Bílkoviny ve výživě sportovce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bílkoviny ve výživě sportovce"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra Sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy Bílkoviny ve výživě sportovce Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lucie Mandelová Vypracovala: Lucie Pešová 3. roč. RVS Brno, 2006

2 Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování použila nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Lucie Pešová

3 Poděkování Tato práce by nevznikla bez pomoci mé vedoucí bakalářské práce Mgr. Lucie Mandelové a kamaráda Bc. Viktora Póče. Tímto jim děkuji.

4 Obsah Úvod Aminokyseliny Bílkovinné aminokyseliny Dělení dle postranního řetězce: Esenciální, neesenciální a poloesenciální aminokyseliny Nebílkovinné aminokyseliny Základní vlastnosti aminokyselin Peptidy Biologicky významné peptidy Základní vlastnosti peptidů Bílkoviny (proteiny) Dělení bílkovin Struktura bílkovin Primární struktura Sekundární struktura Terciární struktura Kvartérní struktura Vlastnosti bílkovin Disociace a hydratace Denaturace Metabolismus bílkovin Trávení bílkovin Katabolizmus bílkovin a aminokyselin Proteosyntéza Poruchy v metabolismu aminokyselin a malnutrice Výživová hodnota bílkovin Bílkoviny a sport Význam bílkovin ve výživě sportovce Doporučený příjem bílkovin Doporučený příjem bílkovin u nesportující populace Doporučený příjem bílkovin u sportovců Metabolismus bílkovin při zátěži Potraviny bohaté na bílkoviny a změny jejich bílkovin při tepelné úpravě Významné živočišné zdroje bílkovin Významné rostlinné zdroje bílkovin Proteinové a aminokyselinové suplementy Proteinové suplementy Aminokyselinové suplementy...43 Závěr...44 Shrnutí...45 Résumé...45 Literatura...46

5 Úvod Konzumace potravy je, těsně po dýchání, člověkem druhou nejčastěji prováděnou činností. Hraje v našem životě velice důležitou roli. Ovlivňuje jak psychický tak i fyzický stav. Je dokázáno, že většině nemocí lze předejít správnou životosprávou a mnoho již vzniklých nemocí lze vhodnou stravou léčit. Tento fakt byl dlouhou dobu opomíjen. Naštěstí se v poslední době stalo jakousi módní záležitostí žít tzv. zdravým životním stylem, který klade velký důraz především na pohyb a správnou výživu. Na trhu se objevil nespočet různých titulů zabývajících se zdravou výživou a v každém časopise se dnes dočteme co jíst a co nejíst. Otázkou však je, píší-li tyto informace kvalifikovaní odborníci a pokud ano, zda se těmito pokyny čtenáři opravdu řídí. Až čas ukáže, jestli klesne zatím vzrůstající počet obézních a nemocných lidí. Lidská strava je složena ze 7 základních látek: tuků, bílkovin, cukrů, vody, vlákniny, minerálů a vitamínů. Aby strava byla vyvážená a považována za zdravou, je nutné dbát na poměr a kvalitu těchto látek v ní obsažených. Sportovci často podceňují úlohu stravy na svůj sportovní výkon. Přitom v některých sportech správná skladba potravin znamená až 70% úspěchu. Mezi takovéto sporty patří i fitness. Tento sport provozuji už několik let. Právě zde hraje hlavní roli rozvoj a kvalita kosterního svalstva. Díky tomu jsou právě bílkoviny jednou z nejdiskutovanějších otázek. Neustále se vedou debaty kolik bílkovin a kdy je přijmout, zda je lepší to či ono. Jelikož jsem sama v některých z těchto otázek neměla jasno, zvolila jsem téma bakalářské práce právě bílkoviny ve výživě sportovce. Za cíl jsem si dala zpracovat toto téma tak, aby po přečtení byly čtenáři jasné odpovědi, alespoň na některé základní otázky co se týče bílkovin a jejich úlohy ve sportu. 6

6 V první části bakalářské práce seznamujeme čtenáře s biochemií aminokyselin, peptidů a bílkovin. Je zde také nastíněn jejich význam pro člověka. Dále se blíže zabýváme metabolismem proteinů, jejich vlastnostmi a výživovou hodnotou. Poslední, nejdůležitější část této práce, je zaměřena na úlohu bílkovin ve sportu. Popisujeme jejich metabolismus při zátěži, a také jejich doporučený příjem. Následně uvádíme zdroje bohaté na bílkoviny. Závěr je věnován některým proteinovým suplementům. 7

7 1. Aminokyseliny V potravě se aminokyseliny vyskytují jako stavební jednotky všech bílkovin, peptidů, ale také jako volné látky, proto jim budeme věnovat tuto kapitolu, díky které pak lepe pochopíme vlastnosti samotných bílkovin [ 25 ]. V biologických objektech bylo prokázáno více než 700 různých aminokyselin. Některé se vyskytují jen v určitých rostlinách, živočiších či jiných organismech, mají rozmanité funkce, některé z nich ještě ani neznáme, jiné jsou rozšířené zcela obecně [ 25, 26 ]. Aminokyseliny jsou sloučeniny, které obsahují alespoň jednu primární aminoskupinu NH 2 a zároveň alespoň jednu karboxylovou skupinu -COOH. Jsou to tedy substituované karboxylové kyseliny [ 25 ] Bílkovinné aminokyseliny Standardní aminokyseliny jsou karboxylové kyseliny obsahující primární, popřípadě sekundární aminoskupinu na α-uhlíku, tj. na uhlíku sousedícím s karboxylem. Jsou to tedy výhradně α aminokyseliny [ 6, 7, 25 ]. Všechny tyto aminokyseliny jsou opticky aktivní sloučeniny řady L, s výjimkou glycinu. Základních aminokyselin je 20, respektive 19 aminokyselin s primární aminoskupinou a jedna se sekundární aminoskupinou. Vyskytují se v bílkovinách většiny organismů. Říkáme jim také kódované neboli proteinogenní aminokyseliny, protože mají svůj vlastní genetický kód. Ten slouží k jejich zařazovaní do polypeptidových řetězců tvořených podle genetické informace [ 6, 25, 26 ]. Jednotlivé aminokyseliny se liší strukturou postranního řetězce, který je vázaný na α-uhlík. Ten určuje specifické vlastnosti základních 8

