Svazek 1, c ıslo 5 Prosinec 1999

Transkript

1 C a s o p i s h o r o l e z e c k e h o o d d ıl u C A O D č c ın Svazek 1, c ıslo 5 Prosinec 1999 Vesele vanoce a ˇt astny Novy rok! 2000 Nadcha zejıcımu tisıciletı Vodna re je predpovıda no ve tsıproduchovne nı veskerč nasıcinnosti. Prıroda i vesmır nepracujınahodile ale podle jasny ch za konuú CAO News 1

2 Stave nı Z dılny lezeckč technikyú Petr Stč pa n Dalsıdvojitš stave nıje na starš ceste na Skrın VII. Z balvanu dvojity m stave nım do vodorovnš ho zarezu. Zajımavš stave nıje na Labskou panu, cesta PLK z roku Touto cestou vystoupil s necisty m postavenım Paul Scho ne s druhy jiz v roce Prvnısportovnıprelezenı ude lali Zdene k Kropacek, J.Pribyl, a F.Ledvinka. 1. Stave nı vlastnı silou je uznany zpu sob lezeckš techniky. Je vsak dovoleno pouze tam, kde je uzil prvovy stupce. 2. Stave jıcıhorolezec smıbyt s jisticım prostredkem spojen pouze volne visıcım sebezajis te nım. Vyjimka z tohoto pravidla platıpro starš cesty vylezenš pred ácinnosti te chto pravidel. 3. Dalsına lane ma pravo prelš zt ásek, ktery prvolezec prekonal stave nım, pomocılana. 4. Stave nımusıby t uvedeno v popise cesty. V dobach kdy stave nıbylo normalnısoucast lezenı byly cesty se stave nım udalostıdne. Kdyz se s lo na cestu se stave nım, nejlš pe dvojity m, sebe hli se lezci z okolına cumendu jak to dopadne, prıpadne jako stave ci. Vzdy to byla lezecka udalost. Krkavec je ve z v Labskš m ádolı, na kterš je nejvıce cest se stave nım. Jsou to Severnıcesta VI, Severovy chodnıhrana V, Jiznıcesta VIIb a U dolnı cesta VI. Celkem ctyri cesty. Starılezci byly ve stave nı mistry. Na dalsıfotce vidıme, zdolavanıvrcholu Mnicha starou cestou Horam zdar , ovs em v rozporu s pravidly lezenıó 4. odst. 4. Dalsızajımavost na Mnichu je ádolnıcesta VI, z roku 1926 od Rudolfa Hankeho, kde se lezlo od kruhu s postave nım vpr. do spary a tou na vrchol. Tato cesta se dnes leze bez stave nı. Stave t na tšto ceste je slozite jsı, nez ji vylš zt ciste. Jenze v dobach, kdy lezci lezli uvazani v pase na konopnš m lane, patrilo stave nı k dobre vylezenš ceste. Doporucuji v prıstı sezďne se vydat po stopach stary ch lezcu a ne kterš cesty vylš zt tak, jak je lezli pred padesati ci osmdesati lety. Lano si pro jistotu vezmeme novš. Parta De cınsky ch horolezcu Z historie lezenıv Labskč m ždolı Petr Ste pa n Na fotce vidıme dvojitš postavenına severovy chodnı hrane na zmıne nou ve z. Tri lezci jako pevna zakladna, na nich stojıctvrty, rozklada vahu na ramena dvou spodnıch lezcu. Pres tyto stave ce (baumany) prelš za prvolezec. Spodnılezec pod pyramidou zodpove dne jistı. Séastni jsou ti horalove, kterı na prvnı pohled vypadajı jako by je osud zle potyral, kdyz je umıstil mezi pıskovcove ska ly. ( Pallas 1782 ) CAO News 2

