Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Analýza preprimárního vzdlávání a zpsob jeho financování v R Lucie Blohlávková Bakaláská práce 2014

2

3

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatn. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavení licenní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnna ode mne požadovat imený píspvek na úhradu náklad, které na vytvoení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutené výše. Souhlasím s prezenním zpístupnním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích dne Lucie Blohlávková

5 PODKOVÁNÍ: Tímto bych ráda podkovala svému vedoucímu práce Ing. Tomáši Lelkovi, Ph.D., za jeho odbornou pomoc a cenné rady, které mi pomohly pi zpracování bakaláské práce. Dále bych chtla podkovat Jitce Kubíkové, vedoucí finanního odboru a editelkám mateských škol v Chocni za poskytnuté materiály.

6 ANOTACE Tato bakaláská práce se zamuje na analýzu preprimárního vzdlávání v eské republice a zpsob jeho financování. Teoretická ást vymezuje základní pojmy, právní úpravu a postavení školství v eské republice. Další ást zahrnuje socioekonomický význam a financování institucí preprimárního vzdlávání. Praktická ást se zamuje na projekt vybrané mateské školy, pedevším z hlediska jeho zdroj financování. KLÍOVÁ SLOVA preprimární vzdlávání, mateská škola, financování, školství TITLE The analysis of pre-primary education and ways of financing in the Czech Republic ANNOTATION The bachelor thesis is focused on the analysis of pre-primary education in the Czech Republic and the method of its financing. It defines the basic concepts, rules and status of education in the Czech Republic. The second part includes socio-economics importance and financing of the instituions of pre-primary education. The practical part is focused on the project on selected kindergarten, particularly in terms of its funding resources. KEYWORDS pre-primary education, kindergarten, financing, education

7 OBSAH ÚVOD CHARAKTERISTIKA PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ A S NÍM SOUVISEJÍCÍCH POJM VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM ŠKOLSTVÍ POSTAVENÍ ŠKOLSTVÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁSTVÍ VZDLÁNÍ JAKO NÁSTROJ ROZVOJE LIDSKÉHO KAPITÁLU STRUKTURA VZDLÁVACÍ SOUSTAVY Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdlávání Klasifikace školství v R izovatelé škol PREPRIMÁRNÍ VZDLÁVÁNÍ POSTAVENÍ PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ V RÁMCI ŠKOLSKÉHO SYSTÉMU, FINANCOVÁNÍ A HOSPODAENÍ MATESKÝCH ŠKOL PRÁVNÍ ÚPRAVA ŠKOLSTVÍ VR Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání Zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon) Vyhláška. 14/2005 Sb., o pedškolním vzdlávání FINANCOVÁNÍ A HOSPODAENÍ MATESKÝCH ŠKOL Financování mateské školy Hospodaení mateské školy jako píspvkové organizace SOCIOEKONOMICKÝ VÝZNAM PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ SOCIALIZACE DÍTTE OSOBNÍ ROZVOJ DÍTTE EKONOMICKÁ OBLAST Tvorba pracovních míst Ekonomická situace rodiny ZAÍZENÍ PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ V R DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NAROZENÝCH DTÍ ZÍZENÍ PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ Jesle Mateské školy...32 Trend porodnosti a vývoj MŠ...33 Regionální mateské školy...35 Odmítnuté žádosti o pijetí dítte do mateské školy Další formy pée o dti...36 Pée o dít do tí let vku v denním režimu...36 Mimoškolní výchova a vzdlávání nebo Poskytování služeb pro rodinu a domácnost...37 tská skupina INSTITUCE PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ V CHOCNI, FINANCOVÁNÍ A HOSPODAENÍ VYBRANÉ MATESKÉ ŠKOLY ZÁKLADNÍ INFORMACE O INSTITUCÍCH PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ V CHOCNI PEHLED INSTITUCÍ PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ V CHOCNI Veejné mateské školy Soukromé instituce FINANCOVÁNÍ A HOSPODAENÍ MATESKÉ ŠKOLY VOSTELICE Základní informace o mateské škole Vostelice Financování mateské školy Vostelice Hospodaení mateské školy Vostelice jako píspvkové organizace PROJEKT VYBRANÉ MATESKÉ ŠKOLY VOSTELICE CHOCE ANALÝZA DEMOGRAFICKÝCH FAKTOR V CHOCNI POPTÁVKA PO UMÍSTNÍ DÍTTE V MATESKÉ ŠKOLCE, KAPACITY A JEJICH NAPLNNÍ...49

