Hotovostní platební styk

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hotovostní platební styk"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha, a. s. Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Hotovostní platební styk Bakalářská práce Autor: Lucie Doleţalová Bankovní management, specializace na komerční bankovnictí Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Praha Duben, 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a ţe jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze 31. března 2012 Lucie Doležalová

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat panu profesoru Ing. Zbyňku Kalabisovi za jeho rady a pomoc při psaní bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala všem, kteří mne ve studiu podporovali a pomáhali mi.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá hotovostním platebním stykem. Je zpracována na základě studia odborné literatury a důvěryhodných oficiálních internetových zdrojů. Práce popisuje všechny pojmy související s hotovostním platebním stykem. Identifikuje hotovostní peníze a jejich vývoj, centrální banku a legislativu související s daným tématem. Jsou popsány také údaje jako formy platebního styku, účastníci platebního styku, vývoj peněz, funkce centrální banky, atd. Je zde charakterizováno také padělání peněz. Příloha práce obsahuje vzorky platidel a hodnotu peněz v historickém sledu. Práce je uceleným průnikem do problematiky hotovostního platebního styku a peněz. Annotation This thesis deals with cash payments. It is drawn from a study of literature and trusted official Internet resources. The work describes all the concepts relating to cash payments. Identifies the cash money and their development, the central bank and legislation related to your topic. They also described the data as a form of payment, payment system participants, development of money, the central bank, etc. There is also characterized by counterfeiting. Appendix contains samples of work and the cash value of money in historical sequence. The work is comprehensive intrusion into the issue of cash payments and money.

5 OBSAH ÚVOD... I 1 Základní pojmy hotovostního platebního styku... II 1.1 Definice hotovostního platebního styku... II 1.2 Formy platebního styku... V 1.3 Padělání peněz... VII 1.4 Historie hotovostního platebního styku... IX Komoditní peníze... XI Kovové peníze... XI Papírové peníze... XI 2 Legislativní úprava hotovostního platebního styku... XVI 2.1 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti... XVI 2.2 Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí... XVIII 2.3 Subjekty hotovostního platebního styku... XXII 3 Nakládání s hotovostí v bankách... XXIV 4 Centrální národní banka... XXIX 5 Činnost obchodních bank v hotovostním platebním styku... XXXIII 6 Boj s padělatelstvím peněz... XXXVI 6.1 Policie ČR...XXXVI

6 6.2 Česká národní banka... XXXVII 6.3 Komerční banky...xxxix ZÁVĚR... XLI SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... XLII

7 ÚVOD Téma, které jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila, je hotovostní platební styk. Toto téma je velmi zajímavé, protoţe pojednává o penězích, které téměř kaţdý člověk pouţívá téměř kaţdý den. Asi jen málokdo si dokáţe představit, ţe bychom se vrátili zpět do doby, kdy byla běţná směna zboţí. Avšak i přesto se hotovostní platební styk vyskytuje stále méně často. Dříve bezhotovostní platební styk v podstatě téměř neexistoval, výplata se dostávala 2x měsíčně v hotovosti na ruku, nájem se platil hotově na poště a v obchodě se také vyskytovala pouze hotovost. Nyní dostáváme výplatu jednou měsíčně na účet, ze kterého nám odchází celá řada plateb (nájem, splátky půjček, úhrada za telefon) a v obchodě můţeme jiţ téměř kdekoliv zaplatit bankovní kartou. I přesto, ţe hotovostní platební styk ztrácí na svém významu, i v dnešní době bychom se bez něj neobešli. Čas jsou prý peníze, ale peníze se nerovnají času. Bez peněz se dá ještě vţdy mnoho udělat, bez času nic (Jan Neruda). S penězi to je zvláštní. Kdyţ uţ jich má člověk dost, tak je nepotřebuje (Charlie Chaplin) Peníze jsou dobrý sluha, ale zlý pán (Francis Bacon). Lidé, kteří lehce vydělávají příliš mnoho peněz, neznají ve skutečnosti ţivot (Josef Čapek). Všechny výše uvedené citáty peníze charakterizují velmi dobře. Já se však nebudu při zpracovávání své práce řídit pouze citáty, ale na základě analýzy odborných zdrojů zpracuji všechny důleţité prvky, které souvisí s hotovostním platebním stykem. Popíši zde peníze a jejich význam pro bankovnictví, to, jak se vytváří a jak vznikají, přičemţ neopomenu ani historii vývoje peněz. Velmi důleţitá je úloha centrální banky při hotovostním platebním styku, protoţe ta reguluje mnoţství peněz v oběhu a to, zda lidé chtějí, či nechtějí mít v drţbě peníze. Samozřejmě zde charakterizuji i mnoho dalších faktorů, jako subjekty platebního styku, formy platebního styku, padělatelství peněz apod. Cílem této práce je podrobně popsat vše, co souvisí s hotovostním platebním stykem a vytvořit tak ucelenou příručku, která bude obsahovat všechny podstatné související informace o tomto tématu. Věřím, ţe se při psaní této práce zdokonalím v umění práce s literaturou a ţe pochopím mnoho nových informací. Věřím, ţe díky zpracovávání této práce získám nové a zajímavé zkušenosti, znalosti a dovednosti. Doufám, ţe ten, kdo si tuto práci přečte, ji nebude povaţovat za ztrátu času, ale za uţitečně a vhodně strávený čas.

8 1 Základní pojmy hotovostního platebního styku Peníze ovlivňují rozhodování všech subjektů v ekonomice a míra jejich vlivu se liší v tom, jakého typu a na jakém stupni vývoje ekonomika funguje. V poslední době však peníze překonaly hranice jednotlivých ekonomik a jejich význam se postupně globalizuje. Ekonomická teorie vychází při definici peněz nejen z jejich materiální podstaty, ale i z potřeby měření jejich mnoţství. V uvedeném pojetí se proto rozlišuje teoretická a empirická definice peněz. 1.1 Definice hotovostního platebního styku Teoretická definice peněz vymezuje peníze jako aktivum, které funguje jako všeobecný ekvivalent směny, jeţ je přijímáno při placení za zboţí, poskytované sluţby či při úhradě dluhu. Z této definice plynou veškeré funkce, kterých peníze obecně v ekonomice nabývají: peníze slouţí jako prostředek směny (umoţňují placení za zboţí, sluţby, úhradu dluhu), peníze slouţí jako zúčtovací jednotka (vyjadřujeme jimi cenu zboţí, sluţby, dluhu), peníze vystupují rovněţ v roli uchovatele hodnot (úspory, tzv. tezaurace peněz). Empirická definice peněz vychází z přesného vymezení několika důleţitých pojmů, a to zejména z hlediska makroekonomické teorie vlivu peněz na jiné makroekonomické veličiny. Empirická teorie proto hledá odpovědi na otázku, co jsou peníze a co jiţ nejsou peníze, jak změřit mnoţství peněz v oběhu a mimo oběh. 1 1 KLÍMA Jiří. Bankovnictví. Skriptum. Vysoká škola regionálního rozvoje, s. ISBN neuvedeno.

9 Obr. 1. Formy platebního styku 2 Trh se vyznačuje většinou značnou likviditou, je vymezitelný a směňované aktivum je homogenní. Kaţdý z tvůrců trhu má jiné subjektivní vnímání uţitku z drţby peněz a motivů pro jejich drţbu. Platební prostředky potřebuje v určité výši kaţdý, protoţe jsou vynakládány na zajištění současné spotřeby. Ovšem všeobecně lze motivy drţby peněz charakterizovat následovně: transakční motiv ten plyne z časového nesouladu mezi příjmy důchodů a jejich vydáváním. Moţnost nakupovat představuje hlavní motiv, pro který lidé obětují 2 MÁČE, Miroslav. Platební styk. Praha: Grada Publishing, s. ISBN

