obrázek na obálce: Aelbert Cuyp: Pohled na Dordrecht z východu. kol (Rijksmuseum, Amsterdam)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "obrázek na obálce: Aelbert Cuyp: Pohled na Dordrecht z východu. kol. 1655 (Rijksmuseum, Amsterdam)"

Transkript

1

2 obrázek na obálce: Aelbert Cuyp: Pohled na Dordrecht z východu. kol (Rijksmuseum, Amsterdam)

3 Krása, krajina, příroda II. Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí K. Stibral, B. Binka, O. Dadejík (eds.) MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO 2009

4 Vychází s podporou projektů: Národního programu výzkumu II., č. 2B06126, GA ČR č. 408/06/0950, MSM recenzovali: Mgr. Michal Andrle, Ph.D., Mgr. Tomáš Daněk, prof. PhDr. Jarmila Doubravová, CSc., RNDr. Radim Hédl, Ph.D. prof. PhDr. Jaroslav Hroch, CSc., prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Masarykova univerzita, 2009 grafická úprava Radim Šašinka ISBN

5 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Obsah Vlastimil Zuska Krása, krajina, příroda II úvod 7 I. Esteticko-filosofická část 9 Vlastimil Hála Estetický vztah k přírodě a problém sporu antropocentrismu s biocentrismem 11 Vlastimil Zátka Umění jako estetická forma univerza (K Schellingově koncepci metafyzické afinity mezi uměním a přírodou) 20 Štěpán Kubalík Druhá příroda u McDowella I. 33 Jakub Stejskal Druhá příroda u McDowella II. 40 Ondřej Dadejík & Martin Kaplický Kritika kognitivní estetiky přírody Allena Carlsona 47 Jan Staněk Poznámky k estetice zpustlosti 55 Markéta Fošumová Logos proti chaosu (Krása v přírodě v ruském kosmismu) 65 5

6 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II Wendy Drozenová Zahrada jako paradigma krásy přírody 72 Bohuslav Binka Role estetické hodnoty přírody jako argumentu pro její ochranu v díle Josefa Šmajse a Hany Librové 78 II. Přírodovědná část 93 Lenka Ovčáčková Ernst Haeckel a jeho přírodovědné monistické náboženství 95 Karel Stibral Česká biologizující estetika 20. století 102 Trpáková Ivana, Trpák Pavel Estetika krajiny na mapách v průběhu času 116 Filip Jaroš Adaptivní význam zbarvení kočkovitých šelem. Empirie, fikce a vykročení k estetice 124 Michal Schmoranz Biodiverzita v misce bakterie jako indikátor jevového rozrůznění organismů 135 Michaela Zemková Nová divočina v Praze její biodiverzita a estetika 152 Summary 161 6

7 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Krása, krajina, příroda II úvod Vlastimil Zuska V pořadí druhá 1 kolektivní monografie téhož zaměření, nabízející výběr rozpracovaných textů na základě předchozí stejnojmenné konference, opět zacílila na volné téma krásy v přírodě a krásy přírody, eventuálně krajiny, což je vymezení asi stejně přesné jako je rovnítko mezi současnou estetikou a naukou o kráse. Některé vzorce chování se ovšem i zde opakují a poukazují tak na zřejmě hlubší založení některých předsudků ve smyslu zastávaných přesvědčení, mimo jiné i o povaze estetické zkušenosti, o předmětu estetiky, životním světě, vztahu umění a přírody, roli přírody a krajiny v lidském životě či dokonce existenci. Většina kapitol se naštěstí nesnaží prosazovat fixovaná dogmata, ale hledá netriviální pohledy na problémové pole, záměrně vágně vymezené názvem konference. Pozorný čtenář a posluchač, pokud by si dal tu práci a porovnal obě konference 2, by mohl zaznamenat mírné, ale znatelné sbližování perspektiv, pozitivní kontaminaci specialistů nákazami z jiných disciplín. Přesto si divergentní přístupy vyžádaly členění konference do dvou částí, protože mnohokrát a mnoho let skloňovaná interdisciplinarita, která se stálým omíláním změnila v klišé, není dost dobře možná tam, kde jsou příslušné diskurzy, tedy obory rozprav, nekompatibilní v důsledku konceptuální neslučitelnosti. Tedy například, použije-li adjektivum estetický či substantivum estetika biolog, zkoumající množení tkáňových kultur, nemíní tím totéž, co environmentální estetik Carlson, ani Schelling ve svém metafysickém monismu, abychom zůstali v zóně prezentovaných příspěvků. Současná estetika (a současná zde zabírá časovou niku minimálně od 18. století po dnešek) nikdy nebyla (jen) naukou o kráse, stejně jako nemůžeme smysluplně redukovat třeba etiku na jakousi nauku o dobru. Rovněž ztotožňování estetického prožitku s (pouhou) smyslovou, zhusta vizuální libostí či dokonce líbivostí je stejně hluboce zavádějící jako je zakořeněné nejen v tzv. laické veřejnosti. Členění podle pojmové slučitelnosti tedy vyústilo opět v část esteticko-filosofickou (což by byl pleonasmus, protože estetika je filosofickou disciplinou, kdybychom 1 První kniha, obdobně nazvaná Krása, krajina, příroda (eds. K. Stibral, O. Dadejík), dvojnásobného rozsahu, bohužel zatím nevyšla a vyjde až po této monografii. Připravována byla ale o rok dříve, opět v následnosti na předchozí stejnojmennou dvoudenní konferenci. 2 Konference konané v Ústavu teorie a dějin umění AV ČR v Praze pod názvem Krása, krajina, příroda a Krása, krajina, příroda II. 21. a

