká hodnota indexu vzdělanosti je způsobena nízkým podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním a středoškolským s maturitou a naopak vyšším podílem obyvatel pouze se základním vzděláním. Tato struktura je způsobena zejména dřívějším ekonomickým zaměřením města. V průběhu posledních dvaceti let je zřetelný značný nárůst úrovně vzdělanosti. Úroveň vzdělanosti obyvatel města má značný vliv na jeho ekonomickou situaci, zejména na úroveň nezaměstnanosti. Tato priorita města je sledována indikátory podíl populace se SŠ a VŠ vzděláním a nezaměstnanost absolventů škol. Podíl populace se SŠ a VŠ vzděláním Úroveň dosaženého vzdělání na úrovni měst je zjišťována v rámci Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Z dlouhodobého pohledu na skladbu obyvatel podle jednotlivých druhů vzdělání je patrný posun mezi vzděláním základním (zahrnuje i neukončené vzdělání) a ostatními vyššími stupni vzdělání. Částečně zde působí i přirozená měna obyvatelstva, neboť vymíralo postupně nejstarší obyvatelstvo, pro které byla typická nižší úroveň vzdělání. Tabulka č. 5: Podíl obyvatel města Ústí nad Labem ve věku 15 a více let podle dosaženého vzdělání (v %) základní a neukončené základní (vč. nezjištěno) vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské ,2 35,1 26,9 3,5 8, (předběžné výsledky) 18,9 30,1 31,6 10,9 Zdroj: ČSÚ SLDB (za rok 2011 bude rozdělení za úplné střední a vyšší známo až z definitivních výsledků na podzim 2012) 9

10 Tabulka č. 6: Index vzdělanosti 2 obyvatelstva města Ústí nad Labem Index vzdělanosti 1991 Index vzdělanosti 2001 Index vzdělanosti 2011 (předběžné výsledky) 38,2 46,2 53,3 Zdroj: ČSÚ - SLDB Nezaměstnanost absolventů škol Situace v zaměstnávání absolventů se zlepšila po zrušení základní vojenské služby, která byla jednou z překážek při získávání pracovního uplatnění. U absolventek je to trend stále pozdějšího odchodu na mateřskou dovolenou. Dále se, v důsledku postupného zlepšování ekonomické situace v ČR, mění podmínky na trhu práce a k nalezení pracovního uplatnění přispívá vyšší adaptabilita, flexibilita a aktivita absolventů. Úřady práce také využívají, při umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů do zaměstnání, všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti spolu s intenzivní poradenskou činností. Trvá problém pracovního uplatnění mladistvých uchazečů, kteří po skončení ZŠ nebo ZvŠ dále nepokračovali v přípravě na povolání. Míra uplatnění roste s růstem stupně dosaženého vzdělání. K bylo na Úřadě práce Ústí nad Labem zaevidováno mezi uchazeči o zaměstnání 284 absolventů škol. Ke konci roku 2008 bylo evidováno 299 uchazečů z řad absolventů. Tabulka č. 7: Podíl absolventů (v %) na celkovém počtu uchazečů v evidenci Úřadu práce ,29 3,99 4,51 4,28 4,69 Zdroj: ÚP V letech 2009 až 2011 počet absolventů v evidenci mezi uchazeči o zaměstnání stoupl na 375, respektive 426 (vždy ke příslušného roku). Absolventi škol a mladiství tvoří na trhu práce již dlouhodobě jednu z problémových skupin. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, již pojem absolvent - uchazeč o zaměstnání nedefinuje. Po novele tohoto zákona, která vstoupila v platnost 1. ledna 2009, již absolventi celkově nejsou vnímáni 2 Index vzdělanosti se počítá jako součet vážených podílů populace starší 15 let středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných. IV = 2 x p1+ p2 p1 podíl populace starší 15 let s VŠ vzděláním p2 podíl populace starší 15 let s úplným SŠ vzděláním 10

