Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. Metodika šetření na inventarizačních plochách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. Metodika šetření na inventarizačních plochách"

Transkript

1 Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. Metodika šetření na inventarizačních plochách listopad 2004

2 OBSAH 1 Uspořádání inventarizačních ploch Síť středů inventarizačních ploch Tvar a velikost inventarizačních ploch Typy sledovaných objektů Postup založení a měření inventarizační plochy Vyhledání středu inventarizační plochy Zabezpečení středu inventarizační plochy v terénu Zaměření a popis významných bodů Identifikační číslo objektu Druh bodu Identifikační číslo inventarizační plochy Vyhledání středu inventarizační plochy v terénu při opakovaném šetření Popis základních charakteristik inventarizační plochy Identifikační číslo inventarizační plochy Souřadnice středu inventarizační plochy Magnetická deklinace Datum měření Výchozí bod Plocha obnovena Zodpovědný pracovník Přístupnost a schůdnost inventarizační plochy Hodnocení les/neles Sklon Expozice Reliéf plochy Lesní vegetační stupeň Edafická kategorie Přítomnost stromů Přítomnost obnovy Přítomnost odumřelého dřeva Přítomnost pařezů Popis vegetace Celková pokryvnost Pokryvnost synuzie dřevin Pokryvnost synuzie nedřevnatého porostu Druh Pokryvnost druhu Měření a popis stromů Soustředné inventarizační kruhy na inventarizačních plochách Identifikační číslo stromu Provizorní očíslování stromů Strana 2

3 5.4 Pozice středu stromu Výška měřiště výčetního tloušťky Výčetní tloušťka Výška stromu Výška nasazení živé koruny Druh dřeviny Status stromu Dvoják, výška rozdvojení hlavní osy kmene Identifikátor v rámci klastru Výskyt zlomů kmene Výskyt stojící souše Sociální postavení stromu (Zlatník) Poškození způsobené loupáním a ohryzem kůry a lýka spárkatou zvěří Stáří loupání/ohryzu Poškození kořenů Chůdové kořeny Ostatní poškození Mapový klíč Popis obnovy Původ obnovy Rozmístění obnovy Smíšení dřevin Podíl segmentu Výškové třídy obnovy Dřevina Průměrná tloušťka Průměrná výška Počet jedinců Ochranná opatření v obnově Poškození obnovy Stáří poškození obnovy Počet poškozených jedinců Odumřelé dřevo Ležící kmeny (části kmenů) Identifikační číslo záznamu Pozice kusu Dřevina Vývrat Stav kmene Stupeň rozkladu kmene Původ kusu Pařezy Identifikační číslo záznamu Pozice pařezu Strana 3

4 7.2.3 Původ pařezu Kontrola databáze...35 Seznam obrázků Obr. 1 - Způsob odvození rozměrů inventarizační sítě... 5 Obr. 2 - Schéma uspořádání inventarizační plochy... 6 Obr. 3 - Navigace v prostředí aplikace Field-Map Data Collector... 8 Obr. 4 - Posun středu inventarizační plochy... 8 Obr. 5 - Měření stromů na soustředných inventarizačních kruzích Obr. 6 - Speciální miniprůměrka pro zjištění prahových tlouštěk stromů Obr. 7 - Výška měřiště výčetní tloušťky Obr. 8 - Způsoby měření výčetní tloušťky Obr. 9 - Výška jehličnatých a listnatých stromů Obr Chyby a správný postup při měření výšek listnatých stromů Obr Chyba a správný postup při měření výšek nakloněných stromů Obr Nasazení živé koruny u jehličnatých a listnatých stromů Seznam tabulek Tab. 1 - Hustota inventarizačních ploch vztažená na hektar území lokality... 5 Tab. 2 - Typy objektů a jejich charakteristika měřené na inventarizačních plochách... 6 Tab. 3 - Postup založení a měření inventarizační plochy... 7 Tab. 4 - Atributy měřené a hodnocené pro objekty vrstvy VÝZNAMNÉ BODY... 9 Tab. 5 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy PLOCHA Tab. 6 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy VEGETACE Tab. 7 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy SYNUZIE DŘEVIN Tab. 8 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy SYNUZIE NEDŘEVNATÉHO POROSTU Tab. 9 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy STROMY Tab Parametry soustředných kruhů dle růstového potenciálu stanoviště Tab Atributy měřené a hodnocené pro objekty vrstvy OBNOVA Tab Atributy měřené, hodnocené a počítané pro objekty vrstvy LEŽÍCÍ KMENY Tab Atributy měřené, hodnocené a počítané pro objekty vrstvy PAŘEZY Strana 4

5 1 Uspořádání inventarizačních ploch Metodika inventarizačního šetření je založena na statistickém výběrovém šetření v síti trvalých kruhových inventarizačních ploch. 1.1 Síť středů inventarizačních ploch Síť středů inventarizačních ploch má počátek ve významném geodetickém bodě Ládví. Tento bod byl vybrán zcela náhodně a jeho skutečné souřadnice (x = ; y = ) byly zaokrouhleny na stovky km směrem dolů. Počátek souřadného systému se tedy nachází v bodě o souřadnicích x = a y = Parametry (vzdálenost středů inventarizačních ploch) sítě byly odvozeny od sítě celorepublikové používané pro projekt národní inventarizace lesů a celou řadu dalších projektů. Vzdálenost středů inventarizačních ploch je tedy násobným zlomkem 2 km sítě (viz Obr. 01). Pro účely statistického výběrového šetření na lokalitách je možné využít libovolnou velikost sítě ovšem při předpokládané velikosti lokalit ponechaných samovolnému vývoji okolo ha se bude volit mezi sítí o rozteči 62.5 m, 88.5 m případně 125 m. 2 km 1 km 500 m 1.41 km 250 m 125 m 177 m 353 m 707 m 88.5 m 62.5 m Obr. 1 - Způsob odvození rozměrů inventarizační sítě Tab. 1 - Hustota inventarizačních ploch vztažená na hektar území lokality Rozteč sítě Hustota vzorkování 62.5 m 1 plocha/0.4 ha 88.5 m 1 plocha/0.8 ha m 1 plocha/1.4 ha Strana 5

6 Všechny mapové vrstvy a síť středů inventarizačních ploch jsou připraveny před započetím terénních prací a jsou k dispozici přímo v terénu ve formě podkladových map a datových vrstev aplikace Field-Map Data Collector, kde slouží k usnadnění orientace. V kombinaci s GPS, laserovým dálkoměrem a sklonoměrem spojeným s elektronickým kompasem tak vzniká systém, který významně usnadňuje navigaci v terénu a vyhledání, popřípadě zpětné vyhledání (opakované šetření) středů inventarizačních ploch. 1.2 Tvar a velikost inventarizačních ploch Inventarizační plocha má tvar kruhu s poloměrem r = 12,62 m a skládá se ze tří různě velkých soustředných inventarizačních kruhů, ve kterých probíhá vlastní měření a sběr dat stromového inventáře. Pro hodnocení obnovy se využívají tři obnovní kruhy o poloměru r = 2 m. Pozice obnovních kruhů se určuje subjektivně na základě druhového složení, vyspělosti a distribuce obnovy na inventarizační ploše (viz kap. 6). 1.3 Typy sledovaných objektů Obr. 2 - Schéma uspořádání inventarizační plochy Na inventarizační ploše se sledují všechny významné komponenty lesního ekosystému. Pozornost je věnována ploše jako celku i jednotlivým objektům: stojícím stromům včetně souší, na zemi ležícímu odumřelému dříví, pařezům a obnově porostu. Tab. 2 - Typy objektů a jejich charakteristika měřené na inventarizačních plochách Objekt Vrstva projektu Charakteristika Plocha Plocha popis plochy Vegetace Fytocenologický snímek popis druhového složení jednotlivých pater vegetace Živé stromy minimální výčetní tloušťka jedince je určena daným soustředným Stromy Stojící souše kruhem (viz kapitola 5.1) Odumřelé ležící dřevo Ležící dřevo tloušťka od 7.0 cm sk. 1.3 m od báze kusu Pařezy Pařezy tloušťka od 30.0 cm v úrovni terénu, výška do 1.3 m Obnova Obnova výška od 0.1 m, výčetní tloušťka do 7 cm sk. Označené body Označené body pozice a popis významných bodů Strana 6

