Čtyři operační programy pořád čekají na evropské peníze

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Čtyři operační programy pořád čekají na evropské peníze"

Transkript

1 měsíčník pro firmy a veřejnou správu prosinec 2 města a obce sestavují rozpočty 6 nákup autobusů na plyn a elektřinu zřejmě podpoří eu 10 rozhovor s Danem Jiránkem, předsedou svazu měst a obcí Čtyři operační programy pořád čekají na evropské peníze ProPlácení evropských dotací do českého státního rozpočtu stále zpomalují čtyři operační programy, kterým úředníci v Bruselu odmítají Posílat Peníze. jan Pacas Euromiliony do nich přestaly téct už v letos v březnu, kdy Evropská komise pro Česko utáhla kohoutky kvůli problémům s kontrolou dotací. Zástupci ministerstva pro místní rozvoj se však domnívají, že se proplácení dotací v těchto programech podaří obnovit do půl roku. Proplácení ze dotace Výdaje předložené k proplacení Evropské komisi ROP Jihovýchod 58,6 % ROP Střední Morava 53,0 % ROP Moravskoslezsko 42,0 % strany Evropské komise je dočasně pozastaveno u dvou Regionálních operačních programů Severozápad a Střední Čechy. U Operačních programů Podnikání a Inovace a Lidské zdroje a zaměstnanost je pozastaveno proplácení pouze v některých oblastech, řekla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková s tím, že u ostatních programů už vše funguje standardně. Celá situace se přitom měla vyřešit už před letními prázdninami. Podle takzvaného Akčního plánu, který byl součástí varovného dopisu z Bruselu, mělo Česko vyřešit problémy v programech do letošního června. Na základě splněných opatření, která byla nastavena v Akčním plánu, obnovila Evropská komise v červenci proplácení finančních prostředků v sedmi operačních programech, vysvětlila Jabůrková. Ve zbývajících deseti trvala náprava déle a jejich problémy museli úředníci řešit s Evropskou komisí individuálně. Mezi nejčastější problémy podle provedených auditů patřily nedostatečně prováděné kontroly a pochybení v oblasti výběru a hodnocení projektů. Nejčastějším problémem na úrovni projektů jsou porušení v oblasti veřejných zakázek, doplnila Jabůrková. Pokračování na straně 5 nízkoemisní zóny? města je nevyužijí Mnoho měst a obcí trápí prašnost, výfukové zplodiny a hluk z dopravy. Řešením mají být už od příštího roku takzvané nízkoemisní zóny. Obce si samy určí oblasti, kam pustí jen určité typy motorových vozidel. Oslovená moravská města ale o této možnosti většinou neuvažují. Problém je například v tom, že řidičům starých aut nemohou zakázat vjezd do centra, protože neexistuje žádná jiná alternativa, kudy mohou jet. Dosud nemáme obchvat města a přes centrum vede jediná páteřní komunikace. Při této situaci je zavedení nízkoemisní zóny nesmyslné a zbytečné. Uvažovat o tom můžeme po vybudování obchvatu, který však město nebude mít dříve než v roce 2025, uvedla například mluvčí Havlíčkova Brodu Alena Doležalová. Podobný problém má i Zlín. Středem města vede frekventovaná komunikace I/49, která nemá objízdné trasy. Z tohoto důvodu nemůžeme vjezd automobilů regulovat, podotkl mluvčí Zlína Zdeněk Dvořák. Některá města zase tvrdí, že zavedení nízkoemisních zón nic nevyřeší. Například Ostrava se rozhodla jít vlastní cestou. Tyto zóny bychom mohli zavést pouze ve středu města a v obvodu Ostrava-Poruba. Vedení Ostravy proto chce využít vlastní viněty, vysvětlila mluvčí města Andrea Vojkovská. Pokračování na straně 4 splněná i nesplněná přání Povedla se spousta menších i větších věcí. Za všechny bych vyzdvihl především jedinečný Tyršův most, který se nám letos podařilo postavit za 116 milionů korun. Kdybych měl vyslovit přání a nehledět přitom na realitu pak bych si pro Přerov přál dálnici. Rok od roku se stavba odkládá, s každým ministrem dopravy se mění termíny realizace. Jinak nás v roce čeká řada investic, které by měly Přerovanům zpříjemnit život ve městě, odpovídá Jiří Lajtoch na otázku, jaká přání se mu jako primátorovi Přerova splnila a jaká má do příštího roku. Splněná i nesplněná přání dalších starostů a primátorů si můžete přečíst na zadní straně Moravského hospodářství. FOTO: Tomáš Škoda Malé obce hospodaří odpovědněji Zadluženost měst a obcí není naštěstí častý jev, o to drastičtější mohou být případy obcí, které svoje dluhy nezvládají. Loni se města zadlužila více než 82 miliardami korun, z toho téměř polovina připadá na Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Více na straně 4 chybějící peníze, bankrot. Tak to dopadá, když se vracejí dotace Porušování smluv, nedodržování termínů a nedostatečná kontrola. V projektech dotovaných z evropských peněz chybují jak žadatelé, tak i úředníci, kteří je mají kontrolovat. Více na straně 5 Developerské projekty na Moravě Mohlo by se zdát, že developerských projektů výrazně ubývá. Výstavba sice není tak viditelná, ale pokračuje. Dnešní developerské projekty jsou trochu jiné jeden dva domy, několik bytových jednotek či podzemní garáže. Více na straně 12 Brněnské veletrhy na prodej Německý většinový vlastník brněnského výstaviště chce prodat akcie a soustředit se na veletržní podnikání v Šanghaji. O odkup podílu má zájem město Brno, které má 34procentní podíl. Podle ředitele Veletrhů Brno Jiřího Kuliše by se v podstatě nic nezměnilo. Více na straně 14 Sledujeme kraje: Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský více na

2 2 příprava rozpočtů prosinec Sestavování rozpočtů: Města se drží při zemi Snižování výdajů u velkých měst a naopak navyšování u některých měst menších. ale ne tak závratné, jak se předpokládalo. tak vypadá příprava rozpočtů na příští rok. Jihlava Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: 842 mil. Kč výdaje: 789 mil. Kč Havlíčkův Brod Přijmy: 418 mil. Kč výdaje: 450 mil. Kč Přijmy: 426 mil. Kč výdaje: 461 mil. Kč Olomouc Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přerov Přijmy: 691,9 mil. Kč výdaje: 691,9 mil. Kč Přijmy: 698 mil. Kč výdaje: 690,8 mil. Kč Bruntál Přijmy: 292,6 mil. Kč výdaje: 292,6 mil. Kč Přijmy: 389,3 mil. Kč výdaje: 389,3 mil. Kč Opava Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: 920 mil. Kč výdaje: 920 mil. Kč Ostrava Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Frýdek-Místek Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: 916 mil. Kč výdaje: 916 mil. Kč Michal Kárný Moravská města je budou schvalovat většinou v prosinci. Na stole už jsou ale předběžné návrhy. Letos je ovlivnila hlavně změna v rozpočtovém určení daní. Kvůli ní si velká města musí utáhnout opasky, menší by si naopak měla přilepšit. I tak jsou ale při sestavování rozpočtu raději opatrná. Po zkušenosti z letošního roku jsme navrhli daňové příjmy spíše konzervativně. Podle vývoje za období leden až září může být totiž výpadek příjmů z daně z přidané hodnoty za celý letošní rok víc než dvacet milionů korun, upozornil například mluvčí Zlína Zdeněk Dvořák. Město pro příští rok počítá s celkovými příjmy v objemu milionů korun a celkovými výdaje ve výši milionů. Rozpočet je tedy navržený jako přebytkový. Nárůst daňových příjmů je v návrhu rozpočtu vyšší oproti loňskému rozpočtu o jedenatřicet milionů korun především díky vyšším odvodům z výherních hracích automatů na základě novely loterijního zákona. Tyto peníze poputují Brno Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Břeclav Přijmy: 424,2 mil. Kč výdaje: 424,2 mil. Kč Přijmy: 491 mil. Kč výdaje: 491 mil. Kč hlavně do oblasti sociální, sportu a kultury, dodal Dvořák. Na vyšší příjmy díky změně v rozpočtovém určení daní nespoléhají ani jiná města. Například Havlíčkův Brod měl podle předběžných odhadů získat o pětadvacet milionů korun víc. To je ale podle představitelů města ne- reálné. Tyto odhady celostátního výnosu se většinou opírají o střednědobý výhled státního rozpočtu a jsou vždy vyšší, než ukazuje skutečnost za aktuální období. Proto Svaz měst a obcí i poradenské společnosti doporučují obcím, aby tyto údaje pro období braly s rezervou a odhady svých Uherské Hradiště Přijmy: 765,5 mil. Kč výdaje: 765,5 mil. Kč Přijmy: 631,8 mil. Kč výdaje: 631,8 mil. Kč rozpočtových příjmů korigovaly a nastavovaly s přiměřenou opatrností, vysvětlila mluvčí Havlíčkova Brodu Alena Doležalová. Dodala také, že tyto příjmy velmi závisí na výkonnosti ekonomiky, spotřebitelské poptávce a důvěře investorů. Staré pravidlo říká, že rozpočtové příjmy Vsetín Přijmy: 505,1 mil. Kč výdaje: 505,1 mil. Kč Přijmy: 425 mil. Kč výdaje: 485 mil. Kč Zlín Přijmy: 1 191,3 mil. Kč výdaje: 1 191,3 mil. Kč Přijmy: mil. Kč výdaje: mil. Kč Zdroj: uvedené obce jsou vždy nejisté a výdaje jisté. Pokud tedy některé město bude rozpočtovat podle těchto odhadů a nastaví si takto i výdaje, s největší pravděpodobností v průběhu roku zjistí, že nemá dostatek zdrojů na zaplacení všeho, co si naplánovalo, upozornila Doležalová. Sen starostů mnoha malých obcí se od Nového roku splní. Někteří to považují za otázku spravedlnosti a zadostiučinění, jiní naopak na změnu doplatí. Podívali jsme se, jaký bude mít dopad novela zákona o rozpočtovém určení daní na města a obce. Díky zákonu by měla města a obce získat ze sdílených daní státního rozpočtu o 12 miliard korun víc. Zatímco dosud získávaly některé obce částku korun na obyvatele, nově bude hodnota tohoto výnosu průměrně na úrovni 9 tisíc korun nebo vyšší. Domnívám se, že změna určitě malým obcím pomůže, míní Josef Ovad, starosta Sloupu v Moravském krasu. Podobně spokojená je starostka Zbraslavi u Brna Jana Valová. Daňová výtěžnost podle nového rozpočtového určení daní by pro naši obec měla nárůst téměř o 30 procent, říká. Pozitivní změny ale přinesou také opatření, která starostům asi radost dělat nebudou. Jde zejména o rušení či omezení některých dotačních titulů. Podle mých informací obce do 500 obyvatel žádný přínos nepocítí, tedy budou na tom vlastně hůř než před schválením rozpočtového určení daní. Proč? Protože v důsledku RUD budou zrušeny některé národní dotační tituly včetně těch nejjednodušších, jako jsou Programy obnovy venkova jednotlivých krajů. V současné době jednají nová krajská zasturozpočtové určení daní nově: pomůže malým obcím? Vliv tzv. úsporného balíčku na RUD nárůst (pokles) příjmů počet obcí < 0 % 62 > 0 % a zároveň < 10 % % a zároveň < 15 % % a zároveň < 20 % % a zároveň < 25 % % a zároveň < 30 % % a zároveň < 35 % % a zároveň < 40 % 398 > 40 % 313 Celkem obcí Zdroj: ministerstvo financí pitelstva o rozpočtech a z informačních toků jsou zprávy hodně nepříznivé nejen pro malé obce, ale pro celý rozvoj venkova, říká starosta Tučína na Přerovsku Jiří Řezníček. Veškeré odhady daňových příjmů jsou navíc zatíženy jedním velkým rizikem, a tím je vývoj ekonomiky. Pokud budou daňové příjmy státu klesat, bude to mít přímý dopad i na obce. A může se stát, že tam, kde si do rozpočtu naplánují utratit nově získané prostředky, spláčou nad výdělkem. Skutečnou výši daňových příjmů totiž žádný starosta dopředu nezná. Největší procentuální zvýšení příjmů mohou zaznamenat městečka mezi pěti a třiceti tisíci obyvateli. U malých obcí skutečně navýšení není razantní. Pokud u obce jako je Záblatí (160 obyvatel) starosta dokázal sehnat dotace v řádu stovek tisíc a pokud by nově takovou možnost neměl, může to pro obec v důsledku znamenat i ztrátu. Právě na to upozorňuje Jiří Řezníček. Například v Olomouckém kraji bylo na Program obnovy venkova v loňském roce alokováno 60 milionů korun. Pro rok je navrženo pouze 15 milionů, což je neskutečně málo. Pro ukázku špatného výhledu venkova je i návrh Moravskoslezského kraje, kde má být částka na Program obnovy venkova snížena na nulu. Tedy do rozvoje venkova nic, říká. Kromě čtyř statutárních měst na změnu v rozpočtovém určení daní doplatí dalších osmapadesát obcí. Většina starostů se však shoduje na tom, že novela rozpočtového určení daní je krok správným směrem. Podařilo se nám výrazně snížit rozdíl v daňových příjmech na jednoho obyvatele mezi největšími městy a nejmenšími obcemi, i ta nejmenší obec tak dostane minimálně korun na jednoho obyvatele, zatímco nyní je minimum korun. Polepší si drtivá většina českých a moravských obcí, řekl Moravskému hospodářství poslanec Petr Gazdík. LK Brno a ostrava hledají milionové úspory, dostanou méně peněz od státu Dvě největší moravská města kvůli novému rozpočtovému určení daní přijdou o miliony korun. Výpadek v rozpočtu na úkor menších obcí kompenzuje Brno a Ostrava různě. Na severu Moravy budou čerpat peníze z externích investičních zdrojů. Můžeme si to dovolit, oproti ostatním velkým městům máme dluh hluboce pod průměrem. Můžeme si tak v době krize pomoct, uvedl náměstek ostravského primátora Tomáš Petřík. Dodal, že na začátku roku 2014 město splatí obligace, čímž se dluh Ostravy ještě sníží o zhruba tři miliardy korun. Máme na to samozřejmě fond, podotkl Petřík. Investice naplánované na příští rok kvůli výpadku v rozpočtu tak v Ostravě odkládat nemusí. Podle Petříka je zákon o rozpočtovém určení daní nastavený špatně. Ostrava je regionální metropole, na kterou je navázáno dalších sedm set tisíc obyvatel. Služby poskytujeme celému regionu. Neumíme rozlišit, jestli je využívají obyvatelé Ostravy nebo okolních obcí. Ani nechceme, prohlásil náměstek ostravského primátora. O nákladech na provoz regionu chce město jednat s Moravskoslezským krajem. Na dopravu přispíváme zhruba sto dvacet milionů korun. A to je jen jedna z oblastí, nastínil Petřík. Mezi největší investiční dopady Dopady oproti platnému RUD Brno 3 % 0,21 mld. korun ostrava 3 % 0,15 mld. korun Zdroj: ministerstvo financí akce v Ostravě bude patřit druhá etapa rekonstrukce městského stadionu, na kterém se každý rok koná prestižní atletická soutěž Zlatá tretra. Uvažujeme také o rekonstrukci fotbalového hřiště na Bazalech. To je ale otázka budoucnosti, nikoliv příštího roku, podotkl Petřík. Nové přerozdělení daní se projeví také v rozpočtu Brna. Podle náměstka brněnského primátora Roberta Kortziana se propad dotkne provozních výdajů i investičních akcí. Nemá to vliv na konkrétní investice, ale na celý rozpočet. Výdaje musíme snížit o dvě stě padesát milionů, z toho padesát milionů je snížení příspěvku na žáky. To se výrazně projeví ve školství. Jinak neumím být konkrétní, řekl Kotzian. Zhruba před měsícem náměstek připustil, že se zřejmě o rok zpozdí začátek rekonstrukce ulic Minská a Horova za více než sto milionů korun. (vv)

