(}Jl 8 8 ; l Sk.,ARE~:STVI. STO LET STROJIBENSKE VlROBY A. 'A NOV.J M HAM:iKJ - PROVOZ NARODNiriO PODNIKU. CliOTl!;Bo~ CHOT:BcJ{5KL STHCJiRNY

Transkript

1

2 "' (}Jl 8 8 ; l STO LET STROJIBENSKE VlROBY A Sk.,ARE~:STVI,,, 'A NOV.J M HAM:iKJ - PROVOZ NARODNiriO PODNIKU CHOT:BcJ{5KL STHCJiRNY CliOTl!;Bo~ ;

3 OBSAH: Strana: De,ji rzy -zavodu slevaren v Novem Ransku C!anek - Tezke chvilky udrzbaru v c.echu I o dovolene - Karel Janacek ~lanek- Udrzbar- zlepsovatel K. Janacek ~lanek- Nad v,ysledky zlepsovatelu Dalsi pokles docilenjch uspor ~Ianek- Koki1y to vyhra1y ~Ianek- Vyssi narocnost, disciplinu a odpovednost v nasi praci Zle.psovatelska osvedceni K. Janacka ~ lanky - Svobodnj Hav1ickuv kraj Bez poznamky- c1anky se tykaji Prohlase~ - tovarniku Pujmanu Vyrobky tovarny Pujman No.ve Ransko Kniha veasu vratnjch v Novem Ransku II Zpracova1 Karel Janacek Sobinov cp. 31 V pro.sin.c i ].983

4 1. NOVE RANSKO Vaclav KrivskY, Studena rovina na jih jsou dok:ola hluboke lesy, lfiroka silnice od 2diree ku Brodu stac! se ve vsi. Za noci studel\yeh /- ze dvou tam potokii m1hy se vali a sl~varna Strojiren z peci a komin~ v fediv,y mrak vesni~ku hali. Stal pr.y zde kostelik po.vodni vesniee Pravnov, c/) u ri~k:y ml;in tak~ byl a vsude kol zrcsdla rybniku - to vsak u~ je davno. 1 stezka Lib~ck~, kdys tepna obchodni, okolo rybnikd k Sopot~ vedla d~l do sveta. To vsak uz petri povestem, d~vn$m snom. A vody rybrrlk:o. splavila Doubrava daleko k mori. V ~aru,. ~asu tak roky i staleti hori a shori.....,...,...._

5 2. Lidovj basnik prost!mi versi popsal vesnici Nove Ransko, ktera prinalezi strediskove ebei ~!rec nad Doubravou. Tovarna, o niz se zminuje v druhem ver~\i, letos cslavuje stolete vjrocl. sveho vznik:u. Nezli vsak: projdeme dejinami zavodu, musime vzpomenout d~vne minulosti Noveho Hanska a hlavne pdvodni vesnice Pravnova, ktera stavala v mistech nyn~j~! osady. Mylne tuto starou hav!rskou visku Pravnov klade. OttOv slovnik naucn$, d!l XXI, strana 293, /vyslo r I na dzemi Starcho.Ranska. Tento ~ley udaj pak pre.sel do dals! pozdejs:!.literatury pojednavaj:!c:! o na~em kraji. Je ale dosti ji~ch a presnejs!eh pramenu, ktere dokazuj:! prav4 m:isto Pravnova. J. Schaller u! v.r v Topographie des K6nigreichs E6hmen klade kapli v Pravnove na katastr obce Sob!nov a p!de: Mezi zdejs!mi rybn!ky je verejna kaple sv. Vavrince. Podrobnej~:! zpravy uvad:! vyznamn$ histo!ik MUDr. Frantisek Pd!a, jenz popss~bsbhle dejiny tohoto starobyleho m.:c.ste. Nelze vsak o n~m v tomto pojednani podat vsechn.y dostupne poznatky. Proto jen kratce so zmin:!me o dejinach Pravnova. V :M!stopisu e:!rkevnim do roku 1421, na strane 96 najdeme zapis: R Zdenek z Ronovs venuj e ves Pravnov kla~teru Pohledskemu Roku 1361 na psmei sveho otce Smils zalozil Zdenek z Bonova kostel Vseeh Svatych I P?Zd~ji sv. Vavrinee/ a venoval 1 1/2 ltmu ve vsi Pravnove, 3 kopy urokd z nove vsi "Ronvald" /Stare Bansko/, celou feku Doubravu v mezich Pravnova: des,tek z 1 dvoru, selske desatky z ka~deho lanu i miru zita 1 ovsa Z8pisy nam dokazuji, ze davna havirska vesnice Pravnov byla mnohem stare! nezli sousedn! obec Stare Ransko a ddkazem., ze zde byl i jakjsi z6vod na zpracov~ni rudy, je struska naenazej!e! se v bl!zkosti osady. Obnovene a nove zrizene rybn:!ky rok:u 1514 zatopily pozo.statky podniku a i chalupy Pravnova. Jen poutn! hornickj kostelik zdstal stat obklopen vodn! hladinou. Misto s kostelem tvo~ilo ostrov, kteremu se pak take rikalo: Svaty Vavrinee na OstrQve e rybnfku v bl:lzsk:osti Ostrolovslcy. Vedle k nemu jen eesta z hraze, nynejsi silnice,

