Analýza plastické chirurgie v České republice

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomiky a managementu zdravotních a sociálních služeb Analýza plastické chirurgie v České republice Bakalářská práce Autor: Kateřina Zusková Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb Vedoucí práce: MUDr. Miroslav Doležal Praha Duben, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 24. dubna 2012 Kateřina Zusková

3 Poděkování: Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce MUDr. Miroslavu Doleţalovi, který mi při psaní této práce napomohl cennými radami a mi nechal dostatečnou volnost pro vlastní tvorbu. Dále bych ráda poděkovala klinikám plastické chirurgie, které mi svými odpověďmi formou dotazníku poskytly informace, které jsem mohla pouţít ve své práci.

4 Anotace Tématem práce je analýza plastické chirurgie v České republice. Cílem práce je srovnání soukromého a státního sektoru v rámci tohoto oboru. V úvodní části je popisována historie plastické chirurgie nejen v České republice, ale i v Evropě. Obsah poukazuje na statistiku zákrokŧ ambulantních a lŧţkových částí, výzkum plastických operací jak v soukromém, tak ve státním sektoru. Ve druhé části se pak práce soustřeďuje na pooperační zákroky obou sektorŧ. Klíčová slova Plastická chirurgie, pooperační péče, soukromý sektor, státní sektor, zákroky, plastika, operace Annotation The core topic is the analysis of plastic surgery in the Czech Republic. The goal is to compare private and public sectors within this field of interest. The first part describes the history of plastic surgery in the Czech Republic as well as in Europe. The content points out the statistics of surgeries within outpatient and inpatient parts plus the plastic surgery research in both private and public sector. The second part is focused on post-operative treatments of both sectors. Keywords Plastic surgery, postoperative care, the private sector, public sector interventions, plastic, surgery

5 OBSAH ÚVOD VÝKLAD POJMU PLASTICKÁ CHIRURGIE... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2 HISTORIE PLASTICKÉ CHIRURGIE CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.1 ROZVOJ PLASTICKÉ CHIRURGIE V EVROPĚ A ZA MOŘEM HISTORIE PLASTICKÉ CHIRURGIE V ČR ORGANIZACE PÉČE V PLASTICKÉ CHIRURGII... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 4 STATISTIKA OBORU PLASTICKÉ CHIRURGIE... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 4.1 AMBULANTNÍ PÉČE LŦŢKOVÁ PÉČE PLASTICKÉ ZÁKROKY... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 5.1 PLASTICKÉ ZÁKROKY VE STÁTNÍM SEKTORU Obličejové rozštěpy Operace vrozených a získaných vad horní končetiny Operace karpálního tunelu Operace Dupuytrenovy kontraktury Operace vrozených a získaných vad dolní končetiny Defekty měkkých tkání Lymfedém PLASTICKÉ ZÁKROKY V SOUKROMÉM SEKTORU Facelift operace obličeje a krku Blefaroplastika operace horních a dolních víček Rinoplastika operace nosu Operace odstálých ušních boltců Operace kosmetických vad prsů Zvětšení prsou - augmentace Zmenšení prsou - mastoplastika

6 Rekonstrukce prsu Zmenšení muţských prsou - gynekomastie Operace břišní stěny - abdominoplastika Liposukce POOPERAČNÍ PÉČE... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 6.1 POOPERAČNÍ PÉČE O OPERAČNÍ RÁNU SROVNÁNÍ POOPERAČNÍ PÉČE VE STÁTNÍM A SOUKROMÉM SEKTORU Vzorek dotazovaných klinik plastické chirurgie Zajištění ambulantní a lůžkové péče Prováděné zákroky v soukromém a státním sektoru POROVNÁNÍ STÁTNÍHO A SOUKROMÉHO SEKTORU V OBORU PLASTICKÉ CHIRURGIE... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ PŘÍLOHY

