MLECOOP JE NEJVĚTŠÍM SDRUŽENÍM DODAVATELŮ MLÉKA NA ČESKÉM TRHU A I PROTO MÁ AKTIVNÍ ZÁJEM O DALŠÍ ROZVOJ TOHOTO ZÁSADNÍHO ODVĚTVÍ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

Transkript

1 ING. JAROSLAVA BENEŠ ŠPALKOVÁ, náměstkyně ministra zemědělství PŘEDSTAVUJE HLAVNÍ MYŠLENKY A ZÁSADY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PRO ROKY str. 3 MLECOOP JE NEJVĚTŠÍM SDRUŽENÍM DODAVATELŮ MLÉKA NA ČESKÉM TRHU A I PROTO MÁ AKTIVNÍ ZÁJEM O DALŠÍ ROZVOJ TOHOTO ZÁSADNÍHO ODVĚTVÍ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY str. 22 ČESKOMORAVSKÁ KOMORA PRO POZEMKOVÉ ÚPRAVY HLEDÁ OPTIMÁLNÍ ŘEŠENÍ PRO SKLOU- BENÍ ROZLIČNÝCH POTŘEB KRAJINY A LIDÍ, KTEŘÍ V NÍ HOSPODAŘÍ A ŽIJÍ str PROSINEC 2014 INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY > PRIORITOU JE PROSPĚCH ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ VÁŽENÍ ČLENOVÉ A PŘÍZNIVCI AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY, DOVOLTE, ABYCH VÁM PŘI PŘÍLEŽITOSTI ZÁVĚRU KALENDÁŘNÍHO ROKU 2014 PODĚKOVAL ZA VEŠKEROU SPOLUPRÁCI A SOUČINNOST PŘI OBHAJOBĚ PRIORIT ZAMĚŘENÝCH VE PROSPĚCH ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ, A TO NEJENOM V RÁMCI NAŠÍ REPUBLIKY, ALE I V PROSTORU SPOLEČNÉHO TRHU EU A JEHO KONKURENCESCHOPNOSTI VE SVĚTOVÉM MĚŘÍTKU. Ne vždy jsou naše jednání jednoduchá, často musíme složitě hledat kompromisy a společnou řeč, ale o to více si této diskuze vážím, protože vzájemnou oponenturou jednotlivých názorů získáváme zpravidla konzistentní a jednotný postoj, ať už na podmínky unijní či národní zemědělské politiky, tak směrem k dalšímu směrování jednotlivých odvětví, jejich podpory či využití produkce. Cílem naší práce tak je nejenom rozvoj podnikatelského prostředí ve všech oblastech sektoru, ale také podpora životaschopného a funkčního venkova s nabídkou plnohodnotného zázemí a s rozvojem sociálních a společenských služeb. Každý člověk trochu znalý prostředí ví, že se potýkáme s celou řadou každodenních problémů ať jsou to rozmary počasí, kolísání cen komodit, aktuálně třeba dopady ruského embarga, hledání odbytu a účinného marketingu, trvalý boj s obchodními řetězci, ztráta soběstačnosti u místních komodit a tlak dovozů, pokles rozsahu produkce náročnějších odvětví, nízké zapojení vědy a výzkumu do každodenní praxe, ale i s rozpory mezi obhájci intenzivního a extenzivního hospodaření, nesouhlasem či podporou konvenčního či ekologického zemědělství, upřednostnění dojnic oproti masným kravám, a tak bych mohl pokračovat Proto pokud bych zde mohl vyjádřit jedno své vlastní přání. Snažme se společně a účinněji hledat vyhovující cestu a podporovat naše postoje, názory nevyhraňujme ale naopak otvírejme, vyjděme si vstříc, nezůstávejme zahledění jen na vlastní dvůr. Vždyť zemědělství se všemi navazujícími a propojenými obory je Foto: shutterstock.com pestrou mozaikou mnoha činností, které využívají vzájemnou synergii a co je prospěšného pro jednoho, může přinést efekt i druhému. Společnými silami zde dosáhneme více a lépe. Rád bych vám popřál klidný průběh zbývající části roku 2014 a především pak příjemné prožití Vánočních svátků, nejlépe v rodinné a šťastné atmosféře, s dostatkem odpočinku k obnově fyzických i psychických sil. Do roku 2015 vám pak přeji mnoho osobních a pracovních úspěchů, ať se vám splní přijatá předsevzetí a výzvy. Těším se na další setkání a spolupráci. Miroslav Toman, prezident AK ČR

2 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ZEMĚDĚLSTVÍ JE JEN JEDNO HNED V ÚVODU MI DOVOLTE, ABYCH ZDŮRAZNIL FAKT, KTERÝ BYCHOM MĚLI MÍT PŘI VEŠKERÉ SVÉ PRÁCI, DISKUSÍCH A VYJEDNÁVÁNÍCH NA PAMĚTI: ZEMĚDĚLSTVÍ JE JEN JEDNO. ČEŠTÍ, MORAVŠTÍ, SLEZŠTÍ ZEMĚDĚLCI HOSPODAŘÍ NA STEJNÉ PŮDĚ A VE STEJNÉ ZEMI, PROTO NEUZNÁVÁM DĚLENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ NA VELKÉ, MALÉ A STŘEDNÍ A NA ČLENY TÉ ČI ONÉ ORGANIZACE. SNAŽME SE PROSÍM ZOHLEDŇOVAT ASPEKTY VŠECH A NEUPŘEDNOSTŇOVAT JEDNU FORMU PŘED DRUHOU, TAK JAKO TO ČINÍME V AGRÁRNÍ KOMOŘE ČR. Samozřejmě, že jsou mezi podniky rozdíly - velké zemědělské a potravinářské podniky jsou nositeli inovací a nových technologií, a zdrojem pracovních míst v regionech a naopak malí a střední zemědělci s diverzifikovanou činností se mohou uplatnit v agroturistice nebo prodeji ze dvora. V tom je právě kouzlo a hlavně potřebnost zemědělství a potravinářství, které díky své rozmanitosti je schopné plnit celou škálu různých funkcí. Pro Agrární komoru ČR je spolupráce se všemi členskými organizacemi a se všemi dalšími nevládními zemědělskými a potravinářskými subjekty zcela stěžejní, vážíme si jí, dokážeme naslouchat a respektujeme cizí názory. Bohužel, mnohdy sami členové komory a jejich partneři tento fakt ne vždy plně doceňují a vznikají zbytečné vnitřní rozbroje, přenášené i do dalších jednání. Názorové nesoulady vznikají i mezi jednotlivými společenstvy i mezi jednotlivými resortními nevládními organizacemi. Ano - je to logické třídění názorů, ale pojďme raději cestou vnitřní odborné diskuze Foto: archiv AK ČR a směrem ven pak již vystupovat společně a jednotně. Posílíme se navzájem, poskytneme si oporu, získáme tak kredit spolehlivého partnera. Navíc, naprostá většina témat je společných, a pokud se nejsme schopni se domluvit, zbytečně mrháme síly přesvědčováním sebe sama. Pokud ale budeme vystupovat jako nevládní zemědělské organizace CÍLEM NAŠEHO JEDNÁNÍ JE VYTVOŘIT A STABILIZOVAT MODERNÍ, SILNÝ A KONKURENCESCHOPNÝ SEKTOR, KTERÝ ZÍSKÁ VŮDČÍ POZICI V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH A BUDE SE UMĚT PROSADIT I NA DALŠÍCH TRZÍCH EVROPY A TŘETÍCH ZEMÍ. jednotně, můžeme posléze požadovat více, např. větší podporu sektoru ze strany státní správy a vlády této republiky a zároveň se zasadit a podpořit vnímání resortu a jeho rozvoje jako vládní priority. Myslím, že možnost ukázat jednotný postup se nabízí právě nyní v rámci nové Společné zemědělské politiky na léta Finální verzi národního rámce dokumentů vnímáme jako kompromis dlouhodobého vyjednávání, ve kterém byly zváženy názory většiny zúčastněných stran a jak známo kompromis je něco, co vlastně nevyhovuje nikomu. Jsem velmi rád, že díky AK ČR se podařila prosadit větší podpora chovu skotu, prasat, ale i speciálních plodin jako ovoce, zeleniny a konzumních brambor. A úspěchem je udržení úrovně alokace na investice zemědělství a potravinářství ve výši 400 mil. Kč/rok. Samozřejmě, že i přes dosažený kompromis zde zůstává řada dalších nevyřešených problémů, o kterých nepochybně víte například nebylo schváleno vyplácení podpor v I. pilíři na všechny kategorie přežvýkavců. Diskutabilní rovněž zůstává podpora oblastí LFA. Při menším objemu peněz se tak hledal průchozí kompromis a platby se krátily všem, snahou AK ČR je zvýšení plateb na LFA na úroveň období 2007+, tedy ve výši asi 2,8 miliard Kč/rok, což je o 200 mil. Kč/ročně. Jsem přesvědčen, že nási nadále čeká velmi mnoho práce a vyjednávání pro podporu českého zemědělství a potravinářství, tak, aby bylo nejen stabilním sektorem, ale aby mělo možnost dostatečného a hlavně finančně i morálně podpořeného rozvoje. K tomu všemu je potřeba, abychom netříštili síly v nesmyslném dohadování, ale společně prosazovali tento jeden cíl v rámci Evropy konkurenceschopné a prosperující zemědělství. Pevně doufám, že k tomuto cíli přispěje i naše každodenní činnost. Co se při vyjednávání nepovedlo: - schváleno nebylo vyplácení podpor v I. pilíři na všechny kategorie přežvýkavců. Platba je určena pouze na dojnice, telata masného skotu, bahnice a kozy. - v PRV jsme rovněž usilovali o zařazení chovů drůbeže do programu welfare, kde nyní jsou skot a prasata. Pevně doufáme, že se to podaří dořešit 300 milióny korun národního dotačního titulu. - neprošla větší podmíněnost produkce u podpory ekologického zemědělství, kde jsme navrhovali zatížení 0,4 VDJ na ha z.p., ale ve schváleném materiálu je hranice 0,3 VD Diskutabilní zůstává - podpora oblastí LFA. Při menším objemu peněz se tak hledal průchozí kompromis, platby se krátily všem. - definice aktivního zemědělce. Nastavit pravidla tak, aby bylo zamezeno zneužívání dotací pro skutečně hospodařící zemědělce. Navrhujeme uplatnění kritéria prokázání minimálních příjmů ze zemědělské činnosti. - ministerstvo by mělo při stanovování podmínek naslouchat zemědělcům a potravinářům a zásadní rozhodnutí s nimi konzultovat. Hodnocení dosažené podoby SZP v globále kompromis, přesto jsou nespokojeni prakticky všichni, včetně LFA - za daných podmínek rámce a financí EK a MZe na straně jedné a požadavků zemědělců z jednotlivých oblastí ze všech odvětví výroby na straně druhé vnímáme výsledek jako kompromis. - podpory v LFA jsou provozní kompenzací za nemožnost pěstovat ve ztížených podmínkách tržní plodiny na o.p. a vyrovnávají zde u hospodařících subjektů nejenom tržby, ale přispívají k údržbě krajiny v celospolečenském zájmu. - schválený rámec poskytuje možnost dalších úprav i finančního posílení (přesuny, úspory) v tomto směru je AK ČR aktivní přes své poradce ne MZe, účast v pracovních skupinách, připomínkování materiálů, osobním jednáním s ministrem zemědělství a jeho náměstky, apod. - uvědomme si, že pokud by se nepodařilo zajistit financování výrazné většiny nezemědělských opatření v PRV z jiných operačních programů a dosáhnout navýšení kofinancování z národního rozpočtu z 15 % na 25 %, tak by byla výsledná alokace pro zemědělce hospodařící na TTP zhruba poloviční. Výtky zemědělců v LFA vnímáme a řešíme je Jednotná sazba na pastviny a louky dána průměrem - vedení AK ČR mělo ve všech svých pozicích požadavek na vyšší sazbu pro pastviny a nižší sazbu pro louky. Samotní zemědělci z těchto oblastí však požadovali jednotnou sazbu z toho důvodu, že se dopředu nedá v provozu jasně definovat, jaký pozemek bude louka a jaký pastvina.nové podmínky znamenají přesun oblastí do skupin H3 H5 což znamená snížení plateb - pro vymezení oblastí zůstala v platnosti pravidla z PRV V případě horských LFA (LFA-H) došlo k úpravě vnitřní diferenciace platby, kdy jsou horské oblasti nově rozděleny do pěti podoblastí na základě průměrné nadmořské výšky katastrálního území a na základě podílu plochy se svažitostí nad 15 % v daném území. Nové třídění LFA hodnotí pouze nadmořskou výšku a svažitost, není zohledněna kvalita půdy, délka vegetačního období, délka sněhové pokrývky či teplota vzduchu. K roku 2018 se předpokládá revize kalkulací plateb. Podle příspěvku prezidenta AK ČR Miroslava Tomana na celostátní konferenci Zemědělského svazu ČR ve Žďáře nad Sázavou. 2

