Vzdělávání v oblasti práv dítěte pro děti a žáky na základní škole

Transkript

1 Projekt Centrum nových metod a příležitostí ve vzdělávání, reg. č. CZ.1.07/1.2.00/ Vzdělávání v oblasti práv dítěte pro děti a žáky na základní škole Obr. 1 Titulka Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Práva dítěte pro žáky na základní škole 2

3 Práva dítěte pro žáky na základní škole 3 Realizátor projektu: DENEB Int., s.r.o. Masarykovo náměstí 40/ BOSKOVICE info@cnmpv.cz Partneři projektu: Petrov o. s., Dětský dům Zábrdovice, Lazaretní 1, BRNO SOŠMaP, Vranovská 17, BRNO ZŠ a MŠ Merhautova, Merhautova 37, BRNO ZŠ Ostrava - Kunčičky, Škrobálkova 51/300, OSTRAVA ZŠ Masarykova, Masarykova 291, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ZŠ a MŠ Vsetín, Turkmenská 1612, VSETÍN SŠSPaS Zábřeh, nám. 8. května 2, ZÁBŘEH ZŠ a DD Zábřeh, Sušilova 40, ZÁBŘEH

4 Práva dítěte pro žáky na základní škole 4 PODĚKOVÁNÍ Autorský kolektiv děkuje všem kolegům ze škol a organizací zapojených do projektu, kteří přispěli svými zkušenostmi a příklady dobré praxe k vytvoření této publikace.

5 Práva dítěte pro žáky na základní škole 5 PŘEDMLUVA I. Práva dítěte jsou pedagogy, pedagogickými a výchovnými pracovníky v diskursivním proudu vzývána i zatracována. Část odborné veřejnosti namítá proti právům dítěte, že brání jejich subjektům uznávat a plnit povinnosti anebo nést autonomní odpovědnost. Předložený argument poukazuje na jednostranné vnímání či porozumění právům dítěte, a to nejen v nitru pedagogické veřejnosti, ale také u rodičů. Uznaná práva děti neuvolňují z povinností či pozitivně chápané odpovědnosti, již se mají naučit naplňovat. Děti právní či morální povinnosti vzdor platnosti jejich práv musejí ctít v sociálním prostředí školy i v obvyklých behaviorálních situacích. Základní funkcí práv dítěte není kontrolovat povinnosti a jejich náležité plnění ze strany organizované společnosti, státu či dospělých (učitelů či výchovných pracovníků). Naopak prvořadou funkcí takových bytostných práv je uspokojovat nejlepší zájmy, případně sociální potřeby dětí. Formálně právní uznání práv dítěte zajišťuje ve světovém měřítku Úmluva o právech dítěte, která vstoupila v platnost před dvaceti třemi roky. Nyní zavazuje 193 smluvní státy. Daná smlouva prohlašuje práva dítěte, poskytuje jim povahu soubornosti s integrujícími účinky, vnitřní soudržnost i vzájemnou podmíněnost. Smlouvu doplňují tři protokoly, přičemž prvé dva jsou povahy substantivní, a tak rozšiřují hmotně právní rozsah souboru práv dítěte. Kdežto třetí, má zatím velmi daleko k platnosti, je procesního charakteru. V systémovém rámci je Úmluva formálním pramenem mezinárodního práva, tam normativně žije a formálně existuje. Avšak jejím cílem je vyvolat právní účinky uvnitř smluvních států, uprostřed zorganizovaných společenských vztahů, a tak učinit práva dítěte společenskou, institucionální a individuální praxí v její banální každodennosti. Vnitrostátní právo řady států umožňuje formální inkorporaci Úmluvy, jejímž právním následkem je možnost přímo používat smluvní ustanovení povinnými subjekty. Podle ústavních norem se stává Úmluva součástí vnitrostátního práva. V případě České republiky je smluvní instrument součástí ústavního pořádku: normového souboru vyznačeného nejvyšší právní silou. Úmluva učinila z dítěte subjekt práv, podstatně změnila jeho formálně právní status, ale především jeho společenské postavení. Poskytla každému dítěti nárok na sociální, a tím právní aktivitu, třebaže její normová funkce ve věci péče, pomoci a ochrany dítěte nemůže být