7 ÚVOD Proces stárnutí je přirozenou součástí lidského bytí. Jiţ od pradávna se lidé snaţí tento proces zastavit nebo alespoň zpomalit, ne vţdy byly tyto snahy úspěšné. Současná medicína díky moderním poznatkŧm a za vydatné pomoci moderních operačních postupŧ dokáţe lidem nejenom mnohdy navrátit mladistvý vzhled ale i zlepšit kvalitu ţivota. Plastická chirurgie zaznamenala během posledních sta let obrovský boom. V začátcích se plastické operace týkaly především nápravy vrozených vad, postupem času se však vyvinulo odvětví plastické chirurgie tzv. estetická chirurgie, která vylepšuje vzhled člověka a odstraňuje projevy stárnutí. V České republice existuje velké mnoţství klinik plastické chirurgie. Liší se především v přehledu poskytovaných sluţeb či operací a také svým zřizovatelem. Jsou zde státní kliniky zřízené Ministerstvem zdravotnictví, jsou zde také krajské či městské nemocnice mající oddělení plastické chirurgie a v neposlední řadě existuje u nás velký počet soukromých ambulancí či lŧţkových zařízení provádějící plastické operace. Tato práce má za cíl srovnání plastické chirurgie ve státním a v soukromém sektoru. Srovnání z hlediska plastických zákrokŧ, dále pak porovnání péče a také ekonomiky a financování zařízení v obou sektorech. 7

8 1 Výklad pojmu plastická chirurgie Plastická chirurgie je lékařská specializace se zaměřením na úpravu tvaru a funkce. Obor plastické chirurgie je velice rozsáhlý a jako takový zahrnuje chirurgii vrozených vývojových vad, nádorŧ, úrazŧ, chronických koţních defektŧ a rovněţ jeho součástí je také chirurgie estetická. Mezi neznámější vrozené vady patří rozštěpy obličeje, patra a rtŧ. 1 Plastická chirurgie pomáhá nejen funkčně, jako v případě replantace amputovaných částí těla, ale především psychicky. Velký význam má plastická chirurgie např. pro ţenu, které byl kvŧli rakovině odstraněn prs. Rekonstrukce prsu takové ţeně pomŧţe k znovunabytí ztraceného sebevědomí. 2 Kaţdý obor medicíny klade na lékaře specifické poţadavky. Mezi základní podmínky k výkonu profese plastického chirurga patří precizní a detailní znalost anatomie, prakticky celého těla, pouze s výjimkou mozku a vnitřních orgánŧ hrudníku a břicha. Bez nadsázky je objektem plastické chirurgie celé tělo od hlavy k patě. 3 Z hlediska odstraňování poruch zdraví hovoříme o chirurgii rekonstrukční, která je velkou a nedílnou součástí práce plastického chirurga. Plastické operace na hlavě se týkají především rŧzných ztrátových poranění měkkých tkání, uzavírání rozsáhlých defektŧ po radikálních onkologických operacích v obličeji, dále se v oblasti hlavy a obličeje koriguje esteticky a hlavně funkčně velký počet vývojových vad. Dále se plastická chirurgie zabývá vývojovými vadami ruky, revmatickou deformitou rukou, sloţitými úrazy jako amputace a následné replantace prstŧ či celých rukou. V oblasti hrudníku se plastická chirurgie věnuje především rekonstrukci prsu po jeho úplném nebo částečném odstranění po rakovině a uzavírání rozpadlých operačních ran po operacích srdce a plic. V oblasti břicha se opět plasickými operacemi řeší vývojové vady a rozsáhlé břišní kýly. V oblasti pánve je výsadou oboru plastické chirurgie operativa tlakových vředŧ (tzv. dekubitŧ) u pacientŧ s přerušením míchy, operace vývojových vad zevního genitálu, i kdyţ zde v posledních letech zdatně konkurují urologové. Plastické operace dolních končetin jsou podobné jako u horních, navíc se zde operativně řeší chronické defekty jako jsou rozsáhlé bércové vředy z ţilní i tepenné 1 SLEZÁK, J. Plastická chirurgie: praktický průvodce světem chirurgického zkrášlování těla. Frýdek-Místek: Alpress, s KUFA, R., ČERVINKOVÁ, R. Plastická chirurgie: krok za krokem. Praha: XYZ, s Kdyţ se řekne plastická chirurgie. Plastická-chirurgie.info [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: 8

9 nedostatečnosti a v neposlední řadě problematiku tzv. diabetické nohy, coţ je problém s hlubokými defekty na končetinách u pacientŧ postiţených cukrovkou. 4 Plastická chirurgie samozřejmě zahrnuje i zákroky vzniklé při popálení, opaření, zásahu elektrickým proudem či jiným úrazem. 5 Součástí plastické chirurgie je i estetická chirurgie. Estetická chirurgie vylepšuje vzhled člověka a lze tedy o ní hovořit jako o chirurgii zkrášlovací. V estetické chirurgii dominují operace, které mají zlepšit nebo změnit vzhled určité části těla, a také operace, které mají zakrýt projevy stárnutí. 6 4 Kdyţ se řekne plastická chirurgie. Plastická-chirurgie.info [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: 5 SLEZÁK, J. Plastická chirurgie: praktický průvodce světem chirurgického zkrášlování těla. Frýdek-Místek: Alpress, s MĚŠŤÁK, J. et al. Estetická chirurgie a ostatní výkony estetické medicíny. Praha: Agentura Lucie, s. 10 9