3 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA HLAVNÍ MYŠLENKY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ VLÁDA ČR SCHVÁLILA 9. ČERVENCE MATERIÁL PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ O STRUČNOU CHARAKTERISTIKU TOHOTO MATERIÁLU JSME POŽÁDALI JAROSLAVU BENEŠ ŠPALKOVOU, NÁMĚSTKYNI MINISTRA ÚSEKU PRO SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU A RYBÁŘSKOU POLITIKU EU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ, V JEJÍŽ GESCI JE MIMO JINÉ I ZAJIŠŤOVÁNÍ PLNĚNÍ PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA. Jaké hlavní myšlenky tento dokument obsahuje a jakým způsobem bude uváděn do praxe? Program rozvoje venkova na období (PRV) připravilo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dalšími resortními partnery, s nevládními organizacemi zastupujícími především zemědělce, potravináře a lesníky. Účelem vládou schváleného materiálu je stanovit strategii, priority a konkrétní opatření efektivní využívání finančních prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v České republice. Realizace PRV by pak měla přispět k naplňování cílů Společné zemědělské politiky EU a Strategie Evropa Tři hlavní cíle Společné zemědělské politiky pro příštích 6 let se soustředí především na podporu konkurenceschopnosti našeho zemědělství, na zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu nebo na dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst. Programový dokument byl zpracován na základě právních předpisů EU a v současné době probíhá vypořádání připomínek, které k němu vznesla v rámci standardního procesu Evropská komise. Komise zasílá sady připomínek k těmto dokumentům všem členských státům. Návazně budou připraveny národní prováděcí předpisy obdobně jako pro minulé programové období let , tedy nařízení vlády pro tzv. plošná opatření a Pravidla pro poskytování dotací pro investiční opatření. Samotné zahájení příjmu žádostí o dotace předpokládáme nejdříve v květnu 2015, a to pro vybraná plošná opatření ÚČELEM VLÁDOU SCHVÁLENÉHO MATERIÁLU JE STANOVIT STRATEGII, PRIORITY A KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ K VYUŽITÍ MOŽNOSTÍ A FINANCÍ EU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ, UDRŽITELNÉ HOSPODAŘENÍ A ROZVOJ VENKOVA V HORIZONTU DO ROKU v rámci tzv. jednotné žádosti spolu s přímými platbami. Příjem žádostí o dotaci u projektových opatření bude nabíhat postupně v rámci jednotlivých výzev, které MZe spustí. První výzvu plánujeme na podzim 2015, možná i dříve. Program rozvoje venkova obsahuje šest základních priorit. Můžete stručně popsat, o které jde a co k jejich podpoře by měli naši zemědělci a potravináři učinit? Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova definuje šest základních priorit. Konkrétně se jedná o podporu předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech, protože na inovace a inovativní užití technologií ve všech oborech klade EU do budoucího období velký důraz. Dále to je priorita zaměřená na zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a udržitelného obhospodařování lesů; podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství nebo obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Nesmím opomenout prioritu na podporu účinného využívání zdrojů a podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu a v neposlední řadě na podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech. V rámci každé priority je nastaveno několik konkrétních opatření a jejich základní podmínky jsou popsány v programovém dokumentu. Jeho aktuální verze je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zemědělství. V případě plošných environmentálních opatření budou detailní podmínky stanoveny v jednotlivých Foto: Archiv MZe nařízeních vlády, kterými budou tato opatření naplňována. V případě investičních opatření musí žadatelé splnit podmínky dané Pravidly pro poskytování dotace na projekty PRV. Program rozvoje venkova přirozeně potřebuje i dostatečné finanční zabezpečení. Jaký bude příspěvek EU a na jaké konkrétní oblasti bude zaměřen? Stávající příspěvek EU činí po celé období 2,170 mld. EUR, což je při stávajícím kurzu více než 60,3 miliardy korun. K němu budou do rozpočtu PRV převedeny ještě prostředky z I. pilíře v částce cca 3,7 miliardy korun. Celkově pak hovoříme o rozpočtu programu včetně spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 25 % ve výši více než 85 miliard korun, které budou v příštích šesti letech směřovat do českého zemědělství. Pokud se na tato čísla podíváme v detailu, pak největší podíl finančních prostředků, cca 64,2 %, bude využit v rámci priority 4 pro podporu obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských a lesnických podniků (priorita 2) je určeno 3

4 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Foto: archiv AK ČR 17 % rozpočtu. Pro prioritu 6, která je zaměřena na podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech a zahrnuje i realizaci strategických plánů místních akčních skupin s využitím metody LEADER (nově komunitně vedený místní rozvoj), je vyčleněno 7,5 % z celkového objemu. Na prioritu 3, která zahrnuje jednak podporu organizace potravinového řetězce, což zahrnuje podporu zemědělských i potravinářských podniků v oblasti zpracování, a jednak podporu dobrých životních podmínek zvířat (animal welfare), je plánováno 5 % rozpočtu. Na podporu předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a potravinářství (priorita 1) je cíleno 3,8 % z rozpočtu PRV. Příspěvek pro podporu priority 5 pro účinné využívání zdrojů a podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví činí 0,7 %. Pro technickou pomoc PRV je vymezeno 1 % rozpočtu. Část rozpočtu (cca 0,7 %) musí zůstat vyhrazena pro víceleté závazky z předchozího programového období u opatření, které již není v PRV naplňováno, tj. pro předčasné ukončení zemědělské činnosti. V jaké výši bude doplňkové vnitrostátní financování a jaká kritéria musí naši zemědělci a potravináři splnit, aby tuto finanční podporu obdrželi? Pokud se jedná o PRV, nepředpokládáme žádné další doplňkové financování jednotlivých opatření, které by šlo nad rámec spolufinancování příspěvku EU z národních zdrojů. Plnění Programu rozvoje venkova vyžaduje i aktivní roli kontrolních orgánů, které by měly dohlížet na to, jak je plněn v konkrétní praxi. Na co konkrétního se budou tyto kontrolní orgány zaměřovat, jaké budou jejich pravomoci a jaké budou finanční sankce, nebude-li praktická činnost zemědělských a potravinářských podniků odpovídat přijatému a schváleném záměru tohoto programu? V souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, za provádění a kontrolu PRV odpovídá Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). V rámci své činnosti může SZIF delegovat kontrolní činnost i na jiné subjekty. Pokud se jedná o environmentální opatření PRV, jsou kontrolní činnosti delegovány např. na Českou plemenářskou inspekci nebo Ústřední kontrolní a zkušení ústav zemědělský. Kontrolní činnost je pak zaměřena na kontrolu plnění jednotlivých podmínek pro poskytnutí platby, které jsou stanoveny v příslušných nařízeních vlády. Kontrola žadatelů o dotaci v rámci projektových opatření rozvoje venkova je podle evropské legislativy nastavena obdobně jako v současném programovém období. Pracovníci SZIFu budou i nadále kontrolovat fyzickou realizaci projektů a v případě 5leté vázanosti projektu na účel, bude kontrola probíhat u vybraných projektů i po proplacení dotace za účelem ověření dodržování podmínek pro poskytnutí dotace. V případě, že bude zjištěno porušení podmínek, bude v závislosti na míře porušení uplatněna korekce nebo případně sankce. Pokud kontrola najde zvláště závažné porušení, může být rozhodnuto až o neposkytnutí dotace nebo o jejím vrácení, popř. o neposkytnutí dotace i v následujících letech. Stejně jako podmínky pro poskytnutí dotace jsou i sankce za porušení těchto podmínek stanoveny v nařízení vlády a Pravidlech pro poskytování dotací. Co si máme představit pod pojmem Celostátní síť pro venkov? Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť) byla v ČR zřízena na podzim roku 2008 jako tehdy nový nástroj podpory a propagace PRV. Funguje na dvou úrovních, na celostátní a regionální (krajské) a v současné době má téměř 650 členů. Síť je podřízena společné Evropské síti pro rozvoj venkova, kterou zřizuje Evropská komise za účelem zefektivnění spolupráce mezi jednotlivými Foto: archiv AK ČR členskými státy EU. Priority Sítě jsou zaměřeny na výměnu a propojení informací se Sítěmi na evropské úrovni, na šíření informací o opatřeních PRV nebo na informování laické i odborné veřejnosti o příkladech dobré hospodářské praxe atd. Hlavní myšlenkou Sítě pak je zabezpečit sdílení zkušeností a poznatků a jejich předávání směrem k aktérům podílejících se na rozvoji venkova a zemědělství. Velmi důležitý je i přístup zdola nahoru, který umožní získávání zpětné vazby pro orgány státní správy. Mezi její hlavní aktivity patří organizování pracovních setkání, prezentačních akcí a aktivit zaměřených na výměnu zkušeností s realizací projektů podpořených z Programu rozvoje venkova. Zastřešuje také odborné tematické pracovní skupiny, které se zabývají zejména otázkami ochrany krajiny a zemědělského půdního fondu, či problematikou erozí. V novém programovacím období budou oblasti aktivit Sítě rozšířeny například ještě o problematiku podpory zavádění inovací a šíření výsledků projektů spolupráce financovaných v rámci Programu rozvoje venkova Miroslav Svoboda 4