8 6.3 NÁVRHY EŠENÍ NEDOSTATKU KAPACITY V MATESKÝCH ŠKOLÁCH V CHOCNI ZE STRANY MSTA EŠENÍ NEDOSTATKU KAPACIT V MŠ VOSTELICE...54 ZÁVR...56 POUŽITÁ LITERATURA...58 SEZNAM PÍLOH...64

9 SEZNAM TABULEK TABULKA 1: JEDNOTLIVÉ ÚROVN VZDLÁVÁNÍ PODLE KLASIFIKACE ISCED TABULKA 2: POET JESLÍ V R V JEDNOTLIVÝCH LETECH TABULKA 3: PEHLED VŠECH TYP MATESKÝCH ŠKOL, TÍD A DTÍ ZA JEDNOTLIVÉ ŠKOLNÍ ROKY...34 TABULKA 4: NÁVŠTVNOST MATESKÝCH ŠKOL ZA ŠKOLNÍ ROK 2012/ TABULKA 5: ÚDAJE O ŠKOLCE ZA OBDOBÍ LET TABULKA 7: ZSTATKY MŠ VOSTELICE K TABULKA 8: PEHLED NÁKLAD MŠ VOSTELICE ERPANÝCH ZE ZDROJ OD KÚ...45 TABULKA 9: PEHLED VÝDAJ MŠ VOSTELICE ERPANÝCH Z ROZPOTU ZIZOVATELE...46 TABULKA 10: PEHLED NEJDLEŽITJŠÍCH DAT V JEDNOTLIVÝCH ŠKOLKÁCH ZA ŠKOLNÍ ROK 2013/ TABULKA 11: POROVNÁNÍ KLAD A ZÁPOR PRO VÝSTAVBU NOVÉ ŠKOLKY...53 TABULKA 12: PEHLED NÁKLAD PRO ODLOUENOU TÍDU...55 SEZNAM ILUSTRACÍ OBRÁZEK 1: POET ŽIV NAROZENÝCH DTÍ V R ZA OBDOBÍ OBRÁZEK 2: VÝVOJ POTU MATESKÝCH ŠKOL OD ROKU 1995 DO ROKU OBRÁZEK 3: VÝVOJ POTU DTÍ V MŠ OD ROKU 1989 DO ROKU OBRÁZEK 4: POET JEDNOTLIVÝCH MATESKÝCH ŠKOL PODLE KRAJ V ROCE 2012/ OBRÁZEK 5: POET ODMÍTNUTÝCH ŽÁDOSTÍ O PIJETÍ DO MATESKÉ ŠKOLY ZA JEDNOTLIVÉ ROKY V ESKÉ REPUBLICE A V PARDUBICKÉM KRAJI...36 OBRÁZEK 6: PODÍL JEDNOTLIVÝCH PÍMÝCH NÁKLAD NA CELKOVÝCH NEINVESTINÍCH ZDROJÍCH ZE STÁTNÍHO ROZPOTU ZA ROK OBRÁZEK 7: PODÍL JEDNOTLIVÝCH PROVOZNÍCH NÁKLAD NA CELKOVÝCH ZDROJÍCH OD IZOVATELE ZA ROK OBRÁZEK 8: VÝVOJ POTU NAROZENÝCH DTÍ V CHOCNI ZA OBDOBÍ OBRÁZEK 9: POET POTENCIÁLNÍCH RODI VE VKU LET V CHOCNI ZA OBDOBÍ

10 SEZNAM ZKRATEK A ZNAEK R EU FO O ISCED eská republika Evropská unie fyzická osoba identifikaní íslo organizace International Standard Classification of Education (Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdlávání) KÚ MŠ MŠMT OECD krajský úad mateská škola Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy Organization for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj) PO RVP PV Sb. právnická osoba Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání Sbírka zákon