10 úroky. Transakční poptávka po penězích je tedy závislá na důchodu kdyţ důchod roste, roste hodnota nakupovaných statků a roste i transakční poptávka po penězích, opatrnostní motiv ten vyjadřuje snahu ekonomického subjektu vyhnout se riziku, zabezpečit se v budoucnu před nejistotou. Projevuje se snahou vytvářet peněţní zásobu umoţňující překonat nečekané negativní vlivy (ztráta zaměstnání, nemoc). K opatrnostnímu motivu patří také drţba peněz motivovaná snahou vyuţít příleţitosti výhodné koupě. To působí i na výše zmíněnou transakční sloţku, spekulační motiv souvisí s funkcí peněz jako uchovatele hodnot. Lidé drţí peníze jako jednu z forem aktiv. Avšak pokud lidé zjistí, ţe rostou výnosy z jiných aktiv ve srovnání s úrokovými sazbami z peněz, lidé omezují drţbu peněz a uchylují se k drţbě jiných aktiv. Uvedený motiv se projevuje i ve snaze získat dodatečný majetek cestou výhodných nákupů a prodejů. Motiv spekulace se prosazuje v transakcích s cennými papíry i majetkovými aktivy. 3 Výhody hotovostních peněz jsou bezesporu neopomenutelné. Likviditou rozumíme snadnost, rychlost a nízké náklady, s nimiţ je moţno převést aktivum z jedné formy do jiné a pak jej pouţít jako platební prostředek. Peníze jsou ze všech aktiv nejlikvidnější, okamţitě mohou být pouţity k platbám. Vytvářením a udrţováním určité rezervy v peněţní podobě si tak ekonomické subjekty zajišťují svou bezprostřední připravenost ke směně či platbě, neboť peníze lze pohotově pouţít k transakčním účelům. Avšak také platí, ţe s rostoucí likviditou aktiva se sniţuje míra jeho výnosu. Drţba méně likvidních aktiv naopak znamená vyšší výnos. Peníze, které jsou ze všech forem aktiv nejlikvidnější, se vyznačují tím, ţe nepřinášejí výnosy nebo úrok. Ušlé výnosy jsou povaţovány za alternativní náklady drţby peněz. 4 3 KRABEC, Tomáš. Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: Grada Publishing, s. ISBN POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

11 1.2 Formy platebního styku Hotovostní platební styk, je styk, kdy si plátce a příjemce předávají hotovost ve formě bankovek a mincí. Řadíme do něj i platby vyuţívající částečně bezhotovostní formu úhrady (vklad hotovosti na účet partnera). Obr. 2. Základní členění jednotlivých forem platebního styku 5 Banky umoţňují klientům realizaci hotovostních plateb následovně: sloţení hotovosti ve prospěch účtu příjemce provádí se nejčastěji prostřednictvím pokladní sloţenky přímo na pokladně banky, která vede daný účet (eventuálně i u poboček jiných bank, pokud je to mezi bankami dohodnuto); vedle pokladní sluţby je moţné se s bankou dohodnout i na jiné formě (noční trezor, uzavřený obal), poukazem peněţních prostředků ze svého účtu k výplatě v hotovosti vyuţívá se tehdy, kdy chce klient poukázat ze svého účtu určitou peněţní částku, kterou bude moci oprávněná osoba čerpat v hotovosti, šekem určen k výplatě hotovosti, výběrem hotovosti prostřednictvím výběrního lístku výběrní lístek musí být opatřen podpisem oprávněné osoby dle podpisového vzoru k účtu; pokud není dohodnuto ve smlouvě o účtu jinak, je klient při vybírání hotovosti povinen prokázat svou totoţnost; je také vţdy povinen potvrdit na výběrním lístku příjem hotovosti svým podpisem, 5 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

12 bankovní platební kartou klient můţe vybírat hotovost na pokladnách poboček bank nebo prostřednictvím bankomatů, placení hotovosti v obchodech, firmách, poštovní poukázky jsou platebním nástrojem České pošty, přičemţ tyto mají dlouholetou tradici a praxi. Existují platební poštovní poukázky A, B, C, D, přičemţ C a D znamenají pouze hotovostní transakci mezi sloţitelem a příjemcem peněţních prostředků, zatímco A a B znamenají jak hotovostní, tak bezhotovostní platební styk. Poštovní poukázky podporují tlak na zvýšení hotovostních operací, které jsou realizovány mimo banky. 6 Obr. 3. Schéma oběhu hotovosti v ČR 7 6 MÁČE, Miroslav. Platební styk. Praha: Grada Publishing, s. ISBN POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

13 1.3 Padělání peněz Padělané peníze (padělek, falzifikát, falzum) je předmět, který se vydává za jiný, obvykle cennější. Jeho výrobcem je padělatel, neboli falzifikátor (falzátor). Padělky se nevyskytují pouze v oblastech platidel, ale i v mnoha dalších (dokumenty, listiny, umělecké předměty, staroţitnosti, průmyslové zboţí, oblečení). Padělání peněz je nezákonné reprodukování platidel se snahou vydávat tyto falešné peníze za pravé. Jedná se o trestný čin, přičemţ kaţdá země se k trestání staví jinak. V České republice má právo vydávat peníze jen Česká národní banka, která je emitentem bankovek a mincí. Ta také sleduje výskyt padělků. Padělání je ztěţováno ochrannými prvky, které má kaţdá bankovka. Padělky bankovek se hodnotí dle následující stupnice: 5 neumělý padělek (nízká kvalita, lehce rozeznatelný padělek od pravého platidla), 4 méně zdařilý padělek, 3 zdařilý padělek, 2 nebezpečný padělek, 1 velmi nebezpečný padělek (téměř se neliší od originálu). Padělané peníze jakékoli reprodukce (kopie) peněz vyrobené za účelem jejich udání do oběhu namísto pravých peněz. Pozměněné bankovky, které vznikly slepením částí dvou různých bankovek či bankovky necelé. Pozměněné peníze jakkoli upravené peníze za účelem jejich udání do oběhu jako peněz vyšší hodnoty. O padělání peněz hovoří zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který jedná o padělání peněz v paragrafech 233 aţ 238 a zakazuje nejen samo padělání, ale i drţení a pouţívání padělaných peněz, drţení padělatelského náčiní a materiálu, a to nejen vzhledem k české, ale i jakékoli jiné měně, k platebním kartám a šekům

14 Napodobeniny peněz jakékoli reprodukce (kopie) peněz vyrobené za jiným účelem neţ udání do oběhu namísto pravých peněţ (např. divadelní a filmové rekvizity, reklamní a upomínkové předměty, učební pomůcky apod.). 8 Trestní zákon ve své zvláštní části upravuje trestné činy proti měně, mezi které patří i trestný čin padělání a pozměňování peněz. Tento trestný čin poskytuje ochranu jak penězům tuzemským, tedy platným bankovkám a mincím vydaným Českou národní bankou, tak i penězům cizozemským. Paděláním je nutno rozumět kaţdé neoprávněné vyhotovení napodobeniny zákonných peněz, které za určité situace umoţňuje, aby se taková napodobenina dostala do oběhu. Takovou napodobeninou můţe být nejen vysoce profesionálně zhotovený padělek, ale třeba i černobílá kopie bankovky pořízená na obyčejném kopírovacím stroji nebo i barevnými pastelkami vyvedená napodobenina. Kriminalistická praxe zaznamenala, ţe i takovéto padělky se dostaly do oběhu. Ne kaţdá napodobenina peněz je však povaţována za padělání. Za splnění určitých podmínek lze napodobeniny zákonných peněz pořizovat legálně. Tyto podmínky vymezuje vyhláška České národní banky o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Podle této vyhlášky lze bankovky a mince reprodukovat pouze se souhlasem České národní banky. Napodobeniny peněz upravuje Vyhláška ČNB č. 274/2011 Sb. Bez souhlasu České národní banky lze reprodukovat bankovky jednak, jde-li o jednostranné černobílé reprodukce, jestliţe jejich délka při zachování poměru stran nepřesahuje polovinu délky reprodukované bankovky nebo je nejméně o polovinu větší neţ délka reprodukované bankovky a dále jednostranné barevné reprodukce, jejichţ délka při zachování poměru stran nepřesahuje třetinu délky reprodukované bankovky nebo je nejméně dvojnásobná neţ délka reprodukované bankovky, nebo jestliţe jsou reprodukovány části bankovek nepřesahující polovinu plochy obrazce reprodukované bankovky tak, aby z jednotlivých částí nebylo moţné 8 MRKÝVKA, Petr; PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN

15 sloţit bankovku celou, anebo na které delší a kratší strana reprodukované bankovky svírají úhel nejméně o 20 stupňů odlišný od pravého úhlu. Předměty, které napodobují symboly peněţ lze vyrábět bez souhlasu, jsou-li vyráběny z materiálu, který je jiný neţ materiál původní a který je s původním materiálem nezaměnitelný. Pozměňováním peněz se především rozumí taková úprava peněz, která spočívá v úpravě peněz niţší nominální hodnoty tak, aby vypadaly jako peníze vyšší nominální hodnoty. Lidově řečeno jde většinou o přimalování nuly na bankovku. Tato úprava je však moţná u peněz jen některých měn. České peníze při své barevné rozmanitosti a barevnosti v podstatě takovouto úpravu neumoţňují. Za pozměňování se povaţuje i úprava peněz, které byly vzaty z oběhu tak, aby vypadaly jako peníze, které se v oběhu nacházejí. Trestní zákon povaţuje za trestného toho, kdo padělané peníze sobě nebo jinému opatří, a také toho, kdo takovéto peníze přechovává. Trestný čin spáchá i ten, kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé. Trestní zákon postihuje i toho, kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiţ mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé. I zde je však třeba úmyslu, nedbalost se netrestá Historie hotovostního platebního styku Původní formou obchodní směny byla směna naturální, která spočívala v prosté výměně jednoho statku (suroviny, výrobku, sluţby) za druhý. Protoţe nevýhody takovéto směny, jako jsou omezená dostupnost, obtíţe s přepravou, špatná dělitelnost a obtíţné stanovování kvality a poměřitelnosti směňovaných statku, znemoţňovaly společnostem na pokročilejším stupni vývoje další rozvoj obchodních styků, byly zaváděny jednotné, běţně dostupné směnné statky EPrávo [online] [cit ]. Padělání a pozměňování peněz a jejich udávání. Dostupné z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/padelani-a-pozmenovani-penez-a-jejich-udavani html>. 10 KLÍMA Jiří. Bankovnictví. Skriptum. Vysoká škola regionálního rozvoje, s. ISBN neuvedeno.

16 Uţ v období rozkladu prvobytně pospolné společnosti se vyčleňují různá zboţí (sůl, kůţe, později kovy jako ţelezo, měď, stříbro) slouţící ostatnímu zboţí jako ekvivalent jeho hodnoty. Tuto úlohu nakonec přebírá v podmínkách rozvinuté směny zlato. Zlato převzalo později i další funkce a naopak některé jeho funkce později převzaly papírové nebo úvěrové peníze. Rozlišuje se proto kovový a papírový (státovkový, úvěrový) peněţní oběh. 11 Na určitém stupni vývoje lidské společnosti se staly peníze neodmyslitelnou a nutnou součástí společenského a hospodářského ţivota. Peníze vznikly díky snaze o usnadnění naturální směny. Obchod se jejich vznikem rozdělil na 2 samostatné akty prodej a koupi. Vznik peněz patří mezi nejvýznamnější vynálezy historie lidstva. Vlivem peněz začíná být naturální směna vytlačována směnou peněţní. Vznik peněz umoţnil dynamický rozvoj výroby a usnadňuje a zlevňuje směnu statků, výrobků a sluţeb. Vývoj peněz je na určitém stupni vývoje společnosti determinován a rovněţ samy peníze a peněţní směna se stávají předmětem společenského, ekonomického i technologického pokroku: peněţní směna umoţňuje časově oddělené procesy koupě a prodeje zboţí, a tím vede k pohybu peněz, který se stává nezávislým na pohybu zboţí, u části účastníků směny vznikají volné peněţní prostředky (úspory), část účastníků směny volné peněţní prostředky potřebuje, vzniká institut úvěru, s úvěrem se začíná obchodovat, vzniká úrok jako cena volných peněţních zdrojů a rovněţ speciální instituce k obchodu s penězi slouţící banka, bankovní úvěry umoţňují vedle financování aktivit státu rovněţ financování, soukromých investic a výroby, výrazně stimulují jejich úspěšnost, neboť z výnosů těchto investic musí být půjčky vráceny, 11 Peníze [online] [cit ]. O penězích. Dostupné z WWW: <http://penize.org/o-penezich/>.

17 jako další produkt vedle vkladového a úvěrového institutu vznikají instrumenty platebního styku (směnky, šeky, konta, akreditivy, platební karty apod.) Komoditní peníze Peníze jako prostředek směny se historicky objevily nejdříve ve formě komodit. Tyto komoditní peníze jiţ nabývaly v jednotlivých oblastech starověkého civilizovaného světa nejrůznějších forem a v některých formách se zachovávaly v méně rozvinutých oblastech světa po celou dobu vývoje lidské civilizace aţ do současnosti. Komoditní peníze v dané oblasti jiţ nabývají některých typických vlastností peněz, jako je určitá vzácnost, cennost, snazší stanovitelnost kvality, trvanlivost v čase, moţnost tezaurace a snadnou přepravitelnost (nízké transakční náklady). Takovými komoditními penězi byly v přímořských oblastech např. některé vzácné mušle, u kočovnických národů dobytek, v středomořské oblasti olivový olej, v severských zemích koţešiny ap. Kupříkladu v Čechách se ještě v 10. století dle svědectví arabského kupce Ibráhim ibn Jakúba platilo lněnými šátečky Kovové peníze Na vyšším stupni vývoje společnosti byly komoditní peníze nahrazovány speciální komoditou, tehdy vzácnými kovy. Kovové peníze zejména pro svou vzácnost a moţnost tezaurace vedle dalších typických vlastností peněz splňovaly lépe poţadavky pro všeobecně přijímaný ekvivalent směny. Navíc tyto peníze nabývaly určitých standardizovaných podob, jako byla raţba mincí. Vedle mědi, ţeleza, cínu, bronzu nabývaly na významu jiţ v 1. tisíciletí před n. l. kovy drahé, jako je stříbro a zejména zlato. Zlato jako peníze se pouţívalo aţ do 70. let 20. století, kdy existovala jeho přímá směnitelnost za dolary Papírové peníze 12 KLÍMA Jiří. Bankovnictví. Skriptum. Vysoká škola regionálního rozvoje, s. ISBN neuvedeno. 13 KLÍMA Jiří. Bankovnictví. Skriptum. Vysoká škola regionálního rozvoje, s. ISBN neuvedeno. 14 KLÍMA Jiří. Bankovnictví. Skriptum. Vysoká škola regionálního rozvoje, s. ISBN neuvedeno.

18 Papírové peníze se začaly pouţívat okolo devátého století našeho letopočtu v Číně. Bankovky jsou v současnosti běţně uţívanou listinnou formou peněz. Bankovkami bankovní ústavy od konce 17. století slibovaly, ţe doručiteli úpisu vyplatí určitou sumu mnoţství drahého kovu (zlata, stříbra), ale brzy se papírové peníze staly samostatnou formou platidla. Dnes jsou často pouţívaným platebním prostředkem. Na bankovkách se pouţívá řada technických prvků, které mají zabránit jejich padělání. 15 Papírové peníze měly své historické předchůdce v dluţních úpisech neboli směnkách, které se uţívaly ve středověkém platebním styku. Rovněţ první bankovky vydávané Bank of England po svém vzniku v r měly charakter dluţního úpisu. Vydávaly se jako potvrzení o zlatém vkladu prvním vkladatelům banky, v prvé fázi toto potvrzení znělo vţdy na částku rovnající se sumě vkladu v librách, šilincích a pencích, tj. jednotkách obíhajících mincí. Tato potvrzení měla jednotnou formu; později bylo vydáváno místo potvrzení na částku několik potvrzení odděleně v jednotkách liber, šilinků a pencí, čímţ byla zaloţena v podstatě systematizace peněz, tzv. bankovek. Vydávaná potvrzení začala být na základě všeobecné důvěry v Bank of England přijímána jako platidlo a byl zde rovněţ patrný přímý vztah mezi bankovkou a jejím krytím zlatým vkladem. Náhradou jiţ existujících obíhajících zlatých a stříbrných mincí, raţených na základě emisního monopolu panovníka či státu, byly v období rozvíjejícího se kapitalismu panovníkem vydávané papírové peníze, tzv. státovky. Tyto peníze emitoval panovník v důsledku schodku státní pokladny v dobách, kdy nebyl schopen krýt výdaje (zejména na vedení válek či jiné velké investice) z existujících zásob drahých kovů. Permanentní schodek státních financí, krytý stále dalšími emisemi státovek, vedl k jejich znehodnocování, vzrůstu cen, finanční nerovnováze a řadu zemí to přivedlo k tzv. státním bankrotům. To vedlo parlamenty vyspělých zemí k zákazu krytí státního dluhu emisí státovek, coţ směřovalo k tomu, ţe státovky jako peníze v podstatě zanikly KRANISTER, Willibald. The moneymakers international. Michigan: Black Bear Pub, s. ISBN KLÍMA Jiří. Bankovnictví. Skriptum. Vysoká škola regionálního rozvoje, s. ISBN neuvedeno.