3 V roce 1949 byl v Decıne zalozen horolezecky oddıl. Do Labsky ch pıskovcu prisla parta mlady ch lezcu. Tato horolezecka omladina navazala na tradice Sassky ch lezcu. Kluku m nebylo vıce jak dvacet pet let. Karel Krombholz a bratri Heinz a Helmut Weiglovš byly vyraznš lezeckš osobnosti. Karel Krombholz mel prirozeny lezecky talent a takš byl dobry kamarad. V tš dobe mluvil jes te s patne cesky - naprıklad mravenec byl bratnys, kapradıgabradi. Kluci se rezali smıchy. Karlovi to vubec nevadilo, ba naopak. Me l zvlas tnıcharisma. Okolo nej se tvorila parta lezcu - Radek Kotala, Erich Vrbık, Bšda Fabian, Laüa Ryska. Weiglovci lezli se Zdenkem Janku, Standou Papezem, Standou Balıc kem a dalsımi, jak to ve skalach by va. komıny a s kvırami, coz tito pru kopnıci z oblibou delali, aniz by utrpe li s krabance. Horsıbylo, kdyz takovš ho borce potkala baba s nusı- krve by se v nınedorezal. Lezlo se v keckach nebo bos. Propagator lezenıbos byl Karel, vs ak se muselo chodit bosky aby Vam kakani narostla potras kaž. Klobouky nahrazujıprilbu. Lezlo se jiz modernımžzpu sobem - navazanıv pase nahradil prsnı ávazek ukonceny dracısmyckou, sedacka se vazala u kruhu z lana. Silne jsısmycka jako sedacka se zacala uzıvat pozde ji. Jistilo se pres rameno. Takto vybaveni lezci vylezli radu prvovy stupu. Zacali vznikat velkolepš cesty v ádolnıch ste nach. Uvedu ne kterš jako motivaci pro jejich prelezy Kazatelna U dolnıcesta VIIb, Karel Krombholz, R.Kotala 1953 Strazce mytiny U dolnı cesta VIIb, Karel Krombholz, R.Kotala 1953 Hrebenovy kuzel Severozapadnıcesta VIIb, Karel Krombholz, L.Ryska, B.Fabian 1954 Zelva U dolnıcesta VII, Karel Krombholz, jis te n zdola 1954 Klarka U dolnıcesta VI, Heinz Veigel, J. Mlezak 1954 Klarka Sev. spara VIIb, Heinz Veigel solo 1955 Hladka vez Udolnızlab VIIc, Karel Krombholz, E.Vrbık, R.Kotala, B.Fabian 1956 De cınska vez Udolnı cesta VIIb, Karel Krombholz, V.Slama, E.Vrbık, B.Fabian 1957 Rudolfu v kamen U dolnı cesta VIIb, Karel Krombholz, R.Kotala 1961 Skrın Vzpomınkova cesta VIIc, Heinz Waigel, H.Waigel, M.Holub, J.Pribyl, R.Kotala 1963 Spicak U dolnıcesta VII, Karel Krombholz, J.Bılek, R Kotala 1964 Zapomenuta U dolnı cesta VIIb, Karel Krombholz, E.Vrbık, R.Kotala, B.Fabian Na vrcholu Ruzovš veze nestojıtlupa lapku z doby Sarky Farky loupeznıka, ale druzstvo vykonnostnıch lezcu ze zacatku padesaty ch let! Sportovnıoblecenıve kterš m se lezlo, demonstruje Vas ek Langer vlevo, vedle neho Bšda Fabian predvadı vy zbroj - ctyri zeleznš karabiny (hasaneiky) u pasu. Tretı z leva Karel Krombholz, ma pres rameno nejnove jsı model konopnš ho lana. Vzorne smotany konopak na sassky uzel ma pres rameno dalsılezec Laüa Slovacek. Venca Slama, paty v rade, po zdarilš m vystupu potahuje z cigarka. D llferu v sed predvadı Hynek Weigel ve slane nı. Tımto zpu sobem se slanovalo do konce s edesaty ch let. Mans estrovš golfky se zaplatami na kolenou a na zadku a sako, takto vystrojen mohl lezec hodit tlamu a trısknout sebou o ste nu a byl v pohode. Mohl se prodırat V tš dobe bylo na pravš m brehu Labe evidovano 33 ve zı, na levš m 10 vezıa v Be lš 12 vezı! Ve Hrensku se sme lo jen na Starou Vaclavskou ste nu, Vaclavskou vez, Krızovou vez a na Maly Pravcicky kuzel. Ostatnıveze se nachazely v hranicnım pasmu. Zacalo obdobıstudenš valky, zavreli se hranice a nas i lezci se ocitli v izolaci. Jejich vrstevnıci za zeleznou oponou doby vali alpsky sve t... V roce 1964 koncıš ra pru kopnickš ho objevovanıa zlš zanıskalnıch ste n a zacına doba novš ho lezenı. V cele dalsılezeckš skupiny stanul Rudolf Zabilka. To uz je dalsıkapitola vy voje lezenıv Labaku. Zby va jiz jen par dnu do chvıle, kdy v kalendari naskocırok Na zacatek novš ho stoletısi jes te rok pockame, ale magicka dvojka uz je tady. Podivnš numero, zvlas tnıa neokoukanš, novš. Az budu na vrcholu davat HORA M ZDAR!, tak si vzpomenu na partu, ktera posunula skalnı lezenı o kus dopredu. Vzpomenu na lezce, kterıjsou uz v penzi a nekterıuz bohuzel v nebeskš m skalaku... Hora m zdar! CAO News 3

