- klesne-li reálný HDP (produkt Y) od potenciálního HDP (o 4%), zvýší se míra nezaměstnanosti o poloviční hodnotu (o 2 %)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "- klesne-li reálný HDP (produkt Y) od potenciálního HDP (o 4%), zvýší se míra nezaměstnanosti o poloviční hodnotu (o 2 %)"

Transkript

1 1 1) Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizujte učení fyziokratů a merkantilismus co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Merkantilismus - Bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi - Přísná státní regulace - první buržoazní ekonomická teorie - vznikla na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě - převládala od počátků kapitalismu téměř až do průmyslové revoluce - Hlavní zásady: - Bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod). - Cílem obchodu je aktivní obchodní bilance. K tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel. - Přísné zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měli zabránit úniku zlata ze země. - Představitelé - Thomas Mun, J. B. Colbert, J. Child - Kritika - Přišel s ní v 18. století jako první fyziokrat David Hume, později se k němu přidali Adam Smith či David Ricardo, kteří se domnívali, že mezinárodní obchod tvoří předpoklad pro hospodářský rozvoj země a zvyšování jejího bohatství. Ke konci 19. století se ale, zásluhou Bismarckova Německa, opětovně začaly vracet zásady protekcionismu. Smith kritizoval merkantilismus zejména pro jeho nefunkčnost a nedodržování tržní směny postavené na neviditelné ruce trhu, která koordinuje lidské činnosti a slaďuje individuální zájmy se zájmem společnosti. - Kritika merkantilismu byla založena na myšlence ekvivalence směny: má-li země aktivní obchodní bilanci, získává zahraniční zlato, ale výměnou za své zboží. Protože je směna ekvivalentní, je hodnota získaného zahraničního zlata stejná jako hodnota vyvezeného zboží. Proto není možné, aby zahraniční obchod zvyšoval bohatství národa. Věřili, že bohatství pochází pouze z práce na půdě. Bylo ústřední myšlenkou fyziokratismu, že zemědělství je jediným odvětvím, které je produktivní (vytváří větší hodnotu, než jakou samo spotřebovává). Produktivnost zemědělství odvozovali z toho, že pouze zem. je zdrojem renty, z níž může žít nečinná třída vlastníků půdy. Fyziokraté viděli, že konkurence na trhu práce srazí mzdy na úroveň existenčního minima postačujícího jen na reprodukci pracovní síly. Fyziokratismus - Bohatství národů pochází čistě ze zemědělství - První ekonomická škola - Vznikl ve Francii ve 2. polovině 18. Století - Představité - Fransois Quesnay, A. R. Turgot - Kritika? 2) Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizujte učení klasické ekonomie co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Klasická ekonomie - začíná vydáním Pojednání o podstatě a původu bohatství národů od Adama Smitha v roce ekonomie jako věda - vznikla v Anglii a ve Francii v 17. století - končí v roce 1871 (počátek tzv. marginalistické revoluce) - hospodářský liberalismus, dělba a produktivita práce, akumulace kapitálu - rozvíjejí ekonomii jako vědu v podmínkách, které jsou provázeny důsledky prosazování průmyslové revoluce. Změny se projevují nejen obecně v růstu výkonnosti hospodářství, růstu produktivity práce opírající se o zavádění strojové výroby, ale změny jsou charakteristické také vytlačováním řemeslné práce, je potlačován význam vysoce kvalifikované rukodělné práce prací vynakládanou při obsluze strojních zařízení. Z pohledu ekonomů klasické politické ekonomie roste význam kapitálu v procesu výroby a růstu bohatství. - Představitelé - Adam Smith, David Ricardo, T. R. Malthus 3) Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizujte neoklasickou ekonomii (učení marginalistů) co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Neoklasická ekonomie (marginalisté) - Od r (marginalistická revoluce) - ekonomická teorie vycházející nikoliv z průměrných, ale z mezních hodnot - směr rozvíjející především mikroekonomii - Marginalistický koncept pracuje s pojmy jako mezní náklady, mezní produktivita, mezní užitečnost, zákon klesající míry substituce a zákon klesající mezní užitečnosti. - Marginální (mezní) zde znamená, že ekonomové se zaměřují na to, co se stane, když se na předmět zájmu aplikuje malá změna - Důraz na využití matematických metod - Sestává ze tří škol: rakouská, laussanská, cambridgeská - Představitelé - W. S. Jevons, C. Menger, Vilfredo Pareto paretovské optimum (funkce užitku), Leon Walras, Alfred Marshall 4) Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizujte keynesiánství co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Keynesiánství - Zakladatelem byl britský ekonom John Maynard Keynes - Nejvýznamnější knihou keynesiánců je kniha Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz od J. M. Keynese vydaná v r Keynesiánci uznávali fiskální politiku (aktivní zásah státu do ekonomiky) a věřili, že pomocí ní dostanou ekonomiku po hospodářské krizi z recese. Nebrali však v potaz existenci inflace - Základní prvky jsou spatřeny v nezaměstnanosti, která je na rozdíl od klasické ekonomie považována za nedobrovolnou. - Vychází z cyklického pohybu ekonomiky, tj. předpokládá v době recese zadlužování státního sektoru natolik, aby došlo k oživení, a v době konjunktury naopak počítá s přebytky ve státním rozpočtu, a to ve výši takové, aby pokryly dluhy z předcházející recese. - V peněžní teorii odmítá tzv. neutralitu peněz a doporučuje provádět politiku levných peněz, tzn. nízké úroky (při nízkých úrocích firmy mohou získat levné úvěry, a proto mohou efektivněji investovat - dochází tím k oživení agregátní poptávky). - Agregátní poptávku podporuje především prostřednictvím státních zakázek. - Ke stabilizaci ekonomiky používá tzv. automatické (vestavěné) stabilizátory. Působí v hospodářství dlouhodobě a automaticky jako stabilizující prvky. Patří sem zejména: - princip progresivní daně z příjmu (u nás - u fyzických osob), - princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery, - existence subvencí do zemědělství, - státní výkup zemědělských přebytků. 2

2 - Významnější postavení státu v ovlivňování ekonomiky. - Stát se má na podílu HDP podílet ze 40-50%. 5) Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizujte monetarismus co je podstatou jejich učení, kdy, Monetarismus - Zdůrazňuje význam peněz včetně jejich samoregulační funkce a odmítá státní zásahy do ekonomiky (laissez faire) - zakladatelem byl americký ekonom Karel Brunner - Vznik monetarismu se datuje od poloviny 50. let 20. století - Od 2. poloviny 80. let vliv monetarismu slábne - Friedman považoval inflaci za čistě peněžní jev, kritizoval keynesiánce za vyvolávání inflačních tlaků. - Na rozdíl od keynesiánců, kteří jako nástroj měnové politiky považovali řízení úrokové míry, preferují monetaristé kontrolu množství peněz v oběhu. - Friedman také upravil myšlenku Phillipsovy křivky. Tvrdil, že Phillipsova křivka tak, jak ji popsal Phillips, funguje pouze v krátkém období. V dlouhém období je tato křivka vertikální. V dlouhém období není možné volit mezi velikostí nezaměstnanosti a inflace. - Představitelé - M. Friedman 6) Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon) - Problémem hospodářské politiky je ten, že nelze jednoznačně změnit výkon a sílu ekonomiky. Všěechny faktory jsou na sobě závislé. Proto se zavádí tzv. magický čtyřúhelník, který je grafickým znázorněním úspěchu ekonomiky. Na osy se do čtyř směrů vynáší: - Produkt roční růst hrubého domácího produktu (G) - Cenová hladina negativní míra inflace (P) - Zaměstnanost negativní míra nezaměstnanosti (U) - Platební bilance podíl salda obchodní bilance na HDP (B) - Vše je uváděno v procentech (%) - HDP - Hrubý domácí produkt je objem vyrobených statků a poskytnutých služeb v ekonomice daného státu za určité období (zpravidla se jedná o jeden rok) - Inflace - Jedná se o proces postupného znehodnocování měny v důsledku růstu cen. Je příčinou znehodnocení úspor, snižování kupní síly peněz, snižování reálných mezd a tím vším tedy celkové ekonomické nestability. Ekonomové rozlišují několik stupňů inflace, a to podle její velikosti (inflace mirná, pádivá, hyperinflace) - Nezaměstnanost - Obyvatelstvo se dělí na ekonomicky aktivní/neaktivní. Do první skupiny patří lidé zaměstnaní a také lidé, jež práci aktivně hledají, či se do ní hodlají vrátit po dočasném vyřazení. Druhou skupinu charakterizují lidí, kteří jsou nezaměstnaní a ani aktivně práci nevyhledávají. - Bilance zahraničního obchodu - Saldo => rozdíl obchodní bilance (vývozu a dovozu) rozlišujeme na aktivní/pasivní - Při aktivním saldu vývoz převyšuje dovoz (platby ze zahraničí jsou vyšší než platby do zahraničí) - Při pasivním saldu je tomu pochopitelně naopak. Při opakovaném pasivním saldu vzniká a narůstá státní dlu - u* - přirozená nezaměstnanosti (cca 5,5 %) - čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší míra mzdové inflace - - Modifikovaná PC (Samuelson, Solow) - Cenová inflační verze, vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace Pí - u* - přirozená míra nezaměstnanosti (cca 4,5 %) - nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace - Rozšířená PC (Freidman, Phelps) - Platí pro dlouhé období, musíme brát v úvahu i očekávání, substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí - Adaptivní očekávání lidé očekávají inflaci v takové výši, v jaké byla minulé období - Racionální očekávání předpoklad, že ekonomické subjekty nedělají systematické chyby, při rozhodování mají veškeré dostupné informace a že každá chyba se udělá jen jednou - Přirozená míra nezaměstnanosti - Taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané - V takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se, ani se nesnižuje) - Nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná (to znamená nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti) a odpovídá vždy potenciálnímu produktu země - Hystereze trhu práce - Znamená zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou - Například lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci obtížně a déle, než je obvyklé - Tím se zvyšuje frikční nezaměstnanost, popřípadě v důsledku snížení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost - Okonův zákon - klesne-li aktuální produkt o 2 % pod potenciální, míra nezaměstnanosti vzroste přibližně o 1 % - O každé 2 % co HDP poklesne pod potenciální produkt, tak míra nezaměstnanosti vzrůstá o 1 % - Sociální následek => dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost - klesne-li reálný HDP (produkt Y) od potenciálního HDP (o 4%), zvýší se míra nezaměstnanosti o poloviční hodnotu (o 2 %) - Phillipsova křivka: - Vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností, platí pro krátké období, pokud porost inflace -> sníží se nezaměstnanost, vztah mezi mírou nezaměstnanosti a změnou nominální mzdy - Krátké období: - Nemění se očekávaná inflace, vztah nezaměstnanosti ku inflaci - Má dvě formy: a) sníží se nezaměstnanost -> zvýší inflace, b) zvýší nezaměstnanost -> sníží inflace - Dlouhé období: - Vertikální na úrovni přirození míry nezaměstnanosti (v %) - Zvýší se inflace a ekonomické subjekty to zaregistrují a při svém rozhodování už mohou očekávat vyšší inflaci - Etapy křivky: - Původní mzdová Phillipsova křivka (PC) - Vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti, substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností - SPC krátkodobá PC 3 4

