Bakalářská diplomová práce. Michal Tříska

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Komunikační strategie tří bulvárních deníků (Blesk, Šíp, Aha!): smrt Karla Svobody Bakalářská diplomová práce Michal Tříska Brno, 2007

2 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Komunikační strategie tří bulvárních deníků (Blesk, Šíp, Aha!): smrt Karla Svobody Communicative Strategies Of Three Tabloid Dailies (Blesk, Šíp, Aha!): Karel Svoboda s Demise Bakalářská diplomová práce Vypracoval: Michal Tříska (UČO ) Mediální studia a žurnalistika Evropská studia bakalářské (kombinované) studium imatrikulační ročník 2004 Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Salaquardová V Brně,

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně,

4 Obsah 1. Úvod Cíl práce Použité metody, charakteristika zkoumaného souboru Stanovení hypotéz a indikátorů Stanovení hlavní hypotézy Stanovení dílčí hypotézy Stanovení indikátorů...8 A: Teoretická část 1. Vymezení pojmů Bulvár Bulvární znaky Metody tvorby a cíle bulvárních médií Komunikace bulvárních deníků s publikem a její funkce Celebrity...17 B: Praktická část 1. Smrt Karla Svobody v bulvárním tisku Komunikační strategie bulvárních deníků obecné vymezení Fáma jako obsah bulvárního sdělení Objektivita Tajný zdroj bulvárních informací Komunikační cíl (záměr) bulvárních deníků Komunikační strategie bulvárních deníků konkrétní postupy Fotografie v bulvárních denících Stylizace jednotlivých aktérů na bulvárních fotografiích Informační nasycenost fotografií Typy fotografií

5 4. 2 Žánry užité v bulvárních článcích Titulky Druhy titulků Výrazné stylistické prvky bulvárních článků Princip obrácené pyramidy a informační nasycenost bulvárního textu Větná stavba Slovní zásoba ve sledovaném souboru textů Jazykové prostředky Sugestivita a intenzita v jazykovém vyjadřování Intenzifikátory Hodnotící slova Slova hovorová a nespisovná Slova přejatá Rétorické figury Řečnické otázky Fráze Klišé Obrazná vyjádření Slovesa uvozující přímé řeči Emocionalita a expresivita v jazykovém vyjadřování Parenteze Metajazyk Uvozovky Ironie Příběhy navození atmosféry v žánru story Tvorba příběhů. Nová témata, fabulační linie, spekulativní prvky Zpověď Pointa v bulvárních článcích významový soulad titulku a obsahu článku Závěr Verifikace hypotéz Anotace práce Použitá literatura a internetové zdroje

6 Jmenný rejstřík...93 Přehled tabulek a grafů...93 Příloha základní informace o sledovaných denících Příloha charakteristika zkoumaného souboru Příloha graf prodejnosti deníků za období duben 2007 Obrazové přílohy (Listy I. XV.) 6

7 1. Úvod Bulvární periodika se již záhy po roce 1989 stala nedílnou součástí českého mediálního trhu. Se všemi svými pozitivy a zápory se zařadila do skupiny médií podnikajících ve svobodném mediálním prostředí a přinesla s sebou nové způsoby (postupy) informování a zábavy. Pro své metody tvorby bulvárních obsahů se bulvární periodika nejednou stala terčem kritiky. Na jedné straně jsou opovrhována, na druhé vyhledávána. Rozporuplnost v mnoha směrech charakterizuje obecně i naši dobu. Předkládaná bakalářská práce popisuje komunikační strategii vybraných bulvárních deníků referujících o smrti Karla Svobody. Rozporuplný způsob referování inspiruje k mnoha otázkám a na některé z nich se práce pokusí odpovědět. 2. Cíl práce Cílem bakalářské práce bylo pokusit se na případu smrti Karla Svobody definovat, vymezit a následně nalézt a popsat charakteristické a konkrétní znaky bulvárního tisku, definovat cíle a prostředky (strategie) bulvární mediální komunikace a v neposlední řadě odpovědět na otázku, zda a jak se vybrané tři bulvární deníky v těchto aspektech v rámci konkrétního tématu liší. Důraz je kladen na popsání a srovnání stylistických postupů (aspektů) deníků při tvorbě konkrétních bulvárních textů. V popisu mediální komunikace bulvárních deníků se také zaměříme na definování významů konkrétních sdělení, které deníky čtenářům nabízejí. 3. Použité metody, charakteristika zkoumaného souboru Pro porovnání jednotlivých bulvárních deníků, k popisu jejich konkrétních komunikačních postupů, použijeme metody obsahové a obrazové analýzy. Pro tyto postupy jsme vytvořili (následně zkoumaný) soubor: V období jednoho měsíce ( ) jsme sledovali deníky označované jako bulvární, a to deníky Blesk, Aha! a Šíp (sledovali jsme jak tištěnou, tak internetovou podobu). Pro korigující srovnání s nimi jsme vybrali ještě zástupce tzv. seriózních deníků, a to Mladou frontu Dnes (Mf Dnes) a Lidové noviny (LN). 1 Všechny deníky jsme sledovali bez supplementů. 1 Základní informace o zkoumaných denících jsou k dispozici v Příloze této práce. 7

