Objem, druh nákladů a zdroje jejich financování. obsah. n Přestože se může zdát, že výdaje na protidrogovou politiku

Transkript

1 ZAOSTŘENO NA DROGY 3 NÁRODNĺ MONITOROVACĺ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Trendy ve financování opatření protidrogové politiky Objem, druh nákladů a zdroje jejich financování obsah KVĚTEN - ČERVEN Úvod 2 Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku 2/1 výdaje podle zdrojů financování 2/2 výdaje podle místa realizace programu protidrogové politiky 2/3 výdaje podle účelu určení (typu služeb) 2/4 inflace a reálné náklady 2/5 Služby financované z prostředků RVKPP 3 Účelově neurčené výdaje na protidrogovou politiku 3/1 Výdaje z prostředků zdravotního pojištění 3/2 výdaje na vymáhání práva 4 Celkové výdaje na protidrogovou politiku Hlavní trendy n V r. 21 činily účelově určené výdaje na protidrogovou politiku (jasně identifikovatelné v rozpočtech státu, krajů a obcí) celkem 627,4 mil. Kč, z toho státní rozpočet tvořil 59,2 %, rozpočty obcí a krajů přibližně 4 %. n Od r. 26 se zvyšuje podíl krajských rozpočtů na financování protidrogové politiky, a to na úkor státního rozpočtu. Podíl státního rozpočtu se snížil ze 71,8 % na 59,2 % v r. 21; podíl krajských rozpočtů se zvýšil z 18,7 % na 3,9 %. Podíl rozpočtů obcí dlouhodobě činí přibližně 1 % všech účelově určených výdajů na protidrogovou politiku. n Poměrně vysoký podíl dotací na krajské úrovni (87,2 mil. Kč v r. 21) mají záchytné stanice (21, %), což převyšuje i další výdaje s krajským určením na léčbu závislosti. n V r. 21 činily účelově určené výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu,3 % všech výdajů ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů a obcí,6 % všech výdajů z místních rozpočtů, tedy dvojnásobek podílu ze státního rozpočtu. n Od r. 26 je tempo růstu výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu pomalejší než růst celkových výdajů státního rozpočtu. V r. 21 výdaje státního rozpočtu na protidrogovou politiku v běžných cenách poprvé meziročně klesly (-1, %), přičemž celkové výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 1,5 %. n Přestože se může zdát, že výdaje na protidrogovou politiku vyjádřené v běžných cenách meziročně rostou, vyjádřeno v stálých cenách (zohlednění míry inflace) jsou tyto výdaje v letech prakticky na stejné úrovni. n V r. 29 se účelově neurčené výdaje (nelze je jednoduše identifikovat z veřejných rozpočtů, jejich výše se odhaduje) na protidrogovou politiku odhadovaly na mil Kč. Z toho náklady zdravotních pojišťoven na léčbu spojenou s užíváním nealkoholových drog byly odhadnuty na 448 mil Kč (polovina těchto nákladů byla spotřebována lůžkovou psychiatrickou a AT péčí) a náklady trestněprávního procesu (činnost policie, státních zastupitelství, soudů a vězeňské služby spojené s drogovými trestnými činy) byly odhadnuty na 1 14 mil Kč. n Celkový objem výdajů na protidrogovou politiku, tedy účelově určených a účelově neurčených, činil v r. 29 celkem mil. Kč s meziročním nárůstem o 5,7 %. Na oblast vymáhání práva bylo vynaloženo 59 % těchto výdajů (z toho účelově určené výdaje na vymáhání práva tvořily 7 %) na oblast snižování poptávky bylo vynaloženo 41 % všech výdajů (z toho účelově určené výdaje tvořily 2,6 %). ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 1

2 1 Úvod K zjištění výše veřejných výdajů se využívají různé způsoby, metody a zdroje dat, obecně však lze mluvit o dvou základních zdrojích/způsobech zjišťování výdajů na protidrogovou politiku. Prvním je identifikace označených (labelled) výdajů, tedy účelově určených na protidrogovou politiku. Jde o výdaje, které jsou označené jako výdaje na protidrogovou politiku ve státním závěrečném účtu, v rozpočtech krajů a v rozpočtech obcí. Tyto údaje se získávají z veřejně dostupných dokumentů, závěrečných účtů, výročních zpráv apod. čili jde o sběr administrativních dat. Druhým způsobem je zjišťování tzv. neoznačených výdajů (non-labelled), tedy účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku. Jde o výdaje, které jsou vynakládány na realizaci protidrogové politiky, ale nelze je jednoznačně identifikovat jako rozpočtovou položku na protidrogovou politiku. Jedná se zejména o náklady na léčbu uživatelů drog, jež je financována z veřejného zdravotního pojištění, nebo o výdaje související s trestněprávním procesem/vymáháním práva (činnost Policie ČR, státních zastupitelství, soudů a Vězeňské služby ČR). Na zjištění těchto výdajů se již využívání složitější studie a různé metody sběru dat, např.: bottom-up metoda součtu nákladů vykázaných na jednotlivých položkách, top-down metoda přiřaditelného podílu nákladů (EMCDDA, 28). Poznání metod zjišťování veřejných výdajů na protidrogovou politiku, použitých zdrojů resp. co všechno se do pojmu výdaj na protidrogovou politiku zahrnuje je důležité pro další správnou interpretaci získaných výsledků. Toto číslo Zaostřeno na drogy je shrnutím všech dostupných údajů o financování protidrogové politiky ČR. Obsahuje výsledky studií jak o účelově určených, tak i o účelově neurčených výdajích. Cílem je prostřednictvím srovnatelných časových řad popsat vývoj financování protidrogové politiky v letech 24 až 21 z několika pohledů podle zdroje financování, podle místa realizace a podle typu služeb. Pro zachování reálného vývoje výdajů na protidrogovou politiku, byly nominální hodnoty v jednotlivých letech přepočteny mírou inflace k r. 25. Takto upravené výdaje (uvádíme je ve zvláštní kapitole) jsou pak porovnány s vývojem HDP ve stálých cenách. 2 Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku Tato kapitola popisuje vývoj účelově určených výdajů na financování protidrogové politiky v ČR v letech 24 21, podrobněji je popsán r. 21. Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku jsou zde rozděleny: z hlediska zdrojů financování na výdaje ze státního rozpočtu a z místních rozpočtů (krajské rozpočty a rozpočty obcí); z hlediska místa realizace programu protidrogové politiky na výdaje s centrálním a s krajským určením; z hlediska účelu určení (typu služeb) na základní oblasti protidrogové politiky (prevence, harm reduction, léčba a prosazování práva) dle rozšířené tzv. Reuterovy klasifikace protidrogové politiky (Reuter, 26). 2/1 Výdaje podle zdrojů financování Celková částka účelově určených výdajů na protidrogovou politiku v r. 21 činila 627,4 mil. Kč. Dominantní postavení na těchto výdajích měl státní rozpočet (371,6 mil. Kč, tj. 59,2 %), dále rozpočty krajů (193,7 mil. Kč) a rozpočty obcí (62,1 mil. Kč). Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly celkové účelově určené výdaje o 3,3 % (tj. o 19,9 mil. Kč); přitom výdaje ze státního rozpočtu klesly o 3,8 mil. Kč (-1, %), naopak z místních rozpočtů vzrostly: z krajských rozpočtů o 21,1 mil. Kč (+12,2 %) a z rozpočtu obcí o 2,6 mil. Kč (+4,3 %). Srovnatelná časová řada účelově určených výdajů na protidrogovou politiku v běžných cenách je k dispozici od r Z grafů 1 a 2 je patrné, že od r. 26 se zvyšuje podíl krajských rozpočtů na financování protidrogové politiky, a to především na úkor státního rozpočtu. V r. 26 činil podíl výdajů státního GRAF 1: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v letech (mil. Kč) Za rok 22 nejsou k dispozici výdaje NPC. Za roky nejsou k dispozici výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu obcí Rozpočty obcí Rozpočty krajů Státní rozpočet GRAF 2: Struktura účelově určených výdajů na protidrogovou politiku podle zdrojů (%) 1% 8% 6% 4% 2% % 14,4 1,2 9,5 11,2 1,5 9,8 9,9 18,7 2,2 18,7 66,9 69,5 71,8 23, 27,3 28,4 3,9 65,8 62,3 61,8 59, Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 2