8 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II tím nemínili příspěvky jak z pohledu estetiky, tak z hlediska obecné filosofie) a část přírodovědnou, přičemž převahu má v této části, nikoli překvapivě biologie (zoologie a botanika). Zvolenému rozdělení podle diskursivních žánrů se však naštěstí nedaří zastřít několik společných úběžníků o kráse v přírodě nikdo nepochybuje a některé příspěvky se věnují úloze estetické dimenze či chceme-li estetična (což je pojem podstatně širší nežli krása) pro život nejen lidský; autonomnost či objektivita estetična v přírodě je z pohledu estetiky poněkud obtížně přijatelná, pokud ovšem nevstoupí do hry koncept druhé přírody nebo možnost a potřeba vyvázání se z antropocentrického postoje. Současné debaty v mnoha disciplínách se neodehrávají nezávisle na historickém vývoji a proto nechybí několik sond do minulosti, od české biologizující estetiky či estetizující biologie, přes Haeckelovo přírodovědné náboženství a Schellingovu reciprocitu umění a přírody po ruský kosmismus a kritiku současné enviromentální estetiky, hrozící podřízeností epistemologii. Je-li biodiverzita pozitivní hodnotou nejen pro přežití, ale i pro kvalitu života vůbec, jak z několika příspěvků vyplývá a to mnohdy faktograficky překvapivě například množství rostlinných i živočišných druhů je větší a pestřejší v zelené krajnici podél dálnice nežli v borové monokultuře, pak diverzita příspěvků, přístupů a relevantních problémových okruhů konference zřejmě přispěje k rozkvětu zúčastněních disciplin nebo alespoň k pokračujícím debatám na nadhozená témata a i za přispění (jakkoli malé) tohoto setkání ustavujících se a prohlubujících témat. Lze si jen přát, aby volně propojený trs pohledů na estetické kvality a hodnoty přírody, krajiny, nových divočin v městech, zahradách i v druhé přírodě a v nás inspiroval a snad i trochu poučil. 8

9 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí I. Esteticko-filosofická část 9

10 10 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II

11 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Estetický vztah k přírodě a problém sporu antropocentrismu s biocentrismem Vlastimil Hála I. Úvod Ve svém textu se pokusím spojit ekologickou tematiku s tematikou filosoficko-estetickou tak, že některé problémy, vyvstávající ve sporu mezi antropocentrismem a biocentrismem zkusím ukázat z perspektivy, usilující o uchopení estetického vztahu člověka k přírodě jako vztahu, který má v širším smyslu i existenciální a ontologický rozměr. Pokusím se ukázat, jak může k osvětlení některých témat frekventovaných v ekologických diskursech přispět odlišný, k ekologické tematice primárně neorientovaný diskurs. Smysl tohoto pokusu vidím v podpoře antropocentrické, resp. antroporelacionistické pozice, s vědomím, že takový přístup je pouze jedním z mnoha možných. Klíčové zde budou pojmy perspektivy, zájmu, hodnoty a způsobu bytí, a především samo pojetí přírody. V prvním případě se zaměřím především na některé teze fyziocentrické koncepce K. M. Meyera-Abicha, v druhém vyjdu především z interpretací M. Seela. II. Spor antropocentrismu a biocentrismu a) Fyziocentrismus a lidská perspektiva Jedním z klíčových témat ekologické filosofie je problém, zda a v jakém smyslu je možno překročit to, co je nazýváno antropocentrickou perspektivou, resp. ji modifikovat a integrovat do ní i jiné perspektivy. Tento problém uvádí jako klíčový pro spor antropocentrismu a biocentrismu M. Skýbová ve své disertační práci o problému vlastní hodnoty přírody 1. Především se jedná o možnost zaujetí perspektivy mimo-lidských bytostí, zvláště zvířat, ale v některých radikálních biocentrických, resp. (negativně vyjádřeno) antiantropocentrických filosofických koncepcích i třeba rostlin, 1 Skýbová, M.: Vlastní hodnota přírody. Disertační práce. Olomouc

