obrázek na obálce: Aelbert Cuyp: Pohled na Dordrecht z východu. kol (Rijksmuseum, Amsterdam)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "obrázek na obálce: Aelbert Cuyp: Pohled na Dordrecht z východu. kol. 1655 (Rijksmuseum, Amsterdam)"

Transkript

1

2 obrázek na obálce: Aelbert Cuyp: Pohled na Dordrecht z východu. kol (Rijksmuseum, Amsterdam)

3 Krása, krajina, příroda II. Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí K. Stibral, B. Binka, O. Dadejík (eds.) MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO 2009

4 Vychází s podporou projektů: Národního programu výzkumu II., č. 2B06126, GA ČR č. 408/06/0950, MSM recenzovali: Mgr. Michal Andrle, Ph.D., Mgr. Tomáš Daněk, prof. PhDr. Jarmila Doubravová, CSc., RNDr. Radim Hédl, Ph.D. prof. PhDr. Jaroslav Hroch, CSc., prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Masarykova univerzita, 2009 grafická úprava Radim Šašinka ISBN

5 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Obsah Vlastimil Zuska Krása, krajina, příroda II úvod 7 I. Esteticko-filosofická část 9 Vlastimil Hála Estetický vztah k přírodě a problém sporu antropocentrismu s biocentrismem 11 Vlastimil Zátka Umění jako estetická forma univerza (K Schellingově koncepci metafyzické afinity mezi uměním a přírodou) 20 Štěpán Kubalík Druhá příroda u McDowella I. 33 Jakub Stejskal Druhá příroda u McDowella II. 40 Ondřej Dadejík & Martin Kaplický Kritika kognitivní estetiky přírody Allena Carlsona 47 Jan Staněk Poznámky k estetice zpustlosti 55 Markéta Fošumová Logos proti chaosu (Krása v přírodě v ruském kosmismu) 65 5

6 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II Wendy Drozenová Zahrada jako paradigma krásy přírody 72 Bohuslav Binka Role estetické hodnoty přírody jako argumentu pro její ochranu v díle Josefa Šmajse a Hany Librové 78 II. Přírodovědná část 93 Lenka Ovčáčková Ernst Haeckel a jeho přírodovědné monistické náboženství 95 Karel Stibral Česká biologizující estetika 20. století 102 Trpáková Ivana, Trpák Pavel Estetika krajiny na mapách v průběhu času 116 Filip Jaroš Adaptivní význam zbarvení kočkovitých šelem. Empirie, fikce a vykročení k estetice 124 Michal Schmoranz Biodiverzita v misce bakterie jako indikátor jevového rozrůznění organismů 135 Michaela Zemková Nová divočina v Praze její biodiverzita a estetika 152 Summary 161 6

7 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Krása, krajina, příroda II úvod Vlastimil Zuska V pořadí druhá 1 kolektivní monografie téhož zaměření, nabízející výběr rozpracovaných textů na základě předchozí stejnojmenné konference, opět zacílila na volné téma krásy v přírodě a krásy přírody, eventuálně krajiny, což je vymezení asi stejně přesné jako je rovnítko mezi současnou estetikou a naukou o kráse. Některé vzorce chování se ovšem i zde opakují a poukazují tak na zřejmě hlubší založení některých předsudků ve smyslu zastávaných přesvědčení, mimo jiné i o povaze estetické zkušenosti, o předmětu estetiky, životním světě, vztahu umění a přírody, roli přírody a krajiny v lidském životě či dokonce existenci. Většina kapitol se naštěstí nesnaží prosazovat fixovaná dogmata, ale hledá netriviální pohledy na problémové pole, záměrně vágně vymezené názvem konference. Pozorný čtenář a posluchač, pokud by si dal tu práci a porovnal obě konference 2, by mohl zaznamenat mírné, ale znatelné sbližování perspektiv, pozitivní kontaminaci specialistů nákazami z jiných disciplín. Přesto si divergentní přístupy vyžádaly členění konference do dvou částí, protože mnohokrát a mnoho let skloňovaná interdisciplinarita, která se stálým omíláním změnila v klišé, není dost dobře možná tam, kde jsou příslušné diskurzy, tedy obory rozprav, nekompatibilní v důsledku konceptuální neslučitelnosti. Tedy například, použije-li adjektivum estetický či substantivum estetika biolog, zkoumající množení tkáňových kultur, nemíní tím totéž, co environmentální estetik Carlson, ani Schelling ve svém metafysickém monismu, abychom zůstali v zóně prezentovaných příspěvků. Současná estetika (a současná zde zabírá časovou niku minimálně od 18. století po dnešek) nikdy nebyla (jen) naukou o kráse, stejně jako nemůžeme smysluplně redukovat třeba etiku na jakousi nauku o dobru. Rovněž ztotožňování estetického prožitku s (pouhou) smyslovou, zhusta vizuální libostí či dokonce líbivostí je stejně hluboce zavádějící jako je zakořeněné nejen v tzv. laické veřejnosti. Členění podle pojmové slučitelnosti tedy vyústilo opět v část esteticko-filosofickou (což by byl pleonasmus, protože estetika je filosofickou disciplinou, kdybychom 1 První kniha, obdobně nazvaná Krása, krajina, příroda (eds. K. Stibral, O. Dadejík), dvojnásobného rozsahu, bohužel zatím nevyšla a vyjde až po této monografii. Připravována byla ale o rok dříve, opět v následnosti na předchozí stejnojmennou dvoudenní konferenci. 2 Konference konané v Ústavu teorie a dějin umění AV ČR v Praze pod názvem Krása, krajina, příroda a Krása, krajina, příroda II. 21. a

