O B Z O R SLÁNSKÝ S L A N Ý P O D V E D E N Í M Z O R Y

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "O B Z O R SLÁNSKÝ S L A N Ý 2 0 0 1 P O D V E D E N Í M Z O R Y"

Transkript

1 S L A N Ý R O Č N Í K 8 R O Č E N K A S P O L E Č N O S T IP A T R IA, V L A S T IV Ě D N É H O M U Z E A V E S L A N É M A S T Á T N Í H O O K R E S N Í H O A R C H IV U V K L A D N Ě Ř Í D Í R E D A K Č N Í R A D A P O D V E D E N Í M Z O R Y D V O Ř Á K O V É O B Z O R SLÁNSKÝ S L Á N S K Ý O B Z O R 3 NA PRAHU 8.R OČNÍKU OBN OVENÉH O SLÁNSKÉHO OBZORU Máme-li vyprovodit na cestu ke čtenáři 8. ročnk obnovenho Slánskho obzoru, je vhodn i v jeho přpadě (jako tomu bylo v mnoha přpadech jiných) podotknout, že se tak děje na prahu jedenadvacátho stolet a třetho tiscilet. Navc tohoto roku společnost Patria, která stoj u kolbky obnovenho Slánskho obzoru, si připomná desát výroč svho vzniku tomu je však věnována pozornost v jin části Slánskho obzoru v jeho Kronice. V návaznosti na uvedená kalendářn data jsme z pohnutek zvdavých i citových vzali do rukou Slánský obzor sto let starý, abychom se podvali, jak naši předchůdci uzavrali v kronikářskm záznamu posledn roky končcho devatenáctho stolet a jak vzhlželi ke stolet nadcházejcmu dvacátmu. Množstv údajů, kter dokázali shromáždit o královskm městě Slanm a o slánskm venkovu za lta 1899 a 1900, je ohromujc. Podrobně zaznamenali, jak v roce 1900 vypadal v královskm městě Slanm pohyb obyvatelstva, jak pracovalo obecn zastupitelstvo, městská rada, jak vypadal účet městsk obce, jak se činilo okresn zastupitelstvo, okresn hejtmanstv, jak pracoval okresn soud, peněžn ústavy a všechny úřady zde sdlc, jak se snažila bezpečnost a jak prosperoval průmysl. Obzvlášť důkladně zmapovali vešker školstv, zdravotnictv a lidumilná opatřen. S amostatnou kapitolu tvoř pasáž popisujc, jak město a jeho okol žilo po stránce osvětov, kulturn a společensk, pro což zvolili přznačný název Pokrokový ruch. Je to přehldka obrovsk aktivity, v nž nechyb dlouhá řada přednášek pořádaných ve Slanm i na slánskm venkově, divadeln představen, koncerty, slavnosti při různých jubilech a na paměť významných událost. Kulturn a osvětový profil města formovalo muzeum, knihovna, množstv vzdělávacch

2 kursů a několik destek spolků v čele se Sokolem, Občanskou besedou, zpěváckým spolkem Dalibor, muzejnm a literárnm spolkem Palacký, Spolkem divadelnch ochotnků, Budč slánskou, vzdělávac besedou Omladina, Občanským klubem, politickým spolkem Osvěta, Dělnickou jednotou, Hospodářsko-průmyslovým spolkem, Řemeslnickou besedou a dalšmi. Zábavu a rozptýlen poskytovaly plesy, bály, sokolsk šibřinky, letn slavnosti i různá sportovn klán většinou pod záštitou Tělocvičn jednoty Sokol. Za zmnku ještě stoj, že ve Slanm na přelomu stolet vycházely někter časopisy a různ publikace. Byly to: Svobodný občan (ročnk 30.), Světlo (ročnk 23.), Slánský obzor (ročnk 9.), Úředn list (ročnk 8.). Nechyběly výročn zprávy slánských škol a publikace s regionáln tematikou. Ačkoliv výčet činnosti potvrzuje velkou aktivitu, neznamená to, že každý počin byl úspěšný. Trpkou zkušenost se stal nezájem o čtárnu v mstnostech veřejn knihovny, která vznikla z popudu spolku Palacký. Ve výročn zprávě se pravilo: Ač dvře čtárny otevřeny každmu, přece nebylo tto přležitosti ke vzdělán až na nepatrn výjimky použito. Čtárna byla zakrátko zrušena. 4 S L Á N S K Ý O B Z O R Takových zklamán bylo vce, ale pravdou je, že se iniciátoři těchto záměrů nevzdali, přicházeli s novými nápady u vědom, že někter z těchto zasvaných semnek přece jen vzklč což se tak stalo. Tm jako by i nám poslali povzbuzujc vzkaz: I když narazte na potže, nevzdejte to! I když se hned napoprv něco nepodař, zkuste to znova! Buďte aktivn! Naši předchůdci, kteř založili Slánský obzor a po dlouhá lta o jeho existenci pečovali, se řdili myšlenkou J. J. Rousseaua: Žt, to nen dýchat, nýbrž jednat... A dnes na prahu jednadvacátho stolet nám i přes vzdálenost sto roků vzkazuj, abychom se tou myšlenkou nadále řdili má totiž trvalou platnost. Zora Dvořáková 5 JAN ANDERLE, M ARTIN JEŽEK Výzkum s tředov ěkho domu v Sakách u Slan ho Usedlost čp. 2 v Sakách (okr.kladno), kter á uzavr á od jihoz ápadu náves, sest ává z několika hospod ářsk ých budov a obytn ho staven (obr.1a, b). V roce 1987 byla pro hodnotu sv klasicistn zástavby prohl ášena za kulturn památku. Tehdy však je št ě nikdo netu šil,jak á vzá cnost se pod fas ádou obytn ho staven ve skute čnostiskr ýv á. V roce 1999 byly pi ř stavebn ch úprav ách sejmuty omtky a v interi ru obytn budovy, v hlavn mstnosti,se objevildoposud nejstar š zná m ý stojc pozů statek vesnick ho domu v Čechá ch část rouben jizby z přelomu 15. a 16. stolet. Dky pochopen nov ho majitele objektu byl zah ájen stavebn ě historick ý pr ůzkum, na kter ý navá zal výzkum archeologick ý. Nečekan á zjit š ěn pisp ř ěla podstatn ě nejen k dějin ám okol Slan ho, ale ik pozn án doposud nedokumentovan ho způ sobu zsk ává n nerostn ých surovin ve st ředov ěkých Čech ách 1). S T A T Ě A P O J E D N Á N Í Obr. 1a: Saky, já dro vsi podle katastr áln mapy z roku Uvedena domovn popisn á čsla. Obr. 1b: Saky, čp. 2, vyzna čena poloha usedlosti. a b 6 S L Á N S K Ý O B Z O R V podlaze obytn mstnostise po zači št ěn rý soval objekt ováln ho půdorysu o pr ů měru přibli žn ě 3,05 m a ž 3,65 m (obr.4, 6). Dvě ma protilehl ými sondami byla výpl ň objektu zkoum ána a ž na úrove ň jeho dna, tvo řen ho podlo žn pskovcovou ská lou. Z výpln ě objektu, sest ávajc z početn ých zásypov ých vrstev (obr.5), byly vyzdvi ženy zlomky keramiky ze 13., 14. a 15. stolet. Při okrajch já my v jej úrovni při povrchu ter nu le žely st řepy z stolet, mezi nimi ifragmenty kamnov ho kachle (obr.7 vpravo naho ře). St ěny já my se mrn ě sva žovaly, v nejni žš části,kopan do ská ly, však jihoz ápadn st ěna vyb hala a ž pod

3 nenaru šen podlo ž. V tomto mst ě, nezapln ěn m zásypem, dochá zelo k prokles ává n výpln ě objektu. Při zapl ňov án prohlubn ě v ran m novov ěku se zde ocitly izlomky ran ě novov ěk keramiky. Na dn ě objektu le žela železn á motyka (obr.8, 9a) se zbytky dubov násady (obr.9b). Podobn nástroje byly ve st ředov ěku použv ány k hornick ým pracem. Stopy sek án ostr ým nástrojem byly patrn ina skalnat ých st ěnách objektu. Jeho dno le želo pibli ř žn ě 4,4 m pod dochovanou úrovn ter nu v obytn mstnosti. Výpl ň já my obsahovala zna čn množstv přrodn ch konkrec nepravideln ho tvaru a rozli čn velikosti.jejich rozbor umožnilodhalitn ěkdej š účel odkryt situace. Che mick á a rentgenometrick á anal ýza vybran ých konkrec prok ázala zvýš ený obsah železa. Někter ze vzork ů obsahovaly a ž 29 % užitkov slo žky. Nositeli železa byly miner ály goethita limonit.zv ýšen ý výskyt železa v okol Sak zjistilji ždřvě j š geologick ý prů zkum zaměřen ý na jin potenci áln suroviny Obr. 2: Saky, čp. 2, pohled na obytn staven od východu v pr ůběhu archeologick ho výzkumu v roce 1999 S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 7 vhodn pro těž bu. Při ter nn ch úprav ách prostranstv severoz ápadn ě od obytn ho staven byla registrov ána podobn á situace. K jej mu časov mu zař azen pisp ř ěly opět zlomky keramiky z 13., 14. a 15. stolet. Nen vylou čeno, že v okol obytn budovy nebo icel usedlostijsou pod povrchem ter nu skryty dal š objekty t ho ž charakteru. Význam tě chto poznatk ů vystupuje při konfrontaci s ran ě st ředov ěký mi psemn ý mi prameny k okol Sak. V 11. stolet žiliv nedalek m Knov zi "rudnici" 2). K prvn tetin ř ě 13. stolet je dolo žen název sousedn vsi Jemnky 3),odvozovaný od lid pracujc ch v jam ách. Šachtice odkryt v Sakách jsou svě dectv m způsobu těž by, jak ý z česk ých zem doposud nebyl dolo žen. Přpovrchov á ru čn těž ba nebo pokusy o zsk án rentabiln rudy zřejm ě prob haly v mstech zvýš enho výskytu železit ých konkrec. Takov anom álie bylo možno v ter nu snadno rozpoznat. Jednoduch á horn dla byla po exploataci lehce dostupn ých poloh opou št ěna. Uveden psemn prameny naznač uj, že jejich využ ván mohlo být důle žitou součá st ekonomiky zázem ji žran ě stř edově kho Libu šna4).k jeho slu žebn mu zázem se ostatn ě krom ě ozna čen Jemnky vztahuj iná zvy vs v okol Sak: Pchery (vý roba pohár ů), Vinaice ř (pě stov án vna) ad. 5).V ýznam rudonosn ých poloh však nezaniklani pozd ěji,jak ukazuje přtomnost keramick ých zlomk ů z vrcholn ho st ředov ěku ve výplni objekt ů odkryt ých v Sakách. Archeologick ý výzkum přinesl nejstar š doposud zná m doklady st ředov ěk ho os dlen ze Sak, reprezentovan keramick ý mi zlomky z 13. stolet. V dochovan ých Obr. 3: Saky, čp. 2, severov ýchodn st ěna býval jizby s dymný m oknkem, stav před restaurov ánm (ozna čeno šipkou) 8 S L Á N S K Ý O B Z O R psemn ých pramenech pitom ř Saky vystupuj teprve k záv ěru 14. stolet 6).Zm něn st řepy le ž v druhotn poloze, v zásypu mlad šch objekt ů. K jejich zapln ěn došlo podle nejmlad š slo žky keramick ho invent áře z vlastn výpln ě někdy v pr ůběhu 15. stolet. Dosp vá me tak k ot ázce př m souvislostiz ániku těž ebn šachty se zřzen m staveni št ě zčástidochovan ho srubu, budovan ho kolem přelomu 15. a 16. stolet. Jedna z jeho st ěn výpl ň ji žzasypan ho objektu překryla. Zachovan částijizby, jej ž půdorys čin 5,5 m x 6 m, byly roubeny z kmenů jedle o pr ů měru kolem 30 cm (obr.3). Dendrochronologick ý rozbor ur čiljako datum jejich smýcen sezonu na přelomu let ).Ke stavb ě pak s ohledem na prosych áván dřeva došlo někdy v letech Spáry mezi kul áči byly ut ěsn ěny mechem, přes n ě byla přemazána hlna s př měs plev. Severoz ápadn a severov ýchodn st ěny původn srubov stavby se dochovaly t m ěř kompletn ě, včetn ě stop po bidlech, lavicia dal š m vybaven interi ru. Sest ávaj z 11 kul áčů sahajc ch do výše bezmála 4 m. Z původn jihoz ápadn a jihov ýchodn stě ny zbyly jen fragmenty, jejich ž rozsah však dovoluje rekonstruovat někdej š podobu jizby. Částikulatin obr ácen do interi ru jsou na povrchu začern ěn. V mstech mezi obě ma pr ůčeln mi okny, v úrovni nad jejich horn špaletou, je dochovan mal ok nko, dočerna zač azen (obr.3 ozna čeno šipkou). Tyto poznatky vedou Obr. 4: Severov ýchodn kout srubu v pr ůběhu výzkumu těž ebn šachty S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 9 Obr. 6: Půdorys interi ru srubu s vyzna čen m archeologick ých sond

4 a obrysem těž ebn šachty Obr. 5: Profiljihoz ápadn části šachty s ozna čen m jednotliv ých vrstev, pohled od severoz ápadu k záv ěru o dymnm či polodymn m provozu v původn jizb ě, ze kter se kou, ř hromad c se pi ř stropu a ohřvajc vzduch v nižš ch partich interi ru, odvá děl mal ým oknkem v pr ůčel. Vývoj omtek inález zlomk ů renesan čnho kachle v dodate čn m zásypu deprese uprost řed mstnostinazna čuj, že v pokro čil fá zi 16. stolet prob ěhla prom ěna jizby ve svě tnici.v konstrukc ch se to projevuje odstran ěn m bidel.dymný provoz byl tehdy přenesen do čern kuchyn ě, ustaven v zadn partiin ěkdej š sn ě. Součást interi ru svě tnice se stala kachlov á kamna, z nich ž byl dý m odvá děn kom novou šachtou. Mstnost byla vyblena a stala se svě tlou (odtud svě tnice). Patrn ě teprve dodate čn ě byl srub obezd ěn. Výsledky stavebn ě historick ho výzkumu pak umožňuj rekonstruovat imlad š fá ze vývoje staven (viz 10 S L Á N S K Ý O B Z O R Anderle Jež ek Zavř el 2000). Ve zkouman usedlostinebyly zjit š ěny stopy pozdn ě gotick ho zdě nho stavitelstv. V nejbli žš m okol přitom jsou dochov ány fragmenty vysp ěl stavebn kultury pozdn ho stolet 8). V sou časn dob ě prob h á restaurov án vzá cn budovy, na n ž m á podstatn ý podl majitelusedlosti.k objevu neč ekan ých skute čnost přisp ěla pozornost památk ářů, směrovan á původn ě jin ý m zájme m. St ěž lze odhadnout, kolik obdobn ých památek zásadn ho významu se dnes skr ýv á pod vce či mn ě nápadnou fas ádou řady dom ů na Sl ánsku a kolik jich v sou časn dob ě zanik á. Bez šťastn souhry okolnost, zejmna vst řcn ho přstupu majitele objektu a projektanta rekonstrukce by bez povš imnut mohl zaniknout jak pozů statek nejstar š stojc venkovsk zástavby zná m ý z našich zem, tak dosud jedin ý, velmi významn ý doklad specifick ho způsobu zsk áván železn rudy ve st ředov ěkých Čech ách. Obr. 7: Vybran zlomky keramiky s ozna čen m vrstev, z nich ž byly vyzdvi ženy S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 11 Obr. 8: Železn á motyka po konzervaci Obr. 9: Nejni žš část těž ebn šachty. Na dně patrn á železn á motyka (a) se zbytky dubov násady (b). 12 S L Á N S K Ý O B Z O R Poznámky: 1) Podrobn ějiviz Anderle Ježek Zavřel ) CDB I, č. 387, s ) CDB II, č. 378, s ) Viz Anderle Ježek Zavřel 2000, ) Krzemie ńska Třeštk 1965, ) A Č 31, č. 35, s ) Kyncl ) Saky čp. 12, Pchery, Hu mny ad.,viz Škabrada Dost ál 1984, 119, Prameny a literatura: A Č: Archiv česk ý 31. Prvn kniha provolac desk dvorsk ých z let , ed. G. Friedrich, Praha Anderle, J.,Je žek, M., Zavřel,J. 2000: Prů zkum selsk usedlosti čp. 2 v Sakách na Sl ánsku, Prů zkumy památek VII/1, C DB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I:ed. G. Friedrich, Praha ; II:ed. G. Friedrich, Praha Krzemie ńska, B., Třeštk, D. 1965: Přemyslovsk á hradi št ě a slu žebn á organizace přemyslovsk ho st átu, Archeologick rozhledy XVII, Kyncl,J. 2000: Dendrochronologie rouben ho domu čp. 2 v Sakách, Prů zkumy památek VII/1, Škabrada, J.,Dost ál,p. 1984: Pozdn gotika ve vesnick ých usedlostech na okrese Kladno, in:urbes mediiaevi investigationes

