ELIŠKA CHARVÁTOVÁ HISTORIE A SOUČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUCHLOVICE

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií ELIŠKA CHARVÁTOVÁ III. ročník kombinované studium Obor: pedagogika veřejná správa HISTORIE A SOUČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUCHLOVICE Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc. OLOMOUC 2010

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Buchlovicích dne

3 Děkuji doc. PhDr. Drahomíře Holoušové, CSc., za odborné vedení bakalářské práce. Řediteli Základní školy v Buchlovicích Mgr. Františkovi Klvaňovi děkuji za půjčení školních kronik a místostarostovi úřadu městyse Buchlovice Bořku Žižlavskému za poskytnutí historických pramenů. Státnímu okresnímu archivu v Uherském Hradišti děkuji za možnost bádání v archiváliích a pamětníkovi panu Josefu Škrlovi za poskytnuti rozhovoru o vzpomínkách na školní léta.

4 Obsah Úvod Buchlovice Poloha a historie městečka Památky v Buchlovicích a okolí Buchlovice dnes Základní škola Buchlovice Historie školy do roku Školní budovy Pedagogická činnost školy Veřejná činnost školy Historie školy v letech Školní budovy Pedagogická činnost školy Veřejná činnost školy Historie a současnost školy Školní budovy Pedagogická činnost školy Veřejná činnost školy...53 Závěr Seznam pramenů a literatury Přílohy - seznam příloh... 65

5 Úvod Že do škol všecka mládež obrácena býti má. Všechněch lidí, co se jich na světě zrodí, jeden a týž jest cíl, lidmi býti (J. A. Komenský, Velká didaktika) Úvodní citát napovídá, že jsem si za téma své bakalářské práce zvolila školství. Konkrétně jsem se věnovala historii a současnosti Základní školy Buchlovice. Uvedenou základní školu jsem si vybrala pro svůj blízký vztah ke této škole, neboť ji navštěvovali moji rodiče, já i můj syn. Cílem mé práce je popsat historii, vývoj a současnost Základní školy v Buchlovicích. Chtěla bych umožnit současným i následujícím generacím seznámit se s historií, vývojem školy a s proměnami výchovného působení školy. Práci jsem rozdělila do dvou částí. V první části se věnuji historii a současnosti městečka Buchlovice. Nejprve jsem popsala polohu a historii, dále jsem se zaměřila na památky v Buchlovicích a okolí a v závěru jsem popsala současnou situaci v Buchlovicích. Ve druhé části práce jsem se věnovala historii a současnosti základní školy. Tato část je rozdělena do tří kapitol, a to první od počátku školství v Buchlovicích do roku 1918, v druhé kapitole se jedná o časové období , třetí kapitola popisuje školu v období Každá kapitola popisuje budovy školy, jejich úpravy a rekonstrukce, dále se zaměřuje na pedagogickou a mimoškolní činnost školy v daném období. V jednotlivých kapitolách jsem u pedagogické a mimoškolní činnosti uvedla krátké shrnutí základních informací. Pro lepší orientaci v textu jsem toto shrnutí psala kurzivou. Při práci jsem bádala v archiváliích ve Státním okresním archivu v Uherském Hradišti, údaje jsem čerpala také ze školních kronik a z knih zaměřených na minulost a současnost Buchlovic a hradu Buchlova a dále z knih o vývoji počátečního školství 5

6 v českých zemích. Práci jsem obohatila vzpomínkami pamětníka, který navštěvoval měšťanskou školu v letech

