Fyziologie výživy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fyziologie výživy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové"

Transkript

1 Fyziologie výživy Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2 Metabolismus a složení stravy (1) METABOLISMUS přeměna přijatých látek z vnějšího prostředí organismus je přijme, zpracuje, přemění a využije ke stavbě tkání, jako zdroj energie, při nadbytku pak uloží do zásob chemické reakce Anabolismus syntetické reakce, které slouží k tvorbě složitějších látek tkáně (organismus) roste energie se spotřebovává pro syntetické děje

3 Metabolismus a složení stravy (2) Katabolismus rozkladné děje ze složitých látek se stávají jednodušší současně se uvolňuje energie Bazální metabolismus množství energie, které organismus potřebuje za úplného klidu Nároky jednotlivých tkání a orgánů na energii jsou variabilní Množství energie uvolněné oxidačně-redukčními procesy jsou u jednotlivých složek stravy rozdílné

4 Metabolismus a složení stravy (3) Spalné teplo = množství energie (tepla) uvolněného při oxidaci 1g živiny Látky sacharidové povahy (chléb, rýže, pečivo, těstoviny) -17,2 kj Látky bílkovinné povahy- 23,6kJ. Energie není ovšem zcela odčerpaná- faktické spalné teplo je pouze 17,2kJ Látky lipidové povahy cca 38,9kJ Konečným produktem spálení živin je CO2 a H2O

5 Co ovlivňuje hodnotu bazálního metabolismu (1) Věk Velikost těla Aktivita Tělesná teplota a teplota okolí Růst Pohlaví Emoční stav = energetické požadavky stejné + stejná energet.hodnota potravy = stálá hmotnost

6 Co ovlivňuje hodnotu bazálního metabolismu (2) =energetické požadavky těla stejné + příjem = hmotnosti = pozitivní energetická bilance = energetické požadavky stejné + příjem = hmotnosti = negativní energetická bilance Zvyšuje: Hormony š.ž., adrenalin, noradrenalin, pohlavní hormony, STH zvyšují bazální metabolismus Svalová práce, duševní práce Trávení potravy (B o 30%, T,C o 4%, smíšená strava o 10%) Klimatické podmínky (tropy 10-20% nižší než v chladných pásmech) Rasové rozdíly Čína nižší, Eskymáci vyšší

7 Co ovlivňuje hodnotu bazálního metabolismu (3) Snižuje: Hladovění

8 Vstřebávání látek z tenkého střeva (1) Vyžaduje: dokonalé prokrvení stěny střeva průtok v postprandiální fázi stoupá až na 2l/min lze stimulovat vhodným kořením, nápoje s CO 2 plynulý odtok lymfy odvádí látky s velkou molekulou, které jinak krevní kapilárou neprostoupí dostatečná plocha sliznice až 40 m 2 délka setrvání chymu ve střevě

9 Vstřebávání látek z tenkého střeva (2) Typy vstřebávání: a) aktivní b) pasivní velice rychlý děj, děje se PROTI gradientu energeticky náročné vyžaduje energii v podobě ATP děje se po gradientu, který může být 1. koncentrační z místa s vyšší koncentrací do místa s nižší koncentrací 2. osmotický stejně jako elektrický roli hraje náboj kationt jde do místa s negativním nábojem.

10 Sacharidy

11 Cukry (1) Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Energetická hodnota 1g = 16,7 kj = 4 kcal Monosacharidy 6 atomů uhlíku sladké, rozpustné ve vodě, kvašením vzniká alkohol Glukóza hroznový cukr Fruktóza ovocný cukr Galaktóza slizový cukr (součást mateřského mléka) Ovoce, med, zelenina (karotka)

12 Cukry (2) Disacharidy 2 monosacharidy (2x6 uhlíků) sladké, rozpustné ve vodě, krystalizují, kvašením (mimo laktózy) vzniká alkohol Sacharóza řepný cukr glukóza (G)+fruktóza (F) Maltóza sladový cukr 2 molekuly glukózy Laktóza mléčný cukr glukóza+galaktóza Polysacharidy řada monosacharidů ( x6 uhlíků) bez chuti, nekrystalizují Škrob složen z maltózy (snadný rozklad na glukózu) Glykogen živočišný škrob (zásobní polysacharid v těle živočichů)