3 rozpočtu 71,8 % a krajských rozpočtů 18,7 %; v r. 21 už byl podíl státního rozpočtu jen 59,2 % a krajských rozpočtů 3,9 %. Výdaje státního rozpočtu se v období zvýšily pouze o 9 mil. Kč (tj. o 2,5 %), naproti tomu výdaje krajských rozpočtů se zvýšily o 99 mil. Kč (tj. o 14,2 %). Zdá se, že krajské rozpočty tak dotují fungující programy, které přestaly být financovány ze státního rozpočtu, ovšem je nutné uvést, že značná část prostředků krajů vykazovaných zde jako prostředky na protidrogovou politiku je určena na financování záchytných stanic. Podíl rozpočtu obcí dlouhodobě činí přibližně 1 % všech účelově určených výdajů na protidrogovou politiku. Na účelově určených výdajích se státního rozpočtu v r. 21 (371,6 mil. Kč) se z 38,8 % podílel resort vnitra financováním Národní protidrogové centrály (NPC). Druhou největší část (24,7 %) pokrylo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a 23, % RVKPP. Podíly ostatních ministerstev byly nižší, podobně jako každoročně v posledních letech: ministerstvo zdravotnictví (MZ) 5,8 %, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) 4, %, ministerstvo spravedlnosti (MS) 1,9 %, ministerstvo obrany (MO) 1,2 % a ministerstvo financí (MF) na činnost GŘC v oblasti protidrogové politiky,6 %. Celkově investiční výdaje 3 v r. 21 ze státního rozpočtu činily pouze,5 % všech výdajů. Jednalo se především o výdaje GŘC a MZ. Tyto výdaje oproti r. 29 klesly o více než polovinu (55,1 %). GRAF 3: Účelově určené výdaje státního rozpočtu na protidrogovou politiku (mil. Kč) NPC GŘC MS MZ MPSV MO MŠMT RVKPP ,5 95, 16,5 127,7 137,8 146,5 144,4 9,3 13,6 26,5 42,2 3,5 1,1 14,5 36,7 33,5 46, 4, 9,4 23,5 41,3 18, 49,7 4,9 1,8 26,7 12,6 22,2 57, 3,6 12,6 1,7 7,4 18,9 79,5 5,3 12,4 3,2 1,8 15,1 86,8 4,3 11,3 2,1 7,1 21,5 91,7 4,4 15, 1,6 15,7 18,8 14,4 1, 97,5 85,5 TABULKA 1: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v roce 21 (tis. Kč) Resort RVKPP (kapitola ÚV ČR) MŠMT MPSV MZ MS Generální ředitelství cel (GŘC) MV MO Typy financovaných aktivit Harm-reduction, ambulantní služby, terapeutické komunity, následní péče, služby pro uživatele drog ve vězení, primární prevence, informace, výzkum a hodnocení projekty primární prevence především na místní úrovni sociální služby, jejichž cílovou skupinou jsou uživatelé drog nebo osoby ohrožené závislostí na drogách 2 ambulantní léčba, opiátová substituční léčba (metadon je plně hrazen z dotačního programu MZ), detoxifikace, ústavní léčba, kontaktní a terénní služby Vězeňská služba, Justiční akademie, Institut pro kriminologii a sociální prevenci a dotační program pro NNO poskytujícím služby uživatelům drog ve věznicích nemělo v rozpočtu položku Program protidrogové politiky, avšak poskytly prostředky na nákup speciální techniky pro pátrání po nelegálních drogách (investiční výdaje) náklady na provoz NPC (mzdové prostředky policistů a zaměstnanců, ostatní běžné výdaje) Výdaje v r. 21 a srovnání s předchozím rokem 85,5 mil Kč, meziroční pokles o 12,3 %, (omezena byla zejména realizace certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog) 15, mil. Kč, meziroční nárůst o 32,9 %. 91,7 mil. Kč, meziroční nárůst o 5,7 % mil Kč, meziroční nárůst o 42,5 % (díky vykázané podpoře výzkumu v oblasti drogové problematiky, která v minulých letech vykazována nebyla) 7,1 mil Kč, meziroční pokles o 34,5 %. 2,1 mil. Kč (investiční výdaje), meziroční pokles o 44, %. 144,4 mil. Kč, meziroční pokles o 1,5 %. 4,4 mil. Kč, meziroční nárůst o 2,4 %. 2 Výjimku představují domovy důchodců se zvláštním režimem pro osoby závislé na drogách, především alkoholu (např. Domov důchodců Sloup v Čechách), které nejsou mezi službami pro uživatele drog podporovanými MPSV vykazovány. 3 Investiční (kapitálové) výdaje jsou náklady na pořízení nového a obnovu starého hmotného majetku (např. zařízení, nemovitosti, průmyslové a technické vybavení). ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 3

