Čtyři operační programy pořád čekají na evropské peníze

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Čtyři operační programy pořád čekají na evropské peníze"

Transkript

1 měsíčník pro firmy a veřejnou správu prosinec 2 města a obce sestavují rozpočty 6 nákup autobusů na plyn a elektřinu zřejmě podpoří eu 10 rozhovor s Danem Jiránkem, předsedou svazu měst a obcí Čtyři operační programy pořád čekají na evropské peníze ProPlácení evropských dotací do českého státního rozpočtu stále zpomalují čtyři operační programy, kterým úředníci v Bruselu odmítají Posílat Peníze. jan Pacas Euromiliony do nich přestaly téct už v letos v březnu, kdy Evropská komise pro Česko utáhla kohoutky kvůli problémům s kontrolou dotací. Zástupci ministerstva pro místní rozvoj se však domnívají, že se proplácení dotací v těchto programech podaří obnovit do půl roku. Proplácení ze dotace Výdaje předložené k proplacení Evropské komisi ROP Jihovýchod 58,6 % ROP Střední Morava 53,0 % ROP Moravskoslezsko 42,0 % strany Evropské komise je dočasně pozastaveno u dvou Regionálních operačních programů Severozápad a Střední Čechy. U Operačních programů Podnikání a Inovace a Lidské zdroje a zaměstnanost je pozastaveno proplácení pouze v některých oblastech, řekla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková s tím, že u ostatních programů už vše funguje standardně. Celá situace se přitom měla vyřešit už před letními prázdninami. Podle takzvaného Akčního plánu, který byl součástí varovného dopisu z Bruselu, mělo Česko vyřešit problémy v programech do letošního června. Na základě splněných opatření, která byla nastavena v Akčním plánu, obnovila Evropská komise v červenci proplácení finančních prostředků v sedmi operačních programech, vysvětlila Jabůrková. Ve zbývajících deseti trvala náprava déle a jejich problémy museli úředníci řešit s Evropskou komisí individuálně. Mezi nejčastější problémy podle provedených auditů patřily nedostatečně prováděné kontroly a pochybení v oblasti výběru a hodnocení projektů. Nejčastějším problémem na úrovni projektů jsou porušení v oblasti veřejných zakázek, doplnila Jabůrková. Pokračování na straně 5 nízkoemisní zóny? města je nevyužijí Mnoho měst a obcí trápí prašnost, výfukové zplodiny a hluk z dopravy. Řešením mají být už od příštího roku takzvané nízkoemisní zóny. Obce si samy určí oblasti, kam pustí jen určité typy motorových vozidel. Oslovená moravská města ale o této možnosti většinou neuvažují. Problém je například v tom, že řidičům starých aut nemohou zakázat vjezd do centra, protože neexistuje žádná jiná alternativa, kudy mohou jet. Dosud nemáme obchvat města a přes centrum vede jediná páteřní komunikace. Při této situaci je zavedení nízkoemisní zóny nesmyslné a zbytečné. Uvažovat o tom můžeme po vybudování obchvatu, který však město nebude mít dříve než v roce 2025, uvedla například mluvčí Havlíčkova Brodu Alena Doležalová. Podobný problém má i Zlín. Středem města vede frekventovaná komunikace I/49, která nemá objízdné trasy. Z tohoto důvodu nemůžeme vjezd automobilů regulovat, podotkl mluvčí Zlína Zdeněk Dvořák. Některá města zase tvrdí, že zavedení nízkoemisních zón nic nevyřeší. Například Ostrava se rozhodla jít vlastní cestou. Tyto zóny bychom mohli zavést pouze ve středu města a v obvodu Ostrava-Poruba. Vedení Ostravy proto chce využít vlastní viněty, vysvětlila mluvčí města Andrea Vojkovská. Pokračování na straně 4 splněná i nesplněná přání Povedla se spousta menších i větších věcí. Za všechny bych vyzdvihl především jedinečný Tyršův most, který se nám letos podařilo postavit za 116 milionů korun. Kdybych měl vyslovit přání a nehledět přitom na realitu pak bych si pro Přerov přál dálnici. Rok od roku se stavba odkládá, s každým ministrem dopravy se mění termíny realizace. Jinak nás v roce čeká řada investic, které by měly Přerovanům zpříjemnit život ve městě, odpovídá Jiří Lajtoch na otázku, jaká přání se mu jako primátorovi Přerova splnila a jaká má do příštího roku. Splněná i nesplněná přání dalších starostů a primátorů si můžete přečíst na zadní straně Moravského hospodářství. FOTO: Tomáš Škoda Malé obce hospodaří odpovědněji Zadluženost měst a obcí není naštěstí častý jev, o to drastičtější mohou být případy obcí, které svoje dluhy nezvládají. Loni se města zadlužila více než 82 miliardami korun, z toho téměř polovina připadá na Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Více na straně 4 chybějící peníze, bankrot. Tak to dopadá, když se vracejí dotace Porušování smluv, nedodržování termínů a nedostatečná kontrola. V projektech dotovaných z evropských peněz chybují jak žadatelé, tak i úředníci, kteří je mají kontrolovat. Více na straně 5 Developerské projekty na Moravě Mohlo by se zdát, že developerských projektů výrazně ubývá. Výstavba sice není tak viditelná, ale pokračuje. Dnešní developerské projekty jsou trochu jiné jeden dva domy, několik bytových jednotek či podzemní garáže. Více na straně 12 Brněnské veletrhy na prodej Německý většinový vlastník brněnského výstaviště chce prodat akcie a soustředit se na veletržní podnikání v Šanghaji. O odkup podílu má zájem město Brno, které má 34procentní podíl. Podle ředitele Veletrhů Brno Jiřího Kuliše by se v podstatě nic nezměnilo. Více na straně 14 Sledujeme kraje: Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský více na

