III. Metodické vysvětlivky. A. Publikováno v ročence

Transkript

1 III. Metdické vysvětlivky A. Publikván v rčence 1. ÚZEMÍ Úvdní tabulka pskytuje základní přehled všech krajích a kresech České republiky. Údaje rzlze krajů a kresů k byly převzaty z ficiálních dat Českéh úřadu zeměměřickéh a katastrálníh v Praze. Velikstní struktura bcí byla zpracvána pdle územně správníh uspřádání k ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Živtním prstředím je vše, c vytváří přirzené pdmínky existence rganizmů včetně člvěka a je předpkladem jejich dalšíh vývje. Jeh slžkami jsu zejména vzduší, vda, hrniny, půda, rganizmy, eksystémy a energie. Pdle zákna ČNR č. 114/1992 Sb., chraně přírdy a krajiny, je rzlišván 6 kategrií zvláště chráněných území: nárdní parky a chráněné krajinné blasti značvané jak velkplšná chráněná území, nárdní přírdní rezervace, přírdní rezervace, nárdní přírdní památky a přírdní památky, značvané jak malplšná chráněná území. nárdní parky - rzsáhlá území jedinečná v nárdním či mezinárdním měřítku, jejichž značnu část zaujímají přirzené neb lidsku činnstí mál vlivněné eksystémy, v nichž rstliny, živčichvé a neživá přírda mají mimřádný vědecký a výchvný význam chráněné krajinné blasti - rzsáhlá území s harmnicky utvářenu krajinu, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným pdílem přirzených eksystémů lesních a trvalých travních prstů, s hjným zastupením dřevin, ppřípadě s dchvanými památkami histrickéh sídlení nárdní přírdní památky - přírdní útvar (i takvý, který vedle přírdy frmval svu činnstí člvěk) menší rzlhy, naleziště nerstů či hržených druhů ve fragmentech eksystémů s nárdním či mezinárdním významem eklgickým, vědeckým či estetickým nárdní přírdní rezervace - menší území mimřádných přírdních hdnt, kde jsu na přirzený reliéf s typicku gelgicku stavbu vázány eksystémy významné v nárdním či mezinárdním měřítku přírdní památky - bdbně jak nárdní přírdní památka, ale puze s reginálním významem přírdní rezervace - menší území sustředěných přírdních hdnt se zastupením eksystémů typických a významných pr příslušnu gegraficku blast Výdaje na chranu živtníh prstředí zahrnují výdaje na přízení dluhdbéh hmtnéh majetku na chranu živtníh prstředí a neinvestiční náklady, které se vztahují k aktivitám na chranu živtníh prstředí (technlgie, prcesy, zařízení neb jejich části). Data jsu získána z rčníh statistickéh výkazu ČSÚ pdle sídla investra. Údaje dluhdbém hmtném majetku (DHM) na chranu živtníh prstředí představují sumu výdajů, které vykazující jedntky vynalžily na přízení DHM (kupí neb vlastní činnstí), splu s celkvu hdntu DHM získanéh frmu bezúplatnéh nabytí, neb převdu pdle příslušných legislativních předpisů, neb přeřazením z sbníh užívání d pdnikání. Neinvestiční náklady na chranu živtníh prstředí zahrnují mzdvé náklady, platby nájemnéh, energie a statní materiál a platby za služby, u kterých je hlavním účelem chrana živtníh prstředí. Oblasti chrany živtníh prstředí jsu: chrana vzduší a klimatu nakládání s dpadními vdami nakládání s dpady Ostatní blasti chrany živtníh prstředí jsu: chrana krajiny a bidiverzity chrana a sanace půdy, pdzemních a pvrchvých vd 25

2 mezvání hluku a vibrací (krmě chrany pracvišť) chrana prti záření výzkum a vývj statní granty a dtace statní aktivity na chranu živtníh prstředí Eknmickými přínsy z aktivit na chranu živtníh prstředí jsu: tržby z prdeje služeb na chranu živtníh prstředí tržby z prdeje vedlejších prduktů vzniklých při činnstech spjených s chranu živtníh prstředí úspry z pětvnéh využití vedlejších prduktů (vlastní využití vedlejších prduktů i úspry nákladů, kterých byl dsažen díky patřením na chranu živtníh prstředí) Emise je děj, při kterém jsu vnášeny cizrdé látky různéh skupenství d vzduší. Uvádějí se v kilgramech za hdinu neb v tunách za rk. V průběhu rku 2006 byly dknčeny přepčty emisí z vytápění dmácnstí pr údaje za bdbí let Úpravy metdiky se prjevily celkvým pklesem ptřeby tepla a tím i sptřeby paliv a mnžstvím emisí cca %, u technických znečišťujících látek dknce cca 40 %. Rvněž v metdice stanvení sptřeb phnných hmt a emisí mbilních zdrjů byl prveden dknčení nvéh přerzdělení sptřeb mtrvé nafty mezi dpravní prstředky a statní nesilniční mbilní zdrje. Údaje sptřebách phnných hmt za celé bdbí let , získané z ČSÚ, byly využity pr aktualizaci bilance emisí z dpravy, prvzu zemědělských a lesních strjů a dalších nesilničních vzidel (např. stavebních strjů). Mnžství uvedených znečišťujících látek vypuštěných d vzduší je evidván v Registru emisí a zdrjů znečišťvání vzduší (REZZO), který je pdle závislsti na druhu zdrjů a jejich tepelných výknů členěn na: REZZO 1 (velké zdrje znečišťvání) - zahrnují stacinární zařízení ke spalvání paliv tepelném výknu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technlgických prcesů REZZO 2 (střední zdrje znečišťvání) - zahrnují technlgické bjekty bsahující stacinární zařízení ke spalvání paliv tepelném výknu d 0,2 d 5 MW a zařízení závažných technlgických prcesů, jakž i uhelné lmy a bdbné plchy s mžnstí hření, zapaření neb úletu znečišťujících látek REZZO 3 (malé zdrje znečišťvání) - zahrnují technlgické bjekty bsahující stacinární zařízení ke spalvání paliv tepelném výknu nižším než 0,2 MW, zařízení technlgických prcesů nespadajících d kategrie velkých a středních zdrjů znečišťvání, plchy, na kterých jsu prváděny práce, které mhu způsbvat znečišťvání vzduší, skládky paliv, survin, prduktů a dpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnsti výrazně znečišťující vzduší REZZO 4 (mbilní zdrje znečišťvání) - zahrnují mbilní zařízení se spalvacími neb jinými mtry, která znečišťují vzduší, zejména silniční a mtrvá vzidla, železniční klejvá vzidla, plavidla a letadla Měrné emise jsu emise znečišťujících látek za určité časvé bdbí připadající na jedntku plchy území neb na byvatele. * * * Další reginální infrmace živtním prstředí lze získat z publikací ČSÚ: Prdukce, využití a dstranění dpadů v ČR v rce 2007 e Vdvdy, kanalizace a vdní tky v rce 2007 Na internetvých stránkách ČSÚ jsu další údaje zveřejňvány na: Na internetvých stránkách Ministerstva živtníh prstředí lze získat další údaje v publikaci Statistická rčenka živtníh prstředí 2007 na: 26