3 prosinec inzerce 3 IBM_EVIDENCE RIO_268x374_Moravske hospodarstvi.indd :44

4 4 rozvoj měst a obcí prosinec Malé obce hospodaří odpovědněji Zadluženost Měst a obcí není naštěstí častá, o to drastičtější Mohou být případy obcí, které svoje zadlužení nezvládají. ladislav Koubek Podle údajů ministerstva financí se města a obce loni zadlužily více než 82 miliardami korun. Z toho téměř polovina připadá na největší čtyři města Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Dá se tedy říci, že města, která na obyvatele z daní získávají největší peníze, se svými zdroji nejsou schopna vyjít. V roce 2011 vykázalo zadluženost obcí z celkového počtu obcí, což je méně než polovina (49,5 %) obcí z celkového počtu. Počet zadlužených obcí je poměrně stabi- Dluh velkých měst ČR v Kč na obyvatele (2011) Liberec Praha Ústí nad Labem Olomouc Brno Ostrava Kladno Karlovy Vary České Budějovice Plzeň Hradec Králové Zlín Jihlava Pardubice lizovaný a meziročně došlo k jeho mírnému poklesu (o 23 obcí). V kategorii velkých měst je nejzadluženější Liberec, který dokonce předstihl Prahu. I když Liberci asi nehrozí insolvence, jeho zadlužení je přesto možné hodnotit jako rizikové: pokud by veškeré příjmy z rud město dalo na umoření dluhu, trvalo by to přes dva roky. Liberec se výrazně zadlužil v souvislosti s pořádáním lyžařského mistrovství světa v roce Z moravských měst je nejzadluženější Olomouc, která navíc na rozdíl od Ostravy a Brna disponuje podstatně nižšími příjmy. Celkově je míra zadlužení měst a obcí udržitelná a platí zásada: čím menší obec, tím opatrněji se zadlužuje. Starostové malých vesnic si vzhledem k podstatně menším příjmům ani zadlužování nemohou dovolit. Neměli by z čeho splácet. Podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl zadlužených obcí je možné nalézt v nejnižší velikostní kategorii obyvatel (podíl 20,6 %). Velikostní kategorie obcí nad pět tisíc obyvatel mají podíl obcí vykazujících dluh nad 94 % v každé kategorii. Čím menší obec, tím opatrněji se zadlužuje Existují ovšem i výjimky tou nejznámější je malá obec Prameny na Karlovarsku. Výsledkem špatného hospodaření obce byla nejen exekuce, ale i nezájem místních kandidovat do zastupitelstva. Šestery volby tam byly vypsány zbytečně a až v letošním roce bylo zvoleno nové zastupitelstvo. Není divu: tato malá vesnička dluží asi 90 milionů korun. Ministerstvo financí hospodaření obcí každoročně monitoruje. Neznamená to ovšem, že by zbavilo obce zodpovědnosti za řešení jejich dluhů. V mimořádných případech může dojít k použití výpomoci, nejedná se však o žádné nesystémové, plošné sanování zadlužených obcí. Ministerstvo financí rozhodně dává přednost preventivním opatřením, řekl Moravskému hospodářství mluvčí ministerstva Jakub Haas. Vláda chce posílit prvek zodpovědnosti obcí za hospodaření i v připravované finanční ústavě. Konkrétní podoba návrhu má obsahovat následující pravidla: Celková výše dluhu územněsprávního celku (ÚSC) by neměla překročit 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pravidlo počítá s automatickým korekčním mechanismem. Překročí-li zmíněný poměr 60% hranici, ÚSC ročně sníží své zadlužení postupem stanoveným zákonem. U popsaného korekčního mechanismu je navrhována odložená účinnost od 1. ledna Pokud nesoulad nebude odstraňován, stát ročně zadrží část daňového výnosu ÚSC ve výši požadavku na minimální snižování jeho zadluženosti (tj. ve výši 5 % z rozdílu mezi celkovou výší dosaženého dluhu ÚSC a 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední čtyři roky). Zadržený daňový výnos ÚSC bude možné uvolnit jen ke splacení jeho dluhových závazků. Martin Wagner: chytřejší města využívají data, která mají už dnes přestože v české republice není urbanizační trend výrazný, celosvětově je růst Měst rapidní. zatímco ve Městech žila v roce 2007 polovina světové populace, v roce 2050 už to bude 75 procent. také proto přišla společnost ibm s iniciativou chytřejší Města. její potenciál pro Moravská Města představil její garant obchodní ředitel ibm česká republika Martin Wagner. Co by měla města dělat, aby se stala chytřejšími? Řečeno velmi jednoduše, měla by chytřeji využívat informační technologie, které jim mohou pomoci přetvářet data v hodnotné informace. Jsme přesvědčení, že úspěch městských samospráv, tak jako úspěch jiných organizací, závisí na efektivní správě dat, která jsou dnes všude kolem nás, ale nejsou dostatečně využívána. Chytřejší řešení, o kterých mluvíme, pomáhají městům pochopit, co vše mají k dispozici a jak lépe využít stávající zdroje a data k lepšímu fungování. Například v oblasti dopravy lze díky analýze pohybu vozidel a průběhu dopravy předcházet problémům v dopravě, optimalizovat úroveň oxidu uhličitého v ovzduší, řešit problematiku parkování. Čím dál tím více se do popředí zájmu dostává tzv. e-mobilita, tedy využívání elektrického pohonu vozidel. S tím je velice úzce spojený systém distribuce elektrické energie a platebního systému. U dopravy ale uplatnění informačních technologií zdaleka nekončí. Koncept chytřejších měst se divá do budoucnosti, existují už nějaké konkrétní příklady tzv. chytřejších řešení přímo na Moravě a ve Slezsku? Příkladem uplatnění chytřejších řešení je třeba naše spolupráce s karvinským magistrátem, jehož informatici implementovali řešení pro řízení přístupových práv uživatelů datové sítě správy města a pro elektronické potvrzování vnitřních předpisů. Na Moravě dále spolupracujeme s městy Třebíč nebo Vyškov. Obecně můžu říct, že moravská města mají o koncept chytřejších měst velký zájem. Jak je to s financováním chytřejších měst? Města, která usilují o chytré fungování, mohou k financování některých projektů naplňujících vizi chytřejšího města použít i zdroje strukturálních fondů. V rámci spolupráce s městy nabízí IBM také podporu při získávání prostředků ze zdrojů EU. Pocházíte a žijete v Brně. Bude i to brzy chytřejším městem? Brno vždy patřilo mezi vedoucí města v oblasti strategie a inovací, a pokud neusne na vavřínech, má všechny předpoklady se chytřejším městem a lídrem evropského formátu stát. Jsou zde velice kvalitní univerzity, působí zde řada špičkových technologických firem, mezi nimi i IBM Delivery Center. Město má velké zahraničí renomé a řadu opravdu skvělých pracovníků. Pakliže dokáže chytře využít nadcházející programové období Evropské unie a zaměří se na nové inteligentní systémy využívající stávající infrastrukturu, jsem v tomto ohledu optimista. Martin Wagner obchodní ředitel IBM Česká republika inzerce Na společné cestě S přibývající dopravou obyvatele měst a obcí stále více obtěžuje valivý hluk pneumatik projíždějících vozidel. Snížení dopravního hluku v obytných lokalitách je tak prioritou. Proto Eurovia vyvinula asfaltovou směs s nízkou hlučností VIAPHONE, kterou využívá při pokládkách v obytných zónách se zvýšeným dopravním provozem. NA SPOLEČNÉ CESTĚ nízkoemisní zóny? Města je nevyužijí Dokončení ze strany 1 Řidiči si pak budou muset koupit speciální nálepky bez nich budou mít zákaz vjezdu do centra, ale jen během inverze. Město chce z vybraných peněz podpořit ekologické projekty. Nyní vše záleží na tom, zda tento postup Ostravě povolí ministerstvo financí. Podobně skeptický přístup k zavedení nízkoemisních zón má i Olomouc. Opatření by bylo ve městě málo účinné a hodně byrokratické, zejména po udělení všech výjimek nevidím mnoho nadějí na zlepšení kvality ovzduší, myslí si vedoucí oddělení ochrany ovzduší odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Jitka Pudelová. Jedním z mála měst, které o zavedení nízkoemisních zón uvažuje, je Brno. Máme v plánu vypracovat návrh. Nyní nelze přesně definovat, jakou cestou se město bude ubírat. Schválení zóny Co jsou nízkoemisní zóny Obec si určí, jaké typy motorových vozidel a kam je na své území vpustí. Mají snížit prašnost, množství výfukových zplodin i hluk v obcích. Nízkoemisní zóna bude vytyčena značkami zákazu vjezdu, které budou doplněné podobou emisní plakety, pro kterou omezení platit nebude. Rozdělení plaket bude dané podle toho, jakou hodnotu emisí EURO automobil splňuje. Emisní plakety budou podobné dálničním známkám, cena jedné bude 80 korun. bude v kompetenci zastupitelstva. Předpoklad zpracování projektu je v letech -2016, popsala plány města vedoucí tiskového střediska brněnského magistrátu Soňa Haluzová. I přesto, že to vypadá, že v České republice nízkoemisní zóny jen tak nevzniknou, podle ekologů je to krok správným směrem. Návrh do značné míry vychází z německého osvědčeného modelu, který funguje zhruba pět let a se kterým jsou poměrně dobré zkušenosti, tvrdí Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Podle něj má být ale zavádění zón doprovázené programem na podporu vybavení stávajících vozů dieselovými prachovými filtry. Laicky řečeno, jde o obdobu katalyzátorů, kterými jsou běžně vybaveny vozy s benzínovými motory. Německo takový program zavedlo a osvědčil se, dodal Šuta. Také moravská města nespoléhají jen na zavádění nízkoemisních zón. Například Frýdek- -Místek se zaměřuje na četnější čištění zatížených komunikací, což snižuje množství polétavého prachu. Také provozujeme městskou hromadnou dopravu zdarma, podotkla Jana Matějíková z tiskového oddělení magistrátu ve Frýdku-Místku. MICHaL KárNý Inzerce_Eurovia_60let_Viaphone_132x122.indd 1 11/23/ 3:43:38 PM

5 prosinec dotace 5 Česku zbývá dočerpat pětinu evropských dotací Z téměř osmi set miliard korun vyhrazených pro Česko v evropských operačních programech na toto plánovací období zbývá pětina. Jan pacas S úspěšnými žadateli o dotace se podepsaly smlouvy za celkem 617,9 miliard, což je přes 79 procent celkové alokace. Ze zemí Visegrádské čtyřky je tak Česko na druhém místě hned za Polskem. I když čísla vypadají nadějně, je ale už teď pravděpodobné, že všechny peníze z evropských fondů Česko do konce příštího roku nevyčerpá. Z našich analýz vyplývá, že Česká republika zřejmě přijde o část prostředků z Evropského sociálního fondu, které byly přiděleny Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jehož řídícím orgánem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, vyjádřila se mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Jana Jabůrková. Ztráta programu přitom vznikla tak, že pro rok nedodržel pravidlo n+3 a n+2. V praxi to vypadá tak, že peníze určené na dotace například pro rok 2010 musí být reálně proinvestovány v projektech nejpozději do konce roku. MMR pravidelně sleduje a vyhodnocuje stav čerpání operačních programů, zejména ve vazbě na plnění pravidla n+3 a n+2. V případě, že u některého z operačních programů je identifikováno riziko včasného nevyčerpání přidělených prostředků, navrhuje MMR ve spolupráci s daným řídícím orgánem opatření, která mají preventivní charakter a měla by rizika a možnost jejich reálného naplnění snížit, vysvětlila Jabůrková. I přes všechna opatření však přijde Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost o desetinu peněz určených na rok. Za příští rok bohužel nevyčerpáme všechny peníze. Neutratíme tak až pět miliard korun z celkových padesáti, potvrdil mluvčí programu Hynek Jordán. Čerpat dotace se naopak daří v Operačním programu Doprava. Operační program Doprava dostal k dispozici nejvyšší částky a velmi úspěšně se mu daří je alokovat, konstatovala Eva Racková, partner odpovědný za služby pro veřejnou správu v poradenské společnosti KPMG. Z celkových 146 miliard určených na tento program jsou už nasmlouvané projekty za téměř 118, což je více než 80 procent. Doprava je nejúspěšnější Operační program Doprava je zaměřen na sledování priorit evropského a nadregionálního významu. Výstavba a modernizace sítě TEN-T a sítí navazujících. Obecně rozvoj dálniční sítě a silnic I. třídy, případně výstavba a modernizace regionálních sítí drážní dopravy je společným cílem všech zemí EU, také proto je tento program tak úspěšný, vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Opravdovou hrozbou pro čerpání evropských peněz jsou však programy, kterým ještě nebylo obnoveno proplácení dotací z Evropské unie. Programy totiž fungují tak, že se dotace nejdříve zaplatí ze státního rozpočtu, a pak až si stát žádá o její proplacení. A právě to letos v březnu Evropská komise Česku kvůli problémům s dotacemi zastavila. V pěti programech Komise ještě penězovody zcela neuvolnila. Hrozí tak, že stát bude muset část kontrahovaných projektů zaplatit ze svého rozpočtu. Řešením by mohlo být převedení prostředků z problematických operačních programů do těch, které fungují dobře. Každopádně je třeba jednat rychle, protože období, pro které jsou finanční prostředky alokovány, končí s koncem příštího roku, řekla Racková z KPMG. Pokud se problémy zbývajících programů podaří napravit do konce plánovacího období, nemělo by ale pozastavení dotací zásadně ohrozit český rozpočet. Po přijetí zadržených plateb ihned dochází k jednorázové úhradě do té doby nakumulovaných žádostí o platbu, a dochází tak k jednorázovému převodu prostředků na příjmové účty státního rozpoču. Tím se sníží do té doby vznikající saldo mezi příjmy a výdaji, doplnil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob s tím, že čerpání mohou ohrozit i korekce předepsané některým programům. Na ty se musí vypsat nové projekty, což leckdy není snadné stihnout. Čtyři operační programy pořád čekají na evropské peníze Dokončení ze strany 1 U Operačního programu Doprava (OPD), do kterého začaly opět proudit evropské peníze letos v říjnu, vadily auditorům například vícepráce. U projektů byly identifikovány problémy především v oblasti zadávání víceprací. Kontroloři ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury provedli na rozsáhlém vzorku projektů kontrolu zaměřenou na uvedené problematické oblasti a přijali nápravná opatření, vyjádřil se mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Programu však úředníci v Bruselu předepsali korekce, což znamená, že na určité procento dotací musí vypsat nové projekty. Podobně ale dopadly i ostatní programy, například i Operační program Životní prostředí, kterému Brusel obnovil proplácení dotací ve stejnou dobu jako OPD. Vedení ministerstva životního prostředí o výši korekce vyjednávalo s Evropskou komisí systematicky. Svým aktivním přístupem snížilo původní výši korekce o více než osm procent na současných pět. Považujeme tento výsledek za úspěch našeho společného vyjednávání, uvedl první náměstek ministra životního prostředí Martin Frélich. Nejhůře je na tom z programů, kterým zatím nebylo obnoveno proplácení dotací z EU, Regionální operační program Severozápad. Část jeho vedení zatkli policisté a v programu pomalu dochází peníze. Po zatčení bývalého ředitele Úřadu Regionální rady Pavla Markvarta bylo pozastaveno proplácení veškerých žádosti o platbu. Nyní bylo po konzultacích s národními orgány opětovně uvolněno, uvedla Jana Havlicová, která je pověřená řízením programu a dodala, že bylo možné proplatit jen šest projektů. Další žadatelé musí čekat na výsledky jednání o obnovení financování programu Evropskou komisí. Počkají si nejspíš alespoň půl roku. U všech programů, kterým ještě nebylo obnoveno proplácení dotací, probíhá komunikace s Evropskou komisí. Předpokládáme, že se situaci podaří vyřešit v první polovině roku, až Evropská komise vyhodnotí navrhovaná opatření, odhadla Jabůrková z ministerstva pro místní rozvoj. Oblast podpory Ukončení příjmu žádostí Oprávněný žadatel Alokace Operační program doprava Modernizace a rozvoj železničních tratí, dálnic a silnic uvnitř i vně sítě TEN-T 6/30/2015 Vlastníci / správci dotčené infrastruktury či SŽDC s.o ,5 mil. eur Integrovaný operační program Služby v oblasti sociální integrace 6/30/ Kraje, obce 1283,7 mil. korun Služby v oblasti zaměstnanosti 6/30/ Organizační složky státu v oblasti služeb zaměstnanosti 961,3 mil. korun Zlepšení prostředí v problémových sídlištích Do vyčerpání alokace Obce 4111,8 mil. korun Národní podpora cestovního ruchu Do vyčerpání alokace Organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace 986,7 mil. korun Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Zlepšování podmínek pro vzdělávání na základních školách Nejpozději do Základní školy 4500 mil. korun Individuální další vzdělávání Do vyčerpání alokace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1450 mil. korun Podpora dalšího vzdělávání Do vyčerpání alokace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo životního prostředí 1100 mil. korun Systémový rámec celoživotního učení Do vyčerpání alokace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Česká školní inspekce 3423 mil. korun Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků 12/31/ Ministerstvo práce a sociálních věcí 550 mil. korun Posílení aktivních politik zaměstnanosti 12/31/ Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce ČR 9729,6 mil. korun Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj 6/30/2015 Ministerstvo práce a sociálních věcí, Státní úřad inspekce práce 2699,5 mil. korun Podpora sociální integrace a sociálních služeb 12/31/ Ministerstvo práce a sociálních věcí, kraje 7329,7 mil. korun Podpora sociální integrace romských lokalit 12/31/ Kraje, obce 454,5 mil. korun Regionální operační program Moravskoslezsko Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava 1/9/ Moravskoslezský kraj 248 mil. korun Integrace veřejné dopravy a rozvoj její infrastruktury 1/8/ Obce Havířov a Třinec, Česká dráhy, a.s. 190 mil. korun Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání 1/8/ Moravskoslezský kraj, Vítkovícká střední průmyslová škola a gymnázium, Střední odborná škola Třineckých železáren 130 mil. korun Regionální operační program Jihovýchod Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu silnice a letiště 12/31/ Kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji 1100 mil. korun Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 1/31/ Obce a svazky obcí, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi 500 mil. korun Rozvoj urbanizačních center 12/31/ Statutární města regionu soudržnosti Jihovýchod (Brno, Jihlava), org. zřizované nebo zakládané statutárními krajskými městy 690 mil. korun (Brno, Jihlava), vzdělávací instituce Regionální operační program Severovýchod Rozvoj regionálních center 12/13/ Kraje, obce s více než 50 tis. obyvateli, org. zřizované nebo zakládané kraji a obcemi 2038,3 mil. korun ní volných finančních prostředků na profinancování dotace a rovněž odčerpání dalších peněz z rozpočtu na nutnou spoluúčast při financování těchto projektů. Pro město by bylo mnohem výhodnější, kdyby dostalo celých 40 milionů v rámci splátky za výstavbu Kongresového centra a mohlo s nimi plně disponovat. Jenže to se už nestane, dodal Landsfeld. Mnohem hůř na tom však jsou Turovice na Přerovsku, kde se rozhodli postavit nový domov důchodchybějící peníze nebo bankrot. tak to dopadá, když se vracejí dotace Porušování smluv, nedodržování termínů a nedostatečná kontrola. V projektech dotovaných z evropských peněz chybují jak žadatelé, tak i úředníci, kteří je mají kontrolovat. Za chyby se přitom platí a situace může někdy vyvrcholit i vrácením dotace. Zlínský rozpočet tak například zchudl o osmadvacet milionů korun, které šly na střechu nového Kongresového centra. Kvůli chybám ve smlouvě na veřejnou zakázku snížil správce dotace městu částku, kterou mělo za střechu dostat. Místo plánovaných čtyřiceti milionů tak do městské pokladny putovalo jen dvanáct. O desítky milionů korun město přišlo kvůli chybám předchozího vedení radnice. Tyhle peníze prostě budou chybět, konstatoval náměstek primátora Bedřich Landsfeld, který má na starosti ekonomiku města. Ve Zlíně mají přitom šanci zbývajících osmadvacet milionů využít na jiné projekty. Při jejich realizaci by ale došlo k bloková- ců. Obec skončila s holou stavbou a musí vrátit dotace a zaplatit pokuty za celkem dvaaosmdesát milionů korun. Stavební firma totiž odstoupila od smlouvy poté, co jí starosta Turovic odmítl proplatit vícepráce. Obci hrozí bankrot Neplníme termíny. Celá věc je zatím u krajského soudu a na ministerstvo pro místní rozvoj jsme podali žádost o odpuštění penalizací, postěžoval si turovický starosta Pavel Baďura. Obci, které patří majetek za přibližně šedesát milionů korun, totiž hrozí kvůli vrácení dotace bankrot. O dotace mají strach i v Havířově. Tentokrát dokonce o půl miliardy, kterou město čerpá na stavbu kanalizace. Zhotovitel zakázky nechává většinu práce na subdodavatelích. Ve smlouvě je jasně uvedeno, že subdodávkou lze řešit maximálně třicet procent objemu zakázky. Donesly se mi ale informace, které hraničí se stoprocentní jistotou, že subdodavatelé dělají dokonce sto procent všech zemních prací, upozornil havířovský radní Leoš Lukaštík s tím, že podle jeho informací už ministerstvo životního prostředí vyhlásilo na projekt audit. Chyb se dopouští ale i úředníci, kteří mají rozdělování dotací kontrolovat. ROP Moravskoslezsko tak například hrozí, že bude muset vrátit 90 milionů z dotací na opravu ulice ve Frýdku-Místku. Ty byly podle auditorů z Národního kontrolního úřadu (NKÚ) rozděleny neoprávněně. Celkem kontroloři vytkli programu dotace za 157 milionů. Příčinou neoprávněně proplacených výdajů bylo z více než 99 procent porušení zákona o veřejných zakázkách při výběru dodavatelů, zdůvodnil člen NKÚ Jiří Kalvoda. Zatím však není jasné, kdo by měl dotace vracet, jestli kraj, nebo ministerstvo financí, které projekty označilo za bezchybné.