2 2 příprava rozpočtů prosinec Sestavování rozpočtů: Města se drží při zemi Snižování výdajů u velkých měst a naopak navyšování u některých měst menších. ale ne tak závratné, jak se předpokládalo. tak vypadá příprava rozpočtů na příští rok. Jihlava Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: 842 mil. Kč výdaje: 789 mil. Kč Havlíčkův Brod Přijmy: 418 mil. Kč výdaje: 450 mil. Kč Přijmy: 426 mil. Kč výdaje: 461 mil. Kč Olomouc Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přerov Přijmy: 691,9 mil. Kč výdaje: 691,9 mil. Kč Přijmy: 698 mil. Kč výdaje: 690,8 mil. Kč Bruntál Přijmy: 292,6 mil. Kč výdaje: 292,6 mil. Kč Přijmy: 389,3 mil. Kč výdaje: 389,3 mil. Kč Opava Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: 920 mil. Kč výdaje: 920 mil. Kč Ostrava Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Frýdek-Místek Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: 916 mil. Kč výdaje: 916 mil. Kč Michal Kárný Moravská města je budou schvalovat většinou v prosinci. Na stole už jsou ale předběžné návrhy. Letos je ovlivnila hlavně změna v rozpočtovém určení daní. Kvůli ní si velká města musí utáhnout opasky, menší by si naopak měla přilepšit. I tak jsou ale při sestavování rozpočtu raději opatrná. Po zkušenosti z letošního roku jsme navrhli daňové příjmy spíše konzervativně. Podle vývoje za období leden až září může být totiž výpadek příjmů z daně z přidané hodnoty za celý letošní rok víc než dvacet milionů korun, upozornil například mluvčí Zlína Zdeněk Dvořák. Město pro příští rok počítá s celkovými příjmy v objemu milionů korun a celkovými výdaje ve výši milionů. Rozpočet je tedy navržený jako přebytkový. Nárůst daňových příjmů je v návrhu rozpočtu vyšší oproti loňskému rozpočtu o jedenatřicet milionů korun především díky vyšším odvodům z výherních hracích automatů na základě novely loterijního zákona. Tyto peníze poputují Brno Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Břeclav Přijmy: 424,2 mil. Kč výdaje: 424,2 mil. Kč Přijmy: 491 mil. Kč výdaje: 491 mil. Kč hlavně do oblasti sociální, sportu a kultury, dodal Dvořák. Na vyšší příjmy díky změně v rozpočtovém určení daní nespoléhají ani jiná města. Například Havlíčkův Brod měl podle předběžných odhadů získat o pětadvacet milionů korun víc. To je ale podle představitelů města ne- reálné. Tyto odhady celostátního výnosu se většinou opírají o střednědobý výhled státního rozpočtu a jsou vždy vyšší, než ukazuje skutečnost za aktuální období. Proto Svaz měst a obcí i poradenské společnosti doporučují obcím, aby tyto údaje pro období braly s rezervou a odhady svých Uherské Hradiště Přijmy: 765,5 mil. Kč výdaje: 765,5 mil. Kč Přijmy: 631,8 mil. Kč výdaje: 631,8 mil. Kč rozpočtových příjmů korigovaly a nastavovaly s přiměřenou opatrností, vysvětlila mluvčí Havlíčkova Brodu Alena Doležalová. Dodala také, že tyto příjmy velmi závisí na výkonnosti ekonomiky, spotřebitelské poptávce a důvěře investorů. Staré pravidlo říká, že rozpočtové příjmy Vsetín Přijmy: 505,1 mil. Kč výdaje: 505,1 mil. Kč Přijmy: 425 mil. Kč výdaje: 485 mil. Kč Zlín Přijmy: 1 191,3 mil. Kč výdaje: 1 191,3 mil. Kč Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Zdroj: uvedené obce jsou vždy nejisté a výdaje jisté. Pokud tedy některé město bude rozpočtovat podle těchto odhadů a nastaví si takto i výdaje, s největší pravděpodobností v průběhu roku zjistí, že nemá dostatek zdrojů na zaplacení všeho, co si naplánovalo, upozornila Doležalová. Sen starostů mnoha malých obcí se od Nového roku splní. Někteří to považují za otázku spravedlnosti a zadostiučinění, jiní naopak na změnu doplatí. Podívali jsme se, jaký bude mít dopad novela zákona o rozpočtovém určení daní na města a obce. Díky zákonu by měla města a obce získat ze sdílených daní státního rozpočtu o 12 miliard korun víc. Zatímco dosud získávaly některé obce částku korun na obyvatele, nově bude hodnota tohoto výnosu průměrně na úrovni 9 tisíc korun nebo vyšší. Domnívám se, že změna určitě malým obcím pomůže, míní Josef Ovad, starosta Sloupu v Moravském krasu. Podobně spokojená je starostka Zbraslavi u Brna Jana Valová. Daňová výtěžnost podle nového rozpočtového určení daní by pro naši obec měla nárůst téměř o 30 procent, říká. Pozitivní změny ale přinesou také opatření, která starostům asi radost dělat nebudou. Jde zejména o rušení či omezení některých dotačních titulů. Podle mých informací obce do 500 obyvatel žádný přínos nepocítí, tedy budou na tom vlastně hůř než před schválením rozpočtového určení daní. Proč? Protože v důsledku RUD budou zrušeny některé národní dotační tituly včetně těch nejjednodušších, jako jsou Programy obnovy venkova jednotlivých krajů. V současné době jednají nová krajská zasturozpočtové určení daní nově: pomůže malým obcím? Vliv tzv. úsporného balíčku na RUD nárůst (pokles) příjmů počet obcí < 0 % 62 > 0 % a zároveň < 10 % % a zároveň < 15 % % a zároveň < 20 % % a zároveň < 25 % % a zároveň < 30 % % a zároveň < 35 % % a zároveň < 40 % 398 > 40 % 313 Celkem obcí Zdroj: ministerstvo financí pitelstva o rozpočtech a z informačních toků jsou zprávy hodně nepříznivé nejen pro malé obce, ale pro celý rozvoj venkova, říká starosta Tučína na Přerovsku Jiří Řezníček. Veškeré odhady daňových příjmů jsou navíc zatíženy jedním velkým rizikem, a tím je vývoj ekonomiky. Pokud budou daňové příjmy státu klesat, bude to mít přímý dopad i na obce. A může se stát, že tam, kde si do rozpočtu naplánují utratit nově získané prostředky, spláčou nad výdělkem. Skutečnou výši daňových příjmů totiž žádný starosta dopředu nezná. Největší procentuální zvýšení příjmů mohou zaznamenat městečka mezi pěti a třiceti tisíci obyvateli. U malých obcí skutečně navýšení není razantní. Pokud u obce jako je Záblatí (160 obyvatel) starosta dokázal sehnat dotace v řádu stovek tisíc a pokud by nově takovou možnost neměl, může to pro obec v důsledku znamenat i ztrátu. Právě na to upozorňuje Jiří Řezníček. Například v Olomouckém kraji bylo na Program obnovy venkova v loňském roce alokováno 60 milionů korun. Pro rok je navrženo pouze 15 milionů, což je neskutečně málo. Pro ukázku špatného výhledu venkova je i návrh Moravskoslezského kraje, kde má být částka na Program obnovy venkova snížena na nulu. Tedy do rozvoje venkova nic, říká. Kromě čtyř statutárních měst na změnu v rozpočtovém určení daní doplatí dalších osmapadesát obcí. Většina starostů se však shoduje na tom, že novela rozpočtového určení daní je krok správným směrem. Podařilo se nám výrazně snížit rozdíl v daňových příjmech na jednoho obyvatele mezi největšími městy a nejmenšími obcemi, i ta nejmenší obec tak dostane minimálně korun na jednoho obyvatele, zatímco nyní je minimum korun. Polepší si drtivá většina českých a moravských obcí, řekl Moravskému hospodářství poslanec Petr Gazdík. LK Brno a ostrava hledají milionové úspory, dostanou méně peněz od státu Dvě největší moravská města kvůli novému rozpočtovému určení daní přijdou o miliony korun. Výpadek v rozpočtu na úkor menších obcí kompenzuje Brno a Ostrava různě. Na severu Moravy budou čerpat peníze z externích investičních zdrojů. Můžeme si to dovolit, oproti ostatním velkým městům máme dluh hluboce pod průměrem. Můžeme si tak v době krize pomoct, uvedl náměstek ostravského primátora Tomáš Petřík. Dodal, že na začátku roku 2014 město splatí obligace, čímž se dluh Ostravy ještě sníží o zhruba tři miliardy korun. Máme na to samozřejmě fond, podotkl Petřík. Investice naplánované na příští rok kvůli výpadku v rozpočtu tak v Ostravě odkládat nemusí. Podle Petříka je zákon o rozpočtovém určení daní nastavený špatně. Ostrava je regionální metropole, na kterou je navázáno dalších sedm set tisíc obyvatel. Služby poskytujeme celému regionu. Neumíme rozlišit, jestli je využívají obyvatelé Ostravy nebo okolních obcí. Ani nechceme, prohlásil náměstek ostravského primátora. O nákladech na provoz regionu chce město jednat s Moravskoslezským krajem. Na dopravu přispíváme zhruba sto dvacet milionů korun. A to je jen jedna z oblastí, nastínil Petřík. Mezi největší investiční dopady Dopady oproti platnému RUD Brno 3 % 0,21 mld. korun ostrava 3 % 0,15 mld. korun Zdroj: ministerstvo financí akce v Ostravě bude patřit druhá etapa rekonstrukce městského stadionu, na kterém se každý rok koná prestižní atletická soutěž Zlatá tretra. Uvažujeme také o rekonstrukci fotbalového hřiště na Bazalech. To je ale otázka budoucnosti, nikoliv příštího roku, podotkl Petřík. Nové přerozdělení daní se projeví také v rozpočtu Brna. Podle náměstka brněnského primátora Roberta Kortziana se propad dotkne provozních výdajů i investičních akcí. Nemá to vliv na konkrétní investice, ale na celý rozpočet. Výdaje musíme snížit o dvě stě padesát milionů, z toho padesát milionů je snížení příspěvku na žáky. To se výrazně projeví ve školství. Jinak neumím být konkrétní, řekl Kotzian. Zhruba před měsícem náměstek připustil, že se zřejmě o rok zpozdí začátek rekonstrukce ulic Minská a Horova za více než sto milionů korun. (vv)