4 Ko nigshain Zajezd do zajımavč lezeckč oblasti. JirıCha ra Zajımava, neprılis znama lezecka oblast Konigshain, se nachazıu Nemeckš ho mesta Gorlitz, asi 50 km severne od Varnsdorfu. Oblast je zajımava nejen po lezeckš strance ale i z historickš ho hlediska. Nachazıse zde skanzen lomovš tezby zuly, jakš si muzeum pod s iry m nebem. Naleznete zde zbytky te znıch budov vcetne vnitrnıho zarızenı, kolejnice, teznıvozıky a lanovky, kryty pred lštajıcım kamenım pri odstrelech atd. U kazdš ho objektu je podrobna informacnıtabule. U zatopeny ch lomu, kterš vytvarejıpekna jezırka s cistou vodou, jsou uvedeny i ádaje o hloubce. V lšte je zde idealnıkoupanı a potape nı. V hlavnım lomu vzniklo pred mnoha lety ádajne prvnıfkk v tehdejsım DDR. V Y ROC I - Dne 5. ledna oslavısvč narozeniny horolezec Petr Pudil z Hornıch Habartic. Gratulujeme. - Dne 13. ledna oslavısvč narozeniny zna my horolezec Karel Be lina z LK Sneznık. Prejeme pevnč zdravıa mnoho novy ch cest! S T R IPKY Co je nového v Labáku? Ackoli by se zdalo, ze uz se nedajılšzt tezkš cesty, nenı tomu tak. V sobotu ude lal Pavel Ry va novou cestu na Zelvu v Labskš m ádolı. Cesta vede v pravš casti nahornıste ny (pri hrane ) pres 3 borhaky. Je za VIIIC a jmenuje se THE TA Q. -jh- WALLISKY HREBEN V JEDINEM DNI Pro lezce vsak zustavajıve stredu zajmu kolmš zulovš ste ny s mnoha obtızn ymi (az XIb) i lehcımi cestami. Za nimi jsme sem vyrazili 28. listopadu i my Standa Feigl, Karel Hofman, Petr Ste pan, Jaroslav Uher a ja. Oblast je rozde lena do nekolika podoblastı. Vetsinu tvorı zmıne nš jezernı ste ny, ale je zde i ne kolik samostatny ch vezıa prırodnıch masivu. Tyto napadne pripomınajı veze Jizersky ch hor. Zatımco lezenı po lomovy ch ste nach nas nadchlo, z vezıa ostatnıch skal jsme byli zklamani ve ts inou s lo o nevy raznš, nizs ı skaly, utopenš v bukovy ch lesıch a tedy hodne zelenš a vlhkš. Lom Paradies ma v pru vodci pred svy m nazvem hve zdicku a takto je zde oznacena i vetsina cest. Ve vysve tlivkach je uvedeno: X = para da. Lezeme zde ne kolik cest od VI do VIIc. Lezenıje to opravdu pe knš i kdyz dost zebou ruce. Dale jsme vylezli na Keiner i Grosser Teufelstein, Hochsteinscheibe a na zave r Karel s klidem vyvadı neprıjemnou VIIIa Sve tlo a stın na Schachmannturm. Vıc nam kratky zimnıden neumoznil. Ale i te ch deset cest, ne ktery m z nas dost staciloť LIBEREC 4. PROSINCE 1999 Tento zdanlive tvrdy podnik se da snadno uskutecnit jen par kilometru nad Libercem. Wallisky hreben je totiz nazev jednoho z nevelky ch kremencovy ch hrebenu v okolıjes te du. A dokonce jednotlivš veze nesou nazvy podle alpsky ch velikanu v tomto hrebeni Maly Matterhorn, Breithorn, petivrcholova Monte Rosa, Castor, Pollux, a Lyskamm. Metamorfovana kremencova hornina je velmi tvrda, pevna a prıznive clenita, takze lezenıpo nıje velice prıjemnš. Chyty a stupy jsou proste vs ude, jen jejich velikost a kolmost (nebo previslost) ste ny urcuje obtız nost cest. V blızkš m okolıvrcholu Jes te du je jes te ne kolik dalsıch vezıa masivu o ktery ch platıtotšz. Tyto terš ny byly u horolezcu velice oblıbenš jes te na zacatku tohoto stoletı, pak zajem o ne pomalu upadal vzhledem k objevovanıpıskovcovy ch oblastıluzicky ch hor. (Dne Wallisky hreben presel solo od Lyskammu po Maly Matterhorn Jirı Houba Cha ra.) BŽZ ECKY ZAVOD JESTŽD - VARNSDORF VARNSDORF 11. PROSINCE jch- Tak co Karle, jaky to bylo?