11 jako riziková skupina, která by měla mít ztížený přechod na trh práce. Ve statistickém sledování jsou nadále ze strany ÚP ČR a MPSV vykazovány počty absolventů škol - uchazečů o zaměstnání, a to do dvou let po ukončení školy. Tabulka č. 8: Počet mladistvých a absolventů v evidenci ÚP Absolventi Mladiství Zdroj: ÚP Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů tvoří absolventi ekonomicky zaměřených oborů z kmenové skupiny Ekonomika a administrativa. Vysoký počet nezaměstnaných absolventů je rovněž ve skupině Gastronomie, hotelnictví a turismus, vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává u skupiny oborů vzdělání Osobní a provozní služby - zde je nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů především z oboru Kadeřník. Absolventi tohoto oboru mají problémy s nalezením zaměstnání, protože zde není dostatečná nabídka pracovních míst a k získání živnostenského listu nemají dostatečnou praxi. Na trhu práce se snáze uplatňují absolventi středních odborných škol a středních odborných učilišť, kteří při studiu nabyli konkrétní odbornosti a v některých případech i praxi. Hůře jsou na tom absolventi, kteří mají všeobecné vzdělání a z různých důvodů nepokračují v dalším, odborném vzdělávání. Nejméně ohroženou skupinou z pohledu vzdělání jsou absolventi vyšších odborných a vysokých škol, jejichž počet je ve srovnání s výše uvedenými skupinami mizivý a velké procento těchto absolventů nachází uplatnění na trhu práce v poměrně krátkém časovém horizontu. Priorita 2.2: Rozvoj komunitní péče a posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob V rámci sociální péče v Ústí nad Labem funguje řada zařízení a institucí určených pro různé sociálně či jinak znevýhodněné osoby (etnické menšiny, imigranti, tělesně či jinak postižení, senioři apod.). V Ústí nad Labem má komunitní péče a sociální začleňování tradici. Jedná se o první město v ČR, které začalo s komunitním plánováním sociálních služeb. Město je aktivním členem asociace Národní sítě Zdravých měst. Projekt Zdravé město je mezinárodní projekt garantovaný Světovou zdravotní organizací (WHO). Vychází ze strategie Světové zdravotní organizace Zdraví 21 a z dokumentu OSN Agenda 21. Cílem Projektu Zdravé město je vytvářet podmínky pro kvalitnější a zdravější život obyvatel měst. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i v České republice. V roce 1994 vznikla asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR). Je jedinou municipální asociací v ČR, která má ve svém statutu systematickou podporu praktické realizace hodnot udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života v podmínkách měst, obcí a regionů. Priorita je od roku 2007 sledována pomocí indikátoru spokojenost s dostupností a kvalitou poskytovaných sociálních služeb. 11

12 Spokojenost s dostupností a kvalitou poskytovaných sociálních služeb Spokojenost obyvatel města s dostupností a kvalitou poskytovaných sociálních služeb zůstává neměnná a pohybuje se kolem 50%. Velká část respondentů se k této oblasti vůbec nevyjadřuje (čtvrtina dotázaných v roce 2009), dá se tedy usuzovat, že s problematikou nemá prozatím moc příležitostí se setkat. V roce 2009 spokojenost s kvalitou a dostupností zdravotní péčí dosáhla na téměř 60 %. Ani v této oblasti nedochází k výrazným posunům (v roce 2007 se spokojenost se zdravotní péčí pohybovala na 65%). V roce 2011 opět převládá spokojenost (59,5%) s dostupností a kvalitou sociálních služeb ve městě Ústí nad Labem. K této otázce se nevyjádřilo při posledním průzkumu 14,5% dotazovaných Ústečanů. Priorita 2.3: Rozvoj občanské společnosti V současné době existuje v Ústí nad Labem řada spolků a jiných organizací, prostřednictvím nichž se obyvatelé města podílejí na životě v něm a spolupracují na řízení jeho rozvoje. Přesto lze konstatovat, že zapojení obyvatel do aktuálního dění ve městě a rozhodování o jeho budoucnosti je slabé a nahodilé. Nízká participace občanů na dění ve městě zčásti souvisí s narušením kontinuity populačního vývoje po 2. světové válce, kdy došlo k odsunu obyvatel německé národnosti a postupnému dosidlování obyvateli z různých částí Československa. Rozvoj občanské společnosti je do značné míry ovlivněn také negativním obrazem města při pohledu zvně. Pro sledování vývoje v oblasti rozvoje občanské společnosti byl nastaven indikátor počet činných NNO, spolků apod. jakožto jednotek občanské společnosti. Počet činných NNO, spolků apod. jakožto jednotek občanské společnosti Údaje jsou získávány každoročně z Rejstříku ekonomických subjektů. Zahrnuty jsou nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, sdružení (svaz, spolek, klub apod.) a jejich složky, církevní organizace a honební společenstva. Oproti roku 2007 dochází průběžně k nárůstu počtu činných jednotek občanské společnosti, a to především díky nárůstu počtu subjektů typu sdružení a jejich složek. Jedinou výjimkou jsou nadace, jejichž počet se podstatně snížil. K tomuto poklesu došlo ale v celé republice (v ČR v roce 2009 sečteno 1494 nadací, v roce 2011 už jen 487). Nejenže došlo ke zpřísnění dohledu nad nadacemi, ale pokles mohl souviset také s problémy ekonomiky - úbytek sponzorů, financí. Tabulka č. 9: Počet činných NNO, spolků apod. jakožto jednotek občanské společnosti v Ústeckém okrese Zdroj: ČSÚ 12