6 6 kraje prosinec Nákup autobusů na plyn a elektřinu zřejmě podpoří Evropská unie příspěvek na nové autobusy poháněné plynem nebo elektřinou mohou získat Moravskoslezský, JihoMoravský a Ústecký kraj. a to prostřednictvím Miliardové výzvy na takzvanou alternativní dopravu. veronika vindišová Výběr krajů vychází z požadavku Evropské komise, která chce soustředit podporu na regiony s výrazně zhoršeným ovzduším. Vybírali jsme je na základě analýzy kvality ovzduší, kterou jsme provedli v různých regionech České republiky, infor- moval mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Podpora alternativní dopravy je novinkou operačního programu Životní prostředí. Získat podporu na veřejnou dopravu, nejlépe ekologickou, je jinak možné z několika regionálních operačních programů. Jejich prvořadým cílem je ale podpora FOTO: DPO dopravní obslužnosti, nikoliv zlepšení kvality ovzduší, jako je tomu v případě operačního programu Životní prostředí, podotkl Vitík. Dopravní podnik města Brna o plánu na uvolnění peněz na alternativní dopravu ví. Nebyla ale zatím zveřejněna výzva, takže neznáme konkrétní podmínky. Pokud budou takové, že je budeme moci splnit, určitě se pokusíme peníze z fondů získat, řekla Linda Škrancová, mluvčí brněnského dopravního podniku. Ten už má vypracovaný projekt na částečnou plynofikaci vozového parku. Domníváme se, že přechod na alternativní pohony je do budoucna nevyhnutelný z pohledu ekonomického i ekologického, doplnila Škrancová. V polovině příštího roku? Peníze se pokusí získat také Dopravní podnik Ostrava. Jakmile ministerstvo životního prostředí vyhlásí výzvu, zažádáme o dotaci až na sto padesát autobusů s pohonem na plyn. Znamenalo by to pro nás razantní obměnu vozového parku. Měli bychom více nízkopodlažních vozů a navíc by kleslo stáří autobusů na zhruba šest let, řekl mluvčí ostravského dopravního podniku Miroslav Albrecht. V Ostravě mají zájem také o elektroautobusy. Máme s nimi dobré zkušenosti, proto chceme jejich počet zvýšit, doplnil Albrecht. Pokud monitorovací výbor operačního programu Životní prostředí návrh na zařazení nové výzvy schválí, zahájí ministerstvo strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). Teprve po jeho skončení bude návrh odeslán ke schválení do Evropské komise, která se musí vyjádřit do devadesáti dnů, upozornil Vitík. Podle něj je možné, že ministerstvo vyhlásí výzvu pro podání žádostí ještě před definitivním schválením návrhu na začlenění alternativní dopravy do operačního programu. Rozhodnutí o poskytnutí dotace může být vydáno až poté, co evropská komise definitivně potvrdí tuto změnu. To lze předpokládat zhruba v polovině příštího roku, uzavřel. Jihomoravský kraj nemá územní plán, komplikuje se stavba dálnic Jihomoravský kraj stále nemá schválené Zásady územního rozvoje (ZÚR), nejvyšší správní soud je zrušil. To komplikuje situaci nejen Ředitelství silnic a dálnic, ale také městům a obcím. Bez schváleného územního plánu kraje nemůže začít stavba dálnic a rychlostních silnic, které mají celostátní význam. Patří mezi ně například rychlostní silnice R43 nebo R52. Jihomoravský kraj podal proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ústavní stížnost. Nově zvolený krajský radní pověřený územním plánováním Antonín Tesařík se chce s vedením obcí sporné body R43 (Brno Moravská Třebová) R52 (Brno Mikulov, napojení na Vídeň) tangenty u Brna hozápadní tangentu vedoucí přes Brno. Pokud mají dopravní stavby obce zahrnuté v územních plánech, mohou podle Tesa- říka pokračovat v jejich realizaci. Například na některých úsecích rychlostní silnice R52 Ředitelství silnic a dálnic pracuje už od roku Příprava dopravních staveb jako dálnic a vysokorychlostních silnic totiž trvá i deset let, řekl Tesařík. Dodal, že zásady územního rozvoje byly zpracovány tak, aby byly v souladu s územními plány obcí. Mým úkolem bude podívat se na to, co nám uložil Nejvyšší správní soud, přiblížil Tesařík. Zásady územního rozvoje zrušil soud v červnu. Třinácti obcím a třinácti jednotlivcům se nelíbilo, jakým setkat a územní plán kraje prodiskutovat. Začnu co nejrychleji pracovat na zadání nových zásad územního rozvoje. Je zapotřebí udělat revizi míst, kde došlo ke střetu, a hledat řešení, které bude ve shodě s představami obcí. Chápu, že obyvatelé, kteří jsou zatíženi dopadem hluků a emisí, se bojí dopadů nových dopravních staveb, nastínil Tesařík, co chce v nové funkci udělat jako první. Mezi klíčové dopravní stavby, které se musí postavit, zařadil takzvanou Hitlerovu dálnici - silnicí R43 přes sídliště Bystrc, rychlostní silnici R52 a jihovýchodní a jizpůsobem bylo řešené trasování rychlostních silnic R43 a R52. A také způsob, jakým kraj zásady schvaloval. Podle soudu kraj dostatečně nezhodnotil dopad jednotlivých dopravních staveb na životní prostředí. Nelíbilo se mu nakonec ani trasování samotné R43, které nerespektuje posudek EIA navrhující vést silnici více na západ. Neschválený územní plán kraje komplikuje podle právníka nespokojených obcí Pavla Černého realizaci takzvaného nadmístního, případně celostátního významu. Obce a města mohou realizovat pouze takové stavby, které jsou v souladu se zákonem vymezeny v jejich územních plánech. Jedná se o dálnice či rychlostní silnice, takže ty při neexistenci ZÚR v územních plánech obcí vymezovat nelze. Proto je nelze ani povolovat a realizovat, myslí si Černý. Zrušení zásad územního rozvoje zdržuje realizaci velkých dopravních staveb regionálního a nadregionálního významu také podle Věry Hoderové, která je pověřená řízením brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic. Nemá však vliv na přípravu menších investičních staveb a oprav. Zrušení také nedopadá na stavby, které již mají vydáno územní rozhodnutí, případně stavební povolení a jsou tedy v souladu s územními plány měst a obcí, v nichž se nacházejí. Pro přípravu menších staveb je rozhodující, zda je jejich příprava v souladu s územními plány měst a obcí. Pokud ano, lze v přípravě pokračovat, jinak musí čekat na úpravu plánů, uvedla Hoderová. (vv) na zlínsku opraví silnice. přijdou na půl miliardy Jízda beze strachu, že na výmolech zničí tlumiče, čeká na řidiče, kteří zamíří po silnici z Ústí u Vsetína do Hovězí nebo z Osíčka do Komárna. Tyto silnice jsou totiž dvě z deseti, jejichž rekonstrukci schválili radní Zlínského kraje. Opravy a nový asfalt přijdou na více než půl miliardy korun. Schválené investice se týkají silnic druhé třídy. Jde vesměs o velmi významné silniční tahy, které denně používají tisícovky řidičů a které jsou v určitých úsecích v nevyhovujícím až havarijním stavu. Všechny rekonstrukce, které odstraní tyto nedostatky, by měly začít během jara a léta příštího roku, uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Jaroslav Drozd, zodpovědný za oblast dopravy. S tím souhlasí i Bronislav Malý, šéf Ředitelství silnic Zlínského kraje, které projektovou žádost na opravu silnic zlínským radním předložilo. Dokončení všech těchto investic předpokládáme do konce roku 2014, doplnil. Nový koberec tak čeká i na tři kilometry silnice mezi Horním Lapačem a Fryštákem, v Luhačovicích opraví dokonce i most. Dělníci zrekonstruují i silnice na Vsetínsku, Uherskohradišťsku a Kroměřížsku. Celkové náklady se vyšplhají na téměř 577 milionů korun. Sedmdesát procent ceny ale pokryjí evropské dotace. Ředitelství silnic Zlínského kraje v maximální možné míře využívá každé z vyhlášených výzev pro předkládání projektů ucházejících se o dotace v rámci ROP. Dosud všechny námi předložené projekty byly Regionální radou regionu soudržnosti Střední Morava vyhodnoceny jako kvalitní a na všechny byly podepsány smlouvy, dodal Malý. (jp) na vysočině budou vědci zkoumat přenos energií i biomasu Snižování energetické náročnosti, materiálové inženýrství a využití biomasy. To jsou jen některé oblasti, kterými se budou zabývat vědci v novém vědeckotechnologickém parku a centru pro transfer technologií (VTP a CTT Vysočina). To roste v průmyslové zóně v Jihlavě, na dohled od dálnice D1, a do dvou let nabídne malým a středním firmám s vysokým inovativním potenciálem plně vybavené kancelářské zázemí a nejmodernější laboratoře a testovací prostory v Evropě. Projekt VTP a CTT Vysočina patří mezi nejkvalitnější české projekty VTP. Vznikl ve spolupráci s relevantními pracovišti vědy a výzkumu, a proto očekávám jeho značný přínos nejen v rámci kraje Vysočina a České republiky, ale i v rámci mezinárodní spolupráce VTP, přiblížil význam centra prezident Společnosti vědeckotechnických parků Pavel Švejda. V centru si může pronajmout zázemí každá firma a společnosti už projevují zájem. Koncepce centra jim totiž umožní spolupracovat s vědci z akademické sféry a využít výsledky jejich výzkumu a know-how. Cílem centra transferu technologií je propojit vědecké týmy z akademické sféry s komerčními firmami tak, aby dosažené výsledky našly uplatnění i v praxi, potvrdil člen rady a vedoucí vědeckého týmu CTT Vysočina Pavel Burget a dodal, že v CTT bude několik laboratoří, z nichž každá bude zaměřena na jinou oblast výzkumu. Mezi ně bude patřit například laboratoř pro optimalizaci a regulaci spotřeby energií nebo laboratoř pro výzkum biomasy. Kromě prostor pro výzkum nabídne centrum i podnikatelský inkubátor, který má formou zvýhodněných služeb podpořit vznik a růst nových podniků. Aby se do něj ale mohla firma přihlásit, musí splňovat definice malého a středního podniku a předložit podnikatelský záměr, který odpovídá zaměření centra. I malé a střední firmy si již uvědomují nezbytnost inovačního procesu pro posílení konkurenceschopnosti, a proto je vznik takových center, která vytvářejí podmínky pro sdílení nákladů, více než vítaný, dodal technický ředitel výrobce letadel Jihlavan Luboš Kameník. Za projektem VTP a CTT, který přijde na bezmála 400 milionů korun, stojí Energoklastr, sdružení dvaceti spolupracujících podniků v oblasti inovací. Ten za centrum zaplatí 100 milionů, zbývalé tři čtvrtiny se zafinancují z Operačního programu Podnikání a Inovace. Drahý projekt však nepomůže jen firmám. VTP a CTT Vysočina nám zároveň pomůže zvýšit zaměstnanost v kraji, vysvětlil náměstek hejtmana kraje Vysočina Libor Joukl. V centru vznikne více než 50 pracovních míst a dalších 200 pozic vytvoří spolupracující firmy. (jp)