5 archaeologicae, Praha, S T A T A P O J E D N N Ě Á Í 13 STANISLAV KRAJNÍK VLADIM ÍR PŘIBYL Přspěvek k renesan čn m dějin ám kostela N e js v ě t ě j š Tr o jic e v e Slan m Dnes znovuožvajc kláštern kostel Nejsvětějš Trojice ve Slanm představuje nejen pozoruhodnou architekturu renesance a baroku, ale je i němým svědkem pohnutých dějin města a celho okol. Jeho renesančn jádro nám připomná velký rozkvět města před rokem 1620, kdy Slánšt stáli na straně stavů, a to v přkr opozici s nedalekým katolickým martinickým Smečnem. V době katolick reformace přecház Slaný do držen právě Martiniců, kteř sem uvedli františkány. Ti kostel zahrnuli do nově vystavenho konventu, pozdějšho důležitho duchovnho centra kraje. Františkáni zde sloužili mše svat až do osud14 S L Á N S K Ý O B Z O R n noci ze 13. na 14. dubna 1950, kdy byli násilně vystěhováni a internováni.1) V dalšm obdob, kdy byla snaha zlikvidovat duchovn vědom národa, se několika obětavým lidem přece jen podařilo klášter zachovat a závěrem osmdesátých let je dokončena i záchrana ohroženho kostela. Přtomnost zase vypovdá o osudech česk společnosti po roce 1989, kdy se duchovn aktivity nových majitelů bosých karmelitánů postupně stávaj běžnou součást života Slanho a okol. Hřbitovn kostel Nejsv ět ěj š Trojice 2) vzniklpo zalo žen nov ho hřbitova ve Slan m, nebo ť star ý hřbitov okolo kostela sv. Gotharda nesta čilpot řebá m města už ani ve st ředov ěku. 3) Proto tak obec zakoupila v roce 1571 pozemek, jen ž byl teprve roku 1579 o svá tcch svatodu šnch slavnostn ě vysv ěcen. Kdy byla stavba zah ájena, zat m nev me, nicm n ě se uvád, že začal mistr Wolf pro chr ám tesat ká men. 4) V roce 1585 musela být hrub á stavba dokon čena, nebo ť tehdy uzav řelisl ánš t radn dohodu s roudnick ý m mistrem Janem Hoffmanem5)o zhotoven krovu a následn m pokryt střechy šindelem. Předpokl ádá me, že ji žv t dob ě měl kostel podobu, kterou zachytilna kresb ě kolem roku 1600 Willenberg, 6) by ť zat m nebyl zaklenut,chyb ěla řada architektonick ých prvk ů a nebyl upraven interi r.z mněn á smlouva vypov dá o krovu nad lod a kněžištěm,vžce se zvonkem,věžch kostela, v nich ž byly upraveny hranice pro nov zvony.st řecha byla pokryta šindelem nat řený m červenou (!)barvou. Psemn prameny nav c nazna čuj, že po roce 1585 došlo v budov án chr á mu k dlouh odmlce a teprve rok l598 zahajuje kr átk, v podstat ě dvoulet obdob, kdy byl hřbitovn kostel v podstat ě dokon čen. V t to dob ě se toti žuj m á stavby Vlach Jacopo Mazzetti,7) jeden z mnoha putujc ch vla šsk ých stavitel ů v tehdej šch Čech ách. Z roku 1598 se dochovala ismlouva řezan á cedule 8) mezi radn mi a mistrem Jakubem Macetou, kter ý je ve smlouv ě uvá děn jako Vlach z Bušt ěhradu. Přdomek z Bušt ěhradu patrn ě souvis s jeho předch ázejc činnost pi ř úprav ách bušt ěhradsk ho hradu. 9) Sl ánsk ý m radn m předlo žilmistr Jakub Maceta v únoru roku 1598 kresbu s návrhem způsobu zaklenut kostela,co ž bylo odsouhlaseno, a nav c s n m bylo dohodnuto proveden vnitřnch vápenných omtek interi ru. Z původn ho chr á mu se zachoval presbyt ář s upraven ý mi lomen ý mi okny, kter ý svrchu klenou dv ě žebrov klenby s osov ým přetn án m v záv ěre čn m poli.zp ůsob zaklenut chó ru ná m umožňuje udělat si představu io celkov m zaklenut hlavn ho prostoru. Tato etapa prob ěhla poměrn ě rychle, a tak ji žkoncem července ( ) sjednalisl ánšt radn s mistrem Jakubem dal š prá ce zaklenut prostor pod věž,zhotoven omtek (dynchován),položen dlažby v celm kostele.

6 Tehdy bylo tak ujedn áno postaven kruchty,kazatelny a oltáře (patrn ě kamenn menzy). A proto že pr ůčel kostela ji žnepř zniv ě poznamenala pově trnost, bylo mistru Jakubovi ulo ženo opravit pilře,a to iv souvislostise stavbou le šen pro sklen áře. Prá v ě se sklen ářem Lorencem ze Star ho Města pra žsk ho a pra žsk ým mal řem Janem Svčnkem bylo jedn áno ji žpočá tkem měsce, pi ř čem ž s prvn m o zasklen chr ámových oken do olova a druh mu byl odsouhlasen návrh na vý malbu interi ru ( prutov án barvami ).Zat mco sklen ářsk pr áce pra žsk ho mistra dávno zanikly,zachovala se alespo ň část malby na klenb ě pod hlavn v ěž kostela, kde hřeb nky renesan čn klenby, vrcholc hodnotnou kamennou růž ic a dosedajc na čabrakov konzolky, zhodnocuje dekorativn malba.10) Znak krej čovsk ho cechu s uveden m r.1594 nad vnit řn m port álem nazna čuje spš e zásluhy korporace na stavb ě městsk ho kostela než S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 15 S mlouva mezi městem Slan ý a Janem Hoffmanem z roku 1585 dataci mal řsk výzdoby, kter á mohla vzniknout a ž po zaklenut předs n ě v roce Následujc ho roku v srpnu 1599 sjednaliradn s mistrem Jakubem str žen star a vystavěn nov ohradn zdi hřbitova s troj mi dve ř mi se štty. Na Wil 16 S L Á N S K Ý O B Z O R S mlouva mezi městem Slan ý a Jakubem Macetou z roku 1598 S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 17 lenbergov ě kresb ě (na str.13) je patrn á hřbitovn br ána k městu s nazna čený m oblou čkov ý m šttem. Dodnes se zachoval úsek zdi,a to včetn ě dvou renesan čnch epitaf ů. 11) V roce 1600 se pr áce na stavb ě renesan čnho hřbitovn ho kostela chý lila ke konci.v lednu tohoto roku bylo ujedn áno s truhl ářem zhotoven lavic pro muže a ženy, sedes pro duchovn ho a architektury oltáře, o několik dn pozd ějipak s mal řem Janem (patrn ě Svčnkem) 12),kter ý měl na olt áři v duchu luter ánsk ho sola scriptura msto postav svat ých (maňas ů) namalovat Modlitbu Pán ě, Vyzná n vry a Desatero. V červenci (31. 7.) dohodlisl ánš t s vla šsk ý m kamenkem Janem Falkounem zhotoven hlavnho kamennho portálu, který se dochoval do dnešn ch dn ů. 13) Teprve v únoru 1602 pak byly poř zeny nov varhany,kter obstaral kněz Ondřej Franc,a to zárove ň jako věno sv ženě Al žbět ě. Býval ý hřbitovn kostel Nejsv ět ěj š Trojice ve Slan m. Na pr ůčel patrn á renesan čn (kamenn zdivo před r.1587) a barokn etapa (po r.1665). Foto Jaroslav Vyšn 18 S L Á N S K Ý O B Z O R Architektonick ý význam sl ánsk ho hřbitovn ho kostela v jeho renesan čn podob ě, a to ipř es pozd ěj š barokn přestavbu, nazna čuje porovn án s obdobnou stavbou v martinick m S mečn ě. Tamn kostel Nejsv ět ěj š Trojice představuje přes někter spole čn goticko-renesan čn prvky (zp ůsob klenut, kru žby oken) přece jen stavbu umělecky náro čněj š a slohov ě pokro čilej š, inspirujc se vce rom ánsk ý m katolick ý m jihem, co ž odpov dalo ispole čensk ý m ambic m stavebn ka Ji řho Bořity z Martinic. Oprotitradi čn mu a v podstat ě jednoduch mu řešen v Slan m vynik á smečensk ý kostel zejm na progresivn m uplatn ěn m vysok ho řádu hlavn ho pr ůčel s hodnotn ý m port álem. Sl ánsk ý hřbitovn kostel Nejsv ět ěj š Trojice slou žilsl ánsk ý m měšťanů m a ž do roku 1622, pot se stal chr á me m katolick ý m a po roce 1655 sou část nov ho franti šká nsk ho kl áštera 14). Býval ý hřbitovn kostel Nejsv ět ěj š Trojice ve Slan m, klenut kněži št ě Jakub Maceta (1598) Foto Jaroslav Vyšn Prameny k renesančn stavbě kostela Nejsvětějš Trojice ve Slanm Řezan cedule (smlouvy) mezi městem Slaným a Janem Hoffmanem z Roudnice (1585)

7 a Jakubem Macetou (1598) St átn okresn archiv Kladno, pracovi št ě Slan ý; tzv. Miltnerova sbrka, karton č , červenec Lta Pán ě 1585, v pátek po svat m Kyli ánu S mlouva (= 9. /12. července 1585), za purgmistrstv pana s mistrem Janem Ji řka Balasa, projedn áno na rad ě dlo spraven Hoffmanem a uděl án krov ův na nov ý kostel svat Trojice z Roudnice mistru Janovi Hoffmanovi z města Roudnice, st řecha a krov a to tak a na ten způsob: že on, mistr Jan, na kostela takov ý krovy na t m ž kostele st ále, pevn ě, dobř e a na schv álen jin ých dobr ých lid a mistr ův dobr ých a přse žných, tak aby ipod šindel ipod cihlu, kdyby pot řeba byla, býtimohly, udělati. Nejprv krov nad kostelem a nad kůrem a v ně m vžku pro zvonce, krovy na věži a na šneku k n, a ty špi čat, a do t ž věže hranicike tem ř zvon ům, t ž ty zvony vt áhnoutia pově siti, šrouby, kter ých ž v věži nebo kde jinde bude pot řeba, sá m zvrtati a sob ě dátispraviti,ty krovy oupravn ě zla ťovati, šindelem pobti,jej červenou barvou zbarviti,a to všecko, co ž k t mu ž dlu tý ch ž krov ův a hranice nále ž, nádob sv ho iprovaz ů ke všemu užvaje, s dostatkem udělatia spraviti,aby na ni čemž žádnho nedostatku se vyhledatia nadjti(sic!) nemohlo. A pakliby se co toho jak ho nedostatku našlo, kdy žby t ž krovov ji žpostaven byli,aby na to misti ř přse žn odkudkolipovol áni byli,a cožby za nedostatek uznali,to on Jan na svů j náklad vopravitia spravitise podvolil,a že při t m ž dle sá m ustavi čn ě přtomen býtichce, a žádn mu jin mu ho nesv ěřiti,p řipov ědě l.za kter žto jeho dlo pan purgmistr páni,star š obecn ina mst ě t ho ž zádu š svat Trojice maj dátijemu, Janovi Hoffmanovi,na hotov sum m ě, bez všech přdavk ů a př měnk ů 280 kop m. Na kterou ž sum mu pi ř acm (= actum) smlouvy zavd áno 10 kop m. A co se kdy dále na tou ž sum mu dávatibude, to se na tě chto cedulch řezan ých mezi stranami pro lep š jistotu toho všeho zdě lan ých, poznamen ávatim á. Stalo se lta a dne uts (= ut supra). 1598, únor Lta Pán ě 1598, v pátek den s. panny Doroty S mlouva s Vlachem (6. února 1598), za purgmistrstv pana Jana Jakubem Macetou Hlineck ýho projedn áno v mst ě radn m dlo, klenut z Bušt ěhradu kostela nov ho svat Trojice, mistru Jakubovi Maczeto, Vlachu z Bušt ěhradu, a to tak a na ten způ sob: že on, mistr Jakub Maczeto, na t ýž kostel S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 19 tak na tu formu, jak ž jest panu purgmistru pánů m na papř e vyrejsovan ho způ sob klenut přednesl a ukázal,st ále, pevn ě, dobře, na schv álen jin ých dobr ých, poctiv ých lid, cihlami sklenouti,m sto prutov án vápnem od vrchu a ž pr áv ě dol ů do země obvrci a vydynchovatiivybliti.co ž on, mistr Jakub Maczeto, k sob ě pijav ř še, pipov ř ěděl, že chce pi ř takov ým dle a klenut pi ř čeledi sá m osobn ě přtomen býtia to všecko dobře, bytedln ě, jak na dobr ho a poctiv ho člov ěka a řemesln ka nále ž, spraviti,tak aby nebylo pot řeb o č k ně mu se domlouvati.za kterou žto pr áci jeho a dlo pan purgmistr páni,p áni star š obecn maj jemu, mistru Jakubovi,beze všech jin ých přdavk ů dvě st ě kop mšeňský ch dáti,a to t m způsobem, kdy ž bude dělatika ždho tý hodne, jak mnoho čel ádky bude mti,m á jemu vyd áváno býti.a co se kdy na tou ž sumu dávatibude, to se na tě chto cedulch