8 V rámci obsahové (kvantitativní) analýzy jsme pročítali, vyhledávali a srovnávali jednotlivé stylistické (psané) prvky (a také i prvky obrazové), respektive množství (počet/frekvenci/četnost) jejich výskytu v textech (článcích). Pro definování významů konkrétních obrazových sdělení jsme použili metodu sémiotické obrazové analýzy; pokusili jsme se vysledovat typické prvky bulvárních fotografií a významy, z nichž jsou zkonstruovány, a to na konkrétních příkladech a v konkrétních souvislostech. Jsme si vědomi toho, že získané výsledky nemohou být zobecněny absolutně a že závěry mají platnost, jsou-li vztaženy ke kauze smrti Karla Svobody. Přesto můžeme přepokládat, že mnohé poznatky, vyplývající z našeho pozorování, v souvislosti s bulvárními médii zobecnit lze. V práci se zabýváme také obsahy textových sdělení (metodou obsahové analýzy) a také základními prvky žurnalistického stylu a jazyka (byť v míře omezené, dané rozsahem práce). 4. Stanovení hypotéz a indikátorů 4. 1 Stanovení hlavní hypotézy 1. Bulvární deníky se vůči sobě v hodnocení jednotlivých postav příběhu vymezují ve smyslu rozdílného stylu referování ( intenzity zaujetí ) o hlavních hrdinech příběhu. Vede je k tomu snaha uplatnit se v tržním prostředí, zaujmout natolik produktivní strategii, aby se jimi předkládaná informace stala výhodně směnitelným artiklem Stanovení dílčí hypotézy 1. Bulvární deníky v případě potřeby mění svůj postoj v referování o jednotlivých aktérech příběhu Stanovení indikátorů Ad hlavní hypotéza: Předpoklad snahy bulvárních deníků rozdělit si navzájem trh předložením čtenářům svých rozdílných pojetí uchopení příběhu rozdílným stylem referování a přístupů k hlavním postavám. 8

9 Ad dílčí hypotéza: Předpoklad snahy bulvárních deníků docílit ekonomického zisku (plného podřízení se tomuto cíli); změny postojů vycházejí z reakcí (v průběhu času) na strategie zmíněných (konkurenčních) deníků. Cílem této práce však není primárně prokázat, že bulvární deníky pracují s předpokládanými pro bulvár typickými prostředky, stylistickými postupy či typy argumentací takové postupy již byly dostatečně popsány. Poznatky výzkumů jsou tedy spíše prostředkem k popisu komunikačních strategií bulvárních deníků. 9