12 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II stromů a přírodních útvarů. Německý filosof K. M. Meyer-Abich je představitelem radikální varianty biocentrismu, již nazývá fyziocentrismem 2 ; pouze biocentrické hledisko je mu příliš úzké. Chce tím zdůraznit, že tématem jeho koncepce, vyjadřující správný vztah k celku bytí, resp. konkrétněji k přírodě v nejširším smyslu, je vztah neomezující se na živou přírodu. Meyer-Abich vychází ve své koncepci z pozic usilujících o radikální překonání (většinou jednostranně pojaté) pozice antropocentrismu. Podle jeho pojetí je antropocentrikem ten, kdo si myslí, že všechno, co není člověk, je zde jen k dispozici. Člověk se k tomu vztahuje tak, že to může mít. Meyer-Abich využívá slavného heideggerovského motivu zapomenutosti bytí, který ovšem transformuje v ekologicky realistickém smyslu v zapomenutost přírody (Vergessenheit der Natur). 3 Je jasné, že tímto posunem z ontologické do ontické roviny zachází s Heideggerovým podnětem volně, že jej zapojuje do jiného významového kontextu, neboť příroda, jak o ní mluví, není nezpředmědnitelným bytím, jež se samo ukazuje, nýbrž právě univerzem tvořeným určitými předmětnými komponentami jako jsou živly a dokonce artefakty. To právě vyvolává otázku, v jakém smyslu se vlastně jedná o přírodu, k čemuž se vrátím v druhé části příspěvku. Antropocentrismus je i pro Meyer-Abicha, podobně jako pro mnoho jiných ekologických myslitelů chápán jako v zásadě nesprávný postoj člověka ke světu, resp. k přírodě, založený na privilegovaném pojetí lidstva jako exkluzivního společenství vůči celku přírody. Autor mluví dokonce o lidském šovinismu. 4 Meyer-Abich rovněž upřesňuje své pojetí antropocentrismu jako něčeho, co je spjato s kategorií specificky lidského zájmu 5 Pojem antropocentrismu je pro něj převážně spíše obecným titulem pro nesprávný vztah ke světu, vyvozující starost o přírodu z lidského zájmu, tedy z perspektivy ve svém sebepojetí privilegované lidské bytosti. I když většinou interpretuje pojetí lidského zájmu v utilitárně-manipulativním smyslu, Meyer-Abich zná vedle hrubého antropocentrismu lidského egoistického zájmu totiž i pročištěný antropocentrismus, který zdůrazňuje, že je nutno, a to kvůli nám samým, neomezovat diapazón lidského zájmu jen na vztah k nám lidem. Tuto pozici lze interpretovat tak, že je přímo v našem lidském zájmu integrovat do něj i to, co onen zájem, jak se nám jeví v prvním plánu, překračuje, tedy integrovat do něj i žádoucí vztah k přírodě a bytostem, jež ji spolu s námi tvoří. Takto pojatý antropocentrismus by bylo možno nazvat i ušlechtilým. Jako představitele takového pojetí uvádí Meyer-Abich R. Spaemanna. I ten je pro něj ovšem 12 2 Meyer-Abich, K. M.: Wege zum Frieden mit der Natur. Praktische Naturphilosophie für die Umweltpolitik. München: C. Hanser 1984, s. 99 aj. 3 Tamtéž, s Meyer-Abich, K. M.: Aufstand für die Natur. Von der Umwelt zur Mitwelt. München: C. Hanser 1990, s. 69, 72, Tamtéž, s. 73, 77 82, srov. i s

13 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí jednostranný svým akcentováním lidského zájmu jako východiska péče o přírodu 6. Poněkud jinak zase argumentuje proti lidskému zájmu jako adekvátnímu východisku vztahu k přírodě R. Attfield, když poukazuje na to, že člověk není ani kvantitativně s to pojmout do své mysli představu budoucích stavů světa, pohybující se v řádu miliard, biliónů apod. let. Kriticky je k tomu třeba dodat, že autor nerozlišuje mezi aktuálním a posibilistickým, resp. potenciálním hodnocením a chápe celý problém výlučně v aktuálním smyslu. 7 U Meyera-Abicha má ale problém ještě důležitější stránku. Především totiž jakákoli antropocentrická pozice nezachycuje adekvátně demokratickou ideu společenství bytostí vytvářejících přírodu, implikující i neprivilegované začlenění člověka do něj. Toto společenství nazývá Meyer-Abich spolubytím (Mitsein) a mimo-lidský svět jako Mitwelt, tedy jako sdílené společenství, nikoli jako Umwelt, životní prostředí, jež je nám vnějším okolím. Sám autor nejednou do zmíněného společenství zařazuje vedle zvířat a rostlin i elementy, a dokonce artefakty. 8 V tomto smyslu hovoří o rozšířeném komunitarismu. Klíčovým problémem je zde způsob bytí člověka a jiných, přírodu spoluvytvářejících bytostí. b) Lidská existence a rozšířený komunitarismus Kardinální význam má Meyer-Abichovo pojetí způsobů bytí člověka a zvířat. Přestože zde Meyer-Abich někdy hovoří, jako by přijímal Plessnerovu koncepci excentrické pozicionality 9, hlavní jeho tezí je, že nemáme privilegované postavení, nýbrž přináležíme k přírodě právě jako kočka kočičím způsobem (katzenhaft), strom stromově (baumhaft), apod. 10 To je stanovisko blízké biocentrickému egalitarismu. Tato stanoviska obecněji řečeno vycházejí z odmítnutí ontologického a axiologického preferování člověka oproti ostatní přírodě. Příroda i mimo-lidské bytosti mají vlastní hodnotu (intrinsic value), pro niž není konstitutivní vztah k člověku jako hodnotiteli (odkazuji na disertační práci M. Skýbové Vlastní hodnota přírody, kde je toto téma nejdůkladněji rozpracováno). Svébytnost lidského bytí oproti jiným bytostem je zde pojata jakoby v lineárním, resp. horizontálním, nikoli vertikálním, resp. hierarchickém smyslu. I Meyer-Abich samozřejmě ví, že 6 Meyer-Abich, K. M.: Wege zum Frieden mit der Natur. Praktische Naturphilosophie für die Umweltpoliti. München: C. Hanser 1984, s Attfield, R.: Environmental Ethics. An Overview for the Twenty-First Century: Cambridge Polity Press 2003, s Meyer-Abich, K. M.: Wege zum Frieden mit der Natur. Praktische Naturphilosophie für die Umweltpolitik. München: C. Hanser 1984, s Plessner, H: Die Stufen des Organischen und der Mensch: Einleitung in die philosophische Anthropologie 3. Aufl. Berlin: W. de Gruyter Srov. též.: Hartmann, N.: Das Problem des geistigen Seins. Berlin: Walter de Gruyter 1962, s Meyer-Abich, K. M.: Aufstand für die Natur. Von der Umwelt zur Mitwelt. München: C. Hanser 1990, s