6 Práva dítěte pro žáky na základní škole 6 přehlížena. Podle Úmluvy musí být dítě ve školním i jiném společenském prostředí respektovaným sociálním aktérem. II. John Stuart Mill tvrdí v utilitaristickém zaujetí, a to nikoliv v lexikálním smyslu, že právo jednotlivce je platným nárokem vůči společnosti. Společnost má chránit jeho subjektivní právo buď formou donucení nebo prostřednictvím vzdělání (When we call anything a person's right, we mean that he has a valid claim on society to protect him in the possession of it, either by the force of law, or by that of education and opinion ). Donucení je znakem vnější povahy právního systému, ale i jeho funkcí: donucení se uplatní, jakmile je norma upravující právo člověka porušena. V tomto smyslu jde o funkci konsekutivní a nikoli přesvědčovací; je to nutný a spravedlivý následek protiprávního chování. Stuart Mill na druhém místě odkazuje na cíl i vnější funkci vzdělání ve vztahu k ochraně subjektivních práv člověka. Obdobnou záměrnou úvahou se řídí strany Úmluvy o právech dítěte. Podle čl. 29 odst. 1 písm. b) jedním z cílů vzdělávání je posilovat úctu k lidským právům a k základním svobodám. Práva dítěte jsou, jak všeobecně známo, přítomna mezi cíli edukačního procesu. Avšak funkce vzdělání je ve vztahu k právům člověka jiná než represivní funkce donucení. Vzdělání v oblasti práv umožňuje dítěti rozvíjet dobré sociální vztahy v různém sociálním prostředí: rodině, škole či neformální skupině přátel, a to za předpokladu, že jim dobře porozumí. Dokonce umožňuje dítěti postavit se proti institucionálnímu bezpráví. Rovněž umožňuje dítěti jeho sebepoznání a vyhranění vlastní lidské totožnosti. III. Rámcové vzdělávací programy pro předškolní, základní nebo střední vzdělávání jsou v českém školním prostředí vysloveně orientační a obsahově ploché vůči společenskovědním otázkám lidských práv či práv dítěte. Vertikální vztahy mezi jednotlivcem a společností i horizontální mezilidské vztahy jsou prvotně upraveny mezinárodními a ústavními normami, jež upravují práva člověka či dítěte. Odtud musí vzdělávání začínat, přestože znalost norem není samospasitelná. Spíše je nutné klást důraz na behaviorální ztotožnění, na pochopení toho, proč jsou dobré ve společenském i individuálním smyslu.

7 Práva dítěte pro žáky na základní škole 7 Vzdělávací programy pouze označují objekt učiva a jeho očekávané kognitivní výsledky. Programy přisuzují problematice lidských práv či práv dítěte téměř zanedbatelný význam. Ačkoli Česká republika záhy po svém zřízení nabyla postavení strany Úmluvy o právech dítěte, nedokázaly za dlouhý čas její příslušné orgány a školy různých stupňů účinně naplnit cíl vzdělávání uložený do čl. 29 odst. 1 písm. b). Problematika práv dítěte je slabou složkou učiva v mateřských, základních nebo středních školách, jak konečně vzdělávací programy doslovně přiznávají. Předkládaná publikace pro vzdělání v oblasti práv dítěte by se mohla stát jedním z prostředků částečné nápravy škol, a to v duchu Komenského Všenápravy (Panorthosie). Publikace odpovídá na otázky proč a jak učit práva dítěte. Publikace je napsána pedagogy pro pedagogy a má vlastnost, která smluvnímu i programovému podchycení práv dítěte v ontologickém smyslu obvykle chybí: konkrétnost. V tom tkví jejich věcná niternost a odborná identita. Proto by mohla být nejen pedagogickou veřejností přijata, ale taktéž, snad i průběžně, používána. To je přání tvůrců nad jiná. Brno, podzim 2012 Dalibor Jílek

8 Práva dítěte pro žáky na základní škole 8 Obsah Předmluva (Dalibor Jílek) 5 Úvod 9 1. Jak na výchovu k lidským právům a právům dítěte Práva dítěte a lidská práva ve výuce kde odhalíme lidskoprávní souvislosti? Učení ve skupině a jak na to? Jaká mají být pravidla Cvičení na podporu práce ve skupině Hodnocení skupinové kooperativní práce Vzdělávací přístupy a metody skupinové práce Výuka v projektech a jak na to? Příklad struktury projektových hodin 26 Závěr 35 Doporučená literatura 36 Použitá literatura 37 Přílohy 38 Příloha č. 1 Práva dítěte a lidská práva ve vztazích mezi námi - točíme video 38 Příloha č. 2 Poznáváme se a respektujeme navzájem - budujeme pocit sounáležitosti 40 Příloha č. 3 Poznáváme UNICEF v matematice, výtvarné a občanské výchově 42 Příloha č. 4 Přemýšlíme v hodině informatiky, proč jsou lidská práva pro nás důležitá 51 Příloha č. 5 Lidská práva začínají u nás v obci - v zeměpise a výtvarné výchově 54 Příloha č. 6 Nepřípustnost rasové a národnostní diskriminace v historii i dnes 58 Příloha č. 7 Tvoříme svá pravidla chování ve třídě na druhém stupni s Jaroslavem Foglarem a Rychlými šípy 60 Příloha č. 8 Tvoříme svá pravidla chování ve třídě na prvním stupni 65 Příloha č. 9 Právo na jméno, svůj názor a jeho vyjadřování 67 Příloha č. 10 Všeobecná deklarace lidských práv a jak by život vypadal bez ní 70 Příloha č. 11 Cíle vzdělávání podle Úmluvy o právech dítěte - rozvoj aktivního přístupu k ochraně životního prostředí 74