3 7) Ukazatele výkonnosti ekonomiky, aktuální hodnoty pro ČR - Ukazatele výkonnosti NH Hrubý a čistý domácí produkt (HDP ČR 2012: cca 3844 mld. Kč, meziročně skoro celý rok 2013 v mínusu, ale meziročně ve 4. čtvrtletí 2013 už 1,2 %), obchodní bilance (ČR 2013: saldo cca 350 mil. Kč víc vyvážíme), míra nezaměstnanosti (ČR 2014: 8,3 %), míra inflace (ČR 2014 meziročně: 0,2 %, za březen je míra inflace 1,0 %), spotřeba domácností, produktivita práce - Růstu NH lze dosáhnout: extenzivně do ekonomiky se vkládá větší množství výrobních faktorů intenzivně zvýšení kvality a lepší využití výrobních faktorů (žádoucí) - Úroveň NH ovlivňuje: politický systém, kulturní vzdělanost národa, přírodní bohatství, národní bohatství státu (co bylo v minulosti vytvořeno a přenáší se do současné doby a využívá se) - Na NH mají vliv: tempo růstu inflace, míra nezaměstnanosti, podíl salda obchodní bilance (rozdíl vývozu a dovozu), tempo růstu reálného HDP = magický čtyřúhelník - 1)Inflace = znehodnocení peněz uvnitř ekonomiky daného státu, dochází k poklesu mzdy, rostou ceny Druhy: mírná inflace (do 10 %) únosná, je už dlouhou dobu u nás pádivá inflace (do 100%) hyperinflace (do 1000 %) - 2) Nezaměstnanost: k roku ,3% frikční přirozený jev tržní ekonomiky (odchod ze zaměstnání za účelem sebevzdělávání, přestěhování, po mateřské dovolené) - je krátkodobá a neodstranitelná strukturální - vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky. Vzniká v důsledku technického pokroku. Vzniká také jako nezaměstnanost regionální - v některých oblastech se snižují pracovní příležitosti - má dlouhodobější povahu cyklická - nezaměstnanost se vyvíjí podle hospodářského cyklu sezónní - postihuje osoby pracující v oborech, kde není celoroční aktivita nebo se výrazně snižuje (zemědělství, stavebnictví) (bývá řazena do cyklické) - ukazatel nezaměstnanosti vždy v %, - skutečná nezaměstnanost vždy vyšší - 3) Obchodní bilance: rozdíl vývozu a dovozu (kladná, záporná, vyrovnaná) - nás záporná - 4) Hrubý domácí produkt (HDP) je prvním ukazatelem výkonnosti NH, vyjadřujeme v peněžních jednot. - zahrnuje konečnou produkci celého hospodářství vytvořenou za určité období na území určitého státu Lze ho vyčíslit v: běžných cenách (zkreslují vývoj hmotných statků) - nominální HDP nebo stálých cenách reálné HDP Metody výpočtu HDP výdajová metoda - sledujeme výdaje domácností + státu (C, I, G, NX) výrobní metoda - souhrn hrubých hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích Důchodová (mzdy, renty, zisky, úroky, opotřebení investic, nepřímé daně) 8) Národní a domácí produkt, metody měření HDP - Hrubý národní produkt představuje veškerou finální produkci v peněžních jednotkách (celkový objem výrobků a služeb) vytvořenou za určité období (zpravidla jeden rok) národními výrobními faktory dané země, bez ohledu na to, ve kterém státě působí (doma i v zahraničí) čistý národní produkt = HNP - amortizace - Finální produkce je taková produkce, která je vyrobena a prodána, aby byla spotřebována domácnostmi, státem, použita na investice nebo vyvezena jako export - Hrubý domácí produkt vyjadřuje celkový objem finální produkce v peněžních jednotkách, vytvořené v určitém období výrobními faktory působícími na území dané země, bez ohledu na vlastnictví či původ kapitálu (na státní příslušnost jejich majitelů) Hrubý domácí produkt můžeme zjistit třemi metodami: a) Výdajovou metodou b) Výrobní metodou c) Důchodovou metodou Výdajová metoda Výdajovou metodou zjistíme HDP tak, že sečteme všechny výdaje vynaložené na finální statky a služby. Celkové výdaje na finální statky a služby můžeme rozčlenit následovně: Výdaje domácností na spotřebu (C) Statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení, atd.) Statky dlouhodobé spotřeby (auta, televizory, atd.) Služby (vzdělání, dopravu, atd.) Výdaje na investice (I) Investice představují přírůstek zásoby kapitálu během daného časového období. Zásoba kapitálu je celkové fyzické množství kapitálu v ekonomice. Musíme upozornit, že pod pojmem investice máme na mysli reálné investice. Nejedná se o investice v podobě finančních investic (např. nákup cenných papírů). Pokud provedeme finanční investici, změníme pouze strukturu našeho portfolia, ale reálně nezvýšíme zásobu kapitálu. Do výdajů na investice zahrnujeme výdaje na investice financované podniky, příp. domácnostmi. Můžeme si je dále rozčlenit na: Investice do fixního kapitálu výdaje podniků na nové závody, stroje a další vybavení. Je pro ně charakteristické, že v průběhu výrobního procesu dochází k jejich postupnému opotřebení. Do této položky patří také výdaje domácností na nákup domů a bytů (ostatní dlouhodobé statky patří do výdajů na spotřebu). Investice do zásob změny v zásobách finálních statků, které jsou určeny na prodej a zásoby materiálu, který je určen pro další použití ve výrobním procesu. Jedná se o rozdíl mezi stavem zásob na konci a na začátku sledovaného období. Investice do zásob mohou být za sledované období pozitivní (zásoby rostou), neměnné nebo negativní (zásoby klesají). Výdaje vlády na nákupy výrobků a služeb (G) Celkové vládní výdaje si lze rozdělit na vládní nákupy statků a služeb a na výdaje na transfery. Pouze však vládní nákupy statků a služeb připočteme při výpočtu HDP k ostatním výdajům. Vládní nákupy statků a služeb se odlišují od transferů tím, že vláda za své prodaje dostává určitou protihodnotu. Vládní nákupy statků a služeb jsou např. výdaje vlády na školství, zdravotnictví, obranu, platy státních zaměstnanců atd., ale i investiční výdaje vlády, např. výdaje na stavbu dálnic, železnic atd. Transfery za jejich poskytnutí vláda nedostává žádnou protihodnotu. Jedná se např. o podpory v nezaměstnanosti, různé sociální dávky, důchody atd. Jak již bylo uvedeno, výdaje na transfery se nezapočítávají do celkových výdajů pro výpočet HDP. Čistý export (NX) Poslední položkou, kterou při výpočtu HDP zohledňujeme příspěvek zahraničí k tvorbě HDP, je čistý export. Čistý export zjistíme tak, že od celkového exportu (X) odečteme import (M). Export (vývoz) představuje statky a služby prodávané do zahraničí. Tím, že subjekty v zahraničí nakupují domácí statky a služby, zvyšují HDP domácí země. Proto se exporty připočítávají. Import (dovoz) naopak představuje nákup statků a služeb, které byly vyprodukované v zahraničí. Importované statky a služby pak tvoří část spotřeby domácností, investic a výdajů státu na nákupy statků a služeb. Protože však nezvyšují domácí produkt, musí se hodnota importu při výpočtu HDP odečíst. Výdajovou metodu tedy můžeme shrnout následovně HDP = C + I + G + NX Důchodová metoda Přidaná hodnota v ekonomice je zdrojem pro důchody výrobních faktorů, které jsou zapojeny do 5 6