10 2 Historie plastické chirurgie Dějiny plastické chirurgie jsou staré jako léčitelství samo. Plastická chirurgie se mŧţe pochlubit dlouhou a bohatou historií. Uţ tisíce let touţí lidstvo po tom být krásnější a dokonalejší. Zatímco dnes jsou zásahy estetické medicíny naprosto běţné a často se dají absolvovat během pauzy na oběd, ještě nedávno při nich lidé riskovali své zdraví i ţivot. Uběhlo mnoho set let a operace plastické chirurgie se staly běţnou součástí ţivota. 7 Plastická či estetická chirurgie v současné době proţívá určitý boom. První zmínky o plastických operacích pocházejí ze staré Indie. Jednalo se o především o operace nosu po úrazu. Tyto první zákroky byly velmi bolestivé, krvavé a nebezpečné. V Indických knihách je v chirurgické části popsána náhrada nosu čelním lalokem tak, ţe novodobý chirurg mŧţe návod bezpečně pouţít k provedení úspěšné operace. 8 Jiţ ve 2. tisíciletí před naším letopočtem se pouţívaly koţní transplantace pro zlepšení stavu rŧzných míst na těle. V 8. století před naším letopočtem byla provedena první rhinoplastika a otoplastika (operace nosu a uší). Operaci popisuje známý starověký indický lékař Sushruta Samhita, jehoţ metody se pouţívali v Indii aţ do konce 18. století. 9 V této době však všechny operace byly prováděny bez jakékoliv anestézie a pacienti byli při plném vědomí. Sushruta Samhita odřízl kŧţi z čela nebo tváře a následně ji vytvarovanou pomocí kovové destičky přišil k obličeji. Do nosních dírek se vkládaly dřevěné trubičky, které udrţovaly prŧchodné dýchací cesty. 10 V Evropě se poprvé objevila plastická chirurgie v Římě, kdy Římané prováděli především jednodušší zákroky jako operace válečných zranění uší. Staří Římané obdivovali krásu nahého těla a snaţili se jeho nedokonalosti opravit. Jedním takovým zdokonalením byly operace obnovující předkoţku. V tomto oboru vynikal především lékař Aulus Cornelius Celsus, jenţ prováděl operace u muţŧ, kteří se bez předkoţky narodili, nebo byla příliš úzká a 7 Krvavá historie plastické chirurgie. HAMPLOVÁ, L. Vitalia.cz [online]. Praha, 2009 [cit ]. Dostupné z: 8 MĚŠŤÁK, J. et al. Úvod do plastické chirurgie. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, s Historie plastické chirurgie. Plastická chirurgie [online]. Plastická chirurgie, [cit ]. Dostupné z: 10 VAJSEJTLOVÁ, B. Historie plastické chirurgie: uříznuté nosy a obnovování předkoţky. OnaDnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 10