3 3. Obyvatelstv Základní údaje pčtu a slžení byvatelstva jsu získávány ze sčítání lidu, dmů a bytů, na něž navazují každrční statistické bilance dat narzení, sňatcích, rzvdech, úmrtí a stěhvání. Od rku 2005 jsu data stěhvání převzata přím z Infrmačníh systému evidence byvatelstva (ISEO), který vede Ministerstv vnitra ČR (bčané ČR), resp. d Ředitelství služby cizinecké a phraniční plicie (cizinci). Ve všech publikvaných demgrafických ukazatelích se jedná údaje definitivní, týkající se byvatel s trvalým bydlištěm na uvedeném území (bez hledu na státní příslušnst). Od rku 2001 v návaznsti na Sčítání lidu, dmů a bytů 2001 jsu zapčteni cizinci s přiznaným azylem, cizinci s vízy nad 90 dní, kteří v ČR pbývají déle než jeden rk, a d i bčané zemí EU s přechdným pbytem a bčané třetích zemí s dluhdbým pbytem na území ČR (v návaznsti na tzv. Eurnvelu zákna č. 326/1999 Sb., pbytu cizinců). Střední stav byvatel vyjadřuje pčet byvatel danéh území bilancvaný k sledvanéh rku. Věkem byvatele se v demgrafické statistice rzumí dknčený věk, jehž byvatel dsáhl v kamžiku zjišťvání, tedy věk při psledních narzeninách. Index stáří je pměr pčtu sb ve věku 65 a více let na 100 sb ve věku 0 až 14 rků. Za živě narzené dítě je pvažván pld, který prjevil p narzení aspň jednu známku živta a má prdní hmtnst 500 g a vyšší, případně nižší než 500 g, pkud přežije 24 hdin p prdu. Za mrtvě narzené dítě se pvažuje pld, který neprjevuje ani jednu známku živta a má prdní hmtnst g a vyšší. Mrtvrzenst je pčet mrtvě narzených dětí připadající na narzených celkem. Kjenecká úmrtnst je pčet dětí zemřelých d 1 rku na živě narzených dětí. Nvrzenecká úmrtnst je pčet dětí zemřelých d 28 dnů (tj. ve věku 0 až 27 dknčených dnů živta), připadajících na živě narzených. Úhrnná pldnst je průměrný pčet živě narzených dětí, připadajících na 1 ženu, pkud by během jejíh reprdukčníh věku (15 49 let) zůstaly míry pldnsti žen pdle věku stejné p celé bdbí jak v daném rce. Ptratem se rzumí předčasné uknčení těhtenství, které lékař klasifikuje (na základě naplnění příslušných kritérií) jak ptrat. Infrmace ptratech jsu převzaty z údajů Ústavu zdravtnických infrmací a statistiky ČR (ÚZIS). Úhrnná ptratvst je průměrný pčet ptratů, připadajících na 1 ženu během jejíh reprdukčníh věku (15 49 let), pkud by míry ptratvsti žen pdle věku p celé bdbí zůstaly stejné jak v daném rce. Údaje zemřelých pdle příčin smrti jsu tříděny pdle Mezinárdní statistické klasifikace nemcí a přidružených zdravtních prblémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10), platné d Garantem MKN-10 je Ústav zdravtnických infrmací a statistiky ČR (ÚZIS). Naděje džití vyjadřuje pčet rků, které pravděpdbně ještě pržije sba právě uvedenéh věku za předpkladu, že p celu dbu jejíh dalšíh živta se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnstní tabulku. S hledem na vylučení nahdilých výkyvů jsu krajské úmrtnstní tabulky zpracvány za dvuletá bdbí. Přirzený přírůstek byvatelstva je rzdíl mezi pčtem živě narzených dětí a celkvým pčtem zemřelých sb ve sledvaném bdbí a v daném území. Celkvý přírůstek byvatelstva vyjadřuje rzdíl mezi pčátečním stavem byvatelstva a kncvým stavem byvatelstva danéh území a je tvřen sučtem přirzenéh přírůstku a přírůstku stěhváním. Stěhváním se v tét rčence rzumí změna trvaléh bydliště sby přes hranice uvedenéh území. Sňatky jsu zapčítávány d příslušnéh území pdle místa trvaléh bydliště ženicha. V případě ženicha, který nemá trvalé bydliště v ČR, je sňatek zapčítán pdle místa trvaléh bydliště nevěsty. Rzvdy jsu sledvány na základě údajů pskytvaných statistickým rgánům příslušnými sudy. Jsu územně tříděny pdle psledníh splečnéh bydliště manželů. 27

4 4. CIZINCI Za cizince jsu v ČR pvažvány sby s jiným než českým státním bčanstvím, sby bez státníh bčanství a rvněž sby s více bčanstvími, z nichž žádné není státním bčanstvím ČR. V tabulkách až jsu d celkvéh pčtu cizinců řazeni cizinci s trvalým pbytem, bčané EU/EHP a Švýcarska a jejich rdinní příslušníci s pbytem přechdným, bčané tzv. třetích zemí s dluhdbým pbytem, příp. s vízy nad 90 dní a rvněž cizinci, kteří měli k uvedenému datu v ČR přiznaný azyl. Údaje, týkající se bydlících cizinců, pcházejí z evidence Ředitelství služby cizinecké a phraniční plicie MV ČR, a t údaje všech typech pbytu vyjma cizinců s přiznaným azylem, nichž infrmace pskytuje Odbr azylvé a migrační plitiky MV ČR. V tabulce kategrie "statní" zahrnuje sby se státním bčanstvím zemí mim EU27, dále sby bez státníh bčanství a sby, u nichž státní bčanství nebyl zjištěn. * * * Další reginální infrmace byvatelstvu a cizincích lze získat z publikací ČSÚ: e Statistický bulletin Ústecký kraj e Stav a phyb byvatelstva v ČR e Úmrtnstní tabulky za ČR a kraje e Věkvé slžení byvatelstva v rce Vývj byvatelstva České republiky v rce Vývj úmrtnsti mladších věkvých skupin e Zemřelí pdle pdrbnéh seznamu příčin smrti, phlaví a věku v ČR a v krajích e Demgrafická rčenka měst (1998 až 2007) Demgrafická rčenka České republiky 2007 e Demgrafická rčenka krajů (1998 až 2007) e Demgrafická rčenka správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí (1998 až 2007) e Demgrafická rčenka kresů (1998 až 2007) Pčet byvatel v bcích k Malý lexikn bcí ČR Živt cizinců v ČR Cizinci v ČR 2008 Na internetvých stránkách ČSÚ jsu další údaje zveřejňvány na: Více infrmací rzlišvaných typech pbytů cizinců v ČR lze nalézt na: 28