7 1 Buchlovice 1.1 Poloha a historie městečka Městečko Buchlovice se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Uherské Hradiště. Leží na jihovýchodním úpatí pohoří Chřibů. Lesnaté Chřiby jsou nejzápadnějším výběžkem Karpat na Moravě. Dosahují nadmořské výšky 300 až 500 m n.m. Nejvýznamnější dominantou při pohledu z Dolnomoravského úvalu je chřibské trojvrší, které je tvořeno Holým kopcem s přírodní rezervací, Buchlovem se siluetou hradu a vrchem Modly s kaplí sv. Barbory. V blízkosti trojvrší se nachází městečko Buchlovice, jehož historie je úzce svázána s hradem Buchlovem. (Příloha č.1) Dějiny městečka sahají až do období paleolitu a neolitu. Dokládají to archeologické a pozdější písemné prameny. Údolím, ve kterém se Buchlovice nacházejí, vedla důležitá spojnice z Brněnska na Slovácko, která měla strategický význam nejen v období Velké Moravy. Na území Buchlovic se ve středověku nacházela nedaleko od sebe tři samostatná opevněná sídla, která se postupně spojila zástavbou, a obec se rozrůstala všemi směry. Zpočátku byly Buchlovice nezávislým, dědičným lenním statkem. První zmínka pochází z listinného falsa, které se hlásí k roku 1202 a uvádí jistého Smila z Buchlovic. V roce 1270 sídlili na tvrzi v Buchlovicích bratři Jeroným a Ondřej, v roce 1324 Protiva. V roce 1349 jsou uváděni bratři Ruprecht, Jarohněv a Stach. Později obec vlastnili Vilém z Kokor, Jakoubek ze Sobinova, Jakub Skřet, Petr Kravař a Mikuláš z Domamyslic. V roce 1517 většinovým majitelem Buchlovic se stal Jetřich Potštátský z Prusinovic. Jeho potomek Václav, téměř jediný držitel Buchlovic, prodal svůj majetek v roce 1540 Pavlovi ze Žerotína a ten následně Janu 7

8 ze Zastřizl, majiteli buchlovského hradního panství. Od té doby se stala obec trvalou součástí buchlovického hradního panství a hospodářským centrem. 1 Majiteli hradního panství byli v letech vladykové ze Zástřizl, poslední v rodě byla Kunhuta ze Zástřizl, která se provdala za Bernarda Diviše z Petřvaldu. V roce 1654 zdědil panství syn Kunhuty, Hanuš Zikmund z Petřvaldu a rod Petřvaldů se stává majitelem buchlovského panství. Baroni Petřvaldští vybudovali v Buchlovicích počátkem 18. století zámek, kam se natrvalo přesídlili. Po výstavbě zámku význam Buchlovic ještě vzrostl, neboť se staly rezidencí panského dominia. V roce 1800 umírá Marie Eleonora Petřvaldská, čímž vymřel celý rod Petřvaldů po přeslici a buchlovské panství dědí její synovec Leopold I. Berchtold z větve Berchtoldů z Uherčic. V roce 1893 se hrabě Leopold II. Berchtold oženil s Ferdinandou Károlyiovou z Nagy Karoly. Ferdinanda vynikala dobrosrdečností a byla činná v několika charitativních organizacích. V buchlovickém zámku každoročně pořádala slavnosti školáků u vánočního stromu, kde obdarovávala přes tři sta chudobných dětí obuví, šaty, školními potřebami a hračkami. Nezapomínala ani na nemajetné děti z přilehlých obcí Stříbrnic a Břestku. Dárky předávala osobně. Hraběnka často navštěvovala školu v Buchlovicích, nahlížela do školních sešitů a knih. V roce 1908 založila tzv. polévkový ústav, ve kterém se zdarma podávala polévka chudým žákům. Podílela se též na stavbě měšťanské školy v Buchlovicích. Berchtoldi po celou dobu usilovali o hospodářský, sociální i kulturní rozvoj celého panství. V roce 1945 přechází veškerý majetek Berchtoldů na základě Benešovských dekretů na stát. 2 Buchlovicím se nevyhnuly válečné útrapy. V poslední třetině 15. století v období česko-uherských válek a roku 1605 byly vypáleny Bočkajovci. Stopy zanechaly též 1 HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice, ŽIŽLAVSKÝ, B. Buchlov-historie a příběhy hradu. Hýsly: Alcor Puzzle,