4 Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu v r. 21 činily,3 % všech výdajů ze státního rozpočtu. Tempo růstu výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu je pomalejší než růst celkových výdajů státního rozpočtu. K tomuto trendu dochází prakticky od roku 26 (kromě roku 28). Výdaje státního rozpočtu (SR) na protidrogovou politiku v roce 21 v běžných cenách poprvé meziročně klesly (-1, %), celkové výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o 1,5 %. GRAF 4: Meziroční změny výdajů státního rozpočtu (v %) 2, 15, 1, 5,, -5, Výdaje SR na protidrogovou politiku ,9 5,4 1, 1,4,9-1, Celkové výdaje SR 6,9 1,6 7, -,8 7,7 1,5 Zdroj: NMS, ČSÚ 2/2 Výdaje podle místa realizace programu rezortů MO, MS, MF a MV toto rozdělení dle dosavadních protidrogové politiky informací nelze, proto jsou označeny jako výdaje s centrálním Na účelově určené výdaje na protidrogovou politiku vynakládané určením. jak ze státního tak i z místních rozpočtů lze pohlížet i z hlediska Výdaje na programy s celorepublikovým určením byly toho, jestli je program/aktivita protidrogové politiky realizován/a financovány výhradně ze státního rozpočtu a v r. 21 činily na místní úrovni nebo na centrální, tzv. výdaj s krajským/místním 212,5 mil. Kč (33,9 %). Tyto výdaje pokrývaly především náklady nebo centrálním určením. Národní protidrogové centrály (NPC), dále výdaje na celorepublikové preventivní výdaje MŠMT, podporu výzkumu ze strany Výdaje státního rozpočtu lze u RVKPP, MŠMT, MPSV a MZ rozdělit na výdaje s centrálním a krajským určením, u ostatních MZ 4, podporu RVKPP terapeutickým komunitám, projektům TABULKA 2: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v roce 21 (tis. Kč) Kraje Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí Podíl na celku (%) Porovnání s předchozím rokem (29=1) Výdaje s krajským určením ,1 1,4 Výdaje s centrálním určením ,9 19,4 Výdaje celkem , 13,3 - z toho investiční , 44,9 Podíl na celku (%) 59,2 3,9 9,9 1, x x 4 Položka podpory výzkumu ze strany MZ je za r. 21 uvedena poprvé, v minulých letech nebyla vykazována. ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 4

5 TABULKA 3: Výdaje na protidrogovou politiku podle místa realizace v roce 21 (tis. Kč) Kraje Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí Podíl na celku (%) Porovnání s předchozím rokem (29=1) Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj výdaje s krajským určením Podíl na celku (%) , , , , 23,6 11,3 4,8 5, 2,3 6,5 4, 2,8 3, 3,1 9,2 5,9 6,2 12,4 1, x 1, 117,5 71,7 96,2 194,7 97,2 14,6 63,3 112,3 12,5 83,8 88,8 152,9 111,8 1,4 x informace, výzkum, hodnocení a evaluace včetně koordinační činnosti RVKPP a jejího sekretariátu apod. Oproti r. 29 vzrostly tyto výdaje o 18,3 mil. Kč (+9,4 %). Výdaje na aktivity (především služby uživatelům drog), jež mají krajskou/místní působnost, dosáhly 414,9 mil. Kč (66,1 %) a celkově meziročně vzrostly o,4 % (tabulka 2). Aktivity na krajské/místní úrovni jsou financovány nejvíce z rozpočtu krajů (193,7 mil. Kč, resp. 46,7 %), dále ze státního rozpočtu (159,1 mil. Kč, resp. 38,4 %) a z rozpočtu obcí (62, mil. Kč, resp. 15, %). Meziročně tyto výdaje ze státního rozpočtu klesly o 22, mil. Kč (o -12,2 %), z krajských rozpočtů vzrostly o 21,1 mil. Kč (o +12,2 %) a z rozpočtu obcí také vzrostly o 2,5 mil. Kč (o +4,3 %). Financování protidrogové politiky s krajským určením z rozpočtů krajů je však zkresleno výdaji na záchytné stanice. Krajské rozpočty financovaly záchytné stanice v r. 21 ve výši 86,4 mil. Kč, což činí 44,6 % veškerých výdajů krajských rozpočtů určených na léčbu závislostí (více kapitola 2.3). V r. 21 se na financování protidrogové politiky na místní úrovni ze státního rozpočtu podílelo především MPSV (74,8 mil. Kč; 18, %), dále RVKPP (62,7 mil. Kč; 15,1 %), MZ (9, mil. Kč; 2,2 %) a MŠMT (12,6 mil. Kč; 3, %). V r. 26 a 27 byly celkové výdaje na podporu služeb v krajích nižší než v r. 25 (graf 5). Od r. 28 především díky podpoře z krajských rozpočtů se tyto výdaje znovu zvyšovaly 5. V r. 26 činil podíl státního rozpočtu na výdajích na protidrogovou politiku s krajským určením 6,7 %, v r. 21 byl tento podíl již jen 38,4 % (graf 6, tabulka 3). 5 Částečně se na tomto vzestupu může podílet zkvalitňování a standardizace vykazování výdajů na protidrogovou politiku z krajů. Platí to i o vykazování výdajů na ošetřování akutně intoxikovaných osob (provoz záchytných stanic), které aktuálně vykazují pravděpodobně již všechny kraje. Např. v r. 21 vykázaly výdaje na ošetřování intoxikovaných osob všechny kraje kromě Ústeckého (kde záchytná stanice není zřízena) a Kraje Vysočina (kde sice záchytná stanice zřízena je, ale náklady na její provoz nebyly vykázány). Naopak záchytná stanice se nenachází v Libereckém kraji, ale výdaje na ošetření akutně intoxikovaných osob byly vykázány pod položkou záchytná stanice. ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 5

6 GRAF 5: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku s krajským určením v letech (mil. Kč) GRAF 6: Struktura účelově určených výdajů na protidrogovou politiku s krajským určením (%) Rozpočty obcí Rozpočty krajů Státní rozpočet % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 2,5 13,4 13,2 16,7 15,9 14,4 15, 26,6 26,6 26,1 34,4 41,5 41,8 46,7 52,9 59,9 6,7 48,8 42,6 43,8 38, Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí Největší podíl výdajů na protidrogovou politiku podle krajů směřoval do Hlavního města Prahy (23,6 %), kde je i největší podíl problémových uživatelů drog (29, %). Největší rozdíl mezi výdaji na protidrogovou politiku a problémovými uživateli drog je v Ústeckém kraji, kde je 12,5 % problémových uživatelů, avšak dostalo se sem pouze 6,5 % finančních prostředků určených na protidrogovou politiku na místní úrovni (tabulka 4). Toto podfinancovávání v Ústeckém kraji je způsobeno nízkou podporou z krajského rozpočtu. Celorepublikový poměr ve financování protidrogové politiky na místní úrovni Stát : Kraj : Obce byl přibližně 38 : 47 : 15, ale v Ústeckém kraji byl 54 : 17 : 29 (graf 8). Výdaje na protidrogovou politiku do Ústeckého kraje klesly oproti r. 29 o 2,8 %, z toho výdaje krajského rozpočtu klesly dokonce o 6,8 %. TABULKA 4: Počet PUD a výdaje na protidrogovou politiku v roce 21 podle krajů Kraje Zkratka Problémoví uživatelé drog Výdaje na protidrogovou politiku na místní úrovni Počet % tis. Kč % Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj PHA STK JHC PLK KVK ULK LBK KHK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK , 5,5 3,6 5,1 2,3 12,5 6,8 2,4 1, 1,5 9,9 8,4 6, 6, 1, ,6 11,3 4,8 5, 2,3 6,5 4, 2,8 3, 3,1 9,2 5,9 6,2 12,4 1, ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 6