8 aminokyselin jako např. polární či nepolární charakter, nebo kyselý, zásaditý či neutrální charakter [ 6, 25 ]. Dle typu postranního řetězce dělíme aminokyseliny do několika formálních skupin. Tento způsob třídění je nejrozšířenější [ 6, 25 ] Dělení dle postranního řetězce: Bez postranního řetězce Glycin (Gly) S uhlovodíkovým nesubstituovaným řetězcem Alanin (Ala) Valin (Val) Leucin (Leu) Isoleucin (Ile) 9

9 S hydroxylem v postranním řetězci Serin (Ser) Threonin (Thr) Se sirnou skupinou v postranním řetězci Cystein (Cys) Methionin (Met) S karboxylem v postranním řetězci Asparagová kys. (Asp) Glutamová kys. (Glu) 10

10 S karboxyamidovou skupinou v postranním řetězci Asparagin (Asn) Glutamin (Gln) S postranním řetězcem s bazickou skupinou Lysin (Lys) Arginin (Arg) Histidin (His) 11

11 S aromatickým postranním řetězcem Fenylalanin (Phe) Tyrosin (Tyr) Tryptofan (Trp) S postranním řetězcem jakou součást kruhu Prolin (Pro) 12

12 Esenciální, neesenciální a poloesenciální aminokyseliny Některé kódové aminokyseliny dokáže lidský organismus syntetizovat z jiných aminokyselin, z glukózy, mastných kyselin aj. Ty se pak nazývají neesenciální aminokyseliny. Esenciální aminokyseliny nedokážeme vytvářet a jsme odkázáni na jejich příjem z potravy. Zvláštní skupinu tvoří tzv. poloesenciální (semiesenciální) aminokyseliny, což jsou neesenciální aminokyseliny, které se u rychle rostoucího organismu nedokáží dostatečně syntetizovat a stávají se tak pro tento organismus esenciálnímy aminokyselinami. Zařazení jednotlivých aminokyselin, podle schopnosti lidského organismu je vytvářet či nikoli, ukazuje tabulka 1 [ 25 ]. Většina esenciálních aminokyselin je ve stravě obsažena v dostatečném množství. Ta, která je relativně (na denní potřebu člověka) obsažena nejméně, se označuje jako limitující a určuje výživovou hodnotu stravy. Většinou je to lysin či methoinin, eventuálně cystein i neesenciální aminokyselina může být limitující [ 25 ]. Tab. 1: Přehled esenciálních, poloesenciální a neesenciálních aminokyselin Esenciální aminokyseliny Poloesenciální aminokyseliny Neesenciální aminokyseliny Valin Arginin Glycin Leucin Histidin Alanin Isoleucin Serin Threonin Cystein Methionin Asparagová kyselina Lysin Glutamová kyselina Fenylalanin Tyrosin Tryptofan Prolin 13

13 1. 2 Nebílkovinné aminokyseliny Do této skupiny můžeme zařadit aminokyseliny, které nejsou součástí bílkovin, ale jsou vázány v peptidech nebo se v potravě vyskytují jako volné. Biochemie je řadí mezi tzv. sekundární metabolity, jelikož se často jedná o produkty různých metabolických pochodů a prekurzory biosyntézy řady dalších dusíkatých sloučenin. Nebílkovinné aminokyseliny mají v organismech také specifické funkce, např. jako hormony a nervové mediátory, jiné jsou toxické [ 25 ] Základní vlastnosti aminokyselin Aminokyseliny jsou, bez ohledu na strukturu postranního řetězce, polární krystalické látky většinou dobře rozpustné ve vodě a alkoholech [ 7 ]. Rozpustnost je však velmi rozdílná, např. málo rozpustný je cystin (vzniká dehydrogenací ze dvou molekul cysteinu) a tyrosin a velmi dobře se rozpouští prolin, cystein a lysin. Ta závisí na polaritě postranního řetězce a na ph prostředí. V krevní plazmě jsou však rozpustné všechny [ 7 ]. Charakteristická vlastnost aminokyselin je amfoterní charakter. To znamená, že aminokyselina se může vyskytovat jak ve formě kationtu tak i aniontu, či amfiontu. V silně kyselem prostředí se stává aminokyselina kationtem, v silně alkalickém aniontem a amfiontem se stává pokud jsou obě skupiny polarizovány. Hodnota ph prostředí, ve kterém se aminokyselina vyskytuje v roztoku jako amfiont a navenek se jeví jako elektroneutrální se označuje jako izoelektrický bod pi [ 6, 7 ]. Některé aminokyseliny dokážou ovlivňovat organoleptické vlastnosti potravin. Podle těchto vlastností je dělíme na sladké (např. glycin, alanin), kyselé (asparagová a glutamová kyselina), hořké (např. leucin, isoleucin), indiferentní (ostatní aminokyseliny) [ 25 ]. 14

