OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí.

Transkript

1 OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. Za nejvýznamnější ukazatel výkonnosti ekonomiky je považován HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP): = tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období finální statek = statek, který je určen pro konečnou spotřebu, investice nebo pro export (nevrací se do výroby) - pomocí přidaných hodnot se vyhneme několikanásobnému započítávání meziproduktů veškeré = statisticky zachytitelné - nelegální činnosti (drogy, prostituce, pašování) není možné statisticky zachytit, tvoří tzv. stínovou ekonomiku. V posledních letech v sobě HDP zahrnuje i odhady za tuto stínovou ekonomiku v dané ekonomice = na daném území bez ohledu na to, kdo je vlastník výrobních faktorů rezident = obyvatel státu nerezident = cizinec za dané časové období = nejčastěji rok, popř. čtvrtletí tržní hodnota = finální statky jsou vyjádřeny v tržních cenách (ceny, které platí kupující) - liší se od cen výrobců tím, že obsahují i nepřímé daně (DPH a spotřební daně) - problém: určit cenu u statků, které se na trhu neobchodují, cenu musí odhadnout statistici (např. když bydlíme ve vlastní nemovitosti, neplatíme si nájem) Metody zjišťování HDP: 1) výdajová metoda - sečtou se veškeré výdaje vynaložené na finální statky a služby: HDP = C + I + G + NX a. výdaje domácností na spotřebu C - výdaje na statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení), dlouhodobé spotřeby (auto, televize), výdaje na služby (vzdělání, doprava) b. investice I - pouze fyzické (reálné) investice, nikoli finanční investice (nákup cenných papírů) reálné investice = zvyšování zásoby kapitálu v ekonomice (celkové fyzické množství kapitálu v ekonomice) investice do fixního kapitálu výdaje firem na nové stroje, nové závody; opotřebovávají se + investice domácností na nákup domů a bytů změna stavu zásob - zásoby finálních statků určených k prodeji nebo zásoby materiálu pro další použití ve výrobě (kladná změna záporná změna nulová změna) c. vládní výdaje na nákup statků a služeb G - nezapočítávají se transfery za jejich poskytnutí vláda nedostává žádnou protihodnotu d. čistý export NX - export snížený o import (NX = X - M) 2) výrobní metoda HDP = součet přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby přidaná hodnota = rozdíl mezi cenou výrobku a předchozího meziproduktu HDP je v tržních cenách, proto by se správně k přidaným hodnotám musely připočíst nepřímé daně (a odečíst dotace jsou jakoby zápornými daněmi).

2 3) důchodová metoda - přidaná hodnota je zdrojem důchodů - HDP jako součet veškerých důchodů - přidaná hodnota v sobě zahrnuje mzdu, nájem, úrok z úvěru, zisk HDP = mzdy (včetně dalších nákladů na zaměstnance) + renty + čisté úroky + zisky firem + znehodnocení kapitálu (= odpisy) + nepřímé daně zmenšené o dotace Všemi těmito metodami musíme dostat vždy stejný výsledek ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT: rozdíl mezi čistým a hrubým domácím produktem - část investic jde na obnovu kapitálu, protože se znehodnocuje - hrubé investice - veškeré investice - čisté investice = hrubé investice - znehodnocení kapitálu (=odpisy) - tzv. obnovovací (restituční) investice ČDP = HDP - znehodnocení kapitálu (=odpisy) rozdíl mezi reálným a nominálním domácím produktem nominální produkt - je vyjádřen v tržních cenách sledovaného (neboli běžného) období reálný produkt používají se stálé ceny, neboli ceny výchozího (základního) období, zachycuje pouze změnu fyzického objemu produkce Rozdíl mezi reálným a nominálním HDP v jednotlivých letech je tedy způsoben změnou cen. Pro eliminaci cenových změn používáme tzv. deflátor HDP. Je to vlastně cenový index a můžeme ho definovat následovně: nominální HDP deflátor HDP = * 100 reálný HDP HRUBÝ NÁRODNÍ DŮCHOD (HND): - dříve se používal pojem hrubý národní produkt - produkci rozlišujeme: podle místa produkce - HDP podle vlastnictví výrobních faktorů - HND - pro hrubý národní důchod je rozhodující vlastnictví výrobních faktorů = přidaná hodnota vyprodukovaná výrobními faktory v držení rezidentů (obyvatel) daného území a nezáleží na tom, zda je produkce vyrobena na území daného státu nebo v zahraničí - statisticky se HND zjistí jako: HDP - důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na území daného státu + důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví, které získali v zahraničí HND = HDP - saldo zahraničních důchodů - dnes se sleduje spíše HDP než HND Čistý národní důchod: ČND = HND - znenodnocení kapitálu (=odpisy) Čistý národní důchod se někdy označuje pouze jako národní důchod NI. NÁRODNÍ DŮCHOD: - sečtou se veškeré důchody z výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) a zohlední se saldo zahraničních důchodů (bez odpisů a daní zmenšených o dotace); = důchod z běžné produkce - nezahrnujeme znehodnocení kapitálu, jedná se tedy o čistý národní důchod - je vyjádřen v cenách výrobních faktorů (ne v tržních cenách)