5 5. Trh práce Údaje d tét kapitly byly získány z dlišných zdrjů. První část (tab až 5-11.) tvří data získaná z výběrvéh šetření pracvních sil a druhu část (tab až 5-27.) údaje zjišťvané šetřením v eknmických subjektech a z dalších administrativních zdrjů. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Výběrvé šetření pracvních sil je zdrjem infrmací trhu práce zjišťvaných šetřením v dmácnstech respndentů. Metdika ukazatelů zjišťvaných VŠPS krespnduje s definicemi a dpručeními Mezinárdní rganizace práce (ILO-Internatinal Labur Organizatin), takže data mhu služit jak základ pr přímu mezinárdní srvnatelnst charakteristik trhu práce v různých zemích. Zárveň je respektvána prváděcí metdika Eurstatu, která pskytuje výklad náplně knkrétních charakteristik trhu práce. Výběrvý subr zahrnuje přibližně 26 tis. bytů na území celé České republiky (přes 0,6 % všech trvale bydlených bytů). Výběrvé šetření pracvních sil je prváděn u respndentů bydlících v náhdně vybraných bytech. Šetření pdléhají všechny sby bvykle bydlící ve vybraném bytě bez hledu na druh jejich pbytu. Panel vybraných bytů je v průběhu šetření bměňván. Každé čtvrtletí je d výběru zařazen 20 % nvě vybraných bytů, které jsu p pěti čtvrtletích z panelu vyřazeny. Pr šetřené charakteristiky každéh respndenta je rzhdujícím kriteriem jeh skutečná aktivita na trhu práce v referenčním týdnu. Jestliže respndent uvedl, že v tmt týdnu dpracval alespň 1 hdinu, je striktně pdle metdiky ILO klasifikván jak sba v zaměstnání. Vzhledem k nutnsti ddržení annymity a dbrvlnsti účasti bčanů ve VŠPS nemá ČSÚ mžnst přím prvnávat zjištěné údaje s jinými zdrji, např. s evidencí úřadů práce. Jak sučást pravidelnéh výběrvéh šetření pracvních sil jsu realizvána šetření ad hc mdulu. Tématem ad hc mdulu 2006 byl přechd d důchdu (tab , 5-11.). Oslveni byli respndenti ve věku let, kteří v referenčním týdnu měli nějaké zaměstnání neb jejich pslední zaměstnání sknčil v dbě dvršení alespň 50 let. Cílem tht šetření byl zjistit, zda respndent již uknčil neb kdy předpkládá uknčení své eknmické aktivity dchdem d důchdu. Abslutní údaje byly převáženy na průměrnu rční věkvu strukturu byvatelstva pdle demgrafické prjekce středních čtvrtletních stavů pr VŠPS. Ve všech tabulkách jsu v jedntlivých letech uváděny průměrné rční údaje. Údaje jsu zjišťvány výběrvými metdami, a prt jejich přesnst klesá se snižující se velikstí vzrku. Rční průměry menší než sb se pvažují za údaje s nízku splehlivstí. T znamená, že jejich relativní směrdatná dchylka (tj. variační keficient) je vyšší než 20 %. Rční údaje menší než 500 sb nejsu publikvány vůbec, jejich relativní směrdatná dchylka je vyšší než 50 % (míst nich je v tabulkách tečka). Pracvní síly (Labur Frce) zahrnují všechny sby 15leté a starší, které splňují pžadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Eknmicky neaktivní jsu všechny děti d 15 let a sby 15leté a starší, které nesplňují kriteria pr zařazení mezi pracvní síly. Zaměstnaní jsu všechny sby 15leté a starší, které během referenčníh týdne příslušely mezi placené zaměstnané neb zaměstnané ve vlastním pdniku. Není přitm rzhdující, zda jejich pracvní aktivita měla trvalý, dčasný, sezónní či příležitstný charakter a zda měly jen jedn neb více suběžných zaměstnání. D skupiny zaměstnaných nejsu zahrnvány sby na další mateřské (rdičvské) dvlené, jejichž pstavení má pdle metdiky ILO dlišný charakter. Za nezaměstnané se pdle metdiky ILO pvažují všechny sby 15leté a starší, které ve sledvaném bdbí suběžně splňvaly dále uvedené tři pdmínky: nebyly zaměstnané hledaly aktivně práci 29

6 byly připraveny k nástupu d práce, tj., během referenčníh bdbí byly k dispzici kamžitě neb nejpzději d 14 dnů pr výkn placenéh zaměstnání neb zaměstnání ve vlastním pdniku. Mezi nezaměstnané jsu zařazeny i sby, které nehledají práci, prtže ji již našly, ale nástup d práce je stanven na dbu nejpzději d 14 dnů. Obecná míra nezaměstnansti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS pdle mezinárdních definic a dpručení. V čitateli i jmenvateli jsu šetřené sby uváděny pdle místa jejich pbytu. Prcentuálním způsbem vyjadřuje pdíl nezaměstnaných (čitatel) na celkvé pracvní síle (jmenvatel). Mim th jsu publikvány specifické míry nezaměstnansti, které vyjadřují vždy pdíl nezaměstnaných v určité skupině k pčtu zaměstnaných i nezaměstnaných sb, které k dané skupině náleží. Míra eknmické aktivity vyjadřuje pdíl pčtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracvní síly) na pčtu všech sb starších 15 let. Míra zaměstnansti vyjadřuje pdíl pčtu zaměstnaných na pčtu všech sb starších 15 let. Klasifikace zaměstnání - KZAM: dpvídá mezinárdnímu standardu ISCO 88 (standard ILO), příp. evrpskému standardu ISCO-88 (COM). Předmětem klasifikace je zaměstnání jak knkrétní činnst, kteru pracvník vyknává a která je zdrjem jeh příjmů. Klasifikace pstavení v zaměstnání - CZ-ICSE: dpvídá mezinárdnímu standardu ICSE (ILO). Předmětem klasifikace je pstavení eknmicky aktivních sb (bsazená pracvní místa) v zaměstnání. ZAMĚSTNANCI A MZDY D dvětví jsu data tříděna pdle převažující činnsti celéh subjektu (dle Odvětvvé klasifikace eknmických činnstí - OKEČ, která je srvnatelná s mezinárdními klasifikacemi). Údaje pčtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách jsu čerpány z výsledků zpracvání rčních statistických výkazů (tab až 5-15.). Územní třídění údajů d krajů je získáván přím d vykazujících jedntek, včetně pdnikatelských subjektů d 20 zaměstnanců, a je prveden pdle místa skutečnéh pracviště zaměstnanců, tzv. pracvišťní metdu. Další územní třídění, např. d kresů, není mžné. Údaje v tab jsu čerpány z výsledků zpracvání čtvrtletních statistických výkazů a jsu uvedeny za všechny sby zahrnuté d evidenčníh pčtu zaměstnanců u eknmických subjektů pdnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci, vč. zaměstnanců u sukrmých pdnikatelů nezapsaných d bchdníh rejstříku. V dvětví finanční zprstředkvání bez hledu na pčet zaměstnanců. V nepdnikatelské sféře jsu zapčteny údaje všech zaměstnancích rganizačních slžek státu, příspěvkvých rganizací částečně financvaných ze státníh či územních rzpčtů a institucí, které nehspdaří za účelem zisku (např. veřejně prspěšné instituce, zdravtní pjišťvny apd.). Územní třídění údajů je prveden pdle kraje sídla vykazujícíh eknmickéh subjektu tzv. pdnikvu metdu. T znamená, že i když má eknmický subjekt nižší rganizační slžky (závdy, prvzvny apd.) dislkvány v jiném kraji, je celý zařazen d kraje, v němž sídlí jeh ústředí. Údaje v tab jsu za pdnikatelsku sféru přebírány z Infrmačníh systému průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva práce a sciálních věcí ČR. Jedná se výběrvé šetření zahrnující eknmické subjekty s 10 a více zaměstnanci. Údaje za nepdnikatelsku sféru jsu přebírány z Infrmačníh systému platu (ISP) Ministerstva financí ČR. Tyt zdrje pskytují infrmace jedntlivých zaměstnancích. Průměrná mzda je vypčtena pměřením s placenu dbu zaměstnance (nezahrnuje se neplacená nepřítmnst v práci, nemc, apd.) a není prt shdná s průměrnu mzdu z pdnikvých zjišťvání ČSÚ, která je vypčtena pměřením s evidenčním pčtem zaměstnanců (tab až 5-16.). Evidenční pčet zaměstnanců zahrnuje sby v pracvním, služebním neb členském pměru (kde sučástí členství je též pracvní vztah) k zaměstnavateli. 30