7 2 Postup založení a měření inventarizační plochy Praktický postup založení a měření inventarizační plochy sestává z několika na sebe bezprostředně navazujících činností. Prvním krokem je vyhledání středu inventarizační plochy a v případě prvního šetření i jeho zabezpečení. Následuje samotný popis plochy, popis jednotlivých definovaných vrstev. Poslední nezbytnou činností před opuštěním plochy je kontrola databáze. V případě opakovaného šetření je postup modifikován v bodě Měření a popis stromů. Zde je potřeba nejprve identifikovat stromy z prvního šetření, změřit a popsat je; následně doplnit do databáze stromy, které dorostly limitních tlouštěk definovaných pro jednotlivé soustředné inventarizační kruhy. Analogicky se provede i vyřazení (respektive přesunu do vrstvy odumřelého dřeva) stromů, které odumřely v období mezi prvním a opakovaným šetřením na inventarizačních plochách. Obdobným způsobem se postupuje i při hodnocení vrstvy pařezů a odumřelého dřeva. Tab. 3 - Postup založení a měření inventarizační plochy První šetření Vyhledání středu inventarizační plochy Zabezpečení středu inventarizační plochy Popis základních charakteristik plochy Popis jednotlivých vrstev vegetace Měření a popis stromů Popis obnovy Popis ležícího odumřelého dřeva Popis pařezů Kontrola databáze Dílčí činnost Opakované šetření Zpětné dohledání středu inventarizační plochy Obnovení značení významného bodu Popis základních charakteristik plochy Popis jednotlivých vrstev vegetace Identifikace stromů prvního šetření a jejich popis Měření a popis stromů, které dorostly limitním tloušťkám Popis obnovy Identifikace a popis kus; ležícího odumřelého dřeva z prvního šetření Doměření nově se vyskytujícího odumřelého dřeva Identifikace a popis pařezů z prvního šetření Doměření nově se vyskytujících pařezů Kontrola databáze 2.1 Vyhledání středu inventarizační plochy K navigaci do blízkosti středu plochy se využije existujících analogových nebo digitálních porostních map. Při vyhledávání středu inventarizační plochy v terénu se vychází z tzv. výchozího bodu pro navigaci laserovým přístrojem (dále jen výchozí bod). Výchozím bodem se rozumí libovolný bod v blízkosti středu plochy, kde je možno povést měření GPS přístrojem nebo identifikaci pozice pomocí ortofoto snímku, či digitální podkladové mapy. Maximální vzdálenost výchozího bodu od středu inventarizační plochy, tj. maximální vzdálenost pro navigaci pomocí laserové sestavy je 300 m. V případě, že je signál GPS v okolí středu inventarizační plochy nedostupný, je možno k identifikaci výchozího bodu využít podkladového digitálního snímku (ortofoto). Pozice a druh výchozího bodu se vloží do databáze (viz kapitola 2.3). V tomto momentě se přechází na samotnou navigaci pomocí laserového přístroje (navigace je řízena aplikací Field-Map Data Collector). Jednotlivé postupové kroky navigace se zaměří pomocí laserového dálkoměrného a úhloměrného přístroje (laserový dálkoměr a sklonoměr v kombinaci s elektronickým kompasem) a jsou zobrazeny v mapě aplikace Field-Map Data Collector. Strana 7

8 Obr. 3 - Navigace v prostředí aplikace Field-Map Data Collector Pokud se střed inventarizační plochy nachází v blízkosti zřetelné hranice porostu, hranice kategorie pozemku (les/neles) nebo je část plochy neschůdná, pak je nutno střed inventarizační plochy posunout tak, aby se celá plocha nacházela v té části území, ve které se původně nacházel střed inventarizační plochy. Střed inventarizační plochy se posouvá po kolmici vedené k linii výše uvedené hranice, a to tak, aby linie hranice tvořila tečnu inventarizačního kruhu (viz Obr. 1). Délka tohoto posunu nesmí být větší než polovina vzdálenosti dvou sousedních inventarizačních ploch (např. v síti ploch 125 x 125 m, tedy maximálně do vzdálenosti 62.5 m). Náhradní střed plochy (střed posunuté plochy) musí být vždy zaměřen do vrstvy Významné body (viz kapitola 2.3). Obr. 4 - Posun středu inventarizační plochy V případě, že střed inventarizační plochy padne do blízkosti lokalit, ve kterých měření elektronickými přístroji není možné, pak je nutné posunout střed inventarizační plochy po kolmici na osu např. produktovodu na jednu nebo na druhou stranu do bezpečné vzdálenosti mimo pásmo, kde není měření elektronickými přístroji dovoleno (minimální kolmá vzdálenost 50 m). Takto posunutý střed se musí zaměřit jako náhradní střed plochy do vrstvy Významné body (viz kapitola 2.3). Pokud tento postup nelze aplikovat (např. plocha se posunutím dostane mimo hranice zájmového území nebo mimo les), pak se inventarizační plocha vůbec nezakládá a neměří (považuje se za nepřístupnou či neschůdnou). Jestliže střed inventarizační plochy splyne s některým ze stromů na inventarizační ploše, využije se pro měření funkcí mimostředového měření, které umožňují obsluze přístroje měřit z libovolného místa na nebo v blízkosti plochy. Střed plochy však zůstává nezměněn, tj. veškeré objekty na ploše jsou měřeny ve vztahu k původnímu středu plochy. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že střed plochy padne do místa, že kterého nelze měřit z jiných objektivních důvodů (seník, krmelec atd.). Strana 8

9 2.2 Zabezpečení středu inventarizační plochy v terénu Středy inventarizačních ploch se zabezpečí tak, aby nebylo v terénu pro lesní personál patrné, kde se plocha nachází, ale přitom bylo možné tuto dohledat s využitím databáze projektu. Střed inventarizační plochy se zabezpečí zaměřením polohy jednoho vybraného stromu (dále jen označený strom) v blízkosti samotné inventarizační plochy. Označený strom se zaměří ve vztahu ke středu plochy, čímž se vytvoří skrytá georeference tohoto středu plochy. Následně se vybraný strom označí barvou ve spreji a to pruhem o síle 10 cm v prsní výšce a čtyřmi zřetelnými body na kořenových nábězích. V případě potřeby, respektive pokud není v okolí plochy vhodný strom, může být označený strom nahrazen výraznou barevnou značkou umístěnou na trvalém nepohyblivém objektu jako je např. skála nebo větší kámen. V případě, že nelze z důvodů ochrany přírody provádět trvalé značení stromů se doporučuje v rámci daného objektu vytvořit hustější sít mírně nadúrovňových geodetických značek s přesně zaměřenou pozicí a provádět navigaci na středy ploch z těchto bodů. Pozice označeného stromu se vloží do vrstvy Významné body. Následně se vyplní informace o druhu bodu do pole Druh bodu (viz kapitola 2.3.2). 2.3 Zaměření a popis významných bodů Významným bodem se rozumí veškeré pomocné body zaměřené pro usnadnění opakované navigace na střed plochy. Jejich zaměření do vrstvy Významné body je nezbytným krokem pro zajištění snadného dohledání středu inventarizační plochy při opakovaném šetření. Tab. 4 - Atributy měřené a hodnocené pro objekty vrstvy VÝZNAMNÉ BODY Identifikační číslo objektu Název atributu Typ pole Jednotky Identifikační číslo číslo - Druh bodu číselník - Identifikační číslo inv. plochy číslo - Každý významný bod dostává automaticky unikátní identifikační číslo Druh bodu Zaznamená se druh bodu dle následujícího klíče: Pole DRUH BODU: 1 Ortofoto výchozí bod: perem vložený bod slouží k identifikaci výchozí pozice při navigaci na plochu inventarizační sítě na základě podkladového leteckého snímku (ztotožnění pozice na mapě s pozicí s reálnou situací v terénu); použije se jen v případě, že nebylo možné v okolí předpokládaného středu inventarizační plochy (do 300 m) provést zaměření pozice GPS přístrojem (nedostupnost satelitního signálu) 2 GPS výchozí bod: zaměřený GPS bod sloužící k identifikaci výchozí pozice při navigaci na plochu inventarizační sítě 3 Náhradní střed plochy: pozice náhradního středu plochy v případě, že tento byl z nějakého důvodu posunut (viz kapitola 2.1) 4 Původní střed plochy: pozice původního středu plochy ve vztahu k náhradnímu středu plochy 5 Označený bod: pozice označeného objektu (strom, kámen atd.), který byl označen v terénu barvou a využit k zabezpečení středu inventarizační plochy (viz kapitola 2.2) Strana 9

10 Významné body (2) až (3) se zaměřují s využitím GPS přístroje nebo v kombinaci GPS a laserové sestavy. Významné body (4) a (5) se zaměřují s využitím laserové sestavy. Doplněním atributu Druh bodu se určí o jaký typ významného bodu se jedná Identifikační číslo inventarizační plochy Do databáze se vloží informace o identifikačním čísle plochy, ke které se daný významný bod váže. 2.4 Vyhledání středu inventarizační plochy v terénu při opakovaném šetření Při kontrole měření na inventarizačních plochách a při opakovaném měření v následujících inventarizačních šetřeních je nutno znovu vyhledat střed každé inventarizační plochy. Pro jeho opětovné vyhledání se využije pozice označeného bodu (stromu, kamene atd.). Označený strom se vyhledá pomocí navigace s využitím GPS přístroje a známých souřadnic středu inventarizační plochy respektive samotných souřadnic označeného bodu. Následně se provede navigace na střed inventarizační plochy. Přesnost dohledání středu inventarizační plochy pomocí souřadnic označeného bodu se obvykle pohybuje do +/- 1 m. K přesnému dohledání středu inventarizační plochy (s přesností +/- 5 cm) se pak využije rozmístění a pozice jednotlivých stromů z prvního šetření. K tomu je zapotřebí identifikovat alespoň 3 stromy na základě jejich relativní pozice, popisných charakteristik a dendrometrických veličin (dřevina, výčetní tloušťka, výška, zdravotní stav atd.). Takto identifikované stromy z předchozího měření se využijí ke staničení (aplikace Field-Map Data Collector zobrazí pozici přístrojové sady na ploše ve vztahu k těmto stromům), tedy k získání skutečné pozice přístrojové sady v rámci plochy. Nedá-li se určit poloha inventarizační plochy (např. není-li možno nalézt označený strom), vyhledá se střed podle zeměpisných souřadnic stejným způsobem jako při zakládání inventarizační plochy. Střed se pak znovu zabezpečí pomocí nového označeného bodu. Na takto založené ploše se provede nové měření. Informaci o tom, že plocha byla nahrazena nově založenou plochou je potřeba uvést v databázi (pole Plocha obnovena ). Strana 10