6 J.,... lemovana vzrostljmi duby. Jeden dub dodnes u zavodu slevaren rozklada svou korunu. Kdo by chtel vice se dovedet o historii!elezarstv! ve zdej ~i krajine, doporucujeme v posledn! dobe vydane publikace, napr. 2elez8rstvi na 2aarsku /Milos Kreps/, Dejiny Zaaru I Dr. Metodej Zemek I aj. Po rozbourani s tareho ehramu, roku 1787 Martinem J anackem z Nove Vsi - Sob!nova, ktery ho koupil v dra~be, zmizel i posledn! svedek prastereho Pravnova. V minulem etolet! vznikla v m!steeh, kde koatel!k: steval, oeada Nove Ran.sko. Roku 1835 bylo zde vystaveno 5 chaloupek, rok na to pak 4 nov~. Roku., 884 mela tato nova obec pres 200 obyvatel. Lide sem prich6- zejic:l nachaze'li praci v Starem Rsr.sku, kde byl, velik;y zelezarsk:j podnik:. VZNIK NYNEJSIHO zavodu Roku 1865, prave pfed sto lety, vznilcl v Novem Ransku zavod, v nemz zaasl provadet "~ivnost strojnickou Jan Pujman star~!. Rok 1885 je rokem zalozen! teto f~r.my. To dokumentuj! i predtisk,y na dopisn!eh papirech Jsna Pujmana, zschovane v tovarnim archivu. :Prvni provozovna b-yla v dome cp Od rolru 1996 se tato ~i vnost delila na stroj:!rnu a slevarnu. Jake pomery vladly v tomto podniku pocatk:em stoleti a pozdeji, Mm pf'ibliz:! vzpominky stareho deln:.cka Adol:fa Froilka, sehovance tovarn:!tca Pujmans, otisknute v Chotebof'skem Plamenu 12. unora Psal se rok 1908, kdy malemu Adolfu Fronkovi bylo 15 let. Co se eirotkem, kter.y p~ipadl obci, kdy~ mu.matka p~ed ctyrmi l~ty zen:u'ela? Nad ehlapcem ee ustrnul tehdeji:s! stsrosta.. tovernik.. Pujm.an. Vzal ho k sob~ do u~en:.c a obec mela po starosti. A jake to bylo uceni? Soudruh Fronek: dnes, po 52 lete nepretrzite praci v nasem ceehu 1, vzpom.!na... " Za~al jsem se ucit v roce 1900 u Pujmane na Novem Ransku. Tehd~ oveem to zde v,ypadalo trochu jir~k nez nyni. V mistech, cr2j

7 4. kde dnes jsou garaze, byla df!ve puvodni dilna. Jina nebyla. Vsechno se delalo rucne. V dobe nu~ho u.ceni se pracovalo od sesti rano do sedmi vecer a take nekdy dele. To u nas delal take nejak;y kovar Soucek a museli jsme mu dmyehat rucne a zaroven pritloukat nekdy az do pul noci. B,yly to perne chvile. ' ' Na vyucnim liste v~ak stalo, ze jsem se ' vyu~il zamecnikem a ' soustruznikem. Vyrabely se zde zentourove mlaticky, f-ezacky a jine hospodarske stroje. A jak'j plet'l Po vyucen! byla zlstka denne. Postupne to dotthl kazdy nejvise ne 7 a pill zlstky tydne. Behem doby se zacaly vyrsbet postupne modernejsi stroje - cistiei mlaticky a vybu~ne motory. Po prvni svetove v~lce zavod vzrostl asi na 60 zamestnancd a pracova~o zde z toho nejmene 13 ucnd. Tezke bylo dohovof ov$ni se s tovarn!k:em o platu. Kdyz k nemu pfiael nekdo, ze me malo, a ehtel pridat, odbyl ho jednoduse tim, ~e mu rekl:" Kdyz se ti to nelib:!, tak b~~!" Byla zde take stavka - tu!im, ~e to bylo v roee ktera vsak dopadla pro delnictvo spatn~. ~~~k v.yckaval a nekteri lide ode~li za prac:l jinam a ti ostatni se nakonec do praee vratili. " Na tuto stavku v Pujmanove strojirne a pomery v Puj:manov~ cihelne, v druhem podniku tete rodiny, vzpom:ina ve strojopise Zalozeni organisace KSO v Sob:!liove te~ Karel Karas, vyucen$ sleva~, jen~ byl v tovarne zameatnan./ Spis je ulo~en v Literarnim arehivu mestskeho muzea v Chotebori, c. in. 1/D I 16/. Pracovni pomery v dobe hospodlll'ske krise byly velmi spatne. Nedodrzovala se pracovni doba a mzdy klesaly na minimum. V.Pujmanove eihelne se prscovalo jako za roboty. V ukolu si p~i 12 hodinove dobe vydelal delnik Kc za tyden a zamestnavatel nesnesl v zatjode komunistu nebo rebelanta., ty hned propustil. V roce 1928 /tedy o 3 roky drive, ne! uvad:! A. Fronek/ vypukla u fy Jan Pujman stavke. D~ln:tci pozsdali pane ~e:f'a o pi"idavek 10 helei d na hodinu a aby se mohli organisevat v edborech" Fozadavek tovarn!k odm!tl a povolal si na pomoe ~etni ky, ktef'! znemofnovali praei stavkoveha v.yboru a

