Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku. Miroslav Kutal, Josef Suchomel a kol.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku. Miroslav Kutal, Josef Suchomel a kol."

Transkript

1 Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku Miroslav Kutal, Josef Suchomel a kol.

2

3 Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku Univerzita Palackého v Olomouci Olomouc 2014

4

5 Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku Miroslav Kutal, Josef Suchomel a kol.

6

7 5 Obsah 1 Úvod Charakteristika a bionomie velkých šelem obecná východiska Medvěd hnědý, Ursus arctos (Linnaeus, 1758) Taxonomické zařazení a vnitrodruhová variabilita Morfologická charakteristika a popis druhu Rozšíření a početnost Biotopové preference Potravní ekologie Domovský okrsek, migralita a sociální organizace Pohybová aktivita Biologie rozmnožování Přirození nepřátelé, konkurenti, parazité a choroby Ohrožení a statut ochrany Vlk obecný, Canis lupus (Linnaeus, 1758) Taxonomické zařazení a vnitrodruhová variabilita Morfologická charakteristika a popis druhu Rozšíření a početnost Biotopové preference Složení potravy Technika lovu Sociální organizace BOX 2.1: Proč vlci vyjí? Pohybová aktivita Biologie rozmnožování Přirození nepřátelé, konkurenti, parazité, patogeny Ohrožení a statut ochrany Rys ostrovid, Lynx lynx (Linnaeus, 1758) Taxonomické zařazení a vnitrodruhová variabilita Morfologická charakteristika a popis druhu Rozšíření a početnost Biotopové preference BOX 2.2: Bojí se rys vody? Složení potravy Technika lovu BOX 2.3: Co odhalily fotopasti jak dlouho se rys vrací ke kořisti? Sociální organizace Pohybová aktivita Rozmnožování Přirození nepřátelé, konkurenti, parazité, patogeny... 52

8 6 Obsah Ohrožení a statut ochrany BOX 2.4: Konkurují si vlk a rys? Kraniální charakteristiky velkých šelem Rozdíl mezi psem a vlkem v lebečních znacích Určování věku velkých šelem Medvěd Vlk Rys Historický a současný výskyt velkých šelem v ČR Medvěd hnědý Vlk obecný Rys ostrovid Pobytové znaky velkých šelem Medvěd hnědý Vlk obecný Rys ostrovid Případové studie Monitoring velkých šelem v ČR Současný výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus) v severním a severozápadním pohraničí České republiky Současný výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus) v širší oblasti Jeseníků Výskyt medvěda hnědého v letech v karpatských pohořích na česko-slovenském pomezí Výskyt rysa ostrovida a vlka obecného v letech v CHKO Beskydy a širším okolí Využití fotopastí pro sledování populace rysa ostrovida v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách Monitoring vlka obecného v Západních Karpatech pomocí neinvazivní genetiky Habitatové preference velkých šelem a modelování migračních koridorů v Západních Karpatech Habitatový model rysa ostrovida v ČR jako nástroj krajinného plánování Velké šelmy a chov ovcí v CHKO Beskydy Postoje místních obyvatel a návštěvníků Beskyd k velkým šelmám Význam velkých šelem v ekosystémech Vrcholoví predátoři Vliv na lesy a biodiverzitu Vliv přemnožených býložravců na vegetaci a další živočichy BOX 6.1: Soužití díky predaci Dynamická krajina neklidu: od predátorů k rostlinám Hospodářské lesy: spolupráce lesníků a šelem Mršiny: druhý život kořisti šelem Vliv na myslivecké hospodaření Vliv na trofejovou zvěř Regulace malých šelem Regulace bobrů Nemoci a nákazy

9 Obsah 7 7 Opatření na ochranu velkých šelem Vlčí a Rysí hlídky: zapojení veřejnosti do ochrany a monitoringu velkých šelem Ochrana konektivity krajiny Prevence škod způsobovaných velkými šelmami Jednotný přeshraniční management velkých šelem Osvěta, vzdělávání a zapojení veřejnosti do ochrany šelem BOX 7.1: Organizace věnující se ochraně a výzkumu velkých šelem v ČR Literatura Large carnivores in Moravia and Silesia Summary

10

11 9 1 Úvod Velké šelmy jsou nepochybně charizmatická zvířata, jejichž typické vlastnosti sílu, rychlost, mrštnost a vytrvalost člověk odpradávna obdivoval. Zároveň jsou to tvorové budící respekt, vyvolávající v nás pocit nebezpečí. Lidé a šelmy byli odpradávna potravními konkuren ty. Jejich vzájemný konflikt, v němž šlo zpočátku o lov nou zvěř a později domácí zvířata, byl tudíž nevyhnu telný. Staletí vytrvalého pronásledování ze strany člověka mělo za následek úplné vyhubení velkých šelem na mnoha místech jejich výskytu, zejména pak v oblastech s dlouhodobým lidským osídlením a vysokou hustotou obyvatel. K takovým oblastem patří dnes i většina Evropy včetně České republiky. V průběhu posledních desetiletí se pohled člověka na šelmy a jejich roli v přírodě začal postupně měnit, ze jména v evropském regionu. Díky důsledné ochraně a částečnému útlumu zemědělství v horských oblastech se velké šelmy začaly vracet. Nečekanou přizpůsobivost projevují dokonce i v podmínkách poměrně silně pozměněné kulturní krajiny. Ukázkovým příkladem jsou vlci pro mnohé stále symbol nedotčené divočiny osíd lující mimo jiné okolí hnědouhelných dolů v německé Lužici a nadále expandující severozápadně směrem k Hamburku až do Dánska. Jednou ze zemí, kam se v posledních desetiletích velké šelmy medvěd, vlk a rys více či méně úspěšně vra cejí, je i Česká republika. Stabilní populace rysa dnes žije v jihozápadních Čechách a v Karpatech na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Migrující jedinci se však nepravidelně dostávají i do dalších oblastí, ležících zejména v pohraničních horách. Spíše sporadicky se v na šich lesích vyskytují také vlci a medvědi. Přítomnost velkých šelem a skutečnost, že se objevují v nových regionech, pochopitelně vyvolává zájem jak široké veřej nosti, tak subjektů, jichž se problematika profesně dotýká ať už se jedná o státní, nevládní či vědecké orga nizace zabývající se ochranou přírody, myslivce nebo chovatele hospodářských zvířat. Velké šelmy jsou přitažlivým tématem pro média i přírodovědce, nezodpovězena zůstává řada otázek týkajících se například rozšíření a početnosti velkých šelem, jejich ekologie či interakcí s lidskými aktivitami. Tato témata jsou zároveň nevyhnutelně spojena také s problematikou managementu jejich populací. S narůstajícím zájmem o šelmy souvisí i zvýšená poptávka po informacích. Jejich spolehlivým zdrojem jsou zejména cizojazyčné vědecké publikace a zahraniční monografie. V českém jazyce jsou k dispozici popularizační články, osvětové brožury, případně zoologické či myslivecké odborné knihy. Tyto materiály však nejsou zpra vidla na velké šelmy zaměřené a pojednávají o nich pouze omezeně. Pokud už se českojazyčné knižní zpracování tematiky našich velkých šelem objeví, zpravidla obsahuje chronicky známé a neustále přebírané informace z jiných českých knih a nezahrnuje nejnovější vědecké poznatky. Podrobnější monografie, která by s využitím aktuálních informací prezentovala problematiku velkých šelem v celé její šíři, u nás zatím chybí. Tuto mezeru se pokouší alespoň částečně zaplnit předkládaná publikace. Foto: P. Drengubiak Kniha představuje monografické zpracování problematiky biologie a ekologie všech tří našich druhů velkých šelem medvěda hnědého (Ursus arctos), vlka obec ného (Canis lupus) a rysa ostrovida (Lynx lynx). Dané téma se snaží postihnout co nejúplněji, zejména ve vztahu k oblasti moravsko-slovenského pomezí, které je zatím jediným místem v ČR, kde se současně vyskytují všechny tři druhy našich velkých šelem. Publikace je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá má určitá specifika. První velká kapitola je věnována základním charakteristikám jednotlivých druhů: týká se taxonomie, morfologického popisu, rozšíření, po travní ekologie, rozmnožování, prostorové aktivity, biotopových preferencí, ochranářského statusu, ohrožení a početnosti. Jedná se o rešerši nejnovějších poznatků, vycházející z domácí i zahraniční literatury, která před stavuje obecný základ pro pochopení variability vy braných aspektů bionomie a ekologie prezentovaných druhů. Tuto kapitolu doplňují základní informace týkající se osteologických charakteristik, určování věku velkých šelem, jejich výskytu v ČR a podrobného popisu