8 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II tím nemínili příspěvky jak z pohledu estetiky, tak z hlediska obecné filosofie) a část přírodovědnou, přičemž převahu má v této části, nikoli překvapivě biologie (zoologie a botanika). Zvolenému rozdělení podle diskursivních žánrů se však naštěstí nedaří zastřít několik společných úběžníků o kráse v přírodě nikdo nepochybuje a některé příspěvky se věnují úloze estetické dimenze či chceme-li estetična (což je pojem podstatně širší nežli krása) pro život nejen lidský; autonomnost či objektivita estetična v přírodě je z pohledu estetiky poněkud obtížně přijatelná, pokud ovšem nevstoupí do hry koncept druhé přírody nebo možnost a potřeba vyvázání se z antropocentrického postoje. Současné debaty v mnoha disciplínách se neodehrávají nezávisle na historickém vývoji a proto nechybí několik sond do minulosti, od české biologizující estetiky či estetizující biologie, přes Haeckelovo přírodovědné náboženství a Schellingovu reciprocitu umění a přírody po ruský kosmismus a kritiku současné enviromentální estetiky, hrozící podřízeností epistemologii. Je-li biodiverzita pozitivní hodnotou nejen pro přežití, ale i pro kvalitu života vůbec, jak z několika příspěvků vyplývá a to mnohdy faktograficky překvapivě například množství rostlinných i živočišných druhů je větší a pestřejší v zelené krajnici podél dálnice nežli v borové monokultuře, pak diverzita příspěvků, přístupů a relevantních problémových okruhů konference zřejmě přispěje k rozkvětu zúčastněních disciplin nebo alespoň k pokračujícím debatám na nadhozená témata a i za přispění (jakkoli malé) tohoto setkání ustavujících se a prohlubujících témat. Lze si jen přát, aby volně propojený trs pohledů na estetické kvality a hodnoty přírody, krajiny, nových divočin v městech, zahradách i v druhé přírodě a v nás inspiroval a snad i trochu poučil. 8

9 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí I. Esteticko-filosofická část 9

10 10 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II

11 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Estetický vztah k přírodě a problém sporu antropocentrismu s biocentrismem Vlastimil Hála I. Úvod Ve svém textu se pokusím spojit ekologickou tematiku s tematikou filosoficko-estetickou tak, že některé problémy, vyvstávající ve sporu mezi antropocentrismem a biocentrismem zkusím ukázat z perspektivy, usilující o uchopení estetického vztahu člověka k přírodě jako vztahu, který má v širším smyslu i existenciální a ontologický rozměr. Pokusím se ukázat, jak může k osvětlení některých témat frekventovaných v ekologických diskursech přispět odlišný, k ekologické tematice primárně neorientovaný diskurs. Smysl tohoto pokusu vidím v podpoře antropocentrické, resp. antroporelacionistické pozice, s vědomím, že takový přístup je pouze jedním z mnoha možných. Klíčové zde budou pojmy perspektivy, zájmu, hodnoty a způsobu bytí, a především samo pojetí přírody. V prvním případě se zaměřím především na některé teze fyziocentrické koncepce K. M. Meyera-Abicha, v druhém vyjdu především z interpretací M. Seela. II. Spor antropocentrismu a biocentrismu a) Fyziocentrismus a lidská perspektiva Jedním z klíčových témat ekologické filosofie je problém, zda a v jakém smyslu je možno překročit to, co je nazýváno antropocentrickou perspektivou, resp. ji modifikovat a integrovat do ní i jiné perspektivy. Tento problém uvádí jako klíčový pro spor antropocentrismu a biocentrismu M. Skýbová ve své disertační práci o problému vlastní hodnoty přírody 1. Především se jedná o možnost zaujetí perspektivy mimo-lidských bytostí, zvláště zvířat, ale v některých radikálních biocentrických, resp. (negativně vyjádřeno) antiantropocentrických filosofických koncepcích i třeba rostlin, 1 Skýbová, M.: Vlastní hodnota přírody. Disertační práce. Olomouc