8 5. pletli se do vseho. St$vka, ktera trvala n~itolik mes:!eu, byla nak:onee prohrana ne vir..ou deln!ku. Po stavee prohlasil pan, se ;" Prodelal jsem nekolik: tisie,ale prosadil svou.n v teto tovarne mohl pracovat jen ten, kdo mel zlutaek:ou odborovou legi timaci. To byla tak:tika vsech zamestnavatelu. Do by. nezsmestnanosti vyuzili zamestnavatel~ k nebyvalemu sz 60% snizeni mezd, V leteeh se podnik clenil na tovarnu na hospodar ske stroje, jej:!mz vlastnikem b3l Jan Pujman' mladsi, narozeqy v r. 1896, ana slevarnu, jejimf majitelem' byl Karel Pujman, narozenj v r. 1885, kter.y byl spolecnikem firmy od roku Jan Pujman ml. pf-evzal castecne f':!zeni :f'irnzy od sveho otee v r. 1926, uplne rizeni az v r Od 1. ledna 1939 se po dohode stave jedirzym maji tel em podniku Jan Pujman mladsi a Karel Puj:.. man vstoupil do jeho sluzeb. V tu dobu pouzivala firma oficielni nazev: Jan Pujman, tovarna ns stroje a m.otocy, Nove Ransk:o, P Zd:!rec. Od 1. 1edna 1943 se stal~irma ve~ejnou obchodn:! spolecnosti. Byla zaps~na v obchoanim rejstfoiku knihovniho soudu v Kutne Ho~e ve sv. A IV na strane 295. U krajskdho soudu v Chrud.i.mi' byla zapsana dne Nemovi ty majetek mela pripsan ve vl. ~. eo, 101 a 204 pozemkove kniey biv. kat. uzem:! Nove Rt:msko. Typiekou I v.yrobou Pujmanova zavodu pred znerodnenirn l;3rly zemedelske ~ist:!c:! mlaticky na obil:! znacky Minima, Populara, Unikum, Grand- Unikum, dale naftove a petro1ejove motory a tacke trektory a seka~~ na travu. Napriklad v roce 1937 se v tovarne vyrobilo llo mlaticek a lisll a 206 kus~ na:ftovjch nel,l petrolejov.ych motor~. Obrat ~ini1 2, Kc. Firma mela take dobre obchodn:l spojen:! a cizinou, zejmena s Jugoslavi:! a Bulharskem. Za sve v.yrobky obdrzela cetna uzn~n:! na priklad: V roce 1911 na zemedelske v.tstave v Nasavrk:ach obdrzela bronzovou medaili za motory.

9 6. by1a vyznamenana na Y,Ystave zemedelstych strojd v roce 1~12 v Hermanove Mestci. 12. cervna 1930 ji byl ude1en na hospodarske vystave, konane v Praze 25. kvetna - 1. cervna 1930, pochvalny diplom Zem~delska jednoty ceskoslovenske republiky za vystavecy petrolejovi ~otor Pluto. V letsch ziskala firma stfibrnou medaili na v.ystave v Praze za petrolejov.y motor Pluto a m.l'ticku Pluto. Firma Pujman vlastnila i patenty: napr. patent c na sdruzene ssaci a vj:fukove trubky u zp1ynovace pro spalovac:l motory. Cen:lk platn.y od 1. 1edna 1934 uvadi eeny motoro Pluto pcdle vjkonu HP, napr. typ E s v.ykonem 3-4 HP stabilni se prodsval za 3850 Kc~ pojizd~ za 4050 Kc. s vskonem 8-9 HP byl za 7950 Kc c s9oo Kc. Typy motoru Pluto 0 me1y v.ykon 6-7, 8-10, 10-11, 11-12, 12-13, 15-17, 17-16, HP. Vyrabely se take motory typu N. V ceniku se nab:(~ i motory Pluto s turbinovjm cerpadlem jako pozarni strika~ky pol! a k ostatnim pracem zemedelstym.. Jejich cena byla od 62CO Kc. pro zavodnovsni zahrad, R~st poctu zamestnanctl do konce druhe svetov~ valky Zat:lm co v roee 1926 bylo zemestnano v tovarne v Novem Ransku prfimerne kolem 30 ti pracovnik~, v roee 1937 jiz 57 a v r pracovn!kfi. Ke konci valky, zact tkem roku 1945, to jiz bylo 191 pracovnik~, z tcho 159 muzii a 32 zen. Ze 191 pracovn:!kll by1o 171 deln:lku a 15 ufednik~. Podle v,yplatnich listin z roku 1937 obdrze1i kvalifikovan:! delnici ~denni mzdu, napr : Le~t Adolf 274,95 K~, Karas Karel 239, 45 Kc, Fronek Adolf 218,10 Kc, Pelikan Pravos1av 261,45 Kc. TruhJ.ari Bf>!za.Jose:f a!t.1alek obdrze1i po 157,50 Kc za 48 hodin prace. Pokorna Hedvika /asi pom. sila/ brala platu: ,55 K~, ,25 K<!, ,65 Kc, ,35 Kc.