7 Průměrný rční evidenční pčet zaměstnanců je vypčten jak aritmetický průměr z dvanácti měsíčních průměrných pčtů (vypčítávají se jak sučet denních stavů dělený pčtem kalendářních dnů v měsíci). Průměrná hrubá měsíční mzda představuje pdíl mezd bez statních sbních nákladů připadající na jednh zaměstnance evidenčníh pčtu za měsíc. D mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu, které byly v daném bdbí zaměstnancům zúčtvány k výplatě. Jedná se hrubé mzdy, tj. před snížením pjistné na všebecné zdravtní pjištění a sciální zabezpečení, zálhvé splátky daně z příjmů fyzických sb a další záknné neb se zaměstnancem dhdnuté srážky. Údaje pčtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách nezahrnují sby vyknávající veřejné funkce (např. pslance, senátry, uvlněné členy zastupitelstev všech stupňů), sudce, ženy na mateřské dvlené, sby na rdičvské dvlené (nejsu-li sučasně v pracvním pměru), učně, sby pracující pr firmu na základě dhd pracích knaných mim pracvní pměr, zaměstnance eknmických subjektů statisticky nesledvaných. VÝŠE MINIMÁLNÍ MZDY S účinnstí d 1. ledna 2007 zvýšila vláda nařízením č. 567/2006 Sb. minimální mzdu na Kč za měsíc, resp. 48,10 Kč/hdinu. Vývj základních sazeb minimální mzdy Pramen: Ministerstv práce a sciálních věcí ČR Výše minimální mzdy Datum účinnsti d Kč za hdinu 12,00 13,60 14,80 18,00 20,00 22,30 25,00 30,00 33,90 36,90 39,60 42,50 44,70 48,10 48,10 Kč za měsíc NEZAMĚSTNANOST (pdle evidence úřadů práce) Údaje pčtu neumístěných uchazečů zaměstnání, jejich struktuře a pčtu vlných pracvních míst jsu převzaty z infrmačníh systému Ministerstva práce a sciálních věcí. Neumístění uchazeči zaměstnání jsu bčané trvale bydlící v příslušné blasti, kteří nejsu v pracvním neb bdbném vztahu k zaměstnavateli ani nevyknávají samstatnu výdělečnu činnst a kteří pžádali úřad práce zprstředkvání vhdnéh zaměstnání. Dsažitelní neumístění uchazeči zaměstnání jsu evidvaní nezaměstnaní (vč. bčanů EU a EHP), kteří mhu bezprstředně nastupit d zaměstnání při nabídce vhdnéh pracvníh místa, kteří nemají žádnu bjektivní překážku pr přijetí d zaměstnání. Míra registrvané nezaměstnansti pdle metdiky platné d je pdíl vyjádřený v prcentech, kde v čitateli je pčet neumístěných uchazečů zaměstnání a ve jmenvateli dispnibilní pracvní síla (tj. zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči). Míra registrvané nezaměstnansti pdle metdiky platné d je pdíl vyjádřený v prcentech, kde v čitateli je pčet dsažitelných neumístěných uchazečů zaměstnání (ke knci bdbí) a ve jmenvateli sučet pčtu zaměstnaných z VŠPS, pracujících cizinců registrvaných na úřadech práce neb s platným pvlením k zaměstnávání či živnstenským právněním a pčtu dsažitelných neumístěných uchazečů zaměstnání (kluzavý rční průměr). 31

8 ZAMĚSTNANÍ CIZINCI Údaje za zaměstnané cizince vycházejí ze dvu ddělených evidencí 1. Ministerstva práce a sciálních věcí ČR, resp. Správy služeb zaměstnansti, která shrmažďuje údaje vycházející z evidencí úřadů práce, a t údaje : vydaných platných pvleních k zaměstnání cizinců údaje pčtu infrmací nástupu bčanů EU/EHP a Švýcarska k výknu práce (Občané EU/EHP, Švýcarska a jejich rdinní příslušníci mají d vstupu ČR d EU vlný přístup na trh práce v ČR, neptřebují pvlení k zaměstnání, puze se k nim váže infrmační pvinnst - a t z phledu zaměstnavatele, který je pvinen nejpzději v den nástupu těcht sb k výknu práce písemně infrmvat tét skutečnsti místně příslušný úřad práce.) údaje pčtu infrmací nástupu k výknu práce cizinců s trvalým pbytem z statních zemí (cizinci s trvalým pbytem rvněž neptřebují pvlení k zaměstnání, puze se k nim váže infrmační pvinnst) 2. Ministerstva průmyslu a bchdu, pskytujícíh data za: cizince s platným živnstenským právněním Pdmínky zaměstnávání cizinců stanvuje zák. č. 435/2004 Sb., zaměstnansti; pdnikání cizinců (cizinci mhu na území ČR pdnikat stejně jak bčané ČR, pkud splní pdmínky dané záknem) upravuje zák. č. 455/1991 Sb., živnstenském pdnikání. * * * Další reginální infrmace trhu práce lze získat z publikací ČSÚ: e Statistický bulletin Ústecký kraj Zaměstnanst a nezaměstnanst v ČR pdle výsledků výběrvéh šetření pracvních sil e Trh práce v ČR 1993 až Evidenční pčet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR Časvé řady základních ukazatelů statistiky práce Struktura mezd zaměstnanců v rce Analýza trhu práce 2000 až Zaměstnanst a nezaměstnanst v ČR pdle výsledků výběrvéh šetření pracvních sil - rční průměry Na internetvých stránkách ČSÚ jsu další údaje zveřejňvány na:

9 6. Organizační struktura nárdníh hspdářství Organizační struktura nárdníh hspdářství je sestavena z údajů statistickéh registru eknmických subjektů (dále jen RES), který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákna č. 89/1995 Sb., státní statistické službě ve znění pzdějších předpisů. V RES jsu evidvány eknmické subjekty, tj. právnické sby, rganizační slžky státu a dále fyzické sby, které mají pstavení pdnikatele. Eknmický subjekt, který pdle infrmací ze statistických zjišťvání neb z administrativních zdrjů vykazuje eknmicku aktivitu, se pvažuje za statisticku jedntku typu pdnik (viz nařízení Rady č. 696/1993 a č /1993). RES je průběžně aktualizván daty z bchdníh rejstříku, živnstenských úřadů, z administrativních zdrjů a ze statistických zjišťvání. Registr se využívá zejména ve státní statistické službě ke stanvení kruhu zpravdajských jedntek pr jedntlivá statistická zjišťvání. Právnické sby zahrnují sdružení fyzických neb právnických sb. Nejčastějšími případy takvých sdružení jsu sdružení vytvářená pdle bchdníh zákníku: splečnsti s ručením mezeným, akcivé splečnsti, kmanditní splečnsti. Dalšími sdruženími jsu bčanská sdružení, plitická hnutí a strany, dbry, zájmvá a církevní sdružení, kmry (ntářů, architektů, lékárníků atd.). Další skupinu tvří účelvá sdružení majetku, která představují různé nadace (fndy) zřízené k becně prspěšným cílům. Jedntky územní samsprávy jsu jedntky zřízené záknem upravujícím samsprávu bcí, týká se i vyšších či nižších jedntek samsprávních. Krmě th RES zahrnuje rganizační slžky státu, jiné subjekty, kterých t stanví zákn a subjekty zřízené přím záknem. Obchdní splečnsti zahrnují veřejné bchdní splečnsti, splečnsti s ručením mezeným, kmanditní splečnsti, kmanditní splečnsti na akcie (d rku 1992) a akcivé splečnsti. Družstva zahrnují i družstevní pdniky. Fyzické sby zahrnují sukrmé pdnikatele pdnikající dle živnstenskéh zákna, samstatně hspdařící rlníky a d zemědělské pdnikatele a dále fyzické sby prvzující jinu pdnikatelsku činnst pdle zvláštních předpisů. Za sukrmé pdnikatele pdnikající dle živnstenskéh zákna (živnstníky) jsu d knce rku 1991 pvažvány fyzické sby s pvlením k pdnikání pdle zákna č. 105/1990 Sb., sukrmém pdnikání bčanů, d rku 1992 fyzické sby s živnstenským právněním. Samstatně hspdařící rlníci a zemědělští pdnikatelé zahrnují skupinu samstatně hspdařících rlníků, kteří pdnikají na základě zvláštních předpisů a d i zemědělské pdnikatele, kteří pdnikají pdle zákna č. 252/1997 Sb., zemědělství ve znění pzdějších předpisů. Sukrmí pdnikatelé pdnikající dle jinéh než živnstenskéh zákna (svbdná pvlání) znamenají fyzické sby, členy prfesních kmr a další fyzické sby, jejichž pdnikatelská činnst je upravena samstatným právním předpisem. Institucinální sektr je suhrnem eknmických subjektů (institucinálních jedntek), které mají stejné eknmické chvání. Eknmické chvání každéh subjektu (institucinální jedntky) je jednznačně dán hlavní eknmicku funkcí a pvahu činnsti.vzniklé (zaniklé) subjekty jsu subjekty, jejichž datum vzniku (zániku) náleží d příslušnéh rku. * * * Další reginální infrmace rganizační struktuře nárdníh hspdářství lze získat z publikací ČSÚ: e Statistický bulletin Ústecký kraj Na internetvých stránkách ČSÚ jsu další údaje zveřejňvány na:

10 7. ZEMĚDĚLSTVÍ D dvětví zemědělství jsu zařazeny pdnikatelské subjekty zemědělské prvvýrby, jejichž činnstí je rstlinná a živčišná výrba. Údaje jsu zjišťvány převážně výběrvým způsbem, vybraný subr respndentů vychází z aktualizvanéh stavu Agrregistru a zjištěné výsledky jsu dpčítávány pmcí matematick-statistických metd. Celplšná strukturální šetření, pdchycující veškeré hspdařící zemědělské subjekty jsu zabezpečvána v delších časvých intervalech. Veškeré údaje se šetří a dpčítávají puze za zemědělský sektr bez dmácích hspdářství byvatelstva. Základní evidenční jedntku v zemědělské statistice je subjekt s převažující činnstí zemědělství, vymezený některu z následujících prahvých hdnt: výměra alespň 1 ha bhspdařvané zemědělské půdy neb m 2 intenzivních plch (sady, květiny, venkvní zelenina) neb m 2 vinic neb 300 m 2 plchy skleníků a pařenišť neb chv alespň 1 ks sktu neb 2 ks prasat neb 4 ks vcí a kz neb 50 ks drůbeže neb 100 ks králíků neb kžešinvých zvířat a dále všechny pdnikatelské subjekty s chvem ryb na vdní plše bez vymezení výměry. Pr zařazení hspdařícíh subjektu d zemědělskéh sektru je rzhdující splnění alespň jednh z uvedených kriterií. Osevní plchy jsu zjišťvány supisem plch sevů k 31. květnu. Zjišťuje se jarní prduktivní plcha (tj. plcha rné půdy, plcha sevu v vcných sadech a zahradách a plcha luk a pastvin dčasně rzraných a využitých pr sev), ze které se ve sledvaném rce čekává sklizeň. Jsu zde zahrnuty plchy zimů, plchy jařin a plchy víceletých pldin. V plžce "rná půda v klidu" je zahrnuta veškerá rná půda z nějakých důvdů nesetá, nesázená, vč. rné půdy dčasně dňaté neb nebdělávané. Sklizeň představuje celkvé mnžství pldiny sklizené v nrmální vlhksti a čisttě, včetně pdřadnějších částí využitelných např. ke krmení hspdářských zvířat (zadiny, drbných vyřazených brambr apd.), bez sazeček a semenaček. Sklizeň jedntlivých druhů vce z vcných strmů a keřů na území ČR se sleduje prstřednictvím výkazu definitivních sklizních zemědělských pldin ke knci rku. Celkvý bjem prdukce se zjišťuje sumarizací výkazů zemědělských závdů s dpčtem na celek. Hektarvý výns je pměr sklizně a prdukční plchy. Prdukční plcha se s výjimku trvalých travních prstů a kukuřice rvná sevní plše. Pčet hspdářských zvířat se uvádí pdle supisu hspdářských zvířat k Krávy jsu plemenice alespň jednu telené, zapuštěné i nezapuštěné. Prasnice jsu plemenice alespň jednu prasené (bez prasnic z chvu vyřazených), zapuštěné i nezapuštěné. D drůbeže se zapčítávají slepice a khuti, husy a huseři, kachny a kačeři, krůty a krcani (včetně mláďat). Výrba masa v jatečné hmtnsti zahrnuje údaje ze všech prvzů prážek v České republice. Nutné prážky jsu zapčítány d jatečné hmtnsti jen v případě, že mas je pužit pr lidsku sptřebu. D průměrné prážkvé hmtnsti prasat nejsu zahrnuty prasnice a kanci. V suladu s legislativními předpisy Evrpské unie jsu d rku 2007 pužívány nvé keficienty pr stanvení hmtnsti jatečně upravených těl. Údaje předchzích let jsu pdle půvdních keficientů. Velikstní struktura zemědělských pdniků, vychází z údajů Agrregistru, který byl zalžen v rce 2000 na základě celplšnéh zemědělskéh šetření a který je průběžně každrčně aktualizván jednak na základě statistickéh výkaznictví a jednak výběrvým šetřením. Stabilní část kapitly je dplněna některé výsledky strukturálních šetření prváděných v rce Strukturální šetření v zemědělství ZEM 2007 svým zaměřením navazval na bdbné šetření v rce 2003 a Výběr zpravdajských jedntek zahrnval zhruba 70 % evidvaných zemědělců a údaje byly následně dpčteny na celé zemědělství. Obsahem šetření byly především údaje výměře a využití bhspdařvané půdy a stavech hspdářských zvířat, pčtu a struktuře pracvníků, zemědělských strjích a zařízeních a další infrmace jak např. eklgické hspdaření, nezemědělské činnsti v rámci rzvje venkva apd. Šetření sadech Sady 2007 byl na základě pžadavků legislativy EU prváděn pprvé. Šetření se týkal subjektů s minimální plchu bhspdařvaných sadů m 2 a krmě výměry sadů zjišťval i drůdvu skladbu vcných strmů a jejich stáří. * * * 34

11 Další reginální infrmace zemědělství lze získat z publikací ČSÚ: e Statistický bulletin Ústecký kraj Definitivní údaje sklizni zemědělských pldin za rk 2007 e Supis hspdářských zvířat k Supis plch sevů v ČR k e Prážky hspdářských zvířat za rk 2007 e Výsledky chvu drůbeže e Výsledky chvu sktu e Výsledky chvu prasat Suhrnný zemědělský účet v jedntlivých krajích - definitivní výsledky za rk 2006 a semidefinitivní výsledky rku Strukturální výsledky za zemědělství ČR v rce 2007 pdle územníh členění Ovcné sady v rce 2007 Na internetvých stránkách ČSÚ jsu další údaje zveřejňvány na:

12 8. STAVEBNICTVÍ D dvětví stavebnictví jsu zařazeny pdnikatelské subjekty se sídlem na příslušném území, které mají převažující činnst stavební (OKEČ 45) a pčet zaměstnanců 20 a více. Stavební práce prvedené pdle ddavatelských smluv (hdnta S ) představují celkvu hdntu výknů ze stavební činnsti a z přijatých pdddávek prací d jiných rganizací. Nepatří sem pdddávky pr jiné ddavatele stavebních prací ani ddávky prací realizvané mezi závdvými jedntkami vlastní rganizace. Vykazují se bez daně z přidané hdnty. Základní stavební výrba (stavební práce prvedené vlastními pracvníky) představuje bjem prací, které rganizace prvedla pracvníky zahrnutými d svéh evidenčníh pčtu (vč. prduktivní práce učňů). Sučástí ZSV je i bjem prací na nvé výstavbě a reknstrukcích a mdernizacích pr vlastní rganizaci i pr jiné stavební rganizace. 9. BYTOVÁ VÝSTAVBA Údaje bytvé výstavbě zahrnují celu bytvu výstavbu na území (včetně nástaveb, vestaveb a přístaveb), kteru vznikají nvé byty (všemi frmami výstavby). Nejsu zahrnuty byty vzniklé změnu účelu užívání bez stavebních úprav. V pčtech bytů jsu zahrnuty byty na stavbách pr bydlení i mim ně. Stavby pr bydlení jsu bytvé dmy, u nichž převažuje funkce bydlení a rdinné dmy. Bytem se rzumí místnst neb subr místnstí, které jsu pdle rzhdnutí stavebníh úřadu určeny k bydlení a mhu svému účelu služit jak samstatné bytvé jedntky. Byty zahájené (hlášené i pvlené) jsu takvé, na které byl ve sledvaném bdbí pdán stavební hlášení prvedení jednduchých staveb pdle 104 dst. 2, písmen a) až d) neb vydán stavební pvlení pdle 115 se závaznými pdmínkami pr prvedení a užívání stavby ve smyslu stavebníh zákna. Byty dknčené jsu byty v dknčených budvách, které vyžadvaly stavební hlášení neb pvlení aneb byla stavba prváděna na pdkladě veřejnprávní smluvy ( 116) neb certifikátu vydanéh autrizvaným inspektrem ( 117) a lze je užívat na základě známení stavebnímu úřadu ( 120) neb klaudačníh suhlasu ( 122). Pčty rzestavěných bytů představují rzdíl mezi zahájenými a dknčenými byty k pslednímu dni sledvanéh bdbí. Obytnu plchu bytu se rzumí pdlahvá plcha bytných místnstí. Za bytnu místnst se pvažuje přím světlená a přím větratelná místnst pdlahvé plše alespň 8 m 2, kteru lze přím neb nepřím vytápět a je určena k celrčnímu bydlení. Údaje vydaných stavebních hlášeních a pvleních (SOP) jsu zpracvány na základě výkazů předkládaných jedntlivými stavebními úřady, dbry dpravy a živtníh prstředí krajských úřadů, pvěřených becních úřadů a újezdními úřady. Stavební hlášení a stavební pvlení dpvídají záknu č. 183/2006 Sb. územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn) se stanvením závazných pdmínek pr prvedení a užívání stavby. Předpkládaná hdnta staveb zahrnuje celkvé náklady včetně technlgie (v běžných cenách) vynalžené na přípravu, realizaci a uvedení stavby d prvzu. Ochranu živtníh prstředí se rzumí stavební akce k chraně čistty vd, k likvidaci neb využití dpadů, na rekultivaci půdy, k mezení půsbení fyzikálních faktrů na živtní prstředí. * * * Další reginální infrmace průmyslu, energetice a stavebnictví lze získat z publikací ČSÚ: e Statistický bulletin Ústecký kraj Stavebnictví e Přehled vydaných stavebních pvlení České stavebnictví v číslech Bytvá výstavba Stavby pr bydlení dknčené v rce 2007 e Stavební výrba v rce 2007 e Ceny sledvaných druhů nemvitstí ( ) Na internetvých stránkách ČSÚ jsu další údaje zveřejňvány na: 36