19 Obr. 4. Bankovky 17 Mince jsou peníze vyrobené z kovu. Velmi výjimečně se však lze setkat s porcelánovými nebo plastovými mincemi. Mince bývají na rozdíl od medailí vyráběné na státní zakázku. Mají přesně stanovené sloţení, hmotnost, tvar, velikost, nápis a obraz. Přední strana mince se nazývá líc avers. Na lícové straně mince je obvykle vyraţena nominální hodnota mince. Obecně se tato strana někdy nazývá panna nebo hlava. Panna podle toho, ţe československá korunová mince měla na líci vyobrazenou klečící ţenu sázející lipovou ratolest. Hlava podle toho, ţe za Rakousko-Uherska tam byla hlava císaře. Zadní strana mince se nazývá rub nebo také revers. Na rubové straně bývá zobrazeno, kdo minci vydal a ručí za její hodnotu. Toto je realizováno znakem panovníka nebo státu. U českých mincí je to ta strana, kde je zobrazen státní znak český lev. Často se tato strana v Česku nazývá orel, coţ je památka na zobrazení habsburské orlice na Rakousko-Uherských mincích. 17 Wikipedie [online] [cit ]. Koruna česká. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/koruna_česká>.

20 V dnešní době jsou mince většinou raţené. Z minulosti se vyráběly i mince lité. Drobnými mincemi se nazývají ty, které vyjadřují zpravidla zlomky neb menší násobky peněţní jednotky. Mincemi se zabývá historická věda zvaná numismatika. Druhy pouţívaných mincí jsou stanoveny právními předpisy, jejich porušování je trestáno. 18 Obr. 5. Mince 19 Hotovostní platební styk mezi sebou provádějí přímo podniky a fyzické osoby bez zprostředkování finanční institucí. Hotovostní platební styk je preferován při úhradách menších peněţních částek, dále pak v případě nedůvěry v platební schopnosti partnerského subjektu nebo při pochybnostech o jeho serióznosti Peníze [online] [cit ]. O penězích. Dostupné z WWW: <http://penize.org/o-penezich/>. 19 Wikipedie [online] [cit ]. Koruna česká. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/koruna_česká>. 20 MÁČE, Miroslav. Platební styk. Praha: Grada Publishing, s. ISBN

21 Oběţivo tedy můţeme definovat, jak jiţ víme, jako hotovost v drţbě podnikové sféry a obyvatelstva. Zájem o oběţivo v České republice neustále roste a tedy se i zvyšuje objem oběţiva. Při zahájení činnosti samostatné České národní banky po vzniku České republiky bylo delimitováno z federální Státní banky československé přes 20 mld. Kč. Po přijetí české koruny jako oficiální peněţní jednotky po provedení měnové odluky došlo k prudkému nárůstu objemu oběţiva, jeţ byl ovlivněn vysokou mírou inflace. Ale ani země s nízkou mírou inflace se ovšem nevyhnou nárůstu objemu oběţiva. Příčin můţe být více, avšak v ČR jde pravděpodobně o kombinaci různých vlivů: nedůvěra v bankovní sektor, neochota uchovávat peníze na bankovních účtech, dřívější krachy malých bank. 21 Obr. 6. Vývoj výše oběţiva v ČR POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Česká národní banka [online] [cit ]. O ČNB. Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/obeh.html>.

22 2 Legislativní úprava hotovostního platebního styku V této podkapitole charakterizuji důleţité zákony, které upravují hotovostní platební styk a jeho průběh. Důleţitým zákonem je zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, dále zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí. Dalším zákonem, kterým se řídí hotovostní platební styk, je zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon; dále zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (praní špinavých peněz); zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 2.1 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Hotovostní platební styk se v České republice řídí zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který stanovuje, ţe veškeré platby (kromě výjimek), jejichţ výše překračuje částku eur, musí být provedeny bezhotovostní platbou. Výjimky, které mohou být provedeny hotově i přes eur, jsou: platba daní a poplatků, mzdy, důchody z důchodového pojištění, úschovy u notáře, výplaty pojistného plnění ze soukromého pojištění. Bezhotovostní platbou se rozumí platba provedená bezhotovostním převodem peněţních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněţního ústavu v české nebo i cizí měně a bezhotovostním převodem peněţních prostředků prostřednictvím peněţního ústavu v české nebo cizí měně z území ČR na území jiného státu. 23 Zákon č. 254/2004 Sb., zákon o omezení plateb v hotovosti, 2 hovoří následovně: 23 MÁČE, Miroslav. Platební styk. Praha: Grada Publishing, s. ISBN

23 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí: bezhotovostní platbou platba provedená bezhotovostním převodem peněţních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněţního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněţních prostředků prostřednictvím peněţního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu, poskytovatelem platby je ten, kdo platbou uhrazuje závazek. (2) Za platbu se pro účely tohoto zákona nepovaţuje vklad peněţních prostředků v hotovosti na vlastní účet nebo na cizí účet u peněţního ústavu nebo jejich výběr. (3) Za platbu v hotovosti se povaţuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny. Zákon č. 254/2004 Sb., zákon o omezení plateb v hotovosti, 4 hovoří následovně: (1) Poskytovatel platby, jejíţ výše překračuje částku EUR (dále jen limit ) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu provedena v hotovosti. (2) Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURO směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby. (3) Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmţ poskytovatelem platby témuţ příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne. (4) Překračuje-li platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněţního ústavu, na který má být platba poukázána Česká Republika. Zákon o omezení plateb v hotovosti. In: Zákon č. 254/2004 Sb. Praha: Parlament České republiky, Dostupné z:

24 2.2 Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí Zákon č. 136 z roku 2011 hovoří o oběhu bankovek a mincí. Od 1. července 2011 je účinný zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, kterým se nahrazují některá ustanovení zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance a jeho bývalých prováděcích vyhlášek. Cílem zákona je především stanovení práv a povinností subjektů, které působí v peněţním oběhu, zlepšení kvality oběţiva a stanovení postupů při zadrţování bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování. Zákon o oběhu bankovek a mincí nově upravuje postupy při výměně tuzemských bankovek a mincí. V souvislosti s ním vstoupila v platnost i nová pravidla pro výměnu běţně a nestandardně poškozených bankovek. Banky provádějící pokladní operace a ČNB zdarma vyměňují tuzemské bankovky a mince opotřebované oběhem či běţně poškozené, a to v případě, ţe: jsou celé (nechybí ţádná část bankovky, popř. chybí pouze část nebo části jejího okraje nebo obvodu), jsou celistvé (bankovka, která tvoří souvislý celek), skládají se nejvýše ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě a jejich celková plocha je větší neţ 50 %. Nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince zadrţují banky provádějící pokladní operace a ČNB bez náhrady. Instituce, která takovou bankovku či minci zadrţuje, vyplní potvrzení o zadrţení bankovek a mincí (vzor potvrzení je k dispozici ke staţení na internetových stránkách ČNB). Co je nestandardně poškozená bankovka: bankovka, jejíţ obrazec je nečitelný, deformovaný nebo proděravělý, bankovka ohořelá nebo zetlelá,