14 2. Peptidy Jednou z nejdůležitějších vlastností aminokyseliny je schopnost vzájemně se slučovat za vzniku peptidové vazby CO-NH-. Tato vazba je zvláštním případem amidové vazby, která vzniká reakcí α-karboxylové skupiny jedné aminokyseliny s α-aminoskupinou druhé aminokyseliny za odštěpení vody [ 6, 7 ]. Podle počtu spojených α-aminokyselin vznikají dipeptidy (2 molekuly aminokyselin), tripeptidy (3 molekuly aminokyselin) atd. [ 25 ]. Podle typu řetězce se peptidy dělí na lineární a cyklické peptidy. Lineární peptidy mají na jednom konci nezreagovanou volnou α-aminoskupinu (N-konec peptidu) a na druhém konci volnou karboxylovou skupinu (C-konec peptidu). Kromě těchto lineárních peptidů mohou vznikat i cyklické peptidy, které nemají volnou ani karboxylovou slupinu, ani aminoskupinu [ 6, 25 ]. Dále se peptidy dělí podle velikosti molekuly na oligopeptidy a polypeptidy. Oligopeptidy mají obvykle v řetězci 2 10 molekul aminokyselin. Polypeptidy mají více než 10 molekul aminokyselin, přibližně až do molekul. Hranice mezi proteiny a peptidy není jasná [ 6, 25 ]. V organismech vznikají peptidy z aminokyselin buďto jednoduchou biosyntézou nebo hydrolýzou prekurzorů vyráběných v rámci proteosyntézy [ 25 ] Biologicky významné peptidy Některé peptidy mají v organismech řadu význačných biologických účinků. Jsou to látky jako hormony, antibiotika či bakteriální toxiny [ 6, 7, 25 ]. Tripeptid glutathion je v buňkách jedním z nejdůležitějších redukčních prostředků a antioxidantů. Uplatňuje se při detoxikaci 15

15 xenobiotik v játrech a transportu aminokyselin přes cytoplazmatickou membránu [ 6, 7 ]. Gastrin patří mezi gastrointestinální peptidy. Je stimulátorem sekrece HCl žaludeční sliznice a vylučuje do krve buňky žaludeční a duodenální stěny [ 7 ]. Do skupiny hormonálních peptidů patří např. liberiny a statiny, které jsou produkované hypotalamem a regulují sekreci hormonů adenohypofýzy, nebo oxytocin a vasopresin, což jsou nonapeptidy také produkované hypotalamem. Oxytocin ovlivňuje stahy dělohy a vasopresin kontroluje diurézu. Dále kalcitocin, produkovaný štítnou žlázou a parathormon, který ovlivňuje matabolismus vápníku. Inzulín a glukagon, podílející se na redukci hladiny glukosy v krvi [ 6, 7 ]. Mezi peptidová antibiotika patří např. peniciliny, což nejsou sice peptidy, ale lze je pokládat za odvozené z dipeptidu cysteinylvalinu [ 6, 7 ]. Toxické peptidy mezi než patří např. amanitiny a faloidiny, jsou přítomné v nejjedovatější houbě muchomůrce zelené (Amanita phaloides) [ 6, 7 ]. Syntetické peptidy, např. aspartam, což je necukerné sladidlo [ 6 ] Základní vlastnosti peptidů Peptidy jsou ve vodných roztocích disociovány a tvoří soli podobně jako aminokyseliny. Jednotlivé peptidy mají také své hodnoty disociačních konstant a isoelektrických bodů. S růstem molekulové hmotnosti peptidů se snižuje kyselost a bazicita funkčních skupin [ 25 ]. Některé peptidy mají podobně jako aminokyseliny také organoleptické vlastnosti, to znamená mají hořkou, slanou a sladkou chuť [ 25 ]. 16

16 3. Bílkoviny (proteiny) Bílkoviny jsou polymery složené z L-aminokyselin, které vznikly procesem proteosyntézy. Běžně v molekule obsahují více než 100 aminokyselin vzájemně spojených peptidovou vazbou do lineárních řetězců [ 6, 25 ]. Jak už bylo zmíněno výše, hranice mezi polypeptidy a peptidy není zcela přesná. Bílkoviny se však vyznačují vyšší organizovanosti a mají vždy charakteristické prostorové uspořádání, tzv. nativní konformaci. Ta bývá značně kompaktní a do určité hranice stabilní [ 6, 7 ] Dělení bílkovin Podle biologické funkce se rozlišují bílkoviny strukturní (stavební složky buněk, tkání živočichů a pletiv rostlin), katalytické (enzymy, hormony), transportní (slouží k přenosu různých sloučenin), pohybové (např. aktin, myosin), obranné (protilátky a imunoglobuliny), zásobní (ferritin), senzorické (např. rhodopsin), regulační (hormony, histony), výživové [ 25 ]. Výživové bílkoviny jsou zdrojem esenciálních aminokyselin, hlavním zdrojem dusíku v potravě a jsou potřebné k výstavbě a obnově tkání [ 25 ]. Podle stavu v kterém se bílkoviny v potravině nacházejí rozlišujeme proteiny nativní neboli přírodní, které mají zachovány všechny biologické funkce, proteiny denaturované, které tyto funkce už nemají a proteiny upravené, které se požívají jako potravinářská aditiva [ 25 ]. Bílkoviny určené pro lidskou výživu dělíme podle původu příslušné potraviny na živočišné, rostlinné a mikrobiální [ 21, 25 ]. Živočišné zdroje bílkovin - mají příznivý poměr esenciálních aminokyselin, blízký potřebám člověka. Z výživového hlediska je považujeme za plnohodnotné. Jsou cenově dražší než bílkoviny rostlinné. 17