9 Práva dítěte pro žáky na základní škole 9 Úvod Výchova k lidským právům a k právům dítěte směřuje k vytváření respektu vůči lidským právům každého jednotlivce a citlivosti na jejich porušování. Dále se snaží rozvíjet potřebné dovednosti k ochraně lidských práv v konkrétních každodenních situacích. Výchova k lidským právům vybaví žáky k tomu, aby se mohli stát aktivními občany, kteří si uvědomují svou spoluzodpovědnost za dění kolem sebe a jsou připraveni a ochotni chránit lidská práva. Cílem pedagogického působení je rozvíjet znalosti, dovednosti, hodnoty a postoje. Pedagog ve výchově k lidským právům nevyučuje, ale je průvodcem, dává příležitost k osvojení těchto kompetencí prostřednictvím vlastní zkušenosti. Veškeré aktivity jsou založeny na spolupráci, aktivní účasti, učení se zážitkem. Cílem je uvědomit si souvislosti mezi jednotlivými lidskými právy každého člověka, překonat názor, že nás se to netýká, a vést děti k tomu, že lidé jsou zodpovědní i za ochranu práv ostatních. Publikace se snaží především prakticky přiblížit pedagogům, jakým způsobem naplňovat témata lidských práv a práv dítěte na I. a II. stupni základní školy. Primární cílovou skupinou jsou tedy děti a žáci, materiály však slouží především pedagogům. Uváděné principy a metody práce jsou vhodné nejen pro předmět výchovy k lidským právům, ale i pro další předměty. Podstatnou část publikace tvoří příklady dobré praxe, které, jak se ukazuje, jsou pro pedagogy nejpřínosnější.

10 Práva dítěte pro žáky na základní škole Jak na výchovu k lidským právům a právům dítěte Neexistuje univerzální pravidlo jak na výchovu k lidským právům a právům dítěte. Záleží na věku žáků, prostředí, ze kterého přišli, rodinném zázemí, dokonce na městě či regionu, z něhož pocházejí, na míře předsudků a stereotypů, jimiž jsou zatíženi z rodiny a svého nejbližšího okolí, na jejich zkušenostech, na názorech a ideologii skupiny, ke které patří sami či jejich nejbližší přátelé, ale i na osobnosti pedagoga, jeho přístupu k žákům, osobním vzoru, pravdivosti, kongruentním chování, schopnosti naslouchat a respektovat názory svých žáků a nesnižovat je a na ochotě občas se nechat i poučit od svých žáků. Na základě zkušeností členů projektového týmu, pedagogů a pedagogických pracovníků se pokusíme vymezit několik bodů z jejich praxe, které je užitečné mít při výchově žáků k lidským právům na paměti. Nechávejte žáky samy objevovat lidskoprávní problémy a hledat na ně své vlastní odpovědi. Nepředkládejte jim svá vlastní hotová řešení ani je nepřesvědčujte o svém názoru. Spíše je samotné nechejte objevovat důvody, příčiny a z nich vyvozovat odpovědi. (Příklady: Proč je nepřípustná diskriminace? Proč děti potřebují samostatnou úmluvu na ochranu svých práv?) Stavějte na samostatnosti dětí. Jednejte s nimi jako s myslícími bytostmi a partnery. Nekritizujte a neodsuzujte, protože tím se stavíte do role nadřazené. Pracujte raději jako průvodce na jejich vlastní cestě. Osvědčily se metody, při nichž jsou žáci samostatní. Sami mají vyjádřit svůj názor, sdělit ho ostatním. K tomu je vhodné využívat samostatné skupinové práce, diskuse, diskusní a komunitní kruhy. Učitel pouze sleduje dodržování pravidel komunikace a práce, nicméně nechává žáky volně diskutovat a hledat řešení a odpovědi, do diskuse se zapojuje, ale jako jeden z účastníků, ne jako autorita. Podporujte spolupráci mezi žáky, veďte je k interakcím a uvědomování si svých pocitů z nich, rozvíjejí tak své dovednosti, sociální inteligenci a empatii, z níž jejich pochopení pro lidská práva vychází.