11 musela jim být odstraněna. Celsus mimo jiné popsal i zmenšování prsŧ u obézních muţŧ. 11 Celsus ve svém díle De re medica také popisuje plastiky nosu, rtŧ, boltcŧ a dokonce je zde i zmínka o operaci rozštěpu rtu. 12 Rozvoji plastické chirurgie však bránila katolická církev, která odmítala zásahy do těla jako hřích. V 16. století profesor boloňské univerzity Gaspare Tagliacozzi prováděl rekonstrukce nosŧ a jiné jakékoli plastiky lalokem z jiné, vzdálenější části těla. Za to však byl vyloučen z církve, přestoţe pomáhal lidem po úrazech nebo trpícím váţnými nemocemi. Moderní historie estetické medicíny se ale začala psát mnohem později. Skutečnou revoluci v chirurgii a to nejen estetické přinesli aţ tři vynálezy, které znamenaly větší bezpečnost a menší bolestivost zákrokŧ. Aţ do objevu spojitosti mezi pooperačními komplikacemi a přítomností mikrobŧ umíralo mnoho pacientŧ na infekce, které se dostaly do rány a zachvátily celý organismus. Vynález antibiotik a začátek pouţívání sterilních nástrojŧ sníţil počet úmrtí. Zásadním zlomem byla také anestézie, díky které pacienti během operace spali a necítili bolest. Do té doby byly zákroky prováděny při plném vědomí a pacientŧm ulevoval od bolesti maximálně alkohol Rozvoj plastické chirurgie v Evropě a za mořem V Evropě v polovině 15. století se poprvé objevuje zmínka o plastice nosu. Tuto operaci popsal Heinrich von Pfalzpaint a vyuţíval při ní kŧţi ze zadní strany paţe. Velký rozvoj plastické chirurgie nastal na konci 18. století. Zaslouţili se o to především britští chirurgové, kteří okopírovali a rozšířili metodu indického zedníka, který dokázal zručně odoperovat Brita, jemuţ uřízli nos v tureckém vězení. Velkým propagátorem této metody byl lékař Karl Ferdinand Graefe, který ji v roce 1818 popsal i v knize Rhinoplastikl a který téţ poprvé popsal i operaci rozštěpu a operaci očních víček. 14 V následujícím století slavila plastická chirurgie jeden úspěch za druhým. V roce 1792 provedl chirurg Chopard první operaci rtu, při níţ pouţil kŧţi z krku. V roce 1814 úspěšně operoval Joseph Carpue britského dŧstojníka, který přišel o nos v dŧsledku otravy rtutí. První 11 VAJSEJTLOVÁ, B. Historie plastické chirurgie: uříznuté nosy a obnovování předkoţky. OnaDnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 12 MĚŠŤÁK, J. et al. Úvod do plastické chirurgie. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, s Krvavá historie plastické chirurgie. HAMPLOVÁ, L. Vitalia.cz [online]. Praha, 2009 [cit ]. Dostupné z: 14 VAJSEJTLOVÁ, B. Historie plastické chirurgie: uříznuté nosy a obnovování předkoţky. OnaDnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 11

12 tzv. augmentační operaci k doplnění a vyrovnání deformace nosu provedl roku 1828 Russet, který pouţil k doplnění nosu zlato a stříbro. Ale aţ roku 1896 chirurg Israeli pouţil k vyrovnání deformace nosu štěp z vlastní tkáně těla. Častější byly zákroky redukční, v roce 1845 korigoval Diefenbach příliš široký nos pomocí zevních řezŧ, které však zanechávaly nápadné jizvy. 15 Roku 1869 francouzský chirurg Reverdin informoval lékařskou veřejnost o volném přenášení malých lístečkŧ kŧţe seříznutých břitvou z povrchu kŧţe, které kladl na špatně se hojící rány. Tuto metodu transplantace kŧţe později propracoval a zveřejnil neměcký lékař Thiersch, po němţ je nazvána. 16 Na přelomu 19. a 20. století byl proveden první facelifting německým chirurgem Eugenem Holländerem, první operace horních víček pak byla provedena v roce 1906 v Chicagu. 17 Prvním americkým plastickým chirurgem však byl Dr. John Peter Mettauer, který v roce 1827 provedl první plastický zákrok, kterým napravil rozštěp patra pouţitím nástrojŧ, které sám vynalezl. Roku 1887 americký lékař John Orlando Roe zavádí vnitřní řezy bez viditelných stop při operaci mladé pacientky, které narovnal křivý nos. 18 Za otce moderní plastické chirurgie je však povaţován Novozélanďan Sir Harold Gillies, který se za první světové války staral o vojáky, jeţ utrpěli poškození obličeje, a díky nim vyvinul mnoţství technik moderní plastické chirurgie. Jeho bratranec a ţák Archibald McIndoe rozšířil jeho zkušenosti během druhé světové války, kdy pomáhal popáleným vojákŧm z RAF. V roce 1946 potom provedl Gillies první operaci, při níţ přeoperoval ţenu na muţe. 19 Na základě McIndoeových experimentŧ byla zaloţena organizace Guinea Pig Club (klub pacientŧ, kteří za druhé světové války podstoupili plastický zákrok). 20 Dějiny moderní plastické chirurgie se začaly psát v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Plastická chirurgie se dostala do centra lékařské pozornosti a zákroky začaly být mnohem častější. V šedesátých letech také nastoupil na scénu silikon a v roce 1962 vyvinul Thomas Cronin první implantáty vyrobené ze silikonu. V průběhu následujících deseti 15 MĚŠŤÁK, J. et al. Estetická chirurgie a ostatní výkony estetické medicíny. Praha: Agentura Lucie, s MĚŠŤÁK, J. et al. Úvod do plastické chirurgie. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, s MĚŠŤÁK, J. et al. Estetická chirurgie a ostatní výkony estetické medicíny. Praha: Agentura Lucie, s VAJSEJTLOVÁ, B. Historie plastické chirurgie: uříznuté nosy a obnovování předkoţky. OnaDnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 19 VAJSEJTLOVÁ, B. Historie plastické chirurgie: uříznuté nosy a obnovování předkoţky. OnaDnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 20 Historie plastické chirurgie. Plastická chirurgie [online]. Plastická chirurgie, [cit ]. Dostupné z: 12