14 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II člověk je také bytostí kulturotvornou, a že příroda v něm pokračuje, neboť je v člověku a člověkem prodloužena v kultuře, svébytně lidském fenoménu. 11 Je až s podivem, že Meyer-Abich na tomto místě neuvažuje o problému kultury v kontextu právě s otázkou způsobu bytí člověka v porovnání se způsobem bytí mimolidských bytostí. Naším lidským úkolem je totiž podle něj vnést do světa kulturu, a to nikoli proti přírodě, nýbrž právě jako její naplnění v kultuře. 12 c) Emocionální a hodnotové vnímání přírody Pro vztah člověka k přírodě, jeho vnímání, zakoušení přírody vůbec má podstatný význam hodnotová dimenze tohoto setkání: příkladem zde může být i pojetí amerického ekologického myslitele H. Rolstona III, autora knihy Philosophy Gone Wild. 13 Divoká příroda (wild nature, wilderness) je ve své mnohotvárné konkrétnosti pochopena sama jako základní vlastní (intrinsic) hodnota 14 a takto de facto jako rezervoár hodnot. 15 Nedotčená příroda je zakládající hodnotou a zároveň generujícím zdrojem hodnotové významnosti. Pozoruhodná a pro bio- i fyzio-centrickou pozici příznačná je ovšem autorova argumentace, která byla jakoby preludiem k druhé části příspěvku: Jestliže je Rolstonovi příkladem vlastní hodnoty, nezávislé na lidském vědomí, svobodný let jestřába, jak se ukazuje lidskému pozorování, vyvstává otázka, v jakém smyslu zde vlastně klíčová kategorie všech ekologických filosofií příroda figuruje. Figuruje zde totiž jako něco, co rozeznívá naše vnímání, hru naší fantazie, případně cítění a vědomí naší přináležitosti k obsáhlejšímu celku. Zde je dále jakoby shrnut paradox základního biocentrického hlediska, podle něhož příroda a všechny bytosti, jež ji spoluvytvářejí, mají hodnotu nezávislou na člověku, jeho vědomí, hodnocení apod., ale argumentuje se často implicité právě vztahem k lidskému vnímání Meyer-Abich, K. M.: Praktische Naturphilosophie. Erinnerung an einen vergessenen Traum. München: H. C. Beck 1997, s. 260, 367; Meyer-Abich, K. M.: Aufstand für die Natur. Von der Umwelt zur Mitwelt. München: C. Hanser Verlag 1990, s. 51, 90, Meyer-Abich, K. M.: Praktische Naturphilosophie. Erinnerung an einen vergessenen Traum. München: H. C. Beck 1997, s. 368, 373, Rolston, H.: Philosophy Gone Wild. Essays in Environmental Ethics. New York: Prometheus Books, Buffalo Tamtéž, s Tamtéž, s. 44.

15 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí III. Příroda jako svět našeho života a) Hodnota a zájem Příroda vystupuje v ekologických koncepcích v zásadě ve dvojím smyslu: jako téma vědeckých disciplin, souhrnný titul vědeckých abstrakcí, idealizací, modelování apod. Za druhé ale je příroda tím, co Husserl nazval životním světem, resp. přirozeným světem. Příroda v tomto smyslu je mohli bychom též říci přírodou pro nás, resp. jak je pro nás. Právě to je ta příroda, jejíž součástí jsou řeky, divočina apod., náš životní svět, jehož jsme takříkajíc vždy již součástí, jehož zkušenost je i pro naší existenci něčím podstatným, přinášejícím radost. Právě přírodu v tomto smyslu vnímáme, jak říká Meyer-Abich, srdcem. Toto vždy již, které můžeme pře-,resp. mimo-vědecky tematizovat jako byť neurčitý celek, je náš životní svět. Přírodu v tomto smyslu chápeme jako něco, na čem máme takříkajíc apriori zájem, protože je to něco, co tvoří rámec, souvislost i přesah našeho života; V další filosofické, resp. spekulativní interpretaci můžeme pak tento celek různě pojímat, třeba i bio-, resp. fyziocentricky, jako egalitární společenství bytostí, něco, co má vlastní hodnotu apod. Neměli bychom ale zapomínat, že jsme to vždy my, kteří provádíme tyto a další hodnotící interpretace. A tady se ukazuje mnohem širší rozsah pojmu zájem : zájmem není zdaleka jen manipulativní a utilitárně zaměřený vztah; náš zájem na přírodě má původnější význam: je východiskem našeho vztahu k přírodě, je spjat s lidskou perspektivou, s naší samotnou existencí. Nejinak je tomu u další v ekologické literatuře frekventované kategorie: hodnoty ; můžeme přírodě a jejím jednotlivým součástem přikládat jakkoli silně pojatou vlastní hodnotu, ale vždy nejen, že jsme oněmi hodnotiteli my, ale můžeme jimi být pouze my, což není totéž. Znamená to totiž, že lze sice uvažovat o hodnotě nezávisle na aktuálním lidském hodnotícím aktu, nikoli ale nezávisle na specificky lidském způsobu vnímání světa, jímž je chápání hodnotové. Ekologičtí filosofové by se mohli poučit na starších filosofických tradicích, zvl. na tradici hodnotové etiky, která náš vztah ke světu (zde především intersubjektivnímu) charakterizovala jako hodnotovou odpověď. b) Svébytnost lidského způsobu bytí Co je ale předpokladem toho, že se ke světu vztahujeme jako k něčemu, co vždy již chápeme hodnotově a na čem máme díky tomu vždy zájem principiální, nikoli nutně konkrétně aktuální (tematizovaný v miliardách let)? Je to právě svébytný způsob našeho bytí, to, co H. Plessner nazval excentrickou pozicionalitou, resp. co H.-E. Hengstenberg charakterizoval 15