11 Práva dítěte pro žáky na základní škole 11 Začínejte u praktického a nechejte děti samotné podle jejich vyspělosti dovozovat obecnější. Děti by si měly nejprve uvědomit svou osobnost a význam lidských práv pro svůj život, pak mohou sledovat lidskoprávní aspekty dění kolem sebe a ve společnosti. Na základě svých zkušeností pak mohou teprve usuzovat na obecnější pravidla a principy Práva dítěte a lidská práva ve výuce kde všude odhalíme lidskoprávní souvislosti? Obvykle se úvahy o výuce o lidských právech a právech dítěte vztahují k OSV (Osobnostní a sociální výchova), ale smysluplné lidskoprávní souvislosti lze odhalovat i v dalších předmětech, např. v zeměpise/vlastivědě, dějepise nebo matematice. Cílem práce je odhalit a dětem představit, či pokud možno je samotné nechat odhalovat, souvislosti vyučovaných předmětů a otázek lidských práv, pro inspiraci uvádíme alespoň některé osvědčené nápady: V zeměpise lze zařadit zjišťování lidskoprávní situace probíraných států či regionů. Typickou průřezovou otázkou může být postoj k trestu smrti a ke svobodě projevu nebo k právům dítěte a k právům žen. V dějepise lze zaměřit pozornost na otázky z dnešního pohledu spadající do problematiky lidských práv, např. postavení žen a dětí, svoboda jednotlivce, ochrana v rámci soudního řízení, ochrana před mučením. V rámci moderních dějin lze zařadit či děti nechat vyhledávat příběhy porušování lidských práv typické pro některá období či regiony. V matematice lze zařadit příklady zjišťující matematicky vyjádřitelné dopady konkrétních porušování lidských práv na společnost, např. lze vyčíslit počty žen, které kvůli genderové diskriminaci chybějí ve školách, počty dětí, které se podle statistik kvůli chybějícím hygienickým zařízením a tím rozšířeným onemocněním v dané zemi nedožijí pěti let, náklady, které státy vydávají na zbrojení nebo ztratí korupcí ve srovnání s náklady na zřizování škol apod.

12 Práva dítěte pro žáky na základní škole 12 V českém jazyce a literatuře lze odhalovat lidskoprávní otázky ve známých literárních dílech. V anglickém jazyce lze např. pracovat se zdarma dostupným animovaným seriálem pro děti o právech dítěte: Ve výtvarné výchově lze odhalit lidskoprávní konotace či motivace tragickými případy porušení lidských práv u mnohých slavných děl. Pro starší děti lze uspořádat nebo s nimi společně pořádat promítání a besedy o lidských právech nad dokumentárními filmy zdarma dostupnými od Člověka v tísni ( nebo s pracovníky lidskoprávních organizací. Jako inspirace při výběru může posloužit i časopis pro vzdělávání o lidských právech Amnesty International nebo jejich webové stránky zaměřené přímo na vzdělávání o lidských právech: Obr. 2 Beseda o právech dětí, ZŠ a MŠ Merhautova, Brno