13

14 10. CESTOVNÍ RUCH Údaje hrmadných ubytvacích zařízení jsu získávány z Registru ubytvacích zařízení, který je průběžně aktualizván z dstupných infrmačních zdrjů a ze šetření kapacitách a návštěvnsti hrmadných ubytvacích zařízení (tabulka 9-1. až 9-14.). Hrmadná ubytvací zařízení jsu zařízení s minimálně pěti pkji neb deseti lůžky, která pravidelně (neb nepravidelně) pskytují přechdné ubytvání hstům (včetně dětí) za účelem dvlené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, šklení, kurzu, kngresu, sympsia, pbytu dětí ve škle v přírdě, v letních a zimních tábrech. Jsu členěna pdle kategrie, určující druh ubytvacíh zařízení a třídy, která stanvuje pžadavky na vybavení, úrveň a rzsah služeb spjených s ubytváním. Mezi hrmadná ubytvací zařízení patří htely, penziny, turistické ubytvny, chatvé sady, kempy a statní ubytvací zařízení. Htel je ubytvací zařízení s nejméně 10 pkji pr hsty s různým rzsahem pžadvaných služeb, člení se d pěti tříd a značují se hvězdičkami. Penzin je ubytvací zařízení s nejméně 5 pkji pr hsty členící se d čtyř tříd, s mezeným rzsahem splečenských a dplňkvých služeb. Ubytvací služby jsu však srvnatelné s dpvídající třídu htelu. Kemp je ubytvací zařízení pr přechdné ubytvání ve vlastním zařízení hstů (stan, bytný přívěs apd.), případně i v ubytvacích bjektech prvzvatele (chaty, sruby, bungalvy apd.). Chatvá sada je ubytvací zařízení pr přechdné ubytvání hstů výhradně v ubytvacích bjektech prvzvatele (chaty, sruby, bungalvy). Turistická ubytvna je jedndušší ubytvací zařízení s větším pčtem lůžek v ubytvacích místnstech. Mezi statní hrmadná ubytvací zařízení patří např. léčebné lázně, rekreační zařízení pdniků (dbrvých svazů), šklící střediska pdniků (dbrvých svazů), ubytvání apartmánvéh typu a jiná ubytvací zařízení, která vyčleňují lůžkvu kapacitu pr cestvní ruch (např. dmvy mládeže, vyskšklské kleje, pdnikvé ubytvny apd.). Lůžka v ubytvacích zařízeních udávají pčet stálých lůžek, která služí pr nční dpčinek hstů (bez lůžek příležitstných). Místa pr stany a karavany udávají pčet stanvišť pr umístění stanů, bytných přívěsů a karavanů. Průměrná cena za ubytvání se uvádí bez ceny snídaně (pkud je cena snídaně zahrnuta v ceně pkje) a bez daně z přidané hdnty. Hst v ubytvacím zařízení je každá sba (včetně dětí a krmě persnálu a majitelů ubytvacíh zařízení), která pužila služeb ubytvacíh zařízení k přechdnému ubytvání. Mezi hsty se nezapčítávají sby, které pužívají služeb ubytvacíh zařízení pr přechdné ubytvání za účelem zaměstnání či řádnéh studia. Dba pr přechdné ubytvání, kdy lze hsta pvažvat za účastníka cestvníh ruchu, nesmí být delší než 1 rk. Za rezidenta (dmácíh návštěvníka) se pvažuje sba, která má trvalý (stálý) pbyt v České republice. Může t tedy být bčan České republiky i cizí státní příslušník trvale žijící na území České republiky. Nerezidentem (zahraničním návštěvníkem) je pak sba, která trvale žije v jiné zemi (včetně bčanů České republiky trvale žijících v cizině). Průměrná cena za ubytvání za sbu a nc vyjadřuje pdíl čisté rční tržby za ubytvání a pčtu přencvání hstů za daný rk. Uvádí se bez ceny snídaně (pkud je cena snídaně zahrnuta v ceně pkje) a bez daně z přidané hdnty. Průměrná dba pbytu je jedntku vyšší než průměrný pčet přencvání. Čisté využití lůžek udává čistu bsazenst stálých lůžek, která byla hstům skutečně k dispzici. Výpčet vychází z průměrnéh pčtu lůžek k dispzici a pčtu prvzních dnů ubytvacíh zařízení. Využití pkjů udává čistu bsazenst pkjů. Výpčet vychází z pčtu realizvaných pkjdnů (tj. celkvéh pčtu dnů, kdy byl pkj bsazen alespň jedním hstem) a z celkvéh mnžství pkjdnů. Pr atraktivnější prezentaci České republiky především v zahraničí byl v letech 1998 až 1999 vymezen 15 turistických reginů, pr který je typický určitý druh cestvníh ruchu. Pr ptřeby dmácíh cestvníh ruchu byly pak tyt reginy dále rzděleny d 43 turistických blastí. Výběrvé šetření cestvníh ruchu (VŠCR), prbíhající na území České republiky s měsíční peridicitu, je zdrjem údajů delších a kratších tuzemských cestách (tabulka a 9-16.). Jedná se dvustupňvý náhdný výběr, kdy jedntku výběru prvéh stupně je sčítací bvd a na druhém stupni se prvádí prstý náhdný výběr bytů ve sčítacích bvdech. Údaje se zjišťují u jednh vybranéh člena dmácnsti staršíh 15-ti let, který bvykle bydlí v šetřeném bytě a je dtazván na cesty, jenž uskutečnil ve sledvaném měsíci za účelem trávení vlnéh času a rekreace a mim své 38