10 A: Teoretická část 1. Vymezení pojmů Bulvár Pojem bulvár se tradičně odvozuje od francouzského slova boulevard, které znamená širokou ulici, třídu, promenádu, stromořadí nebo hlavní ulici. Existuje mnoho různých definic k pojmu bulvár/bulvární, z nich můžeme zmínit například: Termín bulvár/bulvární je označení pro něco neseriózního, laciného, vulgárního. 2 Bulvár se specializuje pouze na senzace a předkládá je příjemci jednoduchou a zábavnou formou, která nenutí k přemýšlení, ale pouhé konzumaci. 3 Anebo přídavné jméno bulvární v přeneseném a hanlivém významu znamená málo hodnotný, o nízké úrovni. 4 Původně se toto označení připisovalo těm novinám, které byly prodávány kameloty právě přímo na ulicích (bulvárech). Aby kameloti přilákali kupující a zvýšili tak svoje tržby, vyvolávali nahlas senzační modifikace titulků (událostí). Tyto noviny byly masově dostupné byly laciné a intelektuálně nenáročné: mohl jim rozumět každý. 5 Forma prodeje byla zpočátku pro definici bulvárního tisku důležitá. Slovník mediální komunikace předkládá pojem tisk bulvární jako kategorii tisku odvozenou od formy distribuce pouličním prodejem (kolportáží, na rozdíl od distribuce odběratelům na základě předplatného). 6 Způsob prodeje a propagace platí do jisté míry dodnes. Změnila se jen distribuční síť a místa prodeje, ale lákadlo ke koupi bulvárního periodika v podobě výkřiků senzací do davu zůstalo zachováno. Bulvární žurnalistika se obrací na své potenciální publikum (čtenáře) využíváním takových forem a obsahu, které by oslovily co nejširší okruh čtenářů. Využívá tak tzv. princip společného jmenovatele (Principle of a common denominator). Kloskowská tento princip definuje jako snahu organizátorů masové kultury najít takové formy a obsahy mediálních sdělení, jež by alespoň do jisté míry odpovídaly většině potencionálního publika, které je diferencované a skládá se z jedinců s rozdílnou intelektuální kvalifikací, zájmy a vkusem. 7 2 (Osvaldová, Halada 1999: 32) 3 (Osvaldová, Halada 1999: 32) 4 (Radkovičová 1994: 3) 5 (Osvaldová, Halada 1999: 32) 6 Reifová 2004: (Kloskowská 1967: 192) 10

11 Výsledkem je pak vytváření charakteristického stylu masové kultury respektive její komerční formy Bulvární znaky Bulvární tisk je zařazován do kategorie masového tisku. Ten se obrací na masové publikum 9 a vyznačuje se především svým vysokým nákladem, nápadnou grafickým stylem, specifickým obsahem a stylizací nebo nižší prodejní cenou ve srovnání s tiskem seriózním. 10 Bulvární znaky základní dělení Definice bulváru jsou tvořeny jistým sumářem bulvárních znaků, které bulvár charakterizují, identifikují. Bulvární znaky jsou v bulvárních tiskovinách (médiích) poměrně snadno čitelné a identifikovatelné a jejich charakteristika by v analýze jasného bulvárního žánrů neměla činit problémy. 11 Bulvární znaky můžeme tedy rozdělit do dvou skupin: a) Bulvární znaky typické pro obsah sdělovaných informací Snad nejtypičtějším znakem definujícím obsah bulvárních informací je tvorba a preferování zpráv se skandální, kriminální, sexuální, násilnou, spekulativní a konfliktní vyhrocenou tematikou. 12 Důležitým aspektem tohoto procesu je především mísení zprávy (informace) a zábavy, kdy není vždy možné tyto dva žurnalistické styly od sebe jednoznačně rozlišit/oddělit. Tím je také dáno, že jakýkoli obsah může plnit svoji funkci informativní i zábavní. 8 (Kloskowská 1967: 193) 9 To se vyznačuje svojí rozptýleností, anonymitou jedinců, postrádá sebeuvědomění, vědomí identity a schopnost organizovat se, nevyvíjí žádnou činnost, činnost je na něm vyvíjena (viz McQuail 1999: 61). 10 (Jirák, Köpplová 2003: 30) 11 K horší identifikaci však dochází při procesu tzv. bulvarizace, jakéhosi infiltrování bulvárních znaků do obsahu a forem tzv. seriozních médií. Dohledávání bulvárních znaků je v tomto případě složitější a méně jednoznačné, neboť autoři (vydavatelé) seriózních periodik se snaží o skrytí těchto prvků, ale zároveň jsou nuceni je z ekonomických důvodů a obstání na trhu prosazovat. Dochází tak k určitému schizofrennímu postoji. Tzv. bulvarizace českých médií (v kontextu předkládané práce, tj. Mladé fronty Dnes a Lidových novin) však předmětem této práce není. O bulvarizaci více například v zajímavé práci: Oborná, Jana Existují konvergence mezi Bleskem a Mladou frontou? Bakalářská diplomová práce. Brno, Masarykova univerzita, FSS. 12 Srov. Franzki 2004:

12 Jde o tzv. infotainment 13, tedy proces splývání (překrývaní/prolínání) informací a zábavy, anebo nahrazování zábavy za informace. 14 Prostředky infotainmentu jsou spojovány s bulvárními médii, jejichž cílem není poskytovat společensky závažné informace. 15 V rámci infotainmentu dochází k prolínání fikce a reality, tj. zpráva (informace) se upraví (zezábavní) tak, aby byla pro příjemce přitažlivější, po intelektuální stránce snadněji stravitelná a jednodušší. 16 Zábavní funkce dnes již velmi často v bulvárním tisku vytlačuje informační hodnotu sdělení a užitečnost zprávy pro příjemce. 17 Podle Postmana byla v počátcích rozvoje veřejné komunikace (vynálezem telegrafu) bezvýznamnost povýšena na informaci. Došlo tak k přeměně informace ve zboží (ve věc ) a k probuzení tří démonů komunikace, kterými jsou irelevance, inkoherence a bezmoc. 18 Jedním z hlavních důsledků předkládání typicky bulvárního obsahu čtenářům je podpora pasivity publika, které není vystaveno příliš velkým nárokům v procesu dekódování a interpretace textů. 19 Čtenáři se s malými nároky na ně kladenými spokojují, a jistě také pro tuto nenáročnost bulvární média vyhledávají. b) Bulvární znaky typické pro formu a grafický styl sdělovaných informací. Bulvární znaky tohoto typu vytvářejí grafickou podobu prodávaných tiskovin (již ve smyslu zboží ). Mají za úkol při využití sloganu marketingových odborníků obal prodává co nejvíce upoutat pozornost čtenáře (zákazníka). Hlavním a zásadním úkolem bulvárního tisku (a bulvárních médií vůbec) je udržet zrakovou (či sluchovou) pozornost příjemce na úkor zprostředkování informace. Na faktu pozornosti často záleží více než na její kvalitě 20, neboť pozornost = spotřeba Tento pojem vznikl spojením slov information (informace) a entertainment (zábava, obveselení). 14 (Bartošek 1997: 84) 15 (Reifová 2004: 89) 16 (Oborná 2002: 9) 17 Oborná 2002: (Postman 1999: 73-74) 19 Burton, Jirák 2001: McQuail 1999: McQuail 1999:

13 Mezi často využívané znaky, která mají upoutat příjemcovu pozornost, patří například používání velkých titulků, velkých barevných fotografií, červené barvy a vůbec pestrobarevnosti, charakteristické stylizace, tzn. rozsahem krátkých, ale početných článků, jednoduchou větnou stavbou nebo užíváním hovorových a vulgárních výrazů nebo propracované infografiky (grafů, tabulek, map, komiksových bublin apod.) Znaky bulváru je možné vysledovat také v typografických ukazatelích, jako jsou například od seriózních periodik odlišné formáty sazby tisku, uspořádání sloupců, dělení textu na odstavce, užití titulkových komplexů, řazení článků na stránce, podtrhávání atd. Dílčí závěr: Námi sledované deníky (Blesk, Aha!, Šíp) řadíme do kategorie bulvárních, neboť splňují výše uvedená kritéria bulvárnosti jak po obsahové, tak po stránce formální. 2. Metody tvorby a cíle bulvárních médií Obě skupiny znaků bulvárních médií mají za cíl dopomoci k maximalizaci ekonomického zisku média. Od pozornost čtenáře (příjemce), a s tím spojených ukazatelů prodejnosti (čtenosti, sledovanosti), se totiž odvíjí atraktivnost média pro zadavatele inzerce a od toho posléze výše tržeb jednotlivých médií. Každý žurnalistický text má mít svoji cenu (směnnou hodnotu), od níž je odvozován příjem a zisk. 22 Maximalizace zisku je tak primárním hnacím motorem v mediální komunikaci mezi bulvárním médiem a publikem (jednotlivcem). 23 Zajímavým postřehem je také to, že snaha o získání téhož nebo podobného zdroje příjmů, respektive orientace médií na podobného (masového) příjemce, může vést k napodobování a uniformitě v obsazích a formách jednotlivých médií. 24 Všeobecným znakem médií a bulvárních zvlášť je produkce článků nebo pořadů, jejichž tvorba (proces tvorby, vzniku) je charakteristická svým automatismem, rutinou, používáním stále stejných schémat a ustálených mechanismů. Tento ustálený postup tvorby, tento tvůrčí proces bychom mohli přirovnat k výrobnímu pásu, což je dáno technologií produkce (sdělení korekce tisk) (McNair 2004: 111) 23 Srov. McQuail 1999: (McQuail 1999: 188) 25 Jílek, Viktor: Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace, online text s