5 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ZEMĚDĚLSTVÍ JE JEN JEDNO, ALE MŮŽE MÍT MNOHO VRSTEV HLAVNÍM POSLÁNÍM ZEMĚDĚLSTVÍ BY MĚLA BÝT NEJEN SCHOPNOST UŽIVIT ČESKÝ NÁROD, ALE TAKÉ UDRŽET PLNOHODNOTNÝ ŽIVOT NA VENKOVĚ, ZDŮRAZNIL JIŘÍ NETÍK ST., BÝVALÝ PRVNÍ PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČR Foto: archiv AK ČR Prvním prezidentem Agrární komory ČR se počátkem 90. let minulého století stal Jiří Netík st., který hospodařil se svým otcem na rodinné Foto: shutterstock.com farmě v Týně nad Vltavou ještě v dobách minulého režimu, kdy politika tehdejšího režimu nepřála hospodaření na soukromé zemědělské půdě. Právě jeho zkušenosti z této doby, které jsou platné i pro dnešní dobu, nás vedly k tomuto rozhovoru. Jak jste se dostal k tomu, že jste za minulého režimu mohl hospodařit na své rodinné farmě, kdy soukromí rolníci, jako jste byl vy osobně, nebyli příznivě hodnoceni tehdejšími státními orgány a zároveň s jakými myšlenkami jste vstupoval do nového období českého venkova po roce 1989? V naší rodině považujeme zemědělství za určitou generační jistotu, již od 19. století, kdy můj děda, praděda a celá jeho rodina se tím zabývali. Svědčí o tom rodinné dokumenty a vzpomínky celé naší rodiny a dalších našich příbuzných. Důležité za každé doby však bylo to, že touto zemědělskou činností vznikla určitá sociální jistota nejen pro vlastní rodinu, ale i pro další lidi. Nešlo jen o zemědělskou činnost, jako je například orba, sklizeň úrody, či chov dobytka apod., ale řada členů rodiny či příbuzných se zabývala řemesly, což dnes nazýváme přidruženou výrobou. Myslím si, že tento princip sociální jistoty našeho zemědělství by měl platit i v současné době, tj. i na českém venkově, které dnes zápasí o to, aby se venkov dále nevylidňoval. Mělo by to platit i do budoucna. Mimochodem, zmínil jste výraz farma. To je převzato z Ameriky či z řady zemí na západ od nás. V naší rodině vždy Foto: Jiří Netík st. platilo, že jsme užívali výraz hospodářství. Po revoluci mne mrzelo, že se tento typicky český výraz v naší společnosti neujal, a že se zbytečně používá toto cizí slovo. Vždyť slovo hospodářství má jiný filozofický a sociální rozměr, tak jak jsem uvedl před chvílí. V této souvislosti chci připomenout, že již počátkem 90. let minulého století jsem usiloval o energetickou samostatnost, o využití bioplynu, v našem rodinném podniku. V tom jsem trochu předběhl dobu. Později bohužel vzniklo zavádění fotovoltaických elektráren na mnohdy kvalitní zemědělské půdě s cílem zneužití zelené energie. V rodině se udržel názor, že hospodářství stmeluje rodinu a vytváří společenství pro lidi kolem, zatímco v současné společnosti spíše platí, že různé zaměstnání spíše rodiny rozděluje. A jsme opět u sociálního rozměru zemědělství. To má trvalou platnost. Přejďeme k vašim myšlenkám z počátku 90. let Ano, stal jsem se tehdy prvním prezidentem Agrární komory ČR. Zásadní věcí, proč jsem do toho šel, bylo, že mně, i řadě dalších hospodařících zemědělců kolem, bylo jasné, že české zemědělství je jenom jedno. Nezáleží na tom, zda je malé či velké, zda vyrábí to či ono, ale prostě funguje Ale k tehdejší době mám jednu připomínku, že původní dobrá myšlenka restitucí a návratu rodin k soukromému hospodaření na půdě, začala být postupně zneužívána různými podezřelými okolnostmi, které tento proces restitucí narušovaly. Rozbor tohoto 5

6 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA stavu by však vydal na další velký článek. Jenom musím zdůraznit, že jsme tomu chtěli čelit tím, že by členství v Agrární komoře ČR bylo povinné, tak jak je např. v lékařské komoře. Ale to se nám nepodařilo prosadit. Přitom, např. v sousedním Rakousku nebo Francii je toto členství povinné a zemědělci s tím mají velmi dobré zkušenosti. Přijetím tohoto povinného členství bychom české zemědělce dostali pod jednu vlajkovou loď. Mimochodem, snažili jsme se do Agrární komory ČR dostat řadu zájmových organizací našich zemědělců. Podařilo se nám do ní začlenit i potravináře, kteří se však začali v kritických ekonomických dobách našeho zemědělství vzájemně obviňovat ze vzniklé situace a po letech vystoupili. Zdá se, že nyní pochopili, že zemědělci a potravináři se navzájem potřebují a jejich spolupráce přináší výhody oběma stranám. K vývoji situace v 90. letech 20. stol. musím říci pár poznámek. Tehdejší vedení státu, zastoupené premiérem a pozdějším ZEMĚDĚLSTVÍ VNÍMÁ NAŠE RODINA V CELÉ ŠÍŘI VČETNĚ JEHO PROPOJENÍ NA DALŠÍ ČINNOSTI, JAKO BYLA V MINULOSTI NAPŘÍKLAD ŘEMESLA. DOSTÁVÁME SE TAK K ZAJIŠTĚNÍ PRINCIPU SOCIÁLNÍCH JISTOT, KTERÝ BY MĚL PLATIT I DNES. prezidentem Václavem Klausem, bylo přesvědčeno, že se české zemědělství má tak rozsáhlý rozměr, který je potřeba zmenšit a proto ho není potřeba podporovat. To byl omyl. Poznali jsme to při vstupu do EU, kdy přístupové dohody na zájmy českého zemědělství nepamatovaly a teprve nyní, po letech, kdy došlo k závažným propadům v živočišné výrobě, se současné vedení ministerstva zemědělství, potažmo česká vláda, snaží o nápravu situace, ať již v propagaci českých potravin pod značkou Klasa, či jako regionální potraviny, farmářské trhy atd. Je to správný směr, ale je to běh na dlouhou trať. Vraťme se k vašemu rodinnému hospodářství, jak byste charakterizoval jeho současnou roli v zemědělské výrobě na jihočeském venkově? Musím konstatovat, že v rodinné zemědělské tradici pokračují všichni moji čtyři synové a snaží se dobře hospodařit na naší i pronajaté půdě. Ostatně i další členové naší rodiny jsou v našem podniku zapojeni. Klasickou zemědělskou činnost jsme rozšířili o sadařství. Obnovili jsme 10 ha sadu a k tomu 10 ha nově vysázeli, především jabloní. Dále jsme vybudovali kompostárnu, bioplynovou stanici, která využívá bioodpad, založili jsme Jihočeské zemědělské muzeum, a tím se dostáváme i k sociálnímu rozměru zemědělství i našeho podniku. Vytváří možnost zaměstnání pro zdravotně postižené a lidi sociálně znevýhodněné na trhu práce. Založili jsme Občanské sdružení POMOC, které vybudovalo Domov sv. Anežky a rozvíjí další sociální aktivity v okolních obcích. V letošním roce jsme oslavili 15 let provozu Domova sv. Anežky. Český venkov může poskytovat pestrou paletu zaměstnání nejen zdravým, ale i zdravotně postiženým lidem. Sociální zemědělství je nový rozměr, který Evropa uznává a je potřeba, aby Česká republika ho uměla využít. Jsem rád, že ministr zemědělství vytvořil komisi pro jeho rozvoj v České republice. Stal jsem se předsedou této komise a budu usilovat především o akreditaci oboru sociálního zemědělství na zemědělských fakultách vysokých škol a dále usilovat o možnost využití grantů našich (MZE, MPSV, MMR) i evropských ve prospěch českého venkova. A co byste závěrem popřál k vánocům své rodině, svým bližním, přátelům i spolupracovníkům a zaměstnancům? Na to není jednoduchá odpověď, neboť svátky vánoční to je doba rozjímání a vyšší morální etiky. Zde se nehodí taková přání, s nimiž se v mnoha rodinách můžeme setkat, a ve kterých převažuje jejich hmotný charakter, tj. přání nadělení hodně peněz apod. Tady to chce hlubší zamyšlení nad životem. Můj otec říkával, když tě práce nebaví, nedělej a dělej to, co ti přináší radost. A s tím souvisí i další existence našeho rodinného podniku, tj. abychom zajistili sociální spokojenost rodině a ostatním našim zaměstnancům. A obecně to mohu charakterizovat tak, aby lidé neměli pesimistickou náladu, aby měli k sobě blíže, aby mezi sebou vedli dialog, vyměňovali si myšlenky a tím se vnitřně obohacovali, a byli především optimisté do dalšího svého života. Miroslav Svoboda Foto: archiv AK ČR 6

7 INZERCE 7

8 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PROGRAMY PGRLF POMÁHAJÍ NAŠIM ZEMĚDĚLCŮM OBSTÁT V EVROPSKÉ KONKURENCI PODPŮRNÝ A GARANČNÍ ROLNICKÝ A LESNICKÝ FOND (PGRLF) JE SVÝMI PROGRAMY FINANČNÍ VÝPOMOCI ZAMĚŘEN NA PODPORU ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ. O ZHODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACI V TÉTO OBLASTI JSME POŽÁDALI ŘEDITELE PGRLF ING. MARTINA KARBANA. Z výroční zprávy PGRLF za rok 2013 vyplývá, že jste v tomto roce v programu Zemědělec evidovali 3140 žádostí o podporu podnikání s celkovou podporou 399 milionů korun. Jaká je situace v letošním roce a můžete zároveň zhodnotit multiplikační efekt takto vynaložených prostředků pro další rozvoj zemědělského podnikání u nás a zvýšení konkurenceschopnosti našich zemědělců v rámci trhu v ČR, EU i ve světě? K číslům minulého roku bych rád dodal, že uvedených 399 milionů korun představuje hodnotu 5,55 miliard korun poskytnutých úvěrů od komerčních subjektů, na které byly PGRLF, a.s. v roce 2013 podepsány smlouvy o podpoře a jsou tak námi podporované. V letošním roce bylo ke dni podáno celkem 3444 žádostí do programu Zemědělec. Z tohoto počtu prošlo schvalovacím procesem a bylo schváleno k dnešnímu dni 2466 žádostí. Vzhledem k uvedenému termínu ukončení příjmů žádostí o poskytnutí podpory, respektive k termínu, ve kterém byly žádosti doručeny jednotlivými regionálními pracovišti SZIF na PGRLF, zpracování a schvalování žádostí ještě není ukončeno, nejsem vám tedy v tuto chvíli schopen říci budoucí hodnoty a ani vyhodnotit velikost multiplikačního efektu. Předpokládáme, že multiplikační efekt bude na minimálně stejné hodnotě jako v roce minulém. Multiplikační efekt, v současné době v poměru cca 1:14, nám říká, že na jednu státem vynaloženou korunu na podporu zemědělství jich do zemědělství přiteče čtrnáct. Z tohoto pohledu jsou programy poskytované PGRLF velmi výhodným finančním nástrojem státu. Ve výroční zprávě se dále uvádí, že v loňském roce zůstalo v platnosti i zvýhodnění mladých zemědělců, kteří nedosáhli věku 40 let. V čem spočívá princip jejich zvýhodnění a jaký je mezi nimi zájem o tuto poskytnutí této podpory? Princip zvýhodnění mladého zemědělce je jednoduchý. Žadateli neboli mladému zemědělci, tj. fyzické osobě, která v roce podání žádosti nedosáhne věku 40 let nebo právnické osobě, kde fyzická osoba plní funkci statutárního orgánu a zároveň se podílí na základním kapitálu z více než 50 %, a která v roce podání žádosti nedosáhne věku 40 let, bude podpora navýšena o 1 %. Toto navýšení bude poskytováno nejdéle do konce roku, ve kterém žadatel dovrší věku 40 let. Zájem o toto zvýhodnění odpovídá věkové struktuře žadatelů, tedy prakticky každý, kdo splňuje výše uvedené podmínky, si o toto navýšení podpory požádá. Z podaných žádostí je přibližně 23% z nich podáno se žádostí o zvýhodnění o 1%. Koncem roku 2012 byl vládou schválen nový program Podpora nákupu půdy, a to ve formě poskytnutí finančních prostředků, které jsou určeny pro snížení úrokového zatížení úvěru na nákup nestátní zemědělské půdy v režimu podpory de minimis. Co je cílem tohoto programu, jaký je o něj zájem mezi našimi zemědělci, a jsou na něho vynaložené prostředky v dostatečné výši, či by se mělo v tomto směru ještě něco zlepšit? Cílem předkládaného programu podpory je zpřístupnit pořízení zemědělské půdy jako primárního výrobního prostředku zemědělských prvovýrobců, přičemž je nutné podotknout, že do tohoto programu se mohou přihlásit pouze žadatelé, kteří jsou zemědělskými prvovýrobci a spadají do kategorie malých či středních podniků. Všechny detaily jsou k dispozici na našich webových stránkách. Mezi zemědělci je o tento program zájem. Nelze jej však kvantifikovat na realizovaných obchodech s podporou PGRLF, protože nákup půdy je poměrně časově a administrativně náročný proces. V tuto chvíli se nám jeví, že alokované prostředky na tento program jsou dostatečné. Foto: archiv AK ČR PGRLF přispívá ke snižování nákladů zemědělských podniků i formou finanční podpory části uhrazených nákladů na zemědělské pojištění. Jaké prostředky byly vynaloženy v loňském roce, s jakými se počítá 8

