Autorem tohoto obrázku Vinobraní je Jan Lacko, který by letos oslavil 80. narozeniny.

Transkript

1 37 podzimní 2007

2 Autorem tohoto obrázku Vinobraní je Jan Lacko, který by letos oslavil 80. narozeniny. 38

3 39

4 Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E Vydává Rada obce Mutěnice. Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Markéta Gáborová, ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník. Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad ks. Uzávěrka tohoto čísla

5 SLOVO STAROSTY SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, nastává čas vinobraní. Je to období, kdy naši vinaři sklízejí plody své celoroční práce. Těší mě, že se Dny vinařů v Mutěnicích staly tradicí a jsou hojně navštěvovány jak domácími, tak přespolními. Proto bych chtěl poděkovat všem organizátorům a účinkujícím za jejich účast a obětování volného času. Prázdniny skončily a dětem začínají opět povinnosti. Obec se snaží získat dotace na opravu mateřské školy. Týká se to hlavně sedlové střechy, dokončení zateplení a zlepšení sociálního zařízení. Jsem rád, že v termínu probíhá rekultivace skládky komunálního odpadu. Chceme rovněž využít dotace Evropské unie na ekologii a rozšířit služby na skládce o kompostárnu a sběrný dvůr, poněvadž na tyto aktivity je možné získat až 95% dotace. Doufám, že nadcházející podzim nám připraví hezké počasí a zpříjemní nám čas až do kateřinských hodů. MVDr. Dušan Horák starosta obce V době, kdy píši tento příspěvek, začalo nejoblíbenější období vinařů. Protože počasí není právě ideální, tak už teď je vinobraní v plném proudu a každý se snaží sklidit co nejlepší úrodu. V této souvislosti jsem rád, že byla v termínu dokončena úprava Přední Hory. Tady patří dík také všem majitelům sklepů, kteří následně provedli úpravy před sklepy. Určitě to ocenili i návštěvníci vinařských dnů a ocení to všichni, kdo to této lokality mají namířeno. V minulém vydání jsem Vás informoval o naplněnosti rozpočtu roku Od té doby se situace zlepšila v příjmové části, ale vzhledem k plánovaným akcím o kterých Vás ve svém článku informuje starosta, budeme muset být zdrženliví v různých jiných úpravách. Zahájili jsme budování slibovaných dětských koutů a sportovišť. Na ul. Vincence Bednáře jsme provedli zemní úpravy, teď je na řadě výsadba keřů a nákup dětského mobiliáře. Další parky si asi budou muset počkat do příštího roku, ale určitě na nich budeme pokračovat. Jsem rád, že v obci funguje se stoupající tendencí třídění komunálního odpadu a věřím, že tento trend bude pokračovat. Všem vinařům přeji velkou a kvalitní sklizeň a nám všem co nejlepší plnění příjmové části rozpočtu obce. Petr Bíza místostarosta obce 1

6 Usnesení z V. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 27. června 2007 A. ZO vzalo na vědomí: 1. Kontrolu úkolů z minulého zastupitelstva 2. Výroční zprávu o hospodaření školy za rok Hospodaření obce Mutěnice za leden až květen Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření za účetní období roku 2006 svazku obcí VITIS Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice B. ZO schválilo: 1. MPZ č.11/2007 předběžný souhlas s prodejem části pozemku p.č v k.ú. Mutěnice pí. Aleně Jagošové, Mutěnice 260, za cenu 110,- Kč/m2 za účelem zřízení vjezdu do RD. Po vyhotovení GP bude MPZ znovu projednán v ZO 2. MPZ č. 13/2007 výkup pozemku p.č. 1751/9 v k.ú. Mutěnice o výměře 37 m2- pod komunikací, od Aleny Trávníkové, Mutěnice 1085 cena 10,- Kč/m2 3. Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi obcí Mutěnice a E.ON Distribuce Lannova 205/16 České Budějovice o realizaci stavby zařízení distribuční soustavy na pozemku v majetku obce 4. Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi obcí Mutěnice a E.ON Distribuce Lannova 205/16 České Budějovice o realizaci stavby s názvem Mutěnice, díly, kabel NN, obec na pozemcích obce 5. Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene mezi obcí Mutěnice a fa. SELF servis, spol. s r.o. Pálavské nám. 11, Brno Vinohrady o realizaci stavby Optická kabelová trasa Břeclav Mutěnice na pozemku obce Mutěnice 6. Po projednání závěrečného účtu Obce Mutěnice za rok 2006 hospodaření obce Mutěnice za účetní období roku 2006 a to bez výhrad. C. ZO neschválilo: 1. MPZ č.12/2007 předběžný souhlas s prodejem části pozemku p.č. 1947/1 v k.ú. Mutěnice p. Josefu Štěpánkovi, Mutěnice 1087 za účelem rozšíření pozemku u vinného sklepa, cena 110,- Kč/m2 E. ZO uložilo: 1. Starostovi obce podepsat Smlouvy s firmou E-ON Distribuce a.s. České Budějovice 2. Starostovi obce podepsat smlouvu s firmou SELF servis, spol. r.o. Brno - Vinohrady 2