7 prosinec příprava rozpočtů 7 komerční prezentace Finanční stabilita měst a obcí je důležitá i pro banky Financování měst a obcí je pro řadu bank v České republice známou a dobře uchopitelnou oblastí. Od počátku minulého roku můžeme u peněžních ústavů sledovat opětovné oživení zájmu pomáhat městům a obcím s realizací jejich investic. Přes ochotu bankovního sektoru financovat města a obce však lze pozorovat velmi rozdílné reakce jednotlivých bank na některé veřejné zakázky. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli oslovit Komerční banku a shrnout její doporučení v oblasti základního koncepčního řízení. Zde vám je přinášíme: Udržení kladného přebytku běžného rozpočtu. 1 Běžný rozpočet je ta část rozpočtu, ve které lze uplatňovat aktivní finanční politiku prostřednictvím řízení příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Na straně běžných příjmů jde o mobilizaci rezerv v příjmech, jakými jsou koeficient daně z nemovitosti, poplatky za svoz komunálního odpadu, provozní dotace pro dopravní podniky vlastněné městy apod. Na straně výdajů je pak třeba sledovat jejich adekvátní redukci, která většinou dopadne negativně na sociální politiku obce, na dotace pro volnočasové aktivity občanů a jiné. Budování rozumné úrovně finančních rezerv pro 2 budoucí, především investiční, potřeby. Aktivní řízení dluhové 3 služby včetně řízení úrokových nákladů. Při rozhodování o nových investičních úvěrech je nutno vzít v úvahu stávající zadluženost obce včetně splátek nového úvěru. Dobrým vodítkem pro určení optimálního zadlužení je ukazatel krytí dluhové služby, tzn. poměr přebytku běžného rozpočtu k roční dluhové službě. Tento poměr by měl v případě měst a obcí dosahovat minimální hodnoty 1,2. V případě částečného splácení dluhové služby z fondů EU je nutno ukazatel modifikovat následovně: (přebytek běžného rozpočtu + EU dotace) / roční dluhová služba. Minimální hodnota by v tomto případě měla být opět 1,2. S ohledem na dlouhodobost investičních úvěrů, které přesahují v případě měst a obcí i horizont 15 let, je nutné také aktivní řízení úrokových nákladů. Pohyblivá úroková sazba je sice levnější než fixní, na druhou stranu však představuje riziko nekontrolovatelného růstu úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu. Vhodným doplňkem úvěru jsou v tomto případě takzvané zajišťovací instrumenty, které umožňují aktivně řídit úrokové náklady. Například Komerční banka nabízí vedle těchto standardních zajišťovacích instrumentů také strukturovanou sazbu, která umožňuje kdykoli přejít ze sjednané pohyblivé sazby na sazbu pevnou, a to bez jakýchkoli poplatků. Správná prioritizace investic a řízení rozvojo- 4 vých konceptů v jednotlivých rozpočtových oblastech spolu se správným rozložením investic v čase podle schopnosti jejich financování. Správná volba parametrů 5 úvěru, tedy délky doby čerpání podle předpokládaného vývoje harmonogramu výstavby a vyplacení dotace a doby splácení úvěru podle schopnosti rozpočtu unést roční dluhovou službu. Ideálním způsobem financování je kombinace revolvingového úvěru s postupně spláceným úvěrem. Po dobu výstavby umožňuje revolvingový úvěr opakované čerpání a splácení na základě reálné rozestavěnosti projektů a platebního kalendáře města. Zůstatek revolvingového úvěru je pak překlopen do dlouhodobě spláceného úvěru. Splátky tohoto úvěru, a tím i jeho finální splatnost, by měly být odvozeny od schopnosti generovat vlastní zdroje v rámci běžného rozpočtu na pokrytí celkové dluhové služby (viz výše uvedený ukazatel krytí dluhové služby). Správná volba produktu 6 dluhového financování a zajištění z něho vyplývajících rizik. Krátkodobý revolvingový úvěr či kontokorentní úvěr k překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu (není určen k doplnění chybějících příjmů v důsledku poklesu daňových příjmů). Překlenovací úvěr musí být volen v přiměřeném objemu ve vztahu k celkovým provozním příjmům rozpočtu. Odkup pohledávek s postihem nebo bez postihu na postupitele (dodavatele díla) k financování jednotlivých projektů s maximálně střednědobým horizontem splatnosti pohledávek. Klade nároky na právní řešení smlouvy o dílo, které takové postoupení pohledávek umožňuje. Dlouhodobý investiční úvěr se splatností 10 až 20 let. Program PONTE II produkt Komerční banky kombinuje zmíněný revolvingový úvěr s dlouhodobým investičním úvěrem (využitelný nejen pro investice s EU dotacemi). Zajištění pohyblivých úrokových sazeb řízení úrokových nákladů; například: tzv. swapové operace pro již existující úvěry; strukturované sazby pro nové úvěry (způsob fungování je popsán výše v textu); zajištění kurzových rizik (využíváno spíše výjimečně, a to u linek poskytovaných Evropskou investiční bankou). Závěrem Chtějí-li být města a obce i nadále atraktivními klienty pro bankovní sektor, můžeme jen doporučit osvojení si výše popsaných pravidel a instrumentů koncepčního řízení. Municipality by však kromě toho měly také dbát na budování vyváženého partnerského vztahu se svou financující bankou, která jim mnohdy může nejen poskytnout samotné financování či jiný vhodný produkt, nýbrž jim v případě své erudovanosti dokáže nabídnout tak potřebné rady a doporučení. Domníváme se, že právě při takto vyváženém dvoustranném vztahu si může mnoho obcí a měst ušetřit čas a finanční prostředky spojené s přípravou a realizací svých investic. inzerce KB PT municipality bily 268x185 moravskehospodarstvi 06.indd :18

8 8 konference PROSINEC Konference Moravské obce a města po roce opět v Brně VEŘEJNÉ FINANCOVÁNÍ, ROZVOJ MĚST A OBCÍ ČI ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY. TO BYLA HLAVNÍ TÉMATA, O KTERÝCH SE DISKUTOVALO NA ODBORNÉ KONFERENCI MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA, KTEROU V BRNĚNSKÉM HOTELU VORONĚŽ ZORGANIZOVALA SPOLEČNOST MAGNUS REGIO. Hana Nečasová Téměř sto zástupců obcí a měst si nejprve vyslechlo ne příliš optimistickou ekonomickou zprávu. Ekonomická krize pokračuje. To, na co jsme byli zvyklí před rokem 2009, je na možná velmi dlouhou dobu pryč. Při zpracovávání predikcí v rámci financování municipalit jsme očekávali, že v roce bude po krizi. Jenže na rozdíl od našich představ po poměrně zásadním propadu příjmů, který nastal v roce 2009, stagnace nadále pokračuje a není příliš výraznější výhled na zlepšení, upozornil Josef Molík, manažer pro veřejný sektor z Komerční banky. Omezení prostředků ze státního rozpočtu se podle něj negativně projevuje na vývoji státního příspěvku na krytí rostoucích činností v oblasti přenesené působnosti územně samosprávních celků. Uvidíme, co přinese v letošním roce schválená novela zákona o rozpočtovém určení daní, my jsme v tomto ohledu zdrženliví, dodal. Optimismus právě v souvislosti s novým rozpočtovým Optimismus ministerstva financí a pesimističtí starostové. Nové rozpočtové určení daní bylo jedním z témat, které zaujalo návštěvníky konference nejvíce. O nejpalčivějších tématech se debatovalo nejen v hlavním sále hotelu Voroněž, ale i v neformálních diskuzích. určením daní se naopak řadě pesimistických starostů pokusil vlít Jan Zikl z ministerstva financí. Změna rozpočtového určení daní je velmi pozitivní zprávou. Z celkem zaznamenají pokles sdílených daní jen čtyři statutární města a 58 obcí, uvedl. Základní predikce sdílených daní na rok, ze které ministerstvo financí vychází, je 124,9 miliard korun. Celá novela rozpočtového určení daní si klade za cíl, aby v průměru příjem na obyvatele osciloval kolem částek až korun na jednoho obyvatele. I u obcí, kde dojde k poklesu, se částka bude pohybovat kolem 11 tisíc korun na obyvatele, řekl Zikl. Jak bude vypadat evropská podpora v příštím programovém období, přiblížila Daniela Grabmüllerová z ministerstva pro místní rozvoj. Právě probíhají nelehká jednání o víceletém finančním rámci pro příští období. Česká republika podporuje tzv. koncept better spending, tedy utrácení s větší odpovědností, uvedla. Kam budou směřovat dotace? Podle aktuálního návrhu pro fondy společného strategického rámce, který ale zatím vláda ještě neprojednala, by mělo vzniknout v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost osm operačních programů Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Výzkum, vývoj a vzdělávání, Doprava, Životní prostředí, Velký ohlas mezi starosty mělo také téma veřejných zakázek. Platná novela je podle nich politická a nesmyslně přísná. Ochutnávka vína, cimbálovka, kuželkový turnaj. To byla neformální společenská akce vpředvečer konference. FOTO: Attila Racek Zaměstnanost, Integrovaný regionální operační program, Praha pól růstu ČR a Technická pomoc a v gesci ministerstva zemědělství Program rozvoje venkova a OP Rybářství. O tom, kam konkrétně budou směřovat prostředky nebo jak budou vypadat operační programy, se ale teprve začne jednat. Velmi důležité bude rozhodnutí vlády o struktuře těchto programů. Doufáme, že se rozhodne do Vánoc, aby se řídící orgány těchto budoucích operačních programů začaly připravovat a vyjednávat s Evropskou komisí. Klíčová pak bude příprava dohody partnerství, která se začne brzy vyjednávat, řekla Grabmüllerová. O tom, jaký je současný stav projektů e-governmentu, hovořil Michal Rada z ministerstva vnitra. E-government žije. Chybí ale osvěta. Czech POIN- Ty, datové schránky i zavádění základních registrů, to jsou projekty, které fungují, uvedl Rada. Brzy se mohou novým kontaktním místem pro výkon veřejné správy stát i banky. Naší vizí je, aby si občan na jednom místě, na jedné přepážce s jednou úřednicí mohl vyřídit co nejvíce záležitostí, dodal Rada. Novinky v zákoně o veřejných zakázkách představil Martin Čech z ministerstva pro místní rozvoj. Transparentní novela rozšířila působnost zákona o veřejných zakázkách ve třech oblastech. Tou první oblastí je snížení limitu veřejných zakázek na polovinu. Od dubna se musí podle zákona o veřejných zakázkách zadávat veřejné zakázky na dodávky a služby od jednoho milionu korun a u stavebních prací od tří milionů výše. Do března tohoto roku byly tyto limity dvojnásobné, vysvětlil Čech. Další významné rozšíření působnosti zákona se týká rozšíření definice tzv. dotovaného zadavatele. Dotovaným zadavatelem je nyní jakákoliv osoba, která obdržela dotaci přesahující polovinu nákladů nebo pokud peněžní prostředky na veřejnou zakázku z veřejných zdrojů přesahují 200 milionů korun. Třetím rozšířením působnosti zákona je změna právní úpravy při souběhu činností. Všechny obce jsou veřejnými zadavateli, nicméně některé obce mohou být i sektorovými zadavateli, pokud vykonávají relevantní činnost. Zpravidla to bývá v odvětví vodárenství, pokud jde o veřejné zakázky zadávané v souvislosti s vodovodem, kanalizací, čistírnou odpadních vod, uvedl Čech. Nově se při souběhu těchto činností hledí na obec jako na zadavatele veřejného a veškeré zakázky související s vodohospodářskými projekty od milionu korun výše u dodávek a služeb a od tří milionů korun u stavebních prací musí obec zadávat podle zákona o veřejných zakázkách. závěry z MOM Ekonomická krize pokračuje a omezení prostředků ze státního rozpočtu se začíná negativně projevovat na vývoji státního příspěvku na krytí rostoucích činností v oblasti přenesené působnosti územně samosprávních celků Predikce sdílených daní na rok, včetně stabilizačního balíčku, je 124,9 miliard korun Praha, Brno, Ostrava a Plzeň mají oddělený propočet Programové období programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost: OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Zaměstnanost, Integrovaný regionální operační program, OP Praha pól růstu ČR, OP Technická pomoc Zákon o veřejných zakázkách se rozšířil ve třech oblastech: snížení limitů veřejných zakázek na polovinu, rozšíření definice dotovaného zadavatele a změna právní úpravy při souběhu činností V Bruselu se dokončují nové směrnice, podle kterých by měl být v roce 2014 zpracován nový zákon o veřejných zakázkách Starostové, kterým nová pravidla připadají politická a nesmyslně přísná, tak čekají na nové směrnice, které se nyní dokončují v Bruselu. V roce 2014 by podle nich měl být zpracován úplně nový zákon o veřejných zakázkách. Ten dává prostor ke zpracování připomínek starostů, dodal Čech. INZERCE KONFERENCE SE KONALA POD ZÁŠTITOU Naše profesionální zkušenosti záruka Vašeho úspěchu HLAVNÍ PARTNEŘI Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů. Salonky pro obchodní jednání. Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H*** za výhodné ceny. OREA Hotel Voroněž I**** Křížkovského Brno tel.: OREA Hotel Voroněž II*** Křížkovského Brno tel.: PARTNEŘI POŘADATEL MEDIÁLNÍ PARTNER