9 nájezdy švédských vojsk v letech 1623 a 1645, Tatarů v roce V roce 1866 procházela obcí pruská vojska. Významným datem pro Buchlovice je 20. květen Tehdy obdržely od císaře Františka II. statut městyse s právem konání čtyř výročních a čtyř dobytčích trhů. Do historie celé Evropy se vryla v prvním desetiletí 20. století neblahá událost, která se odehrála v buchlovickém zámku, v rezidenci vysokého politika Leopolda II. Berchtolda. Ve dnech 15. a 16. září 1908 umožnil v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Lexy Aehrenthala a jeho ruského protějšku Petroviče Izvolského, které se týkalo problematických poměrů na Balkáně. Výsledkem jednání byla rakouská anexe území Bosny a Hercegoviny, což byl počátek událostí, které vyvrcholily vypuknutím první světové války v roce Hrabě Berchtold byl v roce 1912 jmenován předposledním rakouským ministrem zahraničí a v jeho buchlovickém sídle se rozhodovalo o osudech Evropy. V zámku v Buchlovicích byla zřízena během I. světové války vojenská nemocnice. Na frontách I. světové války zemřelo 69 buchlovických mužů. Během ozbrojené intervence států Dohody proti nově vyhlášenému subjektu na území Maďarska a Slovenska se v roce 1919 usadila v Buchlovicích část 6. československého dělostřeleckého pluku. I když se městečka Buchlovic bezprostřední válečné události II. světové války nedotkly, lidským osudům se ale nevyhnuly. Ve fašistických věznicích a vyhlazovacích táborech v období II. světové války zemřelo 11 občanů z Buchlovic. Dne 29. dubna 1945 byly Buchlovice osvobozeny rumunskou armádou. K velkému rozšíření Buchlovic došlo v letech minulého století. Výstavba se zároveň dotkla i chatových oblastí na Smraďavce a na Trnávkách. Od 90. let se změnil především střed městyse doslova k nepoznání. (Příloha č. 2) V roce 1994 byl udělen Buchlovicím znak a prapor. Na znaku je symbolika staré obecní pečeti 9

10 doplněná znakovou figurou z erbu pánů ze Zástřizl, kteří drželi Buchlovice v století. Spolkový život v Buchlovicích byl velmi bohatý. Nejstarší spolky vznikly v 70. letech 19. století. Byly to dodnes nepřetržitě existující Sbor dobrovolných hasičů, který vznikl v roce 1876, dále ve stejném roce ustavený Spolek vojínů vysloužilých Martin, který existoval do roku Hlavním účelem tohoto mužského spolku bylo uspořádání a zaplacení důstojného pohřbu svým členům. K rozvoji spolkové činnosti došlo v 20. století. V roce 1904 byl založen Spolek divadelních ochotníků Bozděch, který uváděl vlastenecké hry a zabýval se i činností přednáškovou. V roce 1909 vznikl Okrašlovací spolek, pořádající poučné a nepolitické okrašlování, zalesňování a estetické zvelebování Buchlovic a jeho okolí. V období 1. republiky došlo k dalšímu rozvoji spolkové činnosti. Vznikly téměř dvě desítky nových spolků, např. Tělocvičná jednota Sokol Buchlovice, Sdružení přátel Junáka a další. Počátkem 50. let 20. století kromě Svazu požární ochrany a Tělocvičné jednoty Sokol byly všechny spolky zrušeny nebo je přetvořila tehdejší Národní fronta. Po listopadu 1989 se některé spolky obnovily a taky vznikly nové, a to Folklorní studio Buchlovice a Spolek podporovatelů historie Buchlovic Památky v Buchlovicích a okolí K nejvýznamnějším památkám v nedalekém okolí Buchlovic patří hrad Buchlov, kaple sv. Barbory a bývalý lovecký zámeček s kaplí sv. Kříže na Smraďavce. Založení hradu Buchlova nebylo dosud upřesněno, bývá posouváno někdy před polovinu 13. století. Původní stavba byla tvořena dvěma hranolovými věžemi, jižním jednopodlažním palácem a pozdější přístavbou raně gotické kaple, která stojí nad 3 HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice,