7 Cena za stočné Skládka Hraničky spol. s r.o. provozuje od čistírnu odpadních vod a kanalizaci v obci Mutěnice. Na základě odhadovaných kalkulací schválilo Zastupitelstvo obce Mutěnice dne cenu za stočné 21,50Kč/m3 včetně DPH. Přestože dle skutečných nákladů vychází kalkulace stočného daleko vyšší, zůstává cena až do konce letošního roku stejná bez navýšení. Proto vedení Skládky Hraničky s.r.o. a Zastupitelstvo obce Mutěnice zvažuje od roku 2008 zvýšení ceny za stočné. Podrobné kalkulace za jednotlivé roky jsou k nahlédnutí v kanceláři ČOV na Obecním úřadě nebo na internetových stránkách Obce ( V případě zdražení stočného budou občané včas informováni. Hana Sedlářová - referentka VH OZNÁMENÍ SBĚR ŽELEZA Krojovaná chasa provede v sobotu sběr železného šrotu. Nepotřebné železo vyneste, prosíme, před své domy. Těžké kusy Vám rádi vyneseme. POVINNÁ VÝMĚNA ŘIDIČSKÝCH PRŮKAZŮ Datum vydání ŘP Povinná výměna do Datum vydání ŘP Povinná výměna do Datum vydání ŘP Povinná výměna do Datum vydání ŘP Povinná výměna do Datum vydání ŘP Povinná výměna do Datum vydání ŘP Povinná výměna do Výměnu provádí Městský úřad Hodonín, Národní třída 25, Hodonín. stárci a krojovaná chasa 3

8 O SKORO UŽ ZAPOMENUTÉM, BA ANI NEZNÁMÉM VRAPÉRSKÉM ŘEMESLE STAŘENKY FILOMENY SLEZÁKOVÉ Poslední vrpérka v širokém okolí je narozená 23. srpna roku 1913 v Mutěnicích. Pochází z rodu Hajduchů. Šestá z patnácti dětí. V Mutěnicích žije ještě její sestra paní Františka Štosová. Znal jsem ze statku ještě další její sestru paní Julii Balaštíkovou, ale ta je už po smrti. Filomena se provdala do Mistříka. S mužem Oldřichem pracujícím tehdy na dráze měla dva chlapce a dceru. Tato naopak si vzala mutěňáka Miroslava Medunu. Nyní matka s dcerou, obě vdovy, bydlí spolu v jednom domě v Mistříně na dolině (je tam pěkný rybníček) směrem k Šardicím. Navštívil jsem naši rodačku, stařenku Slezáčkovou, a nechal jsem se poučit jejím vyprávěním o jejím celoživotním řemesle vrapování, vrapení ženských čižem. Jedné z důležitých, víceméně však opomíjených, součástí krojů našeho okolí. Černé čižmy od čižmára, podkovičky od kovára. I ta písnička zamlčí, že ta poslední operace při výrobě dívčí čižmy patří vrapérce. Vrapení vlastně navazovalo na ukončenou práci ševce při dohotovení dámské holínky, čižmy. Tu švec vyrobil ze ševra kozí kůže. Tyto holínky se nevyšívaly, ale varhánkovaly, tedy vrapovaly (v Mistříně, ale i jinde se setkáte i s výrazem drapovaly, drapily). Tvoření takových varhánků byla práce poměrně velmi těžká, náročná hlavně na sílu v prstech, protože se dělala ručně. To nemluvím o přesnosti. Podle oblasti se dělaly buď vrapy rovné kolem dokola, teda taléřky, někdy se tvořil vzorek buchtičkový. Moc málo ševců se chtělo s vrapením piplat. Někteří si sice radili tak, že používali jakýsi rám se vzorem varhánků. Prostě po předběžném namočení boty do vody, ve které byl rozdělaný klih se tato dala na dřevěný rám, pak se do něho vtlačila a nechala se uschnout. Nato se rám stáhnul a holinka byla jakžtakž navrapená. Ale takové vrapy neměly dlouhé trvání. Proto i mistři krojového ženského obutí vyrobili holinky až 140 cm vysoké a rádi posílali kunčoftky k paní Slezačkové na drapování. Už v Mutěnicích jako svobodná se tímto řemeslem začala zabývat. Naučila se to, ba jen obhlédla od své sestry, řádové sestry Rozálie Donáty. Přebírala rozpracované čižmy po mutěnském ševci panu Štěpánkovi i po čižmáru mistru Janulíkovi z bašty výroby krojové obuvi z Kostic a od ostatních ševců. To pokračovalo i po přestěhování do Mistříka. Byly to stovky párů čižem, mnohé šly ven, některé až za moře. Sešitky s evidencí klientely někde zašantročila, ale ukazuje množství děkovných a pochvalných dopisů a lístků z domova i ciziny. To ještě stačila chodit do místního družstva do polí a vinohradů. A co ji ještě dodnes baví? Píše jen tak pro své, ale hlavně potěšení 4