9 prosinec inzerce 9 Osvětlení cyklostezek Ačkoliv jsou světlomety velocipédů každým rokem dokonalejší, přesto jsou stále nedostatečné A skutečnou bezpečnost cyklisty nezajistí. noční jízda po neosvětlených trasách není potěšením A relaxací. možná pro milovníky AdrenAlinových sportů A ruské rulety dojedu, nedojedu? pro ty ostatní existuje jediné řešení osvětlené komunikace určené pouze pro jízdu na kole cyklostezky. Tomáš Maixner Fotografie zkresluje Stožáry jsou skutečně 60 metrů od sebe. sportu světlo světlo pro sportovní klání venkovská hřiště, Ať už fotbalová, nebo jiná, bývají osvětlována mnohdy velice svérázně. svítí se čímkoliv, třeba i svítidly pro veřejné osvětlení. Hřiště třídy osvětleni III 75 lx Požadavky na osvětlení určují technické normy v závislosti na řadě faktorů, jako je například intenzita provozu, složitost orientace, zda je cyklista něčím rozptylován nebo ohrožen. Pro osvětlení úzkého a dlouhého pruhu cyklostezky jsou k dispozici speciální svítidla s extrémně širokým vyzařováním. To umožňuje umístit stožáry ve značných vzdálenostech. Například se svítidlem z obrázku lze dosáhnout rozteče rovné až desetinásobku výšky svítidel nad komunikací. Svítidla umístěná ve výšce 6 m lze stavět v rozestupech 60 m. Nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci Osvětlovat cyklostezky tradičními svítidly, která se používají pro osvětlování běžných vozovek, je velmi drahé. A to i v případech, kdy je cena takových svítidel zlomkem ceny speciálních. Je to drahé investičně, provozně a konečně je to nešetrné k životnímu prostředí. Proč drahé? S běžnými svítidly lze dosáhnout maximálně 2/3 rozteče speciálních. To znamená, že jich bude o polovinu víc. Cena jednoho světelného bodu není jen svítidlo, ale také stožár, jeho základy, elektrovýzbroj Je zřejmé, že soustava s menším počtem světelných bodů bude levnější. Dokonce i v případě, kdy by byla cena speciálních svítidel násobkem ceny běžného svítidla. Není třeba podotýkat, že soustava s nižším počtem svítidel bude méně energeticky náročná, méně bude stát údržba i případné opravy. O ekologickém přínosu se není třeba rozepisovat. Menší soustava znamená méně vyrobených a dopravovaných prvků. Neudělat nic, je to nejšetrnější, Investiční náklady jsou minimální. Stejně minimální je i kvalita osvětlení. Jinak je tomu s výdaji na provoz ty již spadají často do kategorie maximální. Přitom není až tak nemožné navrhnout a realizovat osvětlení kvalitní. Kvalitní, i když samozřejmě nákladnější než jsou soustavy poskládané z toho, co dům dal. Popsat na malém prostoru možné způsoby osvětlení je prakticky nemožné. Proto se zde dotknu jen těch nejzákladnějších. Samozřejmě nelze pominout fotbalová hřiště. Nejjednodušší sestava splňující požadavky kladené na základní osvětlení vystačí s pouhou šesticí světlometů. Zajistí potřebné osvětlení pro trénink, ale i pro utkání nižších tříd. Díky kvalitním asymetrickým světlometům je soustava také ohleduplná k nočnímu prostředí. Pro FC hrající náročnější soutěže je výhodné řešení využívající čtyř stožárů umístěných v rohu hřiště. Na každém z nich je umístěno šest symetrických světlometů. Pokud se klubu bude dařit a postoupí k fotbalovým výšinám, pak nemusí budovat další stožáry. Postačí přidat svítidla a je zajištěno osvětlení první třídy. Podobně jako tomu je u fotbalových hřišť, existují standardní řešení i v případě osvětlování tenisových kurtů a jiných hracích ploch. A tam, kde takové vzorové řešení není, tam dokáží zkušení specialisté navrhnout optimální, ekonomické, ekologické a dokonalé osvětlení. Problémem není ani osvětlení minihřišť ve školním areálu či zábavním centru. Nebo zajistit osvětlení vyhovující i méně Siteco Lighting, s.r.o. zajistí dodávky svítidel, světelných zdrojů, systémů řízení experti společnosti zpracují studii osvětlení navrhnou osvětlení co nejhospodárnější pro zákazníka nejvýhodnější po stránce technické i ekonomické řešení ohleduplné k životnímu prostředí co je možné vůči přírodě učinit. Kvalitní soustava má menší příkon její provozování produkuje menší množství nežádoucích zplodin. Do prostoru je vyzářeno daleko méně nežádoucího světla, příroda je méně zatížena. Mohlo by se zdát, že dekorativní, parková, svítidla jsou pro osvětlení cyklostezek nevhodná. Ta běžná samozřejmě ano. Ale v sortimentu Siteco jsou parková svítidla, která lze opatřit stejnou optikou jako ta technická. Pak je možné realizovat úsporné soustavy. Pochopitelně, v sortimentu naleznete i svítidla pro LED. Je jen málo takových výrobků, jako jsou svítidla pro cyklostezky, kde se vydání vyšší částky za kvalitu okamžitě promítne do vysokých investičních i provozních úspor. Za vysokou kvalitu se zaplatí méně než za kvalitu malou. Jen jednu podmínku je nutné splnit svěřit návrh osvětlení kvalifikovanému odborníkovi. Vyplatí se to. Siteco Lighting, s.r.o. obvyklým sportům, jako je jezdectví, golf, lukostřelba nebo metání koulí pétanque. V interiérech je možné se světlem pracovat mnohem variabilněji než ve venkovních prostorech. Lze použít celou škálu svítidel, zářivkových, výbojkových; svítidel běžného tvaru nebo světlomety. Oproti obvyklým svítidlům pro osvětlení interiérů musí mít jednu zásadní vlastnost navíc mechanickou odolnost. Často je velkým problémem přístupnost svítidel a jejich údržba. Kvalitní svítidla jsou konstruována tak, aby bylo možné provádět výměnu světelných zdrojů a údržbu svítidel s minimálními nároky na obsluhu. Až za geniální lze označit použití zrcadlových systémů. Světlomet umístěný na snadno přístupném místě směřuje své paprsky na speciální zrcadlo, které přesměruje světlo rovnoměrně a bez oslnění tam, kde je ho zapotřebí. Tak lze osvětlovat venkovní hřiště nebo kryté bazény ostatně i nekryté. TOMáš MAIxNEr Siteco Lighting, s.r.o. Zrcadlový systém Siteco Mirrortec najde uplatnění nejen na sportovištích, ale i na jiných místech, třeba na lávce pro pěší jako v tomto případě Světlomet Siteco SiCOMPACT A2 MAXI Světlomet Siteco SiCOMPACT S2 MAXI

10 10 rozhovor měsíce prosinec Bojovat proti korupci administrativou je prohraný boj rozpočtové určení daní jako úspěch, zákon o veřejných zakázkách jako propadák. tak hodnotí předseda svazu měst a obcí a kladenský primátor dan Jiránek letošní rok v rozhovoru moravského hospodářství. ten vznikl den poté, co prezident klaus nechal projít zákon o církevních restitucích. je to věc, kterou jsme požadovali celých dvacet let, říká. Hana nečasová Co obcím zákon o církevních restitucích teď přinese? Především velkou úlevu. Pokud by se tento problém nevyřešil, pro asi šedesátku obcí by to zřejmě znamenalo zánik. Půda a nemovitosti, které byly pod blokačním paragrafem, bránily jejich dalšímu rozvoji. Pro tyto obce to znamená dramatickou změnu poměrů a i pro ostatní, které byly tímto problémem dotčeny, výrazné zlepšení pozice. Získají partnera, který bude novým vlastníkem pozemků a budov, navíc majetek, který drží obce či kraje, se nevydává a zůstává v jejich majetku. Obce a kraje tak získají majetek, se kterým konečně budou moct volně nakládat. Čím jsou zákony a administrativa náročnější, tím více existuje způsobů, jak je obejít. Současný zákon o veřejných zakázkách je tak složitý, že se podle něj téměř nedají veřejné zakázky zadávat. FOTO: Tomáš Škoda Letos byl schválen i jiný zákon, který jste prosazovali zákon o rozpočtovém určení daní. Jste spokojení s jeho finální podobou? Velmi. Je jasné, že s novým rozpočtovým určením daní nemůžou být spokojeni všichni, ale my jsme rádi hlavně za to, že se podařilo přes počáteční návrhy ministerstva dosáhnout toho, že si obce nebudou peníze jen přehazovat s tím, že jedna bude mít míň a druhá víc, ale že to znamená navýšení prostředků pro obce. Místo 350 obcí, kterých se původně velké snížení příjmů týkalo, je to dnes jen padesátka. Pomohlo se hlavně obcím na dně U-křivky a doufám, že to přispěje k dalšímu rozvoji těchto obcí. Zato velká města zřejmě čeká utahování opasků Není to úspěch pro všechna města. Na druhou stranu to, že se podařilo prosadit, že z loterií půjde 80 procent na obce, ztrátu ze slušné části vynahradí. Bude rozpočtové určení daní skutečně dobrou zprávou i pro malá města a obce, když dojde k omezení či zrušení řady dotací? Pro ty obce, které byly velmi úspěšně v získávání dotací, to může být skutečně nevýhoda. Pro ty ostatní, které na dotace nemohly dosáhnout, to je ale naopak. Příjmy se teď obcím zvýší každoročně o několik milionů korun a bude na nich, aby zvážily, jestli si místo dotace nevezmou úvěr. Jaká je vlastně vaše představa dotační politiky pro následující programové období? Rozhodně se liší od představ Evropské komise, která příliš nechce financovat to, co obce potřebují. Je pro nás důležité, aby na fond soudržnosti zůstalo dost prostředků a aby peníze na zemědělství směřovaly také na rozvoj venkova. Snažíme se, aby existovaly čtyři úrovně, na kterých by obce mohly získávat dotace pomocí integrovaných nástrojů, tak aby čerpání bylo koncepční a koordinované. Je nesmyslné, aby obec získala dotaci na cestovní ruch v oblasti lázeňství a ve stejné obci podnikatel dostal dotaci na rozšíření výroby pneumatik. Chceme, aby koncepce existovaly nejen na úrovni obcí a krajů, ale aby existoval také nějaký mezistupeň na úrovni ORP, protože zvlášť u velkých krajů se jednotlivé oblasti neubírají jen jedním směrem. Co z pohledu Svazu měst a obcí považujete za úspěch a neúspěch roku? Za úspěch určitě považuju nové rozpočtové určení daní, schválení zákona o církevní restituci a naopak zastavení pokusů o některé zákony typu novela zákona o obcích. Jako neúspěch vidím zákon o veřejných zakázkách, který je tak složitý, že se podle něj téměř nedají veřejné zakázky zadávat. Zákon je součástí protikorupční strategie vlády. Jak ji hodnotíte? Bojovat proti korupci administrativou je prohraný boj. Čím jsou zákony a administrativa náročnější, tím více existuje způsobů, jak je obejít. Proč nestanovit, že veřejná zakázka musí byt provedena za cenu v místě a době obvyklou? Jak k tomu zadavatel dospěje, by měla být čistě jeho záležitost. Vždyť starostové jsou rozumní lidé a snaží se dávat zakázky firmám, které to dělají dobře. Proč by mělo, pokud nejde o nějakou nesmyslně navýšenou nebo podstřelenou cenu, někomu vadit, že starosta zvýhodní místního podnikatele, o kterém ví, že je kvalitní, že zaměstnává místní lidi? Nedávalo by to velký prostor pro pletichy? Dávalo, ale ten prostor je dnes mnohem větší. Jen nepletichaří starostové, ale firmy. Jaké úkoly vás čekají v příštím roce? Určitě odstranit administrativní překážky, které brání obcím v rozvoji zjednodušit stavební řízení, územní řízení, zakázky. Chtěli bychom reformu, která přinese občansky přátelskou veřejnou správu. Potřebujeme, aby se nastavily standardy, které určí, kolik se bude platit za výkon státní správy, a ustal tak tlak státu rozhodovat, jestli v nějaké obci bude stavební úřad nebo ne. Chceme, aby si obec sama mohla vybrat, jestli je ochotná to za daných podmínek dělat. Co byste popřál starostům a primátorům a jejich obcím a městům do roku? Popřál bych jim především zdraví. Lidem v jejich obci, ať mají práci, protože zaměstnaní lidé jsou vždycky spokojenější i v sousedských vztazích. A samotným obcím, ať mají příjmy, se kterými počítají, a jednoduché zákony, které jim zjednoduší práci. kdo je... Dan Jiránek předseda Svazu měst a obcí ČR Narodil se v roce 1963 v Mladé Boleslavi. V Kladně se vyučil v oboru hutník metalurg, ve studiu pokračoval na Vysoké škole báňské Technické univerzitě v Ostravě. Po jejím absolvování se ale vrátil do Kladna, kde se usadil natrvalo a na různých pozicích pracoval v Poldovce až do roku 1996, kdy se začal plně věnovat komunální politice. Od roku 2004 je primátorem Kladna, loni v červnu byl Dan Jiránek zvolen předsedou Svazu měst a obcí ČR a letos opět zastupitelem Středočeského kraje. Je ženatý, má tři děti. inzerce

11 prosinec soutěž 11 Dobrovolní hasiči si rozdělili milion korun o celkem jeden milion Korun soutěžily se svými zásahy a akcemi jednotky a sbory Dobrovolných hasičů z celé republiky v DvouKolové soutěži rwe Dobrovolní hasiči. s oceněním a finančním Darem odjelo ze slavnostního vyhlášení třicet nejlepších. Hana Nečasová Vítězové ve všech oblastech si odnesli 50 tisíc korun, hasiči na druhých místech získali 30 tisíc korun a ocenění na třetích místech obdrželi 20 tisíc korun. Vyhrané peníze můžou hasiči podle pravidel soutěže použít na obnovu techniky nebo k preventivním akcím požární ochrany. 1 1 Celkem milion korun a svítící trofej od RWE si ze slavnostního večera odvezlo patnáct jednotek sborů dobrovolných hasičů a patnáct sborů dobrovolných hasičů. 2 Dobrovolní hasiči soutěžili ve dvou kategoriích a pěti oblastech. V prvním kole vybírala finalisty porota, o vítězích nakonec rozhodla široká veřejnost. 3 V doprovodné soutěži Já, hasič zvítězil Tomáš Lach, který zachytil požár zemědělské usedlosti v Hati. 4 Padesát, třicet a dvaceti tisíc. To jsou odměny za první tři místa. Hasiči je mohou podle pravidel použít na obnovu techniky nebo k preventivním akcím Plynárenské řemeslo a hasičská činnost se často prolínají, a to většinou při zásazích a řešení složitějších situací. Soutěž RWE tak znamená příjemnější doplnění naší spolupráce a ocenění činnosti dobrovolných hasičů, která je nejen pro nás nepostradatelná, uvedl Jan Valenta, jednatel a CEO RWE Distribuční služby. Dobrovolní hasiči soutěžili ve dvou kategoriích a pěti oblastech. V prvním kole vybírala finalisty odborná porota. Její členové ocenili zásahy u požárů, autonehod i neobvyklé akce jako pátrání po pohřešovaném nebo záchranu zraněného ze stavební jámy. Finálové sbory uspěly například s pořádáním neobvyklých soutěží nebo s tradičními slavnostmi. O konečném pořadí nakonec rozhodla široká veřejnost prostřednictvím SMS a internetového hlasování. Jsme nadšení, že jsme dostali tolik hlasů. Je úžasné, že lidé nefandí jen sportovcům, ale i hasičům. Vyhrané peníze bychom chtěli využít jako příspěvek na koupi auta. Máme dvaadvacet dětí ve věku od tří do sedmi let a největší problém je vždy s dopravou, uvedla Renáta Kozová ze Sboru dobrovolných hasičů Kralovice. Ty zvítězily ve svém regionu i s jednotkou sborů dobrovolných hasičů. Na jihu Moravy uspěly v této kategorii Letovice. Je to ocenění naší celoroční práce. Jsme rádi za každé peníze navíc do našeho rozpočtu. Chtěli bychom si do jednotky pořídit nové vybavení - záložní lahve a zásahové obleky, řekl velitel Martin Leinveber. V doprovodné soutěži Já, hasič, které se mohli účastnit amatérští i profesionální fotografové se snímky s hasičskou tematikou, uspěl Tomáš Lach, který zachytil požár zemědělské usedlosti v Hati. Soutěž se koná ve spolupráci s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR i jednotlivých krajských Hasičských záchranných sborů, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Moravské hasičské jednoty a České hasičské jednoty. Mediálním partnerem soutěže je měsíčník Moravské hospodářství, hasičská televize Hasiči150.tv a portál Požáry.cz. Kompletní výsledky soutěže Dobrovolní hasiči roku : Jednotky sborů dobrovolných hasičů obce Jih Moravy 1. místo Letovice Jednotka soutěžila s výjezdem, kdy byla povolána k pádu člověka do 4metrové stavební jámy. Letovičtí dobrovolní hasiči místo osvětlili, uložili zraněného do transportních nosítek a vakuové matrace a vytáhli ho z jámy po nastavovacích žebřících. 2. místo Žeravice 3. místo Střelice Jih západ Čech 1. místo Kralovice Jednotka soutěžila s náročným zásahem, kterým byl úklid po dopravní nehodě kamionu převážejícího 22 tun krytiny. Hasiči museli provést trojnásobnou požární ochranu, ručně přeložit náklad a u toho řídit provoz na silnici. 2. místo Teplá 3. místo Dobřany Sever Moravy 1. místo Kopřivnice Kopřivničtí dobrovolní hasiči soutěžili se svým výjezdem k dopravní nehodě osobního automobilu, která se stala na lesní cestě vedoucí od rozhledny Bílá hora na silnici mezi Kopřivnicí a Štramberkem. Osobní vozidlo cestou nahoru vyletělo z komunikace do svahu a několikrát se převrátilo. 2. místo Fulnek 3. místo Koryčany Střed Sever Čech 1. místo Třebenice Třebeničtí dobrovolní hasiči zvítězili se svým zásahem u požáru přístavku u rodinného domu v Jenčicích. Po příjezdu nalezli a ošetřili popáleného majitele, který vynesl hořící propan-butanovou lahev. Před příjezdem profesionálů jednotka vytvořila dopravní vedení a dva útočné proudy od rozdělovače. 2.místo Žatec 3.místo Turkovice východ Čech 1. místo Kostelec nad Orlicí Kostelecká jednotka vyhrála se svým zásahem u těžké dopravní nehody kamionu a dodávky. Po střetu skončily v domu u silnice. Ve zdemolované kabině kamionu, která celá skončila pod sutinami domku, zůstali zaklíněni řidič, žena a dítě. Postupně hasiči všechny zraněné osoby vyprostili a předali do péče zdravotnické záchranné služby. 2. místo Nové Město nad Metují 3. místo Náchod Sbory dobrovolných hasičů obce Jih Moravy 1. místo Kamenná Sbor dobrovolných hasičů z Kamenné soutěžil s akcí Sousedské posezení, které se odehrává v pátek před pouťovým víkendem. Tradice sousedského posezení vznikla v roce 1999, kdy se konalo Setkání rodáků u příležitosti 200. výročí založení osady Klementic. 2. místo Šlapanice 3. místo Kobylí Jih západ Čech 1. místo Kralovice Kralovičtí dobrovolní hasiči soutěžili s akcí Hasičský den SDH Kralovice. Slavnost, která má tradičně bohatý program, pořádali už třetím rokem před svou hasičskou zbrojnicí. 2. místo Pikov 3. místo Pila Sever Moravy 1. místo Radslavice Dobrovolní hasiči z Radslavic do soutěže přihlásili soutěž Radslavská přilba. Jednalo se o 11. ročník noční soutěže hasičské všestrannosti. Náročnou soutěž tvoří celkem 18 disciplín, které se co nejvěrněji snaží imitovat všechny obory hasičských činností. 2. místo Pustkovec 3. místo Valašská Polanka Střed Sever Čech 1. místo Dolní Poustevna Dobrovolní hasiči z Dolní Poustevny soutěžili s pořádáním 8. Srazu Matýskářů. Jedná se o pravidelný třídenní sraz hasičských cisteren ŠKODA 706. Akce je určena nejen pro vlastníky Matýsků 706, ale pro všechny sbory z České republiky. 2. místo Cítoliby 3. místo Divišov východ Čech 1. místo Hlinsko Česká hasičská jednota Hlinsko soutěžila s akcí Mezinárodní tábor hasičské mládeže. Jedná se o branně-sportovní tábor s prvky požární dovednosti pro 180 dětí z Čech, Slovenska, Belgie a Holandska na táborové základně na Svratouchu. 2. místo Český Dub 3. místo Slatiny Generální partner soutěž probíhá ve spolupráci org anizátor Mediální partner partner fotosoutěže