8 řezan ých mezi stranami pro lep š toho všeho jistotu sdě lan ých, m á poznamen ávati.stalo se l ta a dne svrchu psan ho. Lta 98, v pátek po s. Školastice zavd áno mistru Jakubovi na předepsan dlo 10 kop mšeňsk ých Item v pátek, den s. Stanislava, dáno 6 kop mšeňský ch Item v neděli,den s. Trojice 6 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Trojici10 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Urbanu 15 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Marcellu 7 kop mšeňský ch Item v sobotu po s. Medardu 20 kop mšeňský ch Item v sobotu po s. Vtu 30 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Janu Křtiteli18 kop mšeňský ch Item v sobotu, den s. Prokopa 15 kop mšeňský ch Item v sobotu po s. Prokopu 10 kop mšeňský ch Item v sobotu po s. Mark t ě 8 kop mšeňský ch Item v sobotu, den s. Jakuba 10 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Jakubu 12 kop mšeňský ch Item v sobotu po Památce prom ěněn K. P. 12 kop mšeňský ch Lta 98, v pátek po s. M ář Magdal n ě (24. 7.),pan purgmistr páni,p áni star š obecn zjednaliostatn dlo v kostele nov m s. Trojice mistru Jakubovi Vlachu, zejmna toto: jeden sklpek nad kaplou a dva v věži že m á sklenouti,potom kruchtu a kazatelnicipostaviti,to vše vydynchovati a vybliti,k ůr z nov ý ivš ecek kostel vydla žiti,olt ář 20 S L Á N S K Ý O B Z O R S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 21 postaviti,pil ř e při kostele deš tě m vypran zase vymazatia le šen sklen áři připravitia jin všecko, cokoliv k dostaven t ho ž kostela zapot řeb bude, na msto postaviti,kamen ka k t pot řeb ě sob ě zjednatia jemu platiti.za to všecko pan purgmistr páni a páni star š obecn maj jemu 118 kop mšeňský ch, 4 strychy žita dáti.av šak pi ř tom to jest vym nno, kdy ž kamen k bude tesati,aby se na to pozor měl, kdy kter ho času dělatibude, aby se poznamen ávalo, a co se jemu vyd á od dla, to aby v poznamen án šlo, jestli že by pan purgmistr páni uznali, že by jemu, mistru Jakubovi,nějak ubl žen se mělo st áti,aby jemu to vynahra ženo bylo, že protitomu necht ěj býti. Item v sobotu, den Nanebevzet Panny Marie 6 kop mšeňsk ých Item v sobotu, den St ět s. Jana 6 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Jilj 8 kop mšeňsk ých Item v sobotu po Narozen Panny Marie 5 kop mšeňsk ých Býval ý hřbitovn kostel Nejsv ět ěj š Trojice ve Slan m, hlavn port ál od Jana Falkouna (1600) Foto Jaroslav Vyšn 22 S L Á N S K Ý O B Z O R Item v sobotu v viglii s. Matou še 10 kop mšeňsk ých Item v sobotu, po s. Matou ši 3 kopy mšeňský ch Item v sobotu po s. Václav ě 10 kop mšeňský ch Item v sobotu po s. Divi ši 10 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Havlu 10 kop mšeňský ch

9 Item v sobotu po s. Lukáš i 10 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Šimonu Judovi 10 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Martinu 10 kop mšeňský ch Item v sobotu, den Obětov án P. Marie 8 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Barbo ře 5 kop mšeňsk ých Item v sobotu po s. Lucii3 kopy mšeňsk ých Item v sobotu po Nov m lt ě 3 kopy mšeňský ch Item v sobotu po s. Šťastn ým 4 kopy mšeňsk ých Item v sobotu po s. Pavlu na V. O. 4 kopy mšeňsk ých Item v sobotu po s. Zuzan ě 4 kopy mšeňsk ých Facitv šeho 318 kop mšeňský ch Solutum. Manuál radn (acta forensia) St átn okresn archiv Kladno, Archiv města Slan ho, sign. 54/ , únor Páni star š obecn a volenci bylido raddy povol áni, Jedn án a tu jednalidlo klenut v kostele S. TrojiciJakubovi s Jakubem Macetovi Vlachu, kter ýž aby od kůru a ž do konce Macetou.sklenul,od toho maj mu dáti200 kop m. On aby Zápis z jedn án zjednal rukojm ě, že t ž klenut na schv álen dobr ých městsk rady mistr ův, jak ž mustr uká zal,ud ělatichce a uděl á, ff6. ipsa die a vápnem obmete a vobl od vrchu a ž do zem ě. S. Dorotheae Platitise mu m á podle řezan ých cedul každ ho anno 1598 tý hodne po 15 kop ách m. Klenoutim á do polovice (= 6. února 1598) nejprv,a kdy ž to dokon á, tehdy druhou polovicikostela. /Ne čiteln á margin áln pozn ámka/. K tomu ozn ámil t ýž mistr Jakub, že 9 kop prken dlouh ých na pokš tele, 8 tr ámův vpě tmectma loket,it.10 tr ámův v 23 loket.it.5 tr ámův v 22 lok. It.5 tr ámův v 16 loket.it.dv ě kop ě krokv vrchn ch /ne čiteln ý text/toliko po 2 stran ách tesan ých mocných. It. 15 kop hřebk ů. It.100 tisc cihel,a 100 džber ův vápna, pot řeba bude, a co nejd řv páni s pot řebami nahotov ě budou, že on se hned do dla dátichce. 1598, únor Páni star š obecn a volenci do raddy jsou povol áni, Jedn án a na tom se s panem purgkmistrem a pány snesli, s Jakubem že Jakuba Maceto, mistra Vlacha, kter ý klenut Macetou. Zápis kostela S. Trojice zjednal,bez rukojm připustiti z jedn án městsk k t mu ž dlu cht ěj a jemu se důvěř uj. Jako ž pak S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 23 rady ff.6. post imistr Jakub Maceto jest připov ědě l,toho jest tak Invocavitanno s pány smluvilna schv álen dobr ých mistr ův 1598 udělati.na potvrzen toho ruku jest podal panu (= 13. února 1598) purgkmistru, na mst ě v š obce. 1598, červenec Janovi Svčnkovi a Lorencovi mal ři z Prahy Jedn án s mal řem projedn áno dlo malov án v klenut kostela Janem Svčnkem S. Trojice, prutov án s barvami, jak ž mustr uká zali, a Lorencem.se čty ř mi figurami, kter se jim o Zjeven S. Trojice Zápis z jedn án vyk áž, a to pokud stolice klenut jdou. Za kter žto městsk rady ff.4. dlo dáno jim býtim á sto kop a 10 kop m š. ipsa die S. Kiliani anno 1598 (= 8. července 1598) 1598, červenec Lorencovi sklen áři z Star ho Města Pra žsk ho Jedn án se projedn áno dlo skeln ch voken v kostele S. Trojice, sklen ářem za kter žto dlo 45 kop m. dáno jemu, a jestli že to Lorencem.mistrovsky ve všech voknech uděl á, tehdy že mu Zápis z jedn án 5 kop m. pid ř áno býtim á, však on Lorenc z obecn ho Býval ý hřbitovn kostel Nejsv ět ěj š Trojice ve Slan m. Hlavn port ál od Jana Falkouna (1600) detail.

10 Foto Jaroslav Vyšn 24 S L Á N S K Ý O B Z O R městsk rady volova a cejnu sá m sob ě volovo tá hnouti,a toliko ff.6. post dr át mosazn ý k heft ům dátipovinen bude. S. Kyliani 1598 (= 10. července 1598) 1598, červenec Jakub Vlach zjednal od pana purgkmistra pánů v Jedn án v přtomnostip. star šch obecn ch, sklenouti s Jakubem kruchtu na pil ře a kavince ř v tesan ý m kameni,t ž Macetou.udě lá n kazatedlnice dvojit, ý it.dva sklepy v věži, Zápis z jedn án s obmtkou, vydla žen m, t ž kostela všeho od olt áře městsk rady v kůru kamenem, a od stupn ě do kostela ostatek ff.6. post vše vydl áždě n cihlou. It.zhotoven olt áře druh ho S. Mariae na msto vyk ázáno. Sum mou co by ji žpi ř t mž Magdalenae kostele vypraviti,t ž ile šen sklen ářů m a mal řů m Anno 1598 děl án, zapot řeb bude, od toho m á se mu dáti (= 24. července 100 kop a 4 strychy žita. K tomu jest přpov ěď 1598) mu učin ěna, jestli že by na tom jakou škodu nsti měl, že páni jeho škody žádatiner áč. 1599, květen Mistr Jakub Maceto Vlach ohl ášen sv učinil, Jedn án poně vad ž to dlo u S. Trojice v kostele podle jedn s Jakubem idruh smlouvy dodě lal a dokonal,jejp ánů m Macetou.vyk ázal,aby jemu vysv ědčen fedrunk bylo dáno Zápis z jedn án hodnov ěrn. Nicm n ě že jest mimo to, co jest jemu městsk rady přes smlouvu obil ze dvoru obecn ho svěř eno, feria 2. post nemohl podle t smlouvy na sum m ě pr áv býti, Ascensionem žádaje pp., aby jemu to obil passerovali,a to Do mini anno k tomu, co z lá sky cht ěj, pidali,a ř tovary šů m 1599 (= 24. kvě tna jeho na pivo (ne čit.slovo) dali. Po vystoupen 1599) a zase vstoupen jeho z uváž en pana purgkmistra a pánův ozn ámeno: že to dlo dobře od mistra Jakuba Maceta v kostele S. Trojice podle smlouvy jedn idruh dokonan se pij ř m á, a poněvad ž prav, že jest na tom dle podle list (?) smluv pr áv býtinemohl,tehdy to obil, kter jest z dvoru obecn ho vzal,jemu se passeruje, a k tomu ticeti ř kop m š. pid ř áv á, aby z tě ch, co se mu lbitibude, tovary šů m svý m dal. Jakub Maceto z takov povolnostipp. uctiv ě podě koval a připov ědě l, s ochotnost tto ý obci řemeslem svý m v mrnosti posluhovati. 1599, srpen Jakubovi Macetovi mistru Vlachu zjedn ána ze ď při Jedn án kostele S. Trojice tak, jak ž mu jest vyk ázá no od s Jakubem pana purgkmistra a pánů v, aby jizboila ř zase Macetou.vystav ěl s obmtkou a troj mi dve řmi, od ltra á má Zápis z jedn án se mu po 30 d. m. platiti,nadto 4 strychy žita, městsk rady 1 strych je č mena a 1 vě rtelhrachu přidati.kde ž ff.6. post mistr Jakub uvolilse nad dve ř mi aneb vraty štty S. Bartholomei podle mistrovstv sv ho udě lati. Grunty vybrati Anno 1599 náden ci maj, kter ým úředn k platitim á, však S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 25 (= 27. srpna 1599) mistr Jakub t ž náden ky zjednatia jim, kterak dělatimaj, ukázatia k nim často, aby se dobře dělalo, dohldati,povinnost na sebe přejal a pipov ř ěděl. 1600, leden Učin ěn účet s truhl ářem, kter ý u S. Trojice dělal, Jedn án od 32 stolic mužský ch a žensk ých 32 kopy, od s truhlářem.archy 15 kop, od stolice pana děkana 4 kopy m., to Zápis z jedn án vše z obecn ch prken. A tak za pr áci jeho dostane městsk rady se 51 kop. Na to vzal od pana Ji řka Vojny, ff.4. post úředn ka, pomalu 49 kop, jest dodatimu S. AntoniiAnno 2 kopy m., ty u pana Ji řka najde (?) (= 19. ledna 1600)

11 1600, leden Janovi mal ři zjedn ána archa k olt áři velk mu Jedn án s mal řem v kostela S. Trojice, aby jibarvami okr ášlil,a msto Janem maňas ů Modlitbu Pán ě, Vyzn án vry křes ťansk (Sv čn kem?). a Desatero Bo ž (sic!)p řik ázá n na ni vymaloval Zápis z jedn án a zlatem polo žil.zato m á se mu dáti90 kop m. městsk rady a 2 strychy žita. ff.2. post S. Vincentiianno 1600 (= 24. ledna 1600) 1600, červenec Janovi Falkounovi,mistru kamen ku a Vlachu, Jedn án s mistrem zjedn áno tes án kamene s podu škami slove na kamenkem jedny velk ý vrata u krchova kostela S. Trojice, Janem.kter ž na dýl 4 lokty,a na vej š 6 loket,it.na Falkounem jedny dve ře tilokty ř zšři a půl pát á lokte zvej ši, Zápis z jedn án od toho ob ho dla 30 kop m., 1 strych žita městsk rady a 1 kopa čel ádce na spropitn ý m á se dát. ff.2. post S. Marthae anno 1600 (= 31. července 1600) 1602, únor Knězi Ondřejovi Francovi k žádostijeho povoleno, Jedn án aby varhany sv ý, kter ž Al žbět ě, manželce sv, s knězem jako u věn ě dátim n, v kostele S. Trojice slo žiti Ondřejem a postavitimohl. Francem ohledně varhan. Zápis z jedn án městsk rady ff.2. post Do minicam Invocavitanno 1602 (= 25. února 1602) 26 S L Á N S K Ý O B Z O R Poznámky: 1) Srv. Moucha V., Vzpomnka na slánsk františkány, Posel z Budče 17, 2000, s ) Přspě vek vzniklv dob ě, kdy druh ý z autor ů pipravoval ř diplomovou pr áci o barokn architektu ře Sl ánska (1984) na kated ře dějin uměn Filosofick fakulty University Karlovy. Tehdy tak nalezl dvě řezan cedule (smlouvy) mezi sl ánsk ý mi radn mi a Janem Hoffmanem (1585) a Jacopem Mazzettim (1598). Tato skute čnost se stala podn ětem pro archiv áře Stanislava Krajn ka, kter ý zaznamenal v radn m manuálu (acta forensia) z let dal š údaje. Výsledkem spole čnho sna žen je itato drobn á studie, kter á byla v podstat ě dokon čena v roce 1989, nicm ně následn ě spole čn ě zapomenuta. Autoi ř pak rá di pijaliv ř ýzvu Dr. Vladim ra Dvořáka ( 1998), aby byla tato sta ť publikov ána ve Sl ánsk m obzoru. Jeho svě tl památce jitak pipisuj. ř 3) Wirth Z., Slaný hřbitov u sv. Trojice, Sl ánsk ý obzor XXII,1914, s. 3 14, s. 3. 4) Velc F, Soupis památek uměleckých a historických v Královstv českm XX, Politický okres slánský,praha 1904, s ) Stá tn okresn archiv Kladno, tzv. Miltnerova sbrka, karton č. 4.

12 6) Podlaha A., Zahradn k I., Jana Willenberga pohledy na města, hrady a památn stavby Královstv českho z počátku 17. stolet,praha 1901, tab ) Rodina Mazzetti poch ázela z Rovia pi ř Lugansk m jeze ře. Andrea Spezza měl za manželku Al žbě tu, dceru mistra Jacopa Mazzettiho z Rovia, kter ý však r.1626 ji ž nežil.viz Brentani L., Antichi maestri d arte e di scuola dalle terre ticinesi, sv. VI, Lugano 1957, s. 65, 68. Za toto Býval ý hřbitovn kostel Nejsv ět ěj š Trojice ve Slan m. Klenut pod hlavn v ěž kostela Jakub Maceta (1598), dekorativn kresba patrn ě od Jana Svčnka (1598) Foto Jaroslav Vyšn S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 27 upozorn ěn vd ěč autoi ř dr.v ěře Naňkov. Jist ý Jacopo Mazzettije pipomenut ř v letech ina vald štejnsk m panstv ji čnsk m; srv.nap ř. Morá vek J. Wirth Z., Valdštejnův Jičn,U měn VII ( Štenc) 1934, s , s. 278, pozn. 21, 23; Zuman F.,Stavby Albrechta z Valdštejna na Bezdězi a v okol, Bezděz IV, s ; Morá vek J. Wirth Z, Valdštejnův Jičn,nakl.J. Štenc, Praha 1946, s. 17, 19, 26, 34, 39. Tento Jacopo Mazzettise v Ji čn ě oženil,postavild ů m a v roce 1644 izem řel.v t to souvislosti soud me, že může běžet o stejnou osobu. Předpokl ádá me, že sl ánsk ý Jakub Maceta, původem Vlach a zřejm ě katolk, se jen těž ko mohl usadittrvale v přsn ě utrakvistick m de facto luter ánsk m Slan m, kde nav c těž ko mohl zskat vce zak ázek, a proto se mohl odst ěhovat do Ji čna. Jak se ostatn ě konfesn ot ázky prom taly do kaž dodenn ho života v Slan m před rokem 1620 charakterizuje verdikt městsk rady, kter á zamtla žádost Jana Veselsk ho z Vidova z 15. listopadu 1619, jen ž cht ěl zakoupit ve Slan m dům, s t m, že nen žádosti jeho povoleno podle usnesen vš rady za přčinami těmito: předně, že se s obc v náboženstv nesrovnává...viz Fiala V., Slaný v letech , česk město za 30let války,rozpravy kr ál. česk spol. nauk, t. ř fil.hist.,jazykozpyt.,nov á řada (VIII), č. 1, Praha 1925, s ) Stá tn okresn archiv Kladno, tzv. Miltnerova sbrka, karton č. 4. 9) V Bušt ěhrad ě pracovaliidal š jeho krajan, kolem roku 1570 A mbro ž Vlach a csa řsk ý stavitelulrico Aostalli,srv. Wirth Z., Soupis památek uměleckých a historických v Královstv českm XXVI. (Politick ý okres kladensk ý), Praha 1907, s. 2. O renesan čn stavebn etap ě bušt ěhradsk ho hradu, kter ý v podstat ě zanikl,napov daj inov ě nalezen á renesan čn sgrafita v dom ě čp ) Odkryty v roce 1983 a následn ě restaurov ány T. Moravcem. 11) Oba vznikly v roce 1584, pi ř čem ž jeden z nich dala zhotovitrodina Bartolom ěje Maňase, druh ý pak rodina purkmistra Bartolom ěje Balase, kter ý rovn ěž zastupoval město pi ř jedn án s mistrem Janem Hoffmanem v roce Oba epitafy,kter byly do renesan čn zdi