9 jubilantům, tedy těm starším, pozdravná přání s vlastními říkankami. Ale ještě k jejímu řemeslu: Nepoužívala nikdy žádné rámy. Jenom své ruce, prsty. Holinky vycpala punčochou naplněnou dlouhou režnou slámou. Dnes smotá vrůbkový varhánkový papír, tedy lepenku, co se dává třeba pod lino, a vyplní vnitřek boty. Kůži namočí, sedne na židli a zapře holínku o stůl. Vrapy musí být výškou jeden jak druhý, nejméně jich musí být třicet. Holínka se tak vlastně smrští na polovinu své délky. S tím musí počítat jak švec, tak klientka podle výšky svých nohou, i vrapérka. Jak je ševr, kozinka příliš tuhá, proklíná nejen ševce, ale i koželuha, co kůži vyčiňoval. Přesto stařenka dělá toto řemeslo dodnes už více jak 70 let. (Na zadní stranu tady uveřejněné její fotografie si vlastnoručně napsala: 92 roků. Takto sem skončila tůto pěknů prácu). Dnes má už 94 let, obklopená mnoha páry čižem vrapí dál. Věřte právě i při tomto besedování u ní nás přerušila návštěva ze Šardic. Potřebují navrapit holinky, protože za pět dní se chce v nich dívka pávit na žarošické Zlaté sobotě. No a ono to pár dní vezme, protože prsty už tak nechců poslůchat. Ešče, že nechců buchtičkový vzorek, ale enom taléřkový usmívá se stařenka. Tak si pakuju notes a tužku, abych nezdržoval. Na Zlaté sobotě třeba ty čižmy tam zahlédnu. Stařenka Slezáková ať ještě při zdraví vrapí, kdo by to dělal, nemá ji zatím kdo nahradit. ing. Jaroslav Mihola Malíř mutěnických žůder Jan Lacko Jen málokterý výtvarník zanechal tak výraznou stopu svého talentu na vinohradnických stavbách jako J a n L a c k o. Kdo prochází areálem mutěnických vinařských Búd, nemůže bez povšímnutí projít kolem fasád se sgrafity výrazně odlišnými od tradičních slováckých malůvek. Jsou dílem tohoto rodáka, narozeného 15. října 1927 v Mutěnicích, který miloval svoji obec, vinohrady a přírodu a neváhal jim obětovat většinu tvůrčího života. Nejprve studoval na biskupském gymnáziu na Velehradě, po násilném ukončení výuky německými úřady v době druhé světové války přechází na gymnázium do Kyjova a po maturitě studoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, u profesorů Vincence Machovského a Eduarda Miléna obor kreslení a deskriptivu. V moravské metropoli také nějaký čas 5