11 průjezdem a je zdobena bohatými kamenickými články s kamenickými značkami tehdejších mistrů. (Příloha č. 3) Kaple sv. Barbory na Modle vznikla pravděpodobně v 13. století, v souvislosti s raně gotickou stavební činností na sousedním Buchlově. Majitel panství Hanuš Zikmund Petřvaldský zde postavil novou budovu v roce Pod stavbou jsou hrobky majitelů panství Petřvaldů a Berchtoldů. U kaple se odbývaly poutní bohoslužby. V 19. století byly pouti na Barborce obnoveny. 4 Lovecký zámeček s kaplí sv. Kříže na Smraďavce byl postaven v letech Janem Dětřichem Petřvaldským z Petřvaldu, tehdejším majitelem buchlovského panství, později přešel do rukou Berchtoldů. Kaple sv. Kříže stojí nad sirovodíkovým pramenem. Leopold I. Berchtold vybudoval na počátku 19. století v blízkosti kaple a zámečku lázně. V současnosti je objekt bývalého zámečku a sousední restaurace v soukromých rukou a nabízí lázeňské, pohostinské a ubytovací služby. 5 Barokní zámek v Buchlovicích patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským. Současnou podobu zámek nabyl až v prvních dvou desetiletích 20. století. Spolu se zámkem vznikala i zámecká zahrada, která patří k nejvýznamnějším svého druhu v naší vlasti. K původnímu parku ve francouzském stylu později přibyla jeho anglická část. Buchlovická zahrada a park představují jedny z našich nejvýznamnějších památek. 6 Buchlovická farnost s kostelem sv. Martina vznikla patrně ve 13. století. Nynější raně barokní kostel byl postaven na místě staršího kostela v letech HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice, Hrady, zámky, tvrze Čech, Moravy a Slezka. [online]. Dostupné z [cit ]. 6 Zámek Buchlovice. [online]. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště. Dostupné z [cit ]. 11

12 Milotou ze Zástřizl. Hlavní oltář kostela je doplněn cennou kopií obrazu sv. Martina malíře Van Dycka. Kapli sv. Alžběty, dříve sbor Jednoty bratrské, najdeme na zdejším hřbitově. Dobu jejího vzniku přesně neznáme, pravděpodobně do roku V současnosti po rekonstrukci slouží účelům smuteční obřadní síně. Náměstí v Buchlovicích zdobí socha Panny Marie z roku 1892, která stojí na vysokém štíhlém sloupu s čtyřhrannou podstavou. Je dílem sochaře Leopolda Dohnala. Sochy sv. Cyrila a Metoděje, které se nacházejí v zámecké zahradě v Buchlovicích, patří k nejcennějším památkám v katastru obce. Autorem byl v roce 1748 sochař Ondřej Zahner. V části obce zvané Lúčky najdeme kapli sv. Vendelína. Mezi drobné sakrální památky patří kříž na Větřáku, Mariánský sloup Za Humny, socha Panny Marie na Modle a socha sv. Barbory na Chrastích. 1.3 Buchlovice dnes Buchlovice se v současnosti mohou chlubit zrekonstruovaným náměstím s kašnou a především klidovou zónou, která navazuje na celý zámecký areál. Na okraji městečka se rozrostla průmyslová zóna s několika firmami. Součástí zahrady státního zámku Buchlovice je Záchranná stanice volně žijících živočichů. Muzeum Podhradí v Buchlovicích nabízí expozici věnovanou mikroregionu Buchlov a výstavy přibližující dějiny městyse Buchlovice. V současné době nepřetržitě funguje od roku 1876 Sbor dobrovolných hasičů, dále jednota Sokol Buchlovice, která byla založena v roce Buchlovické ochotnické divadlo v roce 2000 opět obnovilo svou činnost pod názvem Divadelní spolek J. K. Tyla Buchlovice. V roce 1976 byl založen Ženský pěvecký sbor 12

13 Buchlovice, který dodnes zpívá pro radost a potěšení sobě i svým posluchačům. Spolek podporovatelů historie Buchlovic, založený v roce 1995, se zabývá výzkumem, studiem dokumentace a popularizací poznatků o dějinách městečka a jejího okolí od pravěku po současnost. 7 V roce 1991 bylo založeno v Buchlovicích Folklorní studio Buchlovice, které obohacuje život v kraji pod hradem Buchlovem lidovým uměním Moravského Slovácka. 8 7 HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice, Folklórní studio Buchlovice. [online]. Buchlovice: Folklórní studio Buchlovice. Dostupné z [cit ]. 13