13 Cukry (3) Vláknina: Celulóza nestravitelná pohyb střev, vazba nežádoucích látek, prevence aterosklerózy, ca střev) komponenta rostlin a plodů, nestravitelná složka, neštěpí ji žádný úsek GIT Rozpustná (pektin) příznivě ovlivňuje vstřebávání sacharidů a metabolismus cholesterolu. Možný negativní vliv na vstřebávání vitamínů a minerálů Nerozpustná (celulóza) ovlivňuje střevní peristaltiku, pocit sytosti více viz.

14 Metabolismus sacharidů (1) škroby žaludek slinná α amyláza maltóza duodenum pankreatická amyláza Metabolismus disacharidů disacharidázy tenké střevo a) sacharáza sacharózu na glukózu a fruktózu b) maltáza maltózu na 2 glukózy c) laktáza laktózu na glukózu a galaktózu GLUKÓZA hlavní biologický cukr, hladina udržovaná ve fyziol. mezích

15 Metabolismus sacharidů (2) glykemii adrenalin, glukagon glykemii - inzulín zvyšuje průnik do inzulindependentních tkání (tuková a svalová) Osud glukózy v buňce: vestavěna do zásobního glykogenu přeměna na MK energie za přístupu O 2 (aerobní metabolismus) Krebsův (citrátový) cyklus anaerobně anaerobní glykolýza = kyselina mléčná ph

16 Metabolismus sacharidů (3) GLUKONEOGENEZE tvorba glukózy z necukerných zdrojů glukoneoplastické aminokyseliny stimulována glukokortikoidy

17 Lipidy

18 Tuky (1) = organické látky orgány těla využívají jako zdroj energie pro svoji činnost. Sloučenina glycerolu a mastných kyselin (MK) součást buněčných membrán udržení TT, nosič látek (vitamíny), ovlivňují imunitu objem tělesného tuku pohlaví, věk Děti hnědá tuková tkáň = energie v podobě tepla k udržování TT TAG (triacylglycerol) neutrální tuk; fosfolipidy, cholesterol tvořeny různě dlouhým řetězcem atomů uhlíku, nas ně se váží atomy vodíku

19 Tuky (2) esenciální neesenciální dle přítomnosti dvojné vazby mezi uhlíky: NASYCENÉ (SAFA SAturated Fatty Acids) vazby mezi uhlíky jsou jednoduché z jater na periferii je distribuuje VLDL = lipoprotein o velmi nízké hustotě obsahuje velké množství cholesterolu zdrojem jsou zejména živočišné tuky (máslo, sádlo, mléčný tuk ) kys. kaprinová, kaprylová, palmitová...

20 Tuky (3) NENASYCENÉ MONONENASYCENÉ (MUFA Mono Unsaturated Fatty Acids) jedna dvojná vazba mezi uhlíky kys. olejová (olivový olej = ω-9), palmitoolejová... POLYNENASYCENÉ (PUFA Poly Unsaturated Fatty Acids) více než 1 dvojná vazba většinou esenciální kys. linolová (ω-6 - slunečnicový), linolénová (ω-3 řepkový, lněný), EPA (eikosapantaenová), DHA (dokosahexaenová)

21 Tuky (4) většina polyenových snižuje LDL ω -3 EPA, DHA dvojná vazba je mezi uhlíky na třetím místě 1g tuku = 38 kj

22 Metabolismus tuků (1) Nejprve je třeba rozložit na nejjednodušší emulgace žlučovými kyselinami vlivem pankreatické lipázy postupný rozpad z TAG až na glycerol a volné MK fosfolipidy pankreatická fosfolipáza estery cholesterolu pankreatická cholesterolesteráza největší část se vstřebává v podobě MK a monoacylgylcerolu v enterocytu MK s delším řetězcem (více uhlíků než 10) esterifikace opět na TAG tvorba chylomikronů