13 let se silikon používal k vylepšení snad každé části těla. 21 Plastická chirurgie se stala plně uznávanou součástí preventivní léčebné péče. 2.2 Historie plastické chirurgie v ČR Zakladatelem plastické chirurgie v České republice byl akademik František Burian, který byl vynikajícím vědcem a skvělým chirurgem obdařeným nebývalou zručností a invencí. Své zkušenosti získal v období první světové války, kdyţ zaloţil stanici plastické chirurgie v Temešváru. Tuto stanici po skončení války převedl do divizní nemocnice na Hradčanech, kde slouţila hlavně k řešení těţkých poúrazových stavŧ z období první světové války. V roce 1937 nachází tato stanice své definitivní sídlo ve státní nemocnici na Královských Vinohradech, kde se stalo základem ústavu a později i kliniky plastické chirurgie. S vytvořením oddělení pro léčbu popálenin v Praze se okruh poskytované léčebně preventivní péče rozšířil na léčení nemocných se zevními vrozenými vadami obličeje, genitálu, končetin a trupu, s nádorovým onemocněním kŧţe, popáleninami, ztrátovými poraněními, poúrazovými stavy a s vadami kosmetickými. 22 I jinde v republice vznikají nová pracoviště plastické chirurgie. V roce 1948 vznikl ústav a později i klinika plastické chirurgie v Brně, v roce 1949 klinika plastické chirurgie v Bratislavě. Také v ostatních městech jsou zřizovány při fakultních krajských i okresních nemocnicích postupně nová pracoviště plastické chirurgie, stejně jako specializovaná pracoviště pro léčení popálených v Ostravě, Košicích a Brně. 23 Akademik Burian vychoval celou řadu vynikajících plastických chirurgŧ, jenţ mu byli dŧstojnými pokračovateli. Mezi tyto ţáky patří profesor Václava Karfíka, 1. přednosta brněnské kliniky a později 2. přednosta praţské kliniky plastické chirurgie, který se zaslouţil o rozvoj chirurgie ruky, chirurgie poraněného obličeje, i dalších problematik. Dalšími ţáky byli profesorka Helena Pešková a profesor Miroslav Fára. Profesorka Pešková i profesor Fára byly dalšími přednosty praţské kliniky. Profesorka Pešková byla skvělá operatérka, oddaná zcela své profesi. Profesor Miroslav Fára zasvětil celý svŧj ţivot především problematice obličejových rozštěpŧ a jeho práci se dostalo i velkého mezinárodního uznání. K dalším 21 VAJSEJTLOVÁ, B. Historie plastické chirurgie: uříznuté nosy a obnovování předkoţky. OnaDnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 22 BELIŠOVÁ, M. Historie plastické chirurgie v České republice. Klinika plastické chirurgie 1. LF UK [online]. Praha, [cit ]. Dostupné z: 23 MĚŠŤÁK, J. et al. Úvod do plastické chirurgie. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, s