17 Zdroje těchto bílkovin jsou: vajíčka, mléko a mléčné výrobky, maso [ 21, 25 ]. Rostlinné zdroje bílkovin - bývají méně hodnotné, protože některé aminokyseliny jsou limitující. U obilovin lysin, u luštěnin metionin. Kombinací obilovin a luštěnin muže výsledná hodnota aminokyselin v potravě být plnohodnotná. Nejlepší rostlinnou bílkovinu obsahuje sója (problém vegetariáni, vegani) [ 21 ]. Mikrobiální zdroje bílkovin - zatím nejsou pro lidskou výživy významné [ 21 ]. Podle struktury rozlišujeme bílkoviny jednoduché a složené (konjugované) [ 25 ]. Jednoduché proteiny obsahují pouze aminokyseliny a podle tvaru molekuly je dělíme na globulární bílkoviny, fibrilární bílkoviny a zvláštní skupinou jsou tzv. membránové bílkoviny [ 6, 25 ]. Globulární bílkoviny mají oblý až kulovitý tvar, polypeptidový řetězec je pevně sbalený. Jsou rozpustné ve vodě. Např. albumin [ 6 ]. Fibriální (vláknité) bílkoviny mají tvar makroskopických vláken. Jsou relativně malou skupinou nerozpustnou ve vodě. Tvoří základ vnitřní struktury buněk. Mají funkci stavební, podpůrnou, krycí. Např. α-keratin, kolagen, elastin [ 6, 25 ]. Membránové bílkoviny se vyskytují v biomembránách [ 6 ]. Složené proteiny se rozdělují podle typu vázané nebílkovinné složky na nukleoproteiny (např. ribozomy, chromatin, viry), lipoproteiny (lipoproteiny krevního séra, membrán a nervové tkáně), glykoproteiny (imunoglobuliny, chrupavky), fosfoproteiny (např. kaseiny, vitelin), chromoproteiny (hemoglobin, pigmenty kůže, vlasů), mataloproteiny (hemoglobin, transferrin) [ 25, 26 ]. 18

18 Podle rozpustnosti dělíme bílkoviny na: Rozpustné bílkoviny albuminy, globuliny, prolaminy, gluteliny, protaminy, histony [ 25 ]. keratin [ 25 ]. Nerozpustné bílkoviny fibrilární bílkoviny, jako kolagen, elastin, 3. 2 Struktura bílkovin Struktura bílkovin popisuje chemickou stavbu molekuly proteinů. Rozlišujeme čtyři úrovně struktury primární, sekundární, terciární a kvartérní [ 6, 7 ] Primární struktura Primární struktura je geneticky podmíněna a popisuje pořadí aminokyselin v polypeptidovém řetězci a jejich konfiguraci. Sekvence aminokyselin určuje vlastnosti každé bílkoviny a uvádí se vždy od N-konce k C-konci hlavního řetězce, v souladu se směrem proteosyntézy [ 6, 7, 24 ] Sekundární struktura Sekundární strukturou se rozumí prostorové uspořádání atomů v hlavním peptidovém řetězci, bez ohledu na postranní řetězce. Je dáno primární strukturou, tj. sekvencí aminokyselin v polypeptidovém řetězci [ 6, 7, 25 ]. Známe několik typů sekundární struktury, avšak nejrozšířenější a nedůležitější jsou α-helix a β-struktura [ 25 ]. α-helix strukturu mají proteiny jejichž polypeptidové řetězce jsou většinou uspořádány do pravotočivé šroubovice, ukazuje obrázek 1. Závity šroubovice jsou stabilizovány vodíkovými vazbami a postranní řetězce směřují vně šroubovice [ 1, 24 ]. 19

19 Obr. 1: α-helix [ 30 ] β-struktura neboli tzv. struktura skládaného listu dostala tento název proto, protože roviny peptidových vazeb se v řetězci střídavě sklánějí nahoru a dolů tak, jako kdyby řetězec probíhal po povrchu papíru složeného do pravidelných záhybů, ukazuje obrázek 2. Řetězec je držen pohromadě opět vodíkovými vazbami a postranní řetězce aminokyselin směřují nad a pod úroveň skládaného listu [ 1, 7, 24 ]. Obr. 2: β-struktura [ 30 ] 20