11 ÚVOD Vzdlání, a už pedškolního, základního, stedního nebo vysokoškolského stupn je nedílnou a nezbytnou souástí každého jedince. Znalosti a dovednosti jsou tím nejdležitjším vlastnictvím každého lovka, nebo jsou pedpokladem pro uplatnitelnost na trhu práce. Proto je dležité vzdlávat se už od raného vku. S procesem vzdlávání je vhodné zaít již v rodin, kde probíhá od raného vku dítte edevším jeho výchova. Problematika pedškolního vzdlávání a umístní dtí od 3 let vku do pedškolních zaízení je v neposlední dob velmi aktuální téma, vzhledem k nedostatku kapacit pro edškolní dti. Služby pedškolních zaízení hrají velkou roli pi skloubení rodinného a pracovního života rodi, pedevším žen, které nastupují po rodiovské dovolené opt do práce. Vzhledem k tmto funkcím a poptávky po umístní dítte do školky by mla být zajištna dostatená kapacita zaízení preprimárního vzdlávání, resp. mateských škol. Cílem práce je vymezit socioekonomický význam preprimárního vzdlávání v R. Analyzovat jeho zdroje financování a na pípadové studii posoudit projekt vybrané instituce preprimárního vzdlávání zejména z hlediska jeho zdroj financování. Bakaláská práce bude rozdlena do šesti ástí. V první ásti bude vymezena základní charakteristika preprimárního vzdlávání a pojm týkající se školství. Ve druhé ásti bude vysvtleno postavení preprimárního vzdlávání v rámci školského systému R, financování a hospodaení mateských škol jako píspvkových organizací. etí ást bude vnována socioekonomickému významu preprimárního vzdlávání. tvrtá ást bude popisovat a charakterizovat instituce preprimárního vzdlávání v R a v Pardubickém kraji. V páté ásti bude vymezeno financování a hospodaení vybrané instituce preprimárního vzdlávání v Chocni Mateské školy Vostelice, za použití analýzy a kvantitativních ukazatel. Poslední ást bude zamena na pípadovou studii ve form projektu vybrané mateské školy ve mst Choce. 11

12 1 CHARAKTERISTIKA PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ A S NÍM SOUVISEJÍCÍCH POJM Cílem této kapitoly je vymezení základních pojm týkající se oblasti školství a s tím související i asto zamované pojmy, jako je vzdlávání a vzdlání. Kapitola se zamí na postavení školství v národním hospodáství, preprimární vzdlávání a vzdlání jako nástroj rozvoje lidského kapitálu. 1.1 Vymezení základních pojm školství V eské pedagogice se ve spojení s pojmem vzdlávání používá pojem výchova. Na jedné stran se pijímá, že výchova a vzdlávání jsou úzce propojené jevy, na druhé stran se však vzdlávání považuje za nco specifického. Zatímco pro teoretické úely výkladu lze pojem výchova a vzdlávání oddlit, v praxi toto nelze. Píkladem je školní vyuování, kdy uitel zárove vzdlává a zárove vychovává. Z toho se odvodil termín výchovn vzdlávací proces. Vzdlávání probíhá obvykle v njakém vzdlávacím zaízení, realizují jej profesionální uitelé, lektoi, instruktoi, aj. a je obvykle legislativn vymezeno.[16] Termínem vzdlávání se oznauje takový proces, ve kterém se rozvíjí vdomosti, dovednosti, návyky a schopnosti jedince.[15] V pedagogické teorii se vzdlávání chápe jako proces zámrného a organizovaného osvojování poznatk, dovedností, postoj, který je realizovaný prostednictvím školní výuky.[16] Vzdlání je chápáno jako výsledek vzdlávání. Tedy jako uritý dosažený stav rozvinutosti lovka.[47] Lze rozlišit tyto významy vzdlání: 1) Osobnostní pojetí: vzdlání se chápe jako souást socializace jedince. 2) Obsahové pojetí: vzdlání je zkonstruovaný systém informací a inností, které jsou plánovány v kurikulu rzných škol a vyuovacích pedm a realizovány ve výuce. 3) Institucionální pojetí: vzdlání je spoleensky organizovaná innost zabezpeovaná institucí. 4) Socioekonomické pojetí: vzdlání je chápáno jako jedna z kategorií, charakterizující populaci. 12