13 zasazeny druhotn ě, představuj jak ási biblick á eschatologick á napomenut a zapadaj do celkov ho luter ánsk ho prost řed, je ž v t dob ě v Slan m vl ádlo. Obdobný ch epitaf ů se nach ázelo okolo hřbitovn ho kostela nepochybn ě vět š množstv, jak o tom svě d č někter dal š fragmenty nalezen pi ř posledn oprav ě kostela. 12) Tento psemn ý pramen zaznamenal Josef Lacina, Paměti královskho města Slanho,dl I.,Za svobody iv porob ě, Slan ý 1885, s ) Rovn ěž jeho jm no pipom ř n á Josef Lacina, 14) Barokn etapa a uměleck á výzdoba kostela Nejsv ět ěj š Trojice si zasluhuj podrobn ěj š studii.pro úplnost alespo ň stru čn ý nástin dějin kostela v baroku. V roce 1623 byl chr ám údajn ě zpusto šen, a tak teprve v dob ě renovace cel ho panstv po roce 1649 byly vytvo řeny předpoklady pro opravu chr ámu, nyn však ji žv re žiikatolick vrchnosti. Stavebn úpravy v kostele pak prob haly v souvislostise zalo žen m franti šká nsk ho konventu, nebo ť Bernard Ign ác z Martinic uvedl r.1655 do Slan ho řád observant ů sv. Franti ška z Assisia zalo žilpro ně u kostela Nejsv ět ěj š Trojice kl áš ter.prvn barokn stavebn etapa představuje výstavbu konventu, loret ánsk kaple v interi ru kostela (1657) a nutn úpravy v kostele, kter souvisely se spojen m kl áštera a kostela v jeden celek. V t to souvislostije teba ř rovn ěž posuzovat dvojiciport ál ů v kněž iš tikostela, pi ř čemž se d á předpokl ádat, že v renesan čn fá zi existovala pouze sakristie na straně k městu (srv.willenbergovu kresbu a zaklenut prostoru).v dob ě dokon čen konventn budovy (kolem r.1658) byl upraven druh ý protilehl ý renesan čn port ál,v jejich nadpra ž jsou umst ěny znaky zakladatel ů kl áštera (martinick lekno sakristie, šternbersk á hvě zda depozit ář)).v roce 1658 stavba pokro čila do t mry, že zde mohlipobývat řeholn ci. Vysv ěcen prob ěhlo 12. srpna 1662 za účastizakladatele Bernarda Ign áce z Martinic a arcibiskupa pra žsk ho Arno šta Vojt ěcha z Harrachu. Rozsá hlou barokn úpravu však zap řčinilteprve požár ze dne 28. června 1665, kter ý zna čn ě poškodilhlavn ě kl áštern kostel. Následn á podstatn á přestavba konventn ho chr ámu představuje 28 S L Á N S K Ý O B Z O R významn ý přklad důvtipu architekta, kter ý uplatnilv interi ru jasnou tektoniku, kdy prostor zaklenut ý kopul vertik áln ě ur čuj svá zan pilastry flankujc pr ůnik původn renesan čn lodi a pistav ř ěných bočnch kapl. Vše dopl ňuje bohat á štukatura s heraldickou výzdobou. Nov dispozi čn a půdorysn řešen vych áz nav c ze vzoru italsk ho kostela v Loretu. Ostatn ě tato historizujc koncepce zapadala do šir šho programu Bernarda Ign áce z Martinic,kter ý nejen v Slan m (kaple Božho hrobu, 1665) uplatnilz álibu ve stavb ách kopi

14 katolick ých svaty ň. Otázkou autorstv barokn přestavby konventn ho kostela se prvn ě zabý vala Libu še Ure šov á (1957), kter á uvaž ovala o Carlu Luragovi.Vych ázela z jeho dopisu, jen ž byl nalezen v archivu Thun-Hohenstein ů a v ně m ž se Lurago vrchnostiomlouv á za zdr žen, nebo ť byl zanepr ázdn ěn u nejvy ššho purkrab ho Bernarda Ign áce z Martinic.Dopis je datov án , tedy necel čtyi ř měsce po požáru. Pozdějibadatel piznaliautorstv ř Giovanni Do menicu Orsimu (O. Mácha, M. Vil mkov á, M. Heroutov á, 1980, 1982), kter ý, podle sdělen Dr. Věry Naňkov, se spolu s hejtmanem sl ánsk ho kraje uvád jako svě dek v matrice oddan ých ( ). Zmněn á studie uva žuje io původci kamenick ých prac; ty mohl údajn ě prov st Giovanni Battista Allio,kter ý je zaps án jako kmotr v tehdej š matrice pokt ř ěných ( ). Úvahu, že sl ánsk á architektura je spojena se jm ny Do menica Orsiho a snad icarla Luraga, kte ř zpočá tku spolupracovaliina stavb ě franti šká nsk ho konventu v Hájku, podporuje heraldick á výzdoba kostela ve Slan m. Na hlavicch svá zaný ch pilastr ů vynikaj čtyi ř rodov znaky dva Martinic ů, Dietrich štejn ů a Bukůvk ů. Erby reprezentuj stavebn ky Bernarda Ign áce a Max mili ána Valentina z Martinic, zbyl dva nále žej druh žen ě Bernarda Ign áce Polyxen ě z Dietrich štejna a manželce Max mili ána Valentina Ann ě Katein ř ě Bukovsk z Bukůvky. Patroni barokn přestavby sl ánsk ho kostela vystupuj jako stavebn ci franti šká nsk ho konventu v Hájku, kde plniliz áv ěť Adama Eusebia Žďársk ho ze Žďáru. Do jak mry v obdob obnovy spolupracoval po r.1665 Carlo Lurago s G. D. Orsim, je ot ázkou. Faktem zůst áv á, že od r.1668 byl Carlo Lurago zaměstn án stavbou pasovsk ho dó mu. Pravdou tak je, že Martinicov měliji ž v r.1667 sv ho architekta. O tom vypov daj neú spěš n á jedn án zmocně nce Hu mprechta Čern na z Chudenic s nejmenovan ý m martinick ým architektem ohledn ě výstavby pal áce na Hrad čanech. J m nebyl Carlo Lurago, nebo ť pr ávě neúsp ěšn rokov án Čern nova sekret áře s n m zapřč inilo jedn án s martinick ý m architektem. Svěd č o tom zpr ávy sekret áře Václava Michala Hru šky z ledna a června Otázkou je,zda on m nejmenovan ým nebyl pr áv ě Giovanni Do menico Orsi.Zv áž me-lizn á m historick souvislostia architektonick řešen sl ánsk ho kostela, dosp ějeme k závě ru, že Giovanni Do menico Orsi měl pi ř kone čn m návrhu rozhodujc tv ůr č podl. Avšak účast Carla Luraga pi ř zah ájen obnovy kostela v r.1665 nelze vylou čit. Výběr z literatury k barokn etap ě: Bukovsk ý J., Le type de construction de la Chapelle de Loreto dans ľarchitecture du baroque de Bohčme,Historica XV, 1968, s Bukovsk ý J., Loretánsk kaple v Čechách a na Moravě,Praha 2000.

15 Herman F.,Z historie slánskho kláštera, Sl ánsk ý obzor III,1895, s Mácha O., Vil mkov á M., M. Heroutov á, Bývalý františkánský klášter ve Slanm, rukopis, SÚ RP M O Praha, z ář Mácha O., Vil mkov á M., Heroutov á M., Kláštern kostel Nejsvětějš Trojice ve Slanm,rukopis, SÚ RP M O Praha, červen Podlaha A., Posvátná msta Královstv českho,arcidiec ze pra žsk á, VII.dl, vikari át sl ánsk ý, Praha 1913, s Přibyl V., Baroko ve Slanm Bývalý františkánský klášter s kostelem Nejsvětějš Trojice,Slan ý Ure šov á L., Nov poznatky k činnosti stavitele Carla Luraga, in:u měn věk ů, sborn k k sedmdes át ým narozenin ám profesora dr. Josefa Cibulky, Praha 1957, s , s Pavel Vl ček in:vl ček P.,Som mer P., Folt ýn D., Encyklopedie českých klášterů, Praha, 1997, s Vl ček P., Giovanni Domenico Orsi a bývalý kostel sv. Norberta v Praze,U měn XXXIV, s , s S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 29 JAN ŠŤOVÍČEK Hájek, Žďá r š t a Martinicov Loreta v Hájku u Unhošt ě je nejstar š stojc loretou v Čech ách, ikdy ž nen nejstar š loret ánskou kapl v t to zemi. Tou patrn ě byla loret ánsk á kaple v Horš ovsk m Týn ě, kterou nechal postavitv roce 1584 na památku sv ho putov án do italsk ho Loreta Kry štof ml. z Lobkovic. 1) Po ně m vykonal pou ť do italsk ho Loreta v roce 1599 Jan Ji ř Žďársk ý ze Žďáru, syn Ctibora Žďársk ho ze Žďáru, pána na Kladn ě. 2) Nejslavn ěj š z předb ělohorsk ých cestovatel ů do Loreta byl však Bedřich z Donna, dr žiteldrobn ho statku Bl ý Újezdec u S mečna a autor proslul ho rukopisn ho cestopisu, kter ý vydal a ž v roce 1940 Anton n Grund a doprovodiljej úvodn studi o cestopisu a jeho autoru a pozn á mka mi. 3) Bedřich z Donna poch ázel z česk větve starobyl ho pansk ho rodu, jeho ž koř eny sahaj na hrad Dohna v Sasku. Narodilse asi v roce 1574 Václavovi z Donna jako tet ř dt ě. Dostalo se mu slu šnho vzd ěl án na pra žsk a ingolstadtsk jesuitsk universit ě. Po smrtiotcov ě se vyrovnal v roce 1601 s bratry tak, že mu odstoupiliza penze tvrz Bl ý Újezdec s poplu žn m dvorem a vsi Přelc, Hvězda, Plchov a jednoho poddan ho v Kutrovicch. Zakr átko v roce 1602 se Bedřich z Donna oženils Isoldou z Martinic, sestrou sv ho souseda a pána na S mečn ě, Jaroslava Bořity z Martinic, přesv ědčen ho katolka a opory Habsburk ů za stavovsk ho povst án v letech Svou ženu si Bedřich z Donna bral z velik lá sky, le č po tech ř letech jeho manželstv postihla trag die. Bedřichovi a Isold ě se narodilsynek Zdeně k, kter ý zem řel ji žv prvn m roce sv ho života, a nato v červnu 1605 zemř ela ijeho matka Isolda. Bedřich z Donna, aby přehlu šilbolest a osam ělost,se po dvou letech vydal na cestu do Loreta a Řma. Str ávilna n půl roku od listopadu 1607 do kvě tna Loreta ho velmi zaujala a pivezl ř si odtud řadu upom nek a tak překreslen výjevy z loretsk Santa Casy, kter si tam nechal zhotovit.v ýsledkem jeho italsk cesty byl zmněn ý cestopis. Tato cesta byla ovšem nákladn á a finan čn ě jejvy čerpala, tak že v roce 1611 byl nucen svů j statek prodat sv mu švagrovi Jaroslavu Bořitovi z Martinic,kter ý jej spojilse smečensk ý m panstv m. K Donnov ě finan čn mu krachu pisp ř ěly ičetn půj čky csai ř Rudolfu II.a Maty áši II.Po prodejirodinn ho statku Bedřich z Donna vstoupildo dvorsk ých slu žeb a v nich zůstal iv dob ě pobělohorsk. Nevyu žilv šak sv ho přbuzenstv

16 s Jaroslavem Bořitou z Martinic a neobohatilse na konfiskovan ých statc ch protestant ů. Ze mřel koncem ledna 1633 v naprost chudob ě a opuš tě nosti. 4) Bedřich z Donna byl jedn m z prvn ch, kte ř vnáš elipov ědom o Loretu a jeho loret ě do česk ho prost řed. Ve sv m cestopisu barvit ě popsal Loreto a jeho Santa Casu a zachytilt ž loret ánskou legendu a loret ánsk ý kult. 5) Tm pisp ř ěl k hlub šmu pozn án loret ánsk ho kultu v Čech ách, přesto že šlo o rukopis. Přisp ěl ik loret ánsk úct ě v rodu Martinic ů, nebo ť sv záž itky z Loreta nepochybn ě 30 S L Á N S K Ý O B Z O R vypravoval sv mu švagru Jaroslavu Bořitovi z Martinic a jeho dětem. V rod ě Martinic ů se pozd ěji,jak bude dále ukáz áno, loret ánsk ý kultje št ě dále roz šřil. K předn m ctitel ům kultu P. Marie Loret ánsk patilii ř Žďárš t ze Žďáru, spř zněn s Martinici.O Janu Ji ř m Žďársk m, kter ý t ž vykonal pou ť do Loreta, bylo ji žzmněno výš e, ale nen o n nic bli žš ho zná mo. Tento Jan Ji ř Žďársk ý ze Žďáru byl str ýcem Floriana Jeticha ř Žďársk ho ze Žďáru na Červen m Újezd ě, kter ý po ně m zdě dilkladno a spojiltak červeno újezdskou a kladenskou větev rodu. Florian Jetich ř Žďársk ý ze Žďáru byl synem Jana ml. ze Žďáru, pána na Tachlovicch a po smrtid ědov ě (Gotharda Floriana Žďársk ho ze Žďáru) ipá na na Červen m Újezd ě. Florian Jetich ř Žďársk ý ze Žďáru se narodilv roce 1598 a byl vychov án ve vře podoboj. Přestoupilv šak pozd ějike katolictv a oženilse v roce 1617 s Al žbětou Koronou z Martinic, dcerou Jaroslava Bořity z Martinic.Po otci zdě diltachlovice a po dědovi vedle zmněnho Červen ho Újezda ijene č a Hostivice. Za stavovsk ho povst án se z přinucen přidal ke stav ů m, ale utekl do Pasova za tch ánem a požádal csa ře Ferdinanda II.o pardon, a ten na př mluvu sv ho tch ána tak obdr žel.v roce 1628 byl posl ze povýš en do hrab ěcho stavu. Florian Jetich ř Žďársk ý ze Žďáru se svou ženou Al žbě tou Koronou roz. z Martinic tou žilipo synovi a dědici.proto že jejich touha zůst ávala zat m nenapln ěna, rozhodlise vykonat pou ť do Loreta a tam u P. Marie Loret ánsk si vyprositsyna. Zato slbilip. Mariina sv m panstv postavitkaplipole vzoru Santa Casy v Loretu. Tuto pou ť vykonalioba manžel bu ď v roce 1621 či 1622 a nedlouho pot přikro čilik realizaci slibu. 6) J m se stala loreta v Hájku. Základn ká men k loret ě v Hájku polo žil12. června 1623 Florian Jetich ř Žďársk ý ze Žďáru s P. Albertem Chanovsk ý m z Dlouh Vsi z Tovary šstva Ježš ova, kter ý nále žel k předn m postav á m řádu a byl vynikajc m kazatelem iliter árn ě činn ý m. Loreta byla nepochybn ě dokon čena v prvn polovin ě roku Krá tce pot se Florianu Jetichu ř Žďársk mu a jeho chotinarodilsyn, jemu ž při ktu ř dalijm no Franti šek Adam Eusebius. V hájeck loret ě byla umst ěna soška P. Marie Loret ánsk pinesen ř á manželi Žďársk ými z Loreta a s původn soškou dot ýkan á. Věřilo se toti, ž že dot ýká n m se přen áš zázra čn á moc origin álu na kopii.a tuto moc ihájeck á soška P. Marie Loret ánsk dle mněn sou časn k ů měla. Interi r lorety byl upraven podle vzoru legend árn ho domku P. Marie v Loretu Santa Casy; exteri r byl prost ý, pouze pod řmsou byl opat řen nápisem udávajc m, že jde o prvn loretu v ně mecký ch zem ch. Tento nápis byl při pozd ěj š přestavb ě odstran ěn. Hájeck á loreta byla zprvu jen konsekrov ána. K slavnostn mu posv ěcen došlo a ž v roce Loretu fund átor svěř ildo pče poustevn ka, pro něho ž nechal pobl že lorety postavitpoustevnu krytou doškem. 7) Hájek dostal jm no podle hájku pobl ž Červen ho Újezda. Původn ě zde bylo jen pole, na ně m ž dal zřditpodle podá n svě dk ů 3 poddan ých z blzk ých vs Gothard Florian Žďársk ý ze Žďáru koncem 16. stolet les k hájek, podle něhož potom msto dostalo sv pojmenov án. Tuto tradicizachytilkoncem 17. stolet franti šká n Jindich ř Labe ve sv poutnick knž ce o Hájku: Dv ě mle od Prahy za Blou horou le ž na rovin ě vys ázen ý rozko šn ý a přeut ěšen ý hájek zelenost a větvema jak čalouny zast řešen ý, o kter m tuto zpr ávu jako do rukou nám odvedlilid hodnov ěrn star ho věku: Ondřej Barto š z Hořej šho Pti če, mu ž sto a šestn áctilet ý, Jakub Kubček z Červen ho Oujezdce (devades áti let ý) a Šebesti án Šebek, sedmdesá tilet ý, a někte ř jin, že totito ž kde nyn hájek vysazen jest,p řed sto lety žádn ý les nebyl ne ž rovn a k vor án pohodln pole, na kter mžto st ála jedna star á borovice a jedna te ř šn ě k stran ě půl S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 31 nočn ratolestmi a větvema svý mi široce se roztahujc. Pařezy tě ch dvou strom ů je št ě se spat řovaly na rohu prav strany svat kaple lauret ánsk, kdy ž lta 1663 kunnfe šty pro kl áštera staven kopan byly.ty dva stromov velmi pohodln ý jsou byly času letn ho, jak ženců m, tak pocestn ý m lidem, k uvarov án horka