9 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Foto: archiv AK ČR pro letošní rok a jaký je o tento program PGRLF mezi našimi zemědělci zájem? Program Finanční podpora pojištění pro plodiny a hospodářská zvířata, hrazený z národních zdrojů a administrovaný Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, je prospěšný pro všechny zúčastněné. Zemědělské pojištění s dotací vítají pěstitelé, chovatelé. Zemědělcům vytváří podmínky ke stabilitě podnikání, a tím k dosažení vyrovnanějších hospodářských výsledků i v případech, kdy došlo k nepříznivému klimatickému jevu, v jehož důsledku došlo k poklesu produkce. V roce 2013 byl PGRLF, díky mimořádné dotaci ze státního rozpočtu ve výši 100 mil. Kč, schopen udržet nebo v některých podprogramech podpory pojištění dokonce i mírně navýšit sazby podpory z roku Pro podporu pojištění speciálních plodin, jako jsou trvalé porosty ovocné sady, či vinice, se podařilo sazbu podpory zachovat na 50 %, pro podporu pojištění hospodářských zvířat se podařilo podporu navýšit na 50 % (proti 40 % v r. 2012) a pro podporu pojištění ostatních plodin na 18 % (proti 17 % v r. 2012). Sazba podpory pojištění lesních školek byla ponechána na úrovni 30 %. Celkem bylo v roce 2013 v rámci programu pojištění zpracováno 6120 žádostí představujících celkem uhrazené pojistné ve výši mil. Kč a pro podporu pojištění r vyčlenil PGRLF celkem 303 mil. Kč. Pro letošní rok je pro tento program alokována stejná částka. Zájem o pojištění představuje každoročně přibližně podaných žádostí. V jaké finanční výši pamatoval státní rozpočet na tyto programy v letošním roce a v jaké výši je předložen do Poslanecké sněmovny návrh pro příští rok? V letošním roce PGRLF obdržel ze státního rozpočtu 1,2 miliardy Kč. Pro příští rok počítá Ministerstvo zemědělství ČR s obdobnou částkou. Když zhodnotíme celkově činnost PGRL v posledních dvou, třech letech. Jakou roli hraje váš fond při podpoře zemědělského podnikání u nás a do jaké míry by mělo ministerstvo zemědělství pamatovat na podporu vaší činnosti, aby byly uspokojeny nejzákladnější požadavky našich zemědělců? Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond je zemědělci dlouhodobě oceňovaný nástroj státní podpory zemědělského podnikání. Jsem přesvědčen, že nejen v posledních letech, ale za dobu celé své existence PGRLF významně pomohl k polistopadovému rozvoji zemědělství v ČR. Zároveň se domnívám, že právě program podpora pojištění velmi napomáhá nárůstu pojištění zemědělských podnikatelů, což Foto: archiv AK ČR je pro ně, a to vzhledem ke klimatickým výkyvům jako jsou povodně či sucho, k nimž dochází zejména v posledních letech, jenom dobře. V současné době je podpora PGRLF ze strany ministerstva zemědělství, na rozdíl od předchozích let, na velmi dobré úrovni a doufám, že bude stejná i v letech příštích, tak abychom mohli přispět k tomu, že naši zemědělci obstojí v evropské konkurenci. Miroslav Svoboda 9

10 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Z HISTORIE PODPŮRNÉHO A GARANČNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNICKÉHO FONDU pokračování z min. čísla Vývoj fondu za 20 let Po postupném nárůstu počtu žádostí v programech podpory ve formě dotace k úrokům z bankovních úvěrů dosahuje jejich počet ročně od do Rekordní byl rok 2012, kdy počet žádostí dosáhl Roční výše podporovaných úvěrů rovněž velmi kolísá od 6,1 do 14,3 mld. Kč. Nejvyšší byla v r. 1997, s téměř 15 mld. Kč. Vydané garance za bankovní úvěry se ročně pohybovaly od 313 mil. Kč v r až do 7,8 mld. Kč v roce Přislíbené podpory činily ročně od 469 mil. Kč v roce 2010 až po 4,1 mld. Kč v r Nejméně bylo vyplaceno v prvním roce působení fondu (tři čtvrtiny roku 1994) 286 mil. Kč, nejvíce v r ,7 mld. Kč. V posledních 6 letech je to mezi 0,5 až 0,6 mld. Kč. Velké rozdíly v uvedených ukazatelích jsou především závislé na finančních zdrojů fondu a také podmínek jednotlivých programů, které se s fondem v průběhu let vyvíjely. Fond začal v roce 2004 podporovat nákup nestátní zemědělské půdy. Bylo podpořeno žádostí s téměř 59 tisíci hektary nakoupené půdy. Výše podporovaného úvěru dosáhla 2,9 mld. Kč a poskytnutá dotace 743 mil. Kč. V r. 1997, 1998, 2002 a 2010 fond poskytoval a spolufinancoval povodňové půjčky na pomoc zemědělským podnikatelům a zpracovatelům zemědělské produkce postiženým povodněmi. Objem půjček za uvedené roky činil 841 mil. Kč. Poslední kolo půjček bylo vypsáno po červnových povodních v listopadu r Fond také podporuje pojištění plodin, zvířat a lesních školek. V letech podpořil pojistné ve výši téměř 9 mld. Kč podporou 3,2 mld. Kč, to je cca 35 %. Působnost Fondu byla postupně rozšířena na potravinářství a dokonce i na obce. Posledních cca 10 let se také diskutuje, včetně vypracování řady návrhů na využití podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu k vytvoření Fondu nepojistitelných škod, Rizikového fondu či Fondu podpor. Fond by měl sloužit k poskytování podpor na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, mimořádnými událostmi včetně ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy jako je mráz, přívalový déšť, sucho apod. Realizace však většinou skončila na nedostatku finančních zdrojů či nedohodě na jejich vytvoření. V době, kdy se stupňují extrémy počasí by bylo jistě užitečné obnovit práce na takovém fondu a to i v širších souvislostech různých zákazů vývozu, dovozu a využívání netarifních opatření v zahraničním obchodě agrárními produkty. Fond a Agrární komora ČR Agrární komora České republiky se významně angažovala v založení a rozjetí činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Jeho založení podpořila již usnesením ustavujícího sněmu komory 4. září 1993 v rámci diskuze k Návrhu základních principů politiky vlády ČR do roku Komora s fondem uzavřela dohodu o zastupování na valných hromadách a následně v orgánech společností, ve kterých vlastnil část akcií. Členové komory vykonávali práva fondu ve 173 obchodních společnostech. Komora také uspořádala řadu školení k pravidlům fungování fondu a využívání jeho programů pro zemědělce, lesní hospodáře i dodavatele zemědělských potřeb, včetně zemědělské techniky a staveb. Statistika za pojištění k Rok Zdroj: PGRLF Programy pojištění Ostatní plodiny Hospodářská zvířata celkem Ostatní plodiny Hospodářská zvířata celkem Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata celkem Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata celkem Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata celkem Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata Lesní školky celkem Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata Lesní školky celkem Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata Lesní školky celkem Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata Lesní školky celkem Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata Lesní školky celkem V období do druhého řádného sněmu, který se konal 23. září 1995, prosadila komora odkup pohledávek zemědělců za zpracovatelskými podniky, zejména masokombináty a mlékárnami pro fond. Odkup pohledávek za více než 0,5 mld. korun organizovaly v okruhu Počet schválených žádostí Pojistné (v tis. Kč) své působnosti okresní agrární komory spolu s ústředím. Tento odkup pohledávek významně přispěl ke zlepšení velmi špatné důchodové situace věřitelských zemědělských podniků. Podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 v právní věci návrhu na zápis Výše podpory (v tis. Kč) obchodní společnosti Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a.s. ze 16. září 1993 zastupoval zemědělskou veřejnost v pětičlenném představenstvu fondu tehdejší prezident komory Jiří Netík spolu se dvěma náměstky ministra financí a dvěma Sazba podpory (v %) 30,00 % 15,00 % 25,25 % 30,00 % 15,00 % 25,18 % 35,00 % 50,00 % 20,00 % 32,66 % 35,00 % 50,00 % 20,00 % 33,75 % 35,00 % 50,00 % 20,00 % 34,53 % 50,00 % 50,00 % 50,00 % 30,00 % 50,00 % 50,00 % 50,00 % 50,00 % 30,00 % 50,00 % 47,00 % 50,00 % 47,00 % 30,00 % 47,52 % 17,00 % 50,00 % 40,00% 30,00% 26,68 % 18,00 % 50,00 % 50,00 % 30,00 % 29,24 % Skutečně vyplaceno v roce (v tis. Kč) celkem ,92 % vyplaceno vyplaceno celkem