13 Vzdlanost žeme chápat jako charakteristiku populace vyjadující úrove vzdlání, nebo jako vzdlanostní strukturu obyvatel zem. Ta mže být zjišována na základ vzdlávacích výsledk a kvalit vzdlání. Typickým píkladem mže být podíl vysokoškolsky vzdlaných osob v obyvatelstvu nebo kvalita vzdlání absolvent stedních škol.[38] Výchova je definovaná jako cílevdomá, zámrná innost, smující k všestrannému rozvoji osobnosti. Jejím cílem je rozvíjet aktivitu a osobnost vychovávaného a postupn ho tak zaleovat do spolenosti.[7] Ekonomie vzdlávání se zabývá financováním školství, efektivností prostedk vynakládaných na vzdlávání a to pedevším vztahy mezi vzdláváním lidských zdroj a uplatnní na trhu práce.[16] 1.2 Postavení školství v národním hospodáství Školství je jedním z dležitých odvtví neziskového veejného sektoru národního hospodáství. Prof. Y. Strecková definuje veejný sektor takto: Veejný sektor je ta ást národního hospodáství, která je financována z veejných financí, ízená a spravována veejnou správou, je v nm veejnou volbou a podléhá veejné kontrole. [43, str. 30] Národní hospodáství pedstavuje soustavu subjekt a vztah mezi nimi, které se vytvoily v procesu vývoje spolenosti za úelem produkce statk, kterými jsou uspokojovány poteby lidí, žijících na území daného státu. Národní hospodáství se lení podle kritérií. Dle kritéria sektoru moderního pojetí, adíme školství mezi sektor kvintární, tedy sektor rozvojových služeb, jehož souástí jsou služby sobící na uchování a kultivaci lidského potenciálu.[51] Z hlediska odvtvového spadá školství do odvtví služeb. Dle kritéria vlastnictví se školství nachází ve vlastnictví veejném u veejných škol i soukromém v pípad, že vlastníkem je fyzická nebo právnická osoba. Z hlediska zpsobu financování mžeme na školství nahlížet opt dvma smry. V pípad, kdy školu zakládá fyzická nebo právnická osoba, tedy za úelem zisku, se jedná o soukromé financování. Naopak školy ve veejném vlastnictví jsou financovány veejnými financemi. 1.3 Vzdlání jako nástroj rozvoje lidského kapitálu OECD vymezuje lidský kapitál jako: znalosti, dovednosti, kompetence a vlastnosti jednotlivce, které usnadují vytváení osobního, sociálního a ekonomického blaha.[17] 13

14 Lidský kapitál je rozdlován na dvásti. Na jedné stran základní lidský kapitál, který zahrnuje produktivní schopnosti a vlastnosti (fyzickou sílu, emeslné dovednosti, analytické myšlení, apod.), na stran druhé širší lidský kapitál, který jedinci umožuje uplatovat složky základního kapitálu. Mezi vlastnosti ovlivující úrove lidského kapitálu patí schopnosti získávat a rozvíjet dovednosti, vyhledávat nejvhodnjší místo pro uplatnní dovedností, nebo umt plánovat a rozvrhovat innosti. Na obásti lidského kapitálu mají vliv jak naerpané znalosti, vrozené a rozvinuté schopnosti, tak osvojené dovednosti i základní vlastnosti. Mezi ti hlavní faktory, ovlivující lidský kapitál mžeme zaadit geneticky zdné vrozené schopnosti, rodinné, sociální a další faktory prostedí a také formální, neformální a informativní vzdlávání. Vlastnosti a schopnosti jsou dány pedevším poáteními faktory, jsou geneticky zdné a vrozené. Tyto vlastnosti a schopnosti mohou být dále rozvíjeny psobením prostedí a vzdláváním. Výsledkem rozvoje tchto vlastností jsou nabyté a rozvíjené dovednosti a znalosti. Vlastnosti jedince mohou však pozitivn, ale i negativn ovlivnit osvojování znalostí nebo rozvíjení dovedností.[23] Školství a jeho koncepce je souástí vzdlávací politiky státu. Každý stát vnuje pozornost stavu svého školství, nebo úrove jednotlivých typ škol má vliv na hospodáský, sociální a kulturní rozvoj zem. Vzdlání psobí jako pozitivní externalita, z které má prospch každý subjekt. Vzdlaní lidé jsou pedpokladem pro další hospodáský rozvoj, snadnjší adaptabilitu na mnící se pomry na trhu práce, snadnjšího zvládání nových a nárojších technologií v národním hospodáství, zajištní produkce kvalitních statk všeho druhu aj.[42] 1.4 Struktura vzdlávací soustavy Vzdlávací soustavu tvoí školy a školská zaízení. Školy poskytují vzdlávání a školská zaízení poskytují služby a vzdlávání doplující vzdlávání ve školách. Do vzdlávací soustavy patí nejen klasifikace školství v R, ale také mezinárodní norma klasifikace vzdlávání. [67, 7] Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdlávání Školská soustava R vykazuje spolené principy se školskými systémy zemí EU. Vzhledem k odlišnostem vzdlávacích systém se pro jejich srovnání používá standardní mezinárodní norma pro klasifikaci stup vzdlávání ISCED International Standard Classification of Education. Aktuální verze klasifikace ISCED 1997 rozlišuje 7 úrovní 14