17 a dešt ě nebo kdy ž slunce pálilo aneb přval se strhl(pon ěvad ž žádnýho křov nablzko nebylo), ženci a pocestn ouprkem pod ty stromy se krylia schov ávali, a ačkoliv onde a onde žádn vody, potoka anebo strouhy nebylo, nicm n ě slav čkov (co ž podivno jest) na tě ch strom ch hojn ě se dr želia přelbezn ě št ěbetali a ji žsnad tenkr áte zpěvem svý m a št ěbet án m předzv ěstovali, že na tom mst ě někdy lid duchovn přebý vatia Rodi čku Bo ž Panenku Mariive dne iv noci zpěvem nábož ným ctti,chv álitia velebitibudou. Jindich ř Labe dále pokra čuje, že kolem roku 1589 byl pánem tohoto msta Gothard Flori án Žďársk ý ze Žďáru na Červen m Újezd ě a Jen či.ten si toto msto oblbila rozk ázal svý m poddan ý m pole zorat a osá zet žaludy a borovicov ý m semene m a kolem udě lat přkopy, aby dobytek semenů m nemohl škodit.labe dále vypravuje, že po několika letech zde vyrostllesk a nazv án háje čkem. Ten však opanovalo škodliv ptactvo (jest řábi,krahujci,lu ňáci,sokolov, krkavci a vr ány), kter dělalo velk škody na okoln ch polch. Udáv á dále, že Bůh vysly šel modlitby pana Gotharda Flori ána Žďársk ho a seslal sem jednoho letn ho dne bouř ku s krupobit m, kter tyto pt áky vyhubilo. Nyn je zde zpě vn ptactvo, kter svý m zpěvem vzd áv á chv álu Bohu. Labe posl ze doporu čuje, aby toto msto bylo nazý váno Svat ým Hájkem, proto že je zde loret ánsk á kaple. Franti šká nsk ý kl ášter v Hájku u Unhošt ě. Dobov á rytina se signaturou F. B. W ernher (kolem roku 1740). 32 S L Á N S K Ý O B Z O R Loreta v Hájku byla na žádost fund átora posv ěcena arcibiskupem pra žsk ým Arno štem kardin álem Harrachem o slavnostinav štven Panny Marie dne 2. července 1625 za přtomnostimnoha předn ch pán ů, jak duchovn ch, tak svě tsk ých, a velk ho množstv věřc ch z pra žsk ých měst a okol. Mezi nimi nechyb ěli fund átor Flori án Jetich ř Žďársk ý ze Žďáru s chot a jeho tch án Jaroslav Bořita z Martinic. Kardin ál Harrach tak na žádost fund átora vyprosilna pape ži Urbanu VIII.pro hájeck poutn ky na Narozen, Zvě stov án a Nanebevzet P. Marie odpustky po dobu 10 let.9) Kdy ž se po vykonan m svě cen k več eru kardin ál Harrach vracel s Jaroslavem Bořitou z Martinic do Prahy, doprov ázel Flori án Jetich ř Žďársk ý tyto hosty a přisedl do vozu. Ješt ě nedaleko Hájku se však kon ě spla šilia Florian Jetich ř Žďársk ý vypadl z vozu. Ačkoliv vůz ob ě jeho nohy přejel,hrab ě Žďársk ý nepoctil žádn bolesti,n ýbr ž na mst ě vstal bez pohromy. Zato se hned vr átildo hájeck lorety a poděkoval P. Mariiza sv zachr áněn. Na památku t to přhody potom obě toval voskov nohy a dal v loret ě zav ěsitvotivn tabuli.ta přibyla k votivn m dar ům, kter tam věnoval ji žpředt m za uzdraven sv ho syna a dcerky. 10) Votivn ch dar ů v hájeck loret ě pib ř ývalo. V roce 1625 pi ř šel mor a jm se nakazil itachlovick ý far ář Jan Klodomastes. Ten slbil,jestli že se uzdrav, že vykon á pou ť do Hájku a bude tam slou žitm ši svatou a obětuje voskov sv ce. Skute čně se tak uzdravila putoval bosý ma nohama do Hájku, kde 28. srpna 1625 svů j slib splnil.ze strachu před morem tehdy vykonala pou ť do Hájku iř ada dal š ch lid. 11) V roce 1626 rok po vysv ěcen kaple vyš la prvn knž ka o Hájku, kterou napsal Václav Burina Jesenick ý, kantor z blzk ho Svárova, a vydal v Praze u tiska ře Pavla Sessia. Jej autor v n zachytilpopis a vznik zdej š lorety a tak zpr ávy o dobrodinch v Hájku dosa žených. 12) Loret ě v Hájku se dost ávalo množstv dar ů liturgick ých a votivn ch předmět ů. Mezi doná tory byl předev š m fund átor Florian Jetich ř Žďársk ý ze Žďáru a jeho manželka Al žběta Korona. Svý mi dary pisp ř ěliidal š význa čn donátoi,jako ř byl nap ř. kardin ál Harrach, kter ý při sv návš tě v ě Hájku v roce 1628 daroval zdej š loret ě st řbrn ý k řž, v ně m ž byly ostatky rozli čný ch svat ých a tak částe čka svat ho křže. Ve votivn ch darech převa žovaly donace pra žsk ých měšťan ů. 13) Avšak v roce 1630 byla t m ěř cel á hájeck á loreta na pokyn Floriana Jeticha ř Žďársk ho ze Žďáru zbo řena, proto že se uká zalo, že neodpov d á parametr ům italsk ho origin álu. Ješ t ě t ho ž roku byla vystav ěna loreta nov á, odpov dajc přesn ě předloze. Ta byla opět posv ěcena kardin álem Harrachem, a to 8. zář Při slavnostibylip řtomni: Ada m hrab ě z Vald štejna, nejvy šš purkrab Krá lovstv česk ho, Jaroslav Bořita hrab ě z Martinic, nejvy šš hofmistr Krá lovstv česk ho, jeho manželka Marie Eusebie roz. ze Šternberka se svý mi dvě ma dcerami Luci a Barborou, Paris hrab ě z Ladronu se svou manželkou Annou Mari, roz. hrab ěnkou Žďárskou, Jaroslav hrab ě ze Šternberka, pán na Lnář ch a mnoho jin ých host ů. Převa žovaliv šak poutn ci z Prahy a okol. 14) Účast Jaroslava Bořity z Martinic, jeho ženy a dvou dcer na t to slavnostisv ědčila o zájmu

18 tohoto šlechtice o loretu, kterou pozd ějijeho synov realizovaliina svý ch panstv ch ve Slan m a v Hořovicch. 15) Tho ž roku 1630 vyš lo v Praze u Pavla Sessia česk zpracov án spisu Horatia Tursellina, člena Tovary šstva Ježš ova, Lauretanae historiae libriv., a to pod názvem Lauret ánsk á historie. V dodatku tohoto česk ho vyd án podal zpracovatel knihy Ji ř Ferus z Tovary šstva Ježš ova zpr ávy o začá tcch a prosp ván hájeck lorety. Česk vyd án přitom bylo dedikov áno Flori ánu Jetichu ř Žďársk mu ze Žďáru a jeho chotial žbě t ě Koron ě roz. z Martinic. 16) S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 33 Po roce 1630 poutn k ů do Hájku pib ř ývalo. Přisp valy k tomu izvě stio zázra čných uzdraven ch. Ukazovala se pot řeba, aby bylipo ruce duchovn, kte ř by poutn ků m slou žilim ši svatou a přisluhovalisv átostmi. Hrab ě Florian Jetich ř Žďársk ý ze Žďáru se proto zač al starat o to, aby bylik loret ě v Hájku uvedeni duchovn. Ne ž však sta čilsv ůj úmysl uv st v skutek, v roce 1653 zemřel. Dědicem Floriana Jeticha ř Žďársk ho ze Žďáru se stal jeho syn Franti šek Adam Eusebius, hrab ě Žďársk ý ze Žďáru. Ten se stal ijeho pokra čovatelem v pči o Hájek. V roce 1659 požá dal kapitulu franti šká nsk provincie, tehdy shrom ážděnou v Jindichov ř ě Hradci,aby franti šk ánsk ý řád převzal vykon ává n duchovn slu žby v Hájku. Jeho žádostikapitula vyhov ěla a zvolila tikn ř ěze, Pohled na Hájek asi z roku (Dle rytiny Řehoř e Baltzera.) 34 S L Á N S K Ý O B Z O R kte ř sem byliustanoveni.za představen ho jim byl dán P. Donulus Palea, kter ý se ji ždlouho znal s hrab ětem Žďársk ým. Franti šká ni,kdy ž pi ř šlido Hájku, bydlelizat m v poustevn ě. Tam potom přebývalo je št ě po řadu letp ět či šest franti šká n ů. Popularita Hájku den ze dne rostla, a tak Franti šek Ada m Eusebius Žďársk ý ze Žďáru pojal pl án vystav ět při hájeck loret ě kl áš ter,v ně m ž by mohlo pohodln ě bydlet nejm n ě dvan áct osob. Ustanoviltak, kdyby za sv ho života stavbu nedokon čil,aby jeho dědic učiniltak co nejd řve. V kl ášte ře v Hájku mělo podle přán hrab ěte Franti ška Adama Eusebia Žďársk ho ze Žďáru žt nejm n ě dvan áct duchovn ch osob, toti ž8 kn ěž a 4 bratilaici. ř Mohlo jich však být iv ce, kdyby bylo dostate čn množstv prost ředk ů na jejich výživu. K tomu ur čil rý n. zl.pojit š ěných na panstv kladensk m a červeno újezdsk m, aby úroky z nich ve výši rý n. zl.kaž dho roku ve form ě almuž ny byly dávány na výživu řeholn k ů. Krom ě toho urč il úroky z rý n. zl.na udr žov án loret ánsk kaple a kl áštera v dobr m stavu a na opat řov án svě tel do kaple. 17) Dne 28. března 1663 učinilhrab ě Franti šek Ada m Eusebius Žďársk ý ze Žďáru smlouvu s předn mi italsk ými staviteliusedl ými v Praze, Karlem Luragem a Janem Do minikem Orsinim, o vystav ěn kl áštera. Hrab ě se zav ázal dodat pot řebn stavivo a zaplatitarchitekt ům zl.a dát jim pivo v cen ě 200 zl.kl ášter byl koncipov án v duchu franti šk ánsk prostoty jako jednoduch á Pohled na východn křdlo kl áštera v Hájku S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 35 čty řkř dl á budova, v jej m ž stř edu byla star š loreta. Západn kř dlo hodlal fund átor upravitpro sebe, aby se tu mohl podle pot řeby věnovat duchovn mu rozj mán. Základn ká men kl áštera byl polo žen je št ě v roce 1663 a začalo se hned stav ět. Stavebn pr áce však prob haly pomalu v důsledku čast ých výdaj ů na veden války s Turky. Nejd řve bylo vystav ěno východn křdlo, na ně m ž byla v roce 1668 vyzdvi žena v ěž a na t 8. ledna 1669 vzty čen k řž. Hrab ě Franti šek Ada m Eusebius Žďársk ý ze Žďáru zemř el 7. dubna 1670 na zá mku v Kladn ě bez potomk ů, nebo ť zůstal svobodn ý. Podle posledn vůle byl pohřben ve franti šk ánsk m hábitu v rodov hrobce v katedr ále sv. Vta v Praze, ale jeho srdce bylo ulo ženo v hájeck loret ě. J m vym řel rod Žďársk ých (respektive jeho katolick á větev) po meči. Z rodu Žďársk ých zůstalo však je št ě pět sester a Jan Šebesti án Žďársk ý z větve sask, kter ý však měl být vychov án v katolick vře a teprve pot se měl ujmout dědictv v negativn m přpad ě měl být z dědictv vylou čen. Poru čnky tohoto dědice učinilfranti šek Adam Eusebius Žďársk ý ze Žďáru bratry Bernarda Ign áce a Maxmili ána Valentina z Martinic, syny Jaroslava Bořity z Martinic. Ti se staliipokra čovateliv dokon čen stavby franti šká nsk ho kl áštera v Hájku. Dne 13. kvě tna 1670 byla uzav řena mezi hrab ětem Max mili ánem Valentinem