11 3 Popis základních charakteristik inventarizační plochy Popis inventarizační plochy tvoří základní charakteristiky plochy vázané na celou plochu. Tab. 5 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy PLOCHA Název atributu Typ pole Jednotky Identifikační číslo inv. plochy číslo - Souřadnice středu plochy číslo m Magnetická deklinace číslo stupeň Výchozí bod číslo - Datum měření datum - Plocha obnovena číselník - Zodpovědný pracovník číselník - Přístupnost číselník - Hodnocení les/neles číselník - Sklon číslo stupeň Expozice číselník - Reliéf číselník - Lesní vegetační stupeň číselník - Edafická kategorie číselník - Přítomnost stromů číselník - Přítomnost obnovy číselník - Přítomnost odumřelého dřeva číselník - Přítomnost pařezů číselník Identifikační číslo inventarizační plochy Každá inventarizační plocha automaticky dostává unikátní číselný identifikátor. 3.2 Souřadnice středu inventarizační plochy V inventarizačním šetření se pro určení polohy středů inventarizačních ploch využívá souřadnic v geografickém systému Křovákova zobrazení S-JTSK (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální). 3.3 Magnetická deklinace Magnetická deklinace vyjadřuje odchylku magnetického severu od skutečného zeměpisného severu. Udává se ve stupních s přesností na desetinu a její hodnota je závislá na zeměpisných souřadnicích měřené lokality a čase měření (datum měření). Hodnota magnetické deklinace pro dílčí území se vypočte před zahájením terénních prací pomocí speciálního software a je uložena do databáze projektu. Zároveň se provede odpovídající nastavení kompasového modulu sestavy přístrojů. 3.4 Datum měření Udává se rok, měsíc a den měření. Strana 11

12 3.5 Výchozí bod Udává se identifikační číslo významného bodu, který byl použit jako výchozí bod navigace laserovou sestavou. V případě navigace ze sítě úrovňových geodetických značek se v poli Výchozí bod zaznamená identifikační číslo této značky. 3.6 Plocha obnovena Uvádí se, zda byla plocha při opakovaném šetření nalezena (přeměřena), či nenalezena (znovu založena). V případě prvního šetření se z dostupného číselníku vybere položka Nehodnoceno (prvotní šetření). Pole PLOCHA NALEZENA: 1 Nehodnoceno (prvotní šetření) 2 Plocha obnovena 3 Založena nová plocha 3.7 Zodpovědný pracovník Uvádí se jméno vedoucího inventarizační skupiny, který koordinuje práce na ploše. 3.8 Přístupnost a schůdnost inventarizační plochy Zaznamená se obtížnost přístupu na inventarizační plochu a schůdnost terénu na této ploše podle následující stupnice: Pole PŘÍSTUPNOST: 1 Inventarizační plocha je přístupná a schůdná: na plochu je umožněn bezproblémový přístup a terénní podmínky na ploše umožňují její zpracování bez rizika poškození zdraví terénních pracovníků či poškození přístrojů 2 Inventarizační plocha je nepřístupná nebo neschůdná: plocha je nepřístupná pro skály či strže (nachází se na nepřístupné skále nebo jen v těžko přístupné strži, v extrémně úzké muldě nebo na prudkém svahu, kde je nebezpečí úrazu); z důvodu zaplavení plochy nebo její části (nalézá se v toku potoka, řeky, nebo močálu atd.) nebo z jiných důvodů; plocha je neschůdná pokud se nelze na ploše pohybovat a nebo pomocník nemůže přiložit výtyčku s odrazkou bezpečným způsobem 3.9 Hodnocení les/neles Hodnocení v síti kruhových inventarizačních ploch je zaměřeno na porostní půdu. Z toho důvodu plocha, která není lesní půdou není hodnocena. Plochy kategorie pozemku Neles se nehodnotí, pouze se uvede informace o výskytu kategorie Neles v poli Les/Neles. V případě, že inventarizační plocha padne na rozhraní dvou kategorií pozemků, pak o kategorii pozemku inventarizační plochy rozhoduje poloha středu inventarizační plochy respektive v které kategorii pozemku se střed plochy nachází. Pokud se tedy střed inventarizační plochy nachází na pozemku kategorie Les, přičemž ale část plochy leží v kategorii Neles, pak se tento střed posune tak, aby se celá inventarizační plocha nacházela v kategorii pozemku Les (viz kapitola 2.1) a provede se měření na ploše. V opačném případě, kdy střed plochy leží v kategorii Neles, se vyplní pouze základní informace o ploše (Typ plochy, Pracovník, Datum, Přístupnost atd.) a do položky Les/Neles se uvede hodnota Neles. Pole LES/NELES: 1 Les a bezlesí 2 Neles Strana 12

13 3.10 Sklon Pomocí přístrojů se zaměří průměrný sklon plochy a zaznamená se ve stupních do položky Sklon Expozice Hodnotí se expozice plochy (orientace plochy s ohledem ke světovým stranám) dle následujícího klíče: Pole EXPOZICE: 1 Rovina (do 5 sklonu) 2 S expozice 3 SV expozice 4 V expozice 5 JV expozice 6 J expozice 7 JZ expozice 8 Z expozice 9 SZ expozice 3.12 Reliéf plochy Hodnotí se typ reliéfu, který převládá na ploše. Pole RELIÉF: 1 Rovinatý (do 5 ) 2 Úpatí svahu, muldy 3 Střední část svahu 4 Vrcholky, hřebeny 5 Jiná forma reliéfu: sem patří zvláště plochy se složitým reliéfem terénu, který nelze popsat výše uvedenými možnostmi 3.13 Lesní vegetační stupeň Do tohoto pole se uvede v jakém lesním vegetačním stupni plocha leží. Pole LVS: 1 0 Bory 2 1 Dubový 3 2 Buko-dubový 4 3 Dubo-bukový 5 4 Bukový 6 5 Jedlo-bukový 7 6 Smrko-bukový 8 7 Buko-smrkový 9 8 Smrkový 10 9 Klečový Strana 13

14 3.14 Edafická kategorie Uvádí se edafická kategorie dle následujícího klíče: Pole EDAFICKÁ KATEGORIE: 1 X xerothermní 2 Z zakrslá 3 Y skeletová 4 M chudá 5 K kyselá 6 N kamenitá (svahová) 7 I uléhavá 8 S středně bohatá 9 F svahová 10 C vysychavá 11 B bohatá 12 W bázická 13 H hlinitá (uléhavá) 14 D hlinitá 15 A kamenitá 16 J suťová 17 L lužní 18 U údolní 19 V vlhká 20 O oglejená (stř. bohatá) 21 P oglejená (kyselá) 22 Q oglejená (ogl. podzol) 23 T trvale zamokřelá 24 G gleje 25 R rašeliny 3.15 Přítomnost stromů Hodnotí se výskyt stromů na inventarizační ploše. Pole STROMY: 1 Jen stromy pod hranicí zaujatosti: na ploše se vyskytují pouze stromy menších tloušťkových dimenzí; žádný ze stromů nedosahuje minimální tloušťku definovanou pro daný soustředný inventarizační kruh 2 Zaujaté stromy se vyskytují: na inventarizační ploše se vyskytují stromy přesahující svými dimenzemi (výčetní tloušťka) minimální tloušťku definovanou pro daný soustředný inventarizační kruh 3.16 Přítomnost obnovy Hodnotí se výskyt obnovy na inventarizační ploše. Obnovou se rozumí stromy od 10 cm výšky do 69 mm výčetní tloušťky. Pole OBNOVA: 1 Obnova se vyskytuje 2 Obnova se nevyskytuje 3.17 Přítomnost odumřelého dřeva Hodnotí se výskyt na zemi ležících odumřelých kmenů. Hodnotí se veškeré odumřelé dřevo od 70 mm tloušťky sk. 1.3 m od báze kmenu. Pole ODUMŘELÉ DŘEVO: 1 Odumřelé dřevo se vyskytuje 2 Plocha bez odumřelého dřeva Strana 14

15 3.18 Přítomnost pařezů Hodnotí se výskyt pařezů a pahýlů. Pařezy i pahýly jsou hodnoceny od minimálního úrovňové tloušťky 300 mm. Pahýlem se rozumí pařez přirozeného původu s výškou do 1.3 m (např. zbytek zlomené souše atd.). Pole PAŘEZY: 1 Pařezy se vyskytují 2 Plocha bez pařezů Strana 15

16 4 Popis vegetace Fytocenologický snímek se zhotovuje na každé inventarizační ploše. Poloměr kruhové plochy pro fytocenologický snímek je vždy 12,5 m, tzn. hodnocená plocha odpovídá 491 m 2. Střed plochy pro fytocenologický snímek je umístěn ve středu inventarizační plochy. Fytocenologický snímek je prováděn standardně hodnocením pokryvnosti celkové, pokryvnosti synuzie dřevin a pokryvnosti synuzie bylin Celková pokryvnost Celková pokryvnost se zaznamenává v procentech pokryvu veškeré vegetace na fytocenologické ploše vztažené k celkové ploše fytocenologického snímku. Tab. 6 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy VEGETACE Název atributu Typ pole Jednotky Celková pokryvnost číslo % Vegetace se dále člení na synuzii dřevin a synuzii nedřevnatého porostu. 4.2 Pokryvnost synuzie dřevin Synuzie dřevin se popisuje podle stupnice patrovitosti zpracované Zlatníkem (Randuška et al. 1981) pro následující vrstvy: I. stromy nadúrovňové, tj. stromy, které jsou vyšší než stromy hlavní úrovně II. stromy hlavní úrovně (stromy úrovňové) včetně stromů, které zasahují zřetelně svými vrcholky do patra úrovňových stromů III. stromy podúrovňové, vyšší než polovina výšky stromů hlavní úrovně, ale svými korunami nezasahující zřetelně do souvislé vrstvy korun stromů úrovňových IV. dřeviny podúrovňové s druhy stromovitého vzrůstu a keře od výšky 1.3 m do poloviční výšky stromů hlavní úrovně V. dřeviny nejvýše 1.3 m vysoké; toto patro se následně dále dělí na: V 1 jedinci jehličnanů s jedním bočním prýtem, jedinci listnáčů bez děložních listů V 1a jedinci vyšší než 20 cm V 1b jedinci do 20 cm V 2 semenáčky, tj. jedinci jehličnanů s děložními jehlicemi a bez bočního prýtu a z listnáčů jedinci s děložními listy V každém patře se u jednotlivých druhů synuzie zaznamenává souhrnná pokryvnost vrstvy v procentech zaujaté plochy ve vztahu k celé ploše fytocenologického snímku. Strana 16