15 (stup) vzdlávání a oboru vzdlávání, které jsou uvedeny v tabulce. 1. Podrobnjší lenní jednotlivých úrovní jsou zahrnuty v píloze A. eská republika klasifikaci pijala a byla vytvoena pevodní tabulka zaazující jednotlivé druhy škol u nás, podle normy mezinárodní úrovn.[3] Tabulka 1: Jednotlivé úrovn vzdlávání podle klasifikace ISCED 97 Kód Obvyklá Úrove Název úrovn délka vzdlání trvání Školský systém R 0 ISCED 0 Preprimární vzdlání 3 mateské školy 1 ISCED 1 Primární vzdlání 5 první stupe ZŠ (1. 5. tída) 2 ISCED 2 Nižší sekundární vzdlání 4 druhý stupe ZŠ (6. 9. tída) 3 ISCED 3 Vyšší sekundární vzdlání 4 A tyleté gymnázium B tída osmiletého gymnázia B stední odborná uilišt 4 ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdlání 1 doplující a rozšiující studium (nástavbové), pomaturitní studium na jazykových školách 5 ISCED 5 Terciární vzdlání první stupe 5 A bakaláské studium, magisterské studium B vyšší odborné školy 6 ISCED 6 Zdroj: vlastní zpracování podle[25] Terciární vzdlání druhý 3+ Doktorská píprava ukonená stupe titulem Ph. D Klasifikace školství v R Školství se v R rámcov rozdluje na školství pímo ízené a školství regionální. [33] Vzdlávací soustavu dle školského zákona 7 a dle vysokoškolského zákona tvoí školy a školská zaízení. Druhy škol jsou: mateská škola, základní škola, stední škola (gymnázium, stední odborná škola a stední odborné uilišt), konzervato, 15

16 vyšší odborná škola, základní umlecká škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, vysoké školy (podle zákona. 111/2000 Sb., o vysokých školách). [67] Mateská, základní a stední škola se organizalení na tídy, vyšší odborná škola na studijní skupiny, konzervato a základní umlecká škola na oddlení a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky na kursy. ídy, studijní skupiny, oddlení a kursy, které jsou souástí jedné právnické osoby, se musí nacházet na území kraje, na nmž má tato právnická osoba sídlo. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy stanoví nejnižší poet dtí, žák a student v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší poet dtí, žáku a student ve tíd, studijní skupin nebo oddlení. Školské zaízení poskytuje služby a vzdlávání, které doplují nebo podporují vzdlávání ve školách, zajišují ústavní a ochranou výchovu nebo preventivní výchovnou péi. Druhy školských zaízení jsou: školská zaízení pro další vzdlávání pedagogických pracovník, školská poradenská zaízení, školská zaízení pro zájmové a další vzdlávání, školská úelová zaízení, výchovná a ubytovací zaízení, zaízení školního stravování, školská zaízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivn výchovnou péi. Aby školy nebo školská zaízení mohly vykonávat svou innost, musí být zapsány do školského rejstíku. Ve školách a školských zaízeních zajišují vzdlávací innost pedagogití pracovníci. [67, 7] 16

17 1.4.3 izovatelé škol Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy, kraj, obec a dobrovolný svazek obcí zizuje školy a školská zaízení jako školské právnické osoby nebo píspvkové organizace. Ministerstvo obrany, vnitra a spravedlnosti zizuje školy a školská zaízení jako organizaní složky státu. Ministerstvo zahraniních vcí zizuje školky pi diplomatické misi nebo konzulárním adu R, jako souást úad. Dalším zizovatelem škol a školských zaízení mohou být registrované církve a náboženské spolenosti, kterým bylo oprávnno zizovat církevní školy, školské právnické nebo fyzické osoby. Právnická osoba a organizaní složka státu mže vykonávat jednu i více inností škol nebo školních zaízení.[67, 8] Práce se dále zamuje na mateskou školu, jejímž zizovatelem je obec, z tohoto dvodu je zde uvedena definice. Obec je veejnoprávní územní korporace s vlastním územím, obyvatelstvem, právní subjektivitou, vlastním majetkem a hospodaením podle rozpotu. Obce byly tradi rozdlovány na vesnice, mstyse a msta. Pojem vesnice v právu vymezena není, obecn je vnímána jako obec. Obce s nejmén obyvateli urené pedsedou Poslanecké snmovny Parlamentu a obce, které byly msty s úinností zákona. 128/200 Sb. jsou považovány za sta.[19] 1.5 Preprimární vzdlávání edškolní vzdlávání podporuje výchovné psobení rodiny a dopluje je o specifické podnty, rozvíjí je a obohacuje. Je etapou vzdlávání, v nmž dít získává pedevším sociální zkušenosti, základní poznatky o život kolem sebe a první podnty pro pokraující vzdlávání i celoživotní uení. [60] Institucionální pedškolní vzdlávání je dnes organizováno pedevším v mateských školách a zahrnuje zpravidla dti od tí do šesti let. Pedškolní vzdlávání není povinné, je však doporuena docházka dítte rok ped nástupem do základní školy.[27] Poskytování pedškolního vzdlávání je v R podle školského zákona 2 odst. 3 považováno za veejnou službu. 17