19 z Martinic a výše uveden ý mi staviteliluragem a Orsinim nov á smlouva o dokon čen stavby. V jej m rá mci byl 7. července 1671 tak polo žen základn ká men k přstavb ě zbudovan na východn stran ě lorety,v n ž byla sakristie a ků r a jž byla loreta spojena s východn m křdlem. Stavba kl áštera však potom na několik letuv ázla. Začalo se stav ět a ž v roce 1681 na nal hán tehdej šho guardiana P. Theodula Machalina. Ten se zasadilo to, aby iostatn tik ř řdla byla dokon čena. Dosáhl toho na Jaroslavu Bernardovi hrab ětiz Martinic,kter ý tehdy spravoval kladensk a červeno újezdsk panstv, a to tak, že stavba byla provedena je št ě t ho ž roku 1681 z důchodu uveden ých panstv. Ješt ě před dokon čen m kl áštera nechal hrab ě Maxmili án Valentin z Martinic přenst do Hájku obraz P. Marie Pasovsk z farn ho kostela v Březn ě u Chomutova, co ž bylo na jeho ahn kovsk m panstv. Tento obraz přivezl jeho otec z Pasova a dle tradice byl malov án tý m ž mal řem jako pasovsk ý origin ál.pro tento obraz nechal hrab ě Max mili án Valentin z Martinic postavitnov ý olt ář v kapli uprost řed severn ho ambitu. Obraz však byl v roce 1690 vr ácen do Března a nahrazen jinou kopi. 18) V roce 1689 vyš el v Praze latinsk ý spis zmněnho ji žp. Jindicha ř Labe, franti šká na z konventu u P. Marie Sněžn v Praze na Nov m Měst ě, Maius inter ligna sylvarum seu Historia Divae Virginis Lauretanae, quae in Sylva sacra...celebratur. Rok nato vyš lo jeho česk zpracov án s názvem Há jek Svat ý, milost Bo ž a všelik ý mi dobrodin mi Panny Marie kr ásn ě se zelenajc anebo Historie Lauret ánsk á Panny Marie v Svat m lese, dv ě mle od Prahy za Blou horou lež c m, sebran á a ve dvoj dl uveden á....vytisklho na Star m Měst ě pra žsk m Ji ř Laboun. Tato česk á verze byla dedikov ána pětidcer á m Floriana Jeticha ř Žďársk ho ze Žďáru, a sice pan Polyxen ě Ludmile ze Šternberka, pan na Skoč ic ch a Dobr, pan MariiMax mili án ě Ev ě ovdov ěl Hieserlov, pan na Koš mberce a Kladn ě, pan Johann ě EusebiiBarbo ře z Millesimo, pan na Pacov ě, Červen m Újezdu, Čechticch, Křivsoudov ě, Tachlovicch a Hostivicch, pan TereziiEleono ře Ugartov, pan na Borovnicia pan Ann ě Katein ř ě hrab ěnce Magnov, pan na Str ážnici,litovicch a Jen či. Labův Hájek svat ý byl ur čen poutn ků m. Vedle historie zdej š lorety a kl áštera tu byly pops ány četn zá zraky, kter vykonala P. Maria Hájeck á, zvl ášt ě zá z36 S L Á N S K Ý O B Z O R ra čn á uzdraven, zaps ány četn dary ke zdej š kapli,ale uvedeny irů zn modlitby, loret ánsk litanie, ver še k chv ále P. Marie aj. Ze zázra čných uzdraven uvád Labe četn á uzdraven pra žsk ých měšťan ů, ale m á tu iuzdraven z Unhošt ě a okol, a to zvl ášt ě z doby mor ů, zejmna z roku 1680, ale iz jin ých let.jedn morov přhody vyu žilautor ik zdů razn ěn úspě chů rekatolizace. K roku 1635 o tom J. Labe pše: Blzko od S Hájku jest vesnice Pti č nazvan á; itam se morov á rá na dostala a mnoh zhubila a do hrobu vlo žila; to znamenajce a patrn ě vid ce Michal Koukal, t vesnice obyvatel,tehd áž je št ě studen ý a nedá vno přiznan ý katolk, obá vaje se, aby do počtu vět šho nepi ř šel,nebo ji žna tě le pal čiv neštovice poci ťoval s nemalou bolest. V tom strachu věda, že zbyt nen ani kam jinam se ut ci, pozdvihlo či myslisv do nebe a vzý val Panenku Marii,Rodi čku Bo ž, slb ce, že chce býtiv ěrn ým katolkem, jestlimu dal šho živobyt popř eje. Uzdraven jest z milostibo ž a v svat vře katolick dokonale utvrzen, pi ř šel do S Hájku lauret ánsk ho Lta 1635 dne 25. července; a pobo žn ě děkoval Pann ě Mariia vykonaje svatou zpov ěď a přij mán nejvelebn ěj š svá tostiolt ář n. O něco dále pokra čuje Labe přběhem z Unhošt ě: Měste čko Auno šť půl mle od S Háje čku podobn ě naka ženo bylo; kde žto Jan Svačina hlzu nejednu na tě le sv m majce, pod ochranu Panny Marie Lauret ánsk se porou čel a jestlizachr áněn bude, slibem se zav ázal do S Háje čku a Panenku Mariisv ětlem sv chudoby uctti.modlitba jeho vysly šen á byla a on zdr áv jsouce, slib svů j vyplnil.l ta 1635, dne 30. měsce července. 19) Ješ t ě hroziv ěj š a mnohem vět š byl mor roku Labe tu uvá d mj. Prahu, jej ž měšťan hledaliz áchranu pr áv ě v Hájku: Rozhl áš en á jest v cel Evrop ě morov á rá na, kter á l ta 1680 v ně mecký ch krajin ách se rozmohla, obzvl ášt ě pak Krá lovstv česk a v ně m kr álovsk m ěsto Pra žsk náramn ě zhubila. V sam Praze 25 tisc, v cel pak česk zemi osmdes áte tisc hlzami a naka žen m zemřel ých se počt á a nachá z. V ten čas Svato- Hájeck á Lauret ánsk á Panna Marie blzk á sob ě mil a nábož n město Pra žsk obzvl ášt ě ochr ánila a tě m, kte ř se pod pl ášť mate řsk ochrany utkali,nedopustila zahynouti,ale jako z výborn apatyky l kař stv protinaka žliv a jiliv ž nemoci zde jsou nabývali.pam ětihodn á věc jest, že dokud trvalo naka žen, předce každ ý

20 den vysoce urozen vzá cn páni duchovn isv ět št, kn ěž iř eholn ci z Prahy hojn ě přich ázelipanence Mariislou žitia doch ázelimilostia dobrodin. Pot následuj přklady uzdraven ých urozen ých osob im ěšťan ů z Prahy a tak přběh z Unhošt ě. T ho ž l ta dne 11. měsce listopadu urozen á pan Eva Škodsk á připutovala z Aunošt ě a na poděkov án (nebo naka žen o ni se pokou šelo) obětovala do kaple lauret ánsk pěknou sukni zelenou, z kter jest potom udělan antipendium, sukni čka a šloj ř pro obraz Panny Marie. 20) Zpr ávy o zázra čných uzdraven ch v Hájku rostly a poutn k ů pib ř ývalo. Nejv ět š množstv poutn k ů pich ř ázelo o poutch v proces ch veden ých duchovn mi z přslu šn farnosti.tato proces chodila nejen z blzk ho okol, ale tak z Berouna, Dobřše, Kladna, Slan ho a Unhošt ě. Nejslavn ěj š ovšem bylo proces pra žsk, kter vych ázelo od P. Marie před Týnem. Toto proces J. Labe ve sv knž ce o Hájku l č následovn ě: Ne ž všecky jin přemáh á proces pra žsk, kter pich ř áz v sobotu před neděl pod okt ávem Narozen Panny Marie okolo hodiny pát aneb šest več ern z chr ámu Pán ě Teynsk ho. Naprotin ě mu vych áz ctihodn ý Páter guardian s cel ým kl ášterem pod praporem svat ho Křže v alb ě a pluvi álu, jin v komže oble čen, pozdravujce pana far áře a všechen lid a tu hned pln ým houfem se hrnou S T A T Ě A P O J E D N Á N Í 37 Původn návrh na stavbu kapli ček pi ř cest ě z Prahy do Hájku 38 S L Á N S K Ý O B Z O R do Svat ho Háje čku, kdež to kázá n se kon á, nato zpvaj se litanie lauret ánsk a požehn án se dáv á s velebnou svá tost olt ářn. Tu jest sly šetiz lidsk ho srdce vzdych án, vrouc modlitby, pobo žn zpě vy, vid ětijest,kterak jin z hřch ův svý ch zkrou šen ě se vyzn ávaj. Jin okolo Svat kaple nahý ma kolenama po čtvermo lezou s poká nm a ponženost, st ěny S. kaple lzaj, Rodi čce Bo ž Pann ě Marii dárky pin ř ášej a obětuj. Zat m pich ř áz soumrak a noc, však pobož nost nepřest áv á, od zpěv ů nábožn ých celou noc v lese se rozl h á, svě tla se rozsv ěcuj, od ohňův cel ý S. Háje ček jest jako v plamenu inepochybn ě že nad tou nočn slavnost obzvl áštn zalben m á v nebi Rodi čka Bo ž P. Marie, celou noc kněž zpov daj a hojnou že ň duchovn maj. Kdy ž jest na úsvit ě, tu ilidiipt áci Krá lovn ě nebesk prozp ěvuj iod rá na až do poledne mše svat trvaj, někter ý důstojn ě velebn ý pan prel át dr ž svatou mši zp vanou, zase následuje česk ině meck kázá n. Odpoledne zase káz án se kon á, litanie lauret ánsk se zpvaj a poutn ků m, cht ějc m odejti,d áv á se požehn án s velebnou svá tost. Kdy ž se k večeru schyluje, Pra žan z Svat ho Hájku jako z nějak ho duchovn ho trhu a jarmarku dom ů se navracej obohacen Božskou milost a mnohými zásluhami obdarov áni. 21] Pout ě bývaly velkou barokn slavnost. Takov á byla ipou ť, j ž se zúč astnilo pra žsk proces, jak dokl ád á popis J. Labeho. Účastn ky proces bylip ředevš m měšťan a poddan, kte ř sem přich ázeliijednotliv ě. Mezi poutn ky, kte ř přich ázeli individu áln ě, bylip ředev š m šlechticia vysoc duchovn hodnost áři, zvl áš t ě Vald štejnov a Martinici,kte ř s sebou přin ášeliihojn dary jako zlat a pozlacen liturgick předm ěty, orn áty apod. 22) Na konci 17. stolet byl franti šká nsk ý kl ášter,jak bylo konstatov áno výš e, dokon čen. V následujc m 18. stolet prob haly prá ce v interi ru a jeho dal š zaizov ř án. Napřklad v roce 1686 bylo namalov áno 34 obraz ů v lunet ách doln ch ambit ů, představujc ch význa čn evropsk mari ánsk sochy a obrazy podle Gu mpenbergovy knihy Atlas Marianus. V roce 1737 postaven nov ý olt ář P. Marie Pasovsk nákladem Anny Marie Franti šky velkov vodkyn ě tosk ánsk a ulo ženo v něm tě lo svat ho Justina mučednka, darovan tou že velkov vodkyn. Součást úprav kl áštera bylo iz řzen 20 poutn ch výklenkov ých kapli ček, kter spojily Hájek přes Blou horu s Prahou. 23) V 18. stolet pokra čovala itvorba liter árn zab ývajc se Hájkem. Ve spojitosti se stý m výro čm zalo žen lorety v Hájku byla dv ě kázá n vydá na tiskem. 24) Kl ášter posl ze přečkal údob ru šen kl ášter ů za josefinsk ých reforem a kvetla ž do sv likvidace v roce V sou časn dob ě byl obnoven. 25) V Hájku se od konce 17. stolet rozvjela dále tradice žďársko-martinick fundace, kterou dodnes symbolizuje pskovcov ý sdru žen ý znak žďársk ý a martinick ý na supraport ě východn ho kř dla kl áštera. Hájeck á loreta, kter á je nejstar š dochovanou loretou v Čech ách, bude žt dál.lze si jen přát, aby byla uvedena do původn ho stavu, nebo ť po roce 1950 byla poš kozena stavebn mi úpravami, kter neslou žily duchovn mu posl án, pro n ěž byla zbudov ána.

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu.

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu. KČT Hlinsko pořádá 14. května 2016 autobusový zájezd Neratov Šerlich (Panské Pole Šerlich) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. insolvenční správce Tř. ČSA 556 500 03 Hradec Králové. Zjištění ceny obvyklé nemovitosti

ZNALECKÝ POSUDEK. insolvenční správce Tř. ČSA 556 500 03 Hradec Králové. Zjištění ceny obvyklé nemovitosti ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 3020-090/11 - o ceně domu č.p. 7 na pozemku p.č. 95/1 a pozemků p.č. 95/1 a p.č. 95/4 (zastavěná plocha a nádvoří), včetně příslušenství zahrnujícího venkovní úpravy a trvalé porosty

Více

Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111 fax: 257 329 537 118 01 Praha 1 Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz

Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111 fax: 257 329 537 118 01 Praha 1 Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz +NLDSY113GGYG+ Ministerstvo kultury České republiky Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111 fax: 257 329 537 118 01 Praha 1 Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz Město Čelákovice nám. 5. května 1/11 250 88

Více

č. parc. 1 Místo uložení originálu NZ zpracovatele)

č. parc. 1 Místo uložení originálu NZ zpracovatele) NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. 1/2008/pd Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Moutnice Brno venkov / Jihomoravský Objekt čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace Kostel sv. Jiljí č. parc. 1 [Evidenční číslo

Více

Markéta 6/2005. 1. Něco končí a něco začíná

Markéta 6/2005. 1. Něco končí a něco začíná Markéta 6/2005 Občasník římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty ve Zhoři mobil: 776 887 907; tel. (fara u sv. Jakuba v Jihlavě): 567 303 142 e-mail: mikulas.selvek@seznam.cz 1. Něco končí a něco

Více

Jižní strana hřbitova. Foto z r.1996.

Jižní strana hřbitova. Foto z r.1996. HŘBITOV Jeden z mála hřbitovů, těsnících se kolem kostela, v těsném sousedství obce, se nalézá ve Voděradech.Zde nalezneme celou řadu náhrobků, od těch nejprostších až po ty nákladnější, od těch nejstarších

Více

Historický střed obce s kostelem sv. Gotharda, barokní kostnicí a dalšími nemovitými kulturními památkami

Historický střed obce s kostelem sv. Gotharda, barokní kostnicí a dalšími nemovitými kulturními památkami Historický střed obce s kostelem sv. Gotharda, barokní kostnicí a dalšími nemovitými kulturními památkami Za vlády českého knížete Soběslava I. nechali mniši benediktini z konventu v Opatovicích v rámci

Více

Úřední hodiny starostky Od 1.11.2013 budou úřední hodiny starostky totožné s úředními hodinami Obecního úřadu.

Úřední hodiny starostky Od 1.11.2013 budou úřední hodiny starostky totožné s úředními hodinami Obecního úřadu. Zpravodaj obce Palonín Volby Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se konají ve dnech 25. - 26.10. 2013 : pátek 25.10. od 14:00 do 22:00 hod sobota 26.10. od 8:00 do 14:00 hod. Dotace- zatrubnění

Více

ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI. 1. Identifikace nemovitosti. 2. Nález

ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI. 1. Identifikace nemovitosti. 2. Nález ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI číslo odhadu 023 11 Ex PZ objednávka odhadu ze dne 20.4.2011 místní šetření proběhlo dne 27.4.2011 za účasti bez účasti povinného jméno a adresa objednatele odhadu Mgr. Ing.