17 Tab. 7 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy SYNUZIE DŘEVIN Název atributu Typ pole Jednotky Celková pokryvnost číselník - Pokryvnost stromů nadúrovňových číselník - Pokryvnost stromu hlavní úrovně číselník - Pokryvnost stromů podúrovňových číselník - Pokryvnost dřevin podúrovňových s druhy stromovitého vzrůstu a keře číselník - Pokryvnost dřevin nejvýše 1.3 m vysokých číselník - Pokryvnost jehličnanů s jedním bočním prýtem a listnáčů bez děložních listů číselník - Pokryvnost jedinců vyšších než 20 cm číselník - Pokryvnost jedinců do 20 cm číselník - Pokryvnost semenáčků číselník Pokryvnost synuzie nedřevnatého porostu Do bylinného patra jsou podle Randušky et al. (1986) a též dle Plívy (1991) zahrnuty i některé keře a polokeře (např. rody Hedera, Rubus, Vaccinium, Vinca). Nomenklatura cévnatých rostlin je používána dle Kubáta et al. (2002). Mechorosty ani lišejníky nejsou podrobně sledovány. Jako klasifikační stupnice vegetace je použita kombinovaná stupnice abundance a dominance Braun-Blanquetova, doplněná a zjemněná Zlatníkem (Randuška et al. 1986). Tab. 8 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy SYNUZIE NEDŘEVNATÉHO POROSTU Druh Uvádí se latinský název druhu. Název atributu Typ pole Jednotky Druh číselník - Pokryvnost druhu číselník Pokryvnost druhu Pro hodnocení účasti jednotlivých druhů synuzie nedřevnatého porost se používá kombinovaná stupnice abundance a dominance doplněná a zjemněná Zlatníkem (Randuška et al. 1981) Pole POKRYVNOST DRUHU: 1 Druh vzácný: vyskytuje se v 1 až 3 exemplářích (průměrná pokryvnost 0.1 %) 2 +: druh řídce se vyskytující s pokryvností nejvýše 1 % (průměrná pokryvnost 0.5 %) 3 1:druh četný, ale s malou pokryvností, anebo druh méně četný, ale s pokryvností 1-5 % (v průměru 3 %) 4-2: druh s pokryvností 5 15 % (v průměru 10 %) 5 +2: druh s pokryvností % (v průměru 20 %) 6-3: druh s pokryvností % (v průměru 31 %) 7 +3: druh s pokryvností % (v průměru 44 %) 8-4: druhy s pokryvností % (v průměru 56 %) 9 +4: druh s pokryvností % (v průměru 69 %) druh s pokryvností % (v průměru 81 %) 11 +5: druh s pokryvností % (v průměru 94 %) Strana 17

18 5 Měření a popis stromů Veškerá měření a popisy se uskuteční jen na stromech, které se v okamžiku šetření nacházejí na inventarizační ploše a které v jednotlivých soustředných inventarizačních kruzích překročily stanovenou hranici pro průměrkování. Mezi stromy se řadí i souše odpovídajících dimenzí nebo pahýly souší s výškou nad 1.3 m. Tab. 9 - Atributy hodnocené a měřené pro objekty vrstvy STROMY Název atributu Typ pole Jednotky Hodnoceno (měřeno) / nehodnoceno Živý strom Stojící souš Identifikační číslo stromu číslo - ano ano Pozice středu stromu (X, Y, Z souř.) číslo m ano ano Výčetní tloušťka číslo mm ano ano Výčetní tloušťka 1 číslo mm ano ano Výčetní tloušťka 2 číslo mm ano ano Výška měřiště číslo cm ano ano Výška stromu číslo m ano ano* Nasazení živé koruny číslo m ano ne Dřevina číselník - ano ano Status stromu číselník - ano ano Dvoják číselník - ano ano Identifikátor v rámci klastru číslo - ano ano Zlom kmene číselník - ano ano Souše číselník - ano ano Sociální postavení (Zlatník) číselník - ano ne Loupání číselník - ano ne Stáří loupání číselník - ano ne Poškození kořenů číselník - ano ne Chůdové kořeny číselník - ano ne Ostatní poškození číselník - ano ne Mapový klíč číslo - ano ano * jen v případě, že se na ploše nevyskytují živé stromy Strana 18

19 5.1 Soustředné inventarizační kruhy na inventarizačních plochách Z důvodů snížení pracnosti a časových nároků na zpracování inventarizační plochy je při šetření stromové vrstvy využíván princip soustředných inventarizačních kruhů. Jedná se o systém několika vzájemně se překrývajících a různě velikých kruhů. Pro inventarizační šetření byly vylišeny tři soustředné kruhy pro hodnocení stromového inventáře a jeden excentricky umístěný kruh pro hodnocení obnovy. Jednotlivé inventarizační kruhy mají definovány prahové výčetní tloušťky hodnocených stromů (dále jen zaujaté stromy). Strom, který svou výčetní tloušťkou odpovídá limitu soustředného kruhu, ve kterém se nachází, je považován za zaujatý strom. Je změřena jeho pozice na ploše a do databáze jsou vloženy odpovídající popisné atributy. Strom, který svou výčetní tloušťkou neodpovídá soustřednému kruhu, v němž se nachází, se neměří. Jednotlivé prahové tloušťky byly nastaveny empiricky (tedy na základě zkušeností s již realizovaným terénním šetřením) a jejich smyslem bylo harmonizovat zastoupení jednotlivých tloušťkových tříd v celkovém vzorku měřených stromů. Použitý systém soustředných inventarizačních kruhů umožňuje reagovat na růstový potenciál stanoviště. V principu se pracuje se třemi soustřednými kruhy o definovaném poloměru a proměnlivých limitech prahových tlouštěk. Varianta nastavení parametrů inventarizačních kruhů se určí komisionálně před započetím terénních prací. Přitom se vychází z produkčního potenciálu stanoviště a převažujícího (nebo převažujících) lesních typů (LT). Definovány jsou tři varianty nastavení parametrů inventarizačních kruhů (viz Tab. 10): 1. varianta A stanoviště s nízkým produkčním potenciálem 2. varianta B stanoviště se středním produkčním potenciálem 3. varianta C stanoviště s vysokým produkčním potenciálem Tab Parametry soustředných kruhů dle růstového potenciálu stanoviště Poloměr/plocha jednotlivých soustředných kruhů (m/m 2 ) Prahová výčetní tloušťka (cm sk.) A B C 2/12.5 < 7* < 7* < 7* 3/ / / * obnovní kruh slouží pro hodnocení stromků od 0.1 m výšky do 7 cm výčetní tloušťky s kůrou V příloze metodiky je vložena tabulka jednotlivých lesních typů a jejich odpovídajícího produkčního potenciálu respektive odpovídající varianty nastavení parametrů soustředných kruhů. Strana 19

20 Obr. 5 - Měření stromů na soustředných inventarizačních kruzích Poznámka: excentricky umístěný obnovní kruh není zobrazen, neboť slouží k popisu obnovy; stromky obnovy se nezahrnují do vrstvy Stromy, ale patří do samostatné vrstvy Obnova. Nejmenší kruhy o poloměru 2 m (tj. rozlohou = m 2 ) jsou využívány k vyšetření obnovy (jedinci obnovy od výšky 0.1 m až po výčetní tloušťku 6.9 cm s kůrou). Kruh s poloměrem 3 m (tj. rozlohou 18.8 m 2 ) je určen k měření stromů s výčetní tloušťkou nad 7 cm s kůrou včetně. Kruh s poloměr 7 m (tj. rozloha m 2 ) je určen pro měření stromů s výčetní tloušťkou nad 12 nebo 15 cm s kůrou dle zvolené varianty. Na největším kruhu s poloměrem m (tj. rozlohou m 2 ) se měří stromy, jejichž výčetní tloušťka dosáhla 20, 25 nebo 30 cm a více včetně opět v závislosti na variantě (viz Tab. 10). 7cm 1 2 cm Obr. 6 - Speciální miniprůměrka pro zjištění prahových tlouštěk stromů Trvale fixované inventarizační plochy umožňují při opakovaných šetřeních získat podstatně přesnější a obsáhlejší výpovědi o změnách stavu lesa ve sledovaném objektu. Dovolí vytvářet časové řady změn tloušťkového rozložení, zásob, přírůstu i vývoje škod způsobených např. loupáním a ohryzem spárkatou zvěří. Využití systému soustředných kruhů na inventarizační ploše představuje značnou úsporu času při vlastním venkovním šetření. Díky tomuto uspořádání se vyšetří znaky stromů všech velikostí, které se na ploše nacházejí, přitom ale dojde k výraznému snížení pracnosti při měření stromů slabých dimenzí. Na druhé straně se však pro zjištění biomasy a stromů významných z hlediska ochrany přírody změří více stromů silných. Strana 20