4 výroby statků a služeb. Přidaná hodnota prodejce knih je vlastně rozdíl mezi příjmy z prodeje knihy a náklady na nákup této knihy od tiskárny. Zároveň musí být tento rozdíl také něčím důchodem: část zaplatí prodavačům ve formě mezd, část zaplatí majiteli nemovitosti (příp. pozemku), ve které má prodejnu, ve formě renty. Další část zaplatí ve formě úroků za bankovní úvěr, sloužící k nákupu vybavení prodejny. Zbývající část je zisk prodejce a ten vlastně tvoří jeho důchod. Musíme si však uvědomit, že důchody, které dostávají vlastníci výrobních faktorů, nemohou být totožné s hrubou přidanou hodnotou definovanou výše. Rozdíl bude jednak ve znehodnocení kapitálu a jednak v nepřímých daních zmenšených o dotace. Důchodovou metodou tedy velikost HDP zjistíme tak, že sečteme mzdy (včetně dalších nákladů na zaměstnance), renty, úroky, zisky, znehodnocení kapitálu, nepřímé daně zmenšené o dotace Uvedli jsme si tři způsoby, kterými lze zjistit výši hrubého domácího produktu. Všemi těmito způsoby musíme dostat vždy stejný výsledek. Výrobní metoda Při výpočtu HDP pomocí výdajové metody jsme sčítali výdaje na finální statky a služby. Finální statky a služby jsou produkovány výrobci. Proto můžeme HDP zjistit také tak, že sečteme tzv. přidané hodnoty všech odvětví v ekonomice 9) Nominální a reálný produkt, deflátor HDP (zjišťování, využití) Nominální produkt - Produkt vyjádřený v tržních cenách běžného roku. - Velikost nominálního produktu závisí na změnách tržních cen a objemů prodávaných výrobků a služeb. - Abychom získali informaci, jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v ekonomice vyrobeno, musíme vyloučit změny v tržních cenách. Zvolíme ceny některého (základního) roku a pomocí nich budeme oceňovat vyrobená zboží v letech ostatních; nebudeme přitom přihlížet ke změnám tržních cen, k nimž postupně dochází. Získáme tak reálný produkt. Reálný produkt - Produkt vyjádřený ve stálých cenách. - Nominální růst domácího produktu odráží růst produkce i cen - Reálný růst domácího produktu odráží jen růst produkce - Velikost reálného produktu se mění jen v závislosti na objemu a struktuře vyrobených výrobků a služeb. Kdy se používají běžné a kdy stálé ceny? - Při sledování vývoje produktu v čase musíme vyloučit vliv změny cen, to znamená, že je nezbytné použít reálný domácí produkt, to jest produkt vyjádřený ve stálých cenách - Pro konkrétní analýzy v daném roce, například sektorové analýzy, to jest podíl a přínos jednotlivých odvětví a podobně, je lepší použít nominální domácí produkt, to jest produkt vyjádřený v běžných cenách 10) Vývoj HDP v ČR po roce 2000, HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU) největší propad (o -4,7 %) naopak největší meziroční přírůstky úplně nejvíc 2006: 6,8 % - ceny v ekonomice od roku 2005 do roku 2010 vzrostly o 6,04 % = kumulovaná inflace - podíl HDP na celkové produkci postupně klesá - V celém období byl růst v běžných cenách výrazně vyšší než ve stálých cenách - Spotřeba domácností tvoří rozhodující složku HDP podílí se cca 50 % na HDP, ovlivňuje významně jeho výši, tvorba hrubého kapitálu (výdaje na kapitálové vybavení, stroje, byty, domy) => druhá nejvýznamnější položka, která ovlivňuje HDP (podílí se na vývoji HDP z 28 %, ovšem v posledních letech se podíl snižuje, cca 25 %), výdaje vlády mají 20 % podíl na HDP - HDP mezi lety neustále rostlo z 2270 až na 3850 mld. Kč výjimka jen v roce 2009, kdy po krizi došlo k poklesu HDP - Hodnota čistého exportu se blíží k nule, ovšem v minulých letech číslo bylo záporné (ČR byla dovozní země). V současné době jsme naopak vývozní země - V roce 2011 v rámci EU nám patřilo 17. místo (80 % průměru na EU) - Neustálý růst HDP až do roku 2009, kdy nastala ekonomická krize (-4,1%) - HDP napomohlo vstupu do EU v roce 2004, před vstupem do EU HDP vzrůstalo okolo 4 % každý rok. Po vstupu do EU HDP začalo rychleji růst a dokonce v roce 2006 vzrostlo o 6,8 %, pak začalo mírně klesat - HDP V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ (ZEJMÉNA SE ZEMĚMI EU) - - z hlediska mezinárodního srovnání použijeme ukazatele HDP v přepočtu na jednoho obyvatele a dle parity kupní síly (PPS) absolutní hodnoty velikosti HDP nejde použít - PPS je měnová jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních měn členských zemí EU podle stavu po jejím rozšíření k na EU 27 přepočteno do eur - průměr HDP v zemích EU byl v roce 2009 na úrovni nejlepších výsledků dosahuje Lucembursko, Nizozemsko a Irsko - nejhůře je na tom Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko - Česká republika je na 17. místě - mezi jednotlivými zeměmi EU jsou značné rozdíly v dynamice vývoje ekonomiky - ČR je exportně zaměřená podíl exportu na HDP činí téměř 70% (z toho zhruba 85% je orientováno do zemí EU) - - Průměr HDP v zemích EU byl podle standardu kupní síly v roce 2009 na úrovni Nejlepších výsledků dosahovalo Lucembursko, Nizozemsko a Irsko. Ovšem nejhorší výsledky mají Bulharsko, Rumunsko či Lotyšsko. - ČR je zhruba na 17. místě a spolupráce v rámci EU je pro českou ekonomiku životně důležitá. - HDP je v ČR stále o 1/5 nižší než průměr EU Deflátor HDP - cenový index - zohledňuje vliv cenové hladiny - vyjadřuje poměr mezi nominálním a reálným HDP - - def. HDP = nominální HDP / reálné HDP => p1 * q1 / p0 * q1 - Jeho pomocí se počítá inflace: =

5 11) Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika) Spotřeba Spotřební výdaje domácností na: - Statky krátkodobé spotřeby (např. potraviny). - Statky dlouhodobé spotřeby (např. automobil). - Služby (například vzdělání). - Tvoří více jak 50 % hrubého domácího produktu. - Keynesiánská funkce spotřeby: - Spotřeba závisí na běžném disponibilním důchodě. - Předpokládáme, že má lineární podobu. - Spotřeba má dvě části: - Autonomní spotřeba Ca - Nezávisí na velikosti důchodu (existuje i při nulovém důchodu - čerpání úspor, úvěrů). - Závisí na exogenních (vnějších) proměnných: - Počet obyvatelstva - čím vyšší počet, tím vyšší spotřeba - Bohatství - při růstu bohatství roste spotřeba (například: růst cen akcií) - Optimistické očekávání budoucnosti - Sociální systém - Výnosy z úspor - při velkém zdanění se bude méně spořit a vzroste autonomní spotřeba - Změna úrokové míry - Mezní sklon ke spotřebě - = vyjadřuje, jak se změní spotřeba, jestliže se důchod změní o jednotku: = = je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,8-0,9). - Průměrný sklon ke spotřebě - = vyjadřuje, kolik spotřeby připadá na jednu jednotku důchodu: = = + - Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě za předpokladu, že autonomní spotřeba je kladná. - S růstem důchodu průměrný sklon ke spotřebě klesá a blíží se k meznímu = základní psychologický zákon (spotřeba s růstem důchodu absolutně roste, ale její podíl na důchodu klesá). - Shrnutí keynesiánské funkce: - Spotřeba roste s růstem běžného důchodu. - Spotřeba roste pomaleji než důchod. - Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě, ale s růstem důchodu klesá a blíží se mu. - Indukovaná spotřeba c*y - Závisí na velikosti disponibilního důchodu (s růstem disponibilního důchodu roste spotřeba) - Spotřební funkce: Spotřební funkce vyjadřuje vztah úrovně spotřeby k úrovni disponibilního důchodu. - C = Ca + c Y - C spotřeba - Ca autonomní spotřeba - Y důchod (disponibilní) - c mezní sklon ke spotřebě (= MPC) - Body na přímce 45 jsou body, kdy spotřeba přesně odpovídá důchodu (nic se nespoří). - Body nalevo od B: C > Y (spotřeba je větší než důchod). - Body napravo od B: Y > C (důchod je větší než spotřeba - začíná se spořit). 9 10

6 12) Spotřeba a spotřební funkce model mezičasové volby - Spotřebitel nespotřebovává v jednom období, ale ve více v období, může volit, kdy spotřebuje - Model (1930, I. Fisher) předpokládá dvě období současné a budoucí - Spotřebitel dělí období života na aktivní věk (vydělává m A ročně) a stáří (důchod bude mít m D ročně a bude menší než m A ) - Spotřebitel nechce, aby se jeho spotřeba ve stáří snížila snaží se rozdělit spotřebu během života rovnoměrněji než důchod - Proto během aktivního věku spoří - Úspory nástroj přesouvající přítomnou spotřebu do budoucna - Optimální kombinace: bod, kde se přímka spotřebních možností dotýká nejvyšší dosažitelné indiferenční křivky Působí dva efekty: - substituční (SE): úrok je nákladem příležitosti; pokud se spotřebitel rozhodne pro přítomnou spotřebu, obětuje úrok, který by mu vynášely úspory zvýšení úrokové míry zdražuje přítomnou spotřebu, proto člověk reaguje snížením přítomné spotřeby (neboli zvýšením úspor peníze jsou drahé, je dobré je držet) - důchodový (IE): úrok je také důchodem; zvýšení úrokové míry zvyšuje důchod a na zvýšení důchodu člověk reaguje zvýšením spotřeby (přítomné i budoucí); oba efekty tak působí na přítomnou spotřebu protichůdně - na agregátní úrovni se efekty prakticky vyruší - Fisherův model mezičasové volby ukazuje, že přítomná spotřeba je ovlivněna nejen přítomným důchodem, ale i očekávaným budoucím důchodem a úrokovou mírou 14) Spotřeba a spotřební funkce hypotéza permanentního důchodu Milton Friedman - další mezník ve vývoji teorie spotřeby - člověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, které považuje za permanentní - na přechodné změny nereaguje vůbec nebo jen velmi málo - přechodný přírůstek důchodu člověk uspoří pro případ budoucího poklesu důchodu - předpoklad: důchod má dvě složky permanentní a přechodnou - permanentní důchod: dlouhodobě očekávaný; závisí na jeho bohatství (vč. lidského kapitálu) a na očekávaných pracovních příležitostech - Y = Yp + Yt - C = c*yp - spotřeba je funkcí permanentního důchodu - krátkodobá spotřební fce ukazuje vztah mezi spotřebou a běžným důchodem - spotřeba ale reaguje jen na změny permanentního důchodu - získá-li přírůstek z přechodně zvýšeného důchodu, uspoří ho - v krátkém období tedy pozorujeme klesající sklon ke spotřebě, v dlouhém je sklon ke spotřebě stálý - ekonomové totiž sledují závislost spotřeby na běžném důchodu - v krátkém období ale běžný důchod zahrnuje permanentní i přechodnou část, kdežto v dlouhém jen permanentní Teorie permanentního důchodu - Friedman - Spotřebu ovlivní pouze změny permanentního (dlouhodobého) důchodu. - Krátkodobé zvýšení důchodu spotřebu neovlivní. 13) Spotřeba a spotřební funkce hypotéza životního cyklu - rozpracovali ji v 50. letech 20. století F. Modigliani, R. Brumberg a F. Ando v reakci na keynesiánskou teorii spotřeby - vychází z toho, že člověk při rozhodování o spotřebě bere v úvahu přítomný, ale i očekávaný budoucí důchod - předpoklad, že člověk chce mít během života rovnoměrnou spotřebu - spotřeba je určena: - rokem, kdy začne pracovat - rokem odchodu do důchodu - předpokládaným rokem dožití - čistou mzdou při nástupu do zaměstnání - čistou mzdou při odchodu do důchodu - meziročním přírůstkem mzdy 15) Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vztah ke spotřební funkci Úsporová funkce S = - Sa + s * Y S úspory Y důchod (disponibilní) Sa autonomní úspory s mezní sklon k úsporám (= MPS) - nejdřív si půjčuje, potom začne spořit (když se roční mzda vyrovná se spotřebou), úspory nejdřív použije na splácení dluhů z mládí a pak bude spořit na stáří, v důchodu bude spotřebovávat nahromaděné úspory - důchody ale moc nelze předvídat - v realitě nastává: mladí si nemohou půjčovat tolik, kolik by chtěli, průběh celoživotní spotřeby nebude konstantní, ale mírně zvlněný s nižší spotřebou v mládí a vyšší později - odlišnosti ve spotřebě: i vlivem odlišností kultur, mentality, tradice, způsobu života atd. Teorie životního cyklu - Modigliani - Lidé chtějí mít po celý život určitou stabilní úroveň spotřeby: Mládí - důchod je menší než spotřeba, půjčujeme si. Střední věk - důchod je větší než spotřeba, splácíme dluhy a spoříme na stáří. Stáří - důchod je nižší než spotřeba, žijeme z úspor