3 ND = mzdy a platy (včetně sociálního a zdravotního pojištění) + čisté úroky získané domácnostmi a vládou + renty včetně imputovaných důchodů + zisky ostatních podniků OSOBNÍ DŮCHOD: - od národního důchodu odečteme položky, které domácnost nedostává a přičteme příjmy z jiných zdrojů než z běžné produkce OD = ND - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na sociální a zdravotní pojištění + transferové platby + úroky od vlády DISPONIBILNÍ DŮCHOD: - důchod domácností, který mohou přímo použít na spotřebu nebo úspory DD = OD - osobní daně Hrubý domácí produkt + saldo zahraničních důchodů Hrubý národní důchod - znehodnocení kapitálu (odpisy) - nepřímé daně zmenšené o dotace (subvence) Národní důchod (Čistý národní důchod) - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na sociální a zdravotní pojištění + transferové platby + úroky od vlády Osobní důchod - osobní daně Disponibilní důchod MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Reálný hrubý domácí produkt je také nejčastěji využívaným ukazatelem pro srovnání výkonnosti různých zemí. Musí se reálný HDP porovnávaných zemí přepočítat na stejnou jednotku problém: měnový kurz se může výrazně měnit. Aby se tomu předešlo, používá se pro přepočet tzv. parita kupních sil. Eliminuje změny cen v jednotlivých zemích. Parita kupních sil (PPP) vezme se spotřební koš u nás a zjistí se jeho cena, poté se vezme spotřební koš např. EU a zjistí se jeho cena cena v jednotlivých státech, eliminuje se cena, která se vztáhne na jednoho obyvatele. Průměr všech států EU je 100% a ostatní státy se vyjadřují procenty k tomuto průměru. HDP A EKONOMICKÝ BLAHOBYT Reálný HDP je nejsledovanější ekonomický ukazatel, který je ztotožňován s ekonomickým blahobytem lidí, ten však obsahuje něco jiného než HDP. Ekonomický blahobyt je ovlivňován i jinými faktory než pouhým množstvím produkce, vychází z HDP a obsahuje následující úpravy: - připočítává se hodnota volného času (záliby, vzdělání) - připočítává se hodnota zachycující např. práci doma (soused poseká trávu na zahradě, ) - připočítává se stínová ekonomika jak již bylo uvedeno, část stínové ekonomiky se již do HDP započítává - odečítají se škody na životním prostředí