13 Práva dítěte pro žáky na základní škole Učení ve skupině a jak na to Učení ve skupině je preferovaným typem práce pro výchovu k lidským právům, protože podporuje interakce mezi jejími členy, usnadňuje praktické poznávání dynamiky vztahů a rozvíjí spolupráci a empatii. Skupina naplňuje cíl své existence již v momentě, kdy je ochotna spolupracovat. Než při vyučovacím procesu přejdeme k samotnému tématu lidských práv, je dobré zaměřit se na podporu rozvoje dobrého klimatu třídy, vymezit nějaký čas na to, aby se žáci naučili ve skupinách pracovat. Níže popsané návody a pravidla umožní, aby žáci skupinovou prací dosáhli maxima pro své vlastní poznání řešených lidskoprávních otázek v kontextu své osobní zkušenosti. Ve skupinách ale pracujeme pouze tehdy, když to vede k efektivnějšímu učení, ke spolupráci, která přinese víc, než by dokázali sami jednotlivci. K výhodám práce ve skupině patří rozvíjení: sociálních dovedností (společná práce, vzájemná komunikace), rozumových dovedností v důsledku nutnosti vysvětlovat jeden druhému, domlouvat se o významech a řešit vzájemné problémy, emoční podpory prostřednictvím motivačních účinků nadšení celé skupiny nebo jejích vůdčích členů. Tři druhy učení ve skupině 1. Děti pracují společně na individuálních úkolech. 2. Děti pracují ve skupině na úkolu se společným výsledkem (např. na řešení problému nebo konstrukční úloze). 3. Děti pracují společně na činnostech, které přispívají ke společnému výsledku (např. při zpracovávání různých částí jednoho projektu). Složení skupin Třída je uskupení dětí s různými výkonnostmi. Děti s vysokými schopnostmi pracují obvykle dobře v jakkoli schopné skupině, do které jsou zařazeny. Pracují-li spolu, mají dobré výsledky, často se ujímají vedení, vysvětlují úkol, organizují řešení problému. Pro slabší děti je dobře pracovat s nadanějšími, aby se vzájemnými interakcemi motivovaly, inspirovaly. Složení skupin by se mělo měnit, rozbíjejte trvalé konstelace a veďte děti k tomu, aby se

14 Práva dítěte pro žáky na základní škole 14 poznávaly a rozvíjely vztahy mezi sebou mimo jejich obvyklou partu. Změnami konstelací skupin posilujeme soudržnost třídního kolektivu a stírání možných rozdělení uvnitř třídy. Úkoly pro práci ve skupinách Skupinová práce nemá být jen sociální zkušeností, ale má na zúčastněné děti klást i kognitivní nároky. Jaké druhy úkolů jsou nejvhodnější pro skupinovou spolupráci? Interaktivní diskuse, v níž skupiny zkoumají zadané téma a diskutují o něm (např. nějaký obraz, zhlédnuté video nebo jiný výtvor) tak, že shromažďují nápady, jak daný objekt vysvětlit, sdělují si zkušenosti vztahující se k tématu nebo vyslovují názory a hodnocení. Příklady: skupinová četba, uspořádávání věcí do posloupnosti (např. rozstříhané řádky článku novin), řazení věcí podle preferencí, zařazování věcí do souborů (např. co vnímáme jako kladné a co jako záporné). Řešení problému, kde skupiny prodiskutovávají otázku nebo situaci s otevřeným koncem a rozhodují se mezi různými možnými postupy. Příklad: jak uspořádat sbírku na dobročinný účel, řešení ekologického nebo sociálního problému, řešení úlohy na počítači, příprava na skupinové vystoupení. Výroba výtvoru, kdy skupiny pracují jako týmy při vytváření nějakého hmotného produktu. Příklad: výroba plánků města, přispívání různými prvky ke společnému výtvoru (příprava časopisu) nebo práce na jednom velkém výtvoru (stavba papírové věže). Skupinové činnosti interpretativní diskuse (např. zaujímání postojů, práce s textem) řešení problému (např. experimentování, pozorování, hledání a třídění informací) výroba výtvoru (např. modelů, map, prezentací, soupisů, výtvarných prací) Tyto úkoly dětem umožňují stanovení cíle (vymezení problému, definování, čeho chce skupina dosáhnout), vytvoření strategie (postupu k dosažení cíle), shromáždění informací a materiálů, jejich zpracování a prezentaci.

15 Práva dítěte pro žáky na základní škole 15 Plánování skupinové činnosti Úspěch skupinové činnosti závisí na dobrém plánování. Při plánování skupinové činnosti je vhodné začít jednoduše a strukturovaně. Dvojicím dětí zadáme jednoduchý úkol, například předpovědět konec příběhu. Potom spojíme dvě dvojice dohromady, aby si vzájemně předaly své nápady. To je užitečné, protože každá dvojice má svůj příspěvek do diskuse. Tato skupinka pak může sdělit své závěry velké skupině, tedy celé třídě. Tuto strategii lze stručně vyjádřit: Mysli prober s partnerem uplatni ve skupině vyslov přede všemi. K hlavním prvkům při plánování skupinové činnosti patří: velikost skupiny: Jak velké skupiny budou dobře pracovat? složení skupiny: Podle volného výběru, přátelských vazeb, se smíšenou nebo stejnou úrovní schopností? řízení skupiny: Jaké dovednosti a jaké strategie vedou k úspěchu? Velikost skupiny Žádné striktní pravidlo není: K různým úkolům a účelům lze užívat skupiny o třech, čtyřech nebo pěti členech. Pravidlo čtyř: To tvrdí, že čtyřčlenné skupiny umožňují maximum komunikace mezi jednotlivci a že ve skupinách o třech nebo o více než čtyřech členech zůstávají často někteří členové stranou. Dovednosti pro skupinovou práci vytváření týmů Děti je třeba učit, jak ve skupinách spolupracovat, a vést je k tomu, aby si uvědomily, které dovednosti a způsoby chování vedou k úspěšnému učení ve skupinách. Cílevědomým úsilím je třeba ze skupiny dětí vytvářet efektivní týmy, a tak překonávat různé problémy související se zaváděním kooperativní práce dětí ve vyučování. K tomu žáci potřebují získat tyto dovednosti: schopnost chápat potřeby druhých a dávat jim prostor, schopnost vyjádřit svůj názor,