12 10 1 Úvod pobytových znaků se zaměřením na praktické poznávání v terénu. Historické rozšíření je zpracováno jen stručně v češtině existuje kvalitní monografie na toto téma vydaná Národním muzeem v Praze, kde je daná problematika zpracována velmi podrobně a na kterou v knize odkazujeme. Přestože obecná kapitola přináší pro českého čtenáře mnoho nových poznatků ze života velkých šelem, nechtěli jsme zůstat jen u rešerše publikovaných prací. Text jsme proto místy doplnili o zajímavosti přímo z terénu a navíc jsme oslovili autory z celé České republiky s nabídkou otištění dosud nepublikovaných dat. Výsledkem je jedenáct případových studií řešících rozmanitou problematiku velkých šelem na našem území. Tyto příspěvky využívají tradiční členění vědeckých prací, tj. rozdělení na části věnované metodice výzkumu, výsledkům a diskuzi. Několik studií na základě rozdílných zdrojů dat, ale v zásadě jednotnou metodikou vyhodnocuje aktuální výskyt velkých šelem zejména na česko-slovenském pomezí. Jedna z prací také poprvé systematicky analyzuje současný výskyt vlků a rysů v severních a severozápadních Čechách. Dále jsou na konkrétních příkladech představeny metody monitoringu pomocí fotopastí či genetiky a čtenář se rovněž seznámí s praktickým využitím habitatových modelů pro ochranu konektivity krajiny. Další případové studie se věnují potenciálnímu konfliktu mezi velkými šelmami a chovem hospodářských zvířat, respektive postojům, které vůči šelmám zaujímají místní obyvatelé či turisté. Současné vědecké studie ukazují, že mnoho nepředvídatelných přírodních událostí pandemií, kolapsů druhů nebo naopak jejich přemnožení, souvisí právě s odstraněním klíčových predátorů a fundamentálním nepochopením skutečných příčin těchto ekologických procesů (Estes et al., 2011). Poslední část knihy tedy for mou rešerše a syntézou publikovaných prací diskutuje o roli velkých šelem především vlka a rysa jako vrcholových predátorů v lesních ekosystémech. Ve středoevropském kontextu je zde hodnocen jejich vliv na biodiverzitu, lesy a na myslivecké hospodaření. A konečně předkládáme rovněž přehled vhodných opatření, která pomohou zajistit trvalý výskyt velkých šelem v ČR i v dalších desetiletích. Návrat velkých šelem do míst, kde kdysi žily, představuje poměrně pomalý a dlouhodobý proces: tato zvířata jsou nejen součástí naší přírody, ale i lidské společnosti naší mysli, ve které však po dlouhá desetiletí chyběla. Osud vlků, rysů a medvědů tak závisí především na naší toleranci a schopnosti bránit je před ilegálním lovem a dalšími antropogenními vlivy. Pokud kniha vyvolá větší zájem o tyto druhy a pomůže jejich ochraně, pak splnila svůj účel. Závěrem bychom rádi poděkovali všem, kdo nezištně pomohli při její přípravě ať už poskytli vlastní data, foto grafie nebo čas, který věnovali vybraným částem knihy. Obzvláště pak děkujeme oběma recenzentům za jejich kritické připomínky a cenné rady, kterými přispěli ke zvýšení kvality rukopisu. Publikace by také nevznikla bez laskavé podpory Evropské unie a projektu realizovaného Univerzitou Palackého v Olomouci. Editoři