10 7. Druha svetova velk:a a povalecne udalosti V dobe druhe svetove valky nedoslo v Pujmanove tovs:t"'ne k nejakjm velkj.m sabotaznim ~inilm, ktere by poskodily nebo vy?adily zevod z provozu. Ale bylo vsek dost delni~, kteri se snazil'i kazdj svjm zpdsobem zpomslit vyrobu, at to bylo neodpracovanim hodin nekde v skrytu, ni~erdm miradi, stroj\1, r\lzeymi podvudky a "promarod~nymi dey" tfeba s urazem, k:ter.y si delnik sam zavinil. Cekarny doktoru Sirla a Bazala v Chotebori a dr. Drbalka v Kfizov6 byly denn plne simulantu z tovaren. A tito lekari - bohuzel se ns ne zapomn~lo - je u~vali k praci neschopeymi, vym;j sleli pro ne diagnosy, i k:dyz jim hrozil kriminal. Jak d~lnici, tak i ~ekari dobre vedeli, ~e kazda neodpracovana hodine, ~patne vykonsna prace priblizi, ~onec ne~ mecke nad~dy. Snsd to nebyl ten prav.y boj, ale prece narusoval tu " tisiciletou stavbu Evropy''. Prava p&rtyzanska cinnost se prakticky rozjela az v prvnich mesic:cch roku Tu mnozi delnici od Pujmantl se postavili do f'a9- odbojariic? pomoeniku partyzana. Mezi prvnimi odbojari v kraji byl slevac Karel Karas z Nov6 Vsi - Sobinova, clen ilegaln! organisace.ksc, ktery uz v roce 1939 s dalsimi soudruhy rozsiroval protin~mec~ a protivalecrzy tisk a zacatkem roku 1941 pro svou ilegalni cinnost byl zatcen a odsouzen na 33 mes:!c~. Kdyz se vratil s podlom~n.ym zdrav:im. z nemec~ch vezni.c, zapojil se znovu do odboje a v kvetnove revoluci se zucastnil obsazeni municnieh skladd na B:!lku. I dals:! nejmenovani delnici v dobe revoluee vzali z.bran do ruky, aby pomohli vyhnst nenavidene okupanty. Franti~ek Ki"estan z Nov~ho Hanska, dlouholetj na~ zam~stnanec, vypravel 0 svem zazitku kcncem valky: My mlad:! ze zdej ~i vesnice jsme se scmzeli v prostorne pradelne tovarnika Pujmana. Jednoho vecere v breznu roku 1945 jsme tam zsse byli shroma~deni. Mezi nsmi byli i dva uprchliei z praeovniho nasazen! z N~ecka, Chalupa a Motl. Bavime se, kdyz tu n&hle do pr6delny vtrhli vlasovci z protipartyzanskeho oddilu z Krizove. Vysljchali nas, co tam delame. Motl, ktery umtsl nemeeky,, jim vysv.etlil, ze jen tak besedujeme. St~st:tm, hlavne pro ty ava u prchl:i.ky, bylo, ~e nechteli legi timaee. Pak nam porucili hned

11 8. se rozej:tt. Venku na silnici jsme spatrili vojdk:a s pf:>ipreveeym kt.ilomctem ke strelbe. Vlasovei byli vesmes mlad:l muzi, v::. tsinou jim bylo rozumet. J»luvili slovanskou feci. V~dy s nimi chodil nemectcy voj~k. 6. kvetna 1945 r~no jsem. je vid 1 naposledy. Pochodovalo jich asi, patnact pres Ransko po silnici k Slavetinu. Potom jsem se dovedel, ze tam zavra~dili 13 lidi. V }:lovem Ransku za valky ani v revoluci ni kdo z obi5an1l nepadl. Zahynuli vsak v osade ctyri ru~ti vojaci a jedna ruska vojinka. Vojaci prisli o ~ivot vybuchem svezene muni.ce, ktera byla ulozena prave ve zminene Pujmanove pradelne. Jsou pohrbeni v Krizove na hrbitove za katolic~ro kostelem. Ruaka byla srazena z jedouciho nakladn!ho auta vetvi stromu a padem na silnici zemrela. Je tez pochovana v Kri~ove. Pri teto e~ozi byli zraneni i tri obcane z Noveho Ranska: Severa, Soucek a Pujman. Ze zaznam~ cetnieke stanicc v Kr!zove se dov!dame: 24. dubna 1:;45 prisli partyzani k f>ezniku Glaneovi na Stare Ransko. Teboz dne o 3 hodin~ byl zastrelen Juliu~ Budde, frontfuhrer Todtovy organisace, ktera byla ubytovana na Novem Raasku. Byl zastf-elen u mostu nedalek:o tovarey. 0 tom, jak doslo k zastreleni stra~neho na moate u Noveho Ranak:a, zapsal ve svjch Vzpominkach party zan Rudol:f Stacy ze Sob:!nova.-. lla starem Ransku zabavujeme u reznika meso a sadlo. S pleymi bstohy na z ~dech pochodujeme k Novomu Ransku. Obch~z:!me vesniei kolem zevodu slevar~. Veuniee sp!. Veude ticho, jen psi citi nas pohyb a ruei nocni klid. Nekdo vsak prece ve vesnici nespi. Jsou to naciste, kteri se tam ubytovali. Jdeme a nevi.ne, ze na cesto na~eho pochodu nus ceka prekezka V podobe nemecke straze, ktera na okraji obce sleduje na.s pohyb smerem k naspu silnice. Ticho nahle protrhne zablesk a vjatf'el. Tentokrate m:!ril Nemec dobra. Vedle mne jdouc! ceskj partyzan Kocian pads do bahnite louky s prostfeler>jm-ramenem. Nase samopaly odpov! daji vojaku na silnici, kte:cy svou horlivost plat! tim nejcenejsim, zivotem. Ve vesniei je poplach. Nocn:! tmu rozrezavaj! svetliee. Poplach je i v nedalekem objektu nacist~ na Bilku.