23 Metabolismus tuků (2) transportovány lymfou (velká molekula) do mízního řečiště odtud do jater a tukové tkáně MK o krátkém řetězci cestou krevních kapilár, do vena portae do jater Zdroje MK pro játra: exogenní získané z potravy ze střeva chylomikrony (nesou TAG) endogenní vzniká v játrech novotvorbou (např. z AK, glukozy) = LIPOGENEZE MK z tukové tkáně

24 Metabolismus tuků (3) dopraveny plazmou = volné MK (navázané na albumin) nejsou esterifikované = z TAG tukové tkáně se uvolnily vlivem hormonsenzitivní lipázy Osud MK v játrech: aktivována adrenalinem, glukagonem, STH zdroj energie (jejich β-oxidací vznikají ketolátky) tvorba lipoproteinů po esterifikaci na TAG, fosfolipidy a cholesterol VLDL - zejména VLDL v plazmě lipoproteinová lipáza enzym odštěpí TAG z VLDL

25 Metabolismus tuků (4) LDL zbude obsahuje hlavně cholesterol vychytáván buňkami tkání, které pro ně mají receptory slouží jako strukturální lipid pro výstavbu buňky nadbytek LDL (při tvorbě VLDL) nebo mají buňky málo receptorů hladina v krvi, následně hladina cholestrolu podpora sklerotizace cév HDL lipoprotein o vysoké hustotě odebírá cholesterol částicím LDL a nese je zpět do jater zde vyloučení do žluči

26 HDL Muži přes 1,42 mmol/l Metabolismus tuků (5) Celkový cholesterol do 5,18 mmol/l Ženy přes 1,68 mmol/l LDL pod 3,1 mmol/l TAG pod 2,2 mmol/l více viz.

27 Proteiny

28 Bílkoviny (1) jedna z hlavních živin, energetická živina základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí být neustále obnovovány jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických situacích v těle plní řadu funkcí hormóny, enzymy, protilátky dle WHO 12-15% celkové denní dávky živin polovina dávky živočišné, polovina rostlinné B obsahují uhlík, H2, O2, N2, S, fosfor, kovové prvky jediný zdroj síry a dusíku

29 Bílkoviny (2) skládají se z aminokyselin (AK) 20 druhů AK jsou spojeny peptidovými vazbami (aminoskupina NH 2 +karboxylová skupina COOH). Spojením AK vznikají dipeptidy, tripeptidy. část AK oxiduje vzniká CO 2 a urea B je plnohodnotná tehdy dostatečné množství esenciálních AK (B z vajec, masa, ryb, mléka ). Pokud je v B méně AK neplnohodnotná B (některé B rostlinného původu) Spotřeba B: Fyziologická 0,5g/kg/D při malé fyz.zátěži Doporučená 0,8g/kg/D = 10-15% energetické hodnoty

30 Bílkoviny (3) Růst, gravidita 1,5g/kg/D Energetická hodnota = 1g B = 17kJ = 4kcal Dělení bílkovin: neesenciální organismus je dokáže sám vyrobit např. alanin, cystein, glutamin, glycin, kyselina glutamová... esenciální nezbytné pro život, organismus je sám nevytvoří. S věkem klesá jejich potřebné min. % zastoupení např. arginin, histidin, fenylalanin, metionin...

31 Bílkoviny (4) semiesenciální esenciální jen za určitých situací, např. při růstu např. histidin, arginin Typy bílkovin: Plazmatické bílkoviny albumin, globuliny, fibrinogen, hemoglobin, myoglobin Globuliny myozin, aktin, fibrinogen, sérový globulin, rostlinné globuliny (hrách, sója) Gluteliny = glutenin v pšenici

32 Bílkoviny (5) Prolamin gliadin v pšenici a rybích játrech gluten (lepek) z gliadinu a gluteninu Histony v plazmě buněčného jádra, chromozomy Protaminy vaječné buňky ryb Skleroproteiny kolagen pojivo, šlachy, vazy, chrupavky, kůže elastin šlachy, cévy, pojivo keratin vlasy, nehty, zrohovatělá tkáň...