14 Zmíněný proces tvorby se projevuje jak ve volbě stejných schémat výrazových jazykových prostředků, grafické úpravě, ale také i v promyšlené tematicko-obsahové struktuře. 26 Automatismus a modelovost žurnalistické tvorby jsou dány především a hlavně časovým aspektem samotným principem tvorby v tomto případě tištěného produktu. 27 Přílišná improvizace jak v jazykovém (grafickém, typografickém atd.), tak i výrobním zpracování textu je nežádoucí, neboť to, co funguje (co má úspěch co vydělává), se v bulvárním médiu nemění. Ke změnám musí docházet pozvolna, nejlépe však tak, abych si jich příjemce pokud možno nevšiml Komunikace bulvárních deníků s publikem a její funkce Sledované bulvární deníky aktivně působí v rámci masové komunikace, jejímž cílem je přenášet (sdělovat) informace co nejširšímu okruhu publika, co nejrychleji a na velkou vzdálenost. Tento typ komunikace nelze pevně umístit v čase a prostoru. 29 Masová komunikace bulvárních deníků (její styl a charakter) se orientuje především na publikum preferující určitý typ média. 30 To je založeno na zvyku nebo oblíbenosti média či jistém druhu loajality k určitému médiu zdroji informací (televizi, internetu, novinám). Toto publikum se vyznačuje svojí početností a různorodostí (heterogenností) v čase a prostoru. 31 Každá komunikační aktivita v sobě nese určitou funkci důvod, proč je vyvíjena, s jakým cílem, za jakým účelem. 26 Jílek, Viktor: Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace, online text s Tento fakt má však i svoji pozitivní hodnotu. Časově omezené podmínky práce mohou přispívat k utváření tzv. objektivizačních postupů, kdy se sami autoři snaží, aby nebyli nařčeni z neobjektivity, o zachycení opozitních názorů a postojů (viz Jílek, Viktor: Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace, online text s. 80). Osobně bych tento jev nazval jakousi objektivizační autocenzurou. 28 Neboť cizí prostředí, ve kterém by se čtenář náhle ocitl, by mohlo narušit jeho domácí, blízký, důvěrný vztah k danému periodiku. 29 Jílek, Viktor: Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace, online text s Viz McQuail 1999: Dalšími z celkem čtyř typů publik jsou pro úplnost: 1) Publikum jako sociální skupina jedná se o publikum sdílející stejné sociální charakteristiky, definuje se například shodnou sociální třídou, kulturou, názory atd. 2) Publikum vyznačující se stejným vkusem nebo zájmem například o určitého autora, žánr, umělecké období atd. 3) Publikum sestavené na uspokojení formuje se na základě určitých individuálních potřeb jednotlivce, které existují nezávisle na médiu. Týká se například politických nebo společenských otázek nebo potřebu jedince získat určitou informaci nebo zajistit si jisté emocionálního uspokojení. Podle McQuaila se nejedná o sociální skupinu, ale soubor jedinců, kteří se chovají v zásadě stejně (viz McQuail 1999: ). 14

15 Jakékoliv produkované sdělení má určitým způsobem působit na příjemce, nejčastěji na jeho vědomí, a vyvolávat tak změny a reakce. 32 U bulvárních deníků se nejvíce prosazují tyto funkce: 33 a) Funkce informativní (Informative function) Cílem je předání informace, jedná se o vyrovnání informačních obsahů vědomí mezi původcem a příjemcem. 34 Deníky v počáteční fázi předaly informaci o smrti Karla Svobody informovaly o události, o tom, co se kdy a kde stalo. b) Funkce získávací (Attracting function) Cílem je získat příjemce například ke koupi produktu, může se jednat i o zpřístupnění motivace k určitému (chtěnému) typu jednání. Př.: Pokračování zítra. Proč chtěl Karel odejít za svou první ženou. (Šíp, , s. 1) Peripetie, které vedly ke zrodu nesmrtelné včelky Máji, čtete v zítřejším Blesku. (Blesk, 6. 2., s. 2) Nepřehlédněte! Zítra zvláštní příloha Šíp extra. Život a smrt skladatele Svobody. (Šíp, 1. 2., s. 2) c) Funkce persvazivní (Persuasive function) Jde o snahu médií ovlivňovat, přesvědčovat, formovat postoje a názory jednotlivce nebo skupiny 35, rozumově nebo psychologicky působit a v některých případech i motivovat k akci Jílek, Viktor: Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace, online text s Jílek, Viktor: Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace, online text s Tamtéž. 35 Tamtéž. 36 (Dvořáčková 2004: 15) 15