14 2 Historie a současnost Základní školy Buchlovice 2.1 Historie školy do roku Školní budovy Školní budova na Lhotce První zpráva o školní budově je datována k roku 1742, budova se nacházela v místní části Lhotka. Domek měl doškovou střechu, jednu učebnu a byt učitele. Škola byla zpočátku jednotřídní, pravděpodobně se v ní vyučovalo již od roku Jedna učebna pro 100 až 120 dětí nedostačovala, muselo být zavedeno polodenní vyučování. V létě se učilo na dvoře, za deštivého počasí ve dřevníku a v zimě se všechny děti tísnily v malé učebně. Obecnou školu v Buchlovicích navštěvovaly děti ze sousedních obcí, do roku 1788 ze Stříbrnic, Boršic, Tupes a Zlechova, do roku 1874 ze Starých Hutí a do roku 1906 z Břestku. Počet dětí ve škole přesahoval číslo 200. Vyučovalo se v provizorních místnostech. Protože stará budova nevyhovovala, v roce 1862 byla zahájena výstavba nové školy. Tato nejstarší budova byla později využita jako panský chudobinec. 9 (Příloha č. 4) Školní budova u cihelny Stavba druhé budovy byla zahájena v roce 1862 u cihelny na pozemku, který byl darován hraběnkou Berchtoldovou. Učit se v ní začalo v roce Nová školní budova měla dvě učebny a byt pro nadučitele. Později tato budova byla využita jako 9 Pamětní kniha o školství napsána Měšťanskou školou v Buchlovicích, Uloženo na úřadě městyse Buchlovice, u místostarosty Bořka Žižlavského. 14

15 četnická stanice a byly v ní zřízeny soukromé byty. 10 V letech byla škola dvoutřídní obecnou. 11 (Příloha č. 5) Školní budova obecné školy na Lhotce V roce 1882 dosáhl počet žáků 400, což byl stav pro dosavadní dvoutřídní školu naprosto nevyhovující, na jednoho učitele připadalo tehdy 200 dětí. V roce 1886 Ministerstvo kultu a vyučování rozhodlo o nutnosti výstavby nové školní budovy. V roce 1887 schválilo obecní zastupitelstvo návrh místní školní rady na postup výstavby školy. Stavební plány vypracoval Jan Rychman z Bzence. Dne 2. prosince 1888 byl položen základní kámen nové školní budovy na Lhotce. (Příloha č. 6) Kámen zajistil místní kameník L. Kozák. Výstavba byla přidělena ve veřejném konkurzu staviteli Jiřímu Kovaříkovi z Vídně, rodáku z Břestku, který předložil nejnižší rozpočet na částku zl. Koncem roku 1889 byla stavba dokončena. Budova měla pět učeben, byt pro nadučitele a kabinety. Škola byla organizována jako pětitřídní, s jedním místem nadučitele, jedním učitelem, učitelkou a se dvěma podučiteli. V nové budově bylo zahájeno vyučování 18. března 1890, vyučovalo se pouze ve čtyřech třídách pro nedostatek učitelských sil. 12 V roce 1901 byly přistaveny další dvě učebny, dva byty pro učitele a téhož roku byly otevřeny pobočky při čtvrté a páté třídě Pedagogická činnost školy Buchlovice byly sídlem vrchnosti velkostatku Buchlov. Vrchnost vybírala učitele uvážlivě, s ohledem na kvalifikaci a měla velký finanční vliv na odměňování učitelů. 10 Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. 11 Národní škola Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. 12 Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. 13 Pamětní kniha o školství napsána Měšťanskou školou v Buchlovicích, Uloženo na úřadě městyse Buchlovice, u místostarosty Bořka Žižlavského. 15