12 ~. Cesta kupredu je vy1oucena~ Vraeime se zpet k lesu do sveho domova. Tam nas Nemci prona.sledovat nebudou. Les je pertyzanu, eje nas. Se zranenjm partyzanem ve str edu postupujeme do hloubi lesa a rychle se vzdalujeme od mista. Rozedneni ru'is zastihuje v ukrytu v obci Racine 26. dubna 1945 byli zastreleni ober:freiter Grave a Grotte, dale s~ecna Fischerova, jedouci nakladnim autcm z Noveho Ran - sk:a do Ht=.ivl. Brodu. Pl ipad se stal na kopci nad Nov~m Ransl<:em v blizk:osti cesty vedouc:! z hlavn:! silnice do vojenskeho prostoru v B:!lku. r~akladni auto bylo zapaleno a uplne shorelo. ein byl proveden partyzany. 5. kv~tna 1945 dollo na lukach u Nov~ho Ranska k nerovnemu hoji ~es~ch revolucionar~ s nemeck,ymi vojaky ss. V boji padlo 30 vla:5tenct'l Obcane z Noveho Ranska odnesli z boji~te te~ce zraneneho Ernila Veprovskeho. Byl osetren a ukryt u Uovotl\}ch. Tim ho zachrani1i od jiste sm.rti, nebot zranen:! v boji na lukach byli Nemci dobijer~. ~ 6. kvetna 1945 se pokusili revolucion~ri na rozkaz partyzanll vyhodi t mast silnice u slevarny. Spatnjm llnl.istenim naloze doslo jen k castecnemu poskozeni povrchu vozovky, ale t1ak vzduchu, nastaly v$buchem, rozbi1 ~1oho sklenenych tabuli oken v domeich v osede. ~. kv.etna 1945 byl na si1niei pred tovarnou jedn:!m revoluc,ionarem zastre1en nemeck$ vojak v tanku, z nehoz nevystoupil a nevzdal se. Zajisteni Jana a Karla 'ujman~. P~dle cl~nku v novinach Svobod~ Havlickuv kraj I r.l, c. l5, ~. ze dne a c , ze dne I majitele :firrjzy J an Pujman, to varna na hospodarske s troje, bra tri Jan a Karel Pujman by1i po kvetnove revoluci na cetna udani nekterych obcanu a zalocu oelniku zajisteni. Kratce vsak po vysetreni soudu v Chotebori by1i propusteni. V druhem clanku" Prohlaseni'', kterj podepsa1 za zavodni vybor byvaj.;; poli tiel; vezen Karel Karas, se vysvetluj:! a uvadeji na pravou m!ru neopodstatnena obvi.;. neni obou Puj~nu, o nichz se pise v ~lanku z rijna 1945.

13 10. V letech byla na podnik uvalena prozatimni narodni sprava. Proz.atimnimi narodn!mi sprgvci byli:, Jan Doaeka~, Jos.ef ~ramek a Karel Pujm.en. 1Pl.n8 zmrodni sprsva byla zavedena vjmerem ONV v Chot bof>i e ze dne a c I 1946 ze dne Narodni spravu provtidely ~sl. z ~ vody kovodelne a stroj:!renske, n.p. Praha II., tlugaannova 29. Prvnim zmocneneem ntirodn:! sp.r avy byl - drive jir.enovaey politictcy ~ezen - Karel Kal"as. Narodn! ilprava byla pozdeji provadena prostrednictv:lm n.p. Agrostroj, zavody na hospod&fske stroje, pod. fed. Praha II., Jind.B. sska 29. Znarodneni firmw Pujman bylo provedeno vyhla~kou ministra prdmyslu, ze dne Znarodneni zestatn~nim provedeno zpetne lw dni Dle vyhl. min. prom. ze dne byl zavod Jan Pujman zs~len~n do n.p. Elektrosvit Brno, Vaclavsk' ul.~. 4. Dohodou mezi n.p. Chotebo~ske kovodeln~ zavoay v Chotebo~i. a n.p.. Elek:trosvit Brno phsla majetkova podstata fy Pu.,iman do narodn!ho podnik:u CHKZ Chotebor. Pfesrzy tehdejs:! nazev zn~l: Mevs - CHKZ, n.p., v Chotebori. Protokol~rn~ t~to zmena provedena ku dni ) Ku dni ~ini1 z~kl8dn:! kapittil firm;y ,60 Kcs a po~et pracovn:!kt' 61, z ~ehoz bylo 43 deln!ku, 10 dredn:!ku a 8 ucnd. Za rok 1947 prodal tento pod.nik za 1.16)..605 Kcs ml& ti~ek, odlitkll pak z.a Kcs. Celkov.Y obrat za r,ok: 1947 mel Kl!s~ -Xu ani byl podnik aktivrrl o ,10 Kas Do roku 1948 pouz:!val z~vod oficielni n~zev: Jan Pujman, tov~rna hospodei"slcych strojll s slevarna Nove Ran~o, p. 2d:!rec. Od do byl tento vjrobn! objekt zavodem n. p. v Cbotebori. Od 1. ledna 1953 je dislokovan;ym provozem ~.l. Od roku 1954 se zame~uje provoz 1 na slevarenstv:c pro ce~ z~vod Chotebors~eh strojiren. K tomu dcelu byla v roce 1958 a 1959 provedena rekonstrukce sleva.rny za.6 mil. k:orun. Behem roku 1954 byla zaclenena- do naseho provozu druhli m:!stn:! slevtirna sede li tid3 ze Stareho Ranska vcetn.e modelarny. Provoz Stare Bansko je rovne~ soueast1 Chotebor~ch strojiren a,