16 Př.: Karlovi přátelé: Byla to vražda! (Blesk, 3. 2., s. 1) (Titulek a článek může vznést do řad společnosti pochybnosti o příčině smrti Karla Svobody); Skandální odhalení: Vyšetřování zpackali! (Blesk, , s. 1) (Titulek a článek může navodit domněnku, že vyšetřování bylo ze strany policie provedeno neodborně a neprofesionálně a že se z těchto důvodů mohou ztratit/opomenout/zkreslit podstatné indicie vedoucí k pravdivému a přesnému stanovení příčin úmrtí Karla Svobody); Vendulo, všem příšerně lžeš! (Aha, , s. 1) (Články působící na publikum se záměrem poškodit Vendulu Svobodovou; titulek a článek může v publiku indikovat pochybnosti, nedůvěru k výpovědím Venduly Svobodové a naznačit v nich střet a diametrální neslučitelné rozdíly (pravda vs. lež); 37 Znala jeho poslední přání. Vykašlala se na něj! (Aha!, , s. 1) (Titulek a článek mohou navodit domněnku, že Vendula Svobodová nesplnila přání svého zesnulého muže a sobecky mu nezahrála jeho oblíbené písně, nýbrž jeho písničku, kterou věnoval právě jí.); Vendula chystá divadlo! Uteče z pohřbu! Bojí se nadávek a výčitek! 38 (Šíp, 6. 2., s. 1) (Titulek a článek mohou u čtenářů evokovat falešnost chování Venduly Svobodové, která chystá divadlo a také pocit její viny, její špatné svědomí, když se chystá utéct z pohřbu kvůli nadávkám a výčitkám; útěk evokuje přiznání); d) Funkce zábavní (Entertaining function) Cílem je příjemci zprostředkovat pobavení, obveselení a rozptýlení. Prostředek uvolnění může také sehrát důležitou úlohu při oslabování sociálního napětí. 39 Snahou bulvárních deníků není najít jednoznačné konečné řešení či situaci/událost vysvětlit. Cílem je nepřijít k rozuzlení, nedosáhnout výsledku, nevysvětlovat, respektive vysvětlovat, ale nevysvětlit. Hlavním faktorem, který má primární funkci při komunikaci s publikem, je snaha o nejednoznačnost, spekulaci, pochybování a podezíravost. 37 Zvolené titulky plní ale i funkci získávací, zejména ty, které byly otištěny krátce po sebevraždě. 38 Hlavní titulek jsme uvedli i s nad- i podtitulkem, které hlavní titulek výrazně posilují a společně mohou ovlivnit postoje čtenářů k Vendule Svobodové. 39 McQuail 1999:

17 Tohle vše se odehrává v zájmu upoutání a co nejdelšího udržení pozornosti čtenáře/publika. Není proto neobvyklé, že se na jejich stránkách objevují stále nové objevy, nová odhalení a zjištění, nové spekulace, nové intriky a výpovědi, které již konečně mají přinést do celého problému světlo a čtenáři klid na duši. Nic z toho však samozřejmě nepřináší. Proč také, když celá tato hra tak dokonale funguje; jedinec se ocitá v kolotoči zábavy, napětí a relaxace, což mu přináší potěšení, a je pro něj nepohodlné z tohoto proudu zábavy vystoupit. Dílčí závěr: Z výše uvedeného vyplývá, že metody tvorby textů a jejich kvalita jsou ovlivňovány charakterem žurnalistické práce (nároky na zvládnutí žurnalistických dovedností novináře, rychlost práce, odolnost vůči stresovým situacím, organizační schopnosti, tvorbu ustálených pracovních návyků, dodržování termínů) a především charakterem fungování jednotlivých deníků jako obchodních firem (důraz na potřebu docílit zisku vydělat peníze na provoz, platy, investice, důraz na efektivitu provozu, potřebu prosadit se na trhu). Tyto základní aspekty ovlivňující podobu výsledného produktu se u bulvárních deníků projevují především preferováním masové komunikace příklonu k funkci zábavní, získávací, persvazivní. Od tohoto nastavení se pak odvíjejí metody získávání informací, metody tvorby textů a jejich následná kvalita Celebrity 40 Pro popis a pochopení fungování bulvárních médií je podle mého názoru nezbytné zmínit se o celebritě/celebritách, jenž je jsou již nedílnou součástí světa bulváru. Bulvární periodika, námi sledované nevyjímaje, snad více než kterékoli jiné seriózní tiskoviny potřebují ke svému ekonomickému přežití spolupráci s početným zástupem celebrit. Dochází tak ke vzájemně výhodné mediální spolupráci, neboť média tímto využívají celebrity jako nástroj vlastní úspěšnosti (a propagace), který se projevuje zvýšeným prodejem, sledovaností a následně tudíž i komerčním ziskem. 41 Celebrity na oplátku dostávají prostor k zviditelnění se, což jim zajišťuje vlastní reklamu pro oblast šoubyznysu velmi důležitou. Tímto vzniká výhodné (pragmatické) spojenectví, jehož funkčnost je založena na nepsaném psychologickém bonmotu či frázi, že každý z nás potřebuje něco posvátného Slovo pochází z latinského adjektiva celeber-ris,-re. Označuje věhlasnou, ve společnosti váženou, ctěnou, oslavovanou osobnost. 41 (Zajíčková 2002: 6) 42 Tento výrok měl údajně vyslovit zpěvák skupiny Doors Jim Morrison. 17