3 prosinec inzerce 3 IBM_EVIDENCE RIO_268x374_Moravske hospodarstvi.indd :44

4 4 rozvoj měst a obcí prosinec Malé obce hospodaří odpovědněji Zadluženost Měst a obcí není naštěstí častá, o to drastičtější Mohou být případy obcí, které svoje zadlužení nezvládají. ladislav Koubek Podle údajů ministerstva financí se města a obce loni zadlužily více než 82 miliardami korun. Z toho téměř polovina připadá na největší čtyři města Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Dá se tedy říci, že města, která na obyvatele z daní získávají největší peníze, se svými zdroji nejsou schopna vyjít. V roce 2011 vykázalo zadluženost obcí z celkového počtu obcí, což je méně než polovina (49,5 %) obcí z celkového počtu. Počet zadlužených obcí je poměrně stabi- Dluh velkých měst ČR v Kč na obyvatele (2011) Liberec Praha Ústí nad Labem Olomouc Brno Ostrava Kladno Karlovy Vary České Budějovice Plzeň Hradec Králové Zlín Jihlava Pardubice lizovaný a meziročně došlo k jeho mírnému poklesu (o 23 obcí). V kategorii velkých měst je nejzadluženější Liberec, který dokonce předstihl Prahu. I když Liberci asi nehrozí insolvence, jeho zadlužení je přesto možné hodnotit jako rizikové: pokud by veškeré příjmy z rud město dalo na umoření dluhu, trvalo by to přes dva roky. Liberec se výrazně zadlužil v souvislosti s pořádáním lyžařského mistrovství světa v roce Z moravských měst je nejzadluženější Olomouc, která navíc na rozdíl od Ostravy a Brna disponuje podstatně nižšími příjmy. Celkově je míra zadlužení měst a obcí udržitelná a platí zásada: čím menší obec, tím opatrněji se zadlužuje. Starostové malých vesnic si vzhledem k podstatně menším příjmům ani zadlužování nemohou dovolit. Neměli by z čeho splácet. Podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl zadlužených obcí je možné nalézt v nejnižší velikostní kategorii obyvatel (podíl 20,6 %). Velikostní kategorie obcí nad pět tisíc obyvatel mají podíl obcí vykazujících dluh nad 94 % v každé kategorii. Čím menší obec, tím opatrněji se zadlužuje Existují ovšem i výjimky tou nejznámější je malá obec Prameny na Karlovarsku. Výsledkem špatného hospodaření obce byla nejen exekuce, ale i nezájem místních kandidovat do zastupitelstva. Šestery volby tam byly vypsány zbytečně a až v letošním roce bylo zvoleno nové zastupitelstvo. Není divu: tato malá vesnička dluží asi 90 milionů korun. Ministerstvo financí hospodaření obcí každoročně monitoruje. Neznamená to ovšem, že by zbavilo obce zodpovědnosti za řešení jejich dluhů. V mimořádných případech může dojít k použití výpomoci, nejedná se však o žádné nesystémové, plošné sanování zadlužených obcí. Ministerstvo financí rozhodně dává přednost preventivním opatřením, řekl Moravskému hospodářství mluvčí ministerstva Jakub Haas. Vláda chce posílit prvek zodpovědnosti obcí za hospodaření i v připravované finanční ústavě. Konkrétní podoba návrhu má obsahovat následující pravidla: Celková výše dluhu územněsprávního celku (ÚSC) by neměla překročit 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pravidlo počítá s automatickým korekčním mechanismem. Překročí-li zmíněný poměr 60% hranici, ÚSC ročně sníží své zadlužení postupem stanoveným zákonem. U popsaného korekčního mechanismu je navrhována odložená účinnost od 1. ledna Pokud nesoulad nebude odstraňován, stát ročně zadrží část daňového výnosu ÚSC ve výši požadavku na minimální snižování jeho zadluženosti (tj. ve výši 5 % z rozdílu mezi celkovou výší dosaženého dluhu ÚSC a 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední čtyři roky). Zadržený daňový výnos ÚSC bude možné uvolnit jen ke splacení jeho dluhových závazků. Martin Wagner: chytřejší města využívají data, která mají už dnes přestože v české republice není urbanizační trend výrazný, celosvětově je růst Měst rapidní. zatímco ve Městech žila v roce 2007 polovina světové populace, v roce 2050 už to bude 75 procent. také proto přišla společnost ibm s iniciativou chytřejší Města. její potenciál pro Moravská Města představil její garant obchodní ředitel ibm česká republika Martin Wagner. Co by měla města dělat, aby se stala chytřejšími? Řečeno velmi jednoduše, měla by chytřeji využívat informační technologie, které jim mohou pomoci přetvářet data v hodnotné informace. Jsme přesvědčení, že úspěch městských samospráv, tak jako úspěch jiných organizací, závisí na efektivní správě dat, která jsou dnes všude kolem nás, ale nejsou dostatečně využívána. Chytřejší řešení, o kterých mluvíme, pomáhají městům pochopit, co vše mají k dispozici a jak lépe využít stávající zdroje a data k lepšímu fungování. Například v oblasti dopravy lze díky analýze pohybu vozidel a průběhu dopravy předcházet problémům v dopravě, optimalizovat úroveň oxidu uhličitého v ovzduší, řešit problematiku parkování. Čím dál tím více se do popředí zájmu dostává tzv. e-mobilita, tedy využívání elektrického pohonu vozidel. S tím je velice úzce spojený systém distribuce elektrické energie a platebního systému. U dopravy ale uplatnění informačních technologií zdaleka nekončí. Koncept chytřejších měst se divá do budoucnosti, existují už nějaké konkrétní příklady tzv. chytřejších řešení přímo na Moravě a ve Slezsku? Příkladem uplatnění chytřejších řešení je třeba naše spolupráce s karvinským magistrátem, jehož informatici implementovali řešení pro řízení přístupových práv uživatelů datové sítě správy města a pro elektronické potvrzování vnitřních předpisů. Na Moravě dále spolupracujeme s městy Třebíč nebo Vyškov. Obecně můžu říct, že moravská města mají o koncept chytřejších měst velký zájem. Jak je to s financováním chytřejších měst? Města, která usilují o chytré fungování, mohou k financování některých projektů naplňujících vizi chytřejšího města použít i zdroje strukturálních fondů. V rámci spolupráce s městy nabízí IBM také podporu při získávání prostředků ze zdrojů EU. Pocházíte a žijete v Brně. Bude i to brzy chytřejším městem? Brno vždy patřilo mezi vedoucí města v oblasti strategie a inovací, a pokud neusne na vavřínech, má všechny předpoklady se chytřejším městem a lídrem evropského formátu stát. Jsou zde velice kvalitní univerzity, působí zde řada špičkových technologických firem, mezi nimi i IBM Delivery Center. Město má velké zahraničí renomé a řadu opravdu skvělých pracovníků. Pakliže dokáže chytře využít nadcházející programové období Evropské unie a zaměří se na nové inteligentní systémy využívající stávající infrastrukturu, jsem v tomto ohledu optimista. Martin Wagner obchodní ředitel IBM Česká republika inzerce Na společné cestě S přibývající dopravou obyvatele měst a obcí stále více obtěžuje valivý hluk pneumatik projíždějících vozidel. Snížení dopravního hluku v obytných lokalitách je tak prioritou. Proto Eurovia vyvinula asfaltovou směs s nízkou hlučností VIAPHONE, kterou využívá při pokládkách v obytných zónách se zvýšeným dopravním provozem. NA SPOLEČNÉ CESTĚ nízkoemisní zóny? Města je nevyužijí Dokončení ze strany 1 Řidiči si pak budou muset koupit speciální nálepky bez nich budou mít zákaz vjezdu do centra, ale jen během inverze. Město chce z vybraných peněz podpořit ekologické projekty. Nyní vše záleží na tom, zda tento postup Ostravě povolí ministerstvo financí. Podobně skeptický přístup k zavedení nízkoemisních zón má i Olomouc. Opatření by bylo ve městě málo účinné a hodně byrokratické, zejména po udělení všech výjimek nevidím mnoho nadějí na zlepšení kvality ovzduší, myslí si vedoucí oddělení ochrany ovzduší odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Jitka Pudelová. Jedním z mála měst, které o zavedení nízkoemisních zón uvažuje, je Brno. Máme v plánu vypracovat návrh. Nyní nelze přesně definovat, jakou cestou se město bude ubírat. Schválení zóny Co jsou nízkoemisní zóny Obec si určí, jaké typy motorových vozidel a kam je na své území vpustí. Mají snížit prašnost, množství výfukových zplodin i hluk v obcích. Nízkoemisní zóna bude vytyčena značkami zákazu vjezdu, které budou doplněné podobou emisní plakety, pro kterou omezení platit nebude. Rozdělení plaket bude dané podle toho, jakou hodnotu emisí EURO automobil splňuje. Emisní plakety budou podobné dálničním známkám, cena jedné bude 80 korun. bude v kompetenci zastupitelstva. Předpoklad zpracování projektu je v letech -2016, popsala plány města vedoucí tiskového střediska brněnského magistrátu Soňa Haluzová. I přesto, že to vypadá, že v České republice nízkoemisní zóny jen tak nevzniknou, podle ekologů je to krok správným směrem. Návrh do značné míry vychází z německého osvědčeného modelu, který funguje zhruba pět let a se kterým jsou poměrně dobré zkušenosti, tvrdí Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Podle něj má být ale zavádění zón doprovázené programem na podporu vybavení stávajících vozů dieselovými prachovými filtry. Laicky řečeno, jde o obdobu katalyzátorů, kterými jsou běžně vybaveny vozy s benzínovými motory. Německo takový program zavedlo a osvědčil se, dodal Šuta. Také moravská města nespoléhají jen na zavádění nízkoemisních zón. Například Frýdek- -Místek se zaměřuje na četnější čištění zatížených komunikací, což snižuje množství polétavého prachu. Také provozujeme městskou hromadnou dopravu zdarma, podotkla Jana Matějíková z tiskového oddělení magistrátu ve Frýdku-Místku. MICHaL KárNý Inzerce_Eurovia_60let_Viaphone_132x122.indd 1 11/23/ 3:43:38 PM