14 ţákŧm profesora Buriana patří profesorka Radanu Königovou, 1. přednostka Kliniky popáleninové medicíny v Praze, dále profesor Demjén, 1. přednosta Kliniky plastické chirurgie v Bratislavě, primář Hasman, profesor Kubáček, profesor Bařinka, primář Fahoun a primář Česaný 24. Profesor Arnold Jirásek, tehdejší prezident lékařské komory, se zaslouţil s velkým přispěním doktora Buriana o to, ţe v roce 1932 byla plastická chirurgie jako první na světě uznána samostatným oborem a jako taková i přednášena studentŧm Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Plastická chirurgie se stala atestačním oborem roku Roku 1956 vzniká v Praze Ústav lékařské kosmetiky, který byl výhradně zaměřen na estetickou medicínu v nejširším slova smyslu, v čela Ústavu stál MUDr. Fahoun. 25 Po vstupu do Evropské unie se plastická chirurgie stala tzv. základním oborem s jednostupňovou atestací. Subkatedra plastické chirurgie ILF (později IPVZ) v Praze, která je zodpovědná za specializační přípravu v oboru, byla zřízena v roce V České republice v současné době je pět univerzitních klinik plastické chirurgie s výukou posluchačŧ lékařských fakult tři praţské a dvě brněnské: Klinika plastické chirurgie 3.LF UK a FN Královské Vinohrady; Klinika plastické a estetické chirurgie Masarykovy univerzity v Brně; Klinika plastické chirurgie 1.LF UK a FN na Bulovce, která je současně i sídlem Subkatedry plastické chirurgie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ); Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie Masarykovy univerzity v Brně; Klinika popáleninové medicíny 3.LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze BELIŠOVÁ, M. Historie plastické chirurgie v České republice. Klinika plastické chirurgie 1. LF UK [online]. Praha, [cit ]. Dostupné z: 25 MĚŠŤÁK, J. et al. Estetická chirurgie a ostatní výkony estetické medicíny. Praha: Agentura Lucie, s BELIŠOVÁ, M. Historie plastické chirurgie v České republice. Klinika plastické chirurgie 1. LF UK [online]. Praha, [cit ]. Dostupné z: 27 MĚŠŤÁK, J. et al. Úvod do plastické chirurgie. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, s

15 3 Organizace péče v plastické chirurgii Zákroky v estetické chirurgii se z časového hlediska rozdělují na tři etapy předoperační, operační zákrok a pooperační období. Během dvou aţ tří týdnŧ před operací pacient podstupuje rŧzná předoperační vyšetření. Také dochází ke konzultaci s lékařem, který zjišťuje, zda-li pacient netrpí nějakou chronickou nemocí a zda-li nebere léky obsahující kyselinu acetysalicilovou či psychofarmaka. 28 Vlastní operační zákrok by se měl provést u zdravého pacienta, pacientka by neměla postupovat operaci v období menzes s přesahem pár dní před i po, kvŧli zvýšené krvácivosti. Jelikoţ se většinou jedná o zásahy do kŧţe, ta by neměla být vystavena přímému slunečnímu záření. Obecně se doporučuje podstoupit operaci v zimním nebo jarním období, kdy není intenzita slunečního záření tak vysoká. Po zákroku, který se provádí v celkové anestezii, zŧstává pacient den nebo dva v péči příslušného zdravotnického zařízení. 29 Pooperačním obdobím jsou první dva týdny po operaci, samozřejmě však také záleţí na velikosti a sloţitosti zákroku a na reakci organismu na změny a jeho přizpŧsobivost léčení. Často také vznikají po operaci rŧzné otoky a modřiny, které však v prŧběhu jednoho aţ dvou týdnŧ zmizí. 30 V estetické chirurgii se lékařské úkony dělí do čtyř skupin: lokální zákroky - běţné lékařské úkony, které se provádějí při lokálním znecitlivění, provádějí se ambulantně (modelace odstátých ušních boltcŧ, plastiky víček, transplantace vlasŧ, korekce jizev, odstranění znamének a výrŧstkŧ), laserové zákroky pouţívají se k odstranění znamének, pih, ţilek, tenkých tetování, odstraňování ohně, vyhlazovaní jizev po akné, odstraňování chloupkŧ (laserová depilace) a odstraňování varixŧ (laserové odstranění křečových ţil ambulantně), operační zákroky středně aţ velmi náročné mezi úkony vyţadující asistenci anesteziologa patří kompletní plastika obličeje (facelifting), krku a čela, nosu, rtŧ a brady, plastika prsou a redukce přední strany břišní SLEZÁK, J. Plastická chirurgie: praktický průvodce světem chirurgického zkrášlování těla. Frýdek-Místek: Alpress, s SLEZÁK, J. Plastická chirurgie: praktický průvodce světem chirurgického zkrášlování těla. Frýdek-Místek: Alpress, s SLEZÁK, J. Plastická chirurgie: praktický průvodce světem chirurgického zkrášlování těla. Frýdek-Místek: Alpress, s SLEZÁK, J. Plastická chirurgie: praktický průvodce světem chirurgického zkrášlování těla. Frýdek-Místek: Alpress, s