13 2.1 Medvěd hnědý, Ursus arctos (Linnaeus, 1758) 11 2 Charakteristika a bionomie velkých šelem obecná východiska Foto: M. Kalaš 2.1 Medvěd hnědý, Ursus arctos (Linnaeus, 1758) Josef Suchomel & Miroslav Kutal Taxonomické zařazení a vnitrodruhová variabilita V rámci řádu šelem (Carnivora) patří medvěd hnědý do čeledi medvědovitých (Ursidae). Tato čeleď zahrnuje největší pozemní šelmy s mohutným zavalitým tělem na vysokých nohách, s krátkým ocasem a velkými nezatažitelnými drápy. Našlapují na celé chodidlo. V současné době známe osm druhů žijící v Eurasii a Americe, nověji je mezi medvědovité řazena i panda velká (Ailuropoda melanoleuca) (Garshelis, 2009). Původ medvěda hnědého není dosud zcela vyjasněn. Podle jedné z hypotéz pochází z Asie, kde bývá odvozován od euroasijského fosilního taxonu Ursus etruscus, po dle jiných názorů má původ v Evropě, kde je jeho vý voj spojován buď s druhem Ursus minimus, nebo s med vědem jeskynním (Ursus spelaeus), od jehož linie se oddělil zhruba před 1,2 (na základě fosilních nálezů) až 2,8 (na základě genetických analýz) miliony let (Garshelis, 2009). Ustálená a jednotná není ani vnitrodruhová klasifikace. Velká morfologická variabilita (velikost, zbarvení, znaky na lebce) vedla k tomu, že na začátku 20. století bylo popsáno jen v Severní Americe téměř 80 druhů (popř. poddruhů) medvědů hnědých a dalších asi 40 ze Starého světa (Pasitschniak-Arts, 1993; Garshelis, 2009). Současné genetické analýzy potvrzují odlišnost pouze některých poddruhů (subspecií), např. U. a. isabellinus ze střední Asie, ostatní se geneticky příliš neliší (Garshelis, 2009). V severní Americe je dnes všech sedm žijících poddruhů geneticky rozděleno

14 12 2 Charakteristika a bionomie velkých šelem obecná východiska pouze do tří až čtyř linií, z nichž však žádná neodpovídá aktuál ně rozlišovaným subspeciím (Waits et al., 1998). Foto: M. Kalaš V Evropě, kde je dnes uznáván v podstatě jediný poddruh U. a. arctos, byly na základě mtdna identifikovány dvě geograficky odlišné linie, a to západní a vý chodní (Taberlet & Bouvet, 1994). Naši i slovenští medvědi patří k východní linii, která zahrnuje rovněž populace z Rumunska, Ruska, Estonska, Finska a severního Švédska. Obě linie jsou zřetelně odděleny ve Skandinávii a k jejich překrývání dochází v Rumunsku (Kohn et al., 1995). Východní linie je pak geneticky součástí velké skupiny medvědích populací (tzv. Clade III), která zahrnuje i medvědy z Asie a západní Aljašky (Waits et al., 1999). Podle původních analýz (Taberlet & Bouvet, 1994) byly obě linie odděleny asi před 850 tisíci lety, působením kontinentálního ledovce v období glaciálu. Nové poznatky však naznačují, že k diferenciaci došlo až mnohem později, a to ze společného předka asi 170 tisíc let př. n. l., přičemž obě linie se plně zformovaly asi let př. n. l. (západní) a let př. n. l. (východní). Pohoří západních Karpat a pravděpodobně i Velká dunajská kotlina byly pak jedním z nejsevernějších refugií nebo významným koridorem pro migrace medvědů v průběhu, nebo po skončení poslední doby ledové (Sommer & Benecke, 2005; Saarma et al., 2007). V současnosti je rozeznáváno 14 žijících poddruhů, jejich počet a taxonomické zařazení však bude zřejmě ještě vyžadovat revizi a v budoucnu se patrně změní (Garshelis, 2009). U. a. arctos (medvěd brtník) Evropa po západní část Ruska, patří sem i medvědi ze Slovenska a České repub liky. Někdy bývají oddělovány jako samostatné poddruhy medvěd pyrenejský (Ursus arctos pyrenaicus) a medvěd apeninský (Ursus arctos marsicanus) (Pasitschniak-Arts, 1993; Loy et al., 2008). U. a. collaris (medvěd východosibiřský) Rusko (Sibiř východně od řeky Jenisej po Beringovo moře, mimo Kamčatku a jižnější oblasti ruského Dálného východu) a severní Mongolsko. U. a. lasiotus (medvěd ussurijský) Rusko (jižní část Kurilských ostrovů, Sachalin, ruský Dálný východ, severovýchodní Čína, severní Korea a Japonsko, ostrov Hokkaido). Populace z Hokkaida bývá někdy vymezována jako samostatný poddruh U. a. yesoensis (Ohdachi et al., 2009). U. a. beringianus (medvěd kamčatský) severovýchodní Rusko (Kamčatka). U. a. middendorffi (kodiak) Aljaška (ostrov Kodiak a při lehlé ostrovy). U. a. gyas (medvěd aljašský) Aljašský poloostrov. U. a. horribilis (grizzly) západní Kanada až západ USA. U. a. alascensis Aljaška. U. a. dalli severovýchodní Aljaška. U. a. sitkensis jihovýchodní Aljaška (Alexandrovo souostroví a přilehlé pobřežní oblasti). U. a. stikeenensis západní Kanada (západ Britské Kolumbie) a západ USA (západní Washington, Oregon). U. a. isabellinus (medvěd plavý) severní Indie, Pákistán, Afghánistán až severní Kazachstán a Mongolsko (poušť Gobi). Někteří vědci považují populaci z Gobi za samostatný poddruh (U. a. gobiensis) nebo dokonce za samostatný druh (Ursus gobiensis) (Garshelis, 2009). U. a. pruinosus (medvěd tibetský) Tibetská plošina, Čína, severní Nepál. U. a. syriacus (medvěd syrský) Střední východ od Turecka po Írán (vyhuben v Sýrii), dále na Kavkaze (Rusko, Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán). Kavkazské populace bývají někdy vymezovány jako samostatný poddruh U. a. meridionalis (Heptner & Naumov, 1998) Morfologická charakteristika a popis druhu Největší středoevropská šelma (na úrovni druhu i jedna z největších suchozemských šelem vůbec) nezaměnitelného vzhledu, se zavalitým tělem, krátkým, sotva viditelným ocasem, silnýma nohama, s širokými pětiprstými tlapami a hustou, místy 8 12 cm dlouhou srstí. Ve zbarvení bývá proměnlivý v různých odstínech hnědé po plavou až černohnědou, případně se stříbřitě šedým nádechem. Samice mají jeden pár hrudních a dva páry břišních mléčných bradavek. Mladí jedinci mívají pod krkem bílé skvrny, často ve tvaru písmene V, které do dvou let věku mizí, výjimečně mohou přetrvat v náznacích až do dospělosti. Stejně jako ve zbarvení je Ursus arctos v rámci svého areálu rozšíření velmi variabilní i co do velikosti (nejvíce ze všech druhů medvědů). Zejména hmotnost může značně kolísat, a to v závislosti na oblasti výskytu, ročním období, dostupnosti potravy, pohlaví a věku, z hlediska jedince se hmotnost mění i v průběhu