18 2 POSTAVENÍ PREPRIMÁRNÍHO VZDLÁVÁNÍ V RÁMCI ŠKOLSKÉHO SYSTÉMU, FINANCOVÁNÍ A HOSPODAENÍ MATESKÝCH ŠKOL Tato kapitola je zamena na právní úpravu v oblasti školství v eské republice. Dále zde bude charakterizováno financování a hospodaení mateských škol jako píspvkových organizací. Preprimární vzdlávání je jednou z životních etap vývoje dítte, kde získává pedevším sociální zkušenosti, poznává své okolí a je podntem pro jeho další rozvoj a uení. Preprimární vzdlávání poskytují pedevším mateské školy, pro dti ve vku od tí do šesti let, v pípad odkladu povinné školní docházky i dtem sedmiletým. 2.1 Právní úprava školství v R V eské republice školství a vzdlávání zaštiuje Ministerstvo školství, mládeže a lovýchovy. Podle právní úpravy R tvoí soustavu školství pedškolní a školská zaízení, základní, stední, vyšší odborné a vysoké školy. Nejvyšší právní normou v oblasti školství v R je Listina základních práv a svobod. Ta vymezuje základní práva v možnosti vzdlávat se, konkrétnlánek 33, který íká[21]: (1) Každý má právo na vzdlání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Obané mají právo na bezplatné vzdlání v základních a stedních školách, podle schopností obana a možností spolenosti též na vysokých školách. (3) Zizovat jiné školy než státní a vyuovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se mže vzdlání poskytovat za úplatu. (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají obané pi studiu právo na pomoc státu. V rámci preprimárního vzdlávání v R jsou nejdležitjšími právními pedpisy rámcový vzdlávací program, zákon o pedškolním, základním stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (dále už jen školský zákon) a vyhláška MŠMT ze dne 29. prosince 2004 o edškolním vzdlávání. 18

19 2.1.1 Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání Systém vzdlávání v R je zakotven na vzdlávacích programech. Systém vzdlávacích program je základem kurikulárních dokument (souboru pedpis, dokument a rozhodnutí urující rámec vzdlávání).[8] Tento systém je tvoen: Národním programem vzdlávání v R (tzv. Bílá kniha) - tento dokument zdvoduje nezbytnost zmn, stanovuje cíle dalšího vývoje vzdlávací politiky, analyzuje a hodnotí jednotlivé oblasti vzdlávací soustavy a formuluje hlavní koncepní linie rozhodující pro její další rozvoj. Bílá kniha je následn realizována prostednictvím dlouhodobých zám vzdlávání a rozvoje vzdlávací soustavy jak na republikové, tak na krajské úrovni. [71] Rámcovými vzdlávacími programy vydávané pro každý obor vzdlání, vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdlávání. Školními vzdlávacími programy vzdlávání v jednotlivých školách a školských zaízení se uskuteuje podle školního vzdlávacího programu, který musí být v souladu s rámcovými vzdlávacími programy a vytváí si jej každá škola.[8] Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání (RVPPV) vznikl v roce Na základ zkušeností a praxe byl po 3 letém fungování v souladu se zákonem. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon) aktualizován. Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání (RVP PV) je souástí systému vzdlávacích program a vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro vzdlávání dtí pedškolního vku. Tato pravidla se vztahují na pedagogickou innost probíhající ve vzdlávacích institucích zaazených do sít škol a školských zaízení.[40] Zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon) Tento zákon vycházel z Národního programu rozvoje vzdlávání v R z roku 2001 (tzv. Bílé knihy), Dlouhodobého zámru vzdlávání a rozvoje výchovn vzdlávací soustavy eské republiky z roku 2002, z Programového prohlášení vlády R z ervence 2002, z mezinárodních smluv a ze závazných pedpis EU. Školský zákon nabyl úinnosti [49] 19