Více

Modřanský farní zpravodaj

Modřanský farní zpravodaj Modřanský farní zpravodaj Listopad 2012 Slovo ke čtenářům: Obchod, nebo zvláštní milost? V týdnu modliteb za zemřelé je možné získat pro duše v očistci plnomocné odpustky. Zdá se, že stačí splnit tři podmínky

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 4141-30/2016

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 4141-30/2016 ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 4141-30/2016 NEMOVITÁ VĚC: Bytová jednotka, Byt č.97/5 Katastrální údaje : Kraj Středočeský, okres Kutná Hora, obec Kutná Hora, k.ú. Malín Adresa nemovité věci: Mincovní

Více

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici M Ě S T S K Ý Ú Ř A D B L A N S K O ODBOR STAVEBNÍ ÚŘAD, oddělení silničního hospodářství nám. Svobody 32/3, 678 24 Blansko Pracoviště: nám. Republiky 1316/1, 67801 Blansko Město Blansko, nám. Svobody

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Čísla popisná 2. část Stavení domkářů postavená před rokem 1719 (Pokračování) Na konci purkrechtní knihy z let 1701-1793 je seznam (index) stavení, postavených

Více

PROJEKČNÍ KANCELÁŘ Ing. Martina Švecová, Revoluční 29, Krnov

PROJEKČNÍ KANCELÁŘ Ing. Martina Švecová, Revoluční 29, Krnov TECHNICKÁ ZPRÁVA A. 1 Identifikační údaje A. 1.1 Údaje o stavbě a) název stavby SPORTOVNÍ KABINY KRÁSNÉ LOUČKY OPRAVY, ÚDRŽBA A MODERNIZACE b) místo stavby (adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA ------------------------------------------------------

TECHNICKÁ ZPRÁVA ------------------------------------------------------ Požární bezpečnost staveb projekční, dodavatelská a inženýrská činnost TECHNICKÁ ZPRÁVA ------------------------------------------------------ Stavba : Rekonstrukce osvětlovací soustavy hlavní plochy v

Více

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES.

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. PROJEKT NOVÝ PRALES NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES V roce 2010 se Nový Prales rozkládá

Více

1110, ulice Truhlá ská 4 [Eviden ní íslo kulturní památky v [Sou adnice]

1110, ulice Truhlá ská 4 [Eviden ní íslo kulturní památky v [Sou adnice] NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD. 6 Lokalita / Obec ( ást obce) Okres / Kraj Praha 1 Nové M sto Hlavní m sto Praha Objekt p. (. or.,. parc.), jiná lokalizace inžovní d m 1110, ulice Truhlá ská 4 [Eviden ní íslo kulturní

Více

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) WWW:

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA STATIKY STATICKÉ ZHODNOCENÍ OBJEKTU

TECHNICKÁ ZPRÁVA STATIKY STATICKÉ ZHODNOCENÍ OBJEKTU Strana: 1 Akce: STATICKÉ ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU OBJEKTU Česká 166/11, Brno Objednatel: Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, Hybešova 15, 602 00 Brno

Více

4. Zápůjčka je bezúročná. 5. Žadatel o Zápůjčku odpovídá za pravdivost údajů uvedených v Žádosti i dokladech poskytnutých ke kontrole.

4. Zápůjčka je bezúročná. 5. Žadatel o Zápůjčku odpovídá za pravdivost údajů uvedených v Žádosti i dokladech poskytnutých ke kontrole. Zásady pro poskytování návratných bezúročných zápůjček z rozpočtu Města Rychvald na financování výměny kotlů na pevná paliva v rodinných domech na území města Rychvald v souvislosti s poskytováním dotací

Více

KUPNÍ SMLOUVA. spojená s. dohodou o předkupním právu a dohodou o výhradě zpětné koupě (dále možno jen kupní smlouva )

KUPNÍ SMLOUVA. spojená s. dohodou o předkupním právu a dohodou o výhradě zpětné koupě (dále možno jen kupní smlouva ) KUPNÍ SMLOUVA spojená s dohodou o předkupním právu a dohodou o výhradě zpětné koupě (dále možno jen kupní smlouva ) 1. Město Česká Kamenice, se sídlem Česká Kamenice, Náměstí Míru 219, 407 21, Ič 00261220,

Více

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBEC VITĚJOVICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích Zastupitelstvo Obce Vitějovice se na svém zasedání dne 31.10.2012 usnesením č. 63/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

D O P L Ň K O V Á P R A V I D L A. pro prodej bytových a nebytových jednotek z majetku města Děčína ve vybraných domech

D O P L Ň K O V Á P R A V I D L A. pro prodej bytových a nebytových jednotek z majetku města Děčína ve vybraných domech D O P L Ň K O V Á P R A V I D L A pro prodej bytových a nebytových jednotek z majetku města Děčína ve vybraných domech (schváleno na zasedání Městského zastupitelstva v Děčíně dne 2. 7. 1998 usnesením

Více

Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady )

Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady ) Město Slaný na základě ustanovení 85 a 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vydává Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro

Více

Zápis z 16. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 26.3.2009

Zápis z 16. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 26.3.2009 Zápis z 16. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 26.3.2009 Přítomni: p. Bohuslav, p.berenreiter, p. Ing. Kraus, pí. Vyletová, p. Krisman, p. Štaif, PhDr. Koubová, pí. Boudová,

Více

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ Po knížeti Břetislavovi se na knížecím stolci vystřídala řada dalších přemyslovských knížat. Počet obyvatel rostl, proto bylo nutné získávat další půdu pro zemědělství. Mýtily

Více

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D S U Š I C E odbor výstavby a územního plánování

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D S U Š I C E odbor výstavby a územního plánování M Ě S T S K Ý Ú Ř A D S U Š I C E odbor výstavby a územního plánování Náměstí Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 130, fax:376 540 112 Zn : 2538/12/VYS V Sušici dne: 17.9. 2012 Č.j.: 18704/12

Více

Obecní úřad Raškovice stavební úřad Raškovice 207, 739 04 Pražmo

Obecní úřad Raškovice stavební úřad Raškovice 207, 739 04 Pražmo Obecní úřad Raškovice stavební úřad Raškovice 207, 739 04 Pražmo Archivní značka: 328/A/5/2015/M/RD/AR/přípojka elektro Vaše spis. zn. Naše sp. zn. 2031/2009/SÚ/Olš/328 Datum vyhotovení : 2010-01-18 Poř.

Více

Vnitřní pravidla stanovená poskytovatelem pro poskytování služby denní stacionáře

Vnitřní pravidla stanovená poskytovatelem pro poskytování služby denní stacionáře Sociální služby města Nový Bor, příspěvková organizace B.Egermanna 950, 473 01 Nový Bor Vnitřní pravidla stanovená poskytovatelem pro poskytování služby denní stacionáře Služba: Denní stacionáře Aktualizace:

Více

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Dle metodiky OPD: WWW:

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 Úvodní ustanovení 1. V návaznosti na příslušné zákony a stanovy družstva obsahuje domovní řád pravidla užívání bytů, nebytových a společných částí

Více

S M L O U V A O D Í L O. uzavřená podle ust. 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění II.

S M L O U V A O D Í L O. uzavřená podle ust. 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění II. S M L O U V A O D Í L O uzavřená podle ust. 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění Čl. I. Smluvní strany Objednatel: Město Bílina Břežánská 50/4, 418 31 Bílina Zastoupení:

Více

Obsah: Archivní rešerše. Popis stávajícího stavu mostků č.1 5. Stavební vývoj. Vyjádření k hodnotě mostků. Vyjádření ke stavu mostků.

Obsah: Archivní rešerše. Popis stávajícího stavu mostků č.1 5. Stavební vývoj. Vyjádření k hodnotě mostků. Vyjádření ke stavu mostků. OPERATIVNÍ DOKUMENTACE PĚTI MOSTKŮ V PODZÁMECKÉ ZAHRADĚ V KROMĚŘÍŽI NPÚ ÚOP V KROMĚŘÍÍŽII RADIIM VRLA ZÁŘÍÍ- PROSIINEC 2011 1 2 Obsah: Úvod Archivní rešerše Popis stávajícího stavu mostků č.1 5 Stavební

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Renesanční perla západních Čech, šest prohlídkových okruhů. Expozice hrad, zámek, Mitsuko - 1. Japonka trvale žijící v Evropě, kostel v Horšově. Jednoznačný

Více

Vnitřní elektrické rozvody

Vnitřní elektrické rozvody ČSN 33 2130 Vnitřní elektrické rozvody 44. Požadavky na elektrický rozvod Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na : - bezpečnost osob, užitných zvířat a majetku - provozní spolehlivost

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1813/2012 - 1 -

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1813/2012 - 1 - - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 1813/2012 O ceně obvyklé ( tržní) rodinného domu č.p. 18 s příslušenstvím a pozemky č.par. 4 a 122 zastavěná plocha a nádvoří a č.par. 76/2 zahrady v obci Hořesedly, okres Rakovník,

Více

Znalecký posudek č. 5741 181/2014

Znalecký posudek č. 5741 181/2014 Ing. Bc. Ewa Hradil, znalec 765 02 Otrokovice, Moravní 6224 mobil: +420 603 35 45 98 Znalecký posudek č. 5741 181/2014 o obvyklé ceně nemovitostí bytové jednotky č. 4562/15 v budově čp. 4562 na pozemku

Více

Město Pelhřimov nabízí prodej pozemků v k.ú. Pelhřimov v lokalitě Polní Dvůr II - V. etapa

Město Pelhřimov nabízí prodej pozemků v k.ú. Pelhřimov v lokalitě Polní Dvůr II - V. etapa Město Pelhřimov nabízí prodej pozemků v k.ú. Pelhřimov v lokalitě Polní Dvůr II - V. etapa Zastupitelstvo města Pelhřimova na svém 18. zasedání dne 7. dubna 2009 schválilo návrh na prodej stavebních pozemků

Více

Z N A L E C K Ý P O S U D E K

Z N A L E C K Ý P O S U D E K Z N A L E C K Ý P O S U D E K číslo 3327/214/2015 6 NEMOVITOST: Rodinný dům - bez nebytových prostor Adresa nemovitosti: Podlesí 454, 73911 Frýdlant nad Ostravicí Katastrální údaje: Kraj Moravskoslezský,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 542/016/2011

ZNALECKÝ POSUDEK . 542/016/2011 ZNALECKÝ POSUDEK. 542/016/2011 o cen obvyklé rodinného domu.p. 113, na pozemku. parc. St. 109. p íslušenství a pozemk. parc. St. 109,. parc. 126/23,. parc. 126/25, k.ú. Vysoké Chvojno, obec Vysoké Chvojno,

Více

M A G I S T R Á T M Ě S T A L I B E R E C S t a v e b n í ú ř a d v L i b e r c i

M A G I S T R Á T M Ě S T A L I B E R E C S t a v e b n í ú ř a d v L i b e r c i M A G I S T R Á T M Ě S T A L I B E R E C S t a v e b n í ú ř a d v L i b e r c i nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1 tel. 485 243 111, fax. 485 243 624 Č.j.: SURR/7130/189374/10-Ma Liberec, dne 10.12.2010

Více

Znalecký posudek íslo 3071/13/2012

Znalecký posudek íslo 3071/13/2012 Znalecký posudek íslo 3071/13/2012 ODHAD ceny obvyklé NEMOVITOST: Rodinný d m Adresa nemovitosti: etová p. 84 Katastrální údaje: CZ0534 okres Ústí nad Orlicí, 745 359 k.ú. etová; LV. 596 Rodinný d m p.

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2566 190-13

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2566 190-13 - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 2566 190-13 o obvyklé ceně nemovitostí bytové jednotky 331/10, ul. Dvořákova, Písek Pražské předměstí, bytový dům na poz. parc. čís. st. 2520/1 zastavěná plocha a nádvoří, vlastnický

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. Stanovení obvyklé ceny pro dražbu. Ocenění je provedeno dle zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku, 2 odst.1 zákona.

ZNALECKÝ POSUDEK. Stanovení obvyklé ceny pro dražbu. Ocenění je provedeno dle zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku, 2 odst.1 zákona. ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 2710-5/15 o ceně bytové jednotky č. 1111/2 v rodinném domě č.p. 1111 ul. Banskobystrická ležící na st. 1447 v kú a obec Šumperk, okr. Šumperk a podíl na pozemku st.p.č. 1447, 1462/10.

Více

Zápis ze zasedání zastupitelstva obce Bříza, konaného dne 15. 3. 2016

Zápis ze zasedání zastupitelstva obce Bříza, konaného dne 15. 3. 2016 Obec Bříza Bříza 110 413 01 Roudnice nad Labem IČ: 00263419 Zápis ze zasedání zastupitelstva obce Bříza, konaného dne 15. 3. 2016 místo konání: Obecní úřad v Bříze čas konání: 18:30 19:09 hodin přítomni:

Více

PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA

PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA pro provedení stavby sanace střešního pláště, konstrukce krovu II. ETAPA severozápadní křídlo MINORITSKÉHO KLÁŠTERA, Přemyslovců č. 6, Znojmo. Vypracoval: Ing. Aleš Čeleda AC-projekt

Více

Strategické plánování rozvoje obce Rašovice (okres Vyškov)

Strategické plánování rozvoje obce Rašovice (okres Vyškov) Strategické plánování rozvoje obce Rašovice (okres Vyškov) Strategické plánování umožňuje efektivnější řízení obce. Zaměřuje se na to, aby se obec mobilizovala a co nejefektivněji využívala všechny vlastní

Více

200 000 Kč. Znalecký posudek č. 3957-8/2015 stanovení obvyklé ceny nemovitosti. Předmět ocenění: Rodinný dům

200 000 Kč. Znalecký posudek č. 3957-8/2015 stanovení obvyklé ceny nemovitosti. Předmět ocenění: Rodinný dům Předmět ocenění: Rodinný dům Číslo popisné: 152 Na pozemku parc. č.: st.219 Pozemky parc. č.: st.219, 761/1 Znalecký posudek č. 3957-8/2015 stanovení obvyklé ceny nemovitosti Vlastník stavby: Rudolf Minář,

Více

Rada města Příbora. z 56. schůze Rady města Příbora dne 15. ledna 2013

Rada města Příbora. z 56. schůze Rady města Příbora dne 15. ledna 2013 M Ě S T O P Ř Í B O R Rada města Příbora U S N E S E N Í z 56. schůze Rady města Příbora dne 15. ledna 2013 VARIANTA USNESENÍ URČENÁ KE ZVEŘEJNĚNÍ Text usnesení byl upraven v souladu se zákonem č. 101/2000

Více

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D Ž E L E Z N Ý B R O D Stavební úřad 468 22 Železný Brod, náměstí 3.května č.p.1

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D Ž E L E Z N Ý B R O D Stavební úřad 468 22 Železný Brod, náměstí 3.května č.p.1 M Ě S T S K Ý Ú Ř A D Ž E L E Z N Ý B R O D Stavební úřad 468 22 Železný Brod, náměstí 3.května č.p.1 Spis.zn.: Stav./1611/2012/Br Železný Brod, dne : 17.10.2012 Čj.: SÚ-11538/2012-BRYI-870/128 Vyřizuje:

Více

Závěrečný účet hospodaření města Počátky za rok 2012

Závěrečný účet hospodaření města Počátky za rok 2012 Závěrečný účet hospodaření města Počátky za rok 2012 K 1. lednu 2012 mělo město Počátky k dispozici tyto finanční prostředky: 1/ Základní účty volné prostředky GE Money Bank Oberbank KB Česká spořitelna

Více

Akce : Stavební úpravy MŠ Břetislavova, Břeclav změna č.1 Z.č. : 2012.26 Stupeň : Dokumentace ke stavebnímu povolení B.

Akce : Stavební úpravy MŠ Břetislavova, Břeclav změna č.1 Z.č. : 2012.26 Stupeň : Dokumentace ke stavebnímu povolení B. Část : A.Průvodní zpráva A. Průvodní zpráva a) Identifikace stavby a stavebníka stavebník Jméno / název : Město Břeclav Adresa : náměstí T.G.Masaryka 3, 690 81 Břeclav Telefon : 519 311 111 zpracovatel

Více

Prohlídka zámeckých interiérů

Prohlídka zámeckých interiérů Malebný barokní zámek, který byl postaven hrabětem Janem Ludvíkem Harbuval Chamaré v roce 1749, je ideálním místem pro malé i velké, pro jednotlivce i skupiny, pro ty co hledají historii a kulturu, ale

Více

Zápis č. 2/2014. z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 6. 3. 2014 v budově radnice v Jimramově

Zápis č. 2/2014. z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 6. 3. 2014 v budově radnice v Jimramově Zápis č. 2/2014 z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 6. 3. 2014 v budově radnice v Jimramově Přítomni: Mgr. Bartošová Jaroslava, Bureš Zdeněk, Hejtmánek Oldřich, Ing. Homolka Josef, Mgr.