ž, Dobry az na ty nohyť Ž. Horolezci z Varnsdorfskš ho oddılu bezeli dne zavod Jes te d Varnsdorf, na ktery nas takš zvali. Zavod je dlouhy asi 50 km. Start byl v 10 hod. dopoledne na Vy prezi. Na startu se ses li prednıborci oddılu, Erich Melzer, Karel Hofman a Arnost Haufert. Bezelo se za krasnš ho zimnıho pocası. Do cıle dobe hl prvnıe. Melzer a jeho pes Monty v case 4:25 min. za nım dobe hl Karel Hofman v case 5:10 min., tretıdobe hl Arnos t Haufert v case 5:58 min. Na bedne stali vsichni. Dopravu s obcerstvenım zajisřoval Ales Zboril. Decınaci Choros, Mysak a PšŘa, kterıtakš chte li bezet, vyme kli, nebe zel ani Standa. Za rok se sejdeme na startu! -ps- CAO News 4

5 Grimselpass Mč ne zna ma lezecka oblast ve S vy carsku JirıCha ra Grimselpass je vysoko polozenš sedlo, kterš je treba prekonat pri ceste z Matterhornu na Eiger. Mezi nas imi lezci je to oblast tšmer neznama, prestoze ve Svy carsku patrı (krome Alp) k te m vyznamne jsım. Na svš si zde prijde opravdu kazdy. Oblast je tvorena vysoky mi hladky mi ste nami z vetsı casti prımo nad prehradnım jezerem. Kolem celš ho jezera je ázky chodnık, z kterš ho zacına vetsina cest. Ste ny jsou vysokš pres 300 m. V dolnı casti jsou polozenš, pak se postupne zvedajı, prechazıv kolmici a vyse tvorıdlouhš previsy. Tım je takš dana obtıznost a charakter cest. Nejlehcıjsou ve spodnıcasti. Hladkš sklopenš plotny se lezou na trenı. Cest je zde obrovskš mnozstvı, jsou dobre odjis te nš ny ty a poskytujıopravdu nadhernš lezenıs obtıznostıvetsinou kolem 6a 6b. Zakonceny jsou dvojicı nytu s rete zy pro pohodlnš slane nı. Lze ovs em pokracovat vyse. Obtıznost vsak prudce roste az k hornıhranici francouzskš stupnice. Ne kterš cesty zustavajıv hornıch partiıch lezitelnš pouze s ume ly mi pomu ckami. C EKA NAS. KALENDAR AKCI - Vanocnıhorolezecka mse č dopoledne. Velice netradicnı prekvapenı z dılny Stepa n - Cha ra. Procha zka tichou prırodou zakoncena vanocnı msı v jeskyni C eskych bratrı. Sraz je v 9.45 hod. v Hrensku na parkovisti nad Klepacem. V hod. je spolecny odchod do jeskyne C eskych bratrı (po cervenž znacce). Predpokla dany navrat je hod. (nejpozdeji). Info Cha ra, Stepa n. NENECHTE SI UJIT A VEMTE SEBOU DE TI! - Va nocnıbor en 26. prosince Jubilejnı X. rocnık (!!). Sraz v 7.30 hod. na hl. nadrazı v Decıne, cesta vlakem do Kyselky, vystup na vrchol Borne, lezenı na Vetrnou vez, nebo obojı. Pri zpa tecnı ceste zasta vka v restauraci v Bıline Kyselce, posezenı s pra teli a preda va nı prıpadnych darecku pod cestovnım vanocnım stromkem. Info Houba, Josef. - Akce na Novy rok ž : - Novorocnıvyjızů ka cyklistu. Sraz v 9.00 hod. pred OD Kora l. Trasa Decın č Hrensko č Decın. Info Ivo, Lubos. - Hora m zdar! Novorocnı lezenı (je oceka va n nevıdany boj o prvnı dostoupenı vrcholu v roce 2000!!). CAO