16 Práva dítěte pro žáky na základní škole 16 schopnost naslouchat názorům druhých, schopnosti odpovídat, klást otázky, diskutovat, přít se a argumentovat. Následující typy činností pomáhají rozvíjet dovednosti potřebné pro skupinovou spolupráci. Kdo pracuje nebo hraje ve skupinových týmech? Děti uvádějí různé druhy skupin nebo týmů, např. sportovní družstva, nemocniční týmy, školní sportovní družstva atd., sepíší je a přečtou nahlas nebo zapíší na tabuli. Zvolte z nich jeden druh, např. sportovní družstvo. Diskutujte: Na čem závisí v takovém družstvu dobrá týmová práce? Kdo ve skupině pracuje? Se žáky navrhujte důvody, proč pracovat ve skupině. V první třídě dostala paní učitelka tyto odpovědi: abychom si cvičili, jak spolu navzájem vyjít, naučili se to, co už druzí znají, pomáhali si s pravopisem, řešili problémy, přišli na to, co udělat atd. Obr. 3 Učení ve skupině, ZŠ a MŠ Merhautova, Brno

17 Práva dítěte pro žáky na základní škole Jaká mají být pravidla Požádejte děti ve skupinách, aby vymyslely šest až deset pravidel pro společnou práci. Až se na nich děti dohodnou, mohou je vyvěsit na nástěnce ve formě plakátu a seznámit s nimi ostatní. Pak ať si je řeknou také ve formě práv a povinností, aby si uvědomovaly souvislosti mezi pravidly/právy/povinnostmi. Např.: Dej každému příležitost promluvit. Když někdo mluví, neskákej mu do řeči. Pomáhej druhým a podporuj jejich snahu přispět do diskuse. Neposmívej se něčemu, co řekl někdo druhý.... Podle těchto pravidel lze formulovat doplnění vět: Podle pravidla... má každý právo na to, aby... Podle pravidla... má každý povinnost, aby Cvičení na podporu práce ve skupině Dokážete si předvést skupinový výtvor? Požádejte žáky, aby si naplánovali výrobu díla, k němuž by přispěl každý člen skupiny, např. nějakého modelu. Každému členu můžete svěřit jeden prvek budoucího výtvoru, např. jeden barevný fix nebo jeden segment díla. Dílem může být text, projekt, hudební nebo pohybové vystoupení, výrobek, loutkové představení. Přežili byste jako skupina na pustém ostrově? Skupiny si představí, že ztroskotaly na pustém ostrově. Co by potřebovaly k přežití? Čím by mohl každý člen skupiny přispět, aby pomohl ostatním přežít? Co by bylo potřeba udělat? Jak by se členové o tyto úkoly podělili? Kdybyste našli mořem vyplavenou bednu, co byste v ní nejraději nalezli, aby vám to pomohlo přežít? Shodněte se na deseti předmětech a pokuste se seřadit je podle důležitosti. Porovnejte si své seznamy navzájem mezi skupinami.