15 2.1 Medvěd hnědý, Ursus arctos (Linnaeus, 1758) 13 roku. Díky této variabilitě jsou pak souhrnné tělesné rozměry druhu nápadné značným rozpětím hodnot. Délka těla kolísá od 150 do 280 cm, kohoutková výška od 70 do 150 cm a délka ocasu je 6 21 cm. Samci jsou těžší než samice a váží kg, vzácně do 725 kg, medvědice mají hmotnost kg, příležitostně až 340 kg (Pasitschniak-Arts, 1993; Garshelis, 2009). Medvíďata váží po narození asi 500 g, ve věku jednoho roku pak 9 37 kg (Pasitschniak-Arts, 1993). Foto: M. Kalaš Z hlediska vlivu sezóny mají medvědi nejnižší hmotnost v jarním období po skončení zimního spánku, vodící samice váží nejméně začátkem léta, kdy mají nejvyšší energetické výdaje kvůli kojení mláďat (Baláž & D Amicis, 2010), nejtěžší jsou naopak na podzim, během přípravy na hibernaci, kdy konzumují největší množství potravy (Garshelis, 2009). Značné rozdíly v hmotnosti můžeme najít i mezi populacemi v rámci pod druhu. Např. u jedinců medvěda brtníka (U. a. arctos) ze severní Evropy a grizzlyho (U. a. horribilis) z oblasti Yellow stonského národního parku a z vnitrozemí Aljašky se hmotnost sezónně pohybuje v průměru mezi 115 a 360 kg, zatímco u brtníků z jižní Evropy a grizzlyů z oblasti Yukonu, vnitřní Britské Kolumbie a národního parku Jasper kolísá pouze mezi kg (Pasitschniak-Arts, 1993). Vzhledem k minimální genetické odlišnosti populací v rámci uvedených poddruhů není tedy variabilita hmotnosti dána dědičností, ale největší roli hrají podmínky prostředí v dané oblasti (Pasitschniak-Arts, 1993). Jedním z klíčo vých faktorů je pak kvalita a množství potravní nabídky, která je nejvýhodnější v pobřežních oblastech (např. dostatek lo sosů) a naopak nejméně vhodná ve vnitrozemí (Garshelis, 2009). Proto dosahují medvědi z nitra kontinentů oproti vžitým představám často menších rozměrů, než se obecně traduje, a mimořádně velcí jedinci, značně přesahující uvedený prů měr, jsou zde spíše výjimkou. Např. u grizzlyho je udávaný rekord 680 kg, u medvěda brtníka 481 kg a medvěda východosibiřského (U. a. collaris) 600 kg (Wood, 1982; Heptner & Naumov, 1998). Vedle jihoevropských brtníků a uvede ných populací grizzlyho (Yukon, vnitř ní Britská Kolumbie), patří mezi nejmenší formy tohoto druhu i medvěd syrský Foto: M. Kalaš

16 14 2 Charakteristika a bionomie velkých šelem obecná východiska (U. a. syriacus) a medvědi z pouště Gobi, (též U. a. gobiensis, popř. U. gobiensis), kteří dosahují hmotnosti rovněž do 150 kg, přičemž mimořádně malí jedinci mohou mít v dospělosti délku těla jen jeden metr (Pasitschniak- -Arts, 1993). Největší zástupci medvědů hnědých pak obývají pacifické pobřežní oblasti asijského a severoamerického kontinentu, konkrétně Aljašky a východního Ruska. Vů bec největší formou je kodiak (U. a. middendorffi), ná sledovaný medvědem kamčatským (U. a. beringianus), ačkoliv i medvědi z ostatních pobřežních regionů východní Asie a západu Severní Ameriky mohou být srov natelně velcí. V těchto oblastech dosahují samice průměrné hmotnosti kg a samci kg (Pasitschniak-Arts, 1993), u kodiaků pak max. 780 kg (MacDonald & Barrett, 1993), výjimečně i více (v zajetí až kg; Heptner & Naumov, 1998). Představu o velikosti středoevropských (konkrétně karpatských) brtníků, kteří se vyskytují i na našem území, si lze udělat na základě výzkumů ze Slovenska. Hell & Slamečka (1999) uvádějí na základě měření 307 samců a 291 samic průměrnou hmotnost zdejších medvědů kg a medvědic kg. Nejtěžší medvědí samec v této skupině vážil 328 kg, největší medvědice pak 209 kg. Nejtěžší samec byl o 57 % těžší než nejtěžší samice. V literatuře jsou uváděni i těžší jedinci, např. v r byl uloven medvěd o hmotnosti 345 kg (Hell & Sládek, 1974) a na Oravě byl v r zaznamenán případ samce, který po vyvrhnutí vážil 356 kg, což znamená, že jeho živá hmotnost mohla dosahovat 400 kg. Ten to jedinec by zřejmě představoval dosud největšího medvěda uloveného na Slovensku (Hell & Slamečka, 1999). Délka těla měřených medvědů byla průměrně cm (max. 218 cm), délka těla medvědic pak dosahovala cm (max. 199 cm). Průměrná kohoutková výška činila u medvědů cm (max. 130 cm) a u medvědic cm (max. 112 cm) Rozšíření a početnost Medvěd hnědý je nejrozšířenějším zástupcem z čeledi medvědovitých. Původně obýval značnou část severní polokoule, a to na většině území Severní Ameriky od Aljašky až po Mexiko, kde oblast jeho výskytu dříve zasahovala i poměrně hluboko na východ kontinentu, dále přes celou Evropu, Asii a Střední východ až po severní Afriku. V současné době zaujímá areál výskytu med věda hnědého asi km 2 v severozápadní oblasti Severní Ameriky, km 2 v Evropě (kromě Ruska) a většinu severní Asie (Obr ). Největší počet medvědů dnes najdeme v Rusku, v USA (na Aljašce) a v Kanadě. Řada populací v Evropě a v jižních oblastech asijské a severoamerické části areálu je naopak malých a izolovaných (Garshelis, 2009). Celosvětová populace medvěda hnědého dnes čítá více než 200 tisíc jedinců. Spolehlivé odhady početnosti však existují jen pro vybrané oblasti Evropy a Severní Ameriky a několik málo oblastí v Asii. Nejvíce medvědů má Rusko, přes 100 tisíc jedinců, následuje USA s je dinci a Kanada s (Garshelis, 2009). V Evropě (mimo Rusko, Obr ) dnes podle nejnovějších údajů z roku 2012 žije asi medvědů (Kaczensky et al., 2013). Jednoznačně největší je populace karpatská (~7 000 jedinců, Obr ), následovaná populací skandinávskou a populací z pohoří Dináry-Pindos (> 3 000). Další populace jsou řádově menší s početností od několika stovek (například baltská ~700, kantáberská ~200) až po několik desítek zvířat (například Alpy 45 50, Py reneje 22 27). Karpatské populace na východním Bal káně byly v porovnání s rokem 2005 stabilní, u šesti zbývajících včetně nejmenší pyrenejské byl od toku 2005 zaznamenán zřetelný nárůst. Areál rozšíření všech populací zůstal stabilní nebo mírně expandoval (Kaczensky et al., 2013). Obr Rozšíření medvěda hnědého ve světě podle IUCN a Wildlife Conservation Society (2008)