5 prosinec dotace 5 Česku zbývá dočerpat pětinu evropských dotací Z téměř osmi set miliard korun vyhrazených pro Česko v evropských operačních programech na toto plánovací období zbývá pětina. Jan pacas S úspěšnými žadateli o dotace se podepsaly smlouvy za celkem 617,9 miliard, což je přes 79 procent celkové alokace. Ze zemí Visegrádské čtyřky je tak Česko na druhém místě hned za Polskem. I když čísla vypadají nadějně, je ale už teď pravděpodobné, že všechny peníze z evropských fondů Česko do konce příštího roku nevyčerpá. Z našich analýz vyplývá, že Česká republika zřejmě přijde o část prostředků z Evropského sociálního fondu, které byly přiděleny Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jehož řídícím orgánem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, vyjádřila se mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Jana Jabůrková. Ztráta programu přitom vznikla tak, že pro rok nedodržel pravidlo n+3 a n+2. V praxi to vypadá tak, že peníze určené na dotace například pro rok 2010 musí být reálně proinvestovány v projektech nejpozději do konce roku. MMR pravidelně sleduje a vyhodnocuje stav čerpání operačních programů, zejména ve vazbě na plnění pravidla n+3 a n+2. V případě, že u některého z operačních programů je identifikováno riziko včasného nevyčerpání přidělených prostředků, navrhuje MMR ve spolupráci s daným řídícím orgánem opatření, která mají preventivní charakter a měla by rizika a možnost jejich reálného naplnění snížit, vysvětlila Jabůrková. I přes všechna opatření však přijde Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost o desetinu peněz určených na rok. Za příští rok bohužel nevyčerpáme všechny peníze. Neutratíme tak až pět miliard korun z celkových padesáti, potvrdil mluvčí programu Hynek Jordán. Čerpat dotace se naopak daří v Operačním programu Doprava. Operační program Doprava dostal k dispozici nejvyšší částky a velmi úspěšně se mu daří je alokovat, konstatovala Eva Racková, partner odpovědný za služby pro veřejnou správu v poradenské společnosti KPMG. Z celkových 146 miliard určených na tento program jsou už nasmlouvané projekty za téměř 118, což je více než 80 procent. Doprava je nejúspěšnější Operační program Doprava je zaměřen na sledování priorit evropského a nadregionálního významu. Výstavba a modernizace sítě TEN-T a sítí navazujících. Obecně rozvoj dálniční sítě a silnic I. třídy, případně výstavba a modernizace regionálních sítí drážní dopravy je společným cílem všech zemí EU, také proto je tento program tak úspěšný, vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Opravdovou hrozbou pro čerpání evropských peněz jsou však programy, kterým ještě nebylo obnoveno proplácení dotací z Evropské unie. Programy totiž fungují tak, že se dotace nejdříve zaplatí ze státního rozpočtu, a pak až si stát žádá o její proplacení. A právě to letos v březnu Evropská komise Česku kvůli problémům s dotacemi zastavila. V pěti programech Komise ještě penězovody zcela neuvolnila. Hrozí tak, že stát bude muset část kontrahovaných projektů zaplatit ze svého rozpočtu. Řešením by mohlo být převedení prostředků z problematických operačních programů do těch, které fungují dobře. Každopádně je třeba jednat rychle, protože období, pro které jsou finanční prostředky alokovány, končí s koncem příštího roku, řekla Racková z KPMG. Pokud se problémy zbývajících programů podaří napravit do konce plánovacího období, nemělo by ale pozastavení dotací zásadně ohrozit český rozpočet. Po přijetí zadržených plateb ihned dochází k jednorázové úhradě do té doby nakumulovaných žádostí o platbu, a dochází tak k jednorázovému převodu prostředků na příjmové účty státního rozpoču. Tím se sníží do té doby vznikající saldo mezi příjmy a výdaji, doplnil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob s tím, že čerpání mohou ohrozit i korekce předepsané některým programům. Na ty se musí vypsat nové projekty, což leckdy není snadné stihnout. Čtyři operační programy pořád čekají na evropské peníze Dokončení ze strany 1 U Operačního programu Doprava (OPD), do kterého začaly opět proudit evropské peníze letos v říjnu, vadily auditorům například vícepráce. U projektů byly identifikovány problémy především v oblasti zadávání víceprací. Kontroloři ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury provedli na rozsáhlém vzorku projektů kontrolu zaměřenou na uvedené problematické oblasti a přijali nápravná opatření, vyjádřil se mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Programu však úředníci v Bruselu předepsali korekce, což znamená, že na určité procento dotací musí vypsat nové projekty. Podobně ale dopadly i ostatní programy, například i Operační program Životní prostředí, kterému Brusel obnovil proplácení dotací ve stejnou dobu jako OPD. Vedení ministerstva životního prostředí o výši korekce vyjednávalo s Evropskou komisí systematicky. Svým aktivním přístupem snížilo původní výši korekce o více než osm procent na současných pět. Považujeme tento výsledek za úspěch našeho společného vyjednávání, uvedl první náměstek ministra životního prostředí Martin Frélich. Nejhůře je na tom z programů, kterým zatím nebylo obnoveno proplácení dotací z EU, Regionální operační program Severozápad. Část jeho vedení zatkli policisté a v programu pomalu dochází peníze. Po zatčení bývalého ředitele Úřadu Regionální rady Pavla Markvarta bylo pozastaveno proplácení veškerých žádosti o platbu. Nyní bylo po konzultacích s národními orgány opětovně uvolněno, uvedla Jana Havlicová, která je pověřená řízením programu a dodala, že bylo možné proplatit jen šest projektů. Další žadatelé musí čekat na výsledky jednání o obnovení financování programu Evropskou komisí. Počkají si nejspíš alespoň půl roku. U všech programů, kterým ještě nebylo obnoveno proplácení dotací, probíhá komunikace s Evropskou komisí. Předpokládáme, že se situaci podaří vyřešit v první polovině roku, až Evropská komise vyhodnotí navrhovaná opatření, odhadla Jabůrková z ministerstva pro místní rozvoj. Oblast podpory Ukončení příjmu žádostí Oprávněný žadatel Alokace Operační program doprava Modernizace a rozvoj železničních tratí, dálnic a silnic uvnitř i vně sítě TEN-T 6/30/2015 Vlastníci / správci dotčené infrastruktury či SŽDC s.o ,5 mil. eur Integrovaný operační program Služby v oblasti sociální integrace 6/30/ Kraje, obce 1283,7 mil. korun Služby v oblasti zaměstnanosti 6/30/ Organizační složky státu v oblasti služeb zaměstnanosti 961,3 mil. korun Zlepšení prostředí v problémových sídlištích Do vyčerpání alokace Obce 4111,8 mil. korun Národní podpora cestovního ruchu Do vyčerpání alokace Organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace 986,7 mil. korun Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Zlepšování podmínek pro vzdělávání na základních školách Nejpozději do Základní školy 4500 mil. korun Individuální další vzdělávání Do vyčerpání alokace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1450 mil. korun Podpora dalšího vzdělávání Do vyčerpání alokace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo životního prostředí 1100 mil. korun Systémový rámec celoživotního učení Do vyčerpání alokace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Česká školní inspekce 3423 mil. korun Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků 12/31/ Ministerstvo práce a sociálních věcí 550 mil. korun Posílení aktivních politik zaměstnanosti 12/31/ Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce ČR 9729,6 mil. korun Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj 6/30/2015 Ministerstvo práce a sociálních věcí, Státní úřad inspekce práce 2699,5 mil. korun Podpora sociální integrace a sociálních služeb 12/31/ Ministerstvo práce a sociálních věcí, kraje 7329,7 mil. korun Podpora sociální integrace romských lokalit 12/31/ Kraje, obce 454,5 mil. korun Regionální operační program Moravskoslezsko Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava 1/9/ Moravskoslezský kraj 248 mil. korun Integrace veřejné dopravy a rozvoj její infrastruktury 1/8/ Obce Havířov a Třinec, Česká dráhy, a.s. 190 mil. korun Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání 1/8/ Moravskoslezský kraj, Vítkovícká střední průmyslová škola a gymnázium, Střední odborná škola Třineckých železáren 130 mil. korun Regionální operační program Jihovýchod Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu silnice a letiště 12/31/ Kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji 1100 mil. korun Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 1/31/ Obce a svazky obcí, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi 500 mil. korun Rozvoj urbanizačních center 12/31/ Statutární města regionu soudržnosti Jihovýchod (Brno, Jihlava), org. zřizované nebo zakládané statutárními krajskými městy 690 mil. korun (Brno, Jihlava), vzdělávací instituce Regionální operační program Severovýchod Rozvoj regionálních center 12/13/ Kraje, obce s více než 50 tis. obyvateli, org. zřizované nebo zakládané kraji a obcemi 2038,3 mil. korun ní volných finančních prostředků na profinancování dotace a rovněž odčerpání dalších peněz z rozpočtu na nutnou spoluúčast při financování těchto projektů. Pro město by bylo mnohem výhodnější, kdyby dostalo celých 40 milionů v rámci splátky za výstavbu Kongresového centra a mohlo s nimi plně disponovat. Jenže to se už nestane, dodal Landsfeld. Mnohem hůř na tom však jsou Turovice na Přerovsku, kde se rozhodli postavit nový domov důchodchybějící peníze nebo bankrot. tak to dopadá, když se vracejí dotace Porušování smluv, nedodržování termínů a nedostatečná kontrola. V projektech dotovaných z evropských peněz chybují jak žadatelé, tak i úředníci, kteří je mají kontrolovat. Za chyby se přitom platí a situace může někdy vyvrcholit i vrácením dotace. Zlínský rozpočet tak například zchudl o osmadvacet milionů korun, které šly na střechu nového Kongresového centra. Kvůli chybám ve smlouvě na veřejnou zakázku snížil správce dotace městu částku, kterou mělo za střechu dostat. Místo plánovaných čtyřiceti milionů tak do městské pokladny putovalo jen dvanáct. O desítky milionů korun město přišlo kvůli chybám předchozího vedení radnice. Tyhle peníze prostě budou chybět, konstatoval náměstek primátora Bedřich Landsfeld, který má na starosti ekonomiku města. Ve Zlíně mají přitom šanci zbývajících osmadvacet milionů využít na jiné projekty. Při jejich realizaci by ale došlo k bloková- ců. Obec skončila s holou stavbou a musí vrátit dotace a zaplatit pokuty za celkem dvaaosmdesát milionů korun. Stavební firma totiž odstoupila od smlouvy poté, co jí starosta Turovic odmítl proplatit vícepráce. Obci hrozí bankrot Neplníme termíny. Celá věc je zatím u krajského soudu a na ministerstvo pro místní rozvoj jsme podali žádost o odpuštění penalizací, postěžoval si turovický starosta Pavel Baďura. Obci, které patří majetek za přibližně šedesát milionů korun, totiž hrozí kvůli vrácení dotace bankrot. O dotace mají strach i v Havířově. Tentokrát dokonce o půl miliardy, kterou město čerpá na stavbu kanalizace. Zhotovitel zakázky nechává většinu práce na subdodavatelích. Ve smlouvě je jasně uvedeno, že subdodávkou lze řešit maximálně třicet procent objemu zakázky. Donesly se mi ale informace, které hraničí se stoprocentní jistotou, že subdodavatelé dělají dokonce sto procent všech zemních prací, upozornil havířovský radní Leoš Lukaštík s tím, že podle jeho informací už ministerstvo životního prostředí vyhlásilo na projekt audit. Chyb se dopouští ale i úředníci, kteří mají rozdělování dotací kontrolovat. ROP Moravskoslezsko tak například hrozí, že bude muset vrátit 90 milionů z dotací na opravu ulice ve Frýdku-Místku. Ty byly podle auditorů z Národního kontrolního úřadu (NKÚ) rozděleny neoprávněně. Celkem kontroloři vytkli programu dotace za 157 milionů. Příčinou neoprávněně proplacených výdajů bylo z více než 99 procent porušení zákona o veřejných zakázkách při výběru dodavatelů, zdůvodnil člen NKÚ Jiří Kalvoda. Zatím však není jasné, kdo by měl dotace vracet, jestli kraj, nebo ministerstvo financí, které projekty označilo za bezchybné.