16 4 Statistika oboru plastické chirurgie Tato kapitola se bude zabývat statickými přehledy ambulantní péče v oboru plastické chirurgie a také zde bude ukázáno vyuţívání lŧţkového fondu a zatíţení zdravotnických pracovníkŧ v oboru plastické chirurgie v ČR. Všechna pouţitá data byla shromáţděna a zpracována z dostupných publikací z webových stránek Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Všechny pouţité publikace jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. 3.1 Ambulantní péče Zajištění ambulantní péče oboru plastické chirurgie dle druhu zdravotnických zařízení pro jednotlivé kraje ČR je uvedeno v příloze 1. Je zde uveden počet zdravotnických zařízení, počet lékařŧ, počet ZPBD 32. U některých krajŧ jsou zdravotnická zařízení rozdělena na ambulantní část lŧţkových zařízení, samostatné ordinace lékařŧ specialistŧ a ostatní ambulantní zařízení, avšak takové informace bohuţel nebyly dostupné pro všechny kraje. Proto budeme dále pracovat pouze s celkovým přehledem, který zahrnuje kromě plastické chirurgie také léčbu popálenin a korektivní dermatologii. Tabulka 1 uvádí přehled zajištění ambulantní péče oboru plastické chirurgie, včetně léčby popálenin a korektivní dermatologie, pro jednotlivé kraje ČR. Tato data jsou pro názornost také zpracována dále v grafické podobě. 32 ZPBD - zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou zpŧsobilostí bez odborného dohledu dle zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních

17 Jihomoravský Královehradecký Jihočeský Zlínský Olomoucký Liberecký Moravskoslezský Plzeňský Karlovarský Středočeský Pardubický Ústecký Hl. m. Praha Tabulka 1: Zajištění ambulantní péče oboru plastické chirurgie v ČR 33 (zdroj ÚZIS) Kraj ČR Počet ZZ a pracovišť Počet lékařů Počet ZPBD Jihomoravský 21 17,20 34,97 Královehradecký 10 6,24 9,61 Jihočeský 10 7,98 10,90 Zlínský 5 4,00 2,90 Olomoucký 9 5,22 x Liberecký 3 4,40 1,30 Moravskoslezský 16 14,72 x Plzeňský 8 4,75 4,95 Karlovarský 6 2,90 8,40 Středočeský 6 3,50 2,60 Pardubický 4 3,36 3,00 Ústecký 6 2,93 7,30 Hl. m. Praha 33 37,46 52,72 Počet ZZ a pracovišť Počet lékařů Počet ZPBD Graf 1: Zajištění ambulantní péče oboru plastické chirurgie v ČR Z tabulky a grafu je patrné, ţe nejvíce pracovišť plastické chirurgie je v Praze, dále pak v kraji Jihomoravském a Moravskoslezském. V Jihočeském a Královehradeckém kraji se nachází 10 ambulancí plastické chirurgie. V Jihomoravském kraji se ambulance plastické chirurgie a pro léčbu popálenin nacházejí v Brně, obor korektivní dermatologie není zde zastoupen. V kraji Vysočina plastická chirurgie, léčba popálenin a korektivní dermatologie nejsou provozovány jako 33 x znamená, ţe údaj nebyl k dispozici. 17

18 samostatná pracoviště. Ve Zlínském kraji není zastoupena korektivní dermatologie, a to jak v ambulantní, tak i v lŧţkové péči. V Plzeňském kraji je osm ambulancí plastické chirurgie, které se nacházejí v Domaţlicích, Plzni a Rokycanech. Karlovarský kraj má samostatné ordinace lékařŧ specialistŧ v oboru plastické chirurgie v Chebu, Aši a Karlových Varech. V Středočeském kraji pŧsobí šest pracovišť plastické chirurgie. Péče obecné chirurgie je poskytována z větší části v ambulancích lŧţkových zařízení, zatímco plastická chirurgie je zvětší části mimo tato zařízení. V příloze 1 je také uveden přehled jednodenních chirurgií a počet ošetření/ vyšetření pro jednotlivá zdravotnická zařízení. Tabulka 2 uvádí přehled jednodenních chirurgií a počet ošetření/ vyšetření v oboru plastické chirurgie, včetně léčby popálenin a korektivní dermatologie, pro jednotlivé kraje ČR. Za jednodenní chirurgii se povaţuje zpŧsob poskytování ambulantní zdravotní péče v případech, kdy zdravotní stav nemocného nevyţaduje ústavní péči a provedené zdravotní výkony umoţňují propuštění pacienta ve stabilizovaném stavu v době kratší neţ 24 hodin. Tato data jsou pro názornost také zpracována dále v grafické podobě. Tabulka 2: Přehled ambulantní péče oboru plastické chirurgie v ČR (zdroj ÚZIS) Kraj ČR Počet jednodenních Počet ošetření (vyšetření) v tom (v %) chirurgií celkem první ošetření konsiliární vyšetření kontrolní vyšetření Jihomoravský ,3 2,9 61,8 Královehradecký ,24 1,59 50,17 Jihočeský ,4 0,5 47,1 Zlínský ,4 4,7 61,9 Olomoucký ,4 3,4 73,3 Liberecký ,21 0,06 69,74 Moravskoslezský ,9 2,7 65,4 Plzeňský ,9 2,2 53,9 Karlovarský ,9 8,8 40,3 Středočeský ,3 3,3 78,4 Pardubický ,16 6,42 52,41 Ústecký ,90 1,60 69,50 Hl. m. Praha ,9 4,4 53,7 18