7 - dlouhé období: princip akcelerace: investice závisejí na přírůstcích produktu Faktory ovlivňující investice: a) Úroková míra i Investice na úvěr při stabilní úrokové míře, výnos investice je také stabilní. Přijatelná investice je taková, u které je výnosnost vyšší než úroková míra Očekávaná míra výnosu investic = výnos / cena investice Čím nižší úroková míra, tím větší ziskovost investic. V1 V2 Vn PV = NPV = PV - cena investice 1 + i (1 + i)2 (1 + i)n - Mezní sklon k úsporám - = Vyjadřuje, jak se změní úspory, jestliže se důchod změní o jednotku. - je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,2) - Průměrný sklon k úsporám - Průměrný sklon k úsporám je menší než mezní sklon k úsporám, s růstem důchodu průměrný sklon k úsporám roste a blíží se k meznímu sklonu k úsporám. - APC + APS = 1 - Význam úspor pro rovnováhu ekonomiky: - Domácnosti mají autonomní spotřební výdaje i při nulovém disponibilním důchodu (např. nájemné, nezbytný nákup potravin). - Tyto výdaje jsou při nulovém důchodu financovány čerpáním dřívějších úspor nebo úvěrů. - Úspory - => nespotřebovaná část disponibilního důchodu (YD = spotřeba C + úspory S) - Úspory autonomní část (Sa, opačné znamínko než Ca) a indukovaná část (s.yd, s = mezní sklon k úsporám); - Domácnost může využít celý svůj disponibilní důchod na spotřební výdaje. Pokud však část zbyde pak vytvoří úspory PV současná hodnota investic NPV čistá současná hodnota investic V1 výnos v prvním roce NPV > 0 investice proběhne a NPV < 0 investice neproběhne Při poklesu úrokové sazby se celá křivka I posune nahoru. b) Očekávání budoucího vývoje Očekává-li se růst posunutí investic nahoru c) Daňové zatížení Zvýšení daňového zatížení omezení investic. Vztah úspor a investic (dvousektorová ekonomika): Jedinými subjekty jsou domácnosti a firmy (neexistuje vláda ani zahraničí). Nebereme v úvahu znehodnocení kapitálu ani nepřímé daně. Platí tedy: Produkt = důchod. Domácnosti vynakládají svůj důchod jednak na spotřebu a jednak na úspory: Y = C + S Produkt je definován jako součet spotřebních a investičních výdajů: Y = C + I Z toho vyplývá, že investice se rovnají úsporám I = S (tento vztah se nazývá základní makroekonomická identita). - neplánované investice do zásob vznikají, když firma prodá méně zboží, než kolik zamýšlela prodat - vytváří se neplánovaný přírůstek zásob = neplánovaná investice snížení ceny zboží či výroby - neplánovaná desinvestice snížení zásob je-li poptávka větší, než firma očekávala - skutečné investice = plánované investice + neplánované investic 16) Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánovaných zásob Investice: I = Ia bi - výdaje na pořízení investičních statků nepatří tam finanční investice (akcie, obligace) - pokud nebereme v potaz hospodářské cykly a časové hledisko, investice firem jsou autonomní = nezávislé na velikosti produktu (závisí na úrokové míře) Autonomní investice: Poptávka po investicích: V krátkém období je neelastická V dlouhém období přihlíží ke změně kapitálu 13 14

8 17) Rovnovážný produkt v dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky) - V dvousektorovém modelu hrají roli firmy a domácnosti - Nefiguruje zde žádný export, jedná se o uzavřenou ekonomiku a vládní výdaje = 0 - Celkové plánované výdaje = spotřební výdaje domácností (C) a investiční výdaje firem (I) AE = C + I - S růstem disponibilního důchodu rostou spotřební výdaje domácností - Plánované investiční výdaje firem jsou nezávislé na disponibilním důchodu (přímka I je rovnoběžná s osou X) - AE Plánované výdaje. - Y1 rovnovážný produkt. - Nedochází k neplánované změně zásob. - V bodě E1 (bod rovnováhy) se investice rovnají úsporám. - Body nalevo od E1 (např. bod A) - plánované výdaje jsou vyšší, než je skutečně vytvořený produkt - dochází k neplánovanému čerpání zásob firmy zvýší úroveň produkce dostáváme se do E1. - Body napravo od E1 (např. bod B) - skutečný produkt je vyšší, než jsou plánované výdaje - dochází k neplánovanému hromadění zásob firmy musí omezit produkci přibližují se k bodu E1 - to znamená: jestliže se plánované úspory a plánované investice nerovnají, bude mít produkt tendenci se přizpůsobit zvýšením či snížením. - 1) pokud je Y vyšší než AE = část produkce nenašla odbyt a zůstala uložena na skladech produkt (důchod) bude klesat a neplánované zásoby se vyprodají - - 2) pokud je AE vyšší než Y = došlo k převýšení plánovaných výdajů nad skutečnými výroba se musí rozšířit, aby byla uspokojena poptávka po produktu - - 3) je-li Y roven AE = nedochází k potřebě měnit velikost produktu a produkt se nachází na rovnovážné úrovni - Y = C + I - Y = Ca + c Y + I 1 Y = * (Ca + I) 1 - c autonomní výdaje A jednoduchý multiplikátor dvousektorové ekonomiky - α - AD = Y, AD=AS - AD = C + S - Y = C + I - proto I = S (jen ve 2sektorové ekonomice) 18) Rovnovážný produkt v třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky) - Výdajový model (= Model 45 ) - Slouží k určení rovnovážné úrovně produkce: skutečný produkt = plánované výdaje - Jedná se o keynesiánský model, je to model krátkého období. - Rovnovážnou produkci stanovujeme na základě agregátních výdajů. - Skutečné výdaje - ex post - Plánované výdaje - ex ante - Skutečné výdaje = plánované výdaje (pouze investice se mohou odlišovat skutečné od plánovaných - rozdíl jsou neplánované investice = změna stavu zásob) - Kladné - firmy vyrobí více, než domácnosti plánují koupit, dochází k hromadění zásob. - Záporné - firmy vyrobí mén,ě než domácnosti plánují koupit, dochází k poklesu zásob. - Předpoklady modelu 45 - Cenová hladina je fixní - O všech proměnných mluvíme jako o reálných (reálné = nominální). - Neexistuje žádná bariéra na straně nabídky - Firmy jsou schopny uspokojit jakoukoli poptávku (výrobou nebo pomocí zásob). - Existuje dostatečná nabídka práce - firmy mohou poptávat za nominální danou mzdu jakékoli množství práce je dána i reálná mzda. - Existují nevyužité kapitálové výrobní faktory - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem (existuje tak zvaná mezera produktu). - Potenciální produkt - produkt, kterého by bylo dosaženo při maximálním využití všech zdrojů - Je dána úroková míra - Může se měnit pouze prostřednictvím monetární politiky. - Model 45 v třísektorové ekonomice: - Subjekty v ekonomice jsou: domácnosti, firmy, vláda. - Vláda - ovlivňuje rovnovážnou produkci dvěma způsoby: - Vládní nákupy statků a služeb G - součást plánovaných autonomních výdajů. - Daně, transfery - ovlivňují disponibilní důchod a tím výdaje na spotřebu a úspory. - Rovnovážná produkce v třísektorové ekonomice - odvození - Spotřeba: C = Ca + c YD - Disponibilní důchod: YD = Y - T + TR - Daně: T = TA + t Y - Autonomní - výdaje: A = Ca + c TR - c TA + I + G 1 Y = * A 1 - c (1 - t) multiplikátor třísektorové ekonomiky. - Multiplikátor třísektorové ekonomiky je menší než u dvousektorové ekonomiky, protože zdanění snižuje vyvolané zvýšení spotřeby způsobené změnami důchodu. - Křivka AE je plošší než v dvousektorové ekonomice. - c = 1 - s jiný zápis multiplikátoru: 1 mezní míra úniku s (1 - t) + t 15 16

9 - Podmínka rovnováhy v třísektorové ekonomice: - = podmínka rovnováhy státního rozpočtu - Změna vládních výdajů, změna transferových plateb - Zvýšení vládních výdajů vede ke zvýšení agregátních výdajů i rovnovážného produktu. - Zvýšení transferů vede ke zvýšení agregátních výdajů i rovnovážného produktu. - Změna autonomních daní, změna daňových sazeb - Zvýšení autonomních daní vede ke snížení agregátních výdajů i rovnovážného produktu. - Zvýšení daňové sazby vede ke změně sklonu křivky agregátních výdajů (křivka je plošší) a tím ke snížení úrovně rovnovážného produktu. 19) Rovnovážný produkt v čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky) - Vznikne, když k sektorům domácností, podniků a vlády přidáme sektor zahraničí (export a import) - Čistý export (export import) je autonomní, což znamená, že velikost vývozu nezáleží na velikosti důchodu - Import není autonomní a závisí na důchodu - Celkové plánované výdaje mají nyní podobu: AD = C + I + G + NX, kde α4 = Ca + I + G + ctr ctaa + NXa - Produkt je v modelu se čtyřmi sektory rovnovážný, když se rovná agregátní poptávce, tj. neplánované investice jsou nulové: Y = AD UI = 0 - Podmínka rovnovážného produktu vyjádřená identitou celkových plánovaných nespotřebních výdajů (injekcí) a celkových úniků, má nyní tvar. - I + G + X = S + NTA + M - (I S ) + (G-NTA) + (X M) = 0 - Má-li být produkt rovnovážný, pak se celkové úniky (S + NTA + M) musí přeměnit v poptávku po plánovaných investicích, vládních nákupech a po exportu. - Shrnutí - Z rovnice celkových plánovaných výdajů odvodíme jednoduchý výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice (nazývaný též multiplikátorem se zahraničním obchodem), který označíme α4. Peníze = Cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny. Historie peněz Barterová směna před existencí peněz (byla jimi nahrazena) Směna statku za statek nebo statku za službu. Určité problémy - musel se najít člověk, který byl ochoten vyměnit daný statek. Komoditní peníze První forma peněz (Například: dobytek, plátno, víno) Nevýhoda - jsou málo dělitelné, začaly se používat drahé kovy, hlavně zlato a stříbro (snadno dělitelné). Papírové peníze Vydávané bankou, byly plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato). Vydávaly je různé banky (ne centrálně). Postupně se upouštělo od plného krytí zlatem. Státovky - Nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel - platily z donucení. Depozitní peníze = bankovní peníze Vklady, dnes nejčastější - tvoří největší část peněz. Funkce peněz Všeobecně přijímaný prostředek směny Zúčtovací jednotka V penězích se určuje cena statků a služeb. Uchovatel hodnoty - Nízká míra inflace - jsou málo rizikové oproti akciím Standard odložené plateb (prostředek k vyrovnání dluhu) hotovostní (bankovky, státovky, a mince) bezhotovostní (např. netermínované vklady v bankách, šeky, směnky) - Protože předpokládáme veličiny c, t, m konstantní, platí uvedený vztah též pro přírůstky. - Vyjádřeme jmenovatel [l c (l - t) m] pomocí mezního sklonu k úsporám. Tím dostaneme do jmenovatele veličiny, které se vztahuji k unikům. Platí Základní motivy držby peněz Transakční pro provádění běžných operací (nákupů) Opatrnostní rozhodování mezi rizikem a výnosem a jistotou bez výnosu (akcie mohou přinést zisk, ale taky nemusí) Spekulační držba peněz nad rámec transakčního a opatrnostního motivu při očekávání poklesu cen obligací a růstu úrokových sazeb (pak je výhodnější mít hotovost) - Vývoz = export nezávislý na důchodu, autonomní - Import = dovoz závislý na důchodu - je-li m>0, potom α3>α4 - A4 zpočátku vyšší, ale v důsledku nižšího multiplikátoru má křivka celkových plánovaných výdajů ve 4sektorové ekonomice oproti křivce celk. plán. výdajů ve 3sektorové ekonomice nižší sklon 20) Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz 17 18