21 5.2 Identifikační číslo stromu Každý zaujatý strom dostává automaticky jednoznačný číselný identifikátor. 5.3 Provizorní očíslování stromů Při zaměřování polohy stromů se současně na každý zaměřený strom zavěsí pomocí technického připínáčku jeho identifikační číslo, tj. čtverec tuhého papíru s pořadovým číslem. V rovinatém terénu (do 5 sklonu) se čísla umísťují vždy na tu stranu stromu, která je přivrácena ke středu inventarizační plochy. Na svahu pak na stranu stromu, která je přivrácena ke svahu. Po skončení veškerých měřických prací na inventarizační ploše a všech popisových prací (tedy těsně před odchodem na další inventarizační plochu) se provizorní čísla ze stromů sundají, překontroluje se jejich počet a připraví se k použití na další inventarizační ploše. Pokud se stane, že se při číslování stromů byl některý strom na ploše nedopatřením vynechán, pak se mu přidělí v pořadí číslo poslední (tj. nejvyšší). 5.4 Pozice středu stromu Poloha stromu na inventarizační ploše se zaměří pomocí laserového přístroje kombinovaného se zařízením pro měření horizontálních a vertikálních úhlů. Přístroj připevněný ke stativu se umístí do středu inventarizační plochy. Počítačová aplikace Field-Map Data Collector umožňuje i tzv. mimostředné měření (tj. zaměřování stromů z kteréhokoliv jiného místa na ploše nebo i mimo plochu). Zaměří se nejprve poloha stromu č. 1, který se na inventarizační ploše nachází vždy nejblíže severnímu směru. Měření pak pokračuje ve směru pohybu hodinových ručiček. U jednotlivých svisle stojících stromů (u šikmo stojících stromů se postupuje podle zvláštního postupu uvedeného dále) pomocník přikládá výtyčku s odrazkou k čelnímu okraji kmene na spojnici mezi středem kmene a měřícím přístrojem. Výška odrazky na výtyčce může být libovolná. Hodnota její výšky však musí být vždy uvedena v nastavení aplikace Field-Map Data Collector a při každé případné změně její výšky je potřeba nastavení aplikace Field-Map Data Collector příslušně upravit. Výška odrazky, stejně tak jako výška přístroje, slouží k výpočtu souřadnice Z měřeného bodu (v tomto případě středu stromu). U šikmo stojících stromů (silně nachýlených kterýmko-li směrem) se výtyčka s odrazkou nepřikládá ke kmeni, ale umístí se svisle u paty kmene na spojnici mezi středem kmene a měřícím přístrojem. Aplikace Field-Map Data Collector má zabudovaný systém kontroly zaujatosti stromů dle jejich pozice na ploše a jejich výčetní tloušťky. Stromy, které svými parametry neodpovídají limitním hodnotám jednotlivých soustředných inventarizačních kruhů jsou z databáze vyřazeny. 5.5 Výška měřiště výčetní tloušťky U každého zaujatého stromu se výčetní výška odměří od povrchu minerální půdy. Před přiložením výtyčky se značkou v 1.3 m ke kmeni se musí v místech, kam se výtyčka postaví, odstranit hrabanka až na povrch minerální půdy. Na svahu se výška měřiště určuje vždy na té straně stromu, která je přivrácena ke svahu, tzn. že se spodní konec výtyčky umístí mezi horními kořenovými náběhy (viz Obr. 07). U nakloněných nebo šikmo rostoucích stromů v rovinatém terénu se odměří výška měřiště přiložením výtyčky ke kmeni na jeho spodní straně. Spodní konec výtyčky se umístí tam, kde by se nacházel předpokládaný řez (při kácení), aniž by se "řezalo" do půdy. Strana 21

22 5.6 Výčetní tloušťka Obr. 7 - Výška měřiště výčetní tloušťky Souběžně s označováním výšky měřiště pomocník změří výčetní tloušťky elektronickou registrační průměrkou, a to křížovým měřením dvou na sebe kolmých tlouštěk. První měření ve směru od jihu k severu, druhé kolme, tedy západo-východním směrem. Na svahu se pak první měření provede po vrstevnici, druhé kolmo směrem do svahu. Výčetní tloušťky se do registrační průměrky vkládají ve stejném pořadí v jakém jsou stromy číslovány v databázi projektu (číselný identifikátor stromu v registrační průměrce se musí shodovat s identifikačním číslem stromu v databázi projektu). Při měření výčetní tloušťky musí být průměrka ke kmeni přiložena tak, aby její osa byla kolmá k podélné ose kmene. Ramena průměrky je nutno svírat stále stejným tlakem a přestat v okamžiku, když na kůře stromu narazí pohyblivé rameno elektronické průměrky na první odpor. Elektronickou průměrku je možno nahradit i průměrkou mechanickou popřípadě obvodoměrem. Jestliže se na inventarizační ploše vyskytují stromy poškozené loupáním nebo ohryzem spárkatou zvěří (nebo jiným škodlivým činitelem podobně postižené), pak u těch stromů, u nichž rány nezasáhly měřiště, se výčetní tloušťka měří jako u stromů nepoškozených. Vyskytnou-li se však deformace kmene, ztráta kůry a lýka v místě měřiště, pak se změří tloušťka stromu na nepoškozeném místě buď nad nebo pod měřištěm. Pokud se náhradní místo měření nachází nejvýše ve vzdálenosti ± 10 cm od předpokládaného měřiště v 1.3 m nad zemí (tzn. ve výšce m), pak se rovněž považuje za výčetní tloušťku. Toto náhradní měřiště se označí speciálním krátkým sedlářským hřebem s půlkulatou hlavou. Ostatní deformace kmene v místě měřiště (boule, výdutě apod., stejně tak i zastaralé rány po ohryzu a loupání zvěří) se pokud možno eliminují tak, že se na kmeni vyhledá místo deformací již neovlivněné, a to jak nad, tak pod touto deformací. Na deformovaném kmeni se obě tato místa vyhledají tak, aby se průměrná hodnota výšek obou náhradních měřišť nacházela v blízkosti výčetní výšky 1.3 m. Obě náhradní měřiště se pak označí sedlářským hřebem s matnou hlavičkou. Do databáze se s tloušťkou vloží i informace o výšce horního náhradního měřiště (pole Výčetní výška ). Předpokládá se, že vzdálenost dolního měřiště je zrcadlově obrácená (např. při výšce horního náhradního měřiště 150 cm, dolní měřiště by mělo být ve výšce 110 cm). Samotné měření se provede stejným způsobem jako při klasickém měření, do registrační průměrky se však ručně zaznamená jen průměrná hodnota z obou měření (viz Obr. 08). Strana 22

23 Obr. 8 - Způsoby měření výčetní tloušťky U stojících souší se ke změřené tloušťce připočítá průměrná (dvojnásobná) tloušťka kůry, pokud u souše už kůra odpadla. Stromy přetloustlé s výčetní tloušťkou přesahující měřící rozsah průměrky se měří obvodoměrem. Přitom je nutno dbát na to, aby obvodoměr byl stále v 1.3 m nad zemí a zcela napjat. Obvodoměr je nutné přikládat na kmen tak, aby se nacházel v jedné rovině, u nakloněných stromů v rovině kolmé na osu kmene. Tloušťka změřená obvodoměrem se ručně vkládá přímo do databáze aplikace Field-Map Data Collector. Všechny uváděné návody na měření výčetních tlouštěk stromů je nutno pečlivě dodržovat, neboť výčetní tloušťka představuje jednu z nejdůležitějších taxačních veličin. Po dokončení měření výčetních tlouštěk se provede jejich načtení z registrační průměrky do terénní databáze. Načítají se hodnoty obou křížových měření (pole Výčetní tloušťka 1 a pole Výčetní tloušťka 2 ) stejně tak jako hodnota průměrná (pole Výčetní tloušťka ). 5.7 Výška stromu Výška stromu je definována jako svislá vzdálenost mezi špičkou stromu a patou kmene (viz Obr. 09). Obr. 9 - Výška jehličnatých a listnatých stromů Na inventarizační ploše se měří výšky vybraných stromů tak, aby od každé dřeviny byl zaměřen v každé zastoupené výškové třídě alespoň jeden strom (vzorník). Snahou je pokrýt celé spektrum tlouštěk pro všechny dřeviny na ploše. Výška stromu se měří laserovým dálkoměrem kombinovaným s elektronickým sklonoměrem z libovolného místa v porostu. Podmínkou je, aby z tohoto místa bylo dobře vidět na vrcholek stromu, na místo nasazení živé a volitelně i suché koruny. Při měření výšek je potřeba dodržovat tyto základní pravidla: výtyčka se umísťuje vedle kmene na jeho pomyslný střed (tak aby se zachovala vzdálenost mezi středem stromu a měřícím přístrojem); u nakloněných stromů se výtyčka umísťuje pod vrchol stromu (viz Obr. 10) Strana 23

24 měřič musí být od stromu vzdálen minimálně na 2/3 výšky měřeného stromu na svahu se přístrojem měří po vrstevnici nebo ze svahu při měření listnatých stromů se měří na tzv. průnikový bod (viz Obr. 10); pokud je to možné, je třeba listnaté stromy měřit v době vegetačního klidu (bez olistění) Průnikový bod Měřičská lať Obr Chyby a správný postup při měření výšek listnatých stromů Obr Chyba a správný postup při měření výšek nakloněných stromů Výška nasazení živé koruny U všech živých vzorníků se kromě výšky stromu měří i výška nasazení živé koruny. Za nasazení živé (zelené) koruny se považuje u jehličnanů výška přeslenu, ve kterém jsou alespoň dvě živé větve a pokud je tento přeslen součástí víceméně souvislé koruny (viz Obr. 11). V případě, kdy je přeslen se dvěma živými větvemi zřetelně oddělen od výše položené zelené koruny, pak se jako nasazení bere až začátek souvislé zelené koruny. U listnatých stromů se za spodní okraj živé (zelené) koruny považuje místo prvního rozdvojení osy kmene či místo, kde začíná souvislá živá koruna, přitom se nebere zřetel na jednotlivé menší větve nebo vlky vyrůstající na kmeni pod korunou. Strana 24