12 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II stromů a přírodních útvarů. Německý filosof K. M. Meyer-Abich je představitelem radikální varianty biocentrismu, již nazývá fyziocentrismem 2 ; pouze biocentrické hledisko je mu příliš úzké. Chce tím zdůraznit, že tématem jeho koncepce, vyjadřující správný vztah k celku bytí, resp. konkrétněji k přírodě v nejširším smyslu, je vztah neomezující se na živou přírodu. Meyer-Abich vychází ve své koncepci z pozic usilujících o radikální překonání (většinou jednostranně pojaté) pozice antropocentrismu. Podle jeho pojetí je antropocentrikem ten, kdo si myslí, že všechno, co není člověk, je zde jen k dispozici. Člověk se k tomu vztahuje tak, že to může mít. Meyer-Abich využívá slavného heideggerovského motivu zapomenutosti bytí, který ovšem transformuje v ekologicky realistickém smyslu v zapomenutost přírody (Vergessenheit der Natur). 3 Je jasné, že tímto posunem z ontologické do ontické roviny zachází s Heideggerovým podnětem volně, že jej zapojuje do jiného významového kontextu, neboť příroda, jak o ní mluví, není nezpředmědnitelným bytím, jež se samo ukazuje, nýbrž právě univerzem tvořeným určitými předmětnými komponentami jako jsou živly a dokonce artefakty. To právě vyvolává otázku, v jakém smyslu se vlastně jedná o přírodu, k čemuž se vrátím v druhé části příspěvku. Antropocentrismus je i pro Meyer-Abicha, podobně jako pro mnoho jiných ekologických myslitelů chápán jako v zásadě nesprávný postoj člověka ke světu, resp. k přírodě, založený na privilegovaném pojetí lidstva jako exkluzivního společenství vůči celku přírody. Autor mluví dokonce o lidském šovinismu. 4 Meyer-Abich rovněž upřesňuje své pojetí antropocentrismu jako něčeho, co je spjato s kategorií specificky lidského zájmu 5 Pojem antropocentrismu je pro něj převážně spíše obecným titulem pro nesprávný vztah ke světu, vyvozující starost o přírodu z lidského zájmu, tedy z perspektivy ve svém sebepojetí privilegované lidské bytosti. I když většinou interpretuje pojetí lidského zájmu v utilitárně-manipulativním smyslu, Meyer-Abich zná vedle hrubého antropocentrismu lidského egoistického zájmu totiž i pročištěný antropocentrismus, který zdůrazňuje, že je nutno, a to kvůli nám samým, neomezovat diapazón lidského zájmu jen na vztah k nám lidem. Tuto pozici lze interpretovat tak, že je přímo v našem lidském zájmu integrovat do něj i to, co onen zájem, jak se nám jeví v prvním plánu, překračuje, tedy integrovat do něj i žádoucí vztah k přírodě a bytostem, jež ji spolu s námi tvoří. Takto pojatý antropocentrismus by bylo možno nazvat i ušlechtilým. Jako představitele takového pojetí uvádí Meyer-Abich R. Spaemanna. I ten je pro něj ovšem 12 2 Meyer-Abich, K. M.: Wege zum Frieden mit der Natur. Praktische Naturphilosophie für die Umweltpolitik. München: C. Hanser 1984, s. 99 aj. 3 Tamtéž, s Meyer-Abich, K. M.: Aufstand für die Natur. Von der Umwelt zur Mitwelt. München: C. Hanser 1990, s. 69, 72, Tamtéž, s. 73, 77 82, srov. i s

13 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí jednostranný svým akcentováním lidského zájmu jako východiska péče o přírodu 6. Poněkud jinak zase argumentuje proti lidskému zájmu jako adekvátnímu východisku vztahu k přírodě R. Attfield, když poukazuje na to, že člověk není ani kvantitativně s to pojmout do své mysli představu budoucích stavů světa, pohybující se v řádu miliard, biliónů apod. let. Kriticky je k tomu třeba dodat, že autor nerozlišuje mezi aktuálním a posibilistickým, resp. potenciálním hodnocením a chápe celý problém výlučně v aktuálním smyslu. 7 U Meyera-Abicha má ale problém ještě důležitější stránku. Především totiž jakákoli antropocentrická pozice nezachycuje adekvátně demokratickou ideu společenství bytostí vytvářejících přírodu, implikující i neprivilegované začlenění člověka do něj. Toto společenství nazývá Meyer-Abich spolubytím (Mitsein) a mimo-lidský svět jako Mitwelt, tedy jako sdílené společenství, nikoli jako Umwelt, životní prostředí, jež je nám vnějším okolím. Sám autor nejednou do zmíněného společenství zařazuje vedle zvířat a rostlin i elementy, a dokonce artefakty. 8 V tomto smyslu hovoří o rozšířeném komunitarismu. Klíčovým problémem je zde způsob bytí člověka a jiných, přírodu spoluvytvářejících bytostí. b) Lidská existence a rozšířený komunitarismus Kardinální význam má Meyer-Abichovo pojetí způsobů bytí člověka a zvířat. Přestože zde Meyer-Abich někdy hovoří, jako by přijímal Plessnerovu koncepci excentrické pozicionality 9, hlavní jeho tezí je, že nemáme privilegované postavení, nýbrž přináležíme k přírodě právě jako kočka kočičím způsobem (katzenhaft), strom stromově (baumhaft), apod. 10 To je stanovisko blízké biocentrickému egalitarismu. Tato stanoviska obecněji řečeno vycházejí z odmítnutí ontologického a axiologického preferování člověka oproti ostatní přírodě. Příroda i mimo-lidské bytosti mají vlastní hodnotu (intrinsic value), pro niž není konstitutivní vztah k člověku jako hodnotiteli (odkazuji na disertační práci M. Skýbové Vlastní hodnota přírody, kde je toto téma nejdůkladněji rozpracováno). Svébytnost lidského bytí oproti jiným bytostem je zde pojata jakoby v lineárním, resp. horizontálním, nikoli vertikálním, resp. hierarchickém smyslu. I Meyer-Abich samozřejmě ví, že 6 Meyer-Abich, K. M.: Wege zum Frieden mit der Natur. Praktische Naturphilosophie für die Umweltpoliti. München: C. Hanser 1984, s Attfield, R.: Environmental Ethics. An Overview for the Twenty-First Century: Cambridge Polity Press 2003, s Meyer-Abich, K. M.: Wege zum Frieden mit der Natur. Praktische Naturphilosophie für die Umweltpolitik. München: C. Hanser 1984, s Plessner, H: Die Stufen des Organischen und der Mensch: Einleitung in die philosophische Anthropologie 3. Aufl. Berlin: W. de Gruyter Srov. též.: Hartmann, N.: Das Problem des geistigen Seins. Berlin: Walter de Gruyter 1962, s Meyer-Abich, K. M.: Aufstand für die Natur. Von der Umwelt zur Mitwelt. München: C. Hanser 1990, s