33 Metabolismus bílkovin (1) Trávení bílkovin: pro vstřebání je nutné rozštěpit na aminokyseliny (AK) aktivně kotransportem na Na + pasivně v případě existence gradientu a) mezi střevním lumen a enterocytem b) mezi enterocytem a intersticiálním prostředím a krví Za výjimečných událostí mohou být vstřebávány i peptidy (dipeptidy a tripeptidy) senzibilizace organismu až alergické reakce alimentární alergické reakce

34 Metabolismus bílkovin (2) k vstřebávání vede narušení ochranné bariéry střevní stěny příčina porušení není jasně známá Degradace bílkovin na aminokyseliny: pepsin trypsin chymotrypsin další enzymy (elastáza, C-peptidáza, N-peptidáza, dipeptidázy) Osud AK po vstřebání: tvorba bílkovin tělu vlastních, zabudování do buněčných bílkovin bílkoviny buněk se neustále rozpadají na AK

35 Metabolismus bílkovin (3) AK substrátem pro tvorbu glukozy glukoplastické AK AK substrátem pro tvorbu MK ketoplastické AK transaminace = novotvorba AK v těle transaminace = přesun NH 2 skupiny na ketokyselinu deaminace AK konečným produktem metabolismu je UREA ( (NH 2 ) 2 CO) vzniká v malém Krebsově cyklu (nefunguje-li = hromadění amoniaku v organismu) v játrech se odštěpí aminová skupina, přemění se na amoniak

36 Metabolismus bílkovin (4) zbytek AK (C a H) je oxidovaný na energii nebo recyklovaný amoniak (pro člověka jedovatý) je enzymaticky přeměněn na ureu posléze urea může přejít do krve a odsud je vyloučena močí 1,7 8,3 mmol/l Dusíková bilance ukazatel metabolismu bílkovin více viz.

37 Minerální látky

38 Minerály (1) Důležitá neenergetická složka stravy Do organismu se dostávají zejména stravou a vodou, někdy vdechováním a kůží Úloha v organismu je mnohostranná Podmínka pro udržení ABR a homeostázy Tvorba enzymů, hormónů, vitamínů Makroprvky denní potřeba pro organismus stovky mg až několik g Ca, P, Na, K, Cl, Mg, S Stopové prvky:

39 Minerály (2) Mikroprvky denní potřeba desítky až několik set mg. Fe, Cu, Zn, Mn, Si Ultramikroprvky denní potřeba je ještě menší Co, Mo, I, F, Se, Cr Vstřebávání minerálů: specifické ovlivněné působením hormonů a vitamínů více viz.

40 Voda

41 Tekutiny ve střevě je veliká cirkulace vody vstřebává se pasivně sleduje pohyb iontů osmoticky ji táhnou neustálé sekrece tekutin do střeva v podobě trávicích šťáv voda je nejdůležitější složka vnitřního prostředí organismu probíhají v jejím prostředí biochemické reakce exogenní voda přijímaná z vnějšího prostředí endogenní voda výsledek chemických reakcí v organismu Metabolismus vody řízen: neurogenně hypotalamus humorálně vasopresin, kůra nadledvin, štítná žláza

42 Vitamíny

43 Vitamíny (1) Biokatalyzátory nejdůl. katalytický účinek při reakcích metabolismu (T, C, B) Neenergetická složka stravy Organismus je neumí vytvořit (kromě K, částečně A,D), musí je přijímat potravou (rostlinnou a živočišnou) 22 vitamínů, u člověka se uplatňuje 13 Podstatné pro zachování a obnovu organismu Podporují zdraví, kladně ovlivňují stárnutí, pomáhají v prevenci proti nemocem hypovitaminóza, hypervitaminóza, avitaminóza

44 Vitamíny (2) Dělení: Liposolubilní = rozpustné v tucích Vit. A, D, E, K Hydrosolubilní rozpustné ve vodě Vit. skupiny B, C, H Vstřebávání vitamínů: liposolubilní potřebují tuky poruchy trávení tuků, výdeje a tvorby žluči hypovitaminóza nutnost dodání ve formě hydrosolu B 12 nutné navázání na Castleho faktor více viz.