13 Tabulka č. 10: Počet činných NNO, spolků apod. v okrese Ústí nad Labem (k ) Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Sdružení (svaz, spolek, klub aj.) Církevní organizace Organizační jednotka sdružení Honební společenstvo Zdroj: ČSÚ Priorita 2.4: Rozšíření a zkvalitnění možností volnočasové aktivity Ústí nad Labem má pestrou a často netradiční skladbu kulturních, sportovních a volnočasových aktivit. K nejdůležitějším kulturním zařízením patří několik kin a divadel a řada sálů a hudebních klubů. Z kulturních akcí, které se ve městě pořádají, vynikají jednotlivé hudební a taneční festivaly. Sportovní střediska mají rovněž pestrou skladbu, často se jedná o tradiční, starší sportovní zařízení. Volnočasové aktivity se kromě spolkové činnosti, která je předmětem priority 2.3, soustřeďují především na děti a mládež. Možnosti volnočasových aktivit jsou sledovány prostřednictvím indikátoru návštěvnost sportovních a kulturních akcí. Návštěvnost kulturních a sportovních akcí Tabulka č. 11: Návštěvnost sportovních a kulturních akcí K U L T U R A ZAŘÍZENÍ MĚSTA Svč. divadlo opery a baletu Činoherní studio Národní dům

14 K U L T U R A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ AKCE Mezinárodní jazz a blues festival Trampská Porta Mezinárodní festival sborového zpěvu Viortuosi per musica di pianoforte Mezinárodní taneční festival Galerie E. Filly S P O R T ZAŘÍZENÍ MĚSTA Zimní stadion Akce veřejné bruslení hokejová utkání Městský stadion Akce fotbalová utkání AKCE CZECH OPEN mezinárodní pohár v karate GRAND PRIX města ÚL v boxu Cena města ÚL v jezdectví North Bohemia karate Zdroj: MMÚ OŠKAS městě. Uvedený seznam neobsahuje plný výčet kulturních a sportovních akcí pořádaných ve Priorita 2.5: Snížení kriminality Kriminalitu a další sociálně patologické jevy lze v současné době chápat jako jeden z klíčových problémů města. Kromě jejich přímých důsledků se podílí také na prostorové diferenciaci lokalit (některé jsou postiženy kriminalitou značně, jiné málo), což přispívá k prostorové segregaci města a snížení atraktivity některých lokalit a zpětně také k dalšímu nárůstu kriminality. Kriminalita a sociálně-patologické jevy ve městě souvisí s existencí lokalit s nevyjasněným funkčním využitím, s nižší vzdělaností a sociální strukturou obyvatel a stále relativně vysokou mírou nezaměstnanosti. 14