25 Nasazení živé koruny Nasazení živé koruny Nasazení živé koruny Nasazení živé koruny 5.8 Druh dřeviny Obr Nasazení živé koruny u jehličnatých a listnatých stromů Dřevina se vybírá z předdefinovaného číselníku dřevin. Druh dřeviny se zjišťuje i u stojících souší. Pokud jej s ohledem k pokročilému stupni rozpadu nelze určit, vybere se z předdefinovaného číselníku dřevin hodnota Nehodnoceno (souše). 5.9 Status stromu Hodnotí se změna v rámci dynamiky vývoje jedince s ohledem k jeho stavu v předchozím šetření. V průběhu prvního šetření dostávají všechny stromy hodnotu Nehodnoceno (první šetření). Pole STATUS STROMU: 1 Beze změny: jedná se o identifikované stromy z minulého šetření u nichž nedošlo ke změně stavu, popřípadě došlo k jeho úhynu, ale jedinec stále náleží do vrstvy stromů (tj. jedná se o stojící souš) 2 Vytěžen: strom byl v mezidobí mezi oběma inventarizačními cykly odtěžen 3 Přirozená mortalita: původně stojící strom padl, přesouvá se tedy do vrstvy odumřelého dřeva 4 Přehlédnut: strom byl v průběhu minulého šetření přehlédnut 5 Minule změřen navíc: strom byl v průběhu minulého šetření chybně zaměřen (např. jeho chybně změřená pozice kvalifikovala strom pro měření a hodnocení na daném inventarizačním soustředném kruhu, v případě správného zaměření pozice by tento nedosahoval odpovídající limitní tloušťky) 6 Dorost: strom, který dorostl minimální tlouštky, která byla definována pro daný soustředný kruh Strana 25

26 5.10 Vícekmenný strom, výška rozdvojení hlavní osy kmene Strom se označí za rozdvojený pouze pokud výčetní tloušťka slabšího kmene dosahuje alespoň ½ výčetní tloušťky kmene nejsilnějšího, zároveň musí přesahovat minimální hranici 7 cm sk. Pole DVOJÁK: 1 Kmen stromu není rozdvojen: kmen průběžný bez známek rozdvojení; jako rozdvojení se nezapočítávají větve na kmeni 2 Rozdvojení kmene pod 1.3 m: kmen je rozdvojen v přízemní výšce, oba kmeny jsou měřeny a hodnoceny samostatně (tj. jako dva stromy) 3 Rozdvojení kmene ve výšce m: zřetelné rozdvojení kmene ve výšce nad 1.3 m; rozdvojení kmene nad 7.0 m výšky či větvení kmene v koruně stromu se neuvažuje 4 Vícekmenný strom: strom s více než dvěma kmeny 5 Polykormon strom se souborem kmenů spojených pod úrovní půdního povrchu, nebo při půdním povrchu V případě, že je strom rozdvojen pod 1.8 m výšky, měří se pozice obou kmenů samostatně pokud oba kmeny svými dimenzemi a pozicí splňují požadavky (tzn. výčetní tloušťky obou kmenů přesahují limitní hodnoty výčetních tlouštěk pro daný soustředný inventarizační kruh). Oba kmeny zároveň obdrží o patřičném rozdvojení kmene do pole Dvoják a informaci o změně výšky měřiště do pole Výška měřiště Identifikátor v rámci klastru Klastrem se rozumí jakýko-li strom s více kmeny k jejichž rozdvojení došlo do 1,8 m výšky (dvoják, troják atd.). V takovémto klastru se jednotlivé kmeny hodnotí jako samostatné stromy. Jako první se vždy zaměří kmen s největší výčetní tloušťkou, následně druhý nejsilnější kmen atd. Do pole Klastr ID se pro všechny kmeny klastru uvede identifikátor stromu náležející nejsilnějšímu kmenu v rámci klastru Výskyt zlomů kmene Sleduje se zlomení nebo ohnutí kmene (koruny) způsobené abiotickými faktory (sněhem, námrazou, větrem). Pole ZLOM KMENE: 1 Strom není poškozen 2 Vrškový zlom: ke zlomení kmene došlo v horní třetině koruny 3 Korunový zlom: ke zlomení kmene došlo ve zbývajících dvou třetinách živé koruny 4 Kmenový zlom: ke zlomení kmene došlo pod živou korunou 5 Ohnutí stromu: stromy ohnuté, zašlehnuté nebo nachýlené 6 Náhradní vrchol: strom s výskytem bajonetu, lyry, svícnu 7 Opakovaný náhradní vrchol: ke zlomení vrcholu došlo opakovaně (stupňovitý bajonet atd.) 8 Živý vývrat: strom byl vyvrácen, kmen stromu je v dotyku se zemí, ale strom stále žije 5.13 Výskyt stojící souše Pro stojící souše platí stejné limitní hodnoty výčetních tlouštěk v závislosti na soustředných inventarizačních kruzích jako pro živé stromy. Stojící souše se považují za součást sledovaného porostu, posuzuje se však u nich pouze dřevina, výčetní tloušťka (v případě, že souš je bez kůry, je nutno připočíst dvojnásobek tloušťky kůry), rozdvojení kmene, zlom kmene a navíc se uvede informace, že strom je souší. Strana 26

27 Pole SOUŠE: 1 Strom není souš 2 Čerstvá souš: do této skupiny se zařadí každý strom na ploše, který odumřel v období od skončení poslední vegetační sezóny; v tomto případě dřevo souše nejeví žádné známky rozpadu a koruna má ještě svůj původní tvar 3 Starší souš: sem patří všechny stromy na ploše, které odumřely v minulých letech; dřevo starších souší jeví zpravidla zřetelné znaky různého stupně rozpadu 5.14 Sociální postavení stromu (Zlatník) Hodnotí se sociální postavení stromů dle zkrácené Zlatníkovy stupnice. Pole SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ: 1 I. strom nadúrovňový: stromy, které jsou vyšší než stromy hlavní úrovně 2 II. stromy hlavní úrovně: stromy patřící do hlavní úrovně včetně stromů, které zasahují zřetelně svými vrcholky do patra úrovňových stromů 3 III. stromy podúrovňové nad ½ výšky stromů hlavní úrovně: stromy, které svou výškou přesahují polovinu výšky stromů hlavní úrovně, ale přitom nezasahují zřetelně do souvislé vrstvy korun stromů úrovňových 4 IV. stromy podúrovňové do ½ výšky stormů hlavní úrovně: dřeviny podúrovňové s druhy stromovitého vzrůstu a keře od výšky 1.3 m do poloviční výšky stromů hlavní úrovně 5.15 Poškození způsobené loupáním a ohryzem kůry a lýka spárkatou zvěří Loupání a ohryz spárkatou zvěří je plošné poškození kůry a lýka stromů. Jako loupání se označuje strhávání pruhů kůry a lýka v podélném směru, vzniká v předjaří a během vegetace. K ohryzu dochází obvykle v zimním období, na ohryzu jsou vždy patrné stopy zubů. Loupání a ohryz kmene se zahrnují do jedné kategorie. Při hodnocení se odhaduje, jaká poměrná část obvodu kmene je poškozena v místě, kde je poškození nejširší. Pokud se poškození vyskytuje na dvou nebo více místech od sebe oddělených, velikost poškození se sčítá (roste celková intenzita poškození kmene). Pole LOUPÁNÍ/OHRYZ: 1 Kmen stromu není poškozen: strom bez známek loupání nebo ohryzu 2 Poškození do 1/8 obvodu kmene: šíře rány (součet všech poškození) v nejširším místě nedosahuje 1/8 obvodu kmene 3 Poškození nad 1/8 obvodu kmene: součet všech poškození přesahuje 1/8 obvodu kmene V případě, že strom není poškozen ( Kmen stromu není poškozen ), nabývá pole Stáří loupání/ohryzu hodnotu Nehodnoceno (strom není poškozen) Stáří loupání/ohryzu U stromů, které vykazují nějaký stupeň poškození loupáním či ohryzem se hodnotí stáří tohoto poškození. Pole STÁŘÍ LOUPÁNÍ/OHRYZ: 1 Nové poškození: k poškození došlo v době od ukončení vegetační sezóny v minulém roce; rána je stále otevřená, nejeví známky hniloby či výskyt parazitických hub 2 Staré poškození: k poškození došlo v minulých letech, rána je zčásti či zcela zahojena nebo jeví známky hniloby a výskyt parazitických hub 3 Opakované poškození: k poškození došlo opakovaně, v různých letech (na kmeni se vyskytují známky různého stáří poškození) Strana 27

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 3. MĚŘENÍ STROMU Veškerá měření a popisy se uskutečňují jen na zaměřených stromech, které se v okamžiku šetření nacházejí na inventarizační ploše

Více

Metodika pro zpracování provozní inventarizace lesa v NP Šumava a měření na inventarizačních plochách na LHC ÚP Prášily a LHC ÚP České Žleby

Metodika pro zpracování provozní inventarizace lesa v NP Šumava a měření na inventarizačních plochách na LHC ÚP Prášily a LHC ÚP České Žleby Metodika pro zpracování provozní inventarizace lesa v NP Šumava a měření na inventarizačních plochách na LHC ÚP Prášily a LHC ÚP České Žleby 2014 OBSAH: 1 Uspořádání inventarizačních ploch 4 1.1 Síť středů

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Metodika terénního šetření v systému inventarizace krajiny CzechTerra

Metodika terénního šetření v systému inventarizace krajiny CzechTerra IFER - stav pro v zkum lesnìch ekosystèm, s.r.o. Metodika terénního šetření v systému inventarizace krajiny CzechTerra Zpracovali: Martin Černý, Emil Cienciala, Radek Russ duben 2009 OBSAH Metodika šetření

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou

Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou Protokol č. 8 Stanovení zásoby relaskopickou metodou Zadání: Pro zadané dřeviny stanovte zásobu pomocí relaskopické metody. Součástí protokolu bude vyplněný protokol podle relaskopického formuláře (provedení

Více

Získávání taxačních dat v porostech

Získávání taxačních dat v porostech Získávání taxačních dat v porostech Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Využití digitální průměrky Digitech professional a laserových výškoměrů pro určení zásoby

Více

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0. Způsob zaměření: Lesní cesty se zaměřují v průsečíku podélné osy cesty s transektem.