16 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II jakožto život jako střed (na rozdíl od zvířete, které žije ze středu ). 16 Právě jedině tato svébytnost nám umožňuje vnímat přírodu jako celek, jako zahrnující přesah, jako svět. I díky tomuto přesahu můžeme rozprostřít náš zájem o přírodu, svět jako celek i za hranice naší kvantitativní představivost. Způsobem svého bytí se člověk relativně distancuje od bezprostředního začlenění do přírody, a proto jeho způsob bytí je svébytností principiální a kvalitativní, jež mu zaručuje, ať chce či ne, privilegované postavení v komunitě bytostí vytvářejících přírodu. Z této své pozice pak pohlíží spontánně na přírodu jako na škálu, a mimo jiné přirozeně diferencuje mezi zvířaty apod. IV. Existenciální význam estetického vztahu k přírodě Podstatnou dimenzí svébytného lidského postavení v přírodě a vůči přírodě je vztah, který bychom mohli nazvat estetickoexistenciálním, který má i bezprostřední ontologické konsekvence. Tento vztah lze charakterizovat různě, ale v každém případě předpokládá lidskou zainteresovanost na světě. M. Seel např. zde rozeznává tři základní modely estetického, resp. esteticko-existenciálního (neboť nejde o estetický vztah ve smyslu nějakého estétství) vztahu člověka ke světu: koresponsivní, kontemplativní a imaginativní. Ve všech těchto modelech nebo stránkách vztahu člověka k přírodě je možno zaslechnout echo Kantova bezzájmového zalíbení. 17 V korespondujícím vztahu je pociťována především naše přináležitost k přírodě a příroda jako něco, čemu vnitřně odpovídá naše představa dobrého života sem nejspíše náleží i opět kantovská myšlenka krásy jako symbolu mravnosti; příroda se zde jeví jako korespondující jev Wiederschein dobrého života. Tento typ vztahu je ostatně podle Seela pro lidský vztah k přírodě rozhodující. 18 V kontemplaci přírody je lidský praktický zájem vyřazen nejradikálněji 19, příroda zde nejvýrazněji vystupuje jako celek, je vnímána jako nezměrnost a nekonečný přesah. Ve vztahu imaginativním je zase přírodní krása vřazena do univerzálního estetického vztahu člověka ke světu a obsahuje i projektivní komponentu: příroda je inspirací ke svobodnému rozehrání fantazie, ovšem v méně kognitivním smyslu než je tomu v Kantově koncepci představivosti (Einbildungskraft) Hengstenberg, Hans-Eduard von: Philosophische Anthropologie. Stuttgart: W. Kohlhammer 1966, s Seel, M.: Eine Ästhetik der Natur. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1991, s Tamtéž, s. 243, Tamtéž, s

17 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Už Kant rozlišoval ve svých estetických úvahách krásu a vznešenost 20 ; také u Seela se toto rozlišení, ve výslovném vztahu k vnímání přírody vrací. Zatímco krása se týká spíše přírody v její konkrétní jevové určitosti a rozmanitosti, prožitek přírody jako něčeho vznešeného se týká její prostorové dimenze a neurčitě nekonečného přesahu lidských představ. Problém by bylo možno vyjádřit i takto: zatímco racionalista Kant chápal prožitek oné nepřiměřenosti jako nepřiměřenost jakéhokoli kvantitativního lidského určení rozumové ideji nekonečna, v návaznosti na Seelovy analýzy se ona nepřiměřenost zdá být spíše nepřiměřeností jakéhokoli racionálního určení vůči prožitku nekonečného přesahu, který zažíváme při setkání s přírodou. Mohli bychom to také charakterizovat jako transcendenci v imanenci. 21 K imaginativnímu aspektu vztahu člověka k přírodě uvedu opět Seelovu charakteristiku, že imaginativní estetická projekce do přírody je znakem toho, že náš vztah k ní je aktivní. 22 Celkově ale je estetický vztah k přírodě podle Seela obohacením dobrého života ; v tomto smyslu by snad bylo možno hovořit o kráse i jako symbolu mravnosti, ovšem bez metafyzických předpokladů by bylo třeba tento vztah pojmout konkrétně a složitěji. Příroda jako svět našeho života je nám totiž především nikoli symbolem, nýbrž něčím, co má pro nás smysl v sobě samém. Teprve sekundárně, v další interpretaci, ji můžeme chápat třeba jako symbol pro něco jiného: mravnost, ideu, boží přítomnost apod. Ale prvotní je naše zasažení přírodou v její kontingentnosti. 23 Co z toho vyplývá pro jeden z problémů jednoho sporu v rámci ekologického myšlení? Z esteticko-existenciální perspektivy se ukazují základní kategorie ekologické filosofie jako je zájem, hodnota i sám pojem přírody jako kategorie antroporelacionistické. 1. Náš lidský zájem, který máme na světě je primární a je řekněme apriorním výrazem našeho postavení ve světě. Speciálnější vztahy jako je zájem utilitární a manipulativní jsou součástí tohoto všeobsáhlého charakteru, lidský zájem na světě na něj není možno redukovat. Vztah ke světu jako ke světu našeho života je pro lidský zájem na něm primární. 2. Antropogenní a antropocentrická stránka vztahu člověka k přírodě jsou součástí obsáhlejšího vztahu antroporelacionistického : člověk nejen, že je hodnotitelem a takto východiskem hodnocení, hodnotitelem může být jen on. Antropogennost se tudíž promítá i do celkového pojetí vztahu člověka k přírodě, není jen na začátku, jako 20 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