20 Terciární struktura Prostorové uspořádání všech atomů bílkovin, jejich nativní konformaci a zevní tvar popisuje terciární struktura. Na udržení této struktury se podílí vzájemné působení postranních řetězců. Oproti sekundární struktuře je tedy výsledkem stabilizujících interakcí mezi postranními řetězci úseků s různou sekundární strukturou [ 6, 7 ] Kvartérní struktura Molekuly některých bílkovin se skládají z více polypetidových řetězců tzv. podjednotek, ty mají svoji vlastní terciární strukturu a jsou vázány pouze nekovalentními interakcemi. Kvartérní struktura tedy popisuje počet a prostorové uspořádání těchto podjednotek v molekule proteinu [ 6 ] Vlastnosti bílkovin Disociace a hydratace Proteiny jsou polyamfolyty, jelikož v roztocích disociují za vzniku makromolekulárních polyiontů, podobně jako aminokyseliny či peptidy. V závislosti na ph prostředí se v jejich molekule nalézají kladně nebo záporně nabité ionty vznikající štěpením funkčních skupin různých aminokyselin [ 25 ]. V polárních rozpouštědlech jako je voda či vodné roztoky kyselin a zásad jsou globulární proteiny, na rozdíl od fibrilárních bílkovin, rozpustné [ 25 ]. Roztoky globulárních proteinů jsou koloidně disperzními soustavami [ 25 ]. Rozpustnost proteinů závisí na struktuře bílkoviny, relativní permitivitě rozpouštědla, hodnotě ph roztoku, jeho iontové síle (vyšší koncentrace solí snižuje rozpustnost, nižší koncentrace solí rozpustnost zvyšuje), teplotě a mnoha dalších faktorech. Přehled rozpustných a 21

21 nerozpustných bílkovin viz. kapitola dělení bílkovin podle rozpustnosti [ 25 ] Denaturace Denaturace nastává v případě, že dojde k narušení nativní konformace. Dojde k rozvolnění nebo porušení sekundární a terciální struktury, bílkoviny ztrácí své biologické funkce. Tento stav může být reverzibilní, pokud ale dojde ke změně konformace proteinů změny jsou obvykle nevratné [ 6, 25 ]. Denaturaci vyvolávají změny fyzikálních faktorů (změny teploty, tlaku, působení ultrazvuku, pronikavé elektromagnetické záření aj.) nebo chemických činidel (změna ph roztoků nebo přítomnost povrchově aktivních látek) [ 25 ]. Z nutričního hlediska je denaturace většinou žádoucí. Denaturované proteiny jsou totiž přístupnější digestivním enzymům trávicího traktu než nativní proteiny. Denaturací se tedy zvyšuje využitelnost proteinů a součastně dochází k znehodnocení některých antinutričních faktorů, toxických látek, nežádoucích enzymů a mikroorganismů [ 25 ] Metabolismus bílkovin Člověk potřebuje v potravě přijímat určité množství bílkovin, jelikož jsou pro něj jediným zdrojem dusíku. Aminokyseliny, které z nich získává, slouží v jeho organismu k syntéze nových bílkovin, k syntéze nebílkovinných dusíkatých látek a jako zdroj energie pokud jsou ostatní energetické zdroje, sacharidy a lipidy, vyčerpány [ 6 ]. Bílkoviny se na rozdíl od sacharidů a lipidů nemohou ukládat do zásob, proto v organismu probíhá jejich neustála obnova a degradace. Metabolismus proteinů můžeme sledovat pomocí tzv. dusíkové bilance, což je rozdíl mezi hmotností dusíku přijatého do organismu potravou ve 22

22 formě proteinů nebo aminokyselin a hmotností dusíku vyloučeného z těla ven. U zdravého jedince je tato bilance vyrovnaná. Pro rostoucí organismus nebo stav rekonvalescence je charakteristický příjem dusíku vyšší než jeho ztráty, jedná se o pozitivní dusíkovou bilanci. Negativní dusíková bilance, kdy je výdej dusíku vyšší než jeho příjem, je většenou spojena s vážným poškozením zdraví [ 1, 17, 25 ] Trávení bílkovin Trávení bílkovin je zahájeno v žaludku, kde žaludeční kyselina (HCl) aktivuje, v hlavních buňkách tvořené, tři pepsinogeny na osm různých pepsinů. Pepsiny pak při optimálním ph 2 4 štěpí tyrozinové a fenylalaninové vazby bílkovin, čímž vznikají polypeptidy. Trávení pokračuje v duodenu, kde enteropeptidáza aktivuje trypsinogen a chymotrypsinogen na trypsin a chymotrypsin, kteří štěpí polypeptidy na oligopeptidy a dipeptidy. Trávení pokračují pankreatická karboxypeptidáza a střevní aminopeptidáza, které odštěpují volné aminokyseliny z konců peptidových řetězců. Vzniklé aminokyseliny se pak resorbují přes mukosální membránu specifickými transportními systémy (nesaturovanou prostou difusí, přenašeči nezávislými na sodíku, přenašeči závislými na sodíku) do krve. Odtud se dostávají do jater nebo lymfatického a následně krevního oběhu. Nevstřebané aminokyseliny nebo peptidy dále v tlustém střevě metabolizuje střevní mikroflora za vzniku tzv. produktů hnití [ 16, 21, 23 ]. V játrech je tzv. málo kapacitní pool aminokyselin, který je určitou pohotovostní zásobárnou aminokyselin. Z této zásobárny se odebírají aminokyseliny pro výstavbu plazmatických a následně i tělesných proteinů. Z aminokyselin se také po dekarboxylaci syntetizují jiné dusíkaté látky [ 21, 25 ]. 23