15 Důležitou součástí boje proti kriminalitě je prevence a osvěta především u nejmladší generace. Tato priorita je sledována pomocí indikátoru kriminalita na území města. Kriminalita na území města Převažující podíl na tretsných činech má kriminalita majetková (asi 60%), násilná trestná činnost představuje asi 6% z celkového počtu. Zásadní roli v kriminalitě na území města Ústí nad Labem hraje vysoký podíl tzv. vyloučených lokalit, kde se soustřeďují rodiny plně závislé na státní podpoře. K tomu se řadí obecné faktory, např. nárůst nezaměstnanosti související s ekonomickou situací v ČR, ochota obchodníků (zastavárny, bazary) koupit zboží pocházející z trestné činnosti, neochota občanů spolupracovat s policií a následně svědčit u soudu apod. Nezanedbatelným faktorem je vysoký podíl drogově závislých osob dopouštějících se především krádeží na osobách, krádeží v prodejnách a vloupání do motorových vozidel. Tabulka č. 12: Kriminalita na území města Zjištěné trestné činy Trestné činy na 1000 obyvatel 44,9 43,3 49,6 52,0 52,0 Zdroj: ČSÚ 15

16 3. FYZICKÉ PROSTŘEDÍ MĚSTA Globální cíl: Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP Priorita 3.1: Tvorba urbanisticky hodnotného území Ústí nad Labem patří v současnosti k městům s urbanisticky velmi rozmanitými částmi. V údolí Labe je soustředěna hlavní osa města, kterou tvoří silniční a železniční tah. Na levém břehu řeky se nachází centrum města s množstvím necitlivých zásahů, čímž se centrum města do značné míry odlišuje od obvyklých historických jader, která jsou typická pro většinu českých měst. V okolí řeky a dále na jednotlivých svazích a terasách pak leží zejména průmyslové, obchodní a obytné čtvrti. Reliéf města způsobil, že průmyslové čtvrti jsou na mnoha místech v těsné blízkosti čtvrtí obytných, což ovlivňuje prostředí v těchto obytných celcích. Jedním z hlavních nástrojů tvorby urbanisticky hodnotného území je jeho koordinace prostřednictvím územně plánovací dokumentace. Součástí tvorby urbanisticky hodnotného území je posílení polyfunkčnosti alespoň v některých lokalitách a zvýšení využitelnosti jednotlivých lokalit obyvateli města. Nezbytnou aktivitou související s touto prioritou je revitalizace brownfields ve městě, tzn. odstranění nevyužitých, deprivovaných zón s ekologickými zátěžemi a jejich přeměna na jinou funkci. Tento prioritní cíl je sledován několika indikátory, jednak komplexním indikátorem spokojenost s fyzickým prostředím města a dále indikátory dostupnost veřejného prostranství a podíl nově vymezených ploch s novými regulativy. Spokojenost s fyzickým prostředím města Ze všech aspektů života ve městě je nejnižší spokojenost občanů se stavem životního prostředí, kdy je v roce 2009 spokojeno pouze 28,5% dotázaných (v roce %) a 68 % dotázaných je nespokojeno (v roce %), u vysokoškoláků jsou odpovídající hodnoty v roce % a 63% (v roce a 77%). V roce 2011 je se stavem ŽP spokojeno 31%, nespokojeno 67,5%, stejný podíl u obou pohlaví dotázaných, nejsou výrazné diference názorů ani podle věku, ani podle vzdělání. Pozitivní situace panuje ovšem ve vnímání změn, které se udály v uplynulých letech. Více než 43% lidí (v roce 2007 to bylo 46%) si myslí, že došlo v posledních 15 letech ke zlepšení životního prostředí v Ústí nad Labem. Tento názor v posledním průzkumu opět posílil na 57,3%. Velké rozdíly jsou podle věkových skupin dotázaných, od 41,8 % u nejmladší, po 67,2 % u nejstarší věkové skupiny. Ještě větší rozdíly jsou v názorech jednotlivých vzdělanostních skupin, od 39,3 % u osob se základním vzděláním, po 73,3 % u osob se vzděláním vysokoškolským. Tyto rozdíly jsou ještě větší, než byly v předcházejících šetřeních v letech 2007 a Tuto skutečnost lze interpretovat tím, že stále větší podíl nejmladší věkové skupiny si nemůže pamatovat drastickou ekologickou situaci před rokem 1989, poslední velice nepříznivá situace nastala počátkem roku 1993, pak již byly staré bloky elektráren odstaveny a ostatní odsířeny. S vyšším vzděláním roste i informovanost občanů. Na otázky, zda došlo ke zlepšení vzhledu města za posledních 10 let, se setkáváme s velkým podílem váhavé odpovědi (40% dotázaných odpovědělo nevím ). V roce 2009 se 16