14 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II člověk je také bytostí kulturotvornou, a že příroda v něm pokračuje, neboť je v člověku a člověkem prodloužena v kultuře, svébytně lidském fenoménu. 11 Je až s podivem, že Meyer-Abich na tomto místě neuvažuje o problému kultury v kontextu právě s otázkou způsobu bytí člověka v porovnání se způsobem bytí mimolidských bytostí. Naším lidským úkolem je totiž podle něj vnést do světa kulturu, a to nikoli proti přírodě, nýbrž právě jako její naplnění v kultuře. 12 c) Emocionální a hodnotové vnímání přírody Pro vztah člověka k přírodě, jeho vnímání, zakoušení přírody vůbec má podstatný význam hodnotová dimenze tohoto setkání: příkladem zde může být i pojetí amerického ekologického myslitele H. Rolstona III, autora knihy Philosophy Gone Wild. 13 Divoká příroda (wild nature, wilderness) je ve své mnohotvárné konkrétnosti pochopena sama jako základní vlastní (intrinsic) hodnota 14 a takto de facto jako rezervoár hodnot. 15 Nedotčená příroda je zakládající hodnotou a zároveň generujícím zdrojem hodnotové významnosti. Pozoruhodná a pro bio- i fyzio-centrickou pozici příznačná je ovšem autorova argumentace, která byla jakoby preludiem k druhé části příspěvku: Jestliže je Rolstonovi příkladem vlastní hodnoty, nezávislé na lidském vědomí, svobodný let jestřába, jak se ukazuje lidskému pozorování, vyvstává otázka, v jakém smyslu zde vlastně klíčová kategorie všech ekologických filosofií příroda figuruje. Figuruje zde totiž jako něco, co rozeznívá naše vnímání, hru naší fantazie, případně cítění a vědomí naší přináležitosti k obsáhlejšímu celku. Zde je dále jakoby shrnut paradox základního biocentrického hlediska, podle něhož příroda a všechny bytosti, jež ji spoluvytvářejí, mají hodnotu nezávislou na člověku, jeho vědomí, hodnocení apod., ale argumentuje se často implicité právě vztahem k lidskému vnímání Meyer-Abich, K. M.: Praktische Naturphilosophie. Erinnerung an einen vergessenen Traum. München: H. C. Beck 1997, s. 260, 367; Meyer-Abich, K. M.: Aufstand für die Natur. Von der Umwelt zur Mitwelt. München: C. Hanser Verlag 1990, s. 51, 90, Meyer-Abich, K. M.: Praktische Naturphilosophie. Erinnerung an einen vergessenen Traum. München: H. C. Beck 1997, s. 368, 373, Rolston, H.: Philosophy Gone Wild. Essays in Environmental Ethics. New York: Prometheus Books, Buffalo Tamtéž, s Tamtéž, s. 44.

15 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí III. Příroda jako svět našeho života a) Hodnota a zájem Příroda vystupuje v ekologických koncepcích v zásadě ve dvojím smyslu: jako téma vědeckých disciplin, souhrnný titul vědeckých abstrakcí, idealizací, modelování apod. Za druhé ale je příroda tím, co Husserl nazval životním světem, resp. přirozeným světem. Příroda v tomto smyslu je mohli bychom též říci přírodou pro nás, resp. jak je pro nás. Právě to je ta příroda, jejíž součástí jsou řeky, divočina apod., náš životní svět, jehož jsme takříkajíc vždy již součástí, jehož zkušenost je i pro naší existenci něčím podstatným, přinášejícím radost. Právě přírodu v tomto smyslu vnímáme, jak říká Meyer-Abich, srdcem. Toto vždy již, které můžeme pře-,resp. mimo-vědecky tematizovat jako byť neurčitý celek, je náš životní svět. Přírodu v tomto smyslu chápeme jako něco, na čem máme takříkajíc apriori zájem, protože je to něco, co tvoří rámec, souvislost i přesah našeho života; V další filosofické, resp. spekulativní interpretaci můžeme pak tento celek různě pojímat, třeba i bio-, resp. fyziocentricky, jako egalitární společenství bytostí, něco, co má vlastní hodnotu apod. Neměli bychom ale zapomínat, že jsme to vždy my, kteří provádíme tyto a další hodnotící interpretace. A tady se ukazuje mnohem širší rozsah pojmu zájem : zájmem není zdaleka jen manipulativní a utilitárně zaměřený vztah; náš zájem na přírodě má původnější význam: je východiskem našeho vztahu k přírodě, je spjat s lidskou perspektivou, s naší samotnou existencí. Nejinak je tomu u další v ekologické literatuře frekventované kategorie: hodnoty ; můžeme přírodě a jejím jednotlivým součástem přikládat jakkoli silně pojatou vlastní hodnotu, ale vždy nejen, že jsme oněmi hodnotiteli my, ale můžeme jimi být pouze my, což není totéž. Znamená to totiž, že lze sice uvažovat o hodnotě nezávisle na aktuálním lidském hodnotícím aktu, nikoli ale nezávisle na specificky lidském způsobu vnímání světa, jímž je chápání hodnotové. Ekologičtí filosofové by se mohli poučit na starších filosofických tradicích, zvl. na tradici hodnotové etiky, která náš vztah ke světu (zde především intersubjektivnímu) charakterizovala jako hodnotovou odpověď. b) Svébytnost lidského způsobu bytí Co je ale předpokladem toho, že se ke světu vztahujeme jako k něčemu, co vždy již chápeme hodnotově a na čem máme díky tomu vždy zájem principiální, nikoli nutně konkrétně aktuální (tematizovaný v miliardách let)? Je to právě svébytný způsob našeho bytí, to, co H. Plessner nazval excentrickou pozicionalitou, resp. co H.-E. Hengstenberg charakterizoval 15