4 OE KET 12. Peníze, peněžní agregáty. Trh peněz. Formování nabídky a poptávky po penězích v ekonomice. PENÍZE = vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny = zvláštní statek, který zprostředkovává výměnu ostatních statků, usnadňuje ji a odstraňuje nutnost zprostředkujících výměn, jsou tedy specifickým zbožím, jehož funkcí je plnění úlohy všeobecného ekvivalentu Prošly historickým vývojem: barterová směna - před existencí peněz (byla jimi nahrazena) - směna statku za statek nebo statku za službu - určité problémy - musel se najít člověk, který byl ochoten vyměnit daný statek komoditní peníze - první forma peněz - např. dobytek, plátno, víno - nevýhoda - jsou málo dělitelné - začaly se používat drahé kovy, hlavně zlato a stříbro (snadno dělitelné) papírové peníze - vydávané bankou, byly plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato) - vydávaly je různé banky (ne centrálně) - postupně se upouštělo od plného krytí zlatem státovky - nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel - platily z donucení depozitní peníze = bankovní peníze Formy peněz drobné mince z obecných kovů papírové peníze (bankovky) spolu s mincemi tvoří hotovostní peníze, v současnosti již nejsou kryté zlatem, přijímání nařízeno zákonem - zákonné platidlo = bankovky s nuceným oběhem depozitní peníze (bankovní peníze) v dnešní době převládají, peníze, které existují v bezhotovostní podobě jako vklady v bankách, které lze kdykoliv vyzvednout nebo pohotově využít k platbám skoropeníze v rozvinutých tržních ekonomikách, prostředky, které mají nižší stupeň likvidity o úročené úspory a vklady s určitou výpovědní lhůtou (termínová depozita) o určité druhy likvidních cenných papírů (státní obligace) Funkce peněz: prostředek směny peníze slouží ke směně statků a služeb zúčtovací jednotka - v penězích jsou vyjadřovány ceny statků a služeb, a to jak ceny současné, minulé, tak budoucí uchovatel hodnoty v penězích mohou lidé udržovat své bohatství. Výhodou této formy bohatství je, že peníze mohou být téměř okamžitě použity na nákup statků a služeb peníze jsou likvidní

5 NABÍDKA PENĚZ (M) Nabídka peněz, kterou budeme označovat také jako peněžní zásobu, je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku. Peněžní zásoba se vyjadřuje pomocí tzv. peněžních agregátů. Značí se M a nějaké rostoucí číslo. S růstem čísla klesá likvidita a měla by růst výnosnost. Vyšší číslo obsahuje to, co bylo v předcházejícím čísle + něco navíc. Budeme rozlišovat v podstatě tři peněžní agregáty: - úzký peněžní agregát (značí se M1) v sobě zahrnuje oběživo (bankovky a mince) a vklady na požádání to jsou např. běžné účty, mohu z nich vybrat peníze v podstatě okamžitě (do 1 dne); - střední peněžní agregát (značí se M2) v sobě obsahuje celý peněžní agregát M1 a k tomu dále vklady, u kterých trvá určitou dobu, než z nich mohou být peníze vybrány (zjednodušeně termínované vklady); - široký peněžní agregát (značí se M3) v sobě zahrnuje celý peněžní agregát M2 a k tomu navíc: tzv. repo operace (=patří do operací na otevřeném trhu, které provádí centrální banka. Centrální banka prodává cenné papíry se závazkem, že je po určité době odkoupí zpět), akcie a podílové listy fondů peněžního trhu a emitované dluhové cenné papíry do 2 let. Měnová báze = tvoří ji oběživo a rezervy, centrální banka přes její ovlivňování ovlivňuje celou peněžní zásobu v ekonomice Finanční zprostředkovatelé = instituce, zprostředkující pohyb peněžních fondů od věřitelů (střadatelů) k dlužníkům bankovní soustava depozitní instituce, které přijímají vklady a poskytují úvěry o centrální banka o komerční banky o spořitelní a úvěrová sdružení nebankovní instituce tvorbou vkladů nevznikají depozitní peníze o pojišťovny o penzijní a investiční fondy Centrální banka = ústřední banka státu, která plní celou řadu funkcí, jejími hlavními úkoly jsou: uskutečňovat měnovou politiku dle vlastního uvážení, nebo podle pokynů vlády (operace na otevřeném trhu, stanovení povinných minimálních rezerv, úvěry komerčním bankám a stanovení s nimi spojených úrokových sazeb) udržovat stabilitu komerčního bankovního systému vytvoření jistoty vkladatelům a zabránění situacím, kdy dochází k masovému vybírání vkladů (povinné minimální rezervy, úvěry komerčním bankám, prosazování pravidel obezřetného podnikání bank, pravidla vzniku bank) ostatní aktivity správa oficiálních měnových rezerv, emise bankovek, regulace měnového kursu, finanční operace uskutečňované pro vládu Účetní bilance = majetek banky (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva)