16 Obecná škola - Triviální škola v letech Nejstarší údaje o existenci římskokatolické školy obsahují děkanské matriky z let 1672, 1691, Dne 6. prosince 1774 byl vydán všeobecný školní řád, který zavedl tři druhy obecních škol, normální, hlavní a triviální. Triviální školy se zřizovaly při farách, byly 1-2 třídní. Obsah vzdělání tvořily předměty: čtení, psaní, počítání, ve městech základy hospodářství, děvčata se učila šít a plést. Základním předmětem bylo náboženství. Dozorem nad školou byl pověřen farář. Hlavní školy byly zřizovány v krajských městech, měly 3 třídy. Obsah vzdělání v hlavní škole byl téměř shodný s triviální školou, navíc měl předměty: základy reálií a latiny, sloh, kreslení a geometrie. Normální škola byla německá a otevřená v hlavním městě. Podle jejího vzoru se mělo řídit vzdělání učitelů a vyučování. 15 Triviální školu navštěvovali žáci ve věku 6-12 let. Každý začátek a konec školního roku byl spojen s bohoslužbou. První triviální učitel Tomáš Vejvoda byl uveden v roce V roce 1769 mu zemřela manželka se synem a pravděpodobně odešel z Buchlovic. Dalším učitelem byl Jan Kučera, který po krátkém působení v roce 1770 zemřel. Nahradil ho Antonín Hlaváček a v letech učil ve škole František Majer. Později v letech Vavřinec Šrot, po něm v letech zdejší rodák Karel Marek, který byl po vzniku obecné školy jejím správcem do roku V roce 1865 bylo zahájeno vyučování dne 1. září a žáci mohli ukončit školu kdykoliv během roku, po dovršení 12 let. Až do roku 1867 byla triviální škola jednotřídní. Od roku 1867 byla škola organizována jako dvoutřídní, která trvala až 14 Národní škola Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. 15 VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze,

17 do roku Ve školním roce byl počet žáků ve škole 460, na jednoho učitele připadalo 92 žáků. 16 V tehdejší době byla velmi špatná docházka žáků do školy. Žáci často přicházeli z velmi vzdálených obcí po špatných cestách, obzvlášť v zimě, a byli nuceni pomáhat rodičům s polními pracemi. Navzdory všem nařízením bývali žáci v letních měsících málo přítomni. Pokud nebylo možné donutit rodiče k pravidelné docházce jejich dětí do školy, museli platit do školního fondu nebo za knihy a školní papír. Používané trestní donucovací prostředky se však často míjely účinkem. 17 Nařízením z roku 1788 byla ustanovena výuka německého jazyka na venkově. Učilo se moravskou řečí a taky číst a psát německy. Vrchnostenský úřad prováděl kontrolu výchovného působení učitele na žáky a rodiče. Učitel měl působit také na rodiče, aby správně vychovávali děti a posílali je do školy. Podle zápisů z nejstarší dochované školní matriky Schulmatrik z roku 1814 v německém jazyce vyučovaly se v triviální škole v Buchlovicích tyto předměty: čtení, psaní, počítání a náboženství. Za 16 let vydala triviální škola, která měla celkem 835 žáků, pouze 27 vysvědčení, a to jen žákům, kteří odcházeli na studia. Tito žáci byli vždy děti lépe společensky postavených rodičů (obyvatelstvo bylo rozvrstveno na venkovskou chudinu, sedláky a početné panské služebnictvo). Tehdejší klasifikace měla čtyři stupně. Zajímavé bylo ohodnocení u jednoho žáka. Cituji: Je velmi slabý a něco hloupý na paměť. 18 Učitel měl několik příjmů. Příjmy od vrchnosti, z kostela, z nadací, za zpívání, od obce za kostelní službu, koledu, a taky školné. Příjmy učitele od vrchnosti byly závislé na docházce žáků a na jeho úspěchu při jejich výchově. Učitel, který působil v roce 1843, bral příjem od vrchnosti jednak v naturáliích - 1 měřice pšenice, 8 měřic 16 Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. 17 Konferenční protokoly, Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 18 STOCKMANOVÁ, J. Dokumenty ve vývoji školství v Buchlovicích. Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta UJEP, Fond NŠ Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, s