11 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Foto: archiv AK ČR náměstky ministra zemědělství. V tříčlenné dozorčí radě komoru zastupoval její tajemník. Později za pravicových ministrů Agrární komora v orgánech zastoupení výkyvů počasí, což se promítá v nestejné produkční účinnosti výrobního faktoru půda a zprostředkovaně i v determinaci struktury výroby AGRÁRNÍ KOMORA ČR INICIOVALA PODPOŘILA ZALOŽENÍ PGRLF JIŽ V SAMÝCH ZAČÁTCÍCH SVÉHO PŮSOBENÍ A CELOU DOBU POMÁHÁ V JEHO DALŠÍM ROZVOJI. neměla a nakonec byl prezident komory předsedou dozorčí rady fondu. Fond a současnost Nezbytnost udržet fungování fondu i v současných podmínkách zapojení zemědělství ČR do Společné zemědělské politiky EU vyplývá především z jeho specifik, která mají vliv na výnosnost kapitálu a důchodovou pozici. Jsou to: vliv přírodních podmínek a meziročních přímá závislost rostlinné výroby, zprostředkovaně živočišné výroby a ostatní aktivity včetně vlivu povětrnostních faktorů, chorob a škůdců, struktura a rozmístění podnikatelských subjektů, velký počet samostatných výrobců převážně vázaných na půdu různé kvality produkční účinnosti, což minimalizuje vliv zemědělských výrobců na tvorbu ceny jeho Foto: archiv AK ČR 11

12 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA produktu, omezuje možnost využití špičkových technologií a technik vázaných na koncentraci výrobních faktorů, přesahující velikost výrobních jednotek, zejména u velkého počtu malých rodinných farem, relativně nízkou cenovou pružnost poptávky po potravinách, zejména v podmínkách, kdy stupeň nasycenosti potravinami je vysoký, nízkou pružnost nabídky zemědělských produktů způsobenou biologicky determinovaným výrobním a reprodukčním cyklem v zemědělství, což podporuje tendenci ke konzervativní volbě struktury výroby, dlouhodoběji váže kapitál a zvyšuje riziko jeho znehodnocení, snížení podílu výdajů spotřebitelů na potraviny při současném růstu příjmů, z čehož vyplývá, že pokles podílu zemědělství na tvorbě národního důchodu je objektivní, vyvolává však problémy při vymezení a zdůvodnění účasti státu na podpoře zemědělství v komplexu jeho Celkový přehled o podporách PGRLF podle typu subjektu žadatele a jednotlivých programů k dotace k úrokům bankovních úvěrů Podle typu organizace Počet žádostí Z toho schváleno Výše podporovaných úvěrů (tis. Kč) Vydané garance (tis. Kč) Přislíbené podpory (tis. Kč) Dosud vyplacené podpory (tis. Kč) SHR s.r.o a.s ZD ostatní ČR celkem Podle typu programu Provoz Vyrovnání úrokového zatížení Krize - Provoz Krize - Zpracovatel Zdroj: PGRLF Krize - PKF Krize - Půda LFA Investice celkem Zemědělec I - zemědělec I - zpracovatel I odbytová organizace I - hygiena I - půda Export Lesy Služby Restituent Nabyvatel TOZ Krmné obilí Nezařazeno 0 0 Celkem Krajina Mládí Agroregion Povodně KPV 1 1 Skot Foto: archiv AK ČR produkčních i mimoprodukčních funkcí, relativní nemobilitu práce v zemědělství, která i při zásadních změnách, projevuje tendenci k setrvání na místě, zejména v hospodářstvích typu rodinných farem. Podpory poskytované fondem zejména formou částečné dotace úroku z bankovních úvěrů mají zásadní význam pro řešení specifik zemědělství a jeho investiční schopnost. Významná je však i efektivnost vynakládaných prostředků státního rozpočtu na podpory poskytované fondem, která se měří tzv. multiplikačním efektem. Již při založení fondu se uvažovalo, že použití prostředků státního rozpočtu k rozšíření bankovního úvěru umožní mobilizovat pro rozvoj zemědělství a lesnictví zdroje z jiných odvětví a sfér národního hospodářství přesahující možnosti přímých státních dotací. Odhadovalo se, že 1 Kč použitá k podpoře úvěru může zvýšit objem úvěru až o 11 Kč. Ve skutečnosti dosáhl tento multiplikační efekt u programu Zemědělec v roce 2013 poměru 1:13. Fond se stal i významným nástrojem v řešení důsledků rostoucí rizikovosti podnikání v zemědělství systémovou podporou pojistného. Kromě toho se naskýtá využití fondu pro podporu zmirňování důsledků škod způsobených přírodními pohromami a jinými mimořádnými událostmi včetně nepříznivých klimatických podmínek. Takové systémové řešení by odstranilo mimořádné jednorázové dopady do státního rozpočtu a umožnilo vyplácení podpor postiženým subjektům co nejdříve po předmětné události. Podpůrný garanční a rolnický fond sehrál za 20 let své existence významnou roli financování potřeb agrárních odvětví a jeho význam se v současné době nesnižuje, naopak rostoucí rizikovost v zemědělském podnikání si vyžaduje spíše jeho činnost rozšířit. Ing. Jan Záhorka, AK ČR 12

13 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA NOVÁ SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA A VYMEZENÍ AKTIVNÍHO ZEMĚDĚLCE V SOUVISLOSTI S REFORMOU SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PRO NOVÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ SE POMĚRNĚ ŽIVÁ DEBATA TÝKALA TAKÉ DEFINICE AKTIVNÍHO ZEMĚDĚLCE. JIŽ OD 80. LET 20. STOLETÍ EXISTUJE V RÁMCI SZP TENDENCE TZV. DECOUPLINGU, TEDY ZPŘETRHÁNÍ VAZBY DOTACE NA PRODUKCI. Zatímco na konci 80. let se členské státy Společenství potýkaly s nadprodukcí zemědělských komodit a s problémem ufinancování výdajů na evropské zemědělství, který Evropa řešila právě decouplingem a extenzifikací, dnešní EU řeší problém spíše opačný. Tímto problémem je nízká soběstačnost a konkurenceschopnost a automatické vyplácení podpor uživatelům zemědělských pozemků, bez toho, aniž by se na nich vytvářely hodnoty a zaměstnanost. Evropská komise stanovením podmínky aktivního zemědělce reagovala především na problémy, kdy přímé platby pobíraly i subjekty provozující výhradně nezemědělskou činnost, jako jsou letiště, či golfové parky. Dotace pak pobírali také farmáři spekulanti, kteří skupovali půdu v neprodukčních oblastech, která podléhala zvláštní ochraně, kde dostávali navíc i agroenvironmentální platby, dotace v případě hospodaření v nájmu často končily u vlastníků pozemků místo toho, aby je pobírali uživatelé - tedy skutečně hospodařící zemědělci. A konečně v systému také docházelo k nerovnováze plateb mezi zemědělci hospodařícími v extenzivních a intenzivních oblastech. Z těchto důvodů byl do nařízení Rady a parlamentu č. 1307/2013 vložen článek 9, který položil základní rámec definici aktivního zemědělce. Podle tohoto článku nejsou aktivními zemědělci mimo jiné subjekty na negativním seznamu, tedy ty, které provozují například letiště, železnice, vodárny, služby v oblasti nemovitostí a stálé sportovní a rekreační areály. Dalšími podmínkami je nezanedbatelnost zemědělské činnosti, CÍLEM DEFINICE AKTIVNÍHO ZEMĚDĚLCE JE ELIMINOVAT MAXIMUM SPEKULATIVNÍCH ZÁMĚRŮ VYUŽÍVAJÍCÍCH ZEMĚDĚLSKÉ PODPORY JINAK NEŽ NA HOSPODAŘENÍ V KRAJINĚ NASTAVENÉ NA URČITÝ MINIMÁLNÍ OBJEM KONEČNÉ PRODUKCE. tzn. aktivními zemědělci jsou ty subjekty, jejichž příjmy pochází převážně ze zemědělské činnosti, a ty subjekty, které deklarují zemědělství jako svůj hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl. Členské státy navíc mohou stanovit práh, od kterého se podmínka aktivního zemědělce posuzuje ve výši celkových přímých plateb na subjekt. Maximální hranice je 5.000, což v tomto případě znamená nejbenevolentnější posuzování rámce. Nařízení 1307/2013 ale položilo pouze vodítko k národní implementaci této podmínky s tím, že specifikace na národní úrovni je již zcela v kompetenci členských států. Česká republika tak například nedefinuje minimální činnost (tedy rozsah obhospodařovaných pozemků, nebo zatížení VDJ), žadatel musí prokázat, že přímé platby tvoří více než 5 % nezemědělských příjmů, a že příjmy ze zemědělské činnosti tvoří alespoň jednu třetinu celkových příjmů. Doplňkově se bude požadovat registrace subjektu v souladu se zákonem o zemědělském podnikání a žadatel tak bude muset mít přiděleno vlastní IČ. Do přímých plateb se neposuzuje, zda je subjekt aktivním či neaktivním zemědělcem. Například Španělsko jako minimální činnost požaduje minimální zatížení dobytčí jednotkou alespoň 0,2 DJ/ha a provedení alespoň jedné definované zemědělské činnosti ročně, tím je například posečení travin. Přímé platby nesmí tvořit více než 80 % celkových zemědělských příjmů a žadatel musí být zapsán do obchodního rejstříku. Práh, od kterého je posuzováno, zda je žadatel aktivním zemědělcem byl stanoven na V sousedním Německu byl výše uvedený negativní seznam rozšířen o důlní společnosti. Žadatel dále musí obhospodařovat minimální výměru zemědělské půdy a účastnit se zemědělského penzijního fondu. Práh aktivního zemědělce byl stanoven na V Itálii se po aktivním zemědělci požaduje alespoň jedna definovaná zemědělská činnost ročně, v ekologicky citlivých oblastech je jednou za dva roky nutná registrace subjektu. Po žadateli se navíc požaduje vlastní IČ podnikatelského subjektu a záznam na správě sociálního zabezpečení. Na negativní seznam byly umístěny orgány státní správy a samosprávy, tedy stát, kraje a obce. Práh aktivního zemědělce byl stanoven na pro horské oblasti a oblasti s jiným znevýhodněním, pro ostatní na V Portugalsku jsou pro žadatele stanoveny minimální zásahy u půdy uvedené do klidu a minimální zatížení 0,2 DJ/ha. Příjmy ze zemědělské činnosti pak musí tvořit více než jednu třetinu celkových příjmů a žadatel musí být zapsán v obchodním rejstříku. Rakousko přejalo unijní rámec, pouze zpřísnilo prahovou hodnotu posuzování žadatele jako aktivního Foto: archiv AK ČR zemědělce na Finsko tuto prahovou hodnotu stanovilo na a požaduje alespoň jedno každoroční posečení půdy uvedené do klidu. V Nizozemsku je jako jedna z podmínek pro aktivního zemědělce požadováno členství v obchodní komoře, k čemuž je třeba prokázat obrat o výši alespoň ročně. Z těchto příkladů je vidět, že některé členské státy EU zvolily přísnější posuzování aktivního zemědělce, než kam směřuje Česká republika. Agrární komora České republiky nepovažuje současné nastavení požadavků aktivního zemědělce za dostatečné a navrhuje, aby žadatel o přímé platby prokázal minimální příjmy ze zemědělské činnosti v přepočtu na jeden hektar za minulé účetní období. V případě zemědělců hospodařících převážně na TTP by existovalo kritérium minimálního zatížení VDJ/ha, výjimky by existovaly pro začínající zemědělce, v případě prokázaných přírodních katastrof a pro podniky převážně Partner AK ČR pro propagaci mléka hospodařící v LFA oblastech. Dalším kritériem posouzení aktivního zemědělce by mohla být minimální obhospodařovaná výměra (tak jak je tomu například v sousedním Německu) o velikosti alespoň 4 ha s výjimkou pro trvalé kultury, léčivé byliny a speciální komodity. Agrární komora chce do probíhající diskuze přispívat návrhy, které na jedné straně nebudou představovat zbytečnou administrativní zátěž pro poctivě hospodařící zemědělce, ale zároveň na straně druhé eliminují nečestné spekulativní praktiky, ke kterým v souvislosti s pobíráním dotací na plochu v minulosti docházelo. Jan Doležal, Agrární komora ČR 13