15 bvyklé prstředí (trvalé a přechdné bydliště, pracviště, škla apd.). Takt zjištěné údaje jsu pmcí keficientů přepčteny na celu ppulaci starší 15-ti let. Delší cestu se rzumí cesta za účelem trávení vlnéh času a rekreace, při které sba alespň 4x za sebu přencvala mim své bvyklé prstředí. Kratší cestu se rzumí cesta za účelem trávení vlnéh času a rekreace, při které sba alespň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě přencvala mim své bvyklé prstředí (včetně víkendvých pbytů). Přencváním se rzumí ncleh v hrmadném ubytvacím zařízení neb v placeném resp. neplaceném ubytvání v sukrmí, tj. i ve vlastní chatě či chalupě, u příbuzných či známých neb v přírdě. Zapčítává se i nc strávená v dpravních prstředcích (ve vlaku, v autbuse) při jízdě tam a zpět, při kružním cestvání v dpravních prstředcích i cesta z místa na míst. Výdaje na delší a kratší cesty zahrnují: výdaje na zájezd výdaje za ubytvání mim zájezd (včetně stravvání zahrnutéh v ceně ubytvání) výdaje za stravvání mim zájezd výdaje za dpravu mim zájezd nákupy zbží v bchdě statní výdaje Celkvé výdaje nezahrnují nákupy za bchdním účelem, kapitálvé investice, htvst předanu příbuzným p dbu cesty, která není platbu za turistické zbží a služby, dary pr instituce apd. 11. DOPRAVA Údaje z dpravy byly získány z externích zdrjů Ředitelství silnic a dálnic ČR (délka silniční sítě). V rámci sítě silnic jsu uvedeny suhrnné délky silnic I., II. a III. třídy vč. úseků ve městech a bcích zařazených d silniční sítě. Pčty vzidel jsu převzaty z Centrálníh registru vzidel vedenéh ministerstvem dle evidence úřadů bcí s rzšířenu půsbnstí (magistrátů). Evidvána jsu mtrvá vzidla, která k měla přidělenu státní pznávací značku. * * * Další reginální infrmace cestvním ruchu lze získat z publikací ČSÚ: e Statistický bulletin Ústecký kraj Dmácí a výjezdvý cestvní ruch Návštěvnst v hrmadných ubytvacích zařízeních cestvníh ruchu ČR Návštěvnst v hrmadných ubytvacích zařízeních cestvníh ruchu kraje Na internetvých stránkách ČSÚ jsu další údaje zveřejňvány na:

16 12. KULTURA A SPORT Údaje za kulturní a sprtvní zařízení jsu zjišťvány přím v jedntlivých krajích a kresech a jsu vedeny v databázi městské a becní statistiky. Data památkvých bjektech s kulturním využitím (jsu přebírána d Nárdníh infrmačníh a pradenskéh střediska pr kulturu, jehž zřizvatelem je Ministerstv kultury ČR. Uváděné údaje se týkají všech zařízení bez hledu na jejich zřizvatele. Kin je kulturní zařízení, jehž hlavní činnstí je pravidelné prmítání filmů pr veřejnst nejméně jednu týdně. V případě, že je v jedné budvě prvzván více kinsálů (např. multikin), je tt zařízení pvažván puze za jedn stálé kin. Rvněž ukazatel divadla je vztažen k budvě. Divadelní budvy a sály, které služí jen jak scény zájezdvé, se nezapčítávají. Údaje veřejných knihvnách jsu vedeny za knihvny všech typů, tj. kresní knihvny, místní lidvé knihvny a statní knihvny s prfesinálními pracvníky. Přírdní amfiteátry jsu víceúčelvá tevřená zařízení určená k letnímu přádání divadelních, filmvých představení, estrád a dalších kulturně splečenských akcí. Tent ukazatel zahrnuje také letní kina. Kupaliště jsu zařízení u vdních tků a nádrží, která mají prvzvatele. Pkud je na jedné plše vybudván více kupališť, pak je každé z nich brán jak samstatné zařízení. Mezi památkvé bjekty s kulturním využitím patří hrady, zámky, kláštery, zříceniny a další památky, které jsu zpřístupněné návštěvníkům za vstupné a nespadají pd správu muzea neb galerie. 13. ZDRAVOTNICTVÍ Vybrané údaje zdravtnictví (pčty lékařů a zdravtnických pracvníků nelékařů s dbrnu způsbilstí a pčty zdravtnických zařízení, lůžkvý fnd a hspitalizvaní v nemcnicích) jsu převzaty z pdkladů ÚZIS ČR (Ústavu zdravtnických infrmací a statistiky ČR). Jde údaje za rezrty celkem. V suvislsti s přijetím záknů č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. dšl ke změně v definici kategrií zdravtnických pracvníků. Dříve sledvaná kategrie střední zdravtničtí pracvníci (zkr. SZP) byla nahrazena kategrií zdravtničtí pracvníci nelékaři způsbilí k výknu zdravtnickéh pvlání bez dbrnéh dhledu p získání dbrné způsbilsti (zkráceně zdravtničtí pracvníci nelékaři s dbrnu způsbilstí, zkr. ZPBD). Lůžkvý fnd nemcnic a jeh využití, který vychází z plletníh rezrtníh výkazu L(MZ)1-02, bsahuje vybrané ukazatele využití lůžkvéh fndu, persnálníh zabezpečení lékaři a zdravtnickými pracvníky nelékaři s dbrnu způsbilstí, jejich zatížení a infrmace phybu hspitalizvaných. Údaje pracvní neschpnsti pr nemc a úraz zpracvává ČSÚ. Zpravdajsku pvinnst mají všechny eknmické subjekty, které samstatně prvádějí agendu nemcenskéh pjištění a kresní správy sciálníh zabezpečení, které předkládají sumář za ty subjekty, které si samy nelikvidují nemcenské pjištění. Průměrné prcent pracvní neschpnsti za rk se vypčítá jak pdíl pčtu kalendářních dnů pracvní neschpnsti pr nemc a úraz a průměrnéh pčtu zaměstnanců nemcensky pjištěných, násbenéh pčtem kalendářních dnů v rce. 14. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Sciální zabezpečení zahrnuje důchdvé pjištění, nemcenské pjištění, dávky státní sciální pdpry a sciální péči. Důchdvé pjištění zajišťuje bčany pr případ stáří, invalidity neb při ztrátě živitele. V rámci důchdvéh pjištění se pskytují s účinnstí d (zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění) důchdy starbní, plné invalidní, částečné invalidní, vdvské a vdvecké, sirtčí. Důchdy manželek, důchdy za výsluhu let, sciální důchdy a důchdy přiznané před jsu pdle tht zákna vypláceny buď jak důchdy invalidní neb starbní. 40