16 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II jakožto život jako střed (na rozdíl od zvířete, které žije ze středu ). 16 Právě jedině tato svébytnost nám umožňuje vnímat přírodu jako celek, jako zahrnující přesah, jako svět. I díky tomuto přesahu můžeme rozprostřít náš zájem o přírodu, svět jako celek i za hranice naší kvantitativní představivost. Způsobem svého bytí se člověk relativně distancuje od bezprostředního začlenění do přírody, a proto jeho způsob bytí je svébytností principiální a kvalitativní, jež mu zaručuje, ať chce či ne, privilegované postavení v komunitě bytostí vytvářejících přírodu. Z této své pozice pak pohlíží spontánně na přírodu jako na škálu, a mimo jiné přirozeně diferencuje mezi zvířaty apod. IV. Existenciální význam estetického vztahu k přírodě Podstatnou dimenzí svébytného lidského postavení v přírodě a vůči přírodě je vztah, který bychom mohli nazvat estetickoexistenciálním, který má i bezprostřední ontologické konsekvence. Tento vztah lze charakterizovat různě, ale v každém případě předpokládá lidskou zainteresovanost na světě. M. Seel např. zde rozeznává tři základní modely estetického, resp. esteticko-existenciálního (neboť nejde o estetický vztah ve smyslu nějakého estétství) vztahu člověka ke světu: koresponsivní, kontemplativní a imaginativní. Ve všech těchto modelech nebo stránkách vztahu člověka k přírodě je možno zaslechnout echo Kantova bezzájmového zalíbení. 17 V korespondujícím vztahu je pociťována především naše přináležitost k přírodě a příroda jako něco, čemu vnitřně odpovídá naše představa dobrého života sem nejspíše náleží i opět kantovská myšlenka krásy jako symbolu mravnosti; příroda se zde jeví jako korespondující jev Wiederschein dobrého života. Tento typ vztahu je ostatně podle Seela pro lidský vztah k přírodě rozhodující. 18 V kontemplaci přírody je lidský praktický zájem vyřazen nejradikálněji 19, příroda zde nejvýrazněji vystupuje jako celek, je vnímána jako nezměrnost a nekonečný přesah. Ve vztahu imaginativním je zase přírodní krása vřazena do univerzálního estetického vztahu člověka ke světu a obsahuje i projektivní komponentu: příroda je inspirací ke svobodnému rozehrání fantazie, ovšem v méně kognitivním smyslu než je tomu v Kantově koncepci představivosti (Einbildungskraft) Hengstenberg, Hans-Eduard von: Philosophische Anthropologie. Stuttgart: W. Kohlhammer 1966, s Seel, M.: Eine Ästhetik der Natur. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1991, s Tamtéž, s. 243, Tamtéž, s

17 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Už Kant rozlišoval ve svých estetických úvahách krásu a vznešenost 20 ; také u Seela se toto rozlišení, ve výslovném vztahu k vnímání přírody vrací. Zatímco krása se týká spíše přírody v její konkrétní jevové určitosti a rozmanitosti, prožitek přírody jako něčeho vznešeného se týká její prostorové dimenze a neurčitě nekonečného přesahu lidských představ. Problém by bylo možno vyjádřit i takto: zatímco racionalista Kant chápal prožitek oné nepřiměřenosti jako nepřiměřenost jakéhokoli kvantitativního lidského určení rozumové ideji nekonečna, v návaznosti na Seelovy analýzy se ona nepřiměřenost zdá být spíše nepřiměřeností jakéhokoli racionálního určení vůči prožitku nekonečného přesahu, který zažíváme při setkání s přírodou. Mohli bychom to také charakterizovat jako transcendenci v imanenci. 21 K imaginativnímu aspektu vztahu člověka k přírodě uvedu opět Seelovu charakteristiku, že imaginativní estetická projekce do přírody je znakem toho, že náš vztah k ní je aktivní. 22 Celkově ale je estetický vztah k přírodě podle Seela obohacením dobrého života ; v tomto smyslu by snad bylo možno hovořit o kráse i jako symbolu mravnosti, ovšem bez metafyzických předpokladů by bylo třeba tento vztah pojmout konkrétně a složitěji. Příroda jako svět našeho života je nám totiž především nikoli symbolem, nýbrž něčím, co má pro nás smysl v sobě samém. Teprve sekundárně, v další interpretaci, ji můžeme chápat třeba jako symbol pro něco jiného: mravnost, ideu, boží přítomnost apod. Ale prvotní je naše zasažení přírodou v její kontingentnosti. 23 Co z toho vyplývá pro jeden z problémů jednoho sporu v rámci ekologického myšlení? Z esteticko-existenciální perspektivy se ukazují základní kategorie ekologické filosofie jako je zájem, hodnota i sám pojem přírody jako kategorie antroporelacionistické. 1. Náš lidský zájem, který máme na světě je primární a je řekněme apriorním výrazem našeho postavení ve světě. Speciálnější vztahy jako je zájem utilitární a manipulativní jsou součástí tohoto všeobsáhlého charakteru, lidský zájem na světě na něj není možno redukovat. Vztah ke světu jako ke světu našeho života je pro lidský zájem na něm primární. 2. Antropogenní a antropocentrická stránka vztahu člověka k přírodě jsou součástí obsáhlejšího vztahu antroporelacionistického : člověk nejen, že je hodnotitelem a takto východiskem hodnocení, hodnotitelem může být jen on. Antropogennost se tudíž promítá i do celkového pojetí vztahu člověka k přírodě, není jen na začátku, jako 20 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