7 GRAF 7: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku s krajským určením v roce 21 (mil. Kč) PHA STK JHC PLK KVK ULK LBK KHK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí PHA STK JHC PLK KVK ULK LBK KHK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK GRAF 8: Struktura účelově určených výdajů na protidrogovou politiku s krajským určením v r. 21 % 2% 4% 6% 8% 1% 36,3 53,9 49,5 3,6 34,3 53,9 34,3 35, 3,5 67,6 42,9 54,4 19,7 14,7 52,8 1,9 34,9 42, 11,2 8,5 33,5 36, 61,5 4,2 17,3 49,2 59,1 55,3 28,8 16,5 6, 14,2 26,5 5,8 42,1 14,9 36, 9,6 68,2 62,4 12,1 22,9 Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí Výdaje z krajských rozpočtů a z rozpočtů obcí na protidrogovou politiku činily v r. 21 dohromady,6 % všech výdajů z místních rozpočtů, což je přibližně dvojnásobek podílu výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu na jeho celkových výdajích v r. 21. Mezi r byl průměrný meziroční růst výdajů na protidrogovou politiku z místních rozpočtů 1,6 %, průměrný meziroční růst celkových výdajů místních rozpočtů byl 5,1 %. Od r. 26, kdy došlo k meziročnímu poklesu (o -5,2 %) výdajů na protidrogovou politiku z místních rozpočtů, rostou tyto výdaje především díky zvýšením dotací z krajských rozpočtů více než celkové výdaje místních rozpočtů. Jak již však bylo zmíněno výše a jak dokladuje i následující kapitola, výdaje na protidrogovou politiku z místních rozpočtů jsou zkresleny velkým objemem výdajů na záchytné stanice. GRAF 9: Meziroční změny výdajů místních rozpočtů (v %) 4, 3, 2, 1,, -1, Výdaje místních rozpočtů na protidrogovou politiku Celkové výdaje místních rozpočtů ,4-5,2 33,3 18,2 3, 1,2 2,9 11,2 -,4 5,5 1,7,8 Zdroj: NMS, ČSÚ ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 7

8 2/3 Výdaje podle účelu určení (typu služeb) V r. 21 meziročně vzrostly výdaje na výzkum 6 (+7,1 %), na Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku lze dále záchytné stanice (+36,2 %) a na primární prevenci (+13,4 %). rozdělit dle účelu jejich určení tedy dle oblastí protidrogové Naopak klesly výdaje na harm reduction (-5, %), na léčbu politiky. Původní Reuterova klasifikace (Reuter 26) zahrnuje (-3,8 %) a také na prosazování práva (-3,5 %). 4 základní typy: prevence, harm reduction, léčba a prosazování Tabulka 6 uvádí výdaje s místním určením (kapitola 2.2) práva. Některé služby lze však jen těžko rozdělit podle této rozdělené podle typu služeb (kromě prosazování práva, které je klasifikace a navíc zde existují i další kategorie služeb, které uskutečňováno na celorepublikové úrovni). Největší podíly zde nelze zahrnout do těchto čtyř kategorií. Z toho důvodu NMS zastupují harm reduction (4,1 %) a léčba (17,9 %). Poměrně rozšířilo pro účely českého výkaznictví tuto klasifikaci o další vysoký podíl dotací na krajské úrovni (87,2 mil. Kč) mají kategorie a podkategorie (tabulka 5). záchytné stanice (21, %), což převyšuje i výdaje na léčbu Největší podíl všech účelově určených výdajů (26,5 %) šel závislosti. na provoz kontaktních center a terénních programů, které jsou Výdaje na primární prevenci představovaly 13,2 % a na následfinancovány z větší části ze státního rozpočtu. Výdaje nou péči 6,4 %. na protidrogovou politiku v oblasti prosazování práva zajišťuje Vzhledem k již zmiňovanému počtu problémových uživatelů státní rozpočet (MS, GŘC a NPC) a částka dosáhla 149,4 mil. Kč drog se zde opět potvrzuje nedostatečné financování projektů (23,8 %). Výdaje na léčbu představovaly 17,4 %, na prevenci v Ústeckém kraji, především v oblastech léčby, následné péče 9,9 % a na Koordinaci, výzkum a hodnocení 3, %. i prevence. TABULKA 5: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v roce 21 podle typu služeb (tis. Kč) Kategorie služby Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí Podíl na celku (%) Porovnání s předchozím rokem (29=1) Primární prevence ,9 113,4 Kontaktní centra ,6 94,7 Harm reduction Terénní programy Nezařazené* ,5 1,3 26,5 94,7 11,1 95, Zdravotnická péče** ,2 87,2 Léčba Nezdravotnická ambulantní péče*** Terapeutické komunity , 9,2 92,3 12, ,4 96,2 Záchytné stanice ,9 136,2 Následná péče , 98,6 Prosazování práva ,8 96,5 Koordinace, výzkum, hodnocení**** , 17,1 Ostatní***** ,5 112,4 CELKEM , 13,3 * Výdaje, které nelze rozdělit mezi položky kontaktní a terénní programy, ** AT ambulantní a lůžková péče včetně substituční léčby, detoxifikace, sociální péče ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, *** Ambulantní nezdravotnické programy, krizová pomoc, sociální poradenství, sociální rehabilitace, programy NNO ve vězeňství, **** Výdaje na koordinaci protidrogové politiky, monitorování a výzkum, publikační a informační činnost, zabezpečení dotačního řízení a procesu certifikací kvality služeb pro uživatele drog, ***** Výdaje, které nelze zahrnout do výše uvedených kategorií (zejména z nedostatku informací o typu intervence. Pozn.: Záchytné stanice byly dříve obsaženy v kategorii Léčba, avšak po připomínkách, že zkreslují celkový objem výdajů určených na léčbu závislostí, jsou záchytné stanice od r. 21 uvedeny zvlášť. 6 Díky vykazování grantových prostředků MZ právě od r. 21. ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 8