20 ást první, 1 vymezuje pedmt úpravy: Tento zákon upravuje pedškolní, základní, stední, vyšší odborné a nkteré jiné vzdlávání ve školách a školských zaízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdlávání a výchova uskuteuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob pi vzdlávání a stanoví psobnost orgán vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. [67, 1] edškolnímu vzdlávání je vnována druhá ást tohoto zákona, zahrnující Cílem pedškolního vzdlávání je rozvoj osobnosti dítte pedškolního vku, podíl na jeho zdravém citovém, rozumovém a tlesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztah. Pedškolní vzdlávání napomáhá vyrovnávat nerovnomrnosti vývoje dítte ped vstupem do základní školy a poskytuje speciáln pedagogickou péi dtem se speciálními vzdlávacími potebami. edškolní vzdlávání je poskytováno dtem ve vku zpravidla od 3 do 6 let. V pípad odkladu povinné školní docházky dítte do vku 7 let. editel mateské školy: stanovuje a zveejní termín a dobu pro podání žádostí o pijetí dtí k pedškolnímu vzdlávání do následujícího školního roku, rozhoduje o pijetí dítte do MŠ, popípad o stanovení zkušebního pobytu dítte, který však nesmí pesáhnout délku 3 msíc. K pedškolnímu vzdlávání se pednostn pijímají dti, které jsou v posledním roce ped zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dít v posledním roce ped zahájením povinné školní docházky pijmout do mateské školy, je obec, v níž má dít trvalé bydlišt, povinna zajistit mu umístní v jiné mateské škole. Dít mže být pijato k pedškolnímu vzdlávání i v prhu školního roku. V msíci ervenci a srpnu je možno pijmout do mateské školy i dti z jiných mateských škol, nejvýše však na dobu, po kterou jiná mateská škola perušila svj provoz. Nesmí však být pekroen nejvyšší povolený poet dtí v mateské škole. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy stanoví vyhláškou. 14/2005 Sb., o edškolním vzdlávání podrobnosti o podmínkách provozu mateské školy, organizaci edškolního vzdlávání, zajištní bezpenosti a ochrany zdraví dtí, jejich stravování a další speciální péi o dti. [67] 20

21 2.1.3 Vyhláška. 14/2005 Sb., o pedškolním vzdlávání Tato vyhláška nabyla úinnosti dnem 11. ledna 2005 a je souástí zákona. 561/2004 Sb., školského zákona. Provoz mateské školy Mateská škola spolupracuje se zákonnými zástupci dítte a dalšími FO a PO s cílem vyvíjet aktivity a organizovat innost ve prospch rozvoje dtí, prohloubení vzdlávacího a výchovného psobení MŠ, rodiny a spolenosti. Lze zizovat mateské školy s: celodenním provozem poskytuje vzdlávání v délce od 6,5 hodiny do 12 hodin denn, polodenním provozem poskytuje vzdlávání nejdéle 6,5 hodiny denn, internátním provozem poskytuje celodenní vzdlávání i noní péi, v této škole lze zídit tídy s celodenním nebo polodenním provozem.[59, 1] Organizace mateské školy Školní rok trvá od 1. záí do 31. srpna následující roku. edškolní vzdlávání má 3 roníky: v 1. roníku MŠ se vzdlávají dti, které v píslušném roce dovrší vku 4 roky, ve 2. roníku MŠ se vzdlávají dti, které v píslušném roce dovrší vku 5 let, ve 3. roníku MŠ se vzdlávají dti, které v píslušném roce dovrší vku 6 let a ti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Do jedné tídy lze však zaadit dti z rzných roník. [59, 1a] Poty pijatých dtí ve tídách V mateské škole s jednou tídou mže být umístno nejmén 15 dtí, se dvma a více ídami nejmén v prru 18 dtí ve tíd. Pokud je v obci pouze jedna mateská škola s jednou tídou, povolený minimální limit je 13 dtí, se dvma tídami nejmén v prru 16 tí ve tíd. ídu mateské školy je možno naplnit do potu 24 dtí. Pokud školu navštvují dti se zdravotním postižením, limit stanovený pro jednu tídu je v potu od 12 do 19 dtí. [59, 2] 21