17 2.1 Medvěd hnědý, Ursus arctos (Linnaeus, 1758) 15 Obr Rozšíření medvěda hnědého v Evropě podle Kaczenské et al. (2013) bez údajů z Ruska, Běloruska a Ukrajiny Skandinávie Karélie Pobaltí Karpaty Dináry-Pindos Alpy 7. Východní Balkán 8. Apeniny 9. Kantábrie 10. Pyreneje nárůst stabilní stav Obr Početnost a trend evropských populací medvěda hnědého (mimo Rusko a Bělorusko) podle Kaczenské et al. (2013)

18 16 2 Charakteristika a bionomie velkých šelem obecná východiska Tab. 2.1 Odhadované počty medvědů v jednotlivých evropských státech (mimo Rusko a Bělorusko) podle Kaczeneské et al. (2013). Data pro ČR jsou uvedeny podle Bojdy et al. (kap. 5.4), pro Ukrajinu podle zprávy Council of Europe (2012). V případě, že do jednoho státu zasahuje více populací, jsou jejich zkratky uvedeny závorkách (Din.-Pin.: Dináry-Pindos, plné názvy všech populací u Obr ). V příhraničních oblastech mohou být titíž jedinci započítávání v každém státu, například údaj pro Francii zahrnuje medvědy, kteří se zároveň vyskytují i ve Španělsku. Stát Početnost Stát Početnost Norsko > 103 (Skandinávie) > 46 (Karélie) Slovinsko (Din.-Pin.) 5 10 (Alpy) Švédsko 3300 Chorvatsko 1000 Finsko Černá Hora 270 Estonsko 700 Bosna a Hercegovina 550 Lotyšsko > Makedonie Albánie Polsko 80 Řecko (Din.-Pin.) ~50? (Vých. Balk.) Slovensko Rakousko ~5 Česká republika 0 5 Švýcarsko 0 2 Ukrajina 300 Itálie > (Alpy) > (Apeniny) Rumunsko Franice 22 Srbsko ~6 (Karpaty) ~60 (Din.-Pin.) ~2 (vých. Balk.) Bulharsko Španělsko (Pyreneje) (Kantábrie) Biotopové preference Medvěd hnědý je velmi adaptabilní a ve srovnání s ostatními druhy medvědů vyhledává široké spektrum biotopů. Obývá jehličnaté i listnaté lesy, bezlesá stanoviště (louky a travnaté pláně), arktickou leso tundru a tundru, alpínskou tundru, polopouště i pouště. V některých částech areálu žije sympatricky (společně) i s dal šími druhy medvědů, hlavně s baribalem (U. americanus) a medvědem ušatým (U. thibetanus), částečně s medvědem ledním (U. maritimus) a okrajově i s pandou velkou. Obývá stanoviště od úrovně mořské hladiny (temperátní deštné lesy, arktická tundra) až vysoko do hor nad hranicí lesa (suché asijské stepi). Nejvýše byl zastižen v nadmořské výšce m (v Himálaji), na sever se pak vyskytuje až k 74 severní šířky (Kanada), čímž výrazně zasahuje do areálu rozšíření medvěda ledního (Pasitschniak-Arts, 1993; Garshelis, 2009). Na řadě míst Evropy, včetně západních Karpat, obývají medvědi hlavně lesní biotopy. Je však otázkou, zda zdejší výrazná preference lesních stanovišť není i důsledkem silného antropogenního tlaku, jenž způsobil, že med vědi opouštějí otevřená stanoviště (horské louky a alpínské bezlesí), která obývají v oblastech s minimálním vlivem člověka (Rigg & Adamec, 2007). Na Slovensku jsou optimálními biotopy medvědů přirozené jehličnaté a smíšené lesy v nadmořské výšce více než 800 m n. m., s bukem lesním (Fagus sylvatica), smrkem ztepilým (Picea abies), javorem klenem (Acer pseudoplanatus), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a borovicí klečí (Pinus mugo). Příležitostně vyhledávají i horské past viny, louky a pole, stejně jako subalpínské a alpínské louky, zejména kvůli sezónní potravní nabídce (Hell & Slamečka, 1999; Rigg & Adamec, 2007; Kalaš, 2013a). Foto: M. Kalaš Foto: M. Kalaš