9 TABULKA 6: Výdaje na protidrogovou politiku s krajským určením a podle typu služeb v roce 21 (tis. Kč) Kraje Primární prevence Harm reduction Léčba Následná péče Záchytné stanice Koordinace, výzkum, hodnocení Ostatní Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Podíl na celku (%) 13,2 4,1 17,9 6,4 21,,9,6 1, Zdroj: NMS, vlastní propočty autorů Účelově určené výdaje na oblast snižování poptávky po drogách v r. 21 činily 478, mil. Kč (76,2 %), meziročně tyto výdaje vzrostly o 5,6 %. Největší podíl na těchto výdajích měl státní rozpočet (46,5 %), tento podíl však dlouhodobě klesá. Zvyšuje se podíl krajských rozpočtů (v r. 21 na 4,5 %) na financování protidrogové politiky na snižování poptávky po drogách. Účelově určené výdaje na oblast snižování nabídky drog byly financovány pouze ze státního rozpočtu v r. 21 dosáhly 149,4 mil. Kč (resp. 23,8 %) a meziročně klesly o 3,5 %. Největší podíl výdajů na snižování nabídky drog (33,8 %) byl v roce 26. GRAF 1: Výdaje na snižování poptávky a nabídky po drogách podle zdrojů v letech (mil. Kč) GRAF 11: Struktura výdajů na snižování poptávky a nabídky po drogách podle zdrojů (%) Snižování nabídky (SR) Snižování poptávky (obce) Snižování poptávky (kraje) Snižování poptávky (SR) % 8% 6% 4% 2% % 25,1 29,5 33,8 28,8 25,5 25,5 23,8 14,4 1,2 11,2 1,5 9,8 9,9 9,5 18,7 2,2 18,7 23, 27,3 28,4 3,9 41,9 4,1 37,9 37, 36,8 36,3 35, Snižování nabídky (SR) Snižování poptávky (kraje) Snižování poptávky (obce) Snižování poptávky (SR) ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 9

10 2/4 Inflace a reálné náklady Údaje o výdajích na protidrogovou politiku byly doposud publikovány v běžných cenách, tj. v nominální hodnotě v daném roce. Během času se však vyvíjejí ceny jednotlivých typů položek (nákladů) různým způsobem. Na první pohled se může zdát, že výdaje na protidrogovou politiku rok od roku rostou. V reálném vyjádření, tj. ve stálých cenách určitého počátečního roku, může být však vývoj opačný. Takový přepočet byl proveden s využitím ukazatele míry inflace také na účelově určených výdajích na protidrogovou politiku v časové řadě a výsledky ukazuje tabulka 7. Z porovnání účelově určených výdajů na protidrogovou politiku v běžných a stálých cenách (graf 12) je patrné, že výdaje v běžných cenách sice rostou, ve stálých cenách je však nárůst mnohem mírnější, v letech jsou výdaje ve stálých cenách prakticky na stejné úrovni. Potvrzuje to i graf 13, ve kterém je hodnota indexu meziročních změn výdajů na protidrogovou politiku ve stálých cenách za roky 28 a 29 téměř shodná a hodnoty jsou téměř rovné 1 %, v roce 21 je patrný mírný nárůst. Průměrná meziroční změna růstu výdajů na protidrogovou politiku ve stálých cenách v období byla 3,5 % ročně, což je však ovlivněno především rokem 25, kdy byl růst 11,3 %. Průměrná meziroční změna růstu HDP ve stálých cenách ve stejném období byla 3,3 %. Porovnání s vývojem HDP je ovšem zkreslené, neboť ekonomický vývoj byl ovlivněn finanční krizí, která vypukla na konci r /5 Služby financované z prostředků RVKPP Výše uvedené účelově určené výdaje na protidrogovou politiku jsou uvolňovány na celou řadu programů podle kritérií jednotlivých ministerstev a krajských a obecních samospráv. Kritériem pro poskytnutí dotací z programu protidrogové TABULKA 7: Přepočet výdajů na protidrogovou politiku do stálých cen Ukazatel Výdaje na protidrogovou politiku v běžných cenách (tis. Kč) Míra inflace v % (rok 25=1) 98,1 1, 12,5 15,4 112,1 113,3 114,9 Výdaje na protidrogovou politiku ve stálých cenách (tis. Kč) Zdroj: NMS, ČSÚ, vlastní propočty autorů GRAF 12: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v běžných a stálých cenách (mil. Kč) GRAF 13: Index meziročního vývoje HDP a účelově určených výdajů na protidrogovou politiku ve stálých cenách (%) Výdaje na protidrogovou politiku v b.c. Výdaje na protidrogovou politiku v s.c. (25=1) Výdaje na protidrogovou politiku v s.c. HDP v s.c. Zdroj: NMS, ČSÚ, vlastní propočty autorů Zdroj: NMS, ČSÚ, vlastní propočty autorů ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 1