23 Katabolizmus bílkovin a aminokyselin Zdravý dospělý člověk odbourá 1 2 % svých proteinů denně. Proteiny se svým poločasem rozpadu značně liší. V buňkách jsou dvě dráhy sloužící k rozkladu proteinů. Extracelulární bílkoviny jsou pohlcené endocytosou a intracelulární bílkoviny (delší poločas rozpadu) jsou odbourávány v lyzosomech. Proteiny s kratším poločasem se odbourávají v cytoplazmě pomocí bílkovinného komplexu proteasomu. Odbourání probíhá po výběrovém označení bílkovinou ubikvitinem [ 6 ]. Katabolismus většiny aminokyselin začíná odstraněním α- aminoskupiny nejčastěji procesem transaminace nebo deaminace. Zbylý uhlíkatý skelet může po deaminaci vstupovat do citrátového cyklu, kde se z něj syntetizují sacharidy nebo lipidy, nebo se může odbourávat až na oxid uhličitý za součastné syntézy ATP [ 6, 25 ]. Transaminace jsou reakce, při nichž se aminoskupina z aminokyseliny přenáší na 2-oxokyselinu (většinou na 2-oxoglutarát). Z 2- oxokyseliny se stává aminokyselina a aminokyselina se přeměňuje na 2- oxokyselinu [ 6 ]. Deaminace probíhá v játrech. Nejběžnější je aerobní deaminace glutamátu, při které vzniká 2-oxoglutarát a uvolňuje se amoniak, který je pro buňky velice toxický. Většina se ho mění v játrech na močovinu a je vylučována močí [ 6 ] Proteosyntéza Proteosyntéza je velice složitý a přesný proces, ve kterém jsou bílkoviny syntetizovány z aminokyselin. Tento proces probíhá v ribozómech a informace o tom, jaké má být pořadí aminokyselin v proteinech je uložena v primární struktuře DNA. Proteosyntéza má dvě fáze [ 1 ]: 24

24 První fáze se nazývá trankripce a dochází v ni k přepisu informace o nukleotidovém složení z molekuly DNA na molekulu m-rna, nukleotidy v m-rna se řadí za sebou podle komplementarity bází [ 1 ]. Translace je druhá fáze, ve které se překládá pořadí nukleotidů z m-rna do pořadí aminokyselin vznikajícího polypeptidového řetězce. Aminokyseliny jsou do ribozómů transportovány t-rna. Druh aminokyselin určuje tzv. kodon tři za sebou následující báze v m-rna [ 1 ] Poruchy v metabolismu aminokyselin a malnutrice U některých lidí se mohou vyskytovat vrozené vady v metabolismu aminokyselin. Jde o recesivní choroby způsobené defektem genů kódujících enzymy jednotlivých metabolických drah. Mezi nejčastější patří fenylketonurie, homocystinurie [ 17, 21 ]. Fenylketonurie v těle chybí enzym fenylalaninhydroxyláza. Fenylalanin se pak nemůže dobře odbourávat a v těle se hromadí. Důsledkem patologické koncentrace dochází k poškození činnost centrální nervové soustavy. Zdravotním opatřením je dieta s nízkým obsahem fenylalaninu [ 17, 21 ]. Homocystinurie jedná se o poruchu metabolismu cysteinu, jejíž důsledkem se zvyšuje hladiny homocysteinu [ 17 ]. Postižení trpí předčasnou aterosklerózou [ 17 ]. Malnutrice neboli podvýživa se vyskytuje především v rozvojových zemích, kde spousta lidí dennodenně umírá hladem. Marasmus (proteino energetická malnutrice) způsobuje nedostatečný příjem všech živin. Jde o tzv. vyvážené hladovění. Ztrácí se podkožní tuk, snižuje se kožní turgor, dochází ke svalové devastaci, distenzi břicha s častou přítomností krvavých průjmů. Psychicky jsou lidé pasivní, depresivní, v dosahu jídla agresivní [ 4, 18 ]. 25

25 Kwashiorkor (převážně proteinová malnutrice) - je následkem nedostatečného příjmu bílkovin, při relativním nebo absolutním nadbytku sacharidů. Jde převážně o dětskou malnutrici. Dochází k psychomotorické a mentální retardaci [ 4, 18 ] Výživová hodnota bílkovin Kvalitu bílkoviny určuje poměr esenciálních a neesenciálních aminokyselin v ní obsažených. Bílkovina je tím hodnotnější, čím více se tento poměr přibližuje fyziologickým potřebám člověka. Nejkvalitnější bílkovinou je bílkovina vaječná, někdy taky používána jako referenční protein, viz níže [ 14 ]. V dnešní době se vychází z toho, že neesenciální aminokyseliny jsou alespoň částečně nahraditelné. Hodnota proteinu tedy závisí především na obsahu esenciálních aminokyselin a může se vypočítat na základě jejich složení [ 21 ]. Biologická hodnota bílkovin (BV) stanovuje, kolik gramů tělesných proteinů může být vytvořeno ze 100 gramů příslušných bílkovin v potravě. Udává se v procentech. Čím vyšší je tato hodnota přijímaných bílkovin, tím méně jich tělo potřebuje k tomu, aby udrželo vyrovnanou bilanci proteinů. Přehled biologických hodnot různých druhů bílkovin uvádí tabulka 2. Živočišné zdroje bílkovin jednoznačně patří mezi biologicky hodnotnější, na rozdíl od rostlinných zdrojů. Kombinací obou těchto zdrojů je možné, aby bylo dosaženo vyšší biologické hodnoty než dosahují bílkoviny živočišné povahy samotné. Některé biologické hodnoty bílkovinných směsí pro člověka znázorňuje tabulka 3 [ 5, 19 ]. 26