19 2.1 Medvěd hnědý, Ursus arctos (Linnaeus, 1758) 17 V Moravskoslezských Beskydech vyhledávají medvědi zejména pralesovité porosty v odlehlejších částech hor, odkud vycházejí za potravou do širšího okolí (paseky, pastviny) i k horským osadám (Bartošová, 2002). Při potulkách a delších migracích se dostávají i do intravilánu obcí a měst (Bartošová, 2002; Šuhaj & Kuzník, 2003). Výsledky detailnějšího hodnocení vlivu faktorů prostředí na rozšíření velkých šelem ukazují, že v našich Západních Karpatech nemá medvěd hnědý příliš vy hraněné habitatové nároky, hlavními podmínkami jeho výskytu jsou spíše dostatečná potravní nabídka, při měřené množství úkrytů a především konektivita vhod ného prostředí (Anděra & Červený, 2009). V našich podmínkách byl výskyt medvěda zjištěn v nadmořské výšce od m, přičemž více než dvě třetiny lokalit (72 %) se nacházejí ve m n. m. (Anděra & Červený, 2009). V širší oblasti Západních Karpat je však medvěd vzhledem k nadmořské výšce poměrně málo vy hraněný (Romportl et al., 2012) Potravní ekologie Foto: L. Vogeltanz Medvěd hnědý je typickým všežravcem a jeho potrava je proto velmi rozmanitá. Vyhledává ji zejména po mocí čichu, který je ze všech smyslů nejlépe vyvinutý (Pasitschniak-Arts, 1993). Rostlinná složka zahrnuje převážně zelenou vegetaci (trávy, byliny atd.) a dále plody, semena a kořeny, živočišnou složku medvědí po travy pak tvoří hmyz a jiní bezobratlí, savci (zejména hlodavci a kopytníci), ptáci (hlavně vejce a mláďata) a ryby (Garshelis, 2009). V závislosti na oblasti výskytu a typu stanoviště je podíl jednotlivých složek velmi variabilní a v rámci areálu rozšíření tak najdeme populace od téměř býložravých až po masožravé (Elgmork & Kaasa, 1992; Jacoby et al., 1999; Bojarska & Selva, 2012). I přes omnivorní strategii je medvěd hnědý morfologicky i behaviorálně dobře adaptován na lov živočichů, a to jak na vyhrabávání hmyzu a podzemních hlodavců, tak na usmrcování velkých savců (hlavně kopytníků) a chytání ryb, zejména lososů (Garshelis, 2009). Ve velké části Eurasie a Severní Ameriky dominuje v potravě rostlinná složka, a to z % (Elgmork & Kaasa, 1992), významnou součástí potravy v temperátních opadavých lesích Evropy je i hmyz. Hlodavci a kopytníci jsou pak nejdůležitější složkou potravy v Arktidě, v alpínském pásmu hor a v některých oblastech boreálních lesů (Bojarska & Selva, 2012). U populací z pacifického pobřeží (Britská Kolumbie, Aljaška, Kamčatka) jsou nezbytnou složkou potravy ryby, zejména lososi (Garshelis, 2009). Složení potravy nejvíce ovlivňuje teplota a sněhové podmínky (Bojarska & Selva, 2012). U populací medvědů v oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou, nízkými teplo tami a tím i nízkou produktivitou stanoviště průkazně dominují v potravě obratlovci, hlavně kopytníci, méně pak bezobratlí a nejméně plody a semena. S délkou trvání sněhové pokrývky a hloubkou sněhu je negativně korelována i diverzita potravy, která naopak pozitivně roste se zvyšující se teplotou, srážkami a produktivitou. Proto mají druhově nejrozmanitější potravu v rámci své ho areálu medvědi z biomu opadavých (temperátních) lesů mírného pásma (kam patří i ČR). Obecně tedy platí, že rozdíl v potravních preferencích nezávisí ani tak na oblasti výskytu (kontinent, podnebný pás), jako na environmentálních faktorech (charakter stanoviště, nadmořská výška, délka trvání sněhové pokrývky apod.; Bojarska & Selva, 2012). Potrava medvěda se výrazně mění i v závislosti na jednotlivých biogeografických regionech. Kopytníci jsou v potravě nejvíce zastoupeni v tundře, kde je medvědi aktivně loví (hlavně na konci zimy a brzy na jaře, kdy jsou býložravci vyčerpaní) a požírají i jejich mršiny, kterých je zde dostatek. Nejméně se naopak kopytníci objevují v potravě medvědů žijících v opadavých lesích. Tito medvědi se živí převážně plody, semeny a bezobratlými, kteréžto složky jsou v tundře pouze okrajovou částí medvědí potravy (Bojarska & Selva, 2012). V boreálních lesích hrají v potravě medvědů velkou roli mravenci, v temperátních lesích pak hlavně včely a vosy (Swenson et al., 1999). Foto: K. Brož Charakter potravy medvědů je závislý nejen na dostupnosti jednotlivých složek, ale také na jejich energetické hodnotě a na množství energie vydané při jejich získávání. Při konzumaci potravy bohaté na bílkoviny

20 18 2 Charakteristika a bionomie velkých šelem obecná východiska (proteiny) přibírají medvědi hlavně na svalové hmotě, z potravy s nízkým obsahem proteinů pak ukládají hlavně tuk (Felicetti et al., 2003). Potrava bohatá na proteiny je důležitá zejména na jaře po přezimování, kdy medvědi potřebují znovu obnovit svalovou hmotu. Tento proces je zvláště důležitý v severních částech areálu, kde medvědi přezimují i dvakrát tak dlouho a ztratí větší část hmotnosti než medvědi z jižních oblastí, a proto med vědi v ob lastech s dlouhými zimami preferují masitou potravu bohatou na bílkoviny (Swenson et al., 2007; Vulla et al., 2009). Z masité stravy profitují hlavně velcí medvědi, kteří mají větší energetickou potřebu a na severu i omezenější čas na získávání potravy (kratší sezóna). Velikost medvědů hnědých tedy nesouvisí pouze s Bergmannovým pravidlem (čím nižší teplota prostředí, tím větší velikost těla a menší ztráty tepla), ale i s kvalitou potravy a tím i s konkrétními podmínkami prostředí (Swen son et al., 2007). zastoupení (V = 27,4 %). Živočišná potrava zahrnovala pouze 7,5 % objemu trusu (V), přičemž byli zjištěni mladí jelenovití (Cervidae) a divoká prasata (Sus scrofa), a to v sezóně od května do července. Vedle kopytníků byly nalezeny i zbytky jiných medvědů, což dokazuje požírání zdechlin nebo vnitrodruhovou predaci (kanibalismus). Bezobratlí (zejména Hymenoptera) byli více zastoupeni než velcí savci, a to ve vyšší frekvenci (v F = 26,8 % trusu, oproti 9,1 %) a také ve větším objemu sledovaných vzorků (V = 5 % oproti 2,2 %). Potrava antropogenního původu zahrnovala asi 23,3 % objemu vzorků, z toho od padky se vyskytovaly v 7,2 % vzorků trusu. Odpadky byly s vyšší frekvencí konzumovány na jaře, nejméně medvědi využívali tuto potravu v červnu až srpnu, kdy konzumovali hlavně zelenou vegetaci, lesní plody a mravence (Formicoidea). Lesní plody (V = 33,9 %), semena (V = 4,2 %) a vosy (Vespidae, V = 4,6 %) byly důležitým potravním zdrojem od září do listopadu. Dominantním zdrojem potravy v podzimním období byly ve studované oblasti i obilniny (V = 31,5 %), zejména kukuřice, oves a pšenice, které medvědi konzumovali na místech přikrmování zvěře, stejně jako na polích před sklizní plo din. Tento zdroj potravy hraje významnou roli také při prudkém nárůstu populace medvědů na Slovensku v posledních desetiletích (Kalaš, 2013b). Foto: L. Vogeltanz Potrava karpatských medvědů odpovídá svým charakterem evropskému biomu opadavých lesů. Aktuální analýzu provedli na Slovensku Rigg & Gormann (2006). Analyzovali 373 vzorků trusu z Tatranského národního parku, Národního parku Nízké Tatry a z Velké Fatry a přilehlých oblastí, přičemž rozlišili 40 složek potravy. Na analýzu použili několik výpočtů (detaily viz citovaná práce), protože v různých pojetích se mohou výsledky značně lišit. Potravní složky lze hodnotit z pohledu frekvence výskytu (F), tj. jejich přítomnosti nebo nepřítomnosti ve zkoumaných vzorcích trusu, průměrného procenta objemu (biomasy) v trusu (mv), tj. odhadu zastoupení složky v exkrementu, celkového objemu složky ve všech exkrementech (V) a konzumovaného suchého materiálu (D). V potravě dominovala rostlinná složka (V = 90,8 %), která zahrnovala převážně zelenou vegetaci jako trávy/ ostřice a byliny, jež byly konzumovány hlavně na jaře a v čas ném létě, a dále lesní plody převážně borůvka (Vaccinium myrtillus), maliník obecný (Rubus idaeus), brusinka (V. vitisidaea) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) preferované v červenci až říjnu. Plody měly z jednotlivých kategorií potravy celkově největší objemové Foto: M. Kalaš Podrobnou analýzu potravy publikoval i Jamnický (1988) z Vysokých, Západních a Nízkých Tater, který sle doval procento objemu potravních složek (mv). V po travě zjistil nejméně 96 druhů rostlin, u 70 z nich konzumovali medvědi vegetační části (listy, stonky, výhonky), u 38 plody a u 10 semena. Celkově mělo větší význam jen druhů. Souhrnně představovala rostlinná potrava 86,3 % objemu vzorků. V 63,2 % analyzovaných exkrementů byly zjištěny byliny a trávy, kterých může medvěd za den zkonzumovat kg, za rok pak až dvě tuny (Hell & Slamečka, 1999). Důležitou složkou potravy byla borůvka, hlavně plody, v 11,8 % exkrementů, brusinka (4,42 %), maliník obecný (2,9 %), jeřáb ptačí (11,8 %), růže šípková (Rosa canina, 8,8 %), kalina obecná (Viburnum opulus, 4,4 %) a buk lesní (4,4 %), z nějž medvědi konzumovali nejen bukvice, ale i listy