6 6 kraje prosinec Nákup autobusů na plyn a elektřinu zřejmě podpoří Evropská unie příspěvek na nové autobusy poháněné plynem nebo elektřinou mohou získat Moravskoslezský, JihoMoravský a Ústecký kraj. a to prostřednictvím Miliardové výzvy na takzvanou alternativní dopravu. veronika vindišová Výběr krajů vychází z požadavku Evropské komise, která chce soustředit podporu na regiony s výrazně zhoršeným ovzduším. Vybírali jsme je na základě analýzy kvality ovzduší, kterou jsme provedli v různých regionech České republiky, infor- moval mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Podpora alternativní dopravy je novinkou operačního programu Životní prostředí. Získat podporu na veřejnou dopravu, nejlépe ekologickou, je jinak možné z několika regionálních operačních programů. Jejich prvořadým cílem je ale podpora FOTO: DPO dopravní obslužnosti, nikoliv zlepšení kvality ovzduší, jako je tomu v případě operačního programu Životní prostředí, podotkl Vitík. Dopravní podnik města Brna o plánu na uvolnění peněz na alternativní dopravu ví. Nebyla ale zatím zveřejněna výzva, takže neznáme konkrétní podmínky. Pokud budou takové, že je budeme moci splnit, určitě se pokusíme peníze z fondů získat, řekla Linda Škrancová, mluvčí brněnského dopravního podniku. Ten už má vypracovaný projekt na částečnou plynofikaci vozového parku. Domníváme se, že přechod na alternativní pohony je do budoucna nevyhnutelný z pohledu ekonomického i ekologického, doplnila Škrancová. V polovině příštího roku? Peníze se pokusí získat také Dopravní podnik Ostrava. Jakmile ministerstvo životního prostředí vyhlásí výzvu, zažádáme o dotaci až na sto padesát autobusů s pohonem na plyn. Znamenalo by to pro nás razantní obměnu vozového parku. Měli bychom více nízkopodlažních vozů a navíc by kleslo stáří autobusů na zhruba šest let, řekl mluvčí ostravského dopravního podniku Miroslav Albrecht. V Ostravě mají zájem také o elektroautobusy. Máme s nimi dobré zkušenosti, proto chceme jejich počet zvýšit, doplnil Albrecht. Pokud monitorovací výbor operačního programu Životní prostředí návrh na zařazení nové výzvy schválí, zahájí ministerstvo strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). Teprve po jeho skončení bude návrh odeslán ke schválení do Evropské komise, která se musí vyjádřit do devadesáti dnů, upozornil Vitík. Podle něj je možné, že ministerstvo vyhlásí výzvu pro podání žádostí ještě před definitivním schválením návrhu na začlenění alternativní dopravy do operačního programu. Rozhodnutí o poskytnutí dotace může být vydáno až poté, co evropská komise definitivně potvrdí tuto změnu. To lze předpokládat zhruba v polovině příštího roku, uzavřel. Jihomoravský kraj nemá územní plán, komplikuje se stavba dálnic Jihomoravský kraj stále nemá schválené Zásady územního rozvoje (ZÚR), nejvyšší správní soud je zrušil. To komplikuje situaci nejen Ředitelství silnic a dálnic, ale také městům a obcím. Bez schváleného územního plánu kraje nemůže začít stavba dálnic a rychlostních silnic, které mají celostátní význam. Patří mezi ně například rychlostní silnice R43 nebo R52. Jihomoravský kraj podal proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ústavní stížnost. Nově zvolený krajský radní pověřený územním plánováním Antonín Tesařík se chce s vedením obcí sporné body R43 (Brno Moravská Třebová) R52 (Brno Mikulov, napojení na Vídeň) tangenty u Brna hozápadní tangentu vedoucí přes Brno. Pokud mají dopravní stavby obce zahrnuté v územních plánech, mohou podle Tesa- říka pokračovat v jejich realizaci. Například na některých úsecích rychlostní silnice R52 Ředitelství silnic a dálnic pracuje už od roku Příprava dopravních staveb jako dálnic a vysokorychlostních silnic totiž trvá i deset let, řekl Tesařík. Dodal, že zásady územního rozvoje byly zpracovány tak, aby byly v souladu s územními plány obcí. Mým úkolem bude podívat se na to, co nám uložil Nejvyšší správní soud, přiblížil Tesařík. Zásady územního rozvoje zrušil soud v červnu. Třinácti obcím a třinácti jednotlivcům se nelíbilo, jakým setkat a územní plán kraje prodiskutovat. Začnu co nejrychleji pracovat na zadání nových zásad územního rozvoje. Je zapotřebí udělat revizi míst, kde došlo ke střetu, a hledat řešení, které bude ve shodě s představami obcí. Chápu, že obyvatelé, kteří jsou zatíženi dopadem hluků a emisí, se bojí dopadů nových dopravních staveb, nastínil Tesařík, co chce v nové funkci udělat jako první. Mezi klíčové dopravní stavby, které se musí postavit, zařadil takzvanou Hitlerovu dálnici - silnicí R43 přes sídliště Bystrc, rychlostní silnici R52 a jihovýchodní a jizpůsobem bylo řešené trasování rychlostních silnic R43 a R52. A také způsob, jakým kraj zásady schvaloval. Podle soudu kraj dostatečně nezhodnotil dopad jednotlivých dopravních staveb na životní prostředí. Nelíbilo se mu nakonec ani trasování samotné R43, které nerespektuje posudek EIA navrhující vést silnici více na západ. Neschválený územní plán kraje komplikuje podle právníka nespokojených obcí Pavla Černého realizaci takzvaného nadmístního, případně celostátního významu. Obce a města mohou realizovat pouze takové stavby, které jsou v souladu se zákonem vymezeny v jejich územních plánech. Jedná se o dálnice či rychlostní silnice, takže ty při neexistenci ZÚR v územních plánech obcí vymezovat nelze. Proto je nelze ani povolovat a realizovat, myslí si Černý. Zrušení zásad územního rozvoje zdržuje realizaci velkých dopravních staveb regionálního a nadregionálního významu také podle Věry Hoderové, která je pověřená řízením brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic. Nemá však vliv na přípravu menších investičních staveb a oprav. Zrušení také nedopadá na stavby, které již mají vydáno územní rozhodnutí, případně stavební povolení a jsou tedy v souladu s územními plány měst a obcí, v nichž se nacházejí. Pro přípravu menších staveb je rozhodující, zda je jejich příprava v souladu s územními plány měst a obcí. Pokud ano, lze v přípravě pokračovat, jinak musí čekat na úpravu plánů, uvedla Hoderová. (vv) na zlínsku opraví silnice. přijdou na půl miliardy Jízda beze strachu, že na výmolech zničí tlumiče, čeká na řidiče, kteří zamíří po silnici z Ústí u Vsetína do Hovězí nebo z Osíčka do Komárna. Tyto silnice jsou totiž dvě z deseti, jejichž rekonstrukci schválili radní Zlínského kraje. Opravy a nový asfalt přijdou na více než půl miliardy korun. Schválené investice se týkají silnic druhé třídy. Jde vesměs o velmi významné silniční tahy, které denně používají tisícovky řidičů a které jsou v určitých úsecích v nevyhovujícím až havarijním stavu. Všechny rekonstrukce, které odstraní tyto nedostatky, by měly začít během jara a léta příštího roku, uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Jaroslav Drozd, zodpovědný za oblast dopravy. S tím souhlasí i Bronislav Malý, šéf Ředitelství silnic Zlínského kraje, které projektovou žádost na opravu silnic zlínským radním předložilo. Dokončení všech těchto investic předpokládáme do konce roku 2014, doplnil. Nový koberec tak čeká i na tři kilometry silnice mezi Horním Lapačem a Fryštákem, v Luhačovicích opraví dokonce i most. Dělníci zrekonstruují i silnice na Vsetínsku, Uherskohradišťsku a Kroměřížsku. Celkové náklady se vyšplhají na téměř 577 milionů korun. Sedmdesát procent ceny ale pokryjí evropské dotace. Ředitelství silnic Zlínského kraje v maximální možné míře využívá každé z vyhlášených výzev pro předkládání projektů ucházejících se o dotace v rámci ROP. Dosud všechny námi předložené projekty byly Regionální radou regionu soudržnosti Střední Morava vyhodnoceny jako kvalitní a na všechny byly podepsány smlouvy, dodal Malý. (jp) na vysočině budou vědci zkoumat přenos energií i biomasu Snižování energetické náročnosti, materiálové inženýrství a využití biomasy. To jsou jen některé oblasti, kterými se budou zabývat vědci v novém vědeckotechnologickém parku a centru pro transfer technologií (VTP a CTT Vysočina). To roste v průmyslové zóně v Jihlavě, na dohled od dálnice D1, a do dvou let nabídne malým a středním firmám s vysokým inovativním potenciálem plně vybavené kancelářské zázemí a nejmodernější laboratoře a testovací prostory v Evropě. Projekt VTP a CTT Vysočina patří mezi nejkvalitnější české projekty VTP. Vznikl ve spolupráci s relevantními pracovišti vědy a výzkumu, a proto očekávám jeho značný přínos nejen v rámci kraje Vysočina a České republiky, ale i v rámci mezinárodní spolupráce VTP, přiblížil význam centra prezident Společnosti vědeckotechnických parků Pavel Švejda. V centru si může pronajmout zázemí každá firma a společnosti už projevují zájem. Koncepce centra jim totiž umožní spolupracovat s vědci z akademické sféry a využít výsledky jejich výzkumu a know-how. Cílem centra transferu technologií je propojit vědecké týmy z akademické sféry s komerčními firmami tak, aby dosažené výsledky našly uplatnění i v praxi, potvrdil člen rady a vedoucí vědeckého týmu CTT Vysočina Pavel Burget a dodal, že v CTT bude několik laboratoří, z nichž každá bude zaměřena na jinou oblast výzkumu. Mezi ně bude patřit například laboratoř pro optimalizaci a regulaci spotřeby energií nebo laboratoř pro výzkum biomasy. Kromě prostor pro výzkum nabídne centrum i podnikatelský inkubátor, který má formou zvýhodněných služeb podpořit vznik a růst nových podniků. Aby se do něj ale mohla firma přihlásit, musí splňovat definice malého a středního podniku a předložit podnikatelský záměr, který odpovídá zaměření centra. I malé a střední firmy si již uvědomují nezbytnost inovačního procesu pro posílení konkurenceschopnosti, a proto je vznik takových center, která vytvářejí podmínky pro sdílení nákladů, více než vítaný, dodal technický ředitel výrobce letadel Jihlavan Luboš Kameník. Za projektem VTP a CTT, který přijde na bezmála 400 milionů korun, stojí Energoklastr, sdružení dvaceti spolupracujících podniků v oblasti inovací. Ten za centrum zaplatí 100 milionů, zbývalé tři čtvrtiny se zafinancují z Operačního programu Podnikání a Inovace. Drahý projekt však nepomůže jen firmám. VTP a CTT Vysočina nám zároveň pomůže zvýšit zaměstnanost v kraji, vysvětlil náměstek hejtmana kraje Vysočina Libor Joukl. V centru vznikne více než 50 pracovních míst a dalších 200 pozic vytvoří spolupracující firmy. (jp)