22 erušení nebo omezení provozu mateské školy Provoz mateské školy je možno omezit nebo perušit v msíci ervenci a srpnu nebo v obou msících. Rozsah omezení stanoví editel spolu se zizovatelem školy. Provoz mateské školy lze omezit i ze závažných technických i organizaních dvod, editel školy však musí toto omezení zveejnit na pístupném míst.[59, 3] Stravování dtí i pijetí dítte do mateské školy se stanoví po dohod se zákonnými zástupci zpsob a rozsah stravování dítte a to tak, aby se dít stravovalo vždy, je-li v dob podávání jídla ítomno. [59, 4] Pée o zdraví a bezpenost dtí Právnická osoba, vykonávající innost mateské školy vykonává dohled nad díttem od doby, kdy jej pedagogický pracovník pevezme od jeho zákonného zástupce nebo jiné povené osoby, až do doby kdy jej této osob opt pedá. Pedat dít povené osob je možné pouze na základ písemného povení zákonným zástupcem. V souvislosti s bezpeností dtí pi pobytu mimo místo vzdlávání, stanoví editel poet pedagogických pracovník a to tak, aby na jednoho pedagogického pracovníka pipadalo nejvýše 20 dtí z bžných tíd nebo 12 dtí ve tíd, kde jsou zaazeny i dti se zdravotním postižením. editel školy mže tyto poty dtí i zvýšit a to podle 5 Vyhlášky. 14/2005 Sb., o pedškolním vzdlávání. [59, 5] Úplata za pedškolní vzdlávání (školné) editel školy stanoví a zveejní msíní výši tzv. školného za pedškolní vzdlávání na období školního roku nejpozdji 30. ervna pedcházejícího školního roku. síní výše školného nesmí pesáhnout 50% skutených prrných neinvestiních náklad PO vykonávající innosti mateské školy, které pipadají na pedškolní vzdlávání dítte. Školné se stanovuje pro píslušný rok pro všechny dti mateské školy ve stejné msíní výši. Od školného je osvobozen: zákonný zástupce dítte pobírající pravidelnou dávku pomoci v hmotné nouzi, zákonný zástupce nezaopateného dítte, náleží-li tomuto dítti zvýšení píspvku na péi, 22

23 rodi, kterému náleží zvýšení píspvku na péi z dvodu pée o nezaopatené dít, fyzická osoba, která o dít peuje a pobírá dávky pstounské pée. [59, 6] 2.2 Financování a hospodaení mateských škol Tato podkapitola se zamuje na financování a hospodaení mateských škol jako íspvkových organizací Financování mateské školy izovatel mže píspvkové organizaci poskytovat investiní píspvek nebo píspvek na provoz, stanovit hospodáský výsledek organizace, rozhodnout o rozdlení zlepšeného hospodáského výsledku mezi fondy, požadovat odvod ásti provozních výnos do vlastního rozpotu. [36] Mateská škola získává finanní prostedky ze dvou hlavních zdroj. Prvním zdrojem jsou finanní prostedky ze státního rozpotu z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy, prostednictvím krajského úadu na pímé náklady na vzdlávání a poskytování školských služeb. Závaznými ukazateli jsou limity prostedk na platy a prostedk na ostatní platby a na poet zamstnanc. Odbor školství krajského úadu idluje školám finanní prostedky na mzdy pracovníkm, náklady na uebnice, školní pomcky a školní poteby, náklady na zdravotn postižené žáky a úelové investice z rozpotu MŠMT. Finanní prostedky jsou poskytovány v závislosti na potu žák a výši nákladovosti. Rozpis finanních prostedk na jednotlivé Odbory školství krajských úad jsou realizovány pomocí normativní metody. Normativy jsou republikové a krajské: Republikové normativy stanovuje ministerstvo, jako prrný píspvek státu na výši výdaj pipadajících na vzdlávání a školské služby pro jedno dít, žáka i studenta píslušné vkové kategorie v oblasti vzdlávání. Celkový objem neinvestiních výdaj se lení na mzdové prostedky, odvody a ostatní neinvestiní výdaje. Slouží pro rozpis finanních prostedk na jednotlivé kraje. Krajský úad pak pidluje finanní prostedky školám podle krajských ukazatel. Krajské normativy stanoví kraj, jako výši výdaj pipadající na jednotku výkonu na kalendání rok v daném kraji. Odbor školství pak rozepisuje finanní prostedky pro školské organizace. Krajské normativy stanovují odbory školství na základ místního dohadovacího ízení, které probíhá mezi Odborem školství a editeli škol a školských zaízení pes úady obcí s rozšíenou psobností. Výše normativ 23