10 21) Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, ČNB Peněžní zásoba - do peněz se počítají hotovostní peníze a vklady na jeden den (vklady na viděnou) uložené na účtech v bankách nebo vklady splatné po určité době (termínovaná depozita) Peněžní agregáty - značení velkým písmenem M a číslicí - čím vyšší číslice, tím roste výnosnost dané peněžní zásoby, ale klesá likvidita - agregát s vyšším číslem obsahuje všechny položky, které obsahuje agregát nižší, plus něco navíc - agregátům se přiřazují indexy - u nás se uvažují agregáty M1 a M2 - M1 = oběživo a jednodenní vklady - M2 = M1 + vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou, repo operace Bankovní soustava - Bankovní systém - Souhrn všech bank v daném státě - Banka je PO s povolením provádět bankovní operace (platební styk, úvěry, emituje CP) - 1. stupeň => ČNB - 2. stupeň => obchodní banky - Ostatní banky - Jsou ovlivňovány ČNB, musí u ní žádat o povolení působit jako OB - Samozřejmě usilují o zisk a kapitál musí mít 50 mil Kč - Rozlišujeme: - Teritoriálně: plná banka, licence v určitém regionu - Zákaznické: zaměřené na danou skupinu lidí Komerční banky - Aktiva - Pokladní hotovost - Rezervy (vklady) u centrální banky PMR a dobrovolné vklady. - Úvěry fyzických a právnických osob i jiných bank. - Cenné papíry. - Hmotný a nehmotný majetek. - Ostatní - Pasiva - Depozita vklady. - Základní jmění. - Rezervy na krytí ztrát. - Ostatní (nerozdělený zisk, ). - Vklady státu (vlády, státní správy, ). - Vklady ze zahraničí. - Kapitál (obdoba základního jmění u komerčních bank). - Vlastní emitované cenné papíry. Funkce centrální banky: - Může být jedna centrální banka nebo centrální banku tvoří více bank (např. FED v USA). - Emisní funkce - Vydávání bankovek, mincí, pamětních mincí. - Vyměňuje poškozené bankovky. - Provádění měnové politiky - Ovlivňování množství a ceny peněz v ekonomice. - Banka bank - Přijímá vklady od komerčních bank. - Poskytuje úvěry komerčním bankám. - Zapůjčitel poslední instance (když už bance nechce nikdo jiný půjčit). - Provádí zúčtování mezi bankami. - Banka státu - Provádí operace pro vládu, pro centrální i místní orgány. - Spravuje státní dluh (platí úroky, obnovuje dluh a tak dále). - Může poskytnout úvěr vládě, ale ne přímo - přes státní cenné papíry. - Přímé úvěrování vlády centrální bankou je zakázáno. - Spravování devizových rezerv země - Dohlíží nad měnovým kurzem. - Dohled a regulace bankovního systému - Pravidla pro chování bank a podobně. Česká Národní Banka: - Jedná se o centrální banku ČR - 7mi členná bankovní rada guvernér, 2 viceguvernéři, 4 členové rady se volí na 6 let, ovšem max. 2x - Funkce: - Dohled nad finančním trhem - Pojišťovnictví, bankovní sektor, kapitálový trh, penzijní připojištění - Banka státu - Poskytuje služby státu a veřejnému sektoru, vede účty státu a organizacím na stát napojených (úřad práce, celní a finanční úřad) a Evropských společenství - Platební styk - Udá pravidla pro platební styk - Emise oběživa a peněžní oběh - Vydává bankovky, mince, pamětní mince, stahuje z oběhu opotřebované, určuje počet bankovek v oběhu, eviduje padělky - Devizová činnost - Operace na devizovém trhu, devizové regulace, devizové rezervy státu - Měnová politika - Nastavení úrokových sazeb, zajisti cenový index, banka nakupuje CP, emituje bankovky a mince - Centrální banka - Aktiva - Cenné papíry (především vládní CP - pokladniční poukázky, státní dluhopisy). - Úvěry komerčním bankám. - Úvěry jiným centrálním bankám. - Devizové rezervy (ve směnitelných měnách nebo v jednotkách zvláštního práva čerpání SDR). - Zlaté rezervy. - Ostatní. - Pasiva - Hotovostní oběživo (mince, bankovky). - Vklady (rezervy) komerčních bank

11 22) Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky i graficky) Funkce peněz - míra hodnot - prostředek směny - uchovatel hodnot - platidlo - mezinárodní platidlo Vlastnosti peněz - rozlišnost - stabilita - trvanlivost - dělitelnost - přenosnost - rozeznatelnost Trh Peněz - = nabídka a poptávka po penězích. - Je závislá na úrokové míře. - S růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá. - Křivka vyjadřuje funkční závislost mezi poptávaným množstvím peněz (M) a úrokovou mírou (r). Agregátní poptávka po penězích tvořena poptávkou po penězích všech domácností a firem definována jako požadovaná nebo optimální velikost peněžní zásoby v dané ekonomice - MS: nabídka peněz (mn. peněz v ekonomice) CB rozhoduje, nezávislá na i (r) - MD: poptávka peněz (L = ky hi), závislá na i - rovnováha na trhu peněz nastává tehdy, když M/P = L, kde M je zásoba peněz, P je cenová hladina, k je citlivost poptávky po penězích na změnu Y, h je koeficient citlivosti poptávky po penězích na i, Y je důchod, i je úroková míra 23) Model IS-LM v uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha v modelu) - neexistuje v tomto modelu zahraniční obchod Křivka IS - Vyjadřuje takové kombinace i a Y, kdy je rovnováha na trhu statků a služeb. Křivka LM - Vyjadřuje takové kombinace i a Y, kdy je rovnováha na trhu peněz. Předpoklady modelu IS-LM: Fixní cenová hladina Ekonomika se nachází pod potenciálním produktem - existují nevyužité výrobní kapacity a kapitál, dostatečná nabídka práce. Nabídku peněz určuje centrální banka. = Exogenní nabídka peněz. Uvažujeme třísektorovou ekonomiku. - Bez zahraničí (bez čistého exportu). Agregátní nabídka peněz Množství peněz nabízených na peněžním trhu Bezhotovostní peníze vytváří jak banky (centrální banka, komerční banky, spořitelny, úvěrová družstva), tak i občané a podniky například tím, že vystaví směnku Rovnováha na trhu peněz - Nabídka peněz a úroková míra jsou nástroje, pomocí nichž se centrální banka snaží utvářet rovnováhu na peněžním trhu. - Na peněžním trhu vyjadřuje nabídka peněz funkční závislost mezi nabízeným množstvím peněz a jejich cenou, to je úrokovou mírou Rovnováha na trhu peněz - Při střetu nabídky peněz s poptávkou po penězích - M/P = L - M/P = ky - hr n - r SM r MD E0 Bod rovnováhy Y0 Rovnovážný produkt i0 Rovnovážná úroková míra IS: Y = α (A - b i) LM: i = (1/h) * (ky M/P) Y0 = α [A - b (1/h (k Y - M/P))] Rovnovážný produkt: Y0 = γ A + β M/P V bodě E0 je v rovnováze je trh statků a služeb a zároveň trh peněz a ostatních finančních aktiv. γ multiplikátor fiskální politiky β multiplikátor monetární politiky α b γ = β = γ 1 + (α b k)/h h Body mimo rovnováhu Nad LM (body A, B) - Nerovnováha na trhu peněz (nabídka je větší než poptávka), pro daný důchod je úroková míra příliš vysoká tlak na pokles úrokové míry. Pod LM (body D, C) - větší poptávka než nabídka peněz, pro daný důchod je nízká úroková míra tlak na růst úrokové míry 21 M M 22

12 Napravo od IS (body B, C) - skutečná produkce je vyšší než plánované výdaje tlak na omezení výroby. Nalevo od IS (body A, D) - plánované výdaje převyšují skutečně vytvořený produkt tlak na zvyšování výroby. V modelu IS-LM se většinou pohybujeme po křivce LM (trh peněz se mění okamžitě). Účinnost fiskální a monetární politiky v ISLM modelu je ovlivněna sklonem křivek. Model IS-LM Model se skládá ze 2 funkcí s 2 proměnnými => Y (HDP) a i (úroková míra) Závislost i na Y Rovnováha mezi trhem zboží a trhem peněz Y a i jsou v rovnováze na těchto trzích, tudíž je nazýváme i a Y Trh zboží: Trh peněz: AD = AS L = M 24) Křivka IS (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky) - Vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb (to znamená plánované výdaje se rovnají skutečnému produktu) - Rovnováha na trhu fiskálních statků a zboží Investice I = Ia - b i Investice jsou nezávislé na velikosti důchodu a závislé na úrokové míře. Ia autonomní investice. i úroková míra b citlivost investic na změnu úrokové míry. b = I / i b > 0 => Vyjadřuje sklon poptávky po penězích. Velké b - křivka je plochá (při malé změně i nastane velká změna investic). Malé b - křivka je strmá - malá citlivost investic na změnu úrokové míry. b = 0 - křivka je vertikální - investice zcela necitlivé na změnu úrokové míry. Změna autonomních investic: Optimistické očekávání budoucnosti - celá křivka se posune doprava. Pesimistické očekávání budoucnosti - celá křivka se posune doleva. Autonomní spotřeba Ca Část spotřeby také závisí na úrokové míře (statky dlouhodobé spotřeby kupované na úvěr) Ca = Ca - b i Ostatní složky nejsou závislé na úrokové míře. Y = α (A - b i) b = bi + bca Odvození křivky IS: Rovnice křivky IS b = A / i Rovnice křivky IS: Y = α (A - b i) Y = α (A - b i) 1 Y = (Ca + I + G + c TR - c TA - bi ) 1 - c (1 - t) 1 b i Y = (Ca + I + G + c TR - c TA) c (1 - t) 1 - c (1 - t) poloha sklon 23 24