18 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II východisko, ale průběžně spoluutváří a podmiňuje způsob, jakým se k přírodě vztahujeme. Naši lidskou perspektivu můžeme rozšiřovat, kultivovat, modifikovat, nikdy ji však nemůžeme opustit. Proto nepovažuji za smysluplné hovořit např. o hodnotě přírody jako hodnotě vlastní ve smyslu zásadní nezávislosti na člověku jako hodnotiteli: hodnotové vnímání světa je lidským vnímáním. 3. Antroporelacionismus má menší teoretické problémy, jak uchopit vztah člověka k mimo-lidské přírodě: nezastírá, že lidskou perspektivou je vidění přírody jako škály, a že to podmiňuje i lidské preference ve vztahu k přírodě a mimolidským bytostem. Toto východisko nemá problémy, jako mají biocentrické koncepce, máme-li totiž preferovat biotické systémy, druhy nebo individua, máme-li chápat zvířata jako individua či druhy apod. Antroporelacionismus má výhody i z hlediska praktických konsekvencí: nepočítá idealisticky se zásadní hodnotovou reorientací, natož etickou revolucí, ale chápe možnosti ekologicky příznivého, resp. udržitelného vývoje střízlivěji, např. jako zavádění biofilních prvků (Šmajs) 24 do našich zatím vůči přírodě spíše negativních typů kultury. Závěr: Stanovisko, které jsem zde nastínil nechce sugerovat dojem, že pojetí přírody jako přirozeného světa je jediným nebo posledním možným stanoviskem. Chtěl jsem jen podpořit antropocentrické, resp. spíše relacionistické stanovisko z poněkud nezvyklé strany, jež je formulována v esteticko-existenciálním diskursu. Literatura Attfield, R.: Environmental Ethics. An Overview for the Twenty-First Century. Cambridge: Cambridge Polity Press 2003 Hála, V.: Klaus Michael Meyer-Abich: Filosofie rozšířeného komunitarismu, v: Hála, V., Smreková, D., Palovičová, Z., Kolářský, R.: Etika a jej tradícia. Bratislava: Fox & Col., s Hála, V.: Robert Spaemann: Konzervativní reakce na (post-) modernu, v: Tamtéž, s N. Hartmann: Das Problem des geistigen Seins. Berlin: Walter de Gruyter 1962 Hengstenberg, Hans-Eduard von: Philosophische Anthropologie. Stuttgart: W. Kohlhammer 1966 Kant, I.: Kritika soudnosti. Praha: Odeon Šmajs, J.: Ohrožená kultura. Od evoluční ontologie k ekologické politice. Brno: Zvláštní vydání 1995.

19 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Meyer-Abich, K. M.: Aufstand für die Natur. Von der Umwelt zur Mitwelt. München: C. Hanser, 1990 Meyer-Abich, K. M.: Praktische Naturphilosophie. Erinnerung an einen vergessenen Traum. München: H. C. Beck 1997 Meyer-Abich, K.M.: Wege zum Frieden mit der Natur, Praktische Naturphilosophie für die Umweltpolitik. München: C. Hauser Verlag, 1984 Rolston, H. III: Philosophy Gone Wild. Essays in Environmental Ethics. New York: Prometheus Books, Buffalo, Seel, M.: Eine Ästhetik der Natur. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1991 Siep, L.: Konkrete Ethik. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 2004 Skýbová, M.: Vlastní hodnota přírody. Disertační práce. Olomouc 2008 (http://kfil.upol.cz/pgs/skybova-dis-vlastni_hodnota_prirody.pdf) Spaemann, R.: Grenzen. Zur ethischen Dimension des Handelns. Stuttgart: Clett-Cotta 2002 Spaemann, R.: Philosophische Essays. Stuttgart: Ph. Reclam 1994 Šmajs, J.: Ohrožená kultura. Od evoluční ontologie k ekologické politice. Brno: Zvláštní vydání 1995 Vlastimil Hála (* 1951) pracuje ve Filosofickém ústavu AV ČR v oddělení morální a politické filosofie. Předmětem jeho zájmu jsou především etické teorie minulosti i současnosti. Zabývá se též etickými aspekty ekologické problematiky. Uveřejnil knihu Impulsy Kantovy etiky a pojednání Možnosti hodnotové etiky. Publikuje především ve Filosofickém časopise, Filozofii, Soudobých dějinách. Přispěl i do časopisu Estetika. 19