12 12 investiční akce prosinec aktuálně Operační centrum ABB v Ostravě slaví 10 let Společnost ABB v Ostravě oslavila 10 let fungování evropského inženýrského centra. ABB má pouze dvě tato střediska, kromě Česka ještě v Indii. Ostravské operační centrum zaměstnává přes 140 lidí, kteří provádějí inženýring pro jednotky po celé Evropě. Za poslední dva roky došlo téměř ke zdvojnásobení počtu zaměstnanců. Investice do našich globálních výrobních i servisních závodů, kterým je právě inženýrské centrum ABB v Ostravě, je pro nás dlouhodobě prioritou, uvedl Hannu Kasi, generální ředitel ABB ČR. Centrum zajistilo inženýring ve velmi složitých projektech na celém světě v různých odvětvích, jako je například těžba ropy a zemního plynu, výroba papíru a celulózy či těžba a metalurgie. Když uvážíme vzdálenost této země od moře, je úžasné, že naši inženýři sedí v Ostravě a navrhují technická řešení pro nejmodernější lodě zásobující těžební plošiny v moři. Pro soustavnou technickou efektivnost a kvalitu je naprosto nezbytné udržení zákazníků, a to se nám zde v České republice dlouhodobě velmi daří. Očekávaný nárůst tržeb této jednotky je nejméně 20 procent ročně, dodal Hannu Kasi. Nový byt v Brně? Za stejnou cenu jako v Praze mohlo By se zdát, že developerských projektů Výrazně ubývá. opak je ale pravdou. výstavba sice není tak Viditelná, ale pokračuje. kamila Fuchsová Projekty Brno: Slatina Zelené město, AZ Tower Ostrava: výstavba 53 řadových domů u hošťálkovického vysílače Olomouc: Top House Wellnerova výstavba 55 bytových jednotek a 15 komerčních prostor Uherské Hradiště: Residence Hradební Nejvíce developerských projektů sice vzniká v Praze a jejím okolí, města na Moravě ale nechtějí zůstat pozadu. I tady se hojně staví nové byty či domy. Dnešní developerské projekty jsou ale trochu jiné jeden dva domy, bytové jednotky v řádu desítek či netradiční řešení jako vnitroblokové parky či podzemní garáže. Na tom, jestli se projekt staví v Čechách nebo na Moravě, obvykle při samotném navrhování nezáleží. Při navrhování projektů vždy zvažujeme mnoho individuálních parametrů, ale ty jsou mnohem konkrétnější než oblast, ve které se projekt nachází, říká Michal Teper, obchodní ředitel IMOS Development. Zásadním rozdílem mezi projektem v Ostravě a Praze je ale jeho prodejní cena. Plyne to z rozdílné poptávky na obou trzích. Ze stejného důvodu jsou projekty mimo Prahu realizovány v menším objemu bytových jednotek, případně na více etap. Platí však také, že vstupní náklady zejména na pozemky jsou na severní Moravě nižší než v Praze. V poslední době ale trh zaznamenal významný pokles cen. Díky slevovým akcím developerů i nižším cenám nových developerských projektů se tak nyní nové byty v Praze prodávají za stejné ceny jako v moravské metropoli Brně. Největší poklesy mezi moravskými kraji vykázaly byty na Vysočině. Nejžádanější lokalitou na Moravě je jednoznačně Jihomoravský kraj, respektive Brno. Je to dáno velikostí trhu a zejména poptávkou, která je v Brně po Praze druhá největší. Nejméně oblíbeným je kraj Moravskoslezský, a to opět z důvodů poptávky, která je minimální. Na severu Moravy je nutné vytvořit velmi kvalitní produkt ve velmi kvalitní lokalitě za cenu odpovídající danému trhu, což je v dnešní situaci velice obtížné. Mrakodrap i nová městská čtvrť Jedním z velkých brněnských projektů je Slatina Zelené město developera IMOS Development. Jedná se o rozsáhlý projekt výstavby nové městské čtvrti na území bývalých kasáren Brno Slatina, který bude po dokončení čítat okolo 500 bytových jednotek, administrativní budovy, obchodní centrum, sportovní centrum a také 20 tisíc m 2 nového parku. V této chvíli je již před dokončením první etapa s 65 bytovými jednotkami. V části moravské metropole, jíž se někdy říká brněnský Manhattan, vzniká také developerský AZ Tower. Nabídne celkem 17 tisíc m 2 rezidenčních, obchodních i kancelářských ploch. K bydlení se zde chystá 17 apartmánů. Vznikající budova má mít celkem 30 podlaží a rekordních 111 metrů výšky, půjde o nevyšší budovu u nás. Její dokončení se plánuje na rok. To největší developerský projekt v Ostravě počítá s výstavbou padesáti tří řadových domů u hošťálkovického vysílače. Prvních dvacet osm domů mělo být už letos, jenže došlo ke zdržení. Bohužel stavební povolení jsme dostali až v roce 2011, čili o rok později. Kvůli tomu se i celý projekt pozdržel, takže první domy budou obyvatelné až na konci příštího roku, řekl za investorskou společnost bau32 Libor Křivánek. Ceny se pohybují od čtyř do téměř šesti milionů korun, podle velikosti zahrady a výměry domu samotného. Nejlevnější jsou dvoupatrové řadovky o výměře 106 m 2 se zahradou o rozloze zhruba 215 m 2. Zájemci o tyto nové domy jsou z velké většiny Ostravané, kteří se sem chtějí přestěhovat z bytů, doplnil Libor Křivánek. V důsledku krize se dost zásadně zpomalilo tempo výstavby, razantně se snížila poptávka, je mnohem větší tlak na financování projektů z vlastních zdrojů. Zásadní rozdíl je v tom, že v období před krizí klienti kupovali byty ještě před dokončením stavby mnohdy i před zahájením samotné výstavby, a to většinou z obav, aby jim ty nejkvalitnější byty někdo nevykoupil nebo že dojde ke zvyšování prodejní ceny. Vliv krize Nyní je tomu přesně naopak kupující vědí, že poptávka je nízká, cenová hladina je poměrně konstantní a rozhodně se nepočítá s překotným navyšováním ceny nemovitostí. Výsledkem je, že klient si velmi pečlivě vybírá nemovitost, kterou si koupí, a to mnohdy až po kolaudaci daného projektu, říká Michal Teper, obchodní ředitel IMOS Development. Krize ovlivnila i menší developerskou společnost RKM development. Projekt na jižní Moravě RD Březina u Křtin, celkem 13 rodinných domů a 10 samostatných pozemků, jsme začali stavět a nabízet během krize. Předpokládali jsme, že projekt budeme prodávat dva tři roky a nyní ho již prodáváme čtvrtým rokem. Cenu domů jsme navíc museli snížit minimálně o 20 procent. Cena pozemků se vlivem krize snížila jen nepatrně, dodává za RKM development Kateřina Vyhlídalová. inzerce Bez spolehlivých elektrických sítí se neobejdeme Ve VýVoji moderní civilizace se elektřina stala nepostradatelnou a zároveň samozřejmou součástí každodenního života. abychom mohli i nadále rozvíjet Vysokou životní úroveň obyvatel, neobejdeme se Bez moderní, Bezpečné a spolehlivé elektroenergetické sítě. V celém řetězci energetických firem leží jeden důležitý mezičlánek. Dal by se nazvat páteří celého systému. Elektřinu sice ani nevyrábí, ani ji nedistribuuje ke konečným spotřebitelům, na jeho bezchybném fungování přesto závisí dostupnost elektřiny pro firmy i domácnosti. Jedná se o elektroenergetickou přenosovou soustavu. Tu v České republice tvoří více než pět tisíc kilometrů drátů elektrického vedení a desítky transformátorů a rozvoden, na jejichž bezchybný provoz dohlíží dispečink. Jejím výhradním provozovatelem je akciová společnost ČEPS, která zajišťuje přenos elektřiny a potřebnou rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie 24 hodin denně po celý rok. Technická, časová a finanční náročnost Česká přenosová soustava je poměrně kvalitní a patří k nejlepším v Evropě. V současné době však musí reagovat na změny v energetice. S tím souvisí i potřeba jejího rozvoje a modernizace. V posledních desetiletích výrazně vzrostlo množství přenášené elektřiny, jak vlivem růstu spotřeby, tak i vlivem narůstajícího mezinárodního obchodu s elektrickou energií. Nástupem obnovitelných zdrojů energie došlo ke změně energetického mixu. Mění se celková konfigurace elektrizační soustavy. Aby byla síť pořád stabilní a elektřina byla do domácností i firem stále spolehlivě dodávána, realizuje společnost ČEPS rozsáhlý investiční plán, který reaguje na všechny změny v elektroenergetice. V roce 2011 investovala společnost ČEPS do obnovy a rozvoje přenosové soustavy více než 4,5 miliardy korun. Dlouhodobý plán počítá se stejnou výší investic každý rok, přičemž do roku 2023 se plánuje proinvestovat více než 60 miliard korun. Modernizace a rozvoj elektroenergetické přenosové soustavy jsou technicky, časově i finančně náročné. Vysoké celkové náklady společnosti ČEPS se však koncovým spotřebitelům elektřiny promítnou do cen jen minimálně. Investice jsou rozloženy v relativně dlouhé době, a pokud se vůbec na celkových cenách elektřiny projeví, tak v řádu jednoho procenta. Rozvodny, vedení a transformátory Letos ČEPS slavnostně otevřela úplně novou transformovnu Kletné v Moravskoslezském kraji. Byla vybudována v koordinaci s provozovatelem distribuční soustavy (ČEZ) a slouží k pokrytí plánovaného nárůstu spotřeby tohoto regionu v dalších letech. V loňském roce postavila ČEPS novou unikátní zapouzdřenou transformovnu Chotějovice v severních Čechách. Při stavebním záměru se nakonec ustoupilo od varianty otevřené rozvodny a vznikla zakrytá stavba. Rozvodnu izoluje plyn hexafluorid síry (SF6). Úkolem této transformovny je vyvést výkon z nového zdroje 660 MWe z Elektrárny Ledvice do sítě. Portfolio investičních akcí společnosti ČEPS z let minulých doplňuje například nový transformátor 220/110 kv v transformovně Lískovec na Ostravsku, který je nezbytný pro posílení transformačního výkonu z přenosové soustavy do distribučních sítí 110 kv. První vlaštovkou modernizace české přenosové soustavy v 21. století byla tzv. Příčná spojka V454 Čechy Střed Bezděčín. Dlouhodobý investiční plán společnosti ČEPS do budoucna počítá s modernizací rozvoden, dispečerských pracovišť i ochranného systému fyzického zabezpečení objektů. Dále plán zahrnuje výstavbu nových vedení a posílení kapacity některých vedení stávajících. Do dlouhodobého plánu patří také instalace transformátorů s regulací fáze na přeshraničním vedení s Německem v transformovně Hradec u Kadaně. Investiční plán ČEPS předznamenává zásadní změny v přenosových parametrech celé sítě. Zvýší se její přenosová kapacita, jež by měla být dostatečná i pro připojování nových (obnovitelných) zdrojů do budoucna. Otevře se prostor pro hlubší mezinárodní spolupráci. V konečném důsledku se zvýší spolehlivost zásobování spotřebitelů elektrickou energií. Zdlouhavý proces Všechny investiční projekty mají však jeden společný problém. Pomalý administrativnělegislativní proces. Každý projekt po pečlivém zvážení proveditelnosti a efektivity putuje do mnohaletého schvalovacího řízení na lokálních i celostátních úřadech. Zatímco samotná výstavba vedení trvá zhruba jeden rok, příprava vyžaduje až desetiletí. Celý proces zpomaluje skutečnost, že elektrická vedení přenosové soustavy mnohdy křižují území více krajů. Jednání o novém vedení proto často zahrnuje desítky obcí a stovky až tisíce vlastníků pozemků. Než se začne s výstavbou, musejí být připravované projekty zaneseny v už schválených územně plánovacích dokumentech, v politice územního rozvoje ČR, v zásadách územního rozvoje dotčených krajů a územních plánech obcí. Liniové stavby přenosové soustavy dále podléhají kompletnímu procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA, územnímu i stavebnímu řízení. Ve všech případech se vždy hledá konsenzus mezi ochranou přírody, krajiny a ekonomicky nejschůdnějším řešením. Zrealizovat stavbu nového zařízení elektroenergetické přenosové soustavy je velmi složité. Celková doba na provedení stavby od jejího záměru přes přípravu, projektování, projednání, povolovací procesy, samotnou výstavbu může trvat 10 i více let. S těmito problémy se ovšem nepotýká jen Česká republika, ale i ostatní státy EU. Provozovatelé soustav proto na celoevropské úrovni vyzývají ke zjednodušení národních i evropských norem pro urychlení povolovacích procesů.