45 Zdroje Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, s. Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, s. Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, s. ISBN

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky stravy - lipidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Lipidy 1 = organické látky orgány těla využívají jako zdroj energie pro svoji činnost. Sloučenina glycerolu a mastných kyselin (MK)

Více

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických

Více

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Řízení metabolismu. Bazální metabolismus minimální látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu

Řízení metabolismu. Bazální metabolismus minimální látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu PŘEMĚNA LÁTEK A VÝŽIVA ČLOVĚKA METABOLISMUS (vzájemná přeměna látek a energie) tvoří děje: Katabolismus štěpení složitých organických látek na jednoduché, energie se uvolňuje, využíváno při rozkladu přijaté

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Výživa a zdraví, výživové poradenství MUDr. Jolana Rambousková, CSc. Základní pojmy ve výživě Hlavní živiny: trojpoměr hlavních živin /% z celkové energie na den/ B : T : S 10-15% : 30% : 55-60% Bílkoviny

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.12

Více

Regulace metabolizmu lipidů

Regulace metabolizmu lipidů Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A

Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A 1. Zařaď do správného sloupečku živiny. Shodné termíny napiš vedle sebe na řádek. cukry, stopové prvky,

Více

Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Tuky Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová,

Více

Bílkoviny, tuky prezentace

Bílkoviny, tuky prezentace Bílkoviny, tuky prezentace VY_52_Inovace_243 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Bílkoviny

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu

Více

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) Otázka: Látková přeměna živin Předmět: Biologie Přidal(a): wampicek anabolické reakce syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) takto vznikaji hormony, enzymy, hemoglobin, stavebni latky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) U Studny, Karviná

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Regulace glykémie. Jana Mačáková Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Biochemie jater. Vladimíra Kvasnicová

Biochemie jater. Vladimíra Kvasnicová Biochemie jater Vladimíra Kvasnicová Obrázek převzat z http://faculty.washington.edu/kepeter/119/images/liver_lobule_figure.jpg (duben 2007) Obrázek převzat z http://connection.lww.com/products/porth7e/documents/ch40/jpg/40_003.jpg

Více

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,

Více

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_03_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY TRÁVICÍ ŽLÁZY SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANCREAS) protáhlá 14-18 cm 60-90 g uložená v ohbí dvanáctníku

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Arterio-nebo ateroskleróza (askl.) pomalu postupující onemocnění tepen, při němž je ztluštělá intima fibrózními uloženinami, které postupně zužují lumen a současně jsou místem vzniku

Více

Chemické složení rybího těla

Chemické složení rybího těla Chemické složení rybího těla Produkce ryb (2001) 24,7 tisíc tun (20,1 tis. t odchovaných, 4,6 tis. tun odlovených na udici) Spotřeba ryb v ČR 4,6-5,4 kg, sladkovodní ryby 0,9-1,1 kg Průměrná celosvětová

Více

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

METABOLISMUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

METABOLISMUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové METABOLISMUS 1 Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové METABOLISMUS 1 Chemické a energetické pochody v těle, jsou nepřetržité Anabolismus = syntéza, proces stavby tkání, spotřebovává energii Katabolismus

Více

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Metabolismus proteinů a aminokyselin Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání LIPIDY autor: Mgr. Hana Sloupová 1. Doplň tvrzení: Lipidy jsou přírodní látky. Patří mezi ně...,... a... Tuky jsou estery... a mastných... kyselin. Nasycené tuky obsahují ve svých molekulách karboxylové

Více

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,... BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární

Více

Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová 1. Bílkoviny - Co jsou bílkoviny - Funkce bílkovin - Zdroje bílkovin - Denní potřeba bílkovin 2. Tuky -Co jsou tuky

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Základní živiny Společná pro celou sadu oblast DUM

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Krevní plazma definice: Tekutá složka krve Nažloutlá, vazká tekutina Složení

Více

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,... SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

Úvodní strana. Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie. Třída: 2.B

Úvodní strana. Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie. Třída: 2.B Úvodní strana Název: Jméno a Příjmení: ZDRAVÁ VÝŽIVA Hana Pavlíková Třída: 2.B Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Zdravá

Více

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes

Více

Cílová skupina 2.ročník SŠ nezdravotnického směru ukončený maturitní zkoušku

Cílová skupina 2.ročník SŠ nezdravotnického směru ukončený maturitní zkoušku Autor Mgr. Iveta Tichá Tematický celek Trávicí soustava Cílová skupina 2.ročník SŠ nezdravotnického směru ukončený maturitní zkoušku Anotace Materiál má podobu pracovního listu s testovými úlohami, pomocí

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce Otázka: Bílkoviny Předmět: Chemie Přidal(a): denisa Základní stavební jednotka živé hmoty, přítomné ve všech buňkách. Složení: z 20 základních aminokyselin Funkce: Stavební- kolagen-chrupavky, elastin-el.vazivo,

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

AMINOKYSELINY REAKCE

AMINOKYSELINY REAKCE CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE

Více

Didaktické testy z biochemie 1

Didaktické testy z biochemie 1 Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,

Více

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor: Ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 7. Leden 2014 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie III.

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

METABOLISMUS - PŘEMĚNA LÁTEK

METABOLISMUS - PŘEMĚNA LÁTEK METABOLISMUS - PŘEMĚNA LÁTEK funkce přijatých látek: 1) zdroj energie - životní děje 2) stavební funkce - orgány, tělní tekutiny 2 typy dějů: anabolické přeměna látek jednodušších na složitější + spotřeba

Více

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy

Více

Tuky. Bc. Michaela Teplá

Tuky. Bc. Michaela Teplá Tuky Bc. Michaela Teplá Tuky = přírodní sloučeniny, estery MK a glycerolu Hydrofobní, nerozpustné ve vodě Jaké funkce tuků znáte? Jaké funkce mají? 1) zásoba, zdroj energie 1g=38 kj 2) vstřebávání lipofilních

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ TRÁVICÍ FUNKCE U KONÍ nepřežvýkaví býložravci: trávení v kaud. části GIT tlusté střevo: 80-90l, mikroflóra, enzymy, fermentace kontinuální příjem a trávení množství krmiva

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Naše základní živiny. Tabulka: Součásti lidské stravy Obsahují energii (živiny) Neobsahují energii. soli (minerální látky) vláknina

Naše základní živiny. Tabulka: Součásti lidské stravy Obsahují energii (živiny) Neobsahují energii. soli (minerální látky) vláknina Naše základní živiny Všechny potraviny, které jíme, jsou složeny z několika málo základních skupin živin, i když mohou mít velmi různorodou chuť. Člověk s diabetem musí dobře porozumět složení stravy i

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Proteiny ve sportu Diplomová práce

Proteiny ve sportu Diplomová práce MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Proteiny ve sportu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Vypracoval: Bc. Michal Kreutzer Učitelství

Více

Kompozice stravy, optimální poměr živin ve stravě a časování příjmu živin

Kompozice stravy, optimální poměr živin ve stravě a časování příjmu živin Kompozice stravy, optimální poměr živin ve stravě a časování příjmu živin Miroslav Petr Co vědět jednotlivých živinách a čeho si všímat 1. Sacharidy 2. Tuky 3. Proteiny 1 Sacharidy Funkce sacharidů sehrávají

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Biochemická vyšetření krve. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Biochemická vyšetření krve. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Biochemická vyšetření krve Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Hrušková Jindřiška duben 2009 Biochemická vyšetření krve 1. část Biochemická

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem

Více

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie

Více