17 snížilo procento lidí, kteří si myslí, že se vzhled města za uplynulých 10 let zlepšil 48% je toho názoru, že se vzhled města zlepšil (v roce 2007 to bylo 59% dotázaných). V roce 2011 celkem 43 % respondentů vidí zlepšení vzhledu města, zlepšení naopak nepostřehlo 33,9 % dotázaných. Konkrétní změny, které Ústečané uvedli jako změny klepšímu, byly tyto stavby: OC Forum a Kostelní náměstí (26%), parky (14,8%), Mírové náměstí (13,3%), hlavní vlakové nádraží (5,9%) a Větruše (5,2%). Dostupnost veřejných prostranství Indikátor Dostupnost veřejných prostranství sleduje dostupnost bydlení od veřejných prostranství nebo jiných služeb v okruhu 300 metrů. Indikátor vychází ze Společného evropského indikátoru A.4. Za veřejná prostranství jsou dle evropské metodiky považovány veřejné parky, zahrady či otevřená prostranství, které slouží pouze chodcům nebo cyklistům, vyjma zelených dopravních ostrůvků nebo dělících pásů a hřbitovů a nezastřešená sportovní zařízení, bezplatně přístupná veřejnosti. Pro potřeby města Ústí nad Labem byla jako veřejná prostranství stanovena tato: Dětská hřiště, Zastávky MHD, Nádoby na separovaný odpad, Základní školy, Mateřské školy, Prodejny potravin, Sportoviště, Zdravotnické služby, a Parky, lesoparky. Prostorová data byla zpracována v geografickém informačním systému (GIS). Pomocí GIS byla lokalizována veřejná prostranství a provedena analýza jejich dostupnosti. Území tak bylo rozděleno na plochy spadající do 300 metrů od veřejných prostranství a na plochy ležících mimo toto území. Z analýzy vyplynulo, kolik obyvatel žije do vzdálenosti 300 metrů od veřejných prostranství. Z výsledků vyplývá, že dostupnosti jednotlivých služeb se stávají lepšími pro stále větší procento obyvatel města. Tabulka č. 13: Dostupnosti jednotlivých veřejných prostranství Téma % obyvatel s dostupností (k ) % obyvatel s dostupností (k ) Dětská hřiště Zastávky MHD Nádoby na separovaný odpad Základní školy Mateřské školy Prodejny potravin Sportoviště Zdravotnické služby Parky, lesoparky % obyvatel s dostupností (k ) Zdroj: MMÚ OÚP U některých ukazatelů se za rok 2011 objevily výrazné rozdíly oproti minulým letům, protože v nově pořízeném územním plánu byla data zpracována odlišně, než u územního 17