18 Práva dítěte pro žáky na základní škole 18 Dokáže vaše skupina navrhnout řešení problému? Skupiny uvažují o předloženém problému. Mají jej prodiskutovat a pokusit se dohodnout na společném návrhu, jak jej řešit. Příkladem problémů můžou být obecná mravní dilemata, např.: Dva žáci najdou na ulici peněženku s 200 Kč. Co by s ní měli udělat? Dokážete si ve skupině číst? Skupina se střídá v hlasitém předčítání povídky nebo knížky a žáci mají o přečteném diskutovat. K tomu bude většina skupin potřebovat nějaké vedení. Může být užitečné společně sestavit z nápadů všech skupin soupis otázek, které zaměří pozornost skupin na děj, na ilustrace a na způsob, jak je příběh napsán. Aby se skupinová výuka dobře dařila, je třeba vhodně vybrat děti k sobě navzájem a také správně zvolit úkol vhodný pro danou skupinu. Některé děti vyžadují od učitele individuální pozornost. Jedním ze způsobů, jak se vyvarovat nadměrných nároků, je zavést pravidlo: Přijímám otázky pouze od skupiny. Pouze mluvčí týmu může jednat s jiným týmem. Pokud ani tak nedokáže najít odpověď, je dovoleno položit za celý tým otázku učiteli. Záměrem je převést tým ze závislosti na učiteli ke skupinové nezávislosti. Dělba rolí Mají-li členové skupiny zastávat role, např. předsedající, zapisovatel, mluvčí, zpravodaj, poradce, časoměřič, rozdělte role předem vy. Vyjasněte žákům i svou vlastní roli v pomáhání, hodnocení a odměňování jejich skupinového snažení. Cílem je, aby si skupina mohla nakonec říct: Dokázali jsme to sami! Na co nezapomenout při výběru aktivit Je důležité vybrat takovou aktivitu, která odpovídá vaší úrovni a úrovni vaší skupiny a zapadne do časového rámce, který máte k dispozici. Je důležité promyslet, zda je aktivita vhodná pro vaši skupinu, jak na ni bude reagovat. Pokud chcete pracovat ve skupinách, je důležité zajistit si prostor. Aktivity můžete modifikovat, vybírat si myšlenku z jedné aktivity, ale metodu z jiné. Nezapomeňte, že jste profesionálové a kreativní lidé.

19 Práva dítěte pro žáky na základní škole Hodnocení skupinové kooperativní práce Hodnocení průběhu a výsledků skupinové práce samotnými žáky je důležité. Žáci by měli sledovat, jak si ve vzájemné spolupráci počínají, a ujasnit si, čemu se naučili. Co se jim osvědčilo nebo naopak, co nefungovalo. Pozornost by se měla soustředit na to, co se opravdu dělo, co se kdo touto zkušeností naučil. Učitel sleduje, jak se kdo zapojuje a jakých pokroků skupina dosahuje: přímé pozorování a dělání poznámek (nebo poslouchání zvukového záznamu diskuse), rozhovor s jednotlivci, skupinou, celou třídou sebehodnocení jednotlivce, sebehodnocení skupiny, hodnocení skupin navzájem, sledování reakcí členů skupiny. zkušenosti. Je vhodné soustředit se v jednom týdnu na jednu skupinu a zaznamenat klíčové Náměty k otázkám pro reflexi práce ve skupině (vždy je ovšem třeba zadat jen jednu otázku): Jak se vám dnes pracovalo? Pracovali jste co nejlépe? Drželi jste se tématu? Co vám dělalo problém? Jak jste problém řešili? Dařilo se vám dodržovat pravidla? Co jste cítili při plnění rolí? Co jste se naučili od ostatních? Co se vám podařilo? Co udělat příště jinak, aby to už bylo dobré? Po skončení práce může každá skupina prezentovat své závěry ostatním nebo může reflexe proběhnout opět jen v rámci jednotlivých skupin s učitelem (skupina s učitelem

20 Práva dítěte pro žáky na základní škole 20 například odchází na koberec, zatímco ostatní pracují na dalších úkolech). Nedoporučuje se srovnávat výsledky jednotlivých skupin, aby nepřevážil soutěživý prvek. Hodnocení kooperativní výuky Základní zásadou je, že se skupinová práce neznámkuje. Místo známek zaujímá v kooperativní výuce reflexe toho, jak se podařilo splnit úkol, a reflexe procesu spolupráce. Tam, kde je výuka uspořádána tak, že se u dětí vytváří návyk odvést co nejlepší práci, nejsou známky ani třeba. Výkon odvádějí pro svůj vnitřní pocit. Pokud učitel potřebuje známky, měly by pocházet výslovně z individuální práce každého dítěte. Těžiště hodnocení se mění dvěma směry: I když učitel svou roli při hodnocení neztrácí, těžiště hodnotících procesů se do značné míry přesouvá na skupinu samotnou. Těžiště přechází od hodnocení individuálních výkonů k hodnocení skupiny. Hodnocení individuálního přispívání v rámci skupiny. Dalším podstatným momentem v kooperativním systému je komplexnost hodnotícího procesu, který se projevuje využíváním a kombinací čtyř různých možností: Skupiny hodnotí celoskupinové procesy. Členové skupiny jsou podněcováni k hodnocení jeden druhého. Jednotlivci hodnotí sami sebe v kontextu skupiny. Konečná prezentace nebo produkt může být hodnocen jinou skupinou a učitelem. V kooperativním učení je důležité, aby se ve spolupráci neztrácel jedinec jeho úsilí, jeho specifická cesta za úspěchem. Kooperativní učení by tedy mělo být organizováno tak, aby žák, který se učí ve skupině, prokazoval svůj pokrok v učení, dokázal, že se prostřednictvím spolupráce s jinými něco učí nebo se již naučil (individuální skládání účtu) monitorování skupin i jednotlivců v nich, testy po skončené práci, náhodné vyvolání jednotlivce ze skupiny, aby prokázal, co se naučil apod.