Decın nebude sta t stranou! - SlavnostnıNovorocnıschuze CAO Decın č od hod. v restauraci Za vetrem. Na programu bude vyhodnocenı roku 1999, ocen ova nı vykonu roku a pla ny na rok 2000, clenskž prıspevky, pojistenı aj. Ucast nutna! - ي جVysok Tatry č zajezd do Vysokych Tater, ubytova nı a vecere na chate Rysy, termın nor Pro cleny C HS slevy 50 %! Nejvyse polozena chata s cepovanym pivem. V okolı idea lnı moznost pro horolezectvı i VHT. Z lezeckych objektu je zde napr. legenda rnı Galerie Ganku pro narocnž, nebo vystup na Rysy pro nena rocnž. Info a prihlasky Houba. CAO News Horolezecky c asopis severoc eskeho regionu Grimsel leze Petr Hora k, dobıra Jirı Cha ra Prostoupenıcelš ste ny je sakramentsky tvrdy podnik a vyrovna se velky m alpsky m ste nam, (ktery mi ostatne jsou). Vetsine lezcu stacıovs em nadhernš plotny tesne nad hladinou. Grimselpass je rozumna alternativa pro prıpad neprıznivš ho pocası ve Wallisky ch nebo Bernsky ch Alpach. Naprıklad kdybychom se prıs t ı rok nacha zeli ciste nahodou rekne me ne kde kolem kopecku Eiger Redakc nı rada CAO News byla na minulč schuzi rozsırena o Jana Hora ka (-jh-) a Petra S te pa na (-ps-). Hodne se diskutovalo o obsahovč naplni. Zda se, ze c asopis je mezi lezci pome rne kladne prijıma n, ale je cıtit i tlak, na rozsırenı jeho zaberu na cely severoc esky region. Svč sıly, nadsenıa ochotu spolupracovat nabıdli dalsılidč. Krome jiny ch i Vı a Harant z HUDY sportu v Hrensku. Nabıdl se, ze by se stal jaky msi koordina torem mezi redakcı a pıs ıc ımi lezci z jiny ch oddılu. Pokud mate tedy jakč koliv prıspe vky, muzete je zanechat v prodejne HUDY sportu u Vıti. Uvidıme, co pr inese rok 2000ě CAO News 5

6 I NFO LEZECKE STŽNY DŽC INSKA Lezecka stčna Nebocady Po delsıodmlce byla znovu otevrena lezecka ste na v Nebocadech. K dispozici jsou dve lezeckš mıstnosti a bar s obcerstvenım. Nenıpotreba lano leze se nad zıne nkami. Ste ny jsou nızkš s velky m mnozstvım chytu, ve ts ıcast tvorıprevisy, cesty vs ech obtıznostı. Nechybı hrazda a jinš mucıcınastroje. Vstupnš je 30 Kc. PO U T ST Provoznıdoba: 18:00 Ú 21:00 hod. 18:00 Ú 21:00 hod. 18:00 Ú 21:00 hod. V ostatnıdny po telefonickš domluve. POZOR: V PRIPADE NEPRIZNIVČHO POCASIA V ZIMNIM OBDOBIJSOU PRAVIDELNČ TRČNINKOVČ U TERKY CAO DECIN PRESUNUTY DO NEBOCAD OD 18:00 HOD. SRAZ ZA JEMCŇ JE PRIMO V OBJEKTU LEZECKČ STENY!!! Lezecka stčna Bčla Stale funguje cvicna ste na v Belš (restaurace Beseda). Ste na je vyssı, osazena jistıcımi body, nutnš je lano a expresky. Spıse tezsıcesty. Vstupnš je 30 Kc na neomezenou dobu. Provoznıdoba: Krome STR EDY od 16:30 hod. Lezecka stčna v Chr ibske Dle neove renš informace byla tato pe kna ste na bohuzel ZRUSENA. Hora m zdar! U POZORNŽNI PRO C LENY CAO DŽC IN SLAVNOSTNI NOVOROC NI SCH ZE CAO DÁCIN, PRVNI V ROCE 2000 SE USKUTECNIDNE OD HOD. V RESTAURACI ZA VETREM. NA PROGRAMU BUDE VYHODNOCENIROKU 1999, OCENOVA NIVYKONŇ ROKU A PLA NY NA ROK 2000, CLENSKČ PRISPEVKY, POJISTENIAJ. U C AST NUTNA! TÁSIM SE NA SETKANI S VAMI! 2000 CAO News - Casopis horolezeckš ho oddılu Pouze pro vnitrnıpotrebu oddılu Sıdlo redakce:, Hrdinu 365, De cın XXXII, , Czech republic, tel.: Naklad: neuveden Sazba: Microsoft Word 2000 Zdarma Climbing Adventure - Outdoors CAO News 6