19 Jihomoravský Královehradecký Jihočeský Zlínský Olomoucký Liberecký Moravskoslezský Plzeňský Karlovarský Středočeský Pardubický Ústecký Hl. m. Praha Graf 2: Počet jednodenních chirurgií v ambulantní péči oboru plastické chirurgie v ČR Jihomoravský Královehradecký Jihočeský Zlínský Olomoucký Liberecký Moravskoslezský Plzeňský Karlovarský Středočeský Pardubický Ústecký Hl. m. Praha Graf 3: Počet ošetření v ambulantní péči oboru plastické chirurgie v ČR Zde je opět patrné, ţe nejvíce ošetření i jednodenních chirurgií bylo provedeno v Praze a dále v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Je zajímavé, ţe kraj Moravskoslezský má třetí nejvyšší počet plastických ambulancí, ale velmi nízký počet jednodenních chirurgií. V Jihomoravském kraji bylo na odděleních plastické chirurgie nejvíce ţen (12 %) se základní diagnózou G56 mononeuropatie horní končetiny, jiná onemocnění prsu N64 byla 19

20 pak dŧvodem pro hospitalizaci u 10 % ţen. Muţi leţeli na oddělení nejčastěji s následky poranění horní končetiny T92 (17 %). Popáleniny a poleptání více částí těla (T29) a následky popálenin, poleptání a omrzlin (T95) byly jako nejčastější základní diagnóza příčinou hospitalizace na odděleních léčby popálenin u 26 % ţen a 37 % muţŧ. V oboru plastická chirurgie mohou pacienti vyuţít dalších dvou nestátních lŧţkových zařízení v Brně. Jedná se o kliniku plastické chirurgie LAUREA a BODY kliniku plastické chirurgie s.r.o. V Jihočeském kraji připadl na plastické chirurgy nejniţší prŧměrný počet ošetření za den (10,7 ošetření na lékaře a den). Počet léčených pacientŧ (neboli první ošetření pacienta v roce) v plastické chirurgii se oproti předešlým letŧm mírně zvýšil (o 0,7 %). V Plzeňském kraji ošetřilo oddělení plastické chirurgie z celkového počtu úrazŧ 0,2% úrazŧ. V hlavním městě Praha bylo provedeno celkem 8707 jednodenních chirurgií, více neţ polovina v samostatných ordinacích lékařŧ specialistŧ. Na celkovém počtu se nejvíce podílela plastická chirurgie (34 %). Následující tabulka uvádí přehled ambulantně ošetřených úrazŧ a zlomenin na plastické chirurgii v jednotlivých krajích ČR. Je zde také uvedeno, v jakém typu zdravotnického zařízení ošetření proběhlo, coţ je vyjádřeno jako procentuální zastoupení z celkového počtu ošetření. Opět nejvíce ošetření bylo poskytnuto v Praze, z toho byla třetina dětí. Přibliţně stejný počet ošetření byl proveden v kraji Zlínském a Moravskoslezském. Minimální počet ošetřených úrazŧ byl zjištěn v kraji Karlovarském a Pardubickém. V kraji Královehradeckém, Plzeňském, Jihomoravském a v Praze byly všechny úrazy nebo většina z ošetření provedena v ambulantní části lŧţkových zdravotnických zařízení. Naproti tomu v kraji Jihočeském, Zlínském, Středočeském, Pardubickém a Ústeckém byly všechny úrazy ošetřeny v samostatných ordinacích lékařŧ specialistŧ. 20