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0. Způsob zaměření: Lesní cesty se zaměřují v průsečíku podélné osy cesty s transektem. Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 8. INVENTARIZACE LESNÍCH CEST Způsob zaměření: Lesní cesty se zaměřují v průsečíku podélné osy cesty s transektem. 8.1. Nadmořská výška lesní

Více

SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015

SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015 SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY ŘADA A HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015 Tree assesssment Baumkontrolle Tento standard je určen pro definici

Více

R. Adolt Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-

R. Adolt Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011- Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-2015) Ing. Radim Adolt, Ph.D. ÚHÚL Brandýs nad Labem pobočka Kroměříž Analyticko-metodické Centrum Národní Inventarizace Lesů (ACNIL) 4.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod Český úřad zeměměřický a katastrální Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod Dodatek č. 3 Praha 2013 Zpracoval: Český úřad zeměměřický a katastrální Schválil: Ing. Karel Štencel, místopředseda

Více

Zjištění objemu vytěženého stromového inventáře na základě veličin měřených na pařezu pro dřevinu SMRK

Zjištění objemu vytěženého stromového inventáře na základě veličin měřených na pařezu pro dřevinu SMRK Zjištění objemu vytěženého stromového inventáře na základě veličin měřených na pařezu pro dřevinu SMRK Metodika terénního měření a zpracování dat Copyright ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Plzeň prosinec

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Dokumentace funkčního vzorku Nástavce pro měření laserovým dálkoměrem na kotevních bodech liniových instalací BOTDA

Dokumentace funkčního vzorku Nástavce pro měření laserovým dálkoměrem na kotevních bodech liniových instalací BOTDA Dokumentace funkčního vzorku Nástavce pro měření laserovým dálkoměrem na kotevních bodech liniových instalací BOTDA vyvinutého v rámci řešení projektu FR-TI3/609 Výzkum a vývoj detekce a kontrolního sledování

Více

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území Ministerstvo zemědělství ČR Č.j.: 28181/2005-16000 Metodický pokyn k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území Určeno: K využití: státním podnikům Povodí Zemědělské

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 Úvod INVENTARIZACE LESŮ jako odborný výraz je naší lesnické veřejnosti dobře známý. Historie inventarizace lesů začala v poválečném období projektem

Více

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapový portál Mapa Česka, který je dostupný na internetové adrese www.mapa-ceska.cz, byl vytvořen v roce 2014 v rámci bakalářské práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity

Více

ZÁKLADNÍ GEODETICKÉ POMŮCKY

ZÁKLADNÍ GEODETICKÉ POMŮCKY Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek ZÁKLADNÍ GEODETICKÉ POMŮCKY VOŠ a SŠS Vysoké Mýto prosinec 2007 ZÁKLADNÍ GEODETICKÉ POMŮCKY POMŮCKY K URČOVÁNÍ

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

Sortimentace surového dřeva

Sortimentace surového dřeva 30 Sortimentace surového dřeva Vady dřeva jsou vlastnosti, nemoci, poranění a poškození dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové použití. K znehodnocování dřevní hmoty dochází v době růstu stromu,

Více

DŘEVO pracovní list II.

DŘEVO pracovní list II. DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou

Více

POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV

POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV prosinec 2014 Lokalita Vrátkov 17 282 01 Český Brod Zhotovitel Ing. Václav Bažant Ph.D. Přehvozdí 13 281 63 Kostelec nad Černými lesy Tel.:

Více

Postup prací při sestavování nároků vlastníků

Postup prací při sestavování nároků vlastníků Postup prací při sestavování nároků vlastníků Obsah 1. Porovnání výměr... 1 2. Výpočet opravného koeficientu... 2 3. Výpočet výměr podle BPEJ... 2 4. Výpočet vzdálenosti... 2 5. Sestavení nárokového listu...

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace

Více

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 METODY MĚŘENÍ DÉLEK PŘÍMÉ (měřidlo klademe přímo do měřené

Více

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0512Vady dřeva I. vady tvaru kmene

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0512Vady dřeva I. vady tvaru kmene Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Střední odborná škola Luhačovice CZ.1.07/1.5.00/34.0370

Více

Automatický nivelační přístroj RUNNER 20/24

Automatický nivelační přístroj RUNNER 20/24 Automatický nivelační přístroj RUNNER 20/24 RUNNER 20/24 patří k nové generaci stavebních nivelačních přístrojů. Je vhodný pro všechny aplikace spojené s přenášením výšek, pro měření vzdáleností a pro

Více

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou Online: http://www.sclpx.eu/lab1r.php?exp=6 Měření smykového tření na nakloněné rovině pomocí zvukové karty řešil např. Sedláček [76]. Jeho konstrukce

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

Orientace v terénu bez mapy

Orientace v terénu bez mapy Písemná příprava na zaměstnání Terén Orientace v terénu bez mapy Zpracoval: por. Tomáš Diblík Pracoviště: OVIÚ Osnova přednášky Určování světových stran Určování směrů Určování č vzdáleností Určení č polohy

Více

Popis ovládání aplikace - Mapový klient KÚPK

Popis ovládání aplikace - Mapový klient KÚPK Popis ovládání aplikace - Mapový klient KÚPK Úvodní informace K využívání této aplikace musíte mít ve Vašem internetovém prohlížeči nainstalovaný plugin Adobe Flash Player verze 10 a vyšší. Mapová aplikace

Více

VÝPOČET VÝMĚR. Zpracováno v rámci projektu CTU 0513011 (2005)

VÝPOČET VÝMĚR. Zpracováno v rámci projektu CTU 0513011 (2005) VÝPOČET VÝMĚR Zpracováno v rámci projektu CTU 0513011 (2005) Výměry se určují: Početně: - z měr odsunutých z mapy (plánu), - z měr, přímo měřených v terénu, - z pravoúhlých souřadnic, - z polárních souřadnic.

Více

Podklad bez georeference, jako podklad možnosti řešení

Podklad bez georeference, jako podklad možnosti řešení Podklad bez georeference, negeoreferencovaná stará mapa pro OB jako podklad možnosti řešení Luděk Krtička Workshop Příprava mapových podkladů chata Junior, Kunčice u Starého Města pod Sněžníkem 24.-25.

Více

1,0 m při obnově a s použitím technických opatření

1,0 m při obnově a s použitím technických opatření Specifické hodnoty Příloha č. 1 k nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy 1. Stromy a inženýrské sítě K ustanovení 16 odst. 5; 19 odst. 3 a 5 Výsadbová plocha Pro strom musí být zajištěna minimální výsadbová

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů.

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů. Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů Kartografie přednáška 10 Měření úhlů prostorovou polohu směru, vycházejícího

Více

4 Rychlost větru a dynamický tlak

4 Rychlost větru a dynamický tlak 4 Rychlost větru a dynamický tlak 4.1 Zásady výpočtu Tato kapitola uvádí postupy a podklady pro stanovení střední rychlosti v m (z e ), intenzity turbulence I v (z e ) a maximálního tlaku větru q p (z

Více

Pracovní postupy pozemního šetření NIL2

Pracovní postupy pozemního šetření NIL2 Pracovní postupy pozemního šetření NIL2 Část I.: Základní pojmy Pracovní postup navigace Struktury projektů a pracovní postupy na inventarizační ploše UHUL/6679/2013/KM Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Více

Soutěžní pravidla XV. mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou

Soutěžní pravidla XV. mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou XV. mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou - Pohár VLS 2016 POHÁR VLS 2016 17. 18. června 2016 Skelná Huť Soutěžní pravidla XV. mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou OBSAH

Více

Ukázka hustoty bodového pole

Ukázka hustoty bodového pole Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz síť bodů pokrývající území ČR u bodů jsou známé souřadnice Y, X v S-JTSK, případně souřadnice B, L v ERTS pro každý bod jsou vyhotoveny geodetické údaje (GÚ) ukázka

Více

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 12 Smrk Ing. Hana Márová

Více

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu Vlivy na padnutí oděvu ze strany nositele: konstrukce kostry držení těla tvar a proměnlivost postavy Faktory jejichž příčinou existuje spousta variací postav: zaměstnání,

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY...1 II. MAPA EDPP...4 III. REGISTRACE A PŘIHLÁŠENÍ...5 IV. MAPOVÁ APLIKACE DPP...6 I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY Ve spodní části úvodní stránky se nachází

Více

Podrobné polohové bodové pole (1)

Podrobné polohové bodové pole (1) Podrobné polohové bodové pole (1) BUDOVÁNÍ NEBO REVIZE A DOPLNĚNÍ PODROBNÉHO POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti Prohloubení nabídky zeměměřictví dalšího vzdělávání

Více

POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A

POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A NÁVRH OŠETŘENÍ ZADAVATEL: Obec Uhřice ZHOTOVITEL: Ing. Tomáš Minx, PhD. Suchý 93, 680 01 Boskovice Telefon: +420 603 313 265 Email: arbo.les@seznam.cz Číslo projektu:

Více

Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/dokumenty/technicka_zprava_dmr_4g_15012012.pdf

Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/dokumenty/technicka_zprava_dmr_4g_15012012.pdf Zpracování digitálního modelu terénu Zdrojová data Pro účely vytvoření digitálního modelu terénu byla použita data z Digitálního modelu reliéfu 4. Generace DMR 4G, který je jedním z realizačních výstupů

Více

Měřická dokumentace používané metody

Měřická dokumentace používané metody Měřická dokumentace používané metody Pod měřickou dokumentaci zahrnuji takové metody a postupy kde výstup vzniká na podkladě přesných měření. Přesněji řečeno měření prováděných metodami geodetickými nebo

Více

47 Mapování přístupnosti

47 Mapování přístupnosti 47 Mapování přístupnosti Modul Mapování přístupnosti slouží ke správě výsledků mapování architektonických objektů z hlediska přístupnosti a především k evidenci zjištěných skutečností o mapovaných objektech.