18 plánu z roku Nový ÚP velmi podrobně řeší sídelní zeleň, lesoparky, sportoviště, ad., u zastávek MHD rozdíl převážně vychází z dat předaných od poskytovatelů, kteří již většinou vedou svá data v elektronické (vektorové) podobě, a není již čerpáno jen z průzkumu území. Podíl nově vymezených ploch s novými regulativy Nově vymezené plochy s novými regulativy byly zjištěny z platné územně plánovací dokumentace, tedy Územního plánu statutárního města Ústí nad Labem včetně změn, jež byly pořízeny do , resp. do , resp. do Rozloha jednotlivých funkčních ploch byla zjištěna prostřednictvím GIS. Hodnoceny byly tyto funkční plochy: Bydlení individuální, kolektivní, rekreace, Občanská vybavenost sport, obchod, ad., Zeleň veřejná, ochranná, městské parky, lesoparky, Průmysl těžký, Doprava silniční, letecká. Celková rozloha města Ústí nad Labem je ,9 ha. Tabulka č. 14: Podíl nově vymezených ploch s novými regulativy Funkční využití Celkem ha % Celkem ha % Celkem ha % ( ) ( ) ( ) Bydlení 176 1,9 10 0, ,96 Občanská vybavenost 71 0, ,19 Zeleň 77 0, ,23 Průmysl 50 0, ,40 Doprava 117 1, ,04 Zdroj: MMÚ OÚP V roce 2009 se jedná pouze o jednu rozvojovou lokalitu pro individuální bydlení v k.ú. Dobětice. Zastupitelstvo města Ústí nad Labem příslušné podle ustanovení 6 odst. (5) písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), v platném znění, za použití 43 odst. (4) stavebního zákona a 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti na základě svého usnesení č. 94/11 ze dne vydalo dne Územní plán Ústí nad Labem. Dne nabyl Územní plán Ústí nad Labem účinnosti. Priorita 3.2 Zlepšení složek životního prostředí Ústí nad Labem je městem, které se stále potýká s řadou problémů v oblasti životního prostředí. Významným, i když zmenšujícím se problémem zůstává znečištění ovzduší. Dřívější hlavní příčinou znečištění byl průmysl, dnes se na zhoršené kvalitě ovzduší podílí zejména automobilová doprava, která způsobuje také nadměrný hluk v některých lokalitách 18

19 města. Město má zavedený dobře fungující systém sběru a svozu komunálních odpadů. Město se potýká s významnými ekologickými zátěžemi. Stav ŽP je sledován prostřednictvím sledování stavu kvality ovzduší. Kvalita ovzduší Dlouhodobý přehled ( ) o vývoji emisí znečišťujících látek vypouštěných ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší a dopravy znázorňuje graf č. 1. Celkově množství emisí vypouštěných do ovzduší na území města (včetně dopravy) proti roku 2007 výrazně kleslo, a to vlivem podstatného snížení produkovaných emisí ze zvláště velkých spalovacích zdrojů společností Dalkia ČR, a.s a ENERGY a.s. Meziročně došlo ke snížení produkce SO 2 o tun a poklesu emisí NOx o 473 tun, tj. o 70% u SO 2 a 15% u NOx. Vše díky investicím do technologických změn. Celkové množství emisí vypouštěných do ovzduší na území města Ústí nad Labem v roce 2010 se proti roku 2009 mírně zvýšilo, a to ze stacionárních i mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v oblasti dopravy na území krajského města byly nejvíce zatížené úseky komunikaci vedoucích do centra města (např. ulice Pražska, Všebořická, Opletalova, Národního odboje, atd.). O zvyšujícím se vlivu dopravy svědčí především narůst naměřených koncentraci NO2 a PM10 v blízkosti frekventovaných komunikaci (např. stanice AIM ve Všebořicích, kudy prochází přivaděč k dálnici D8). Množství emisi z dopravy je závislé především na dopravní zátěži hlavních komunikaci, počtu a skladbě pohybujících se vozidel (osobní automobily, lehké a těžké nákladní automobily) po území města Usti nad Labem. V posledních letech se počet automobilů na komunikacích neustále zvyšuje, např. na sledované komunikaci ve Všebořicích se jedná o nárůst v průměru cca 3 až 5 % ročně při srovnání za poslední tři roky. Graf č. 1: Emise v Ústí nad Labem Zdroj: Ročenka ŽP 19