25 bankovka popsaná, pomalovaná, přetištěná, potištěná, obarvená, odbarvená, poškozená biologickým nebo jiným materiálem, nejde-li o nepatrná poškození, která nebrání dalšímu oběhu, bankovka poškozená nástraţným zařízením na ochranu proti krádeţi, bankovka skládající se z více neţ 2 částí. Co je nestandardně poškozená mince: mince, jejíţ obrazec nebo reliéf je nečitelný, její tvar je deformovaný, mince nastřiţená nebo proděravělá, mince vyrobená z více částí, jejíţ jednotlivé části jsou odděleny, mince, která je podélně rozštěpená v hraně na část s lícní a část s rubovou stranou, mince poškozená nástraţným zařízením na ochranu proti krádeţi. Ve výjimečných a odůvodněných případech (např. ţivelní pohroma nebo poškození nešťastnou náhodou) můţe ČNB rozhodnout o poskytnutí náhrady za nestandardně poškozené bankovky a mince. Případy, kdy lze náhradu za takto poškozené bankovky a mince poskytnout, uvádí Úřední sdělení České národní banky ze dne 23. června 2011 k některým ustanovením zákona o oběhu bankovek a mincí. Ţádost o poskytnutí náhrady musí být podána do 60 dnů od zadrţení nestandardně poškozených bankovek a mincí. Vzor ţádosti je k dispozici ke staţení na webu ČNB a v pobočkách ČNB. ČNB nepřijímá a nevyřizuje ţádosti o výměnu poškozených cizozemských bankovek a mincí. 25 Zákon č. 136/2011 Sb. o oběhu bankovek a mincí (dále jen Zákon č. 136/2011 Sb.), 5 hovoří o příjmu tuzemských bankovek a mincí. Tento paragraf hovoří o tom, ţe kaţdý je 25 BusinessInfo [online] [cit ]. Nová úprava zákona o oběhu bankovek a mincí v oblasti výměny poškozených. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi-investovani/cnbnova-uprava-vymena-poskozenych-penez/ /61584/>.

26 povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, odmítnout jejich příjem můţe jen v následujících případech: bankovky nebo mince jsou Českou národní bankou prohlášeny za neplatné, jsou vydány nové, existence daných byla zrušena, jedná-li se o pamětní mince nebo o tuzemské bankovky, které Česká národní banka prohlásila za neplatné (výjimku tvoří Česká národní banka a úvěrové instituce provádějící pokladní operace), jedná-li se o více neţ 50 tuzemských mincí v jedné platbě. Přijímá-li tuzemské bankovky nebo mince Česká národní banka nebo úvěrová instituce provádějící pokladní operace, můţe tato poţadovat, aby přijímaná hotovost byla roztříděna dle nominálních hodnot. V případě, ţe tomu tak není, mohou tyto instituce poţadovat poplatek. V případě, ţe se plátce a příjemce nedohodnou jinak, je příjemce odpovědný za správný počet a pravost přijatých bankovek a mincí. Neměl-li ale moţnost si tyto zkontrolovat, pak jeho odpovědnost neplatí. 6 tohoto zákona hovoří o výměně tuzemských bankovek a mincí, platí, ţe ČNB a úvěrové instituce provádějící pokladní operace, vyměňují hotovost: tuzemské bankovky a mince za tuzemské bankovky a mince jiných nominálních hodnot, tuzemské bankovky a mince opotřebované oběhem a tuzemské bankovky a mince běţně poškozené za tuzemské bankovky a mince vhodné pro další oběh, tuzemské bankovky a mince prohlášené Českou národní bankou za neplatné za platné tuzemské bankovky a mince po dobu stanovenou na základě zákona upravujícího činnost a postavení České národní banky, pamětní mince za tuzemské bankovky nebo tuzemské mince, které nejsou pamětními mincemi.

27 Dané instituce jsou povinny provést výměnu aţ do 100 kusů jedné nominální hodnoty bezplatně. Tyto vyměňované bankovky ale musí být roztříděny dle nominálních hodnot. 7 Společná ustanovení pro příjem, výdej, vracení a výměnu tuzemských bankovek a mincí (1) Česká národní banka zpracovává tuzemské bankovky a mince přijaté z oběhu v souladu se stanovenými postupy třídění tuzemských bankovek a mincí a rozlišování bankovek a mincí znějících na koruny české neplatných, nepravých nebo tuzemských bankovek a mincí nevhodných pro další oběh (dále jen standardy zpracování ) před jejich vydáním do oběhu ze svých zásob. Tuzemské bankovky a mince, které jsou podezřelé, a bankovky a mince znějící na koruny české, které jsou neplatné, nesmí do oběhu vydat. (2) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace a zpracovatel tuzemských bankovek a mincí zpracovávají tuzemské bankovky a mince přijaté z oběhu v souladu se standardy zpracování před jejich vrácením do oběhu. Tuzemské bankovky a mince, které jsou podezřelé, a bankovky a mince znějící na koruny české, které jsou neplatné, nesmí do oběhu vrátit. (3) Jiné právnické osoby neţ uvedené v odstavci 1 nebo 2, provozovatelé kasin a směnárníci kontrolují pravost a platnost tuzemských bankovek a mincí vracených do oběhu. Tuzemské bankovky a mince, které jsou podezřelé, a bankovky a mince znějící na koruny české, které jsou neplatné, nesmí do oběhu vrátit. (4) Zpracování tuzemských bankovek a mincí je činnost spočívající v jejich roztřídění podle nominálních hodnot, v kontrole jejich počtu, v kontrole jejich platnosti a pravosti a v jejich roztřídění na tuzemské bankovky a mince vhodné pro další oběh a tuzemské bankovky a mince pro další oběh nevhodné. (5) Vrácením do oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv výdajová operace, s výjimkou a) výdajových operací České národní banky, b) vkladu tuzemských bankovek nebo mincí na účet vedený Českou národní bankou nebo úvěrovou institucí provádějící pokladní operace,

28 c) odvodu tuzemských bankovek nebo mincí České národní bance, úvěrové instituci provádějící pokladní operace nebo zpracovateli tuzemských bankovek a mincí ke zpracování. (6) Úvěrová instituce přijímá a vyměňuje tuzemské bankovky a mince ve všech svých provozovnách, ve kterých provádí pokladní operace. Z důvodů bezpečnosti můţe úvěrová instituce omezit mnoţství tuzemských bankovek a mincí, které v určitých provozovnách v jednotlivých případech přijímá nebo vyměňuje. Úvěrová instituce je povinna o tomto omezení v dotčených provozovnách písemně informovat. (7) Prováděcí předpis stanoví standardy zpracování podle odstavců 1 a 4, počty tuzemských bankovek a mincí v souvislosti s poţadavkem na jejich balení a způsob jejich balení podle 5 odst Nakládání s tuzemskými bankovkami a mincemi nevhodnými pro další oběh (1) Právnická osoba a směnárník nevrací zpět do oběhu tuzemské bankovky a mince nevhodné pro další oběh a předává je České národní bance. (2) Fyzická osoba s výjimkou směnárníka vrací tuzemské bankovky a mince opotřebované oběhem a běţně poškozené zpět do oběhu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví popis míry opotřebení a poškození tuzemských bankovek a mincí podle odstavců 1 a 2 a způsob předávání tuzemských bankovek a mincí nevhodných pro další oběh České národní bance podle odstavce Subjekty hotovostního platebního styku Hotovostní platební styk mezi sebou provádějí přímo podniky a fyzické osoby bez zprostředkování nějakou finanční institucí. Hotovostní platební styk je preferován při 26 Česká republika. Zákon o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. In: Zákon č. 136/2011 Sb. Praha: Parlament České republiky, Dostupné z:

29 úhradách menších peněţních částek, dále pak v případě nedůvěry v platební schopnosti partnerského subjektu nebo při pochybnostech o jeho serióznosti. Účastníky procesu oběhu hotových peněz jsou: zákazníci, obchodníci, komerční banky, centrální banka. 27 Obr. 7. Postavení jednotlivých účastníků procesu oběhu hotových peněz MÁČE, Miroslav. Platební styk. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MÁČE, Miroslav. Platební styk. Praha: Grada Publishing, s. ISBN