11 politiky by měla být minimální kvalita daného programu, což platí zejména pro programy financované z prostředků RVKPP, u kterých je certifikace odborné způsobilosti podmínkou poskytnutí dotace. Podmínku certifikace přitom aplikují i další resorty případně kraje, některé typy poskytovatelů služeb však (podle donora) mohou být z této podmínky vyjmuty (např. zdravotnická zařízení v dotačním řízení MZ). Na základě závěrečných zpráv zařízení v rámci dotačního řízení RVKPP, které obsahují přehled o celkovém rozpočtu programů včetně financování z jiných zdrojů než RVKPP, bylo možné odhadnout náklady realizátorů těchto programů v časové řadě V r. 26 činily dotace RVKPP 12 mil. Kč (35,3 % všech příjmů realizátorů protidrogové politiky dotovaných z RVKPP), v r. 21 byly dotace RVKPP již jen 81 mil. Kč (podíl RVKPP přitom klesl na 28, %). Od r. 29 celkové příjmy realizátorů podporovaných RVKPP klesají a také klesá počet podporovaných projektů (v r. 26 podpořila RVKPP 145 projektů, v r. 28 tento počet vzrostl na 154 projektů a v r. 21 klesl na 139 projektů). Podle typu služeb byli RVKPP podporováni nejvíce realizátoři harm reduction; jejich náklady měly vzrůstající tendenci od r. 26 a v r. 21 činily 53,1 % celkových nákladů projektů podporovaných RVKPP (tedy 153 mil. Kč z celkových 289 mil. Kč). Druhý největší podíl zaujímala léčba (41,7 %), zbytek činily programy primární prevence a jiné. Vzhledem k finanční krizi z konce r. 28 byl rozpočet RVKPP značně snižován a na financování fungujících služeb se tak stále více podílí dotace z rozpočtu MPSV nebo místních rozpočtů. Z hlediska srovnání podpory projektů financovaných z RVKPP a z ostatních rozpočtů, bylo v r. 21 vydáno na snižování poptávky po drogách ze státního rozpočtu 222 mil. Kč, ale z toho jen 148 mil. Kč bylo alokováno na služby protidrogové politiky podporované také RVKPP. Podobně krajské rozpočty financovaly protidrogovou politiku v celkové výši 194 mil. Kč 7, ale jen 87 mil. Kč bylo určeno službám podporovaným současně RVKPP. Obce vydaly na programy protidrogové politiky 62 mil. Kč, ze kterých bylo jen 12 mil. Kč určeno na služby, které byly současně podporovány RVKPP. Téměř polovina prostředků ze státního a místních rozpočtů tak financovala jiné programy, než které podpořila RVKPP. Přitom ještě v r. 26 činil tento podíl jen 28,1 %. Znamená to, že v systému protidrogové politiky nejenže klesá podíl finančních prostředků RVKPP, ale klesá také podíl služeb, které podporu RVKPP získávají to také může znamenat, že resorty, kraje a obce financují projekty, které nemohla podpořit RVKPP nebo také, že stále více prostředků je alokováno do služeb, které nemusí nutně splňovat podmínku certifikace odborné způsobilosti RVKPP. 3 Účelově neurčené výdaje na protidrogovou politiku Tato kapitola podává přehled účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku, tj. ty, které jsou na protidrogovou politiku vynaloženy, ale nejsou specificky označené jako výdaje na protidrogovou politiku a jež je nutné odhadovat nebo specificky identifikovat. Jde hlavně o náklady na léčbu uživatelů drog ze zdravotního pojištění a náklady na vymáhání práva na úrovni Policie ČR (mimo specializovaný útvar Národní protidrogovou centrálu), státních zastupitelství, soudů a Vězeňské služby ČR. 3/1 Výdaje z prostředků zdravotního pojištění Do Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za r. 21 (Mravčík et al., 211) byla ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nově zpracována data, která odhadují náklady na léčbu závislostí přímo z prostředků zdravotního pojištění. Data jsou poskytována zdravotními pojišťovnami Českému statistickému úřadu (ČSÚ) za účelem jejich zařazení do Systému zdravotnických účtů neboli (System of Health Accounts, dále jen SHA). Tento systém slouží ke komplexnímu vyjádření veškerých výdajů na zdravotní péči, resp. na zdravotnictví v širším slova smyslu, a to pro jednotlivé zdroje financování zdravotní péče (ÚZIS, 211). Největší podíl na financování zdravotnictví mají v ČR zdravotní pojišťovny, které pokrývají cca tři čtvrtiny veškerých zdravotnických výdajů a jejichž náklady lze vyčíslit podle skupin diagnóz MKN-1. Na základě dat vykázaných pojišťovnami byly odhadnuty náklady na léčbu spojenou s užíváním nealkoholových drog (dg. F11 F19) jako součet identifikovatelných nákladů podle diagnózy a odhadu neidentifikovatelných nákladů 8 (graf 14). Tento odhad byl proveden za roky a za rok 29 činil celkem 447,7 mil. Kč. Graf 15 uvádí rozdělení těchto nákladů spojených s diagnózami F11 F19 podle druhu poskytované zdravotní péče, tj. podle odborností, a to na odbornosti spojené s ambulantní 9 či lůžkovou psychiatrickou a AT péčí, na léčiva a zdravotnické prostředky a ostatní náklady 1. Největší podíl (přibližně jednu polovinu) na těchto výdajích měla lůžková psychiatrická a AT péče, což 8 Neidentifikovatelné náklady jsou náklady, které nemají diagnózy přiděleny. Tyto ostatní náklady bez vazby na diagnózu bylo nutné před zpracováním upravit. Byly vyčleněny náklady určené na provoz zdravotních pojišťoven, kapitační platby praktických lékařů apod. Takto upravené ostatní náklady pak byly násobeny podílem, který měly diagnózy F11 F19 na nákladech vázaných na diagnózu. 9 Obsahuje ambulantní psychiatrickou a AT péči a pracoviště klinické psychologie. 1 Obsahuje odbornosti komplementu (odbornostmi komplementu se rozumí taková činnost některých lékařských oborů, která je převážně diagnostického charakteru a vytváří podklady pro kvalitní léčebnou a preventivní činnost), pracoviště zdravotnické záchranné služby (RZP + RLP), ostatní odbornosti a preventivní 7 Z této částky však byly financovány také záchytné stanice ve výši 87 mil. Kč. programy (čerpání fondu prevence). ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 11

12 GRAF 14: Náklady zdravotních pojišťoven spojené s diagnózou F11 F19 (tis. Kč) GRAF 15: Struktura nákladů ZP spojených s diagnózou F11 F19 podle druhu odbornosti (v %) Zdroj: ÚZIS odhad neidentifikovatelných nákladů identifikovatelné náklady podle diagnózy % 6,6 5,6 5,5 9% 8% 7% 49,6 49,9 5,9 6% 5% 4% 3% 21,2 19,3 2,5 2% 1% 22,7 25,2 23,1 % Ambulantní psychiatrická Léčiva a zdravotnické a AT péče prostředky Lůžková psychiatrická a AT péče Ostatní náklady Zdroj: ÚZIS v r. 29 představovalo 228 mil. Kč. Kolem dvaceti procent tvořily náklady na léčiva a zdravotní prostředky a téměř 6 % pak náklady na odbornosti spojené s ambulantní a AT péčí. Přibližně čtvrtinu pak tvořily ostatní náklady (více viz Mravčík et al., 211). Účelově neurčené výdaje na léčbu uživatelů drog byly v posledních letech odhadovány již několikrát (tabulka 8). Poprvé byly tyto náklady vyčísleny v rámci Projektu analýzy dopadů novelizace drogové legislativy (Zábranský et al., 21b), a to ve výši 13,2 mil. Kč za r z výdajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) 11. Další odhady výdajů na léčbu problémů spojených s užíváním nealkoholových drog byly publikovány ve speciální kapitole Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za r. 26 (Mravčík et al., 27), kde byly vyčísleny z výdajů veřejných rozpočtů a zdravotního pojištění na základě přiřaditelného podílu (,6 % a,21 % z celkových nákladů v závislosti na typu péče) a dosáhly 177,3 mil. Kč; výdaje na léky spojené s léčbou závislosti nebylo možno za r. 26 rozlišit 12. Odhad nákladů z veřejného zdravotního pojištění byl proveden také pro speciální kapitolu Výroční zprávy o stavu ve věcech drog za r. 29 (Mravčík et al., 21), kdy byly po přepočtu údajů z databáze VZP na celý zdravotnický systém vyčísleny náklady ve výši 24,3 mil. Kč, z toho náklady samotné VZP TABULKA 8: Účelově neurčené výdaje na léčbu dg. F11-F19 (problémy spojené s užíváním nealkoholových drog) přehled publikovaných odhadů (tis. Kč) Typ péče (druh nákladu) a 27b Ambulantní péče Lůžková péče Léčiva a zdravotnické prostředky Ostatní náklady ZDROJ n.a n.a n.a Zábranský Mravčík et al., 21 et al., n.a Mravčík et al., ÚZIS, 211 ÚZIS, 211 ÚZIS, Celkové náklady všech zdravotních pojišťoven byly v této studii odhadnuty na 22,7 mil Kč, ovšem se zahrnutím nákladů na léčbu HIV, virových hepatitid a endokarditid, které představovaly přibližně 1 % této sumy. 12 K tomu byly též provedeny další odhady na léčbu jiných příčin nemocnosti uživatelů drog (více v Mravčík et al. 27). ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 12