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006,

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, o zřízení Přírodní rezervace Hamrštejn a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák.č.129/2000 Sb.,

Více

Ing. Martin Dědourek, CSc. Geodézie Svitavy, Wolkerova alej 14a, Svitavy NABÍDKOVÝ CENÍK

Ing. Martin Dědourek, CSc. Geodézie Svitavy, Wolkerova alej 14a, Svitavy NABÍDKOVÝ CENÍK Ing. Martin Dědourek, CSc. Geodézie Svitavy, Wolkerova alej 14a, Svitavy NABÍDKOVÝ CENÍK pro oceňování zeměměřických výkonů, platný od 1.1. 1996 a aktualizovaný dne 1.1. 25 Ceník byl sestaven za použití

Více

Vyrozumění o provádění údržby, odstraňování a oklešťování dřevin a jiných porostů v ochranném pásmu elektrického vedení vysokého napětí

Vyrozumění o provádění údržby, odstraňování a oklešťování dřevin a jiných porostů v ochranném pásmu elektrického vedení vysokého napětí Ref. č.: 130060590266 Obecní úřad Pičín Pičín 154 262 25 V Praze dne 08.06.2015 Vyrozumění o provádění údržby, odstraňování a oklešťování dřevin a jiných porostů v ochranném pásmu elektrického vedení vysokého

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka 1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA B.1 Popis území stavby a) Charakteristika pozemku Projekt Revitalizaci sídelní zeleně v obci Lhotka bude probíhat v intravilánu obce, na katastrálním

Více

1. ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁSADY PRÁCE V GEODÉZII

1. ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁSADY PRÁCE V GEODÉZII 1. ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁSADY PRÁCE V GEODÉZII BOD 1.1. ZÁKLADNÍ GEOMETRICKÉ POJMY základní geometrický prvek, je bezrozměrný, např.: průsečík dvou přímek. Stabilizační značky geodetických bodů však bezrozměrné

Více

189/2013 Sb. VYHLÁŠKA

189/2013 Sb. VYHLÁŠKA 189/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Změna: 222/2014 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 4 písm. d) a k provedení 8 odst. 3 a

Více

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen.

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen. Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II Ing. Hana Staňková, Ph.D. 3. URČOV OVÁNÍ VÝŠEK metody Trigonometrická metoda

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Geodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení),

Geodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení), Učební osnova předmětu Geodézie Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Forma vzdělávání: Pozemní stavitelství denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho

Více

Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN

Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN Karel Mikeš České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební

Více

ěžní pravidla mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou

ěžní pravidla mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou ěžní pravidla mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou ZÁKLADNÍ INFORMACE Dovednostní soutěž s motorovou pilou Soutěžní pravidla jsou upravena pro potřeby jednotek PO. Pila, kterou soutěžící

Více

Fyzika v přírodě. výukový modul pro 9. ročník základní školy

Fyzika v přírodě. výukový modul pro 9. ročník základní školy Fyzika v přírodě výukový modul pro 9. ročník základní školy Základní údaje o výukovém modulu Autor (autoři) výukového modulu: Mgr. Pavel Rafaj Téma (témata) výukového modulu: vyhledávání a zpracování informací

Více

DOPLNĚK 8 PŘEDPIS L 15

DOPLNĚK 8 PŘEDPIS L 15 DOPLNĚK 8 PŘEDPIS L 15 DOPLNĚK 8 - POŽADAVKY NA DATA TERÉNU A PŘEKÁŽEK (viz Hlava 10) Obrázek 8-1 Plochy pro sběr dat terénu - Prostor 1 a Prostor 2 1) Data terénu uvnitř oblasti o poloměru 10 km od ARP

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah

Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah Práce s mapou aplikací Marushka... 2 Přehledová mapa... 3 Změna měřítka... 4 Posun mapy... 5 Druhy map... 6 Doplňkové vrstvy... 7 Vyhledávání...

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Obnova krajinných struktur Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Objednatel: Obec Hartmanice, Hartmanice 22, 373 65 Dolní Bukovsko Zhotovitel: Spolek pro rozvoj regionu, Jiráskova 84,

Více

METODIKA ZKOUŠENÍ CYLINDRICKÝCH VLOŽEK NEDESTRUKTIVNÍ METODOU BUMPINGU

METODIKA ZKOUŠENÍ CYLINDRICKÝCH VLOŽEK NEDESTRUKTIVNÍ METODOU BUMPINGU METODIKA ZKOUŠENÍ CYLINDRICKÝCH VLOŽEK NEDESTRUKTIVNÍ METODOU BUMPINGU 1 Obsah: 1. NORMATIVNÍ ODKAZY:... 3 2. ROZBOR... 3 2.1. ANALÝZA SYSTÉMU CYLINDRICKÉ VLOŽKY... 3 2.2. POVINNÁ DOKUMENTACE... 3 2.3.

Více

3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy

3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy 3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor

Více

Nápověda k webové aplikaci určené k revizi. ochranných pásem vodních zdrojů a vodárenských nádrží

Nápověda k webové aplikaci určené k revizi. ochranných pásem vodních zdrojů a vodárenských nádrží Nápověda k webové aplikaci určené k revizi ochranných pásem vodních zdrojů a vodárenských nádrží 1. Úvodní informace Mapová aplikace slouží k revizi dat ochranných pásem vodních zdrojů a vodárenských nádrží.

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

Měření tlouštěk asfaltových vrstev vozovky georadarem

Měření tlouštěk asfaltových vrstev vozovky georadarem Příloha D5 Název diagnostiky: Měření tlouštěk asfaltových vrstev vozovky georadarem Lokalizace: Dálnice D47, km 146,600-163,800 Datum provedení: říjen 2012 Provedl: Centrum dopravního výzkumu. v.v.i. Stručný

Více

Použití splinů pro popis tvarové křivky kmene

Použití splinů pro popis tvarové křivky kmene NAZV QI102A079: Výzkum biomasy listnatých dřevin Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská 9. února 2011 Cíl práce Cíl projektu: Vytvořit a ověřit metodiku pro sestavení lokálního

Více

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe

Více

Portál farmáře Tisk map v LPIS Podklady pro školení Říjen 2010

Portál farmáře Tisk map v LPIS Podklady pro školení Říjen 2010 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Portál farmáře Tisk map v LPIS Podklady pro školení Říjen 2010 PV-Agri s.r.o., 2010 http://www.pvagri.cz pvagri@pvagri.cz

Více

L01KA Fytocenologický výzkum

L01KA Fytocenologický výzkum L01KA Fytocenologický výzkum Cíle: - posílit zájem o své okolí - získat vztah k přírodě, uvědomit si smysl ochrany přírody - inovovat výuku formou aktivit v terénu, poukázat na klady a těžkosti této formy

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 608874_1 Ryžovna : Obec: Boží Dar ORP: Ostrov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.437475 E 12.854531 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie

Více

PRÁCE S GPS a TVORBA MAP

PRÁCE S GPS a TVORBA MAP STŘEDNÍ ZAHRADNICKÁ ŠKOLA RAJHRAD STUDIJNÍ OBOR - EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRÁCE S GPS a TVORBA MAP Soubor učebních textů. Mgr. Vladimír ŠÁCHA 2015 Pomocí přístroje GPS můžeme získat řadu informací

Více

Statický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy

Statický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy Statický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy podle ČSN EN 1991-1-4 Stavba: Stavba Obsah: Statické schéma střechy...1 Statický výpočet...3 Střecha +10,000...3 Schéma kotvení střechy...9 Specifikace

Více

Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR

Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR cyklus NIL1 Kolektiv pracovníků ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 24. října 2014 dokument je součástí oficiálních výstupů projektu

Více

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování 2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,

Více

Integrated System for Assessing Trees. Andrea Szórádová

Integrated System for Assessing Trees. Andrea Szórádová Integrated System for Assessing Trees Andrea Szórádová ISAT Efektivní správa dat z velkých populací stromů Provádění kontrol a aktualizací Možnost zohlednění disponibilních prostředků Postup Rozdělení

Více

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014 ROADPAC 14 RP45 PROGRAM RP45 Příručka uživatele Revize 05. 05. 2014 Pragoprojekt a.s. 1986-2014 PRAGOPROJEKT a.s., 147 54 Praha 4, K Ryšánce 16 RP45 1. Úvod. Program VÝŠKY A SOUŘADNICE PODROBNÝCH BODŮ

Více

MISYS souřadnicové systémy, GPS MISYS. Souřadnicové systémy, GPS. Gdě Proboha Sú? www.gepro.cz. II/2012 Gepro, spol. s r.o. Ing.

MISYS souřadnicové systémy, GPS MISYS. Souřadnicové systémy, GPS. Gdě Proboha Sú? www.gepro.cz. II/2012 Gepro, spol. s r.o. Ing. MISYS Souřadnicové systémy, GPS Gdě Proboha Sú? Obsah Proč je tolik souřadnicových systémů? Zjišťování polohy pomocí GPS. Aktivní souřadnicová soustava. Hodnoty polohy stejného bodu v různých souřad. systémech

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 14 Nepravé jádro

Více

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Základy arboristiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Zákon č. 114/1992 Sb. ve znění předpisů následujících Vyhláška MŽP 395/1992

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE TECHNICKÁ DOKUMENTACE Jan Petřík 2013 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Obsah přednášek 1. Úvod do problematiky tvorby technické dokumentace

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více