18 Odejmutí celebrity, respektive zábavy (rozptýlení/ne-nudy), která se již stala součástí čtenářova života, je patrně srovnatelné s tím, jako kdybychom například věřícímu zakázali boha nebo obsedantnímu neurotikovi rituál. Masová média (námi zkoumané nevyjímaje) mají schopnost přilákat a udržet co nejpočetnější publikum. Hovoříme v tomto smyslu o tzv. propagačním modelu komunikace (Publicity model), který při vzniku zprávy klade na první místo zájem publika, nikoli důležitost a význam zprávy. Zjev, šikovnost a překvapení (základy mediální logiky) zde platí více než podstata, realita, pravda či závažnost. 43 Schopnost přilákat pozornost příjemců a udržet ji zvládají celebrity, respektive jakýsi institut celebrit, takřka dokonale. Z celebrity a jejím úzkým propojením s propagací určitého výrobku (sebe sama, pořadu nebo nového čísla časopisu) se posléze stává de facto výrobek, produkt, zboží, které podléhá módním výkyvům. Je-li již celebrita opotřebovaná, vytěžená, okoukaná, a není tedy schopna dál svojí přítomností svým působením zaručit komerční zisk, je nemilosrdně nahrazena celebritou novou. Novou tváří zbožím. Význam pojmu celebrita se v průběhu času proměňoval, v současné české společnosti je již celebritou de facto každý, kdo je mediálně známý. Pojem celebrita se u nás rozšířil, respektive začal běžně používat teprve po roce Dříve se celebrity (pseudo-celebrity) rekrutovaly z osob důležitých a pro společnost potřebných, šlo de facto o významové synonymum k termínu elita. 44 Nyní můžeme celebrity v české společnosti převážně definovat jako prázdné figury září a oslňují, ale publiku (společnosti) nenabízejí žádné hodnoty. 45 Jako příklad bychom mohli uvést nejrůznější hlasatelky, moderátory, účastníky televizní i rozhlasových reality show (jejich obdobu můžeme najít i v tištěných médiích), Superstar, druhořadých herců, hvězdiček - zpěváků, sportovců, modelek nebo miss. (Pomiňme zde pokusy médií vytvořit celebrity jinak a z jiných oborů, např. vědy, z významných osobností historie apod. viz televizní ankety, které ostatně bulvární rysy také nepostrádají). Trend celebrit je typický také tím, že se celebrity podílejí na vytváření určitých norem, způsobů chování a hodnot, které většinová společnost může přejímat McQuail 1999: Význam pojmu elita se postupem času také proměňuje. Dříve mezi elitu národa patřili lidé buď bohatí (šlechta, podnikatelé), nebo důležití (ministři, starostové, lidé s důležitou funkcí), nebo lidé tvořící hodnoty (umělci, architekti, lékaři, učitelé, vědci). V současnosti se však objevují názory opačné: Mezi elitu společnosti v západním pojetí patří každý, kdo je médii a jejich účinky neovlivněn. Majetkové či společenské postavení již tedy není důležité, naopak se cení stav duševního zdraví a míra ovlivnitelnosti jednotlivce. 45 (Zajíčková 2002: 10) 46 (Zajíčková: 2002: 6) 18