18 žita, 1 měřice ječmene, 1 měřice krup, 1 měřice hrachu, 12 sáhů palivového dřeva, výnos z pole 2 rakouské měřice výsevku, a též v hotovosti. 19 Vydaný říšský zákon z roku 1869 změnil postavení školy k církvi. Řízení, správa a dohled nad školstvím přešly na stát. Církvi bylo ponecháno pouze řízení a organizace vyučování náboženství. 20 Obecná škola v letech Školský zákon ze dne 14. května 1869 zavedl školu obecnou. Obecné školy se dělily na obyčejné školy obecné a na školy měšťanské. Úkolem obyčejné školy obecné bylo vychovat žáky v mravnosti a zbožnosti a rozvíjet jejich poznání. Měšťanské školy měly poskytnout žákům, kteří nenavštěvovali střední školu, vyšší vzdělání. Obecné školy byly veřejné i soukromé. Nové předpisy zavedly osmiletou povinnou školní docházku pro žáky od 6 do 14 let. Na obyčejných školách obecních se vyučovaly předměty: náboženství, jazyk, počty, reálie, psaní, nauka o formách geometrických, zpěv a tělocvik, ženské ruční práce a nauka o domácím hospodářství. U měšťanských škol obsah vzdělání tvořily předměty náboženství, jazyk a písemnosti, zeměpis, dějepis, přírodopis, přírodozpyt, aritmetika, geometrie, vedení knih, kreslení, krasopis, zpěv a tělocvik, ženské ruční práce a nauka o domácím hospodářství. Nový školský zákon zavedl pravidelný plat pro učitele, zvýšilo se tím jeho společenské postavení, protože byl zbaven ponižující úlohy vybírat peníze od rodičů. Podle počtu tříd se obecné školy dělily na jednotřídní, dvoutřídní, trojtřídní, čtyřtřídní, pětitřídky až osmitřídky. Učivo obecné školy bylo rozvrženo na osm školních roků, proto ve školách ménětřídních byla zavedena oddělení, uspořádaná 19 Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. 20 VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze,

19 podle věku a vědomostí. Postup z oddělení do oddělení se konal na konci školního roku. V roce 1883 byla novelou školského zákona z roku 1869 zkrácena školní docházka na šest let. Žáci pak navštěvovali školu jen část školního roku nebo jen některé dny v týdnu. 21 O pedagogické činnosti ve škole v Buchlovicích v letech nás informují dochované konferenční protokoly, což jsou zápisy z pravidelných měsíčních učitelských konferencí, které byly sepisovány učiteli. Správce školy v nich hodnotil vyučovací metody učitelů, jejich osobní vystupování a plnění učebního plánu. V roce 1889 měla škola se dvěma třídami 426 žáků. Pro velký počet žáků měla každá třída dvě oddělení. Druhé oddělení 1. třídy a obě oddělení 2. třídy byly ještě rozděleny na skupiny a) a b). Příčinou rozdělení bylo používání několikadílných čítanek, kdy každá skupina používala jiný díl knihy. Řídící učitel kladl důraz na bedlivou přípravu učitele. Ve výuce se používaly písanky, kreslenky a úkolové sešity. Žáci si učebnice a sešity kupovali sami. Učitel měl však seznam chudých žáků, kterým se školní potřeby z školního fondu koupili a následně zapůjčili. Zprávy z učitelských konferencí z roku 1889 uvádějí, že z důvodu špatného počasí nebyl často dodržen rozvrh učební látky. Učitel kladl při výuce důraz na zřetelné čtení, dotazoval se na obsah textu. Mluvnice nebyla vyučována mechanicky, ale z příkladů probraných ústně nebo písemně žáci odvozovali pravidla. Z obsahu protokolů z roku 1890 je zřejmé, že již v této době nebyly vzájemné vztahy mezi učitelským sborem jen dobré, ale že zde existovaly i ostré slovní rozepře. Správce školy několikrát ukončil konferenci z důvodu nevhodného chování učitele k nadučiteli. Jednu takovou popsanou neshodu mezi nadučitelem Kokešem a učitelem Hajnem pro zajímavost 21 VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze,