20 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II Umění jako estetická forma univerza (K Schellingově koncepci metafyzické afinity mezi uměním a přírodou) 20 Vlastimil Zátka Umění a příroda jako produkt transcendentálního subjektu Německá filosofie přírody a estetika konce 18. století byly založeny na pojmu subjektu a byly teoriemi jáství. Jejich výchozím principem byl pojem transcendentálního subjektu 1 a v různých interpretacích tohoto pojmu se utvářela odlišná pojetí tohoto Já. Podle F. W. J. Schellinga, myslitele, jehož koncepce zde má největší význam, není tento subjekt ničím jiným, než produkováním sebe sama jako objektu. 2 Tento proces má dynamický charakter a specifickou strukturu, kterou Schelling podrobně analyzuje ve svém Systému transcendentálního idealismu z roku Schelling zde znázorňuje vývoj transcendentálního vědomí od prvního aktu sebenazírání, v němž se původní identické Já diferencuje do různých forem potencí v jeho terminologii a vyvíjí k potenci nejvyšší vlastnímu sebenázoru. Do centra Schellingovy pozornosti se dostává transcendentální obrazotvornost jako jádro transcendentální subjektivity. Schelling zde částečně navazuje na 1. vydání Kantovy Kritiky čistého rozumu, v níž transcendentální obrazotvornost rovněž hrála dominantní úlohu. Tvořila základ obou poznávacích sil subjektu rozvažování a názoru a spojovala je do syntetického celku. 3 Schelling ve své koncepci postoupil dále a pod vlivem Fichtovy teorie transcendentálního subjektu usoudil, že aktivita transcendentální obrazotvornosti musí mít hlubší charakter a plnit významnější funkce. Nelze ji interpretovat pouze jako syntetizující element transcendentálního subjektu, nýbrž představuje samostatnou produktivní sílu. Vystupuje ve dvou formách vědomé a nevědomé činnosti. Z její nevědomé činnosti vzniká příroda, z vědomé činnosti se rodí umění. Příroda a umění tedy pocházejí z jediného zdroje a jsou produktem identické činnosti transcendentálního subjektu aktivity transcendentální obrazotvornosti a nekonečné produktivity intelektuálního názoru. Schelling po- 1 Srv. Schelling, F. W. J.: Zur Geschichte der neueren Philosophie. Leipzig: Reclam 1975, s Schelling, F. W. J.: System der transzendentalen Idealismus, v: Schelling, F. W. J. Frühschriften. Berlin: Akademie Verlag 1971, s Kant, I.: Kritik der reinen Vernuft. Leipzig: Reclam 1978, s

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. ---------------------

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. --------------------- 1 E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. --------------------- Ekonomický zákon (bytí lidsky jsoucího) a vědecký zákon ekonomický (bytí lidsky jsoucího). Vladimír Kyprý. Resumé:

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz)

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Logický důsledek Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Úvod P 1 Logický důsledek je hlavním předmětem zájmu logiky. Je to relace mezi premisami a závěry logicky platných úsudků: v logicky platném úsudku závěr

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA, INVESTOVÁNÍ, OCEŇOVÁNÍ, RIZIKO, FLEXIBILITA Dana Dluhošová a kol. Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. prof. Ing. Jozef

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Odmítnutíuniverzálního subjektu

Odmítnutíuniverzálního subjektu Odmítnutíuniverzálního subjektu Odlišnosti v sociálním prostoru Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci Osnova příspěvku 1. Diskuse odmítnutí univerzálního subjektu a předpokladukonstruovánísvěta

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní i vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností. Je součástí vzdělávací oblasti

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník Charakteristika předmětu ETICKÁ VÝCHOVA 6. ročník Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět: Etická výchova (EtV) je realizován v 6. ročníku jako volitelný předmět v rozsahu 1 hodina týdně.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. 3. ročníku 1

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro. gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového. vzdělávání

Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro. gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového. vzdělávání Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového vzdělávání Mgr. Regína Dlouhá Člověk v tísni společnost při ČT, o.p.s. 2004 1. Smysl GRV a definování

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE T. G. MASARYK UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE PRAKTICKÁ FILOZOFIE NA ZÁKLADĚ SOCIOLOGIE ETIKA Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Praha 2012 OBSAH PRAKTICKÁ

Více

Seminář pro učitele geografie

Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Prezentace připravované učebnice Myšlení v globálních a evropských souvislostech Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. Mgr. Zuzana Houdková Seminář pro učitele geografie Dílčí témata:

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Zápis ze setkání didaktiků občanské nauky, občanské výchovy, základů společenských věd, psychologie a etické výchovy 2. 5.

Zápis ze setkání didaktiků občanské nauky, občanské výchovy, základů společenských věd, psychologie a etické výchovy 2. 5. Zápis ze setkání didaktiků občanské nauky, občanské výchovy, základů společenských věd, psychologie a etické výchovy 2. 5. 2012, MŠMT Přítomní členové pracovní skupiny AK: prof. PaedDr. I. Stuchlíková,

Více

dimenze města Prof. Petr Oslzlý: Funkce divadla a divadelní školy v při utváření lidské

dimenze města Prof. Petr Oslzlý: Funkce divadla a divadelní školy v při utváření lidské Prof. Petr Oslzlý: Funkce divadla a divadelní školy v při utváření lidské dimenze města Příspěvek byl přednesen v rámci symposia A4 Obnova měst a role uměleckých škol na 11. výroční konferenci ELIA v Nantes