30 3 Nakládání s hotovostí v bankách To, jak nakládají s hotovostí banky, je upravováno zákony a především tím, jak se chová centrální banka. Ta za pomocí svých funkcí a nástrojů můţe velmi silně ovlivňovat mnoţství hotovostních peněz v oběhu. Obchodní banky provádějí (ovšem ne na kaţdém obchodním místě) také směnárenskou činnost, tj. vyměňují jednu měnu za druhou. Ve většině případů se jedná o hotovostní platební styk, tedy o obchod s valutami. Zejména na menších pobočkách jsou k dispozici pouze často pouţívané měny (např. české koruny, eura nebo americké dolary), aby ostatní měny, které jsou na dané pobočce málo vyuţívány, nezabíraly místo a volné zdroje. Pokud ale klient potřebuje nějakou méně častou měnu, můţe si ji objednat dopředu. Vede-li klientovi daná pobočka účet v nějaké z těchto méně častých měn a klient si potřebuje z tohoto účtu okamţitě vybrat hotovost, je mu banka oprávněna vydat poţadovanou hodnotu v protihodnotě v jiné volně směnitelné měně. Pokud klient vloţí na nějaký účet hotovost v méně časté měně nebo provede-li na směnárně směnu méně časté měny na koruny, pobočka tuto hotovost odvede do větší pobočky nebo do centrálního trezoru dané banky. Pokud se týká směnných kurzů, lze je rozdělit na nákupní a prodejní rozdíl mezi nimi tvoří (vedle poplatků za provedení směny) zisk banky ze směnárenské činnosti. Nákupní kurz (z hlediska obchodní banky tedy kdy banka nakupuje) je niţší neţ prodejní kurz. Obchodní banky nerady vykupují mince, protoţe mají s jejich zpracováním ještě více práce neţ s bankovkami. A pokud je uţ vykupují, tak za kurz pro klienta nevýhodnější. Ve směnárnách si ale klient můţe také realizovat cestovní šeky. Cestovní šeky se neřídí zákonem č. 191/1950 Sb., směnečným a šekovým, ale zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a zákonem č. 591/1992 sb., o cenných papírech. Cestovní šeky jsou vydávány pro potřeby cestovního ruchu velkými bankami nebo specializovanými společnostmi.

31 Cestovní šek je v podstatě příslib výstavce cestovního šeku, ţe podle podmínek šeku zaplatí určitou částku. Při prodeji cestovního šeku jej klient na určitém místě podepíše před úředníkem prodávající banky nebo jiné společnosti a při výplatě šeku připojí na jiném určeném místě svůj druhý podpis. Na základě shody obou podpisů proplácející úředník cestovní šek proplatí. Tímto způsobem se sniţuje riziko zneuţití při ztrátě nebo odcizení cestovního šeku (na rozdíl od peněţní hotovosti). 29 Dokladů, které se pouţívají při hotovostním platebním styku, je celá řada. Nejznámější a nejpouţívanější jsou příjmové a výdajové pokladní doklady. Tyto doklady musí mít určité náleţitosti: označení dokladu, popis obsahu případu, peněţní částka mnoţství i cena za jednotky (číslicemi i slovy), datum uskutečnění účetního případu, datum vyhotovení dokladu, podpis osoby odpovědné za účetní případ, podpis osoby odpovědné za zaúčtování. 29 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. 1. vyd. Brno: Bizbooks, s. 49, 50. ISBN

32 Obr. 8. Výdajový pokladní doklad 30 Obr. 9. Příjmový pokladní doklad Vlastní zdroj. 31 Vlastní zdroj.

33 V hotovostním styku s bankou se jedná o šek, který slouţí pro výběr hotovosti z účtu. Jeho náleţitosti jsou: označení, ţe jde o šek, příkaz zaplatit určitou sumu peněz, jméno toho, kdo má platit, údaj místa, kde má být placeno, datum a místo vystavení šeku, podpis výstavce šeku, konstantní a variabilní symbol. Obr. 10. Šek 32 Pokladní sloţenka slouţí k potvrzení o výběru hotovostních peněz z účtu. 32 Vlastní zdroj.

34 33 Vlastní zdroj. Obr. 11. Pokladní sloţenka 33

35 4 Centrální národní banka Hlavním cílem centrální banky v rovině makroekonomické je udrţování stabilního měnového vývoje, v rovině mikroekonomické pak efektivnost, důvěryhodnost a stabilita bankovního systému v zemi. ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a dalšími právními předpisy. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiţ členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři členové bankovní rady. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č.6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Dosaţení a udrţení cenové stability, tj. nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udrţitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB rovněţ podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní sluţby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou: finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se

36 nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě. 34 Funkcí centrální banky je celá řada, přičemţ všechny spočívají v operacích s penězi: emisní funkce, funkce řízení měnové politiky, funkce banky bank, funkce bankovní regulace a dohledu, funkce banky státu, funkce správce devizových rezerv, funkce reprezentanta měnové politiky státu. 35 ČNB se nevěnuje jen měnové politice, ale vykonává i další důleţité úkoly (zasedání Bankovní rady) Další úkoly ČNB vyplývající ze zákona 6/1993 Sb. o ČNB: vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji, vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České 34 Česká národní banka [online] [cit ]. O ČNB. Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/>. 35 KLÍMA Jiří. Bankovnictví. Skriptum. Vysoká škola regionálního rozvoje, s. ISBN neuvedeno.

37 republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku (dříve pouze bankovní dohled), ochrana měny kontinuální vývoj a implementace ochranných prvků. Emise peněz v ČR je úlohou ČNB, přičemţ fyzicky jsou bankovky a mince produkovány státní tiskárnou cenin. Ta na základě pokynů od ČNB vyrábí mince a bankovky v poţadovaném mnoţství a kvalitě (ochranné prvky). Výroba bankovek je však velmi sloţitý proces, protoţe se ČNB i tiskaři snaţí zajistit, aby padělání bylo co nejtěţší a ochranné prvky bankovek co nejkvalitnější. Z těchto důvodů jsou podrobné výrobní postupy přísně tajné. Všeobecně se však ví, ţe výroba zahrnuje návrh bankovky, výrobu papíru, proces míchání barev (pouţívá se celkem 22 barev, které jsou míchány tak, aby vznikla správná kombinace), samotný tisk. Při tisku, jehoţ součástí je i zakomponování ochranných prvků pro kaţdou bankovku, se pouţívají technologie jako ofsetový tisk, hlubotisk, knihtisk. Je nutné dbát na to, aby bankovky byly pevné, proto se tisknou na zvláštní papír z bavlněných vláken, který je opatřen vodotiskem a bezpečnostním vláknem (dříve kovové, dnes jiţ z plastické hmoty) proti padělání. Výrobní program podniku je zaměřen do čtyř hlavních skupin výrobně obchodních aktivit: výroba bankovek; výroba státně důleţitých dokumentů (občanské průkazy, cestovní a diplomatické pasy, řidičské průkazy, víza a jiné průkazy, legitimace, dokumenty a osvědčení); výroba cenin (akcie a dluhopisy, dálniční a tabákové nálepky, známky, stravenky, poštovní poukázky, jízdenky a dopravní kupony, šeky, směnky a jiné ceniny); ostatní polygrafická výroba (pásky na bankovky a různé neceninové tiskopisy). Velkou část výrobní náplně STC tvoří výroba bankovek. Jejich realizace se provádí v STC podle návrhů, které většinou vyplynou z uměleckých soutěţí. Po celou dobu přípravy a realizace spolupracuje výtvarník vybraných návrhů s útvary technického designu tiskárny.

38 Při výrobě bankovek je kladen velký důraz na ochranné prvky, aby bylo moţné docílit co nejvyšší ochrany bankovek proti padělání Státní tiskárna cenin [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.stc.cz/>.

39 5 Činnost obchodních bank v hotovostním platebním styku Jak jiţ bylo v této práci zmíněno, hotovostní platební styk je druh platebního styku, který je zabezpečován hotovostními formami peněz, tudíţ převod hotovostních peněz můţe probíhat přímo, bez nutnosti zprostředkování finančními institucemi. Hotovostní platby mají dvě formy: oboustranné na obou stranách transakce si peníze zachovávají hotovostní formu platby mezi fyzickými osobami, mezi fyzickými osobami a firmami, částečně hotovostní styk v tomto případě dochází k přeměně formy peněz z hotovostních na bezhotovostní a naopak. Pak je zapotřebí pomoci pošty nebo banky. Banky obvykle nabízejí klientům následující sluţby v oblasti hotovostního platebního styku: sloţení hotovosti ve prospěch účtu příjemce pokladní sloţenka nebo vloţení peněz na účet přímo na pokladně pobočky banky, která vede daný účet, výplata hotovosti z vlastního účtu klient čerpá určitou částku přímo v hotovosti ze svého vlastního účtu, šek výplata hotovosti, výběrní lístek výběr hotovosti, bankovní platební karta výběr hotovosti prostřednictvím bankomatů. Pro banky je platební styk zdrojem výnosů a příjmů. Konkurenceschopnost kaţdé banky (stejně jako identifikace efektivity fungování trţní ekonomiky) charakterizuje rychlost a přesnost provádění platebního styku. Banky hrají v platebním systému nezastupitelnou roli a jsou dominantní v oblasti platebního styku. Obchodní banky samy udrţují stav peněz v hotovostní (a to jak korun, tak také cizích měn) na pokladnách svých poboček pouze v rozsahu očekávaných krátkodobých potřeb, aby úrokové ztráty z drţení pokladní hotovosti byly co nejniţší.