14 ll. zdejld slev6.rna mela jiz stalfitou slevarenskou tradici. V m!stnim okoli a v muzeu v Chotebori jsou jeste zachov.bizy umelecke odli t~ ' vyrobene touto.slewirnou jiz v 19. stoleti. 0 rok: pozdeji, v r. 1955, byla do sl evtir enskeho provozu v l{ovem Ralljku pf-emistena slevarna nezelezcych kovil z Ohotebof>e. ~u slevarnu v Chot epori m~l podnik jen pro vlastni potrebu a ro~n:l: viroba byla neceljch 100 tun odlltku. Ua provozu v Nov~m ~nslru byla t sto slevarna Ulilistena do budovy by vale strojirny. Timto slou~er~m v!ech slevaren podniku byl vytvo~en jedinw metalurgiclcy provoz., a tak: vyt voren;y podmink:y dslsiho 11J#voje, nebo\ jen tak je mozno co nejefektivneji vyu~it potrebna pr!8lueenstvi. --- Nelze v tomto pf'ehledu dejin zavodu v Novem Ransku opomenout z'sluby m:!stn!eh osedn:!k:l\, kter1 z velke caati jsou v zavode z~me~ tnani nebo ve slevar~ch praeovali a dnes uz jsou na zaslouzen~m odpocinku. Zvla~t~ musime oceni.t praci mist:n!ch pozarnikll, ktef i t~l jsou povetsinou te?t i cleny podnikoveho po ~arnickeho sboru. Pozerniei z tioveho Ranska jsou hybnou s!lou pri provaden:l. lcultury v teto melle vesni~ce. V~echn.y ak:ce, al jsou to oslavy MP~, v.ystavy lidove umelecke tvaffvosti, nav~t~vy star,fch lid! aj., orgsnisuji novorane~ti pozarn!ci. V propagscnich std'!nich se staraji, a by v.zdy bylo neco noveho a poutaveho. I kdyz sbor je jedn:!m z nejml.eds:lch v kraji- nedavno osl~ - voval ~o. vyro~i zalozeni je stale agilni. MnoM vetsi vesnice by si mohla vz:!t pr:lklad z tohoto pozarnickeho sboru. Sbor vychovava i mladez, svoje naaledovniky. Ve sboru jsou ~inne i zerzy. Pozarni.ci, jak: poctive pracuj:i v zavodech, tsk dob~e si vedou pf>i pracich ve sve vesnici. Brigadnicky postavili prodejnu potravin, novou pozarni zbrojnici, vzornou autobuso~ vou cekarnu, k:terou ponejv:!ce pouziv aji deln!ci ze slevaren a textilniho zavodu VZOR, ktery je tez v Novem Ransku. V echny cesty jsou upra eny, n~ktere i pokr.yty as altov,ym kobereem. Pozarnic~ sbo~ je tez vzdy pripraven hajit majetek sv,tch spoluobcsnu a samoz~ejm~ i objekty zavodu sl evaren v Novem Ransku. Pat~i jim za to dik a uznanit

15 L L 6 1 1! 0 H OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOQO O:>ISNW ~ON - D!C!JA:pS JN~A : I~OJDV VHIN3I

16 'l J.... E p o s s t r a z n y c h z a v 0 d u S e b r a n k a C h e p o s - Ma to Chepos ma to chasku sest ma straznjch na ukazku vsichni jim je zavidi. Jeden KratkY, jeden dloucy, co je zivot, cas jen pouh-y ostatni se uvidi. Jeden rna red z Plzne pivo ve sluzbe vsak mineral~j - slazenou. Necim ma b;y't telo zi vo u piva ma pravo prozit - chvilku blazenou. A ten kratsi ja to nevim- plje rum. Je to vzdycky mimo sluzbu, stavi dum. Koupelnicku buduje ted, celou ruzovou, s maminkou on chce tam prozit, chvilku lazovou. A ten tretiz co jen rici, takovy ~ ZlVOt nas je, v tezke praci, zdravi strici nelze vzdycry, proto jde prozit chvile na vratnici prece zase pracuje. Pesky chodi k Slaveti.nu a prece se ze zivota raduje. Do nedavna byl tam straznj - straznjch vzo~ nikdy nepilz prisnj, vazl~- - alkohol je sve~a mor. Kour mu nic1l jeho zdravi - ale chlapi neurvali kouri li mu ve vratnici kolik let az mu vzali jak se pravi mladi kvet. Chodi proto kdesi v BiD::u - v blizk;- J,.es, potkali ho kazdou chvilku - gre o nes. Z c~garet kour musi lecit ozonem maj ho str6zni na svedomi kdoz vi zda si uvedomi - znicili ho nahonem. Ti ostdni - to je chamrad - duchodci! Zbavit se jich to nam porad at si doma ziji porad - ve sve vsi. At buduji pomaloucku - v zadnem kalupu, pekne doma polehoucku - svoji chlaupu! Kde je slave, kdysi straznjch - nevime, co bylo kdys za Fialyz kter$ chodil do vratulce ctrnact let vsechna sle,va, polni trava pomine, to je ted uz kdesi v dali - marns svet! Ja