13 představovaly 134,3 mil Kč. Poměrná část zdravotnických prostředků zde byla přímo přiřazena celkovým nákladům na danou péči. V datech ÚZIS podle SHA v letech jsou v kategoriích ambulantní a lůžková péče uvedeny výdaje podle odborností spojených s psychiatrickou a AT péčí, pracoviště klinické psychologie bylo zařazeno mezi ambulantní péči. V kategorii ostatní jsou uvedeny náklady na ostatní odbornosti. Přes značně odlišnou metodologii jsou odhady provedené principem top-down (prostřednictvím přiřaditelných podílů) za r. 26 srovnatelné s ostatními odhady provedenými principem bottom-up (prostřednictvím součtu nákladů vykázaných na jednotlivých položkách). Při hodnocení trendů a změn mezi odhady v jednotlivých letech je však přesto nutné brát v potaz metodologické odlišnosti odhadů. 3/2 Výdaje na vymáhání práva Náklady na vymáhání práva mají podobně jako náklady na léčbu uživatelů drog kromě účelově určených výdajů vyjádřených ve státním závěrečném účtu v podobě rozpočtu Národní protidrogové centrály, Celní protidrogové jednotky a Vězeňské služby ČR také svou účelově neurčenou složku. Jedná se o náklady na práci policie, státních zastupitelství, soudů a vězeňské služby v souvislosti s drogovými trestnými činy (primárními i sekundárními). Použitá metodika odhadu vycházela z odhadu účelově neurčených výdajů na snižování nabídky drog, která je uvedena ve speciální kapitole výroční zprávy o drogách za r. 26 (Mravčík et al., 27). Pro základ odhadu byly použity výdaje ze státního závěrečného účtu všech složek trestněprávního procesu v časové řadě Celkové výdaje policie a soudů byly sníženy o výdaje na útvary a činnosti, které se netýkají objasňování a stíhání trestných činů (např. Hradní stráž). Pro tuto úpravu byla převzata zjištění z projektu PAD, že 86,6 % personálního stavu policie se více či méně podílí na objasňovací a vyšetřovací činnosti, a že z celkového stavu soudců je 26,2 % trestních (Zábranský et al., 21b). Upravené náklady policie jsou ještě dále sníženy o náklady na NPC, které jsou již zahrnuty v účelově určených výdajích na protidrogovou politiku. Takto upraveným výdajům byl přiřazen podíl drogově trestných činů na všech trestných činech v daném roce (tabulka 9). Tento přiřaditelný podíl byl určen za jednotlivé složky zvlášť, TABULKA 9: Přiřaditelné podíly drogových trestných činů na všech trestných činech Policie objasněno trestných činů Státní zastupitelství stíháno pachatelů Soudy obžalováno státními zastupitelstvími Vězeňská služba odsouzeno k nepodmíněnému trestu odnětí svobody 2,6 2,57 2,57 4,32 1,84 2,78 2,9 4,2 2,1 2,93 3,13 4,39 2,5 3,3 3,42 4,6 2,21 3,5 3,61 4,46 GRAF 16: Účelově neurčené výdaje na protidrogovou politiku v oblasti vymáhání práva (mil. Kč) GRAF 17: Struktura účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku v oblasti vymáhání práva (v %) Vězeňská služba Soudy Státní zastupitelství Policie Zdroj: MV, MS % 9% 8% 3,1 31,7 3,9 32,6 3,2 7% 5,4 6,6 6,8 6% 5, 7,6 7,6 5,9 5,7 6,3 6,3 5% 4% 3% 59,5 55,8 56,7 53,5 55,9 2% 1% % Vězeňská služba Soudy Státní zastupitelství Policie Zdroj: MV, MS ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 13

14 neboť se počty řešených případů v jednotlivých fázích trestního řízení liší (policie počet objasněných trestných činů, státní zastupitelství počet stíhaných pachatelů, soudy počet obžalovaných státními zastupitelstvími, vězeňská služba počet odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody). Výsledky tohoto odhadu účelově neurčených výdajů na drogové trestné činy uvádí graf 16. Účelově neurčené výdaje na vymáhání práva nad rámec výdajů Národní protidrogové centrály tak byly odhadnuty na mil. Kč v r. 21. Přestože byl počet drogových trestných činů v časové řadě vcelku stabilní, výdaje v uvedeném období narůstaly, což bylo způsobeno všeobecným růstem nákladů. Výjimku tvoří pokles výdajů v r. 27, který byl způsoben nárůstem celkového počtu trestných činů a poklesem přiřaditelného podílu drogových trestných činů. Nadpoloviční podíl účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku v oblasti vymáhání práva má Policie ČR (graf 17). Tento podíl však v sledovaném období klesal, a to na úkor státních zastupitelství a soudů, jejichž podíl v r. 21 činil 7,6 % a 6,3 %. Podíl vězeňské služby se pohyboval okolo 3 % účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku v oblasti vymáhání práva. Tyto výdaje jsou spojené pouze s primárními drogovými trestnými činy a neobsahují odhady nákladů na další trestné činy přiřaditelné k užívání drog např. majetkovou kriminalitu. 4 Celkové výdaje na protidrogovou politiku Celkový objem finančních prostředků na protidrogovou politiku tj. účelově určené spolu s účelově neurčenými výdaji tvořil v r. 29 celkem mil. Kč, což bylo meziročně o 5,7 % více. Rozdělení těchto celkových výdajů na oblast snižování poptávky a oblast vymáhání práva shrnuje graf 18 v dostupné a metodicky srovnatelné časově řadě Největší podíl (51,9 %) na těchto výdajích tvořily účelově neurčené výdaje na vymáhání práva (graf 19). Do oblasti vymáhání práva je ještě potřeba přičíst účelově určené výdaje (náklady NPC, výdaje GŘC na program protidrogové politiky a výdaje vězeňské služby na detekci drog v rámci programu protidrogové politiky), které tvořily 7, %. Podíl výdajů na snižování poptávky po drogách se z 39,2 % v r. 27 zvýšil na 41, % v r. 29, z toho účelově určené výdaje tvořily 2,6 % a účelově neurčené 2,4 %. 13 Za rok 21 nejsou údaje o nákladech zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů drog (tedy účelově neurčené výdaje na snižování poptávky) zatím k dispozici. GRAF 18: Účelově určené i účelově neurčené výdaje na protidrogovou politiku (mil. Kč) Snižování poptávky účelově neurčené Snižování poptávky účelově určené Vymáhaní práva účelově neurčené Vymáhaní práva účelově určené Zdroj: NMS, ÚZIS, MV, MS GRAF 19: Účelově určené i účelově neurčené výdaje na protidrogovou politiku (v %) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Zdroj: NMS, ÚZIS, MV, MS , 19, 2,4 21,2 21,4 2,6 52,2 52,2 51,9 8,6 7,3 7, Snižování nabídky účelově neurčené Snižování nabídky účelově určené Vymáhání práva účelově neurčené Vymáhání práva účelově určené ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 14