Kurzové rozdíly a valutové pokladny

Kurzové rozdíly a valutové pokladny KURZOVÉ ROZDÍLY KUR str. 1 Kurzové rozdíly a valutové pokladny Právní úprava: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů zejména: 4 odst. 12 povinnost vést účetnictví v peněžních

Více

Hotovostní platební styk. JUDr. Dana Šramková, Ph.D.

Hotovostní platební styk. JUDr. Dana Šramková, Ph.D. Hotovostní platební styk JUDr. Dana Šramková, Ph.D. Měna Tento pojem znamená: konkrétní formu nebo druh peněz, konkrétní soustavu peněz zavedenou v určitém státě a systematicky upravenou právním řádem

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0499

CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek,s.r.o. VY_32_INOVACE_245_ESP_03 Marcela Kovářová Datum tvorby

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007

a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007 Padělan laná a pozměněná platidla a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007 Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 26. února 2008 Struktura prezentace 1 Peněž ěžní oběh

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

Úloha. emisníčinnost, péče o peněžní oběh a platební systémy. emisní den pamětní zlaté mince Národní kulturní památka vodní mlýn ve Slupi

Úloha. emisníčinnost, péče o peněžní oběh a platební systémy. emisní den pamětní zlaté mince Národní kulturní památka vodní mlýn ve Slupi Úloha ČNB emisníčinnost, péče o peněžní oběh a platební systémy emisní den pamětní zlaté mince Národní kulturní památka vodní mlýn ve Slupi Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Slup

Více

Padělky 2011. Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB. 27. února 2012

Padělky 2011. Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB. 27. února 2012 Padělky 2011 Padělan lané a pozměněné bankovky a mince na území České republiky Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 27. února 2012 Struktura prezentace 1 Peněž ěžní oběh 2

Více

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0412 Označení DUM Ročník Tematická oblast a předmět Název učebního materiálu Autor VY_32_INOVACE_E18.02

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO149

Více

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004 254/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. dubna 2004 o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Změna: 303/2008 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna:

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U

Více

Peníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010

Peníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 Peníze a centrální banka Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 1 Historie peněz Směna zboží a služeb za jiné zboží a služby (tzv. barter) Peníze v podobě mušlí, dobytka, soli, tabáku, či plátna

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky 1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce

Více

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU Charakteristickým rysem finančního majetku účtovaného v účtové třídě 2 je zejména vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost, předpokládaná držba či smluvená splatnost

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Finanční gramotnost pro SŠ -2. modul Peníze

Finanční gramotnost pro SŠ -2. modul Peníze Modul č. 2 Ing. Miroslav Škvára O penězích Dnes začneme otázkou Která otázka ve vašem dětství souvisela s penězi? Možná to byla věta: Mami / tati, koupíš mi to? Chápali jste, že vám rodiče (asi) nemohou

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

PENÍZE A PLACENÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

PENÍZE A PLACENÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková PENÍZE A PLACENÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5.

Více

Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku z cizích zdrojů Žáci budou schopni rozlišit druhy bank a jejich úkoly

Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku z cizích zdrojů Žáci budou schopni rozlišit druhy bank a jejich úkoly Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_14 Název materiálu: FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

Č á s t II. OPERACE S HOTOVOSTMI V ČESKÉ MĚNĚ

Č á s t II. OPERACE S HOTOVOSTMI V ČESKÉ MĚNĚ Platnost od 1. 10. 2015 Č á s t II. OPERACE S HOTOVOSTMI V ČESKÉ MĚNĚ Položka Operace Cena v Kč Skládání hotovostí 0201010 a) klienty ČNB na účet vedený v ČNB 0201011 b) klienty ČNB na účet vedený v jiné

Více

ČÁST PRVNÍ OBĚH BANKOVEK A MINCÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ OBĚH BANKOVEK A MINCÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy Úplné znění zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (Poznámka ČNB: jde o orientační pracovní pomůcku, která

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

37/1994 Sb. Česká národní banka podle 22 písm. b) a c) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, stanoví:

37/1994 Sb. Česká národní banka podle 22 písm. b) a c) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, stanoví: 37/1994 Sb. Vyhláška České národní banky ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Česká národní

Více

6. Účtová třída 2 - Finanční účty

6. Účtová třída 2 - Finanční účty 6. Účtová třída 2 - Finanční účty V této účtové třídě se sleduje finanční majetek a krátkodobé finanční zdroje účetní jednotky. Účty mohou být aktivní i pasivní. Jedná se o peněžní hotovost, šeky, ceniny,

Více

1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali?

1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali? Pracovní list č. 1 1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali? 2. Jaké vlastnosti by podle vás měli splňovat peníze? 3. Jak si představujete peníze dalšího věku? 4. Jaké ochranné prvky

Více

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém. 10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Peníze, trh peněz, bankovní soustava VY_32_INOVACE_10_20

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Peníze, trh peněz, bankovní soustava VY_32_INOVACE_10_20 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 7

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

Peníze. Bc. Alena Kozubová

Peníze. Bc. Alena Kozubová Peníze Bc. Alena Kozubová Definice Peníze jsou zvláštním druhem statku. (Statek je věc, která je pro nás něčím užitečná). Peníze sami o sobě nejsou ničím užitečné, jejich užitečnost spočívá v tom, že jsou

Více

Zásady vedení pokladny

Zásady vedení pokladny Zásady vedení pokladny Název účetní jednotky: Označení: Číslo: Zpracoval: Kontroloval: Platnost: Závaznost: Datum vydání: Vydává: Nahrazuje: Doplňuje: Počet stran: Přílohy: Struktura vnitřního předpisu

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Č á s t I. VEDENÍ ÚČTŮ A PROVÁDĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU V ČESKÉ A CIZÍ MĚNĚ. Položka Operace Cena v Kč A. Vedení účtů

Č á s t I. VEDENÍ ÚČTŮ A PROVÁDĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU V ČESKÉ A CIZÍ MĚNĚ. Položka Operace Cena v Kč A. Vedení účtů Č á s t I. Platnost od 1. 7. 2013 VEDENÍ ÚČTŮ A PROVÁDĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU V ČESKÉ A CIZÍ MĚNĚ Položka Operace Cena v Kč A. Vedení účtů 2,-- 0111013 Vedení běžného účtu v české měně - měsíčně 10,-- 0111014

Více

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů Účetnictví ve finančních institucích 2. přednáška (presenční studium) 2. Účtování peněžních operací banky Osnova: 2.1. Hotovostní operace banky 2.2. Směnárenské operace 2.3. Vkladové účty u centrální banky

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

EKONOMIKA Vývoj peněz, formy, funkce peněz výkladový materiál

EKONOMIKA Vývoj peněz, formy, funkce peněz výkladový materiál Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Vývoj

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51. Směrnice č. 15. Pokladna a ceniny. Příloha č.