17 !{ 2. S m ~ s e n y : s b o r c h 0 r pro : So K r a t k e h 0 str&.zneho Zpiva se jako "Na ty louce zele:n;y ". Tam u statni silnice stoji moje vesnice, treba jinde tisic vesnic mne se libi nejvice. Kuti tece ricka ma, k SopotUffi se propleta, tam kde stoji kostelik, pomalu jej obtekao Vlaky huci nad Strani, k Chotebori uhani, nad Sopoty kazaj vecer, nase zvony vyzvani. Nad Hlinou jsou les~ me, zelene jsou, vonave, v hajich je tam Tybnik skryty, je tam ptactvo zpevave. Od skoly tam v Sopotech, nahore kdyz chytis dech, dva hrbituvky otcu, dedu, sni tam o sv.ych- o detech. Dal je alej zelena~ lipami je s~zena, za n1 az tam pod Brezinku, Sobinov se rozklada. To vse je ma vesnice 1 tak rad mam ji nejvice, tam chci zit a snad l umrit, az dotluce ~rdce.~ Ja B a l a d a 0 c e s t e t e z k e v mesici maji LP 1977 Mozno, ze ta historie, t reba se nam zdala jen. Vsak na rozkaz velitelee prece jen ji zapisem Ps. ~8d~~e~R BrRhi~hu~~5~~? To je uvod- casu neni pisi jak jsem poveren. Basnik snad nam odpusti ta,.slova - rika se jako "lvlarycka 1v1agdonova 11 Jel statnj mladik k Bilku cestu vazil, hospode u Tandy tri plzne si dal. Navrch pil stamprle, aby patro svlazil, vzal kolo pred dvermij na cestu se bral. Co se stalo? Nohy nejak ztezkly, k domovu, k domovu cesta je dlocl1a, rnysli zda maminka na nej vzpomina si tak jak on- nevdecnj, proc ta piva pil? Neni casu k uvaham, tak se soudruh vzchopil kolo vzal "za ruku", k Sobinovu sel. Kdo se ho ujme, kdo mu da jisti, za trati tahly a dloubj je svah, proc jen on z domova prekrocil prah?

18 Nal.evo v udoli skryty statek Krivy, ohlizi soudruh se, take tad;y sj,.ouzil nohy mu tezknou, hlava se chyli na cestu, na ces tu! Aby dosel zdra v? Travicka zelena u silnice svadi, oprel se u stromu mysli na oddech, zda Tonda v hospode rna sr.dce taky? ~a radej penize pro sebesvzdech~ A tak krok.za krokem domu cestu vazil, daleka cesta ma, marne volani, jen dojit k mamince zoufale se snazil a pak uz navzdycky v poka.ni se da. Stokra t uz pres 1, chodi tudy k dcer,i, proc jen dnes ta ces ta tezka je? Za kopcem rovina, nikdo neuveri, jak tezko, pretezko, i tady dal se jde. To ty t r i plzne- snad jsem nemel pit? To nme rna Tonda, ma nme na svedomi, jak jsem j a lehce bez nich mohl ~it6 Po strane Malocbjn, vpravo pole kazi sirok;ym p r ik op em~ Daleko Zvolanov, presto vsak se snazi jen dojit k mamince a pak nikdy ne! Tri plzne nepije, da si jenom dve! A ze to starsi muz a vaznj, ba snad pry dokonce je Cheposu straznj,~ t ri plzne nikdy uz, nikdy nepijeo A my mu verime, po te ceste tezke, trvala hodinu, nebo snad i dve. Ja T a n a s e v e s n i c e Studena rovina siroka silnice Za noci studenjch a slevarna Cheposu Stal pry zde. kostelik u ricky ml;yn pry byl I stezka Libetska A vody rybniku v zaru casu na ~ih od ~dirce jsou dokola hluboke lesy ku Brodu staci se ve vsi. ze dvou tam potoku mlhy se vali z peci a kominu v sediv;y mrak vesnicku hali. puvodni male vesnicky Pravno, a vsude kol zrcadla rybniku, to vsak je davno. kdys tepna obchodni, okolo rybniku. k Sopotlim vedla dal do sveta. To vsak uz patri povestem, davnjm snum. splavila Doubravka daleko k mo r i. tak roky i staleti hori a shori.