17 Dávkvý systém nemcenskéh pjištění tvří následující čtyři dávky: nemcenské, pdpra při šetřvání člena rdiny, peněžitá pmc v mateřství, vyrvnávací příspěvek v těhtenství a mateřství. U sb samstatně výdělečně činných je nemcenské pjištění dbrvlné. Z tht pjištění jim náležejí jen dvě dávky nemcenské a peněžitá pmc v mateřství. Uchazeči zaměstnání nejsu nemcensky pjištěni, ale z nemcenskéh pjištění se jim pskytuje peněžitá pmc v mateřství. V tabulkách vztahujících se k nemcenskému a důchdvému pjištění nejsu zahrnuty údaje týkající se zbrjených slžek Ministerstva brany ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva spravedlnsti ČR. Ve vyplacených dávkách státní sciální pdpry jsu vykazvány dávky pskytvané v závislsti na výši příjmu rdiny testvané, tj. přídavek na dítě, sciální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dpravu (vyplácení byl uknčen ) a příspěvek na šklní pmůcky (dávka s účinnstí d d ) a netestvané (nárk na dávky není limitván výší příjmu rdiny), tj. rdičvský příspěvek, zapatřvací příspěvek (vyplácení byl uknčen ), dávky pěstunské péče, příspěvek na péči dítě v zařízeních pr děti vyžadující kamžitu pmc (dávka s účinnstí d d ), prdné a phřebné. Od začaly být vypláceny příspěvek na tepl (vyplácení byl uknčen ) a příspěvek na nájemné (vyplácení byl uknčen ), které byly knstruvány bdbně jak testvané dávky státní sciální pdpry. V červnu 2004 byla na základě zákna č. 237/1994 Sb. vyplacena jednrázvá mimřádná dávka příspěvek na dítě ve výši Kč v suvislsti se změnami ve výši daně z přidané hdnty. Sciální péčí zajišťuje stát pmc bčanům, jejichž živtní ptřeby nejsu dstatečně zabezpečeny příjmy z pracvní činnsti, dávkami důchdvéh neb nemcenskéh zabezpečení, ppřípadě jinými příjmy, a bčanům, kteří ji ptřebují vzhledem ke svému zdravtnímu stavu neb věku. Sciální péče zahrnuje zejména péči bčany těžce zdravtně pstižené. V rámci sciální péče se pskytují peněžité dávky, věcné dávky a kulturní a rekreační péče. Jde zejména příspěvky na patření zvláštních pmůcek, úpravu bytu, zakupení, celkvu pravu a zvláštní úpravu mtrvéh vzidla, prvz mtrvéh vzidla, individuální dpravu, úhradu za užívání bezbariérvéh bytu a garáže, příspěvek úplně neb prakticky nevidmým bčanům, bezúrčné půjčky zdravtně pstiženým bčanům aj. Pr ptřeby státní statistiky jsu využívány výstupy z infrmačních systémů České správy sciálníh zabezpečení (dávky nemcenskéh pjištění, příjemci důchdů a průměrné výše důchdů) a Ministerstva práce a sciálních věcí ČR (sciální služby zařízení, uživatelé a výdaje, dmvy pr seniry, dávky státní sciální pdpry, příjemci starbníh důchdu pdle jeh výše, průkazy zdravtně pstižených). V suvislsti s přijetím zákna sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů, dšl ke změně členění a značení druhu zařízení sciálních služeb. Z tht důvdu nejsu některé údaje za rk 2007 srvnatelné s údaji z let předchzích. Údaje pčtech těcht zařízení a jejich kapacitě vychází ze skutečnéh rzmístění jedntlivých zařízení či jejich detašvaných pracvišť. * * * Další reginální infrmace kultuře a sprtu, zdravtnictví a sciálním zabezpečení lze získat z publikací ČSÚ: e Statistický bulletin Ústecký kraj e Pracvní neschpnst pr nemc a úraz v ČR Pdrbnější údaje z blasti zdravtnictví jsu publikvány ve Zdravtnické rčence České republiky a ve zdravtnických rčenkách jedntlivých krajů a dále v mntematických publikacích řady Zdravtnická statistika, které každrčně vydává Ústav zdravtnických infrmací a statistiky ČR za Česku republiku a jedntlivé kraje. Na internetvých stránkách ČSÚ jsu další údaje zveřejňvány na:

18 Na internetvých stránkách rezrtníh infrmačníh systému Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy -Ústavu pr infrmace ve vzdělávání (ÚIV) na: Na internetvých stránkách rezrtníh infrmačníh systému Ministerstva kultury ČR Nárdníh infrmačníh a pradenskéh střediska pr kulturu (NIPOS) na: Na internetvých stránkách rezrtníh infrmačníh systému Ministerstva zdravtnictví - Ústavu zdravtnických infrmací a statistiky (ÚZIS) na: Na internetvých stránkách Ministerstva práce a sciálních věcí a České správy sciálníh zabezpečení na:

19 15. KRIMINALITA A DOPRAVNÍ NEHODY Data zjištěných a bjasněných trestných činech zahrnují i činy evidvané referáty cizinecké a phraniční plicie. Objasněné trestné činy zahrnují trestné činy spáchané a vyřešené ve vykazvaném rce. Obecná kriminalita zahrnuje násilné trestné činy, mravnstní trestné činy, majetkvé trestné činy, pdvdy a zprnevěry, statní majetkvé a statní kriminální trestné činy. Hspdářská kriminalita zahrnuje především trestné činy v bchdních a finančních vztazích. Dpravní nehdy zahrnují všechny nehdy nahlášené Plicii České republiky. Pčet usmrcených, zraněných těžce a lehce dpvídá stavu d 24 hdin p nehdě. Hmtná škda zahrnuje škdu na vzidlech, jejich nákladu neb na zařízení kmunikace. 16. POŽÁRY Údaje pžárech a hlavních důvdech zásahů hasičských záchranných sbrů byly převzaty z infrmací zpracvávaných Hasičskými záchrannými sbry. 43

20 B. Publikván v řadě SLDB Úvd Sčítání lidu, dmů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnil na celém území České republiky pdle zákna č. 158/1999 Sb., sčítání lidu, dmů a bytů v rce Údaje byly zjišťvány pdle stavu půlnci z 28. únra na 1. března (rzhdný kamžik). Sčítání rganizval, řídil a krdinval Český statistický úřad, který zabezpečval přípravu a prvedení sčítání ve splupráci s Ministerstvem pr místní rzvj, Ministerstvem brany, Ministerstvem spravedlnsti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, kresními úřady a bcemi. Sčítání v jedntlivých sčítacích bvdech zajišťvali sčítací kmisaři a sčítací revizři. Jak sčítací bvd byl vymezen území základní sídelní jedntky neb jeh část, ve které sběr údajů zajišťval jeden sčítací kmisař. Samstatné sčítací bvdy tvřila zařízení hrmadně ubytvaných příslušníků zbrjených sil, Plicie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábry a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahval na každu fyzicku sbu, která měla v rzhdný kamžik na území České republiky trvalý neb dluhdbý pbyt, i na každu další fyzicku sbu, která byla na území České republiky v rzhdný kamžik přítmna (i když zde neměla trvalý neb dluhdbý pbyt), na každý dům, určený pr bydlení, i nebydlený, na každý byt, i nebydlený. Dmem se rzuměla stavba, která byla pdle rzhdnutí stavebníh úřadu určena pr bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespň jeden byt. Byt byl definván jak subr místnstí (ppřípadě jedntlivá místnst), který pdle rzhdnutí stavebníh úřadu svým stavebně technickým uspřádáním a vybavením splňval pžadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepdléhali cizí státní příslušníci pžívající diplmatických imunit a výsad,jakž i dmy a byty ve vlastnictví jiných států, které služily k diplmatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťvané údaje) stanvil zákn č. 158/1999 Sb. Všechny sby měly pvinnst uvést sbě údaje v rzsahu a způsbem stanveným záknem. Tradičně byla pužita metda sebesčítání, kdy byvatelé sami vyplňvali sčítací tiskpisy. Za nezletilu sbu pskytl údaje její záknný zástupce, za sbu zbavenu způsbilsti k právním úknům její patrvník. Za sbu, která měla ve sčítacím bvdu trvalý pbyt, ale byla dčasně nepřítmná, pskytla údaje jiná sba z její bytvé dmácnsti. Údaje dmu pskytl jeh vlastník; vyknával-li správu dmu správce, pskytl údaje správce. Údaje bytu pskytl jeh uživatel. V případě nebydlenéh bytu pskytl údaje bytu vlastník dmu, ppřípadě bytu; vyknával-li správu bytu správce, pskytl údaje správce. Při sčítání lidu, dmů a bytů 2001 byly pužity sčítací tiskpisy: Sčítací list sb, Dmvní list, Bytvý list. Vzry sčítacích tiskpisů vymezila Vyhláška Českéh statistickéh úřadu, kteru se stanví vzry sčítacích tiskpisů pr sčítání lidu, dmů a bytů v rce 2001 a vzr průkazu sčítacíh kmisaře a sčítacíh revizra (Sbírka záknů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracvány pdle územníh a správníh členění státu platnéh v České republice k 1. březnu Sčítání lidu, dmů a bytů v rce 2001 v České republice respektval z hlediska bsahu, metdiky i zpracvání údajů Rezluci Eknmické a sciální rady OSN z rku 1995 k prgramu světvých sčítání a Dpručení pr sčítání lidu, dmů a bytů klem rku 2000 v evrpském reginu, která zpracval Statistický úřad Evrpské unie (Eurstat) ve splupráci s Evrpsku hspdářsku kmisí. 44