6 Komerční banky = soukromé instituce, jejichž hlavní činností je získávání peněžních prostředků (zejména ve formě vkladů) a poskytování úvěrů Povinné minimální rezervy (PMR) = určují centrální banky komerčním bankám Multiplikovaná expanze peněz = proces vzniku peněz případně stahování peněz z oběhu, předpoklady: neexistuje hotovost vše probíhá pouze na účtech bank komerční banky musí držet u centrální banky vždy 10 % rezerv Jednoduchý depozitní multiplikátor D (změna depozit) = (1 / PMR) * D 1 (prvotní vklad) Zvýšení peněžní zásoby (nabídky peněz) nákup vládních cenných papírů poskytnutí úvěru komerční bance snížení sazby povinných minimálních rezerv Snížení peněžní zásoby (nabídky peněz) prodej vládních cenných papírů bezhotovostně i za hotovost splacení úvěru ze strany komerční banky zvýšení sazby povinných minimálních rezerv Trh peněz = místo, kde se střetává poptávka po penězích s nabídkou peněz a utváří se nominální úroková míra Nominální úroková sazba (I N ) = procentní přírůstek z uložené částky (N) I N = i (úrok) / N * 100 (v %) Reálná úroková sazba (I R ) = procentní změna kupní síly (o kolik procent zboží si můžeme koupit více) I R = i N π (míra inflace) Nabídka peněz = vztah mezi množstvím peněz a jejich úrokovou sazbou

7 Křivka nabídky peněz (MS) = nezávisí na výši úrokové míry je vertikální změna peněžní zásoby zvýšení peněžní zásoby vede k posunu křivky nabídky peněz doprava, snížení k posunu doleva POPTÁVKA PO PENĚZÍCH (MD) = množství peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové sazbě Motivy držení peněz transakční motiv držba peněz za účelem např. běžných výdajů domácností na spotřební předměty, podniků na mzdy, suroviny a uskutečňování řady podobných transakcí a plateb opatrnostní motiv ekonomické subjekty drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů, např. domácnost si ponechává peníze na možnou opravu automobilu spekulační motiv spojen s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty, vychází z nejistoty výnosů alternativních finančních aktiv, např. peníze nepřináší výnos, ale jsou bezrizikové, cenné papíry přináší úrok, ale jsou spojeny s vysokým rizikem tzv. normální úroková míra - každý ekonomický subjekt si představuje, jaká by měla být úroková míra skutečná úroková míra je vyšší než normální - ekonomické subjekty očekávají její pokles a vzestup ceny cenných papírů, kdo má peníze a ne cenné papíry, utrpí kapitálovou ztrátu při vysoké úrokové míře je spekulační poptávka po penězích nízká skutečná úroková míra je nižší než normální - ekonomické subjekty očekávají její růst a pokles ceny cenných papírů, kdo má cenné papíry, utrpí kapitálovou ztrátu při nízké úrokové míře je spekulační poptávka po penězích vysoká Křivka poptávky po penězích (MD) = funkce klesající úrokové míry (jestliže roste úroková míra, ekonomické subjekty budou dávat přednost cenným papírům a poptávané množství peněz klesá, při poklesu úrokové míry poptávané množství peněz stoupá) změna úrokové míry posun po křivce poptávky po penězích (mění se poptávané množství peněz) změna důchodu růst důchodu vede k posunu křivky poptávky doprava, pokles důchodu vede k posunu doleva změna cenové hladiny růst cenové hladiny znamená posun křivky doprava, pokles cenové hladiny posune křivku doleva

8 Rovnováha na trhu peněz (E 0 ) = nabízené množství peněz přesně odpovídá poptávanému množství peněz (křivka nabídky se protíná s křivkou poptávky) Změna nabídky peněz zvýšení nabídky peněz viz. levý graf snížení nabídky peněz viz. pravý graf Změna poptávky po penězích zvýšení poptávky po penězích viz. levý graf snížení poptávky po penězích viz. pravý graf