Program péče o velké šelmy

Program péče o velké šelmy Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen

Více

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav 10. 5. 2009 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový

Více

Liška polární v zimní srsti. Foto: Tomas Meijer

Liška polární v zimní srsti. Foto: Tomas Meijer fakta o druhu úvod Obecný název: Liška polární Vědecký název: Vulpes lagopus Liška polární je malá forma lišky s poměrně krátkýma nohama a dlouhým huňatým ohonem. Samci jsou o něco větší než samice. Polární

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae)

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Zajíc polní (Lepus europaeus) čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae) obývá téměř celou Evropu; na severu se vyskytuje až v jižní Skandinávii, má tendenci pronikat

Více

Závěrečná práce z předmětu aplikační software Práce s programe MS Word

Závěrečná práce z předmětu aplikační software Práce s programe MS Word Carnivora - Šelmy - Carnivores Šelmy plní v přírodě funkci vrcholových predátorů a stojí na konci potravních řetězců. Aţ na několik výjimek je většina z nich přizpůsobena tělesnou stavbou, pohybovými schopnostmi

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Myslivecká a veterinární legislativa, škody způsobené černou zvěří SBORNÍK REFERÁTŮ 13. listopadu 2009 zasedací místnost

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Gejša po dvaceti letech opustila Zoo Brno

Gejša po dvaceti letech opustila Zoo Brno Strana 1 / 1 Gejša po dvaceti letech opustila Zoo Brno V úterý 17. prosince se zoologická zahrada rozloučila se svou nejdéle žijící obyvatelkou lachtaní babičkou Gejšou. Ta odjela na zasloužený důchod

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Obsah Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)... 1 Obsah... 1 Historie... 1 Zoologické zařazení... 2 Rozšíření... 2 Legislativa... 3 Zoologie... 4 Ekologie...

Více

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková Vydra říční Český nadační fond pro vydru Projekt "Osvětou a vzděláváním od konfliktu k toleranci" EHP fondů Podpořen v rámci prioritní oblasti: Ochrana životního

Více

Gepard. Popis. Rozmnožování

Gepard. Popis. Rozmnožování Martinů Lenka 16.1.2011 Popis Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus) je kočkovitá šelma, proslulá jako nejrychlejší suchozemské zvíře. Na krátké vzdálenosti může běžet rychlostí přes 100 km/h Hmotnost: 38-43

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá

Více

ŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat

ŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat ŠELMY většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní dobrý sluch, čich, zrak i hmat mají dlouhé špičáky a tzv. trháky (poslední třenový zub v horní čelisti a první stolička

Více

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Květen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_25 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické

Více

Kočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Ochrana volně žijících šelem a dravců

Ochrana volně žijících šelem a dravců Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana volně žijících šelem a dravců Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.24 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! Zvířata žijí na souši, ve vzduchu i ve vodě. Chodí, plazí se, běhají, skáčou, létají a plavou, ať je den, nebo noc. SAVCI Na planetě žije více

Více

Podnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

Podnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY * Podnebí, rostliny a ţivočichové 5. třída ZŠ BŘEŢANY Podnebí Podnebné pásy Jak uţ víte z učiva přírodovědy, planeta Země nemůţe být Sluncem ohřívaná stejně po celém povrchu. Podle mnoţství dopadajících

Více

VY_12_INOVACE_05_SRNEC_A_JELEN. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

VY_12_INOVACE_05_SRNEC_A_JELEN. Časová dotace: 45 min Datum ověření: Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_05_SRNEC_A_JELEN Srnec a jelen Předmět: Člověk a jeho svět Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 23. 3. 2012 Jméno autora: Klíčová slova: Výchovné

Více

Vlčí smečka, zubr či orel skalní. Divoká zvěř se vrací do Česka

Vlčí smečka, zubr či orel skalní. Divoká zvěř se vrací do Česka Vlčí smečka, zubr či orel skalní. Divoká zvěř se vrací do Česka Zdroj: Šelmy.cz Šelmy Rys ostrovid Vlk obecný Medvěd hnědý Velcí kopytníci Zubr evropský Divoký kůň Pratur Kočka divoká Ptáci Orel skalní