13 prosinec inzerce 13 Jak na dotační programy pro revitalizaci veřejného osvětlení? V oblasti revitalizace oprav a rekonstrukcí Veřejného osvětlení se Velmi často setkáváme s problémem nesprávné přípravy projektu a špatného provedení Vlastní realizace. Zdeněk Hasoň Rozumný investor by měl postupovat tak, že v prvním kroku by měl vyhledat nezávislého odborníka se zkušenostmi v oblasti veřejného osvětlení. Jedním z takových je firma VO REVITAL,s.r.o. resp. poradenské středisko EKIS MPO ČR Boskovice, které poskytuje v rámci Státního programu na úspory energie EFEKT nezávislou poradenskou a konzultační činnost pro všechny zájemce zdarma a objektivně v zájmu klienta. Technické podmínky žádosti nutné pro dosažení dotací byly ve formě obecného doporučení formulovány v METODICKÝCH POKYNECH PRO OBNOVU, 1 2 Příklady správně a nesprávně provedené realizace veřejného osvětlení /shodou okolností v tomtéž městě a sousedících komunikacích/ Paradoxně obrázek č. 1 je realizace s nevyhovujícím efektem osvětlení podpořený krajskou dotací /optika svítidla je jen pololeštěný reflektor z Al plechu/ a na obrázku č. 2 je realizace vyhovující, provedená z vlastních zdrojů města /optika je ze zrcadlového fazetového reflektoru firmy SiTECO/ Svítidla byla osazena do stejné provozní výšky a při stejných roztečích sloupů. PROVOZ A ÚDRŽBU VO vydaných MPO ČR v roce 2008 a nejnověji pak v publikaci určené potenciálním žadatelům o dotaci a poradcům EKIS MPO ČR Úspory el. energie v systémech veřejného osvětlení úskalí (chyby a omyly) při jejich přípravě a realizaci vydaných MPO ČR v roce 2011 Čeho se vyvarovat, aby žadatel nevracel dotace Příčinou požadavku na vrácení dotace může být: A Špatný výběr zpracovatele podkladů žádosti B Formální nedostatky žádosti /a v projektech/ C Technické nedostatky v projektech neúmyslné D Technické nedostatky v projektech úmyslné /zkreslení parametrů/ E Neobjektivní výběr dodavatele F Technické nedostatky při realizaci G Nesplněné požadavky technických normativních standardů VO REVITAL, s. r. o. Revitalizace veřejného osvětlení Květná 1567/ BOSKOVICE tel Vliv osvětlení na bezpečnost na komunikacích Příznivý vliv osvětlení na bezpečnost dopravy potvrzuje poměrně stará zkušenost z druhé světové války. Tehdy bylo ve Velké Británii vypnuto veřejné osvětlení. Měla se tak ztížit orientace nepřátelským letkám. V důsledku toho se však zvýšil počet obětí dopravních nehod o hrozivé dvě třetiny. Proto se osvětlení opět uvedlo do provozu. Bylo to životu méně nebezpečné než německé bombardéry. Nesmyslnost jiného tvrzení, že osvětlení nemá přímý vliv na omezení kriminality, se prokázala o něco později, v době energetické krize sedmdesátých let minulého století. Vypínání ob stožár (později v Praze dokonce ob tři) zvýšilo zločinnost o 55 procent! Krádeže v obchodech, stáncích a shodně i bytech, vzrostly o 65 procent; aut bylo vykradeno o 13 procent víc, nočních chodců bylo přepadeno o 25 procent více. Škody daleko přesáhly přínos energetických úspor. Nové osvětlení v Istanbulu Za uplynulých padesát a více let se nezměnila fyziologie oka. Lepší konstrukce automobilů snižuje riziko nehody, vyšší provoz zase zvyšuje. Lapků a násilníků je víc než v minulosti Žel, závěry vycházející z minulosti jsou platné i dnes. Přesto uvedu příklady ze současné doby. Staré Město Istanbulu je turistickou atrakcí a bylo rájem kapsářů. Počátkem tohoto století byla provedena komplexní rekonstrukce této čtvrti. Zvýšení hladiny osvětlení, zlepšení jeho rovnoměrnosti a odstranění tmavých koutů bylo příčinou významného snížení kriminality. Chmatáci okrádající nepozorné turisty se museli stáhnout do temnějších míst. I v naší domovině jsou podobné zkušenosti. V jedné lokalitě Benešova byla použita nízká sloupková svítidla. Po několika týdnech bezproblémového provozu byla na několik dní zhasnuta. Následek tohoto kroku byl překvapivý Či vlastně nebyl. Nesvítící sloupky stojící v přítmí se okamžitě staly terčem vandalských útoků. Na některých z nich byly během několika málo nocí rozbité plastové části, difuzory, u jednoho svítidla byla dokonce zničena hliníková kotevní patka Snad uvedené přesvědčilo, že šetřit vypínáním ob stožár nebo provozováním osvětlení jen na kritických místech (přechody, křižovatky) je neskutečně drahé, nebezpečné, ohrožující majetek, zdraví i životy. Stejně nebezpečné je nesvítit vůbec nebo provozovat nekvalitní osvětlovací soustavy, kdy je světlo jen pod svítidlem a mezi sloupy je tma. Žel, takové střídání světlých a tmavých míst je charakteristické pro mnohé nové realizace, které jsou provedeny za každou cenu úsporně a které používají svítidla s příliš nízkým výkonem a kvalitou... V poslední době jde o soustavy se svítidly LED pochybných výrobců a neméně pochybných dodavatelů. TOMአMAIxNER Siteco Lighting, s.r.o. Svítidla použitá v Istanbulu (ale třeba také v Čelákovicích) Siteco GalaxSie Mladší brácha svítidla z Benešova v provedení LED Siteco City-Light 120 Nebezpečná cyklostezka díky nerovnoměrnosti osvětlení (solární LED svítidla) I s dekorativními svítidly lze kvalitně osvětlit komunikaci Jičín Siteco Zvon (Bell) Svítidlo LED vhodné pro osvětlování komunikací Siteco SL10 midi

14 14 firmy v pohybu PROSINEC INZERCE Brněnské veletrhy jsou na prodej Vína řady Classic a Maidenburg na trhu 2011 Vína ročníku 2011 jsou již naadjustována a připravena dobývat vaše smysly a potěšit vaše srdce. Přestože byl loňský ročník 2010 svým způsobem výjimečný, "dvatisícejedenáctka" vás překvapí vynikajícími vlastnostmi typickými pro naše špičkové polohy a zejména svěže šťavnatým charakterem. NĚMECKÝ VĚTŠINOVÝ VLASTNÍK BRNĚNSKÉHO VÝSTAVIŠTĚ SPOLEČNOST MESSE DÜSSELDORF CHCE PRODAT AKCIE A SOUSTŘEDIT SE NA VELETRŽNÍ PODNIKÁNÍ V ŠANGHAJI. O ODKUP PODÍLU MÁ ZÁJEM MĚSTO BRNO, KTERÉ MÁ ČTYŘIATŘICETIPROCENTNÍ PODÍL. PODLE GENERÁLNÍHO ŘEDITELE VELETRHŮ BRNO JIŘÍHO KULIŠE BY SE V PODSTATĚ NIC NEZMĚNILO. Veronika Vindišová Překvapilo vás, že chce německý vlastník prodat většinový podíl BVV? Zdůvodnil vůbec, proč se chce akcií zbavit? Je to strategické rozhodnutí většinového vlastníka. Nechce vlastnit v zahraničí výstaviště s výjimkou výstaviště v Šanghaji, ve kterém má podíl. Pokud někde dochází k růstu veletržního průmyslu, tak je to právě v Číně. Veletrhy v Evropě poklesly za posledních pět let o třináct procent, naopak v Číně o třináct procent vzrostly. Proč by podle vás mělo město Brno koupit BVV? V Evropě je běžný model, že výstaviště vlastní zcela nebo zčásti město nebo nějaký vyšší správní územní celek. Také Messe Düsseldorf vlastní z padesáti procent město, vídeňské výstaviště vlastní město stoprocentně. Ekonomický význam takového výstaviště, jako je brněnské, přesahuje hranice města, kraje. Má význam pro celou republiku. Zvládne město řídit takovou společnost? Podle ekonomů je to obtížné i pro zkušený management. Řídit veletržní správu v současných hospodářských podmínkách skutečně není jednoduché. Vlastník však společnost přímo neřídí, má k tomu odborný management. Město Brno je navíc vlastníkem i nyní, byť menšinovým. Zástupci města jsou v představenstvu, jsou detailně informováni o ekonomice, činnosti a směrování společnosti. Co se změní, stane-li se vlastníkem město? Výstaviště musí být výstavištěm a pořádat veletrhy. Primátor Brna Roman Onderka řekl, že je potřeba hledat nové obory. Myslíte si to také? Témata pro opravdu dobré veletrhy samozřejmě neustále hledáme, i když je to stále obtížnější. Chcete zůstat ve vedení BVV, i když je koupí město Brno? Práce mě baví a po vypršení mé manažerské smlouvy mám ambici společnost předat svému nástupci zeštíhlenou, finančně stabilizovanou, s dobrým portfoliem veletrhů. Jaký bude letošní hospodářský výsledek BVV? Podle našich odhadů bude letošní zisk po zdanění kolem sto milionů. Jak dopředu máte sestavený program veletrhů - může ho prodej BVV ovlivnit? Máme naplánovaný veletržní program do roku Prodej podílu nemá na program vliv. Naše akce musí být vždy komerčně proveditelné. Nemůžeme dělat veletrhy jen pro radost. Na jaké novinky se můžou návštěvníci výstaviště v příštím roce těšit? Nejvýznamnější novinkou bude nový dopravní veletrh Eurotrans v září. Vzniká spojením všech dopravních nomenklatur do jednoho celku. Doprava je důležitým oborem budoucnosti. Tento veletrh má potenciál dostat se v budoucnu mezi naše top tři veletrhy. Vidíte, stále hledáme a rozvíjíme nová témata. Jiří Kuliš generální ředitel BVV INZERCE Znáte pojem PRIVÁTNÍ RENTA? Mysleli jste už na svůj důchod? Chcete ušetřit mzdové náklady? Máme pro Vás řešení, jak si udržet stejný životní standard i v důchodu privátní renta: garantovaná doživotní renta nebo jednorázová výplata daňové výhody pro zaměstnance i zaměstnavatele garantované zhodnocení rezerv 2,4 % každoročně se navyšující o podíly na zisku širokou škálu krytí úrazových rizik včetně poúrazové doživotní renty bez zkoumání zdravotního stavu ochranu proti inflaci možnost zajistit příjem svým dětem Více informací: telefon:

15 prosinec servis 15 Galavečer Magnus Regia pomáhal i bavil V pátek 30. LisTopADU proběhl V MAHenoVě ČinoHře V Brně slavnostní Galavečer MaGnus regia, VyDAVATeLe MorAVsKéHo HospoDářsTVí, na KTeréM ByL předán finanční dar 150 tisíc korun fakultní nemocnici U sv. Anny V Brně. Před představením Cyrano z Bergeraku jej převzal z rukou jednatelky Magdy Slaninové a Pavla Káčera, jednatele RWE Distribuční služby coby zástupce jednoho z hlavních obchodních partnerů Galavečera, ředitel nemocnice Petr Koška. Částka bude použita k zakoupení přístroje hemochron, který bude využíván v péči o nemocné pacienty s kardiovaskulárními onemocněními na I. kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny. Zároveň zde byly vyhlášeny výsledky soutěže Moravského hospodářství O nejkrásnější dětské hřiště. Vítěze, kteří uspěli v konkurenci šedesátky přihlášených hřišť, přišla vyhlásit šéfredaktorka Hana Nečasová, která zároveň poděkovala jak celé porotě, tak všem zúčastněným městům a obcím. HLAVní partneři Nové byty v Brne ˇ partneři výsledky soutěž o nejkrásnější dětské hřiště 1. místo Zlín 2. místo Přerov 3. místo Velké Meziříčí Vítězové získali plakety a obrázky na plátně Canvas, které jim věnovala reklamní agentura a tiskárna Kangaroo Communications. Galavečerem, který v Brně zahajoval advent, provázel moderátor Zbyněk Loucký. Co ovšem naše hosty nejvíc dostalo, bylo krásně zpracované představení a Cyrano z Bergeraku, jehož ztvárnil Petr Halberstadt, umělecký vedoucí Mahenovy činohry. Jednoduchá scéna skvěle kontrastovala s výkonem herců, především všech tří hlavních postav. Cyrano uchvátil Toto představení jsme vybrali na náš letošní Galavečer záměrně, říká jednatelka Magda Slaninová, je plné nádherných citů a emocí a v dnešní uspěchané předvánoční době nás všechny doslova vytrhlo z každodenních starostí. Velké poděkování patří všem obchodním partnerům, firmám i jednotlivcům za finanční příspěvky a zakoupené vstupenky. Díky vám všem! UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK ÚNOROVÉ INZERCE: do VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: patří do Brno TOP 100 JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová ASISTENTKA: Jana Kiršová, tel.: gsm: REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Hana Nečasová gsm: redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Kamila Fuchsová foto: Tomáš Škoda MARKETING a PRODUKCE: Bc. Jana Rašková tel.: , gsm: OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: gsm: obchodní manažerky: Alexandra Janků, gsm: Erika Hejčová, gsm: SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchařská 36, Brno, REGISTRACE: MK ČR E inzerce V příštím čísle Moravského hospodářství: Ekoinvestice na Moravě. Jak se investuje do ochrany životního prostředí? Dražba emisních povolenek. Kolik a kam poputuje z jejich výnosů? Vodní cesty. Baťův kanál se rozšíří v obou směrech. Evropské dotace. Jak budou vypadat v příštím programovém období? Sledujeme firmy v pohybu, mapujeme aktuality z měst, obcí a krajů. Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: Únorové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 8. února. Prožijte Vánoce s novou chutí! Rejstřík firem ABB 12 Bau32 12 BVV 14 energoklastr 6 ibm Čr 4 imos Development 12 Jihlavan 6 Komerční banka 7, 8 KpMG Čr 5 rkm development 12 rwe Distribuční služby 15 seznam inzerentů Čeps, a.s. 12 ergo pojišťovna, a.s. 14 eurovia cs, a.s. 4 ibm Česká republika, spol. s r.o. 3 Komerční banka, a.s. 7 národní divadlo Brno 10, 14 orea HoTeLs s.r.o. 8 rwe Distribuční služby, s.r.o. 11 siteco Lighting, s.r.o. 9, 13 Vinařství reisten 14 Vinařství Volařík 15 Vo revital, s.r.o. 13 VINAŘ ROKU 2011 ČESKÁ REPUBLIKA Symfonie nektarových tónů sladké Pálavy 2011 a unikátní hořkomléčné čokolády Cassia Aures 63%. Vášnivé souznění chutí a vůní v kombinaci vína Tramín červený 2011 a čokolády Heart Soul 73%. Vinařství Volařík Bezručova 703/ Mikulov Tel.:

16 Jaká přání se letos starostům a primátorům splnila? A co si přejí do příštího roku? Mezi velká splněná přání patří vybudování obchvatu centra města, což zklidní dopravu a umožní zde vybudovat pěší zónu. Menšími vyplněnými přáními je obnova dvou fontán v centru města, bylo to po desetiletích jejich nefunkčnosti. Do příštího roku přeji sobě i všem občanům hodně elánu při budování města a radost z vytváření mezilidských vazeb. František John, starosta Zábřehu Další ohlédnutí a přání na V letošním roce se nám splnilo přání mít opraveny sakrální stavby v obci a také opravit dominantní stavbu - kostel sv. Jiří. Vrátit do obce kostelní hodiny, které nefungovaly více než 60 let. Do nového roku si přejeme, aby se nám v naší obci hezky žilo a lidé byli spokojeni a také aby se nám podařilo opravit budovu obecního úřadu a vytvořit v ní klubovnu pro všechny spolky. Jiřina Pešlová, starostka obce Vrchy Město Olešnice si v tomto roce připomnělo 10. výročí od bleskové povodně, která poškodila desítky domů a vyžádala si i oběti na životech. Jsem rád, že se na dobu velké tragédie, která se změnila při odstraňování následků povodně na akt lidské solidarity a pomoci, mezi lidmi nezapomnělo. Jsem rád, že samospráva vnímá potřebu podporovat dobrovolné hasiče jako ty, kdo jí v krizových událostech stojí po boku.v roce bych si přál, aby se vrátila do naší země dobrá nálada a lidé žili mezi lidmi a pro lidi. Snad už je čas prožívat a vnímat skutečnou, nikoliv virtuální realitu. Zdeněk Peša, starosta Olešnice Podařilo se nám získat dotaci na obnovu obecních komunikací, chodníků a veřejného prostranství. Část jsme již realizovali, zbytek dokončíme příští rok a naše obec bude jak z cukru. V roce bych si přál větší hrdost našich občanů na to, kde žijí. Zdeněk Rada, starosta Otinovsi Obci Tvarožná Lhota se podařilo splnit přání všech občanů - v roce uspět v soutěži Vesnice roku JMK a dobře reprezentovat Jihomoravský kraj i v celostátním kole. I v roce bychom chtěli udržet vysokou laťku kvality venkovského života Ṁartina Bílová, starostka Tvarožné Lhoty Naším přáním byla vždy spokojenost našich občanů. Každý má ovšem jiné priority, takže být hrdí na to, že se podařilo např. zrekonstruovat školní jídelnu, je pro některé málo významné a touží po opravě komunikace, po které chodí každý den. Snažíme se vytvořit takové podmínky, aby bylo spokojených občanů co nejvíce. Toto a k tomu ještě touha po klidu a stabilitě v politice je zároveň naše přání i pro r.. Radomil Brada, starosta Oskavy Naše obec je malá, a proto i přání byla skromná. Podařilo se nám splnit to, co jsme si naplánovali - oprava chodníků a kaple sv. Otmara. V rámci mezilidských vztahů je přání otcem myšlenky. Je co zlepšovat. Mé každoroční přání je, aby občané byli se svým obecním zastupitelstvem spokojeni a pomáhali nám v naší práci. Ale hlavně abychom byli všichni zdraví a mohli si užívat života v kruhu svých blízkých. Jan Florian, starosta Otmarova V naší vinařské obci jsme tento rok začali a i úspěšně dokončili jednu z nejnáročnějších investic, a to intenzifi kaci a rekonstrukci čistírny odpadních vod. Děkujeme všem, kteří nám pomohli. Do příštího roku přeji všem spoluobčanům pevné zdraví, štěstí a úsměv na rtech. Vladimír Hanák, starosta Blatnice pod Sv. Antonínkem Co nejvíce splněných přání do roku přeje tým společnosti Magnus Regio a Moravského hospodářství Z oněch materiálních přání to byla po téměř 150 letech rekonstrukce unikátní historické památky - brány hřbitova a po 30 letech nové hasičské auto, které, jak jistě všichni pochopí, není jenom pro hasiče, ale pro všechny naše občany a vzhledem k tomu, že vyjíždíme i k nehodám na dálnici, tak i pro záchranu životů a majetku občanů jiných. A přání do nového roku? Zdraví všem, o trošku víc úsměvů mezi sebou a nepodlehnout blbé náladě. To ostatní už bude hračka. Stanislav Machovský, starosta Podivína Určitě jsme si toho přáli neskromně velkou spoustu. Chtěli jsme něco získat, něco také udržet, jiné neztratit. Totéž budeme chtít i v roce. Těšíme se na zisk fi nančních prostředků z rozpočtového určení daní. Udržet chceme důvěru našich občanů, protože bez té bychom byli na radnici zbyteční. A co nechceme ztratit? Rozhodně nechceme, aby se občanům opět vzdálila a prodražila státní správa - nechceme tedy ztratit další kompetence jako stavební úřad nebo matriku. Jaroslav Končický, starosta Slavičína Rok byl v našem městě ve znamení úsporných opatření a provozního šetření. Nicméně to přineslo razantní snížení závazků města k minimu, což je dobrý základ pro investiční aktivity v příštím roce. A ty jsou naším přáním. Celý příští rok by se měl nést v duchu hesla: Počítej s horším, ale doufej v lepší! František Lukl, starosta Kyjova