18 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II východisko, ale průběžně spoluutváří a podmiňuje způsob, jakým se k přírodě vztahujeme. Naši lidskou perspektivu můžeme rozšiřovat, kultivovat, modifikovat, nikdy ji však nemůžeme opustit. Proto nepovažuji za smysluplné hovořit např. o hodnotě přírody jako hodnotě vlastní ve smyslu zásadní nezávislosti na člověku jako hodnotiteli: hodnotové vnímání světa je lidským vnímáním. 3. Antroporelacionismus má menší teoretické problémy, jak uchopit vztah člověka k mimo-lidské přírodě: nezastírá, že lidskou perspektivou je vidění přírody jako škály, a že to podmiňuje i lidské preference ve vztahu k přírodě a mimolidským bytostem. Toto východisko nemá problémy, jako mají biocentrické koncepce, máme-li totiž preferovat biotické systémy, druhy nebo individua, máme-li chápat zvířata jako individua či druhy apod. Antroporelacionismus má výhody i z hlediska praktických konsekvencí: nepočítá idealisticky se zásadní hodnotovou reorientací, natož etickou revolucí, ale chápe možnosti ekologicky příznivého, resp. udržitelného vývoje střízlivěji, např. jako zavádění biofilních prvků (Šmajs) 24 do našich zatím vůči přírodě spíše negativních typů kultury. Závěr: Stanovisko, které jsem zde nastínil nechce sugerovat dojem, že pojetí přírody jako přirozeného světa je jediným nebo posledním možným stanoviskem. Chtěl jsem jen podpořit antropocentrické, resp. spíše relacionistické stanovisko z poněkud nezvyklé strany, jež je formulována v esteticko-existenciálním diskursu. Literatura Attfield, R.: Environmental Ethics. An Overview for the Twenty-First Century. Cambridge: Cambridge Polity Press 2003 Hála, V.: Klaus Michael Meyer-Abich: Filosofie rozšířeného komunitarismu, v: Hála, V., Smreková, D., Palovičová, Z., Kolářský, R.: Etika a jej tradícia. Bratislava: Fox & Col., s Hála, V.: Robert Spaemann: Konzervativní reakce na (post-) modernu, v: Tamtéž, s N. Hartmann: Das Problem des geistigen Seins. Berlin: Walter de Gruyter 1962 Hengstenberg, Hans-Eduard von: Philosophische Anthropologie. Stuttgart: W. Kohlhammer 1966 Kant, I.: Kritika soudnosti. Praha: Odeon Šmajs, J.: Ohrožená kultura. Od evoluční ontologie k ekologické politice. Brno: Zvláštní vydání 1995.

19 Kapitoly o roli estetických hodnot ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí Meyer-Abich, K. M.: Aufstand für die Natur. Von der Umwelt zur Mitwelt. München: C. Hanser, 1990 Meyer-Abich, K. M.: Praktische Naturphilosophie. Erinnerung an einen vergessenen Traum. München: H. C. Beck 1997 Meyer-Abich, K.M.: Wege zum Frieden mit der Natur, Praktische Naturphilosophie für die Umweltpolitik. München: C. Hauser Verlag, 1984 Rolston, H. III: Philosophy Gone Wild. Essays in Environmental Ethics. New York: Prometheus Books, Buffalo, Seel, M.: Eine Ästhetik der Natur. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1991 Siep, L.: Konkrete Ethik. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 2004 Skýbová, M.: Vlastní hodnota přírody. Disertační práce. Olomouc 2008 (http://kfil.upol.cz/pgs/skybova-dis-vlastni_hodnota_prirody.pdf) Spaemann, R.: Grenzen. Zur ethischen Dimension des Handelns. Stuttgart: Clett-Cotta 2002 Spaemann, R.: Philosophische Essays. Stuttgart: Ph. Reclam 1994 Šmajs, J.: Ohrožená kultura. Od evoluční ontologie k ekologické politice. Brno: Zvláštní vydání 1995 Vlastimil Hála (* 1951) pracuje ve Filosofickém ústavu AV ČR v oddělení morální a politické filosofie. Předmětem jeho zájmu jsou především etické teorie minulosti i současnosti. Zabývá se též etickými aspekty ekologické problematiky. Uveřejnil knihu Impulsy Kantovy etiky a pojednání Možnosti hodnotové etiky. Publikuje především ve Filosofickém časopise, Filozofii, Soudobých dějinách. Přispěl i do časopisu Estetika. 19