Více

Jelen žije většinou ve vysokých lesích

Jelen žije většinou ve vysokých lesích ( animace kliknutím na objekt ) Lesní zvěř ( prezentace s výkladem) je těžké ji spatřit, protože je velmi plachá ve dne se ukrývá vychází brzy zrána a večer ( za soumraku ) Jelen žije většinou ve vysokých

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy kočkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se šelmami, které představují modelové lovce. Kočkovití

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2620 (Biomy) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 12. 2. 2014

Více

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace Přímá mortalita na silnicích Vlivy dopravy na faunu Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace Ministerstvo životního prostředí Vršovická

Více

47.Lesy mírného pásu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

47.Lesy mírného pásu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 47.Lesy mírného pásu Lesy mírného pásu Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ

ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ MZA č. 55/2006 technické informace ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ Pneumatiky s hroty a sněhové řetězy Ve všech evropských státech je hloubka vzorku pneumatik u osobních automobilů předepsána na 1,6 mm, v některých

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Šelmy medvědovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 12. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy medvědovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 12. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy medvědovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 12. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s největšími pozemními šelmami. Medvědovití znaky -

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79 Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -

Více

ŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat

ŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat ŠELMY většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní dobrý sluch, čich, zrak i hmat mají dlouhé špičáky a tzv. trháky (poslední třenový zub v horní čelisti a první stolička

Více

Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. IV. skupina Péče o zvěř a její chov

Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. IV. skupina Péče o zvěř a její chov Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. IV. skupina Péče o zvěř a její chov Cíle a metody chovů zvěře Co je cílem chovu zvěře? Zachovat populace původních druhů zvěře (plus zvěře mufloní) v početních

Více

foto: ing. Libor Dostál

foto: ing. Libor Dostál Název školy: Základní škola a Mateřská škola Prysk,okres Česká Lípa, příspěvková organizace Autor: Eva Vavřinová Názevmateriálu: VY_32_INOVACE_15 _ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA_Chránění ptáci Číslo projektu:

Více

VY_32_INOVACE_14_PŘÍRODNÍ KRAJINY EVROPY_36

VY_32_INOVACE_14_PŘÍRODNÍ KRAJINY EVROPY_36 VY_32_INOVACE_14_PŘÍRODNÍ KRAJINY EVROPY_36 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Gepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm

Gepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm KOČKOVITÉ ŠELMY Gepard štíhlý Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm Gepard je nejrychlejší suchozemské zvíře. Může běžet rychlostí přes 110 km/h. Krátkodobě dokonce až 130km/h.

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

OPAKOVÁNÍ SAVCI,PTÁCI

OPAKOVÁNÍ SAVCI,PTÁCI OPAKOVÁNÍ SAVCI,PTÁCI Materiál vznikl v rámci projektu Škola pro život č.proj. CZ.1.07/1.4.00/21.2165 Vypracovala: Soňa Koukalová ZŠ a MŠ Mladoňovice 20.6.2011 Anotace Materiál je zaměřený na zopakování

Více

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním

Více

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra 48.TEST k ověření znalostí Planeta Země - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

Název materiálu: Šelmy - členění

Název materiálu: Šelmy - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.

3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9 SPOLEČENSTVO Vztahy mezi druhy Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. Neutrální 3.9.2. KONKURENCE 2. Záporné -konkurence -parasitismus -predace 3. Kladné -komensalismus -protokoopreace

Více

Šelmy psovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy psovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy psovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 17. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se skupinou vytrvalých a přizpůsobivých šelem, které byly

Více

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Klokan dama obývá pobřežní oblasti v jižní a západní Austrálii, žije i na některých okolních ostrovech. Patří

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa

Speciální ZŠ a MŠ Adresa Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Východní Evropa Krajinu východní Evropy vyznačuje východoevropská rovina, rozléhající se až k pohoří Uralu a řece Uralu Hlavní město:

Východní Evropa Krajinu východní Evropy vyznačuje východoevropská rovina, rozléhající se až k pohoří Uralu a řece Uralu Hlavní město: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_57 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola užitkovosti (KU) dojených plemen skotu je v České republice prováděna podle

Více

ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21

ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 Vítězslav Čermák Atana Definice: PLAZ Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ 3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU přináší nový pohled na strukturu českého zemědělství. Základní informaci

Více

Evropa jeden ze světadílů

Evropa jeden ze světadílů Evropa jeden ze světadílů Povrch a poloha Evropy 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA Povrch naší planety Země je tvořen pevninou a vodstvem. Více než dvě třetiny povrchu Země jsou pokryty vodstvem. Vodstvo obklopující

Více

Domácí zvířata. Pro 1.stupeň ZŠ

Domácí zvířata. Pro 1.stupeň ZŠ Domácí zvířata Pro 1.stupeň ZŠ Máte doma nějaké domácí zvířátko? Jaké? Jak o něj pečujete? Nejobvyklejší domácí zvířata Pes domácí Kočka domácí Morče domácí Křeček Králík domácí Andulka vlnkovaná Pes domácí

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

VY_32_INOVACE_0616 Evropa a Evropská unie

VY_32_INOVACE_0616 Evropa a Evropská unie Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_0616 Evropa a Evropská unie Datum vytvoření: 23. 10. 2013 Jméno aurora: Předmět: Ročník: Anotace způsob použití ve výuce: Ing. Martina

Více

Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost

Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK Konsekvence různé tělesné velikosti Velká vs.

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha

Více

Genofond Země nezvaní návštěvníci (introdukce)

Genofond Země nezvaní návštěvníci (introdukce) Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Genofond Země nezvaní návštěvníci (introdukce) Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.29 Vzdělávací oblast:

Více

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013 2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 213 Regionální výsledky FSS 213 byly publikovány na http://www.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/p/27166-14. Z celkového počtu 26 246 zemědělských subjektů hospodařilo

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Výskyt a možné vlivy velkých šelem v Beskydech Bakalářská práce Vedoucí práce:

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

NÁHRADY ŠKOD způsobené medvědem hnědým a vlkem na území Moravskoslezského kraje

NÁHRADY ŠKOD způsobené medvědem hnědým a vlkem na území Moravskoslezského kraje NÁHRADY ŠKOD způsobené medvědem hnědým a vlkem na území Moravskoslezského kraje Ing. Lenka Peichlová, 18. 11. 2015 Legislativa na úseku náhrad škod Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point VY_32_INOVACE_10_05_PŘ Téma Rostliny a živočichové v okolí našich domovů Anotace Osvojování poznatků o rostlinách a živočiších Autor Mgr. Martina Mašterová Jazyk čeština Očekávaný výstup Žak si prohlubuje

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Základní charakteristika území

Základní charakteristika území NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více