15 Způsob financování protidrogové politiky v ČR je každoročně publikován Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti (NMS) ve Výročních zprávách o stavu ve věcech drog. Není-li uvedeno jinak, všechny údaje v tomto čísle Zaostřeno na drogy vychází z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 21 (Mravčík et al., 211). Toto číslo Zaostřeno na drogy vzniklo mimo jiné jako součást projektu IGA MZD, grant č. NS/ Informace na Internetu Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost sekce věnovaná veřejným výdajům: Státní závěrečný účet České republiky Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze a VFN v Praze: Zábranský, Tomáš. Ekonomické náklady společnosti na zneužívání nelegálních ( pouličních ) drog v České republice In: Adiktologie, Suppl., 21, 1 (1), s Společenské náklady alkoholu, tabáku a nelegálních drog v České republice za rok 27, IGA MZ, grant č. NS/ Odkazy n ČSÚ (21). Statistická ročenka České republiky 21. Praha: Nakladatelství Scientia. ISBN n EMCDDA (28). EMCDDA 28 Selected isme Towards a better understanding of drug-related public expenditure in Europe. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. n Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Trojáčková, A., Petroš, O., Vopravil, J., Vacek, J. (27). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 26. Praha: Úřad vlády České republiky. n Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Pešek, R., Škařupová, K., Škrdlantová, E., Miovská, L., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (28). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 27. Praha: Úřad vlády České republiky n Mravčík, V., Pešek, R., Škařupová, K., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Šťastná, L., Kiššová, L., Běláčková, V., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (29). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 28. Praha: Úřad vlády České republiky. n Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M., Nečas, V., Škařupová, K., Šťastná, L., Škrdlantová, E., Kiššová, L., Běláčková, V., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Kalina, K., Gabrhelík, R., Zábranský, T. (21). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 29. Praha: Úřad vlády České republiky. n Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M., Nečas, V., Chomynová, P., Šťastná, L., Grolmusová, L., Kiššová, L., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Preslová, I., Doležalová, P., Koňák, T. (211). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 21. Praha: Úřad vlády České republiky. n Reuter, P. (26). What drug policies cost. Estimating government drug policy expenditures. Addiction, 11, pp n ÚZIS (211). Údaje z IS Národní zdravotnické účty odhad nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů drog. Notes: Nepublikováno n Státní závěrečný účet kapitoly 34 Úřad vlády. n Státní závěrečný účet kapitoly 37 Ministerstvo obrany. n Státní závěrečný účet kapitoly 312 Ministerstvo financí. n Státní závěrečný účet kapitoly 314 Ministerstvo vnitra. n Státní závěrečný účet kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. n Státní závěrečný účet kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví. n Státní závěrečný účet kapitoly 333 Ministerstvo spravedlnosti. n Výroční zpráva o činnosti Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky za rok 29. n Zábranský, T., Miovský, M., Mravčík, V., Gajdošíková, H., Kalina, K., Vopravil, J. (21a). Ekonomické náklady společnosti na zneužívání nelegálních ( pouličních ) drog v České republice Adiktologie Supplementum 1: Vybrané substudie Analýzy dopadů Novelizované drogové legislativy v ČR. Praha/Tišnov: Scan. n Zábranský, T., Mravčík, V., Gajdošíková, H., Miovský, M. (21b). Projekt analýzy dopadů novelizace drogové legislativy v ČR (Souhrnná závěrečná zpráva). Praha: ResAd. n Zábranský, T., Běláčková, V., Štefunková, M., Vopravil, J., Langrova, M. (211). Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 27. Praha: Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze. ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 15

16 Oznámení a užitečné odkazy n Vláda ČR schválila aktualizovaná Pravidla pro vynakládání finančních prostředků státního rozpočtu na protidrogovou politiku svým usnesením ze dne 8. dubna 212 č.283. Dostupné na stránkach RVKPP: rvkpp. vlada.cz v sekci Dotace n Informace z jednání RVKPP (zápisy včetně matriálů projednaných RVKPP) jsou nyní zveřejňovány na stránkách RVKPP: rvkpp.vlada.cz v sekci Jednání Rady. n Veškeré publikace vydané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti včetně všech čísel Zaostřeno na drogy jsou v elektronické podobě ke stažení na php/publikace. Případné objednávky tištěných publikací zasílejte na grygarova.marketa@vlada.cz n Mapa pomoci: změny kontaktních údajů zasílejte na grygarova.marketa@vlada.cz. n Kalendář akcí: informace o vzdělávacích akcích a seminářích v adiktologii nebo zajímavých pro obor adiktologie, které je možno v kalendáři zveřejnit, zasílejte na grygarova.marketa@vlada.cz. n Informace o celoživotním vzdělávání v oboru adiktologie jsou dostupné na n Aplikace UniData a PrevData k evidenci klientů a intervencí v drogových službách včetně uživatelské podpory: n Monitoring médií na drogy-info.cz: php/info/monitor n Internetová stránka Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost: Zaostřeno na drogy Vydává n Úřad vlády České republiky nábřeží E. Beneše 4, Praha 1 IČO 6599 Adresa redakce n Vladislavova 4, Praha 1, tel Odpovědný redaktor n Mgr. Lucie Grolmusová Autoři tohoto čísla n Ing. Jiří Vopravil, PhD., Ing. Mgr. Vendula Běláčková Toto číslo vyšlo 2. května 212. Vychází nejméně 6x ročně. Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: MK ČR E ISSN Neprodejné. Distribuci zajišťuje vydavatel. Úřad vlády České republiky, 212 Toto číslo Zaostřeno na drogy připravilo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Editoři tohoto čísla: Ing. Lucia Kiššová, MUDr. Viktor Mravčík ZAOSTŘENO NA DROGY 3/212 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše Praha 1 tel str. 16