20 Imisní situace na území města se ve srovnání s rokem 2009 výrazně nezměnila, což je patrné z imisních koncentrací jednotlivých znečišťujících látek, tj. polétavého prachu (PM10), oxidů dusíku (NOx) a oxidu siřičitého (SO2), ale i u ostatních znečišťujících látek se jejich koncentrace pohybují na srovnatelné úrovni. V roce 2011 se celkové množství emisí vypouštěných do ovzduší proti roku 2010 mírně snížilo, a to především ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Do budoucna se už nedá předpokládat významné snižování emisí, protože většina zásadních opatření byla již realizována, např. odsíření, denitrifikace zvláště velkých a velkých zdrojů, splnění emisních limitů pro technologické procesy, aj. Také emise z dopravy se zatím nesnižují, neboť vyšší využití moderního vozového parku je negativně kompenzováno stále se zvyšující intenzitou dopravy. Na celkových emisích na území města Ústí nad Labem jsou emise z dopravy pro všechny druhy mobilních zdrojů zastoupeny podílem cca 37 % z celkových emisí na území města. Roční imisní limity pro jednotlivé znečišťující látky byly vesměs plněny s výraznou rezervou, a to především u oxidů síry a dusíku. Priorita 3.3 Rozvoj a zkvalitnění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Ústí nad Labem patří k aktivním členům Národní sítě Zdravých měst. Jednou z oblastí komunitního plánování, udržitelného rozvoje a zkvalitňování života ve městě je také environmentální vzdělávání a osvěta (EVVO) a zapojení obyvatel města do péče o životní prostředí. Ve srovnání s podobně velkými městy včr se Ústí nad Labem vyznačuje velmi pozitivním trendem vývoje EVVO. V kategorii velkých měst se Ústí nad Labem považuje již několik let za příkladné v rámci projektu Zdravé město a místní Agenda 21. Město pořádá přednášky pro školy, podporuje program Zelená škola, podílí se na poskytování finančních příspěvků na podporu aktivit směřujících k ochraně životního prostředí. Rozvoj EVVO je sledován indikátorem počet osob účastnících se akcí spojených s environmentálním vzděláváním a osvětou. Počet osob účastnících se akcí spojených s environmentálním vzděláváním a osvětou Environmentální výchově se věnuje jednak Odbor životního prostředí a jednak Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 prostřednictvím osvětových kampaní. Odhad počtu účastníků akcí je pouze orientační. V průběhu roku 2007 se konala pro mateřské a základní školy putovní výstava a přednášky na téma Odpady třídění, zpracování, recyklace odpadů. Zúčastnilo se osm základních škol. Pro domovy pro seniory proběhly přednášky s názvem Podpora ekologického povědomí v Ústí nad Labem. Přednáška se uskutečnila ve třech domovech pro seniory. V rámci celého města proběhla letáková osvětová kampaň třídit je tak snadné. V rámci projektu Zdravé město se konaly komunitní environmentální kampaně: Den Země (350 účastníků) a Evropský týden mobility (550 účastníků). V roce 2008 pořádal Odbor životního prostředí v rámci environmentální výchovy soutěž Odpadový detektiv (151 přihlášených), přednášky pro mateřské školy ECOBAT 20

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

Strategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou

Strategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou PROBLÉMOVÉ OKRUHY STRATEGIE OBCE MILOTICE NAD BEČVOU Z výchozí SWOT analýzy a dotazníkového šetření se jeví účelně rozčlenit slabé stránky a problémy obce Milotice nad Bečvou do pěti problémových okruhů

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Z Á P I S ze dne

Z Á P I S ze dne Z Á P I S ze dne 8. 4. 2014 Pracovní skupina: Ekonomická udržitelnost, zaměstnanost, školství, vzdělávání 14:00 16:00 Program: 1. Diskuze k SWOT analýze a návrhové části rámcové strategie Přítomni: dle

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Příjezdový cestovní ruch

Příjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch Historie projektu Příjezdový cestovní ruch Od-do Měsíců Zadavatel Vzorek Kde / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT Hlavní silniční přechody,železniční

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Hodnocení implementace

Hodnocení implementace Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role 1.1. Doprava a komunikace 1.2. Technická infrastruktura Zlepšení stavu komunikací ve městě Snížení negativních

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červenec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

SYSTÉMOVÁ PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE ČR V RÁMCI ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