20 KRÁSA KRAJINA PŘÍRODA II Umění jako estetická forma univerza (K Schellingově koncepci metafyzické afinity mezi uměním a přírodou) 20 Vlastimil Zátka Umění a příroda jako produkt transcendentálního subjektu Německá filosofie přírody a estetika konce 18. století byly založeny na pojmu subjektu a byly teoriemi jáství. Jejich výchozím principem byl pojem transcendentálního subjektu 1 a v různých interpretacích tohoto pojmu se utvářela odlišná pojetí tohoto Já. Podle F. W. J. Schellinga, myslitele, jehož koncepce zde má největší význam, není tento subjekt ničím jiným, než produkováním sebe sama jako objektu. 2 Tento proces má dynamický charakter a specifickou strukturu, kterou Schelling podrobně analyzuje ve svém Systému transcendentálního idealismu z roku Schelling zde znázorňuje vývoj transcendentálního vědomí od prvního aktu sebenazírání, v němž se původní identické Já diferencuje do různých forem potencí v jeho terminologii a vyvíjí k potenci nejvyšší vlastnímu sebenázoru. Do centra Schellingovy pozornosti se dostává transcendentální obrazotvornost jako jádro transcendentální subjektivity. Schelling zde částečně navazuje na 1. vydání Kantovy Kritiky čistého rozumu, v níž transcendentální obrazotvornost rovněž hrála dominantní úlohu. Tvořila základ obou poznávacích sil subjektu rozvažování a názoru a spojovala je do syntetického celku. 3 Schelling ve své koncepci postoupil dále a pod vlivem Fichtovy teorie transcendentálního subjektu usoudil, že aktivita transcendentální obrazotvornosti musí mít hlubší charakter a plnit významnější funkce. Nelze ji interpretovat pouze jako syntetizující element transcendentálního subjektu, nýbrž představuje samostatnou produktivní sílu. Vystupuje ve dvou formách vědomé a nevědomé činnosti. Z její nevědomé činnosti vzniká příroda, z vědomé činnosti se rodí umění. Příroda a umění tedy pocházejí z jediného zdroje a jsou produktem identické činnosti transcendentálního subjektu aktivity transcendentální obrazotvornosti a nekonečné produktivity intelektuálního názoru. Schelling po- 1 Srv. Schelling, F. W. J.: Zur Geschichte der neueren Philosophie. Leipzig: Reclam 1975, s Schelling, F. W. J.: System der transzendentalen Idealismus, v: Schelling, F. W. J. Frühschriften. Berlin: Akademie Verlag 1971, s Kant, I.: Kritik der reinen Vernuft. Leipzig: Reclam 1978, s

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz. Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER

Více

SOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT

SOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT Vladan Hodulák SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Anglická škola Od 60. let hlavně ve Velké Británii Střední proud mezi realismem a liberalismem Důraz na interpretativní přístup Představa mezinárodních vztahů Mezinárodní

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 12.5.1914 Dallas - + 1994 Studovala: Přírodní vědy na University of Tennessee bc.

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu http://www.phil.muni.cz/~horinkov/religionistika/nefesruachasarx.doc Lenka Kouřilová kombinace Ph-Vn ročník III. Východiskem řeckého myšlení je dualismus

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA

VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA Anotace Na základě experimentální výuky dialogického jednání vznikají dlouhodobé případové studie jednotlivých studentů všech věkových kategorií.

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Požadavky Zpracovat slovníkové heslo z minimálně 2 různých zdrojů Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění; Umělecká hodnota;

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

3. OTÁZKY VÝVOJE ESTETICKÉHO VNÍMÁNÍ

3. OTÁZKY VÝVOJE ESTETICKÉHO VNÍMÁNÍ 3. OTÁZKY VÝVOJE ESTETICKÉHO VNÍMÁNÍ 3.1. VÝVOJ ESTETICKÉHO VNÍMÁNI Jak již bylo řečeno, vývoj estetického vnímání nelze pochopit bez současného proniknutí do vývoje výtvarného projevu dětí. Rozvíjení

Více

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. ---------------------

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. --------------------- 1 E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. --------------------- Ekonomický zákon (bytí lidsky jsoucího) a vědecký zákon ekonomický (bytí lidsky jsoucího). Vladimír Kyprý. Resumé:

Více

Veřejné zájmy a veřejná politika

Veřejné zájmy a veřejná politika Veřejné zájmy a veřejná politika Prof. PhDr. Martin POTŮČEK, CSc. MSc. http://www.martinpotucek.cz Přednáška v rámci kursu Veřejná politika O čem bude tato přednáška Příklady konfliktů veřejných a soukromých

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ Filosofie náboženství 2 Průvodce: filosofie náboženství - 1.část 7.1 ÚVOD: ČLOVĚK JE KONEČNÁ BYTOST 7.2 ZROD FILOSOFIE NÁBOŽENSTVÍ Z KRIZE VĚROHODNOSTI MÝTICKÉHO VÝKLADU SVĚTA

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodický list č. 1 Zakončení předmětu: zápočet Vítáme Vás v kursu Účetní systémy 1 a přejeme Vám hodně radosti a uspokojení ze získávání