26 Vzorec pro výpočet biologické hodnoty [ 21 ]: NPU BV = ; D NPU N N N A B b =, a + N D N N r v F m = =, kde v N N N v N NPU je využití proteinů (net protein utilization); N AB obsah dusíku v těle (%); N ab obsah dusíku v potravě (%); A,a - zvíře, krmené dietou s přídavkem testovaného proteinu; B,b zvíře bez testovaného proteinu D je travitelnost (digestibility) (%); N r obsah resorbovaného dusíku využitého pro tvorbu proteinů (%); N v obsah dusíku v potravě (%); N F obsah dusíku ve fekáliích (%); N m obsah metabolického dusíku převážně ve formě močoviny (%) Tab. 2: Přehled biologických hodnot různých druhů bílkovin [ 10 ] Potravina Podle (v %) Dobrovského Langa WHO Mléko plnotučné Vejce slepičí Hovězí maso Ryba 94 Rýže 70 Brambory 70 Hrách Fazole 72 Živočišné bílkoviny Rostlinné bílkoviny Tab. 3: Biologická hodnota proteinových směsí (podle Semlera) [ 19 ] Proteinová směs Poměr směsi BV Vejce a brambory 30% / 65% 137 Vejce a mléko 71% / 29% 122 Vejce a pšenice 68% / 32% 118 Mléko a pšenice 75% / 25% 105 Fazole a kukuřice 52% / 48% 101 Aminokyselinové skóre (ASS) se počítá pro každou esenciální aminokyselinu, ta jejíž AAS hodnota je nejnižší určuje nutriční hodnotu proteinu a nazývá se limitující aminokyselina [ 25 ]. Vzorec pro výpočet AAS [ 21 ]: Ax AAS = A r *100, kde A x je obsah aminokyseliny v testovaném proteinu (%), A r její obsah v referenčním proteinu (%) 27

27 Organizacemi FAO 1 /WHO 2 byl jako referenční protein určen protein, který má optimální složení esenciálních aminokyselin a hodnota AAS pro každou z nich je 100%. Tabulka 4 uvádí složení standardního proteinu a doporučenou denní potřebu esenciálních aminokyselin [ 25 ]. Tab. 4: Obsah esenciálních aminokyselin ve standardním proteinu (v g vztaženo na 16g dusíku) a denní potřeba těchto aminokyselin [ 25 ] Aminokyselina Protein FAO/WHO Denní potřeba (g) Valin 5, Leucin 7, Isoleucin 4, Methionin a cystein 3, Threonin 4,0 6 7 Lysin 5, Fenylalanin 6, Tryptofan 1,0 3 3,5 Celkem 36,0 Index esenciálních aminokyselin (EAAI) vypočítává geometrický průměr relativního zastoupení všech esenciálních aminokyselin [ 21 ]. Vzorec pro výpočet EAAI [ 21 ]: EAAI = n 100xA A r1 x1 * n 100xA A r 2 x2 *...* n 100xA A rn xn n počet EAA (obvykle 8), význam ostatních symbolů je stejný jako u AAS Hodnoty AAS a EAAI některých bílkovin znázorňuje tabulka 5. 1 Food and Agriculture Organization (FAO) potravinářská a zemědělská organizace Spojených národů, jejíž úkolem je zvyšování výživové úrovně a životního standardu [ 31 ]. 2 World Health Organization (WHO) světová zdravotnická organizace Spojených národů, působí jako koordinující autorita na mezinárodním poli pro zdraví populace [ 32 ]. 28

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu

Více

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických

Více

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I V E S T I E D Z V J E V Z D Ě L Á V Á Í AMIKYSELIY PEPTIDY AMIKYSELIY = substituční/funkční deriváty karboxylových kyselin = základní jednotky proteinů (α-aminokyseliny) becný vzorec 2-aminokyselin (α-aminokyselin):

Více

Proteiny ve sportu Diplomová práce

Proteiny ve sportu Diplomová práce MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Proteiny ve sportu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Vypracoval: Bc. Michal Kreutzer Učitelství

Více

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme

Více

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Metabolismus proteinů a aminokyselin Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Biologická hodnota krmiv. Biologická hodnota bílkovin

Biologická hodnota krmiv. Biologická hodnota bílkovin Biologická hodnota krmiv Biologická hodnota krmiv je vyjádřena stupněm využití dusíkatých látek organismem zvířete. Čím více dusíku z daného krmiva zvíře asimiluje, a naopak, čím menší množství dusíku

Více

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11 OPTIMÁLNÍ VÝŽIVA PRO SPORTOVCE Správná sportovní výživa vám dodá sebedůvěru. Formula 1 Sport obsahuje vyvážené množství sacharidů, proteinů, vitamínů a minerálů a vytváří tak pevný základ pro dosažení

Více

AMINOKYSELINY REAKCE

AMINOKYSELINY REAKCE CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE

Více

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce Otázka: Bílkoviny Předmět: Chemie Přidal(a): denisa Základní stavební jednotka živé hmoty, přítomné ve všech buňkách. Složení: z 20 základních aminokyselin Funkce: Stavební- kolagen-chrupavky, elastin-el.vazivo,

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,... BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární

Více

Obecná struktura a-aminokyselin

Obecná struktura a-aminokyselin AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita

Více

Jídlo a doplňky výživy

Jídlo a doplňky výživy Jídlo a doplňky výživy Co běžně jím a jaké doplňky výživy při závodech používám Jak si chráním některé exponované částí těla Zpracoval : Jiří Jíra Hledík Fotografie : Jakub Cejpek Patřím mezi ty ultramaratonce,

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Základní živiny Společná pro celou sadu oblast DUM

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny

Více

NUTRACEUTIKA PROTEINY

NUTRACEUTIKA PROTEINY NUTRAEUTIKA PROTEINY VYUŽITÍ Proteiny, aminokyseliny, koncentráty většinou pro sportovní výživu Funkční potraviny hydrolyzáty Bílkovinné izoláty i v medicíně Fitness a wellness přípravky PROTEINY Sušená