13 Sklon křivky IS Trh statků a služeb, při daném i a Y je IS v rovnováze Křivka IS má vždy negativní sklon (s poklesem úrokové sazby roste důchod). Sklon závisí na dvou faktorech: Velikost multiplikátoru Citlivost výdajů na úrokovou míru = parametr b (pouze posun křivky) Sklon je větší, čím větší je mezní míra úniku a čím menší je citlivost na změnu investic b je strmější, čím menší je multiplikátor (obrácená hodnota mezní míry úniku) 25) Křivka LM (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky) Určuje rovnováhu na trhu peněz a tím i rovnováhu na trhu ostatních finančních aktiv Závislost Y (HDP) na i (úroková míra) Odvození křivky LM: b i Y - b Y = - = 1 - c (1 - t) i 1 - c (1 - t) i 1 - c (1 - t) = - Y b mezní míra úniku Závislost sklonu křivky IS na multiplikátoru: Křivka LM je rostoucí Sklon závisí na k, h, M K posunu dochází v závislosti na změně nabídky Y0 < Y1 Zvýšení Y při i0 vede k nerovnováze (zvýší se transakční poptávka). Musí se zvýšit úroková míra i, která sníží spekulační část poptávky po penězích. i vzroste o tolik, aby snížila spekulační poptávku o úroveň, o kolik se zvýšila transakční. Křivka LM vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu, při kterých je trh peněz a zároveň trh ostatních finančních aktiv v rovnováze. M/P = L M/P = k Y - h i Rovnováha na trhu peněz. Odvození IS křivek pro různá b: Rovnice křivky LM: i = 1/h * (ky M/P) Sklon křivky LM k M/P i k i = Y - = sklon křivky LM h h Y h Čím vyšší je b, tím plošší je křivka IS. Čím menší je b, tím strmější je křivka IS. b = 0, křivka IS je vertikální. Poloha křivky IS Posuny křivky o velikost α A Posun doprava - při zvýšení Ca, I, G, c TR a při snížení c TA. Posun doleva - při poklesu Ca, I, G, c TR a při růstu c TA. Sklon závisí na dvou faktorech: Velikost k - citlivost poptávky po penězích vzhledem k důchodu. Citlivost h - citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře. Sklon je tím větší, čím větší je k a čím menší je h (vyšší citlivost poptávky po penězích vzhledem k důchodu, nižší citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře) Závislost sklonu křivky LM na velikosti parametru k: k při růstu produktu roste transakční poptávka o k Y Při větším k vzroste více transakční poptávka a tím i úroková míra. Body mimo křivku IS Trh statků a služeb je v nerovnováze. Body nalevo (pod křivkou) - plánované výdaje jsou vyšší než skutečný produkt. Dochází k neplánovanému čerpání zásob. Body napravo (nad křivkou) - plánované výdaje jsou nižší než skutečný produkt. Dochází k neplánovanému růstu zásob

14 Závislost sklonu křivky LM na velikosti parametru h: h k a Y je konstantní Nízké h - strmější křivka LM Vysoké h - plošší křivka LM pro Y0 a Y1 (při nízkých úrokových měrách i0 a i1) je křivka téměř horizontální. Y0 - Y1 - plochá část křivky LM - odpovídá pasti na likviditu. Y2 - Y3 - strmá část křivky LM - vyšší úrokové míry. Poloha křivky LM Určují ji dva faktory: Změna nabídky peněz. Změna poptávky po penězích. Změna polohy křivky LM vyvolaná změnou nabídky peněz: Dva extrémní případy: Klasický - neexistuje žádná spekulační poptávka. Nulová citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře h = 0 M/P = k Y - h i Y = (M/P) / k Zvýšení nabídky peněz - při dané úrokové míře je MS > MD, lidé použijí přebytek peněz na nákup obligací roste cena obligací klesá úroková sazba zvyšuje se spekulační poptávka po penězích celá křivka LM se posune dolů. Pokles nabídky peněz - při dané úrokové míře je MS < MD, lidé prodávají obligace poklesne cena obligací růst úrokové míry sníží se spekulační poptávka po penězích křivka LM se posune nahoru. Změna polohy křivky LM vyvolaná změnou poptávky po penězích: Úroveň důchodu a úroková míra jsou konstantní. Mění se proměnná x v poptávce po penězích. křivka LM je vertikální existuje pouze jediná úroveň produktu, při které je trh peněz v rovnováze. Past na likviditu - vysoké h blížící se k nekonečnu h Při nízké úrokové míře (popř. nulové), lidé jsou ochotni držet jakékoli množství peněz (očekávají, že úroková míra poroste) - nikdo nechce držet cenné papíry)

15 26) Fiskální politika a nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice Fiskální (= rozpočtová) politika = Ovlivňování výkonnosti ekonomiky prostřednictvím státního rozpočtu. K ovlivňování ekonomiky se může využít jak výdajová, tak příjmová stránka rozpočtu. To znamená změna vládních nákupů, transferů, autonomních daní, důchodové sazby daně. Vlivem fiskální politiky se v rovnováze změní produkt nebo úroková míra. Fiskální restrikce - zvýšení daní nebo snížení vládních výdajů. Fiskální expanze - snížení daní nebo zvýšení vládních výdajů. Fiskální politika v modelu IS-LM Růst vládních nákupů G posun křivky IS doprava o α G = fiskální expanze Dojde ke zvýšení úrokové míry a dosáhneme zvýšení produktu pouze do Y2 o vzdálenost γ G Při růstu důchodu roste transakční poptávka na trhu peněz, musí vzrůst úroková míra, aby se trh peněz dostal do rovnováhy. Zvýšením úrokové míry klesají investice (negativní vliv), proto produkt vzroste pouze o γ G a ne o α G. Vytěsňovací efekt = pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů. α γ = multiplikátor fiskální politiky 1 + (α b k)/h Y0 Y2 Y = γ G Křivka LM Plochá křivka LM Strmá křivka LM Účinnost fiskální politiky je vyšší při plošší křivce LM. G růst produktu růst transakční poptávky po penězích na trh peněz růst úrokové míry snížení investic. Vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru, k obnovení rovnováhy na trhu stačí relativně nízká změna úrokové míry (investice jsou vytlačovány málo) Účinnost fiskální politiky v závislosti na sklonu křivek IS a LM Křivka IS Strmá křivka IS Plochá křivka IS Čím strmější křivka IS, tím je fiskální politika účinnější. Čím menší citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt. Vertikální křivka IS Investice neklesají (jsou necitlivé k úrokové míře). Fiskální politika je zcela účinná, Y se posune o α G - žádný vytěsňovací efekt

16 27) Vytěsňovací efekt v modelu IS-LM Vytěsňovací efekt = pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů. Čím menší citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt. Vertikální křivka LM - klasický případ G tlak na růst produktu růst transakční poptávky po penězích růst úrokové míry. Existuje pouze jediná výše produktu, která zabezpečuje rovnováhu na trhu peněz, růst produktu je zcela potlačen úplný vytěsňovací efekt. Y = γ G Y = γ A Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu Fiskální expanze 28) Monetární politika, nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice Monetární politika = Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz v ekonomice. Provádí jí centrální banka exogenně. Množství peněz - centrální banka ho ovlivňuje nákupem či prodejem státních cenných papírů. Cena peněz - je vyjádřena úrokovou mírou. Monetární restrikce - snížení množství peněz v ekonomice nebo zvýšení úrokových sazeb. Monetární expanze - zvýšení množství peněz v ekonomice nebo snížení úrokových sazeb. Monetární expanze - nákup cenných papírů (růst nabídky peněz) - Posun křivky LM doprava. - Na trhu peněz je přebytek nabídky nad poptávkou pokles úrokové míry růst spekulační poptávky po penězích vyrovnání na trhu peněz. - Pokles úrokové míry má pozitivní vliv na investice roste i produkt. Y = β (M/P) b β = γ multiplikátor monetární h politiky Účinnost monetární politiky v závislosti na sklonu křivek IS a LM - Křivka IS Strmá křivka IS Plochá křivka IS Křivka IS se posune doprava nahoru do E1 Zvýšení produktu, zvýšení domácí úrokové míry nad světovou id > if příliv kapitálu dojde ke zhodnocení domácí měny (centrální banka nezasahuje) Náš export se stává dražší a import relativně levnější zhoršuje se obchodní bilance (čistý export - NX, který je součástí křivky IS) křivka IS se posune zpět do původního bodu rovnováhy E0 tak zvaný: mezinárodní vytěsňovací efekt Vytěsňovací efekt Podstata vytěsňovacího efektu: Růst A (např. G) vede k růstu Y (posun IS doprava). Zároveň ale roste poptávka po penězích (posun L doprava). Pokud se nezvýší M/P, nutně vzroste i. Růst i vede k poklesu investičních výdajů (I) a tedy k poklesu Y. Model IS-LM předpokládá, že růst Y způsobený růstem A (např. G) je větší než pokles Y způsobený růstem i a poklesem I. Velikost vytěsňovacího efektu matematicky: (výdajový multiplikátor mínus multiplikátor fiskální politiky)* A. ( = znak pro změnu) Strmá IS => účinnost monetární politiky nižší. Plochá IS => účinnost monetární politiky vyšší. - Monetární politika je účinnější v případě plošší křivky IS. - Růst nabídky peněz pokles úrokové míry, při velké citlivosti na úrokovou míru stačí i nepatrná změna úrokové míry, aby vyvolala velkou změnu v produktu. - Vertikální křivka IS - Křivka IS je necitlivá na změnu úrokové míry. - Zvýšení nabídky peněz vede k poklesu úrokové míry, ale investice na to nebudou reagovat a produkt se nezmění. - Investice by vůbec nereagovaly na úrokovou míru, monetární politika je zcela neúčinná. Monetární politika by byla zcela neúčinná. - Křivka LM 31 32