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky. Dny malých obcí Vyškov, Praha

Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky. Dny malých obcí Vyškov, Praha Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky Dny malých obcí Vyškov, Praha 1. a 3. listopadu 2011 Malé obce plní základní funkce ÚSC Zajišťování výkonu přenesené působnosti - rostoucí mandatorní

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007 JJ Mois Année Nové nástroje KB pro financování municipáln lních projektů III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje Hotel Praha, 11. 12. 2007 Ing. Květoslava Botková vedoucí KB EU POINT

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017 Návrh Ústeckého kraje na rok 2017 Návrh Ústeckého kraje na rok 2017 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2017 2021, s Rozpočtovými pravidly

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Financování obcí Ing. Luděk Tesař

Financování obcí Ing. Luděk Tesař Financování obcí 2008-2009 Ing. Luděk Tesař Luděk Tesař ekonom specialista na rozvoj samospráv certifikovaný projektový manažer IPMA 1998 2006 Ministerstvo financí RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Představení Národního spolku pro elektromobilitu a podporu moderních technologií Současná podpora v období 2007 2013 Návrhy na roky 2014-2020 Založen starostou spolku

Více

ODBOR EKONOMICKÝ ,64 Daň z příjmů Ústeckého kraje

ODBOR EKONOMICKÝ ,64 Daň z příjmů Ústeckého kraje ODBOR EKONOMICKÝ Příjmy v tis. Kč v % Druhové třídění Název Návrh rozpočtu 2017 rozpočet rozpočtu na a schváleného rok 2017 Daň z příjmů ze závislé činnosti 963 510 1 053 000 109,29 Daň z příjmů ze samostatné

Více

Návrh novely rozpočtového určení daní

Návrh novely rozpočtového určení daní Návrh novely rozpočtového určení daní Nový model sdílených daní pro obce Ministerstvo financí ČR červen 2011 Přehled daňových příjmů statutárních měst a Prahy v roce 2010 - skutečnost (včetně motivačních

Více

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Bilance příjmů a výdajů za rok 2012 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2012 bylo schodkové se saldem

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Dne: Bod programu: 8.. 202 2 Věc: Rozdělení volných finančních prostředků z hospodaření Ústeckého kraje za rok 20 Důvod předložení: Dle zákona č. 250/2000 Sb., o

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

Příjm y v tis. Kč. Schválený rozpočet , , , , ,00

Příjm y v tis. Kč. Schválený rozpočet , , , , ,00 ODBOR EKONOM IICKÝ Druhové zatřídění Daňové příjmy Název osob ze závislé činnosti osob ze samostatné činnosti osob z kapitálových výnosů Příjm y v tis. Kč Daň z příjmů právnických osob rozpočet Návrh rozpočtu

Více

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize

Více

Důvodová zpráva. Zastupitelstvo Olomouckého kraje Strana 1 (celkem 142) 6.- Rozpočet Olomouckého kraje 2009 návrh rozpočtu

Důvodová zpráva. Zastupitelstvo Olomouckého kraje Strana 1 (celkem 142) 6.- Rozpočet Olomouckého kraje 2009 návrh rozpočtu Důvodová zpráva 1. Finanční hospodaření Olomouckého kraje se řídí ročním rozpočtem, který na základě ustanovení 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů schvaluje

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE Rozpočet a finanční vize měst a krajů 2009 Praha, 24.9.2009 Jan Hanuš Municipality a programy veřejné podpory Komerční banka AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ 2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Tab. 1 - OTEVŘENÉ VÝZVY V OP DOPRAVA Řídící orgán OP Doprava harmonogram naleznete na http://www.opd.cz/cz/informace-pro-zadatele Tab. 2 - OTEVŘENÉ VÝZVY

Více

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

Hospodaření obcí a nové investice

Hospodaření obcí a nové investice Hospodaření obcí a nové investice Komerční banka, a.s. 41. Den malých obcí 27.2. 2014 Prostějov 4.3. 2014 Praha Vývoj ekonomiky ČR a hospodaření obcí Do roku 2008 stabilní prostředí - ekonomický růst,

Více

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Možnosti financování dopravních sítí ČR Ing. Karel Havlíček Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Představení SFDI Právnická osoba zřízená platnou legislativou ČR Výbor SFDI je jmenován Vládou

Více

III. setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Hotel Jezerka, Seč, 4. 12. 2007

III. setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Hotel Jezerka, Seč, 4. 12. 2007 JJ Mois Année Nové nástroje KB pro financování municipáln lních projektů III. setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Hotel Jezerka, Seč, 4. 12. 2007 Ing. Květoslava Botková vedoucí KB EU POINT

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Běžné výdaje. Saldo (příjmy - výdaje) ~ ! -- --,

Běžné výdaje. Saldo (příjmy - výdaje) ~ ! -- --, , v AVRH ROZPOCT TECKÉHO KRAJE A ROK 2010 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2010 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu se schváleným rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období

Více

Dotace a úvěr jak na to?

Dotace a úvěr jak na to? Dotace a úvěr jak na to? Bankovní produkty a finanční instrumenty pro výzkum, vývoj a inovace Praha 30.11.2009 KB Finanční nástroje Hypoteční úvěr Kreditní karta pro podnikatele Profi úvěr FIX menší a

Více

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014 Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014 Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2010 2014 Ekonomický odbor Krajského úřadu Karlovarského

Více

Zastupitelstvo obce Horní Vltavice schválilo dne l8. 5. 2OOO podle ustanovení 36 odst. l., písmeno f/ zákona č. 367/l99O., schválilo tuto vyhlášku:

Zastupitelstvo obce Horní Vltavice schválilo dne l8. 5. 2OOO podle ustanovení 36 odst. l., písmeno f/ zákona č. 367/l99O., schválilo tuto vyhlášku: Obec Horní Vltavice Obecně závazná vyhlášky č. 3/OO o fondu rozvoje bydlení Zastupitelstvo obce Horní Vltavice schválilo dne l8. 5. 2OOO podle ustanovení 36 odst. l., písmeno f/ zákona č. 367/l99O., schválilo

Více

I. Hlavní město Praha celkem

I. Hlavní město Praha celkem I. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2011 schodkem v celkové výši 1 970 372,78 tis. Kč. Na tomto výsledku se podílí

Více

Důvodová zpráva. Zastupitelstvo Olomouckého kraje Strana 1 (celkem 150) 6.- Rozpočet Olomouckého kraje 2010 návrh rozpočtu

Důvodová zpráva. Zastupitelstvo Olomouckého kraje Strana 1 (celkem 150) 6.- Rozpočet Olomouckého kraje 2010 návrh rozpočtu Důvodová zpráva 1. Finanční hospodaření Olomouckého kraje se řídí ročním rozpočtem, který na základě ustanovení 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů schvaluje

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2016

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2016 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok Bilance příjmů a výdajů za rok Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok bylo přebytkové se saldem ve výši 884

Více

Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014. I. část

Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014. I. část Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014 Ekonomický odbor Krajského úřadu Karlovarského kraje přistoupil k aktualizaci Rozpočtového výhledu Karlovarského kraje. Platný

Více

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 21. září 2016 č. 831

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 21. září 2016 č. 831 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. září 2016 č. 831 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2018

Více

(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF

(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF 6. dubna 2006 Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF 1. Období do 31. prosince 2006/31. prosince 2008 2. Obdobní od 2007 do 2013 /2015!!!!!! ""!!!! ## 2004-2006 (2008)

Více

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek 13. 14. června 2016, Ústí nad Labem Strategie

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Financování a hospodaření obcí a krajů

Financování a hospodaření obcí a krajů Financování a hospodaření obcí a krajů Ministerstvo financí březen 2017 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí v letech 2016 a 2017 Zadluženost a rozpočtová odpovědnost Státní rozpočet 2017 (dotace a daňová

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí únor 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj daňových

Více

Nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví města. Žamberk

Nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví města. Žamberk Zpracováno dne 6. 9. 2014 Nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví města Žamberk Obsahuje: Navržení pravidel sestavování rozpočtů města s ohledem na rizika, příležitosti a dlouhodobou

Více

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o.

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. Ambiciózní akční plán, který řeší ovzduší ve městě J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. OBSAH 1. Strategie

Více

Průběh čerpání strukturálních fondů

Průběh čerpání strukturálních fondů Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2015

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2015 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2015 Bilance příjmů a výdajů za rok 2015 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2015 bylo přebytkové se saldem

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Postup sestavení návrhu rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017

Postup sestavení návrhu rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017 Postup sestavení návrhu rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017 příloha č. 2 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017 zpracuje ekonomický odbor na základě podkladů předložených jednotlivými příkazci operací

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů Čistá mobilita z pohledu MŽP Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů Obsah: 1) Čistá mobilita a důvody pro její podporu 2) Čistá mobilita a národní

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

V Y H L Á Š K A č. 1/2000

V Y H L Á Š K A č. 1/2000 V Y H L Á Š K A č. 1/2000 o vytvoření a použití účelových prostředků na opravy a modernizaci bytového fondu na území obce ZÁBOŘÍ. Obecní zastupitelstvo obce Záboří schválilo dne 2.června 2000 na základě

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn Č.j.: 15450/2008-72 Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

Pohled UniCredit Bank na financování brownfields

Pohled UniCredit Bank na financování brownfields Pohled UniCredit Bank na financování brownfields Únor 2011 Martin Horák, úvěrový specialista, Firemní klientela, Regionální centrum Brno III Martin Potůček, konzultant Evropského kompetenčního centra Brno

Více

Zpráva o plnění rozpočtu města Uherské Hradiště za první čtvrtletí 2016

Zpráva o plnění rozpočtu města Uherské Hradiště za první čtvrtletí 2016 Zpráva o plnění rozpočtu města Uherské Hradiště za první čtvrtletí 2016 Rozpočet města na letošní rok byl schválen Usnesením zastupitelstva města č. 100/8/Z/2015 ze dne 07.12.2015 jako deficitní s tím,

Více

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován

Více

Vývoj příjmů a výdajů

Vývoj příjmů a výdajů Hospodaření města sledované z hlediska příjmů a výdajů celkem byla ve sledovaném období 2000-2006 ztrátové ve výši 17,2 mil. Kč. Celkové výdaje převýšily příjmy zejména v letech 2000-2003. V letech 2004

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Z á p i s. MVDr. Pavel Bělobrádek, Ing. Lubomír Svatý. Program jednání:

Z á p i s. MVDr. Pavel Bělobrádek, Ing. Lubomír Svatý. Program jednání: Z á p i s z 1. jednání Finančního výboru Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 22. 1. 2013 od 9.00 hod. RegioCentrum Nový pivovar, Hradec Králové Přítomni: Omluveni: Dle prezenční listiny

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 David Šátek Ministerstvo financí 19. listopadu 2015 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (včetně

Více

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční konference OPPI Praha, 5. prosince 2011 Stav realizace NSRR v programové

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

OPERAČNÍ PROGRAM IROP VE VZTAHU K DOPRAVĚ A UDRŽITELNÉ MOBILITĚ. Inteligentní mobilita ve městech a regionech

OPERAČNÍ PROGRAM IROP VE VZTAHU K DOPRAVĚ A UDRŽITELNÉ MOBILITĚ. Inteligentní mobilita ve městech a regionech OPERAČNÍ PROGRAM IROP VE VZTAHU K DOPRAVĚ A UDRŽITELNÉ MOBILITĚ 19. 20. 1. 10. 2016 2016 Praha Pardubice Inteligentní mobilita ve městech a regionech INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Celková alokace

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Důvodová zpráva. Zastupitelstvo Olomouckého kraje Strana 1 (celkem 168) 6.- Rozpočet Olomouckého kraje 2008 návrh rozpočtu

Důvodová zpráva. Zastupitelstvo Olomouckého kraje Strana 1 (celkem 168) 6.- Rozpočet Olomouckého kraje 2008 návrh rozpočtu Důvodová zpráva 1. Finanční hospodaření Olomouckého kraje se řídí ročním rozpočtem, který na základě ustanovení 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů schvaluje

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

VYHLÁŠKA MĚSTA NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ. o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Nového Města na Moravě

VYHLÁŠKA MĚSTA NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ. o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Nového Města na Moravě VYHLÁŠKA MĚSTA NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území města Nového Města na Moravě Městské zastupitelstvo schválilo na základě 36 odst. 1 písm.

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

STRATEGIE ROZVOJE A INTELIGENTNÍ MOBILITA PRO HRADECKO PARDUBICKOU METROPOLITNÍ OBLAST

STRATEGIE ROZVOJE A INTELIGENTNÍ MOBILITA PRO HRADECKO PARDUBICKOU METROPOLITNÍ OBLAST STRATEGIE ROZVOJE A INTELIGENTNÍ MOBILITA PRO HRADECKO PARDUBICKOU METROPOLITNÍ OBLAST INTELIGENTNÍ MOBILITA VE MĚSTECH A REGIONECH PARDUBICE 20. ŘÍJNA 2016 MIROSLAV JANOVSKÝ MANAŽER ITI INTEGROVANÁ ÚZEMNÍ

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Karlovarský kraj Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2008

Karlovarský kraj Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2008 Karlovarský kraj Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2008 Komentář k návrhu rozpočtu Karlovarského kraje na rok 2008 Pravidla pro sestavení, schvalování a čerpání rozpočtu Karlovarského kraje na rok 2008

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Státní fond životního prostředí ČR

Státní fond životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí ČR Krajské setkání svazu měst a obcí ČR Plzeň 6.10. 2016 Petr Fleišman projektový manažer SFŽP ČR, krajské pracoviště Plzeň Dotační možnosti SFŽP ČR Mezi stěžejní dotační

Více

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konané dne

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konané dne 5. Předkládá: Rada Olomouckého kraje Zpracoval: RNDr. Ivan Kosatík náměstek hejtmana Ing. Jiří Juřena vedoucí ekonomického odboru Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konané dne 24.6.2004 Rozpočet

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna

Více

Budoucnost evropských dotací 2014 2020

Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Tomáš Vacenovský GRANTIKA České spořitelny, a.s. Den malých obcí, Vyškov, 1. března 2012 Osnova prezentace 1. VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY 1.1. Časový harmonogram 1.2. Návrh

Více

dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha

dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha Financování a poradenství pro projekty dotované z EU III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů Hotel Artemis, Praha 10.6.2008 Obsah Co C mohu od banky vyžadovat? Jak sladit dotaci s úvěrem? Jak

Více