Více

PROTEINY Bílkoviny patří společně s tuky a sacharidy k hlavním živinám. Jsou součástí všech

PROTEINY Bílkoviny patří společně s tuky a sacharidy k hlavním živinám. Jsou součástí všech PROTEINY Bílkoviny patří společně s tuky a sacharidy k hlavním živinám. Jsou součástí všech buněk organismu a musí být neustále obnovovány. Jsou výjimečné v tom, že jako jediná z hlavních živin obsahují

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Co obsahuje tento díl: V tomto díle rozvíjíme problematiku zotavení a regenerace po výkonu z předchozího dílu o syntézu bílkovin po tréninku a o pohled na suplementaci

Více

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů

Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů Aminokyseliny CH COOH obsahují karboxylovou skupinu a aminovou skupinu nebarevné sloučeniny (Trp, Tyr, Phe absorbce v UV) základní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Výživa

Více

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY 6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ

Více

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku

Více

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM Autor: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut STRAVA PŘED CVIČENÍM A PO CVIČENÍ VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJE VÝKON, RYCHLOST REGENERACE, PÁLENÍ TUKŮ, ZOTAVENÍ PO VÝKONU, NÁRŮST SVALOVÉ HMOTY, A TAKÉ TŘEBA TO, JESTLI

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Bc. Blanka Sekerová Nutriční terapeutka Institut sportovního lékařství a.s. Vlastní poradenská činnost

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Kalorické tabulky potravin

Kalorické tabulky potravin BMI, Body Mass Index - jednoduchým výpočtem zjistíte, jak jste na tom s vaší váhou. BMI = hmotnost (kg) / výška (m) 2 BMI je však pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Dieta porodnická dia ve FNKV Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Obecná výživová doporučení pro těhotné ženy Příjem energie: Navýšení energetického příjmu od 10. týdne těhotenství u žen s převažující

Více

Co jsou aminokyseliny

Co jsou aminokyseliny Co jsou aminokyseliny Aminokyseliny jsou molekuly obsahující vodík, uhlík, kyslík a dusík. Dusík je ve formě aminoskupiny, typické právě jen pro aminokyseliny. Přeměnou aminokyselin se vytváří z aminoskupiny

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie DIETA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2118 (Dieta) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 4.

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz Složka sady Autor Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Předmět Tematický okruh Téma VY_52_INOVACE_Pr.8.14 Michaela Gleichová Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Zdravá výživa Ročník 8.

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz Hubněte zdravě......a natrvalo Výživa pilíř zdraví www.stob.cz www.stobklub.cz Špatný životní styl a civilizační onemocnění I přesto, že jsou tato témata stále omílaná ve stovkách publikací, na internetových

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Potřeba živin pro drůbež

Potřeba živin pro drůbež Potřeba živin pro drůbež Energie Potřeba energie pro drůbež i obsah energie v krmivech se vyjadřuje v hodnotách bilančně metabolizovatelné energie opravené na dusíkovou rovnováhu (ME N ). Metabolizovatelná

Více

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH MOŽNOSTI ÚPRAVY DIETNÍHO REŽIMU HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ PŘI HOSPITALIZACI Mengerová O. 1, Duchková M. 1, Hanzlíková P. 1, Teplan V. 2 ÚOP 1, KN TC 2 ; IKEM Praha DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH Musí

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám egistrační číslo projektu: Z.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INVAE_164 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU Příjem - Potraviny jednotlivě 10.4.2011-16.4.2011 Datum Název Množství Energetický Sacharidy Jednoduché Vláknina (g) Bílkoviny Živočišné Rostlinné Tuky Živočišné Rostlinné

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

Psychologie výživy a energie wellness jídla

Psychologie výživy a energie wellness jídla Psychologie výživy a energie wellness jídla Wellness jídlo Co je Wellness jídlo??? Jídlo, které vám dá víc energie než kolik má kalorií!!! Stupně stravovací úrovně Stupně stravovací úrovně jsou kvalitativně

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymy

Aminokyseliny, proteiny, enzymy Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu

Více

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Colostrum ESSENS kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Co je colostrum? Colostrum, česky mlezivo, je první mléko produkované savci několik hodin po porodu. Má jedinečné složení, které se liší od složení

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu Anotace Autor Jazyk EU: PRIR - 48 Pracovní list seznámí žáky s jednotlivými složkami potravy. Mgr. Kateřina Vanýsková Čeština Vzdělávací oblast Člověk

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Aminokyseliny (AA) Bílkoviny

Aminokyseliny (AA) Bílkoviny Aminokyseliny (AA) Bílkoviny RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 přírodní AK L α AA skelet R-CH-COOH R - postranní řetězec NH 2 koncovky jmen in, zbytky yl, zkratky Asymetrický C*- opticky aktivní

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 2 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Složení potravin, energetická a biologická hodnota potravin Význam jednotlivých složek potravin pro výživu Složení

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Reakce aminokyselin a bílkovin autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT

Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT Lubomír Kužela Hlavní formy postižení jater. Akutní hepatitida virová, alkoholická, toxická Posthepatitické potíže, hyperbilirubinemie Chronická hepatitida

Více

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) Otázka: Látková přeměna živin Předmět: Biologie Přidal(a): wampicek anabolické reakce syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) takto vznikaji hormony, enzymy, hemoglobin, stavebni latky

Více