Více

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384

Více

17. Výtvarná výchova

17. Výtvarná výchova 17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně

Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně Úvod Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně duben 2010 Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Filozofie,

Více

HUDEBNÍ PEDAGOGIKA A JEJÍ SYSTEMATIZACE HUDEBNÍ DIDAKTIKA JAKO VĚDECKÁ DISPIPLÍNA

HUDEBNÍ PEDAGOGIKA A JEJÍ SYSTEMATIZACE HUDEBNÍ DIDAKTIKA JAKO VĚDECKÁ DISPIPLÍNA HUDEBNÍ PEDAGOGIKA A JEJÍ SYSTEMATIZACE HUDEBNÍ DIDAKTIKA JAKO VĚDECKÁ DISPIPLÍNA Hudební pedagogika = věda o hudební výchově rozhraní sfér hudební pedagogiky a hudební výchovy Hudební pedagogika může

Více

Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.1.1 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají

Více

Antropologie pro sociální práci - rozvedení filosofické části předmětu.

Antropologie pro sociální práci - rozvedení filosofické části předmětu. Antropologie pro sociální práci - rozvedení filosofické části předmětu. 1 2 Úvod do předmětu. Současná relevance, situace, užití - Problém znalosti svého já (Schopenhauer) - Ahtila alternativní umělecké

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2001, ISSN

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2001, ISSN 1 E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2001, ISSN 1211-0442. --------------------- Vývoj pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii; IV. Kantovo (resp. kantovské) paradigma ve

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A 13-ŠVP-Výtvarná výchova-p,s,t,k strana 1 (celkem 6) 1. 9. 2014 Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A Charakteristika předmětu: Cílem předmětu je postupně seznamovat žáky s výrazovými výtvarnými, technikami

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Obecná didaktika Modely výuky

Obecná didaktika Modely výuky Obecná didaktika Modely výuky Lenka Hloušková Průvodce studiem Obsahem tohoto modulu je vymezení předmětu obecné didaktiky a jejích vztahů k didaktice, ke školní didaktice a k oborovým didaktikám. Ve druhé

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Pod záštitou děkana CMTF UP v Olomouci prof. Ing. Mgr. et Mgr. Petera Tavela, Ph.D. Mgr. František Hylmar SJ Licenciát ze spirituální

Více

1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA

1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA 1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA Libor FRANK 1.1 Úvod Smyslem této kapitoly je přiblížit pojem bezpečnost, jeho vývoj, obsah a chápání v oboru bezpečnostní studia. Součástí kapitoly je i stručný exkurz do geneze

Více

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o Příloha č. A2 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech Vydal: Ministerstvo pro místní

Více

-15. normostran, ité literatury a citovaných pramenů. @centrum.czcz Dva termíny

-15. normostran, ité literatury a citovaných pramenů. @centrum.czcz Dva termíny Povinnosti ke zkoušce Seminárn rní práce -15 normostran, poznámkový aparát, seznam použit ité literatury a citovaných pramenů Konzultace - alespoň dvakrát t za semestr, včetně kontroly pracovního textu

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

ZPRÁVY. Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006

ZPRÁVY. Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006 131 ZPRÁVY Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006 Následující zpráva stručně informuje čtenáře o řešení projektu v roce 2006. Připomínáme, že v rámci

Více

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti.

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Přirozenost muže Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Bhagavadgíta (13.1) Bùh od samého zaèátku vytvoøil poslání obìma

Více

Souborné zkoušky z modulů

Souborné zkoušky z modulů Souborné zkoušky z modulů (platí pro studenty, kteří nastoupili do magisterského studia české filologie v roce 2012/2013) V souladu s akreditacemi a Modrou knihou 2012/2013 je student jednooborové české

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Vývoj vědeckého myšlení

Vývoj vědeckého myšlení Vývoj vědeckého myšlení Systémovost logistického řešení je spjata se schopností řešit komplexy navzájem souvisejících úkolů. V rámci vývoje vědeckého myšlení uvádí americký autor Waren Weaver tři vývojová

Více

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_08_Německá klasická

Více

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE T. G. MASARYK UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE PRAKTICKÁ FILOZOFIE NA ZÁKLADĚ SOCIOLOGIE ETIKA Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Praha 2012 OBSAH PRAKTICKÁ

Více

PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno. č. 2015FaF/3110/74

PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno. č. 2015FaF/3110/74 PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno č. 2015FaF/3110/74 PRVNÍ ETAPA PŘÍPRAVY A REALIZACE FARMACEUTICKO-HISTORICKÉ EXPOZICE NA FAF VFU BRNO Veronika Deáková, PharmDr.

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Klasifikace věd Ročník 1. Datum tvorby 2.9.2013

Více

4.9.60. Seminář a cvičení z chemie

4.9.60. Seminář a cvičení z chemie 4.9.60. Seminář a cvičení z chemie Jednoletý Seminář a cvičení z chemie si mohou žáci zvolit ve čtvrtém ročníku. Navazuje na povinný předmět chemie a je určen žákům s hlubším zájmem o chemii. Umožňuje

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2. Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6. RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-9-1-01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje

Více

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz)

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Logický důsledek Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Úvod P 1 Logický důsledek je hlavním předmětem zájmu logiky. Je to relace mezi premisami a závěry logicky platných úsudků: v logicky platném úsudku závěr

Více

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období)

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: (1. období) Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. 3. (1. období) Žák: rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty),

Více