14 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA STRUKTURA PRVNÍHO PILÍŘE V NOVÉ SZP V NOVÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ BUDE PRVNÍ PILÍŘ ROZDĚLEN DO NĚKOLIKA ČÁSTÍ. NOVĚ BYLA ZAVEDENA TZV. POVINNÁ SLOŽKA OZELENĚNÍ, ZNÁMÁ TAKÉ POD ANGLICKÝM TERMÍNEM GREENING, KTERÁ TVOŘÍ 30 % ROČNÍHO VNITROSTÁTNÍHO STROPU. Další povinnou složkou je platba mladým zemědělcům do 40 let, kteří mohou v prvních pěti letech zahájení činnosti obdržet navíc až 25 % bonifikaci k platbě SAPS. Na tyto platby mohou členské státy alokovat až 2 % z ročního stropu. Povinně musí také členské státy aplikovat tzv. degresivitu. K její aplikaci dochází v případě, že jeden subjekt obdrží za rok platbu SAPS/BPS, která přesahuje částku ekvivalentní , 5 % z částky převyšující tuto sumu se následně přesunuje do fondu EAFRD na investice a rozvoj venkova. Výjimka platí pro ty země, které aplikují redistributivní platbu alespoň ve výši 5 % vnitrostátního stropu zemědělcům na první hektary (obvykle na prvních 30 ha farmy). Další složkou je tzv. dobrovolná podpora vázaná na produkci, voluntary coupled support VCS (článek /2013). Členské státy mohou z národního balíčku vyčlenit až 8 % na tzv. dobrovolnou podporu vázanou na produkci. Nejčastěji se podporují citlivé komodity, jejichž plochy v posledních letech klesají a je tak ohrožena budoucnost jejich pěstování. V ČR jsou to například brambory pěstované na škrob, ovoce a zelenina nebo chmel. V případě, že dosavadní podpora dosahovala alespoň 5 % vnitrostátního stropu, mohou státy vyčlenit až 13 % obálky. V České republice byla tato podpora přes článek 68. Navíc je možno využít platbu na podporu pěstování proteinových plodin až ve výši 2 % obálky (celkově tedy 15 % vnitrostátního stropu na podporu vázanou na produkci). Poslední možností národní obálky je režim pro malé zemědělce. Jedná se o dobrovolný režim vyplácení podpory pro ty subjekty, které si zvolí zjednodušení administrativního procesu žádosti o dotace tím, že na příště budou dostávat pouze Přehled rozdělení národní obálky ve vybraných zemí EU z dat dostupných k Členská země Česká republika Přímá platba Zdroj: COPA/COGECA fixovanou platbu mezi Na tento režim nemůže být převedeno více než 10 % z celkového Ozelenění Mladí zemědělci Redistributivní platba národního objemu obálky s výjimkou případů, kdy bude zajištěno, že budou malí zemědělci dostávat VCS* Malí zemědělci 54,8 % 30 % 0,2 % není 15 % není Slovensko 56,5 % 30 % 0,5 % není 13 % není Polsko 53,0 % 30 % 2 % není 15 % není Maďarsko 54,8 % 30 % 0,2 % není 15 % 5 % Rakousko 66,0 % 30 % 2 % není 2 % není Německo 62,1 % 30 % 1 % 6,9 % 1 % není Dánsko 64,0 % 30 % 2 % není 4 % není Nizozemí 67,5 % 30 % 2 % není 0,5 % není Itálie 57,5 % 30 % 1 % není 11,5 % 10 % Francie 49,0 % 30 % 1 % 5 % 15 % není v novém režimu stejný balík peněz, na který by měli nárok v režimu SAPS. Jan Doležal, Úřad AK ČR ZÁJEM O URYCHLENÍ PROCESU SCHVALOVÁNÍ PROGRAMŮ ROZVOJE VENKOVA COPA- COGECA UPOZORNILA VE SVÉ TISKOVÉ ZPRÁVĚ EVROPSKOU KOMISI NA NALÉHAVOU NUTNOST URYCHLENĚ SCHVÁLIT DO KONCE ROKU CO NEJVÍCE PROGRAMŮ ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ PRO JEDNOTLIVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ. POKUD SE TENTO TERMÍN NESTIHNE, HROZÍ ODLOŽENÍ JEJICH PLATNOSTI AŽ NA KVĚTEN 2015, COŽ BY MĚLO NEGATIVNÍ DOPAD NA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY EVROPSKÝCH ZEMĚDĚLCŮ, VLASTNÍKŮ LESŮ A ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ. Generální tajemník Copa- Cogeca Pekka Pesonen varoval těmito slovy Copa-Cogeca je velmi znepokojena situací, kdy některé Programy rozvoje venkova nebudou k připraveny k přijetí. Pokud k tomu skutečně dojde, nebudou moci vzhledem k procedurálním okolnostem vyplývajícím z revize rozpočtu EU (víceletý finanční rámec) vstoupit v platnosti dříve než v květnu To by mohlo mít vážné důsledky na podnikatelské aktivity zemědělců, vlastníků lesů a zemědělských podniků, zejména protože by v takovéto situaci ztratili schopnost plánovat v dlouhodobějším horizontu. Pokračoval slovy: Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu dalších výzev, kterým musí zemědělci, vlastníci lesů a zemědělské podniky čelit, nesmí být jejich závazky ohroženy. Jejich podíl na zaměstnanosti a růstu ve venkovských oblastech Unie a plnění cílů souvisejících s životním prostředím a změnou klimatu je nezastupitelný, a to je třeba brát v úvahu. Opatření týkající se investiční pomoci a podpor pro mladé farmáře jsou pro sektor velmi důležité. Podpora je nutná pro zajištění životaschopnosti evropského zemědělského a lesního hospodaření prostřednictvím generační obměny. Apelujeme proto na Komisi, aby urychlila schvalování programů rozvoje venkova bez toho, aby tím utrpěla kvalita a cíle těchto programů. Jan Doležal, Agrární komora České republiky 14

15 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA VÝZVOU DOBY, I PRO ZEMĚDĚLSTVÍ, JE SNÍŽIT SKLÁDKOVÁNÍ ODPADŮ PAKLIŽE BY SE MĚL MEZI SEBOU POMĚŘOVAT POČET ZPRÁV, REPORTÁŽÍ, NOVINOVÝCH ČLÁNKŮ A VYJÁDŘENÍ POLITIKŮ NA TÉMA ČR JE V NABÍDCE POTRAVIN ODPADKOVÝM KOŠEM EVROPY S POČTEM ZPRÁV TÝKAJÍCÍCH SE SKLÁDKOVÁNÍ ODPADŮ, ZCELA JEDNOZNAČNĚ BY ZVÍTĚZILA PRVNÍ MOŽNOST. Ve skutečnosti, jak už to v Česku bývá, je tomu ale zcela naopak, a naše země je daleko spíše než odpadkovým košem Evropy odpadovým košem svých vlastních obyvatel. A možná bude ještě hůř. Příčin je přitom celé řada. Tou první, sice psychologickou, ale významně ovlivňující rozhodování státních úředníků a obecních zastupitelstev, je generální neochota všech umožnit ve svých regionech výstavbu spaloven odpadu. S tím souvisí i emotivní odmítání výstavby bioplynových stanic, neboť věci neznalí občané se bojí blíže nespecifikovaného zápachu, což byl ovšem problém u některých bioplynek v pionýrské době výstavby prvních takových zařízení a objevování správných technologií. Faktickým výsledkem ale je, že všichni horují za uklizenou krajinu a brojí proti skládkám, ti samí lidé ale odmítají veškeré mechanismy, které by tento problém řešily. A řešit se musí. ČR dlouhodobě překračuje limity skládkování Foto: Nina Havlová odpadů, které nám povoluje legislativa EU a ke kterým se v rámci evropského projektu snižovat skládkování odpadů v minulosti naše země zavázala. Evropská směrnice z roku 2008 ukládá navíc členským státům vytvořit Národní programy předcházení vzniku odpadů, a to do prosince ČR přitom takový program stále nemá - teprve před několika týdny schválila Vláda ČR příslušný materiál Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) spolu s takzvaným Plánem odpadového hospodářství. Tyto dokumenty by měly být podle vyjádření samotného MŽP základem pro strategii, jak v naší zemi přecházet vzniku a zejména kumulaci odpadů v krajině. Navrhovaných prostředků k dosažení žádoucích cílů je celá řada například podpora potravinových bank, domácího a komunitního kompostování nebo podpora investic do výzkumu a do osvěty veřejnosti. V souvislosti s výše napsaným by to bylo nanejvýš žádoucí, jestli už ale není pozdě. Kromě toho samotné MŽP poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona 185/2001 Sb. o odpadech, která, pokud by byla přijata v navrženém znění, situaci ještě zhorší a navíc se přímo dotkne zemědělského podnikání. Uvedená novela totiž na základě požadavku Evropské komise obsahuje ustanovení, podle kterého se zařazují veškeré vytěžené sedimenty z vodních nádrží (tedy třeba i materiál z odbahňování rybníků) a vodních toků do kategorie odpadu a jako takové nesmí být ukládány na zemědělské půdě. EU přitom argumentuje tím, že naše stávající právní úprava ( 2 písm. g) uvedeného zákona), která ukládání na zemědělskou půdu umožňuje, je v rozporu se zněním Směrnice ES o odpadech a o zrušení některých směrnic č. 98/2008. Podle MŽP je tak nutné přijmout formulace z uvedené směrnice přesně, neboť možnost užívat sedimenty k zavážení podzemních prostor, úpravám povrchu terénu, a formulace na zemědělském půdním fondu jdou nad rámec výjimek stanovených v evropské Směrnici. Ta konstatuje, že odpadem nejsou sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, nebo předcházení povodním či zmírnění účinků povodní a období sucha a rekultivace půdy, pokud je prokázáno, že sedimenty nejsou nebezpečné. Dost ale právnických formulací. Podstatné totiž je, aby se našlo nějaké jiné řešení, než otrocké přejímání formulací z evropské směrnice, zejména proto, že by to pro naši zemi znamenalo obrovské finanční RACIONÁLNÍ ŘEŠENÍ ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ JE PŘES MNOHÁ ZLEPŠENÍ AKTUÁLNÍ PROBLÉM I VÝZVA PRO ZLEPŠENÍ SOUČINNOSTI STÁTU, JEDNOTLIVÝCH FIREM A CELÉ SPOLEČNOSTI. náklady. Vzhledem k tomu, že objem sedimentů v řekách, rybnících a zejména postupně zanášených přehradních nádrží lze odhadovat na desítky milionů kubíků, stálo by uložení takové objemu materiálu na skládky několik miliard korun. Za doslova obecné ohrožení je pak možné označit riziko netěžení sedimentů, neboť to v praxi znamená, že schopnost řek, rybníků a nádrží zadržovat především při povodních vodu se významně sníží, takže následky jinak obvyklé při větších povodních můžeme čekat při prakticky každé větší dešťové srážce. Mimochodem, právě toto riziko a jeho prokázání lze využít v protiargumentaci vůči Evropské komisi a za tímto účelem ukládání bezpečných sedimentů na zemědělskou půdu umožnit. Z hlediska zemědělství jde navíc o obohacení půdního fondu o tyto sedimenty, které se do vodních toků stejně dostaly z polí a pozemků z jejich okolí. Pakliže bychom tento materiál nemohli dlouhodobě na pole a obecně do krajiny jiným způsobem než skládkováním vracet, přišli bychom při poměrně velkém riziku vodní eroze za pár desítek nebo set let s trochou nadsázky o základní výrobní prostředek pro rostlinnou výrobu. Skládkované sedimenty by kromě toho výrazně přispěly ke zmiňovanému celkově neúměrnému skládkování odpadů v ČR. Množství vyprodukovaného odpadu přitom vůbec není zanedbatelné podle údajů Českého statistického úřadu se jen loni meziročně zvýšilo o 1,2 procenta a dosáhlo celkem objemu 23,7 milionu tun. Největší podíl na produkci podnikového odpadu měly přitom stavební firmy, které v roce 2013 vyprodukovaly téměř devět milionů tun odpadu. Nyní by se k nim zřejmě přidaly i státní podniky Povodí díky objemu vytěžených sedimentů, za jejichž uložení by ale musely zaplatit obrovské peníze. Přestože v ČR nepatří ceny za skládkování odpadu k nejvyšším v EU, stálo by uložení kubíku vytěžených sedimentů na skládky zhruba 100 korun. Zbytek si může každý vykalkulovat sám. Poplatky za ukládání odpadu, ať již jakéhokoli, jsou proto impulsem ke snahám co nejvíce odpadu ještě nějak využít. Podle ČSÚ se tak loni stalo v objemu 12 milionů tun, z toho zhruba milion tun odpadu byl využit k výrobě energie. Tím se opět dostáváme k zemědělství a k bioplynovým stanicím, v nichž se může značné množství, především biologického odpadu, také využít a vzniklou energii pak ještě dále podpořit zemědělskou prvovýrobu. Což mimo jiné znamená, že ukončit výstavbu bioplynek, zejména těch uklízecích, není nejen v zájmu zemědělců, ale i celého státu, a dokonce ani není v zájmu jinak vůči zemědělství občas konfliktního MŽP. To navíc prosadilo změnu zákona, která má vést k omezení skládkování a zvýšení recyklace k 50 procentům, což po nás EU požaduje do roku Konkrétně jde o omezení skládkování směsných komunálních odpadů, recyklovatelných a využitelných odpadů. Právě v recyklaci ČR zaostává za průměrem EU. Zatímco třeba v Německu dosahuje podíl recyklace u komunálního odpadu již nyní kolem 50 procent, u nás byla podle statistik loni recyklována či kompostována přibližně čtvrtina komunálního odpadu, další pětina skončila ve spalovnách a více než polovina byla odvezena na skládky. Problematika odpadů tak se zemědělstvím souvisí více, než se na první pohled zdá a bylo by proto značně nestrategické tuto oblast podcenit. Což je tak trochu také apel na nevládní zemědělské organizace působící v zemědělském sektoru. Petr Havel 15