20 cituji: Když nadučitel žádal učitele, aby se sešli ve třídě, aby byl přečten třídní řád, nazval to učitel Hajn komediantstvím, za to správce ho nazval sprosťákem, načež pan Hajn odešel, pravě, že zde nemusí býti. 22 Z dalších protokolů je zřejmé, že při projevu žáka byl kladen důraz na stručnost výkladu a individualitu. V jednotlivých třídách se hodnotil prospěch, pilnost a mravní chování. Napovídání a šeptání nebylo tolerováno. Správce školy docházel do výuky a sledoval, zda se učitelé řídili podle pedagogicko-didaktických zásad. 23 V měsíci dubnu byla často návštěvnost školy jen 20%. Žáci pomáhali při polních pracích nebo hlídali menší děti. Příčinou nízké návštěvnosti školy byla pro mnohé žáky velká vzdálenost a neschůdné cesty při špatném počasí. 24 Od roku 1893 bylo zavedeno vyučování ženským ručním pracím 16 hod týdně, později v roce 1910 bylo toto vyučování sníženo na 6 hod týdně. V roce 1899 byly vyučovány tyto předměty: mravy, náboženství, čtení, mluvnice, pravopis, sloh, počty a měřické tvaroznalství, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis, dějepis, psaní, kreslení, zpěv, tělocvik, ženské práce ruční a zevnějšek písemných prací. Stupnice známek byla následující: Mravy: úplně přiměřené, přiměřené, méně přiměřené, nepřiměřené. Prospěch: velmi dobrý, dobrý, dostatečný, sotva dostatečný, nedostatečný. 25 (Příloha č. 7) V roce 1901 byla školní zahrada rozdělena na části, kde byly květiny, zelenina a léčivé rostliny. Žáci rozdělení na skupiny se střídali při práci na zahradě. Nejstarší žáci vysazovali stromky ze školky. V roce 1917 proběhla na školní zahradě akce pěstování zeleniny. 22 Konferenční protokoly, Protokol z Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 23 Konferenční protokoly, 1912/ /28. Státní okresní archiv Uherské, fond NŠ Buchlovice. 24 Konferenční protokoly, Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 25 Třídní výkazy o prospěchu a návštěvě žáků. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 20

21 Během přestavby školy sloužila tělocvična jako sklad materiálu, žáci místo tělocviku měli vycházky zeměpisné, zeměměřické, hry v přírodě a pochodová cvičení. 26 Nevhodné chování u žáků učitelé trestali sníženou známkou z mravů a nechávali žáky po škole. Ve zprávě o mravech, pilnosti a prospěchu žáků v konferenčním protokolu ze dne 4. listopadu 1912 se uvádí: Zelinka Antonín a Bánovský Václav obdrží známky z mravů čtvrtého stupně, tento pro zapalování pryskyřice v lese a házení kamením, onen pro na cti utrhačné řeči proti některým členům sboru učitelského. Mrkva Alois a Bětík Valentin obdrží známky z mravů pátého stupně, střílení z klíčků, opilství, koulení kuželek v hostinci, hraní o peníze, kouření a zesměšňování kněží. 27 Morálka u žáků se stále zhoršovala, mládež beztrestně a bezohledně provokovala učitele i občany. Učitelský sbor si už nevěděl rady, neboť dosavadní kázeňské prostředky nedostačovaly. Školní rada požádala proto představenstvo obce o součinnost. V období I. světové války učitelský sbor zajišťoval vojenskou průpravu mládeže od 16 let. Aby dosáhla tato průprava svého účelu, utužovala se ve škole kázeň, mládež si navykala přísnější disciplíně, pořádku a poslušnosti a byla vedena tak, aby v ní byla probuzena láska, oddanost a věrnost k mocnáři. Starší žáci se účastnili pochodového cvičení. 28 Stručné shrnutí pedagogické činnosti školy do roku 1918 Škola v Buchlovicích byla vždy na vyšší úrovni, protože vrchnost velkostatku Buchlov měla vliv na výběr učitelů a jejich odměňování. V letech byla v Buchlovicích obecná škola triviální, vyučovaly se předměty náboženství, čtení, 26 Konferenční protokoly, Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 27 Konferenční protokoly, 1912/ /28. Protokol č. 5 ze dne Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 28 Konferenční protokoly, 1912/ /28. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 21