7 prosinec příprava rozpočtů 7 komerční prezentace Finanční stabilita měst a obcí je důležitá i pro banky Financování měst a obcí je pro řadu bank v České republice známou a dobře uchopitelnou oblastí. Od počátku minulého roku můžeme u peněžních ústavů sledovat opětovné oživení zájmu pomáhat městům a obcím s realizací jejich investic. Přes ochotu bankovního sektoru financovat města a obce však lze pozorovat velmi rozdílné reakce jednotlivých bank na některé veřejné zakázky. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli oslovit Komerční banku a shrnout její doporučení v oblasti základního koncepčního řízení. Zde vám je přinášíme: Udržení kladného přebytku běžného rozpočtu. 1 Běžný rozpočet je ta část rozpočtu, ve které lze uplatňovat aktivní finanční politiku prostřednictvím řízení příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Na straně běžných příjmů jde o mobilizaci rezerv v příjmech, jakými jsou koeficient daně z nemovitosti, poplatky za svoz komunálního odpadu, provozní dotace pro dopravní podniky vlastněné městy apod. Na straně výdajů je pak třeba sledovat jejich adekvátní redukci, která většinou dopadne negativně na sociální politiku obce, na dotace pro volnočasové aktivity občanů a jiné. Budování rozumné úrovně finančních rezerv pro 2 budoucí, především investiční, potřeby. Aktivní řízení dluhové 3 služby včetně řízení úrokových nákladů. Při rozhodování o nových investičních úvěrech je nutno vzít v úvahu stávající zadluženost obce včetně splátek nového úvěru. Dobrým vodítkem pro určení optimálního zadlužení je ukazatel krytí dluhové služby, tzn. poměr přebytku běžného rozpočtu k roční dluhové službě. Tento poměr by měl v případě měst a obcí dosahovat minimální hodnoty 1,2. V případě částečného splácení dluhové služby z fondů EU je nutno ukazatel modifikovat následovně: (přebytek běžného rozpočtu + EU dotace) / roční dluhová služba. Minimální hodnota by v tomto případě měla být opět 1,2. S ohledem na dlouhodobost investičních úvěrů, které přesahují v případě měst a obcí i horizont 15 let, je nutné také aktivní řízení úrokových nákladů. Pohyblivá úroková sazba je sice levnější než fixní, na druhou stranu však představuje riziko nekontrolovatelného růstu úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu. Vhodným doplňkem úvěru jsou v tomto případě takzvané zajišťovací instrumenty, které umožňují aktivně řídit úrokové náklady. Například Komerční banka nabízí vedle těchto standardních zajišťovacích instrumentů také strukturovanou sazbu, která umožňuje kdykoli přejít ze sjednané pohyblivé sazby na sazbu pevnou, a to bez jakýchkoli poplatků. Správná prioritizace investic a řízení rozvojo- 4 vých konceptů v jednotlivých rozpočtových oblastech spolu se správným rozložením investic v čase podle schopnosti jejich financování. Správná volba parametrů 5 úvěru, tedy délky doby čerpání podle předpokládaného vývoje harmonogramu výstavby a vyplacení dotace a doby splácení úvěru podle schopnosti rozpočtu unést roční dluhovou službu. Ideálním způsobem financování je kombinace revolvingového úvěru s postupně spláceným úvěrem. Po dobu výstavby umožňuje revolvingový úvěr opakované čerpání a splácení na základě reálné rozestavěnosti projektů a platebního kalendáře města. Zůstatek revolvingového úvěru je pak překlopen do dlouhodobě spláceného úvěru. Splátky tohoto úvěru, a tím i jeho finální splatnost, by měly být odvozeny od schopnosti generovat vlastní zdroje v rámci běžného rozpočtu na pokrytí celkové dluhové služby (viz výše uvedený ukazatel krytí dluhové služby). Správná volba produktu 6 dluhového financování a zajištění z něho vyplývajících rizik. Krátkodobý revolvingový úvěr či kontokorentní úvěr k překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu (není určen k doplnění chybějících příjmů v důsledku poklesu daňových příjmů). Překlenovací úvěr musí být volen v přiměřeném objemu ve vztahu k celkovým provozním příjmům rozpočtu. Odkup pohledávek s postihem nebo bez postihu na postupitele (dodavatele díla) k financování jednotlivých projektů s maximálně střednědobým horizontem splatnosti pohledávek. Klade nároky na právní řešení smlouvy o dílo, které takové postoupení pohledávek umožňuje. Dlouhodobý investiční úvěr se splatností 10 až 20 let. Program PONTE II produkt Komerční banky kombinuje zmíněný revolvingový úvěr s dlouhodobým investičním úvěrem (využitelný nejen pro investice s EU dotacemi). Zajištění pohyblivých úrokových sazeb řízení úrokových nákladů; například: tzv. swapové operace pro již existující úvěry; strukturované sazby pro nové úvěry (způsob fungování je popsán výše v textu); zajištění kurzových rizik (využíváno spíše výjimečně, a to u linek poskytovaných Evropskou investiční bankou). Závěrem Chtějí-li být města a obce i nadále atraktivními klienty pro bankovní sektor, můžeme jen doporučit osvojení si výše popsaných pravidel a instrumentů koncepčního řízení. Municipality by však kromě toho měly také dbát na budování vyváženého partnerského vztahu se svou financující bankou, která jim mnohdy může nejen poskytnout samotné financování či jiný vhodný produkt, nýbrž jim v případě své erudovanosti dokáže nabídnout tak potřebné rady a doporučení. Domníváme se, že právě při takto vyváženém dvoustranném vztahu si může mnoho obcí a měst ušetřit čas a finanční prostředky spojené s přípravou a realizací svých investic. inzerce KB PT municipality bily 268x185 moravskehospodarstvi 06.indd :18