21 Práva dítěte pro žáky na základní škole 21 Ne každá činnost je vhodná pro kooperativní skupiny. Spolupráce musí mít smysl. Pokud může úkol zvládnout jeden člen skupiny, aniž by druzí měli čím přispět, pak je to úkol pro individuální práci a nikoliv pro skupinu. Většina lidského učení je sociálním procesem, při němž ten, kdo se učí, nějak spolupracuje s ostatními. Úspěšná skupinová činnost rozvíjí schopnost sociálního i kognitivního učení Vzdělávací přístupy a metody skupinové práce Pro připomenutí uvádíme přehled metod, které sem spadají. Věříme, že zkušený pedagog uvážlivě vybere ty, které jsou pro práci s danou skupinou na daném stupni vhodné: Brainstorming Diskuse Diskuse ve dvojicích Práce v malých skupinkách Hraní rolí Práce s obrázky Práce s filmy, rozhlasovými záznamy Lidskoprávní případy Návštěvy a besedy Brainstorming Umožňuje rychle vyvolat velké množství nápadů (zvolit téma formulovat ho jako otázku, která je napsaná tak, že ji všichni vidí účastníci vymýšlejí různé odpovědi, zapisují ukončit po vyčerpání nápadů projít všechny nápady dohodnout se). Práce v malých skupinkách Podporuje zapojení každého účastníka, rozvíjí týmovou spolupráci. Velikost záleží na podmínkách, ale nejosvědčenější se ukazuje počet čtyři. Zde je podstatné, aby byla práce jasně definována, aby měl každý svoji roli v týmu a aby všichni směřovali k určitému cíli, o kterém pak budou referovat.

22 Práva dítěte pro žáky na základní škole 22 Hraní rolí Krátká dramatizace, většinou improvizace. Cílem je navodit určité okolnosti, události, které ještě nezažili, umožnit jim vcítit se do role, ale také jim pak dát čas na vystoupení z role. Vhodné role je třeba citlivě vybírat a dobře zmapovat jednotlivé aspekty každé z nich. Filmy K využití jsou vhodné zejména krátké dokumentární filmy, po jejich promítnutí musí vždy následovat diskuse či další práce s materiálem, mnohé organizace již nabízejí k dokumentům i nabídky konkrétních dalších aktivit na filmy navazující (např. Člověk v tísni Varianty Lidskoprávní případy Spadají sem různé formy práce s konkrétními lidskoprávními případy, ať už třeba řešenými soudy v současnosti či nedávné minulosti nebo známými z historie, které nabízejí celou řadu způsobů využití. Díky tomu, že jejich jádrem je vždy příběh konkrétního člověka, nabízí se u nich snadné zpracování pro hraní rolí, pro diskuse. Jako především lidské příběhy jsou snadno uchopitelné a motivují děti ke vcítění se do jejich pocitů a k pochopení jejich motivací. Jako jejich zdroj lze použít webové stránky nevládních organizací a široké spektrum lidskoprávních publikací sledujících také různé nároky na podání příběhu podle věku a zájmů dětí. Návštěvy a besedy S dětmi lze navštěvovat místa důležitá pro lidská práva soud, Kancelář Veřejného ochránce lidských práv, nevládní organizace zabývající se lidskými právy nebo charitativní činností apod. Besedy mohou probíhat v návaznosti na návštěvy nebo zvlášt ve škole pozvěte a nechejte vyprávět některého rodinného příslušníka nebo někoho z komunity dětí, nebo jiného aktivistu, kdo se zasazuje o lidská práva, pamětníka nějaké lidskoprávně významné události. Předávání lidskoprávních příběhů a historie vyprávěním pomůže dětem vcítit se a porozumět lidským právům jako součásti jejich života. Oba tyto způsoby výuky posilují praktický charakter nezbytný pro efektivní výuku lidských práv.