SYSTÉMOVÁ PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE ČR V RÁMCI ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SYSTÉMOVÁ PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE ČR V RÁMCI ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ O projektu Realizace projektu: prosinec 2013 červen 2015 Zapojeno celkem 185 z celkem 205

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Místně specifické indikátory a jejich využití ve Štětí Miroslav Andrt Město Štětí

Místně specifické indikátory a jejich využití ve Štětí Miroslav Andrt Město Štětí Místně specifické indikátory a jejich využití ve Štětí 1. 3. 2016 Miroslav Andrt Město Štětí Město Štětí Ústecký kraj 9 tis. obyvatel 9 místních částí 5 390 ha cca 3 000 bytů pověřený obecní úřad ORP Litoměřice

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Strategický plán města Frýdlant

Strategický plán města Frýdlant C. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA Globální SWOT analýza je zásadním analytickým výstupem, který v dalším procesu tvorby strategického plánu slouží jako výchozí podklad pro formulaci návrhových cílů a aktivit. Jednotlivé

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010 Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+

Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+ Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+ Mgr. Jan Mareš primátor místopředseda Svazu měst a obcí ČR Konference Plánovací období 2014 2020 z pohledu měst a obcí 10. listopadu 2011 O Svazu

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60 3. Ekonomický vývoj Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií 9 Hlavní město Praha má výrazně odlišnou strukturu v zaměstnanosti i ekonomické

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Vyhodnocení silných a slabých stránek města Nepomuk. na základě výsledků výzkumu Město pro byznys 2011 Plzeňský kraj

Vyhodnocení silných a slabých stránek města Nepomuk. na základě výsledků výzkumu Město pro byznys 2011 Plzeňský kraj Vyhodnocení silných a slabých stránek města na základě výsledků výzkumu Město pro byznys 2011 Plzeňský kraj V Plzni, 5. října 2011 Úvod V letošním roce jsme pro vás připravili vyhodnocení silných a slabých

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

Základní charakteristika respondentů

Základní charakteristika respondentů ZÁKLADNÍ VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko proběhlo v měsících únoru a březnu roku 2014 elektronické dotazníkové šetření mezi obyvateli

Více

IX. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE

IX. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE IX. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 20. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Váš kraj, Váš rozpočet

Váš kraj, Váš rozpočet Váš kraj, Váš rozpočet Dotazníkové šetření Váš kraj, Váš rozpočet Šetření probíhalo pro občany Jihomoravského kraje od 2.října do 7. listopadu 2012 Tři kategorie respondentů Neidentifikovaný občan Identifikovaný

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost

Více

) & * ) Kralupy nad Vltavou

) & * ) Kralupy nad Vltavou Kralupy nad Vltavou!""# $ %&% '""!""# $ ( % ) & * ) Kralupy nad Vltavou Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a určení problémů

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Martin Oklamčák Magistrát města Jablonec nad Nisou

Martin Oklamčák Magistrát města Jablonec nad Nisou Martin Oklamčák Magistrát města Jablonec nad Nisou Žiju tu rád Akce pro veřejnost Žiju tu rád aneb Téma 2013 pro Jablonec nad Nisou proběhla v rámci spolupráce statutárního města Jablonec nad Nisou a neziskové

Více

Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU Kancelář strategie města Dr. Ing. Marie Zezůlková

Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU Kancelář strategie města Dr. Ing. Marie Zezůlková Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU 2020 Kancelář strategie města Dr. Ing. Marie Zezůlková FRAGMENTACE SÍDELNÍ STRUKTURY ČR ÚROVNĚ STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ V ČR NUTS 5 obecní úroveň:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP Globální cíl NRP Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2073 reflektuje východiska politiky soudržnosti Evropské unie a respektuje zásadní strategické dokumenty České republiky. Globální

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21 Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ V průběhu září října 2011 bylo osloveno 17 neziskových organizací působících v MČ Praha 21. Z toho 11 organizací svolilo

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Verze: březen 2015 Mgr. Lenka Víchová

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Listopad 2012 / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. čtvrtletí 2012 Obsah prezentace A. Příjezdový cestovní ruch ČR - podrobné výsledky za Q 2012 -

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více