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51. Směrnice č. 15. Pokladna a ceniny. Příloha č. Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 15 Příloha č.1: Pokladní limit Pokladna a ceniny 2009 1 Úvodní ustanovení Pokladna Účetní jednotka vede tuto

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

MAJETEK A ZÁVAZKY PODNIKATELE

MAJETEK A ZÁVAZKY PODNIKATELE MAJETEK A ZÁVAZKY PODNIKATELE DRUHY MAJETKU Jsou všechny hospodářské prostředky, které podnik využívá při své hospodářské činnosti. Krátkodobý majetek Mění zcela svoji podobu Dlouhodobý majetek Nemění

Více

Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014

Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014 Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014 Díl 11 Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovem vkladu, akreditívu a inkasu 2662 2675 NOZ NOZ neupravuje tzv. platební účet Upravuje Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO141

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty

Více

Ostatní služby bank. Bc. Alena Kozubová

Ostatní služby bank. Bc. Alena Kozubová Ostatní služby bank Bc. Alena Kozubová Ostatní služby Obchody s cizími měnami Přímé bankovnictví Platební karty Operace s cennými papíry Poradenské služby Obchody s cizími měnami Česká národní banka na

Více

6/1993 Sb. Zákon České národní rady. Část první. Základní ustanovení

6/1993 Sb. Zákon České národní rady. Část první. Základní ustanovení Systém ASPI - stav k 7.11.2005 do částky 152/2005 Sb. a 54/2005 Sb.m.s. Obsah a text 6/1993 Sb. - stav k 1. 1.2006 6/1993 Sb. Zákon České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance Změna:

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková BANKOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 18. června 2009 k oběhu bankovek a mincí (CON/2009/52)

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 18. června 2009 k oběhu bankovek a mincí (CON/2009/52) CS STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 18. června 2009 k oběhu bankovek a mincí (CON/2009/52) Úvod a právní základ Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 27. března 2009 žádost České národní

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj

Více

Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 ŠABLONY VI/2 FINANČNÍ GRAMOTNOST č.

Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 ŠABLONY VI/2 FINANČNÍ GRAMOTNOST č. Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 ŠABLONY VI/2 FINANČNÍ GRAMOTNOST č. materiálu: VY_62_INOVACE_0203 ANOTACE: Autor materiálu:

Více

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky pol. text cena v Kč

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky pol. text cena v Kč Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty

Více

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ. 5.6 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ. 5.6 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ 5.6 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze Krátkodobý finanční majetek je ten, u něhož má účetní jednotka

Více

PLATEBNÍ STYK. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

PLATEBNÍ STYK. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_16 Název materiálu: PLATEBNÍ STYK Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům co znamená platební styk, jaké jsou druhy

Více

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1 BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U N I V E R Z I TA V O PAV Ě O K R E S N Í H O S P O D Á Ř S K Á KO

Více

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Bezhotovostní platební styk. Bc. Alena Kozubová

Bezhotovostní platební styk. Bc. Alena Kozubová Bezhotovostní platební styk Bc. Alena Kozubová Depozita Podniky i občané si ukládají své finanční prostředky na účty v bankách. Jde o vklady, které se označují jako depozita. Jedná-li se o cizí měnu, označujeme

Více

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 Úvod 1 Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 1.1 Česká národní banka............................3 1.2 Obchodní banky.................................4 1.3 Česká bankovní asociace (ČBA)....................5

Více

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek SHRNUTÍ UČIVA O KRÁTKODOBÉM FINANČNÍM MAJETKU se účtuje ve druhé účtové třídě. Patří sem zejména peníze v pokladně, ceniny, bankovní účty a krátkodobé cenné papíry.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Šeky

Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Šeky VY_32_INOVACE_BAN_109 Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Šeky Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF

Více

I. K POJMU BĚŽNĚ POŠKOZENÁ BANKOVKA A NESTANDARDNĚ POŠKOZENÁ BANKOVKA ( 2 odst. 4 písm. a), 2 odst. 4 písm. d) a 2 odst. 4 písm.

I. K POJMU BĚŽNĚ POŠKOZENÁ BANKOVKA A NESTANDARDNĚ POŠKOZENÁ BANKOVKA ( 2 odst. 4 písm. a), 2 odst. 4 písm. d) a 2 odst. 4 písm. Úřední sdělení České národní banky k některým ustanovením zákona o oběhu bankovek a mincí zde dne 12. října 2011 Česká národní banka k ustanovením 2 odst. 4 písm. a), 2 odst. 4 písm. d), 2 odst. 4 písm.

Více

Částka 6 Ročník 2011. Vydáno dne 27. června 2011 ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 6 Ročník 2011. Vydáno dne 27. června 2011 ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 6 Ročník 2011 Vydáno dne 27. června 2011 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 9. Úřední sdělení České národní banky ze dne 23. června 2011 k některým ustanovením zákona o oběhu bankovek a mincí Třídící znak

Více

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010 Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty Univerzita Třetího věku Hradec Králové Říjen 2010 Úvěrové instituce Banky akciové společnosti oprávněné přijímat vklady, poskytovat úvěry

Více

OSOBNÍ DOPRAVA. E. Obchodní a finanční správa podniku

OSOBNÍ DOPRAVA. E. Obchodní a finanční správa podniku OSOBNÍ DOPRAVA E. Obchodní a finanční správa podniku 1. Finančním řízením podniku se rozumí: a) placení faktur a účtů b) zabezpečení krátkodobé finanční rovnováhy c) zabezpečení krátkodobé a dlouhodobé

Více

Název materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 6. 10. 2012

Název materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 6. 10. 2012 Označení materiálu: EKRZU_EKONOMIKA2_08 Název materiálu: PENÍZE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům základní ekonomické pojmy Očekávaný výstup: FINANČNÍ GRAMOTNOST

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Finanční produkty Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_39_07 Tématický celek: Rodina a finance Autor: Mgr. Drahomíra

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady! & Při podnikatelské činnosti dochází ke spotřebě majetkových složek (například

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

PRÁVNICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELE EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s.

PRÁVNICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELE EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s. PRÁVNICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELE EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s. SAZEBNÍK JE PLATNÝ OD 1. 8. 2013 Evropsko-ruská banka, a.s. Štefánikova 78/50, 150 00, Praha 5 Tel.: +420 236 073 757 Fax: +420 236

Více

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky

1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty vedené v cizí měně 4. Zahraniční platební styk 5. Obecné položky 1. Bezhotovostní

Více

Vnitřní směrnice o pokladní službě a provádění pokladních operací. v obci JÍVOVÍ

Vnitřní směrnice o pokladní službě a provádění pokladních operací. v obci JÍVOVÍ Vnitřní směrnice o pokladní službě a provádění pokladních operací v obci JÍVOVÍ Tento řád upravuje způsob provádění pokladních operací s penězi v hotovosti, jejich dokumentaci a způsob vedení evidence.

Více

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3)

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Charakteristika zúčtovacích vztahů (pohledávek a závazků) - vztahy s jinými ekonomickými subjekty účetními jednotkami, v nichž vystupuje buď jako věřitel, který má právo

Více

Padělané a pozměněné bankovky a mince zadržené na území České republiky v roce 2014

Padělané a pozměněné bankovky a mince zadržené na území České republiky v roce 2014 PADĚLKY 2014 Padělané a pozměněné bankovky a mince zadržené na území České republiky v roce 2014 doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. člen bankovní rady ČNB 16. 3. 2015 Padělky 2014 Počet padělků zadržených

Více

KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY

KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1.

1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1. 1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1. příklad - Co je kursovým rozdílem při částečné platbě 2. příklad - Co je směnou

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

OBCHODNÍ (KOMERČNÍ) BANKY

OBCHODNÍ (KOMERČNÍ) BANKY Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_15 Název materiálu: FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku

Více

136/2011 Sb. ZÁKON. ze dne 27. dubna 2011

136/2011 Sb. ZÁKON. ze dne 27. dubna 2011 136/2011 Sb. ZÁKON ze dne 27. dubna 2011 o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Změna: 254/2012 Sb. Změna: 278/2013 Sb. Parlament se

Více

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek SHRNUTÍ UČIVA O KRÁTKODOBÉM FINANČNÍM MAJETKU se účtuje ve druhé účtové třídě. Patří sem zejména peníze v pokladně, ceniny, bankovní účty a krátkodobé cenné papíry.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

2.2 Použití kursů ČNB... 28 3. příklad Výňatek z účetního předpisu firmy Naše, s.r.o... 30

2.2 Použití kursů ČNB... 28 3. příklad Výňatek z účetního předpisu firmy Naše, s.r.o... 30 Obsah Editorial..................................................... 9 Předmluva autora............................................ 10 Poznámky k zapisování příkladů................................ 11

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Platební styk 2. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Platební styk 2. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., Platební styk 2 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha Platební styk 1 Téma hotovostní operace 1)

Více

Zásady pro tvorbu a použití Fondu rozvoje

Zásady pro tvorbu a použití Fondu rozvoje ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Název : Zásady pro tvorbu a použití Fondu rozvoje Číslo dokumentu: SAM 3218 Vydání č.: 04 Výtisk č.: 01 Platnost od: 19.02.2014 Účinnost od : 01.03.2014 Platnost do: Zpracoval: JUDr.

Více