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

Filozofie a společenské vědy

Filozofie a společenské vědy Filozofie a společenské vědy Studijní program: B6101 Filozofie Studijní obor: Filozofie a společenské vědy Bakalářské studium, prezenční forma studia, standardní doba studia 3 roky Výuku zajišťuje: Ústav

Více

Téma IV-V. Environmentální sociologie

Téma IV-V. Environmentální sociologie Environmentální sociologie. Téma IV-V Environmentální diskurz: proměny a typologie environmentálního diskurzu, mocenské vztahy a environmentální (ne)spravedlnost Diskurz Diskurz - je určitým souborem příběhů,

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Terminologie ve výzkumu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metoda = návod, způsob, cesta, jak něco poznat, něčeho docílit Kroky vedoucí k určitému cíli musí být zdůvodnitelné Objektivně přiměřené

Více

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA Specializace z výtvarné výchovy 2-4 Seznamování s uměním v praxi 2 Teorie výtvarného a samostatně vyhledává informace o dané tematice, autorovi; aktivně se podílí na programu exkurzí; vyjádří vlastní prožitky

Více

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky / GENDER TOOLBOX Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky podle Geritt Kaschuby / Karin Derichs-Kunstmann 1. Dimenze obsahy Gendrové perspektivy v oblasti práce s dětmi a mládeží jako téma Jsou genderové

Více

METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ. B_Smak

METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ. B_Smak Ročník/semestr METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ B_Smak Zápočet doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. Cílem prvního tématického celku je definovat základní historické vývojové

Více

E T I C K Ý K O D E X

E T I C K Ý K O D E X E T I C K Ý K O D E X VĚDECKÉHO PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. ZE DNE 1. 1. 2008 Praha 2008 Motto: "Jít za poznáním, to je, pane, život svrchovaně činný. Když řeknete věda,

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Chemie Kód modulu Ch-H-1/1-4 Délka modulu 49 hodin Platnost 01.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí Teoretické

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Předmět: Podnikový a personální management Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST

Více

Modul H Vzdělávání pracovníků mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul H Vzdělávání pracovníků mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul H Vzdělávání pracovníků mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová - termín motivace označuje hybnou sílu či energii, která nás vede k určitému chování a jednání

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Volitelné předměty - Umění a kultura Výtvarná tvorba Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Výtvarná tvorba je vzdělávací

Více

Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu

Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu Metodické přístupy Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná metodika pro sběr a vyhodnocení primárních dat, relevantní pro účely

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd

Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obor vzdělávání: -41-M/01 Strojírenství 6-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních vyučovacích

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Předmět: Hudební umění

Předmět: Hudební umění Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební obor Hudební obor je realizován v povinném předmětu hudební umění a v případě zájmu studentů v kroužcích či volitelných seminářích. Vyučovací

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE Účel Vytvoření modelu, který by popisoval hlavní faktory působící na systém udržitelné spotřeby a výroby (USV) z pohledu výrobce, bylo

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Výtvarná výchova. 2. období 4. ročník. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Očekávané výstupy předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Výtvarná výchova. 2. období 4. ročník. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Očekávané výstupy předmětu UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Umění a kultura Výtvarná výchova 2. období 4. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období:

Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období: Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období: Termíny konání profilových zkoušek jarního období 1. 4.

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Gendrová analýza organizací

Gendrová analýza organizací Gendrová Cílová skupina (-y): Vedoucí pracovníci, řídící skupiny, projektové skupiny, týmy, všechny skupiny zaměstnanců a zaměstnankyň dané organizace Cíl: Poznat analytické instrumenty První kroky při

Více

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU - PRVOUKA, VLASTIVĚDA A PŘÍRODOVĚDA 1. STUPEŇ Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována

Více

Obsah. I. Objektivní pravděpodobnosti. 1. Pravděpodobnost a relativní četnosti... 23

Obsah. I. Objektivní pravděpodobnosti. 1. Pravděpodobnost a relativní četnosti... 23 Obsah Předmluva... 15 I. Objektivní pravděpodobnosti 1. Pravděpodobnost a relativní četnosti... 23 1.1 Úvod... 23 1.2 Základy frekvenční interpretace... 24 1.2.1 Pravděpodobnost a hromadné jevy... 24 1.2.2

Více

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014 Herní způsob převyprávění historických příběhů v roli jako vhodná příležitost k započetí širší diskuse o významných osobnostech a událostech v dějinách Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA PODĚBRADY Školní 556, okres Nymburk, sídlo Školní 556/II Poděbrady 290 01, tel.: 312 316 900, e-mail: zstgm@zstgmpodebrady.cz Environmentální výchova Koordinátor: Mgr. Bc.

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

Pokyny k vyplňování dotazníku

Pokyny k vyplňování dotazníku Recepce filosofie na českých středních školách v souvislosti s užitými způsoby výuky Pokyny k vyplňování dotazníku Dotazník je původně určen k vyplnění přímo v hodinách za mojí asistence (s případným pokusem

Více

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Základní informace o co se jedná a k čemu to slouží

Základní informace o co se jedná a k čemu to slouží Základní informace o co se jedná a k čemu to slouží založené na relačních databází transakční systémy, které jsou určeny pro pořizování a ukládání dat v reálném čase (ERP, účetní, ekonomické a další podnikové

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Ekologie Kód modulu Ekg-H-1/1-5 Délka modulu 16 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu Povinný Pojetí teoretické

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem předmětu Ekologie je zprostředkovat základní ekologické pojmy a principy. Poukázat na souvislosti mezi environmentálními,

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více