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO W W W. I V E C O. C O M SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO www.facebook.com/iveco www.youtube.com/iveco www.twitter.com/iveco www.flickr.com/photos/ Nen í po chyb o to m, že tyto n ové ba lí čky EL E

Více

NÁSTĚNNÉ KRESBY V SUTERÉNU SCHWARZENBERSKÉHO PALÁCE V PRAZE NA HRADČANECH

NÁSTĚNNÉ KRESBY V SUTERÉNU SCHWARZENBERSKÉHO PALÁCE V PRAZE NA HRADČANECH NÁSTĚNNÉ KRESBY V SUTERÉNU SCHWARZENBERSKÉHO PALÁCE V PRAZE NA HRADČANECH EVA SKAROLKOVÁ V letech 2004 2006 proběhla celková rekonstrukce Schwarzenberského paláce v Praze na Hradčanech pro potřeby Národní

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 A 60/2002-34 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a

Více

ENÍ S ARCHEOLOGICKÝM MATERIÁLEM. Morfologie a klasifikace artefaktů. Ústav pro archeologii /2016

ENÍ S ARCHEOLOGICKÝM MATERIÁLEM. Morfologie a klasifikace artefaktů. Ústav pro archeologii /2016 CVIČEN ENÍ S ARCHEOLOGICKÝM MATERIÁLEM Morfologie a klasifikace artefaktů 1. ZákladnZ kladní tvarosloví keramických nádob n a jejich částí Zuzana Bláhov hová-sklenářová Univerzita Karlova v Praze Filozofická

Více

Nové Veselí, okres Žďár nad Sázavou

Nové Veselí, okres Žďár nad Sázavou Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj I. Církevní památky na území MAS Nové Veselí, okres Žďár nad Sázavou Barokní fara, čp. 91 Rejstříkové číslo kulturní památky: 26057/7-4300

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA Dodávka renovovaných tonerů

RÁMCOVÁ SMLOUVA Dodávka renovovaných tonerů RÁMCOVÁ SMLOUVA Dodávka renovovaných tonerů uzavřená níže uvedeného dne, měsíce roku dle ustanovení 1746 odst. 2, 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění mezi: František Skácel,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. Zjištění ceny nemovitosti ve smyslu usnesení Městského soudu v Brně, sp. zn.: 66E 115/2007

ZNALECKÝ POSUDEK. Zjištění ceny nemovitosti ve smyslu usnesení Městského soudu v Brně, sp. zn.: 66E 115/2007 ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 2724-4/12 o ceně nemovitosti - rodinného domu Mařákova 1237/8 v Brně - Líšni, postaveném na pozemku parc.č. 2631 se všemi součástmi, příslušenstvím a pozemky parc.č. 2631 a 2632,

Více

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013 Zápis ze schůzky zástupců obce s domovními důvěrníky Zahájení v 16.00 hod. Účast: na sále Kulturního domu v Rudolticích domovní důvěrníci, popř. zástupci: dne 7. října 2013 o přítomni: Eva Chládková, Jana

Více

U S N E S E N Í VEŘEJNÁ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA (O ELEKTRONICKÉ DRAŽBĚ)

U S N E S E N Í VEŘEJNÁ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA (O ELEKTRONICKÉ DRAŽBĚ) Číslo jednací: 064 EX-241/05-36 U S N E S E N Í Soudní exekutor JUDr. Jaromír Peške, Exekutorský úřad Plzeň-sever se sídlem Pod Vrchem 51, 312 00 Plzeň, pověřený provedením exekuce na základě usnesení

Více

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Evidenční list NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. Lokalita / Obec (část obce): Velemín Oparno 565849 k.ú. Oparno 711411 Okres

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 763-56 / 2011

ZNALECKÝ POSUDEK č. 763-56 / 2011 ZNALECKÝ POSUDEK č. 763-56 / 2011 o obvyklé ceně rodinného domu v Plzni - Červeném Hrádku, Červenohrádecká č.p.323, včetně pozemků a příslušenství, katastrální území Červený Hrádek u Plzně, okres Plzeň-město

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 5827/7 odhad obvyklé ceny nemovitosti pro účel dražby podle metodiky v Hypoteční bance, a.s.

ZNALECKÝ POSUDEK č. 5827/7 odhad obvyklé ceny nemovitosti pro účel dražby podle metodiky v Hypoteční bance, a.s. ZNALECKÝ POSUDEK č. 5827/7 odhad obvyklé ceny nemovitosti pro účel dražby podle metodiky v Hypoteční bance, a.s. Předmět ocenění: 1.1 Rodinný dům - bez nebytových prostor Stávající Číslo popisné: 622 Na

Více

Název: O co nejvyšší věž

Název: O co nejvyšší věž Název: O co nejvyšší věž Výukové materiály Téma: Pevnost, stabilita, síly Úroveň: 1. stupeň ZŠ Tematický celek: Jak se co dělá Věci a jejich původ (Suroviny a jejich zdroje) Předmět (obor): prvouka a přírodopis

Více

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.)

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.) PAVEL NOVOTNÝ Malířská a grafická tvorba od r.1967, restaurátorská tvorba a bezpečnostní ošetření malířských děl od r.1975 Zakládající člen Unie výtvarných umělců České republiky r.1990 ROMANTICKÁ SCENÉRIE.

Více

Evidenční číslo: FRO/POV/023088/2015 - KONCEPT. www: http://www.cernolice.net. Obec: Černolice Okres: Praha - západ Pošta: Mníšek pod Brdy

Evidenční číslo: FRO/POV/023088/2015 - KONCEPT. www: http://www.cernolice.net. Obec: Černolice Okres: Praha - západ Pošta: Mníšek pod Brdy Žádost o poskytnutí dotace prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy z Programu 2015 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu rozvoje obcí a měst v rámci Tematického zadání

Více

Obec Tchořovice Zastupitelstvo Obce Tchořovice. Zápis z 17. zasedání Zastupitelstva Obce Tchořovice, konaného dne 2. 5. 2016 od 19:00 hodin.

Obec Tchořovice Zastupitelstvo Obce Tchořovice. Zápis z 17. zasedání Zastupitelstva Obce Tchořovice, konaného dne 2. 5. 2016 od 19:00 hodin. Obec Tchořovice Zastupitelstvo Obce Tchořovice Zápis z 17. zasedání Zastupitelstva Obce Tchořovice, konaného dne 2. 5. 2016 od 19:00 hodin. Přítomní členové ZO: M. Bolina, M. Cihla, E. Křivancová, J. Křivanec,

Více

Návrh znaku a vlajky. pro obec HORNÍ LIBOCHOVÁ

Návrh znaku a vlajky. pro obec HORNÍ LIBOCHOVÁ Návrh znaku a vlajky pro obec HORNÍ LIBOCHOVÁ autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz Tvorba nových obecních (městských)

Více

PROTOKOL. obec Kořenov souhlasíme s navrženou stavbou. Rozhodnutí o povolení sjezdu požadujeme zapracovat do podmínek stavebního povolení.

PROTOKOL. obec Kořenov souhlasíme s navrženou stavbou. Rozhodnutí o povolení sjezdu požadujeme zapracovat do podmínek stavebního povolení. z ústního jednání ze dne 20.8.2010. PROTOKOL Přítomni : stavebník zástupce spol. NETT Consulting, a.s. - p. Oldřich Máj obec Kořenov p. Pelc KSS LK p. Malich sousedi stavby pí. Helena Friedrichová - P.

Více

Z N A L E C K Ý P O S U D E K

Z N A L E C K Ý P O S U D E K Z N A L E C K Ý P O S U D E K číslo 3192/79/2015 6 NEMOVITOST: Rodinný dům - bez nebytových prostor Adresa nemovitosti: Letošov 116, 68333 Katastrální údaje: Kraj Jihomoravský, okres Vyškov, obec Nesovice,

Více

EXEKUTORSKÝ ÚŘAD PLZEŇ-MĚSTO Soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek

EXEKUTORSKÝ ÚŘAD PLZEŇ-MĚSTO Soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek EXEKUTORSKÝ ÚŘAD PLZEŇ-MĚSTO Soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek Dominikánská 8, 301 00 Plzeň Tel: +420 377 464 009, fax: +420 377 464 223, E-mail: info@exekutors.cz, datova schranka: pvwg8xd Spisová

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 10.03.2005 KOM(2005) 80 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o další změně nařízení (ES) č. 1601/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých

Více

Z N A L E C K Ý P O S U D E K

Z N A L E C K Ý P O S U D E K Z N A L E C K Ý P O S U D E K číslo 3095/114/2014 6 NEMOVITOST: Nemovitosti z LV č. 354 a LV č. 525 Adresa nemovitosti: Mnichov 91 / 91, 793 26 Katastrální údaje: Kraj Moravskoslezský, okres Bruntál, obec

Více

Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy

Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy I. Základní ustanovení 1. Poskytování a použití dotací se řídí obecně

Více

Elektronická verze. O ceně

Elektronická verze. O ceně B81 Elektronická verze Vyhotovení č.: E Znalecký posudek č. 031-2010/2944 O ceně p.p.č. 52/2 - zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba bez č.p./e.č. a pozemku p.p.č. 250/12 - ostatní plocha

Více

ZÁPIS A USNESENÍ č. 46

ZÁPIS A USNESENÍ č. 46 ZÁPIS A USNESENÍ č. 46 ze 45. zasedání Zastupitelstva obce Nepolisy konaného dne 25. 9. 2014 od 18,00 hod. v sále pohostinství Na Nové Přítomno: 9 členů dle presenční listiny Program: 1) Zahájení 2) Určení

Více

POKYNY. k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012

POKYNY. k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012 dz_12dpfo5405_19_pok.pdf - Adobe Acrobat Professional POKYNY k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických

Více

Město Pohořelice. Zápis z XVII. zasedání zastupitelstva města konaného dne 22.10. 2008

Město Pohořelice. Zápis z XVII. zasedání zastupitelstva města konaného dne 22.10. 2008 Město Pohořelice Zápis z XVII. zasedání zastupitelstva města konaného dne 22.10. 2008 Účast zastupitelů při zahájení: 14 při zahájení, celkem 16 Počet přítomných občanů: 4 Hosté: Bc. Novák, vedoucí finančního

Více

Efezským 1,13: V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého

Efezským 1,13: V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého IBLICKÉ POLEČENSTVÍ ŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD LABEM SLOVO A DUCH UCH EF 1,13 Jedinečný prostředek spasení Shrnutí: Ve třináctém verši Pavel vysvětluje nejdůležitější věci ohledně spasení. Vysvětluje způsob spasení

Více

Návrh obecních symbolů obce Trnovany

Návrh obecních symbolů obce Trnovany Návrh obecních symbolů obce Trnovany Navrhl a zpracoval : Jan Svoboda Kreslil: Jan Zronek Obec Trnovany, ani část obce Podviní, dosud symboly obce (znak a prapor) podle zachovalých historických pramenů

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

Znalecký posudek č. 15-4040/15 o odhadu tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) pro účel exekučního řízení

Znalecký posudek č. 15-4040/15 o odhadu tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) pro účel exekučního řízení Předmět ocenění: Znalecký posudek č. 15-4040/15 o odhadu tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) pro účel exekučního řízení pro exekutora JUDr. Karla Urbana Zahradní chata bez č.p./č.e. na pozemku parc.č.

Více

Zápis. z veřejného zasedání zastupitelstva obce Syřenov, které se konalo dne 10.6.2011 od 19.00 hod. v místním pohostinství Na Klepandě.

Zápis. z veřejného zasedání zastupitelstva obce Syřenov, které se konalo dne 10.6.2011 od 19.00 hod. v místním pohostinství Na Klepandě. Zápis z veřejného zasedání zastupitelstva obce Syřenov, které se konalo dne 10.6.2011 od 19.00 hod. v místním pohostinství Na Klepandě. Přítomno: 7 zastupitelů, 14 občanů, 5 hostů. Veřejné zasedání zahájil

Více

350 000 Kč. ZNALECKÝ POSUDEK č.6563/213. odhad obvyklé ceny nemovitosti pro účel dražby dle metodiky v Hypoteční bance, a.s.

350 000 Kč. ZNALECKÝ POSUDEK č.6563/213. odhad obvyklé ceny nemovitosti pro účel dražby dle metodiky v Hypoteční bance, a.s. ZNALECKÝ POSUDEK č.6563/213 odhad obvyklé ceny nemovitosti pro účel dražby dle metodiky v Hypoteční bance, a.s. Předmět ocenění: 1.1 Rodinný dům - bez nebytových prostor Stávající Číslo popisné: 88 Na

Více

Katedrála Božského Spasitele v Ostravě

Katedrála Božského Spasitele v Ostravě Katedrála Božského Spasitele v Ostravě Vážený návštěvníku, vítáme Vás v katedrále Božského Spasitele. Dovolujeme si vás požádat o respektování tohoto místa jako místa určeného ke zklidnění a rozjímání.

Více

Městský úřad Krnov odbor regionálního rozvoje Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov

Městský úřad Krnov odbor regionálního rozvoje Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov Městský úřad Krnov odbor regionálního rozvoje Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: Mukrn/201142907/RR/SU/Kr VYŘIZUJE: Blanka Krištofíková TEL.: 554 697 711 E-MAIL: bkristofikova@mukrnov.cz

Více

Znalecký posudek číslo 4524-64/14

Znalecký posudek číslo 4524-64/14 Znalecký posudek číslo 4524-64/14 O ceně nemovité věci Pozemek zapsaný na LV č. 462 Katastrální území: Lískovec u Frýdku-Místku Okres: O B V Y K L Á C E N A Objednatel znaleckého posudku: EXEKUTORSKÝ ÚŘAD

Více

17 Vnitřní předpis. Domov pro seniory Havlíčkův Brod. Čl. 1 Úvod. 580 01 Havlíčkův Brod, U Panských 1452 tel. 569 333 150-161, e-mail: reditel@ddhb.

17 Vnitřní předpis. Domov pro seniory Havlíčkův Brod. Čl. 1 Úvod. 580 01 Havlíčkův Brod, U Panských 1452 tel. 569 333 150-161, e-mail: reditel@ddhb. 580 01 Havlíčkův Brod, U Panských 1452 tel. 569 333 150-161, e-mail: reditel@ddhb.cz 17 Vnitřní předpis Zásady pro podávání a vyřizování stížností Čl. 1 Úvod Každý klient Domova pro seniory Havlíčkův Brod

Více

na prodej nemovitosti objektu č.p. 9 - Chrudim VI. kolo(4)

na prodej nemovitosti objektu č.p. 9 - Chrudim VI. kolo(4) 1 KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE PARDUBICKÉHO KRAJE Ředitel krajského ředitelství policie č.j. KRPE-63189-2/ČJ-2015-1700VZ Pardubice dne 7. srpna 2015 Počet stran: 6 Vyhlašovatel: Česká republika - Krajské

Více

Znalecký posudek číslo 3655 325/07

Znalecký posudek číslo 3655 325/07 Znalecký posudek číslo 3655 325/07 O ceně nemovitosti: Rodinný dům č.p. 48 Moravský Beroun katastrální území: Sedm Dvorů bývalý okres: Olomouc O B V Y K L Á T R Ž N Í C E N A Objednatel znaleckého posudku:

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 7032/66-2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 7032/66-2015 -1- ZNALECKÝ POSUDEK č. 7032/66-2015 o ceně nemovitosti stavební parcely čk. 958 se stavbou rodinného domu čp. 897, včetně součástí a příslušenství, dále pp. čk. 132/5, zapsané v LV č. 435 v k.ú. Hlinsko

Více