16 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA DOPADY RUSKÉHO EMBARGA SE POTVRDILY: PROPAD CEN DOVÁ- ŽENÝCH JABLEK A NÁRŮST DOVOZŮ OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČR OD POČÁTKU OD VYHLÁŠENÍ EMBARGA RUSKÉ FEDERACE NA DOVOZ OVOCE A ZELENINY PŘEDPOKLÁDALA VÝRAZNÝ VLIV TÉTO SITUACE NA TUZEMSKÉ PRODUCENTY JABLEK A TO PŘES TO, ŽE ČESKÁ REPUBLIKA NENÍ PŘÍMÝM VÝVOZCEM JABLEK DO RUSKA. SPOLEČNÝ TRH EVROPSKÉ UNIE DÁVAL PŘEDPOKLAD VÝRAZNÉMU SNÍŽENÍ CEN. Foto: archiv AK ČR Podíváme-li se na statistiku zahraničního obchodu za měsíc srpen a září, které jsou k dispozici, zjistíme, že obavy o situaci na trhu s jablky se naplnily. Do České republiky se meziročně dovezlo o 5 % více konzumních jablek a to za situace, kdy se předpokládá letošní tuzemská sklizeň jablek ve srovnání s loňskem asi o 2 % vyšší. Ceny dovážených konzumních jablek se meziročně propadly o 26 %. Cena dovážených jablek z Polska poklesla o 27 % (průměr za srpen a září 2014 je 7,28 Kč/kg), z Itálie pak dokonce o 49 % (průměr za srpen a září 2014 je 10,55 Kč/ kg). Vyšší propad cen italských jablek souvisí s vyšší úrodou a pak také zejména s obavami o vývoj trhu v období skladování jablek, kdy Itálie tradičně vyváží do Ruska jablka spíše dlouhodobě skladovaná. Výraznější rozdíl v propadu ceny přiblížil cenu dovážených jablek z Polska a Itálie. V důsledku toho v uvedeném období začala na českém trhu výrazněji italská jablka vytlačovat dovozy z Polska. Dovozy jablek z Itálie za srpen a září meziročně stouply o 250 %, dovozy z Polska poklesly. Nesmíme však zapomenout na živý obchod s polskými jablky zejména v příhraničí, který se v oficiální statistice neobjevuje, není zde totiž povinnost jeho hlášení. Podíváme-li se na vývoz jablek na zpracování, který je v období podzimu z ČR tradiční, kvůli chybějícím tuzemským zpracovatelským kapacitám, pak zjistíme, že se ceny meziročně propadly o 39 %. Propad cen konzumních jablek z dovozu koresponduje se situací u domácích pěstitelů, kterým meziročně propadly ceny také kolem 20 až 30 %. Podíváme-li se na spotřebitelskou cenu, tak ta byla v září ve výši 29,88 Kč/kg a to je meziročně o 18,7 % méně. Propad spotřebitelských cen konzumních jablek však nedosahuje výše propadu jablek na úrovní farmářských cen nebo cen dovážených konzumních jablek. K bylo ve skladech tuzemských pěstitelů cca 48 tisíc tun jablek a to je o 2 % více než vloni ve stejnou dobu, což koresponduje s meziročně mírně vyšší sklizní. Aktuálně je poptávka po tuzemské produkci dobrá a potvrdil se tím předpoklad, že ruská krize bude pro producenty jablek spíše krizí cenovou a nikoliv krizí odbytu. Propad v tržbách však za celou sezónu bude ve stovkách milionů a to jak za konzumní jablka, tak i za jablka na zpracování. Ing. Martin Ludvík předseda Ovocnářské unie ČR GLOSÁŘ Léčivé konopí pro horních deset tisíc Prvotní mediální obraz týkající se možnosti pacientů v ČR využít ke zlepšení svého zdravotního stavu léčivé konopí byl zase mimo mísu. Skutečnost, že Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) zprovoznil se zpožděním 19 měsíců registr pacientů a lékaři tak mohou léčivé konopí předepisovat, v praxi vůbec nic neřeší. SÚKL totiž neumožnil částečnou úhradu léků na bázi konopí zdravotními pojišťovnami, takže pacienti, kterým lékaři konopí předepíší, se rázem ocitnou v cimrmanovské pohádce s názvem Jak chudák do ještě větší nouze přišel. Příslušné léky navíc může do ČR stále monopolně dovážet jen soukromá holandská firma Bedrocan, která je prakticky nejdražší v Evropě. Lze jen konstatovat, že pacienti, kteří by léčivé konopí skutečně potřebovali například ke zmírnění projevů Alzheimerovy nemoci nebo k utišení bolestí spojených s dalšími chorobami, jsou obvykle staří a málo finančně zabezpečení lidé. Za současných podmínek je tak léčba konopím jen životním bonusem pro horních deset tisíc. Je třeba začít portrétovat radostné pijáky Fotografové, dokumentaristé a malíři přišli díky výsledkům výzkumu týmu australských vědců o klasický námět pro svá díla obrazy zlomených mužů (či žen) zdrceně sedících (či ležících) za stolem (či pod stolem) v těžké depresi. Vědci totiž prokázali, že na rozdíl od dosud zavedených klišé konzumace alkoholu deprese nezpůsobuje, dokonce je tomu zcela naopak. Mýtus o depresích způsobených alkoholem je tak podle všeho klasickou záměnou příčiny a důsledku k pití alkoholu se někteří jedinci uchylují až poté, co se u nich deprese objeví, a ne naopak. Pro všechny z nás, kteří si občas nějakou tu sklenku piva, vína nebo panáčka dáme, je to dobrá zpráva ostatně, my to na rozdíl od australských vědců víme už dávno. Teď to ale máme černé na bílém. Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství Jedli jste už někdy stromovou pryskyřici? Při veřejném přeměřování nejvyššího stromu v ČR 64,05 metrů vysoké Douglasky tisolisté hrál hlavní roli místní stromolezec, který se s měřícím pásmem vyšplhal za pomocí lan až na vrchol a podezřele dlouho nechtěl slézt, což přítomní při představě blížícího se oběda nevítali s nadšením. Posléze ale vyšlo najevo, že stromolezec by se klidně i v korunách stromů bez oběda obešel, neboť měl přímo u ruky jinou alternativu stromovou pryskyřici. Tu přitom používali jako žvýkačku již před tisíci lety naši předkové a - světe div se žvýkačky ze stromových pryskyřic jsou dokonce k mání i na tuzemském trhu. V lese je to ale zadara znalci nicméně tvrdí, že překonat intenzivním žvýkáním surové pryskyřice její počáteční lepivost (která se pak ztratí) je úkol hodný jen zvláště otrlých jedinců. Zlaté bankovní poplatky Skutečnost, že většina bank působících na tuzemském trhu připravuje své klienty o více peněz, než je ve vyspělých zemí Evropy a světa obvyklé, je veřejně známá věc. Za největší nešvar je přitom obecně považován systém různých poplatků za kdejakou bankovní transakci, což lze ročně vyčíslit na pár set až pár tisíc korun, podle aktivity příslušného bankovního klienta. Česká národní banka (ČNB) na to šla jinak administrativně podhodnotila kurz koruny, čímž se zdražilo všechno zboží z dovozu a také všechno české zboží, k jehož výrobě se nějaká importovaná surovina nebo součástka používá. Výsledkem je, že koupěschopnost občanů ČR v porovnání s rokem 2010, kdy ještě ČNB do kurzu koruny nezasáhla, klesla letos o 4,3 procenta. Schválně si zkuste spočítat, kolik peněz obnáší necelých pět procent vašich celoročních příjmů a zřejmě asi každý zjistí, že bankovní poplatky jsou proti tomu, co vytáhla z našich peněženek ČNB, marginální částka. Na transakci prý obchodně vydělali exportéři, což nevím, kolik je v praxi lidí. Více než deset milionů občanů ale zchudlo včetně exportérů. Je to státotvorné? Petr Havel 16

17 INZERCE Přejeme Vám klidné prožití vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku Děkujeme Vám za spolupráci. Jiří Havelka ředitel RENOMIA AGRO SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ 17