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky. Dny malých obcí Vyškov, Praha

Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky. Dny malých obcí Vyškov, Praha Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky Dny malých obcí Vyškov, Praha 1. a 3. listopadu 2011 Malé obce plní základní funkce ÚSC Zajišťování výkonu přenesené působnosti - rostoucí mandatorní

Více

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007 JJ Mois Année Nové nástroje KB pro financování municipáln lních projektů III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje Hotel Praha, 11. 12. 2007 Ing. Květoslava Botková vedoucí KB EU POINT

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Bilance příjmů a výdajů za rok 2012 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2012 bylo schodkové se saldem

Více

Návrh novely rozpočtového určení daní

Návrh novely rozpočtového určení daní Návrh novely rozpočtového určení daní Nový model sdílených daní pro obce Ministerstvo financí ČR červen 2011 Přehled daňových příjmů statutárních měst a Prahy v roce 2010 - skutečnost (včetně motivačních

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize

Více

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Představení Národního spolku pro elektromobilitu a podporu moderních technologií Současná podpora v období 2007 2013 Návrhy na roky 2014-2020 Založen starostou spolku

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ 2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Tab. 1 - OTEVŘENÉ VÝZVY V OP DOPRAVA Řídící orgán OP Doprava harmonogram naleznete na http://www.opd.cz/cz/informace-pro-zadatele Tab. 2 - OTEVŘENÉ VÝZVY

Více

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE Rozpočet a finanční vize měst a krajů 2009 Praha, 24.9.2009 Jan Hanuš Municipality a programy veřejné podpory Komerční banka AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ

Více

Hospodaření obcí a nové investice

Hospodaření obcí a nové investice Hospodaření obcí a nové investice Komerční banka, a.s. 41. Den malých obcí 27.2. 2014 Prostějov 4.3. 2014 Praha Vývoj ekonomiky ČR a hospodaření obcí Do roku 2008 stabilní prostředí - ekonomický růst,

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Zastupitelstvo obce Horní Vltavice schválilo dne l8. 5. 2OOO podle ustanovení 36 odst. l., písmeno f/ zákona č. 367/l99O., schválilo tuto vyhlášku:

Zastupitelstvo obce Horní Vltavice schválilo dne l8. 5. 2OOO podle ustanovení 36 odst. l., písmeno f/ zákona č. 367/l99O., schválilo tuto vyhlášku: Obec Horní Vltavice Obecně závazná vyhlášky č. 3/OO o fondu rozvoje bydlení Zastupitelstvo obce Horní Vltavice schválilo dne l8. 5. 2OOO podle ustanovení 36 odst. l., písmeno f/ zákona č. 367/l99O., schválilo

Více

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Možnosti financování dopravních sítí ČR Ing. Karel Havlíček Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Představení SFDI Právnická osoba zřízená platnou legislativou ČR Výbor SFDI je jmenován Vládou

Více

I. Hlavní město Praha celkem

I. Hlavní město Praha celkem I. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2011 schodkem v celkové výši 1 970 372,78 tis. Kč. Na tomto výsledku se podílí

Více

Dotace a úvěr jak na to?