19 Odpovědni za tento stav jsou jistě především novináři, mediální tvůrci kteří nulám dodávají veřejného významu. 47 Karel Svoboda byl celebritou ve smyslu elity národa, člověkem, který ve svém oboru vytvářel a vytvořil určité hodnoty. Jen výjimečně byly publikovány názory hudebních kritiků na téma původnosti Svobodových skladeb, jen výjimečně byla se připomenuta Svobodova role při podpisu Anticharty (snad více než aktivní?). V médiích (i bulvárních) byla dlouhodobě jeho postava prezentována s respektem. Na mediální atraktivitě mu přidal sňatek s Vendulou Svobodovou, který však především jí pomohl ke všeobecné známosti. Karel Svoboda zůstával i nadále mužem v pozadí, umělcem věnujícím se naplno své práci. Zůstal až do své smrti ikonou úspěšného popového skladatelství. Smrt Karla Svobody se stala zvláště pro bulvární média řečeno s jistou dávkou cynismu vítanou událostí. Stala se zbožím. Umožnila zvýšit prodejnost produktu a nabídla jim několik dalších souvisejících témat. Událost v sobě nesla většinu faktorů, které musí událost mít, aby překonala práh pozornosti a stala se zprávou: Byla negativní, překvapivá, konkrétní (personalizovaná), objektem byla významná osoba, pravděpodobnost, že se zpráva bude vyvíjet, byla velká, publikum zprávy o této události očekávalo (Svoboda společnost zajímal) Žantovský 2004: Více o tzv. gatekeepingu například In Kunczik 1995: 114, nebo McQuail 1999:

20 B: Praktická část 1. Smrt Karla Svobody v bulvárním tisku Životní příběh Karla Svobody by se mohl stát námětem k hollywoodskému (barradnovskému) filmu. Ve stručnosti ho můžeme popsat v bulvárním životopisu : Mladý (na fotkách plachý a nesmělý) muž zběhne ze studií stomatologie k nejistému povolání umělce a stane se úspěšným a bohatým. Píše pro slavné zpěváky a de facto jejich spojení s ním z nich dělá populární hvězdy první velikosti. Je úspěšný, vyhledávaný a nepostradatelný! Jeho soukromý život je však plný zvratů. Na rakovinu mu umírá jeho první žena. Do cesty mu však poté přijde krásná mladá dívka nový impuls do života, nová múza (Seznámení ne nepodobné romantickým filmům převrhne mu šálek kávy do klína). Prožívají lásku a štěstí a také pocit naplnění po narození jejich dcery. Dcera však brzy tragicky umírá. Manželé jsou na dně on si léčí žal u milenky, ona u láhve s alkoholem. Přichází manželská krize a úvahy o rozvodu. Vše zlé je nakonec překonáno narozením druhého dítěte syna. Syn je krásný, zdravý, celý táta. Tatínek je úspěšný, stále na vrcholu a má plno práce. Z maminky je celebrita pracuje pro charitu, žije pro rodinu a září. Nastávají okamžiky, kdy jsou jeden pro druhého ochotni zemřít (Karel na dovolené vlastníma rukama chrání ženu a syna proti vlně tsunami). Všichni jsou absolutně šťastni. Nešťastný osud je zažehnán, nic jim nemůže jejich štěstí vzít. Má přijít pohádkový happyend ( A žili spolu šťastně až do smrti ). Dochází však k nečekanému zvratu Karel se zastřelil! Zmatek, smutek, chaos, otázky. Jeho čin je náhlý a pro okolí nepochopitelný ( Měl přece všechno, co my nikdy mít nebudeme ), dochází ke spekulacím a odkrývání tajemné minulosti. Byla důvodem nevěra, milenci, dluhy, impotence, vražda, deprese, osud, tajemno, prokletí? Na scénu přicházejí zpovědi, svědci, doznání a odhalení. Pravda je zdá se jasná! Hlavní i vedlejší role ( Není malých rolí ) jsou rychle rozdány. Z maminky celebrity je uštvaná vdova, syn je bez táty. Co jen s nimi bude? I když Karel Svoboda žil jako kdokoli jiný, společnost byla o zásadních událostech v jeho životě informována. Kruh událostí ( tak, jak je život přinesl ) se uzavřel dnem Svobodovy smrti. Všechny jeho životní události díky bulváru vystupují jedna za druhou jako možné důvody (či indicie), které mají Svobodův život a především smrt osvětlit a zdramatizovat. Úspěch a jeho vykoupení utrpením je stavebním kamenem tohoto bulvárního vyprávění. 20