17 Plochá křivka LM Strmá křivka LM 29) Agregátní poptávka (charakteristika, grafické a matematické vyjádření, determinanty, poloha křivky, posun křivky) Vyjadřuje různá množství reálného produktu, která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách. Vyjadřuje vztah mezi rovnovážnou produkcí a cenovou hladinou. Křivka AD zobrazuje takové kombinace úrovně cen a úrovně rovnovážně produkce (agr. výdajů), při kterých je trh zboží a služeb zároveň s trhem peněz ˇaktiv) současně v rovnováze. - Zvýšení nabídky peněz pokles úrokové míry. Při velké citlivosti (plochá křivka) stačí k obnovení rovnováhy na trhu peněz nepatrná změna úrokové míry malá změna produktu. U nízké citlivosti (strmá křivka) - je potřeba velké změny úrokové míry pro obnovení rovnováhy na trhu peněz velká změna produktu. Strmá LM => monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru Křivka klesající => Čím nižší je cenová hladina, tím vyšší je reálný produkt. Klesající tvar křivky agregátní poptávky je vysvětlen třemi efekty: Efektem úrokové míry (Keynesův efekt => pokles cenové hladiny = růst kupní síly peněz = růst poptávky po obligacích = růst ceny obligací = pokles úrokové míry = růst poptávky hlavně po investicích). Efektem bohatství (Pigouův efekt => pokles cenové hladiny = růst reálné hodnoty peněžních zůstatků - lidé více utrácejí) a Zahraničním efektem (pokles cenové hladiny = růst poptávky po levnějších statcích naší ekonomiky) Vychází z modelu IS-LM => čím plošší je IS a čím strmější je LM, tím plošší bude křivka AD, čím strmější IS a čím plošší je LM, tím strmější bude křivka AD Extrémní případy Vertikální křivka LM Horizontální křivka LM Vertikální křivka LM - zcela necitlivá na úrokovou míru - Posun je největší, poptávka po penězích vzhledem k úrokové míře by byla rovna 0 1 M Y = k P monetární politika je zcela účinná Horizontální křivka LM = past na likviditu Citlivost se blíží nekonečnu. Nedochází k poklesu úrokové míry produkt se nezmění. Lidé peníze drží při dané úrokové míře, která neklesá, investice nevzrůstají => Monetární politika je zcela neúčinná. Posun křivky AD Posun křivky IS => zvýšení G, I, TR, Ca, snížení Ta. Posun křivky LM => posun vlivem změny nominální zásoby peněz (ne změnou cenové hladiny, to by byla změna sklonu). - fiskální expanze posun AD doprava nahoru - monetární expanze posun AD doprava nahoru - optimistická očekávání investorů či spotřebitelů, na jejichž základě dojde ke zvýšení vládních výdajů G, transferových plateb TR či poklesu autonomních daní Ta posun doprava nahoru Determinanty - tvar závisí na: - h citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru (čím nižší je h, tím plošší je AD) - b citlivost poptávky po investicích na úrokovou míru (čím větší je b, tím plošší je AD) - α multiplikátor (čím větší je, tím plošší je AD - k citlivost poptávky po penězích na důchod (čím nižší je k, tím plošší je AD) Matematické vyjádření = 33 34

18 30) Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, posun křivky) - = Agregátní nabídka - Vyjadřuje celkové množství produkce, které bude nabízeno při daných cenách - různé ekonomické školy mají různé názory na tvar křivky AS (je to způsobeno tím, že jednotlivé školy vycházejí z různých předpokladů týkajících se zejména trhu práce). - V krátkém i dlouhém období je stále stejná - Klasická křivka AS - Klasikové předpokládají dokonalou flexibilitu mezd a cen. - Klasikové tvrdí, že Y je na úrovni potenciálního produktu Y*. - Samoregulující produkt - drží produkt stále na potenciální hladině. - Při poklesu cenové hladiny dochází automaticky k poklesu nominální mzdy (reálná mzda se nezmění) klasická křivka AS je vertikální. - Při jakékoliv úrovni cen bude nabízeno stejné množství produkce. - Produkt je dán množstvím a produktivitou výrobních faktorů. - Při změně agregátní poptávky se změní pouze cenová hladina a ne produkt - S růstem AD roste poptávka po práce => rostou mzdy => rostou ceny statků 31) Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS) - Extrémní keynesiánský případ - Y je hluboko pod potenciálním produktem. - Firmy mohou najmout jakékoli množství pracovníků za nominální mzdu (neexistuje omezení nabídky práce) - Nejsou využity výrobní kapacity. - Budou se dodatečně přidávat jednotky práce, mezní produkt klesá, reálná mzda bude fixní - křivka AS je horizontální. - Uvažujeme, že v tomto krátkém období jsou nevyužité výrobní faktory, a proto při růstu poptávky dochází k růstu produkce při stejné cenové hladině. - Je horizontální (rovnoběžná s osou x), perfektně elastická. - Předpoklady extrémní křivky - => velmi krátké období, fixní nominální mzdy, fixní reálné mzdy, fixní cenová hladina, dostatek výrobních zdrojů. - Posun křivek - => snížení Ta (zaměstnanost vzroste), I (zaměstnanost klesne), růst M (zaměstnanost vzroste). - Při změně agregátní poptávky, zůstane cenová hladina konstantní a změní se pouze produkt. - Je založena na předpokladu, že ekonomika neustále funguje na úrovni potencionálního produktu (to znamená: produkt odpovídající úrovni zaměstnanosti, kdy pracují všichni, kteří při dané úrovni reálné mzdy pracovat chtějí). - Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost. - Trh práce je vyrovnaný díky dokonale flexibilním nominálním mzdám a cenám - V DO i v KO je tvar stejný (vertikální) - Na úrovni potenciálního produktu Y* - Neustálá rovnováha na trhu práce - S růstem AD a růstem poptávky po produkci rostou nominální mzdy a současně rostou i ceny statků - Flexibilní nominální mzdy a ceny - Nedochází k nedobrovolné nezaměstnanosti (stejné množství při různých cenách) - Změna AD povede pouze ke změně P - Má horizontální tvar - Různé množství při dané ceně - Existence produkční mezery - Nominální mzdy krátkodobě fixní a v KO se nepřizpůsobují změnám AD - Zásoba práce je dostatečná existuje nedobrovolná nezaměstnanost - Zásoba kapitálů je dostatečná - Firmy mohou nabízet jakékoliv množství produkce při dané P - Monetární politika používá trhu peněz k ovlivnění AD. Monetární expanze = zvýšení AD. V dlouhém období je inflace čistě monetární jev, protože AS je vertikální a posun Ad způsobí pouze růst cenové hladiny. Maximálně účinná je monetární politika v krátkém období. Restrikce má za následek posun AD doleva dolů. Monetární expanze = zvýšení nabídky peněz. - Fiskální politika ovlivňuje přímo AD. Fiskální expanze má za následek posun Ad doprava nahoru. Jedná se o zvýšení některé položky AD. Nejčastěji se jedná o zvýšení vládních nákupů. Fiskální politika je maximálně účinná v případě horizontální křivky AS a maximálně neúčinná v případě vertikální AS. Uplatňuje se tzv. crowding out efekt (vytěsňovací efekt) kdy dochází k vytěsňování soukromých investic. Vládní výdaje mají tendenci vytěsňovat soukromé investice. - fiskální expanze: produkce vzroste o Y= γa cenová úroveň se nezmění úroková míra se zvýší (dle IS-LM) 35 36

19 32) Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS) V krátkém období - mzdy jsou fixní, nabídka a poptávka bude záviset na nominální mzdě - Nominální mzda je fixní směrem dolů. - Žádný samoregulující mechanismus v krátkém období neexistuje. V dlouhém období - dlouhodobé kolektivní smlouvy indexace mezd, tím se zvyšuje flexibilita mezd. Předpokladem základní keyensiánské křivky AS je fixní nominální mzda, flexibilní ceny. - Vychází z toho, že zapojení dalších vstupů povede k růstu nákladů => růst nákladů povede k růstu cen vyráběných statků a tím pádem dochází k růstu cenové hladiny Předpoklady extrémní křivky => odvozena pro krátké období, v krátkém období vždy fixní nominální náklady, cenová hladina se může měnit, díky fixním nominálním mzdám může vznikat nedobrovolná nezaměstnanost. Posun křivek => dopad zhodnocení kurzu domácí měny na křivku AD (zaměstnanost klesne), dopad zhodnocení měny na AS (zaměstnanost vzroste), dopad zhodnocení domácí měny na křivku AD i AS Při změně agregátní poptávky se změní cenová hladina i produkt, a to ve stejném směru. - Monetární politika používá trhu peněz k ovlivnění AD. Monetární expanze = zvýšení AD. V dlouhém období je inflace čistě monetární jev, protože AS je vertikální a posun Ad způsobí pouze růst cenové hladiny. Maximálně účinná je monetární politika v krátkém období. Restrikce má za následek posun AD doleva dolů. Monetární expanze = zvýšení nabídky peněz. - Fiskální politika ovlivňuje přímo AD. Fiskální expanze má za následek posun Ad doprava nahoru. Jedná se o zvýšení některé položky AD. Nejčastěji se jedná o zvýšení vládních nákupů. Fiskální politika je maximálně účinná v případě horizontální křivky AS a maximálně neúčinná v případě vertikální AS. Uplatňuje se tzv. crowding out efekt (vytěsňovací efekt) kdy dochází k vytěsňování soukromých investic. Vládní výdaje mají tendenci vytěsňovat soukromé investice. - z učebnice: - fiskální politika: expanzivní růst AD (více růst P než Y), růst nebo pokles AS (např. nižší daně - stát tím podnítí lidi k práci nebo naopak lidi zleniví) - monetární politika: krátkodobá expanzivní produkce a cenová úroveň se současně zvýší, úroková míra se sníží, reálná mzdová sazba se sníží - monetární politika: dlouhodobá expanzivní reálný produkt, zaměstnanost a reálné úrokové míry se nezmění; vzroste rovnovážná úroveň cen, která odpovídá zvýšení množství peněz v oběhu 33) Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty x devizy, posílení x oslabení měny, kurzovní lístek) Měnový kurz - devizový (směnný) kurz umožňuje propojení vnitřní ekonomiky s vnějším prostředím - jeho výše a změny působí na ceny dovozu a vývozu zboží a služeb - je to poměr, v jakém se měnové jednotky jednotlivých zemí navzájem směňují - cena měny vyjádřená v jednotkách měny jiné - zlatý standard systém směnných kurzů pružný, regulovaný, s přirozenými limity oscilace - Bretton-woodský systém pružný, regulovaný, s konvenčními i přirozenými limity oscilace; kurzy pevně fixovány na cenu zlata - pevné kurzy aby CB zajistila, že kurz zůstane beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahr. měny - pružné kurzy CB nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám přizpůsobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraniční měně; může být čistý nebo řízený floating; při využívání pružných kurzů CB neintervenuje saldo platební bilance je nulové; řízený flexibilní kurz je i v ČR Systém pevných měnových kurzů - Pevné měnové kurzy fungují jako jakýkoli pevný systém podpory cen při dané poptávce a nabídce musí subjekt, který cenu fixuje, nasytit přebytečnou poptávku nebo odčerpat přebytečnou nabídku. Máli být centrální banka schopna zajistit, aby směnný kurz (cena) zůstávala beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahraniční měny, která může být poskytnuta výměnou za měnu domácí. Centrální banka intervenuje na měnovém trhu prodává nebo nakupuje zahraniční měnu. - V opačném případě, kdy již nemá rezervy zahraniční měny, devalvuje. Většina hospodářsky nejvyspělejších zemí vzájemně fixovala své měnové kurzy v období od konce druhé světové války až do rozpadu breton-woodského systému. Po jeho rozpadu začalo nové období ve vývoji mezinárodního měnového systému: období volně pohyblivých měnových kurzů. Systém pružných měnových kurzů - Systém pružných měnových kurzů (floating) naproti tomu znamená, že centrální banka nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám svým přizpůsobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraniční měně. V systému pružných měnových kurzů dále rozlišujeme čistý floating a řízený (nečistý) floating. - V systému čistého floatingu stojí centrální banka stranou a dovoluje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzích zahraničních měn. Centrální banka neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se v tomto případě rovnají nule. To znamená, že v systému čistého floatingu je saldo platební bilance nulové směnný kurz se přizpůsobuje tak, aby vynuloval součet běžného a kapitálového účtu. - Většina zemí (centrálních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem zahraničních měn, čímž se pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto případě hovoříme o řízeném (nečistém) floatingu. Oficiální transakce s rezervami se potom nerovnají nule. Měnový kurz - Představuje spojení domácí ekonomiky se zahraničím (obchod se zbožím a službami, finanční toky). - Měna je národní forma peněz - Zápis - Přímý - počet jednotek domácí měny za jednotku zahraniční (např. 26 Kč/EUR). - Nepřímý - počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí. Měnový trh - Poptávku po korunách tvoří: Zahraniční turisti, čeští vývozci statků a služeb, zahraniční investoři (nakupují české cenné papíry). - Nabídku korun tvoří: Čeští dovozci statků a služeb, čeští investoři nakupující zahraniční CP. - Rovnovážný kurz = Střet nabídky a poptávky. Valuty - cizí měna v hotovosti Devizy - cizí měna na účtě Posílení měny - revalvace (u systému fixních kurzů) či apreciace (u flexibilních) Oslabení měny - devalvace (fixní kurzy) či depreciace (flexibilní kurzy) Kurzovní lístek - země, měna, kód měny, množství, cena (kurz) - duben 2014: CZK/EUR 27,450; CZK/USD 19,