18 KOMODITY V POZITIVNÍ PROPAGACI ČESKÉHO OVOCE A ZELENINY JSOU ZNAČNÉ REZERVY JE TO JEDEN Z MNOHA GASTRONOMICKÝCH PARADOXŮ PŘESTOŽE SE VŠICHNI DIETOLOGOVÉ, ALE I SPOTŘEBITELÉ SHODNOU NA TOM, ŽE NEJKVALITNĚJŠÍ JE ČERSTVÉ OVOCE A ČERSTVÁ ZELENINA, COŽ V PRAXI ZNAMENÁ KONZUMOVAT TYTO PRODUKTY V OBDOBÍ SKLIZNĚ, JSOU CENY OVOCE A ZELENINY PRÁVĚ V TOMTO OBDOBÍ NEJNIŽŠÍ. NEJEN LETOS, NEJEN U NÁS A NEJEN KVŮLI RUSKÝM SANKCÍM, S NIMIŽ SE V TOMTO ROCE NÍZKÉ CENY OVOCE A ZELENINY ZEJMÉNA SPOJOVALY. TEORETICKY BY TOMU ALE MĚLO BÝT NAOPAK, PROTOŽE ZA KVALITU BY SI MĚL SPOTŘEBITEL PŘIPLATIT. Foto: Nina Havlová Samozřejmě, v období sklizně je na trhu objemově i druhově vyšší nabídka, a pakliže je příznivý rok a úroda je dobrá, je právě tohle hlavním důvodem poklesu cen. I tak se ale zdá, že obecně klíčový bonus čerstvosti nedokáží pěstitelé při komunikaci se spotřebiteli dostatečně dobře marketingově ČERSTVÉ OVOCE A ZELENINA V OBDOBÍ MÍSTNÍ SKLIZNĚ PATŘÍ MEZI DIETETICKY NEJPŘÍHODNĚJŠÍ POTRAVINY A ZASLOUŽÍ SI VĚTŠÍ POPULARIZACI A OSVĚTU. prodat. Naopak v době klesajících cen v období sklizně jsou hlavním sdělením pěstitelů nářky nad nízkými cenami, případně napadání zahraniční konkurence. Tudy ale dlouhodobě cesta nevede. Zejména v současné době, kdy se spotřebitelé v naší zemi začínají vracet k preferování českých potravin (a tedy i českého ovoce a zeleniny), a zároveň roste počet lidí, kteří jsou ochotni si za kvalitu připlatit, by bylo žádoucí zaměřit hlavní proud sdělení vůči tuzemským spotřebitelům a médiím především na komunikaci pozitiv domácí ovocnářské a zelinářské produkce. Již bylo řečeno, že základní důvodem pro rozhodování spotřebitele v této oblasti je a měla by být čerstvost. K tomu by bylo ale žádoucí přidat další sdělení, totiž v čem že ta výhoda čerstvosti spočívá. To totiž celá řada spotřebitelů tak úplně neví. Lidé ale vědí, že výraznou složkou ovoce a zeleniny jsou vitamíny, nejen ten nejznámnější, tedy vitamín C. Právě vitamínů včetně Céčka je přitom nejvíce v čerstvém ovoci, což je důvodem k jeho konzumaci. Výrazně méně vitamínů, ale i dalších pro tělo potřebných látek, je ale v ovoci a zelenině sklizené před termínem optimální zralosti ( podtrženém 18

19 KOMODITY ovoci ), což se obecně týká jakékoli produkce ze zahraničí, zejména pak ze vzdálenějších oblastí. To samozřejmě vědí pěstitelé, ne však spotřebitelé, a zejména jim není známo, o kolik vitamínů a pozitivních látek v takovém případě přicházejí. Vše je vhodné dát do souvislosti s nákupy různých vitamínových doplňků, za které vydají lidé mnohem vyšší částky, než za čerstvé ovoce nebo zeleninu. K tomu je ale třeba dát dohromady věrohodnou, cílenou, srozumitelnou a datově docela zajímavé téma, v posledních letech ale zcela vymizelo. Dobrým propagačním nástrojem je také dlouholetý charitativní projekt České jablko dobrý skutek, který by si jistě zasloužil aktivnější medializaci. Stejně tak ale i projekt Ovoce do škol, který by neměl být komunikován pouze ministerstvem zemědělství, ale i samotnými pěstiteli. A konečně potravinové banky jakožto na tuzemské scéně poměrně nové téma, které lze ovšem posuzovat jako investici do image, V PRAXI JE MNOHO PŘÍPADŮ, KTERÝMI LZE POSÍLIT IMAGE OVOCE A ZELENINY A DOSTAT JE TAK V POŽADOVANÉ MÍŘE DO JÍDELNÍČKU SPOTŘEBITELŮ. podloženou osvětovou strategii. Ta v současné době našemu ovocnářství i zelinářství zoufale chybí. Argumentů ve prospěch zvýšené konzumace tuzemských produktů je celá řada třeba nižší počet postřiků, jimiž se produkty ošetřují. To bylo kdysi pro média ne jako byznys na darech se samozřejmě nedá vydělávat. Jde ale o to, že české ovoce a zelenina je pozitivně mediálně vidět, což je podpora podprahového vnímání spotřebitele, který se následně může s vyšší pravděpodobností Foto: archiv AK ČR Foto: archiv AK ČR rozhodnout k nákupu domácí produkce. Přesto letos podle sdělení šéfky potravinových bank v ČR nedodali přímo pěstitelé do potravinových bank ani kilogram své jinak neprodejné produkce. Ani náznakem se také v současné době nepracuje s údaji, podle nichž je konzumace produktů z místa, ve kterém žije jejich spotřebitel, zásadním snížením rizik alergií všeho druhu. Přitom právě řada druhů ovoce a zeleniny mezi produkty vyvolávající alergie patří. O tom, že naši výzkumníci vyvinuli nealergenní jablečný mošt, pak už neví téměř vůbec nikdo. Za těchto okolností se pak spotřebitel skutečně orientuje při nákupu ovoce a zeleniny především podle ceny. Na tom samozřejmě naši pěstitelé prodělávají, prostě proto, že mají objektivně horší klimatické podmínky v konkurenci se zahraničím. Mohou ale nabídnout jiné přednosti svých výrobků jen se o tom spotřebitel musí dozvědět. Například na stránkách Ovocnářské unie ČR. Tam je však Foto: archiv AK ČR místo toho apel na to, aby byly pro ovocnáře z celé EU stejné podmínky, což je nesmysl vše není jen o identické legislativě, ale v zemědělství (a ovocnářství a zelinářství) také o počasí. A zajistit stejné počasí po celé EU opravdu nejde Petr Havel 19

20 KOMODITY CHCETE FUNKČNÍ IMUNITU? NUTNOSTÍ JSOU MLÉČNÉ VÝROBKY PRO NAPROSTOU VĚTŠINU LIDÍ NAŠEHO ETNICKÉHO PŮVODU JE KONZUMACE MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ MIMOŘÁDNĚ PROSPĚŠNÁ NEJEN S OHLEDEM NA OBECNÉ VÝŽIVOVÉ DOPADY, ALE DOKONCE I NA FUNKCI IMUNITNÍHO SYSTÉMU. Podstatou imunitního systému je rychlé množení T, B lymfocytů poté, co k němu pronikne antigenní podnět, tedy látka, která způsobuje tvoření protilátek. Po identifikaci patogenních mikrobů musí buňky vrozené imunity rychle Foto: archiv Bílé plus dozrávat v kostní dřeni. Buněčná množení jsou přímo závislá na dostupnosti aminokyselin, které naše tělo získává trávením bílkovin. Snadno stravitelné bílkoviny v optimálním složení získá naše tělo z mléka. Tyto bílkoviny jsou zdrojem stavebních kamenů a aminokyselin pro množení buněk imunity, vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. Tvoření nových buněk je mimořádně komplexní proces, který je usměrňován enzymy. Replikace našich genů, která předchází dělení buněk, je regulována vitamíny ze skupiny B. Zde hraje svou roli opět mléko, které je bohatým zdrojem celého spektra vitamínů B, a tím pádem pozitivně ovlivňuje buněčné množení, pokračuje profesor. V průběhu imunitní odpovědi jsou tvořeny biologické působky, které jsou svým složením bílkoviny. Naše tělo denně produkuje několik gramů protilátek, opět bílkovin. K procesu tvorby bílkovin jsou naprosto nezbytné aminokyseliny a stopové prvky bohatě obsažené v mléce. Vitamín D reguluje imunitu Zcela zásadní postavení ve výživě má mléko pro svůj vysoký obsah vitamínu D. Je třeba zdůraznit, že vitamín D se nachází v tukové složce. Je tedy v dostatečné míře přítomen v plnotučném mléce, másle a tučných mléčných výrobcích. Vitamín D je spolu s vápníkem a fosforem, obsaženým v mléce, nezbytný pro obnovu kostní hmoty, tj. brání osteoporóze. Tato skutečnost je dlouhodobě známá a nezpochybnitelná. Výzkumy posledních let však ukazují na další účinky vitamínu D v regulacích našeho těla. Až překvapivě velká je jeho úloha v řízení imunity. Buňky imunitní soustavy mají receptory pro vitamín D. Tyto receptory po vazbě vitamínu D regulují přepis několika stovek genů. Vznikají působky, které tlumí poškozující složky zánětu a brání tak rozvoji imunopatologických reakcí. Vitamín D zasahuje do rovnováhy mezi imunoregulačními T lymfocyty. Pokud imunoregulační subsety T lymfocytů nejsou v rovnováze, může se imunita obrátit proti vlastnímu tělu. Výsledkem jsou závažná imunopatologická onemocnění, např. roztroušená skleróza mozkomíšní nebo revmatoidní artritida, pokračuje pan profesor. Foto: archiv Bílé plus Nejvíce prospěšné jsou kvašené mléčné výrobky Mléko obsahuje desítky popsaných biologicky aktivních látek, cytokinů, růstových faktorů a antibakteriálních peptidů, které posilují slizniční i systémovou imunitu. VÝZNAM MLÉKA V POSÍLENÍ IMUNITY SPOČÍVÁ VE SNADNÉM ZPROSTŘEDKOVÁNÍ LEHCE STRAVITELNÝCH BÍLKOVIN, VITAMÍNU SKUPINY B, VITAMÍNU A A STOPOVÝCH PRVKŮ. Nejvíce informací o prospěšných účincích na zdraví lidí máme o zkvašených mléčných výrobcích jogurtového typu, které vznikají působením vybraných mikroorganismů mléčného kvašení. Jejich zdravotní prospěšnost jako první vědecky popsal jeden ze zakladatelů imunologie, Ilja Mečnikov, koncem 19. století. Mléčné kvašení zlepšuje vstřebávání živin. Mikroorganismy však při fermentaci mléka vytvářejí zdraví prospěšné látky, které posilují bariérové funkce střev a chrání tak před patogenními mikroby. Kvašené mléčné výrobky přirozeně obsahují mikroflóru, kterou označujeme jako probiotické mikroby. Probiotické mikroorganismy mají unikátní vlastnosti. Přežívají agresivní prostředí žaludku a mají schopnost přilnout na sliznici střeva a přechodně se zde množit. Velmi zjednodušeně řečeno, posilují obranné reakce těla a tlumí poškozující složky, které by mohly vést k imunopatologickým procesům a onemocnění, dodává prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. Více informací najdete na 20