19 f-4o Tak misto vody zelene louky okolo vesnice byly a zustaly, ale ne vsude. Vyrostla tovarna, sl:evarna v ni praci, obzivu nalezli, ziskal tri stovky lidi. Tak je to v poradku. ~ivot je norj, novi jsou lide. Stari i mladsi vsichni prec chceme zit, cas stare odzvonit bide. Ta nase vesnicka K zivotu treba Je At tedy technici Cheposu Tak bude vesn1ce " pres vsechny bolesti nase je, hozka a mila, v ni chceme dozit, a po nas synove, vnici preji si, aby vesnice zila. co nejvic zdraveho vzduchul nejmene hluku to prece umime? pro nov.y z1vot jsme stradali a k dilu umime prilozit ruku. mysli a kresli vse co je potrebi k vetsimu klidu, aby zas vesnicka vzkvetala, rozkvetla, patrila nasemu novemu lidu. to Nove Ransko v sousedstvi hlubokych lesu hezci a co Chepos zavinil, napravi! Jejich povinnost k cloveku k socialismu! Ja C h c e t o n e r v y - C h c e t 0 k 1 i d Co jineho muze vratnj mit, vr@tny musi vsechno vedet - musi vsechno znat, telefony stale zvedat - vecne spojovat. Dostan se na oddeleni, to je "Bozi" nadeleni - muze jenom nadavat. Nervy jak napjate struny, nejvic hovoru je u "Stuny', na rade je doprava - Cardu najdes jen ve svitu "Luny 11, pak nasleduje expedice, tam jezdi auta ponejvice, pro odlitky - zpet zmetky vozi, z t ech jenom evidence hrozi, sahni zase do kredence, pro prasek na uklidneni - kdyz te pripravi o nervy - dalsi telefon~ zvoneni, to zas chteji Vomelovou, zenu nasi premilenou - kde ji hledat, kde ji vzit - na 40 citce by mela b;yt, zkusi to tam - linku spojit, to spis muzes pesky dojit -

20 'f 5., nebo zeby - zena premilena, na jinem oddeleni byla? ta rna kancelari vic - necht se ji proto nerdi lie. Jina oddeleni klid uz maji, ty svoji existenci taji - a co soukrome hovory? ty se splhaj na horypo_zlevneni poplatkd lezou nahoru az do mraku. Shanej nekdy pracovp..ika, krasne, Jendu i Pepika snad si nohy ubehas - nez mu zadane ipojeni das! Nakonec vemte dopravu - ta v m stoji za zradu ~ejka jezdi sem a tam - jak "zavodu" velk:;y pan, v aute vozi plno lidi - v.ratnj vsechny neuvidi proleti vam jako blesk - vidite jen ~adku auta lesk. Pak se ptaj1 na vratnici /mate ze jizd jen motanici/ J e tu onen - je tu ten? z prsou v.vj~e vz~~ch i,s.tencopak vra~ny vse~1no v11 At se lepsi narodi! Ransko Fr. Doubrava T a n a s e p o u t Pro utechu dnesniho dne s. Kratkemu venuje velitel. V Sopotech zacina slavsnostni pout muziky hraji tam v kazdick:;y kout. Kolotoc, houpacky i strelnici a ja tu sedim na vratnici. Pan farar odenj v slavnostni sat vychazi z fary poutniky zvat. Devcata, mladenci, pani kluci a ja tu zustal sam. na vratnici. Kostelnik ro~houoal na sj.avu pout.ovou, na vel vse1.; ik.yh. en zvonh s on. K lesu az za Babin vsechno zvuci a ja tu musim byt na vratnici? Wmji tam z perniku velke srdce to jsem ja koupit chtel sve mamince. Chtel jsem se povozit v kolotoci zatim jsem na Ransku na vratnici. Ze sudu u kramu pivo tece, chtel jsem si nakoupit "pouti" pfece? Vzdyt je to "na~e" pout je v ce.rvenci proc ja jen placu teo na vratnici? Ja

21 ~ 6. Jak jsme se pra.ve ted dozvedeli oslavil I<ratkj pout pred nedeli, pivo pil, tancoval a jed'pry tlacenk:u Dvorakovu, moe pry mu chutnala, ze si vzal kousek domu. Tak nam ho vubec uz neni lito mel by byt, casto bit jako zito. Ja N a v r a t z t r a c e n e h 0 s y n a 5.7' s.. Tak se nam vratil po tezke nemoci pobledly v lici po dlouhem bloudeni prisel k nam zase na vratnici. Vita ho velitel s kytickou v ruce se slzou v ok:u dojetim tluce mu srdce tiskne mu ruku - ze si se vratil k n~ do vratnice. Joskovi Zas bude poradek /ted tady neni/ chlapi si zvykaji stale vic - na koureni. Ni sv.ymi rozkazy nezvladmi vice o Sve spatne ilozvyky vnaseji do vratnice., Mozno, ze navadi k nekazni J~a~e~e vb~fs~;~8~ ~~ ~~ ~nky, vratime vsechny rebelanty. S tvou pomoci hochu draby vratime vsem pevne zdravi m.ladi kvet. Nebude se kourit vice zachod zavrem na petlice eisty vzduch i do vratnice spolu zavedemo Bud nam vitan s slzou v ok:u prejeme ti do sta roku stesti kazdj den! Ja