20 34) Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav v ČR - Pevný či také fixní měnový kurz značí pevně stanovený nominální měnový kurz vůči jiné měně či koši cizích měn. Naproti tomu plovoucí měnový kurz je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce a nabídce, a obecně u něj tedy dochází k neustálým pohybům. - Režim pevného kurzu snižuje transakční náklady plynoucí z kurzové nejistoty, což může působit jako jedna z překážek mezinárodního obchodu a investic, a poskytuje důvěryhodnou kotvu pro nízkoinflační monetární politiku. Na druhou stranu v tomto režimu dochází ke ztrátě autonomní měnové politiky, protože centrální banka musí svými devizovými intervencemi kurz neustále udržovat na oficiálně stanovené úrovni. - Velkou výhodou plovoucího kurzu je právě nezávislá měnová politika. Pokud se domácí ekonomika nachází v recesi, je to právě nezávislá měnová politika, jež umožní centrální bance povzbudit poptávku, a tím "vyhlazovat' hospodářský cyklus, tzn. snižovat dopad hospodářských šoků na domácí produkt a zaměstnanost. - Oba typy kurzových režimů mají obecně svá pro a proti a vhodnost toho či onoho režimu se pro různé země liší v závislosti na konkrétních podmínkách. V praxi existuje celá řada kurzových režimů, jež se nacházejí mezi těmito dvěma extrémními variantami, a tak poskytují určitý kompromis mezi stabilitou a flexibilitou. - V České republice byl do počátku roku 1996 kurs zafixován vůči koši měn, poté byl prakticky uvolněn výrazným rozšířením fluktuačního pásma a nyní se česká ekonomika nachází v režimu tzv. řízeného plovoucího kurzu, tzn. kurz je plovoucí, ale centrální banka může přistoupit k intervencím, aby zabránila jeho extrémním výkyvům. 35) Vývoj kurzu CZK po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru a euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu CZK/EUR, CZK/US Koruna vůči euru Je zřejmá dlouhodobá tendence v uplynulých letech k posilování koruny vůči euru. Podle měsíčních průměrů kurzu v jednotlivých letech je po vypuknutí ekonomické krize patrné oslabování koruny vůči euru od listopadu Od ledna 2009 opět koruna posilovala, ale v roce 2012 opět začala oslabovat a nyní, v dubnu 2014, je kurz kvůli zásahu ČNB na úrovni CZK/EUR 27,450. Max. hodnota: 2000: CZK/EUR 35,610 Min. hodnota: 2011: CZK/EUR 24,586 Koruna vůči USD Dlouhodobější trend posilování koruny vůči dolaru až do roku Po krizi v roce 2008 koruna v roce 2009 vůči dolaru oslabila, od té doby se to různě střídá. V dubnu 2014 je kurz CZK/USD 19,865. Max. hodnota: 2000: CZK/USD 38,590 Min. hodnota: 2008: CZK/USD 17,035 Vliv změny kurzu měny na zahraniční obchod Devalvace měny a zvýšení reálného kurzu má příznivý vliv na vývoz a naopak. Sílící koruna zlevní dovoz a znevýhodní české exportéry. Pro vývozce: Je posilování tuzemské měny nevýhodné, při stálé ceně produktu na zahraničním trhu za něj obdrží méně peněz. Pokud by zvýšil cenu, aby obdržel stejnou částku, sníží tak zdaněním produktu jeho konkurenceschopnost na zahraničním trhu a opět bude docházek ke ztrátám v důsledku poklesu poptávky. Pro dovozce: Pokud dojde k posílení koruny, je tato změna pozitivní a zvýší se tak import. Pokud by byla dohodnuta cena pevně v eurech, dovozce by si mohl dovolit při stejném zisku na produktu prodávat tento produkt levněji a na trhu, na který je produkt dovážen, se konkurenceschopnost takového produktu zvyšuje a nadále zvyšuje zisky prodejce. 36) Podmínky přijetí EURA konvergenční kritéria a jejich plnění v ČR Výhody přijetí eura - nižší transakční náklady (odpadají náklady na poplatky za směnu a za vedení devizového účtu) - ceny jsou transparentní a srovnatelné, je patrné, které zboží je levnější a které dražší - odpadá kurzové riziko - trh euro-dolar je likvidnější než trh koruna-dolar - ČNB bude mít možnost podílet se na spolurozhodování o měnové politice eurozóny Nevýhody přijetí eura - nebezpečí přelévání zdrojů z oblasti s nižší produktivitou do oblasti s produktivitou vyšší - vysoké náklady na přechod z koruny na euro (příprava managementu, školení zaměstnanců, informační materiály, přeceňování zboží, změny v některých softwarech atd.) - ztráta několika nástrojů měnové politiky (nebude možné používat směnný kurz a úrokovou sazbu jako nástroj pro ovlivňování ekonomického vývoje a chování ekonomických subjektů) Podstata konvergenčních kritérií - stát musí prokázat dlouhodobou cenovou stabilitu - nesmí dosahovat nadměrného rozpočtového deficitu - nesmí způsobit v Evropském měnovém systému po dva roky žádné napětí mezi směnnými kurzy - musí mít dlouhodobou úvěrovou sazbu max. jen o 2 % vyšší než v cenově nejstabilnějších státech Plnění konvergenčních kritérií Českou republikou - ČR je zavázána činit kroky k tomu, aby byla co nejdříve připravena vstoupit do eurozóny, ale není stanoven žádný termín a nenese žádné důsledky neplnění konvergenčních kritérií s jednou výjimkou - tou je kritérium udržitelnosti veřejných financí, při jehož neplnění je stát podroben Proceduře při nadměrném schodku - tato procedura byla vzhledem k negativnímu vývoji salda SR zahájena již v roce 2009 a pokračovala i v letech 2010 a ČR bylo doporučeno snížit vládní deficit pod 3 % HDP do roku Kritérium cenové stability v současnosti Česká republika plní, a to i přes zvýšení obou sazeb DPH na počátku roku Výhled cenového vývoje pro roky je i nadále charakterizován pouze mírnou inflací, která by měla zajistit plnění kritéria cenové stability. Inflační cíl ČNB je od počátku roku 2010 (pro národní index spotřebitelských cen) stanoven na 2 %. ČNB usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace neodchýlila od cíle o více než jeden procentní bod. Takto stanovený cíl vytváří vzhledem k definici cenové stability ECB a inflačním cílům zemí EU stojících mimo eurozónu dobré předpoklady pro budoucí plnění kritéria cenové stability

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí.

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. Za nejvýznamnější ukazatel výkonnosti ekonomiky je považován

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 I. Peníze II. Trh peněz 5. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA peníze, barterová směna, komoditní peníze, papírové peníze, státovky, depozitní

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce Keynesovská teorie Osnova přednášky 1. Východiska 2. Efektivní poptávka, spotřeba a investice 3. Model důchod výdaje 4. Teorie preference likvidity 5. Model IS-LM* - formální odvození *snímky v oranžové

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden Makroekonomie 2 LS 2015 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. KH Po 11: 00 12:30 Literatura, osnova kurzu a podmínky získání kreditů viz STAG Nutnost příprav na přednášku dle zadané literatury Přednášky nekopírují

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní

I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní Náklady na kapitál I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní fond - statutární a ostatní fondy 4)

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Stručný přehled makroekonomie

Stručný přehled makroekonomie Stručný přehled makroekonomie Makroekonomie studuje fungování ekonomiky jako celku, na úrovni národního hospodářství, zajímá se tedy o celkovou úroveň domácího produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 4. Determinace produktu Otázka: Jaké síly rozhodují o tom, jak velký produkt Y (obvykle HDP) bude

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Metodický list č. 3 Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 3. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Makroekonomický produkt a důchod

Makroekonomický produkt a důchod Makroekonomie zabývá se souhrnnými ekonomickými jevy a jejich vztahy: produkt agregátní poptávka a agregátní nabídka peníze, trh peněz, měnová politika nezaměstnanost; míra nezaměstnanosti ČR 1Q. 2013

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

OE II - MAKROEKONOMIE

OE II - MAKROEKONOMIE OE II - MAKROEKONOMIE UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTV STVÍ Ing. Andrea Ecková,, PhD. Katedra ekonomických teorií eckova@pef pef.czu.cz 2. přednáška 28.02.2007 I. Hrubý domácí produkt II. Metody

Více

Dochází k plynulé a rovnoměrné spotřebě podle celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu).

Dochází k plynulé a rovnoměrné spotřebě podle celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu). Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 4 7) Spotřební a investiční výdaje 8) Měnové kurzy a

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III)

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III) KAPITOLA 1 - ÚVOD DO MAKROEKONOMIE. Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní použití Ekonomii běžně dělíme na mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie se zabývá dílčími subjekty na

Více

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Míra inflace. Pramen: ČSÚ 56,6 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 9,7 11,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1

Míra inflace. Pramen: ČSÚ 56,6 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 9,7 11,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 60 50 40 30 20 10 0 56,6 9,7 11,1 20,8 Míra inflace 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pramen: ČSÚ 1994 1990 1991 1992

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více