Dotace a úvěr jak na to? Dotace a úvěr jak na to? Bankovní produkty a finanční instrumenty pro výzkum, vývoj a inovace Praha 30.11.2009 KB Finanční nástroje Hypoteční úvěr Kreditní karta pro podnikatele Profi úvěr FIX menší a

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

III. setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Hotel Jezerka, Seč, 4. 12. 2007

III. setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Hotel Jezerka, Seč, 4. 12. 2007 JJ Mois Année Nové nástroje KB pro financování municipáln lních projektů III. setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Hotel Jezerka, Seč, 4. 12. 2007 Ing. Květoslava Botková vedoucí KB EU POINT

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

VYHLÁŠKA MĚSTA NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ. o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Nového Města na Moravě

VYHLÁŠKA MĚSTA NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ. o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Nového Města na Moravě VYHLÁŠKA MĚSTA NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Nového Města na Moravě Městské zastupitelstvo schválilo na základě 36 odst. 1 písm.

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014 Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014 Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2010 2014 Ekonomický odbor Krajského úřadu Karlovarského

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů Čistá mobilita z pohledu MŽP Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů Obsah: 1) Čistá mobilita a důvody pro její podporu 2) Čistá mobilita a národní

Více

V Y H L Á Š K A č. 1/2000

V Y H L Á Š K A č. 1/2000 V Y H L Á Š K A č. 1/2000 o vytvoření a použití účelových prostředků na opravy a modernizaci bytového fondu na území obce ZÁBOŘÍ. Obecní zastupitelstvo obce Záboří schválilo dne 2.června 2000 na základě

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví města. Žamberk

Nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví města. Žamberk Zpracováno dne 6. 9. 2014 Nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví města Žamberk Obsahuje: Navržení pravidel sestavování rozpočtů města s ohledem na rizika, příležitosti a dlouhodobou

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014 Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí Ministerstvo financí červen 2014 Obsah 1. Výsledky hospodaření obcí za rok 2013 2. Rozpočtové určení daní od roku 2013 3. Kritérium počet dětí MŠ a žáků

Více

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený

Více

Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014. I. část

Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014. I. část Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014 Ekonomický odbor Krajského úřadu Karlovarského kraje přistoupil k aktualizaci Rozpočtového výhledu Karlovarského kraje. Platný

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn Č.j.: 15450/2008-72 Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna

Více

Budoucnost evropských dotací 2014 2020

Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Tomáš Vacenovský GRANTIKA České spořitelny, a.s. Den malých obcí, Vyškov, 1. března 2012 Osnova prezentace 1. VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY 1.1. Časový harmonogram 1.2. Návrh

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Čl. 4 Výběrové řízení

Čl. 4 Výběrové řízení MĚSTO TŘEBOŇ V Y H L Á Š K A vytvoření a použití účelových prostředků " Fondu rozvoje bydlení na území města Třeboně ". -------- Městské zastupitelstvo Třeboň schválilo na základě 14, odst. 1, písmeno

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

KB spolehlivý partner municipalit

KB spolehlivý partner municipalit KB spolehlivý partner municipalit 43. Den malých obcí Praha 10.3.2015 Municipality - Přístup Komerční banky Municipality - nejstabilnější a nejméně rizikové subjekty v ČR z pohledu financování Vývoj hospodaření

Více

TRENDY EVROPSKÉHO STAVEBNICTVÍ KONFERENCE 20. 10. 2015

TRENDY EVROPSKÉHO STAVEBNICTVÍ KONFERENCE 20. 10. 2015 TRENDY EVROPSKÉHO STAVEBNICTVÍ KONFERENCE 20. 10. 2015 STAVEBNICTVÍ V ČR Ing. Václav Matyáš prezident SPS v ČR 1 2 Bytová výstavba 1989 2014 3 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

Integrované územní investice

Integrované územní investice Integrované územní investice Konference IOP a IROP: Úspěchy a nové cíle Pardubice, 24. 9. 2014 2 ITI čl. 36 Obecného nařízení (kapitola Územní rozvoj) V případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní

Více

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008 obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní

Více

Pohled UniCredit Bank na financování brownfields

Pohled UniCredit Bank na financování brownfields Pohled UniCredit Bank na financování brownfields Únor 2011 Martin Horák, úvěrový specialista, Firemní klientela, Regionální centrum Brno III Martin Potůček, konzultant Evropského kompetenčního centra Brno

Více

FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU

FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU ENERGETIKA A DOPRAVA VE MĚSTECH FINANCE A CHYTRÁ ŘEŠENÍ Národní síť zdravých měst Praha, 25. května 2010 2 FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A

Více

dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha

dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha Financování a poradenství pro projekty dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha 10.6.2008 Obsah Co C mohu od banky vyžadovat? Jak sladit dotaci s úvěrem? Jak

Více

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o.

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. Ambiciózní akční plán, který řeší ovzduší ve městě J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. OBSAH 1. Strategie

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 11. zasedání zastupitelstva města dne: 12. 12. 2013 Bod pořadu jednání: Návrh rozpočtu statutárního města Liberec a řízených organizací na rok 2014 a návrh plánu

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

AKTUALITY výpočty daňových příjmů na rok 2008 včetně výhledu 2009 emailem nebo poštou strategické plány rozvoje racionalizace organizací zřizovaných

AKTUALITY výpočty daňových příjmů na rok 2008 včetně výhledu 2009 emailem nebo poštou strategické plány rozvoje racionalizace organizací zřizovaných AKTUALITY výpočty daňových příjmů na rok 2008 včetně výhledu 2009 emailem nebo poštou strategické plány rozvoje racionalizace organizací zřizovaných městy ekonomické a projektové poradenství, rozbory a

Více

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS. Praha, 21. 6. 2011

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS. Praha, 21. 6. 2011 FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS Praha, 21. 6. 2011 VÝHODY (PŘEDPOKLADY) SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO SEKTORU JAKO INVESTORŮ Množství energeticky

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2015 2017

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2015 2017 Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2015 2017 000 Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2015 2017 Ekonomický odbor Krajského úřadu Karlovarského

Více

Cesta ke SMART regionu Ing. Tomáš Kotyza Ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 16. 6. 2014

Cesta ke SMART regionu Ing. Tomáš Kotyza Ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 16. 6. 2014 Cesta ke SMART regionu Ing. Tomáš Kotyza Ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 16. 6. 2014 Zavedli jsme jsme systém environmentálního řízení řízení a auditu Východisko: Obyvatelé Moravskoslezského

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Analýza finanční situace obce Chýně

Analýza finanční situace obce Chýně Analýza finanční situace obce Chýně Příjmy a 2012 Příjmy byly pro účely této analýzy rozděleny na příjmy pravidelné (pravidelně se opakující, většinou přicházející ze státního rozpočtu), nepravidelné (nahodilé,

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad Závěrečná zpráva 1. 3. 2013 1 Manažerské shrnutí Projekt Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem realizovaného

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 Zdůvodnění změn dle článku 33 a 93 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 1/10 Obsah ZMĚNA V DŮSLEDKU AUTOMATICKÉHO

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Seminář pro žadatele OPPS ČR-PR 2007 2013 Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji

Seminář pro žadatele OPPS ČR-PR 2007 2013 Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji Martin Radvan červen 2012 Kompetence MSK v oblasti podpory podnikání -Tvorba strategických dokumentů pro území kraje -Vyjednávání optimálních podmínek s ČR (EU)

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C I N F O R M A C E pro jednání zastupitelstva města dne 28. 5. 2015 Aktualizace protikorupční strategie statutárního města Liberec Předkládá: Zpracoval: PhDr.

Více

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011 Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel Praha, 1.3.2011 OHLÉDNUTÍ ZPĚT Vývoj stavebnictví v roce 2010 potvrzuje pokračování trendu roku 2009 Celoroční výsledek 2010 je nejhorší od

Více

Podpora inovací v elektronické výrobě

Podpora inovací v elektronické výrobě Podpora inovací v elektronické výrobě Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 13. března 2012 Český elektrotechnický průmysl: Jak jsme na tom? Agenda 1. Operační program Podnikání

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

KB EU POINT. Konference Regionservis Mariánské Lázně

KB EU POINT. Konference Regionservis Mariánské Lázně KB EU POINT Konference Regionservis Mariánské Lázně 13.3.20083 Obsah Služby KB EU POINT Úsporné způsoby financování projektů, granty k úvěrům Diskuze 2 Regionservis, Mariánské Lázně, 13.3.2008 3 Regionservis,

Více