10 působil jako učitel výtvarné výchovy a aranžování na obchodní škole. Výrazným motivem Lackových olejomaleb jsou příroda a práce spojená s pěstováním vinné révy a výrobou vína. Inspiraci k obrazům nalézal právě v okolí rodné obce. Ojedinělými díly jsou jeho rozměrné obrazy v kostele svaté Kateřiny v Mutěnicích. Obraz svatého Urbana, patrona vinařů, a svatého Václava s vinařským námětem. Detail v kombinaci s monumentem v sobě obsahují sgrafita, kterými vyzdobil žůdra a fasády mnoha mutěnických búd. Věnoval se rovněž tvorbě artprotisů, netkaných tapiserií. S jeho pracemi se můžeme setkat také ve formě dotvoření jednotlivých zastavení křížové cesty u kostela sv. Václava v Dolních Bojanovicích. Jiné téma kolem kostela v Žarošicích pověst o Fritigildě královně Markomanů. Návrh na výtvarné řešení interiéru Mysliveckého muzea na zámku v Lednici a návrh a provedení mozaikové výzdoby sauny zaměstnanců ČSAD v brněnských Starých Černovicích. OBRAZY: Akvarely, olejomalby, portréty, zátiší, krajinomalby desítky je jich v rodinách Mutěňáků, v Hodoníně a jinde (třeba až v Austrálii). Sem patří i některé obrazy malované na stěnách. Zvláště početné a známé jsou nám obrazy s pohledem na náš kostel a mutěnické búdy. Je nutno vzpomenout výtvarné řešení chrámového Betléma v Mutěnicích. Všechny figurky osobně zhotovil a navrhl i kostýmy. ART PROTIS: Není nezajímavé, že po r se pokusil Jan Lacko vyzkoušet i art protis, technologii netkané vlněné textilie, která je od r chráněna čs. patentem. Je to umělecká textilní technika, uplatňující se v interiéru jako tapisérie či gobelín. V roce 2000 z jara, v jubilejním roce školy, jsme shlédli malý průřez jeho malířské tvorby. Jeho oddychová záležitost, jak říkal malbě sgrafit, pomohla vytvořit v areálu mutěnických búd, docela turistický přitažlivý urbanistický celek. Tak navždy vniknul do povědomí především Mutěňákům, to byla důležitá oblast Lackovy tvorby, ale nejen jich, vytvářel sgrafita i v jiných obcích. Je štěstím, že nám ho uchovala krátká dokumentární studie Katedry kamery pražské FAMU, autorstvím studentské dvojice Tomáš Nováček a Šárka Sklenářová v roce (Tomáš Nováček je mutěnický rodák). Hned na začátku filmu se vyznává Lacko z lásky k rodné dědině. Objevuje se tu také jeho vlastní osobité rčení Každý člověk se na svět narodí jako originál, bohužel většina z lidí umírá jako kopie. Umělec Lacko byl člověkem příliš skromným a nepřál si uspořádaní jakékoliv výstavy svých děl. Proto jeho tvorba je známa jen mutěnickým občanům a okruhu výtvarníkových spolupracovníků a přátel. Mnohé domácnosti v Mutěnicích zdobí obrazy mutěnického kostela, které si občané u něho objednali. Často samozřejmě motiv našeho kostela byl jeho celoživotním tématem. Tento nenáročný umělec a člověk zemřel jako originál dne 25. září 2001 ve věku 74 let. Dne 15. října 2007 by se dožil 80 let. Ing. Jaroslav Mihola Ladislav Prčík 6

11 ŠKOLSTVÍ Základní škola a Mateřská škola Mutěnice školní rok 2007/2008 Ředitelka školy: Mgr. Marie Kujová Zástupce ředitelky: Mgr. Vladimír Stupavský Výchovná poradkyně: Mgr. Blanka Karbusová Zástupkyně ředitelky pro MŠ a ŠD: Zdeňka Puškelová Finanční referent: Ing. Svatoslava Havlíková Asistentka ředitelky: Marta Jetelinová Vedoucí stravování: Blažena Bízová Počet tříd: 17 1.A... Mgr. Markéta Labudová 1.B... Mgr. Miroslava Pištěková 2.A... Mgr. Jitka Olexová 3.A... Mgr. Jiřina Hřibová 3.B... Mgr. Jitka Hamšíková 4.A... Mgr. Ivanka Vachová 4.B... Mgr. Hana Lenertová 5.A... Mgr. Irena Zajícová 5.B... p.uč. Jana Lamačová 6.A... Mgr. Ivana Křížová 6.B... p.uč. Marcela Stupavská 7.A... Mgr. Iva Kovářová 7.B... Mgr. Milan Kovář 8.A... Mgr. Stanislava Michnová 8.B... Ing. Karol Frydrych 9.A... Mgr. Blanka Karbusová 9.B... Mgr. Pavlína Lacinová Netřídní učitelé: Mgr.Jaroslava Jordánová, Mgr. Ilona Lorencová, Kateřina Hlaváčová Školní klub: Dagmar Pochopová, Bronislava Prátová, Jaroslav Novák, Hana Stávková MATEŘSKÁ ŠKOLA: počet oddělení:... 4 počet dětí: I.oddělení: Blanka Vaculovičová dětí II.oddělení: Alena Lungová, Jana Mráková dětí III.oddělení: Marta Pavlíková dětí IV. oddělení: Zlatuše Bírešová, Zdeňka Puškelová dětí UČEBNÍ PLÁNY A OSNOVY: Ve druhém až pátém ročníku a v sedmém až devátém ročníku probíhá výuka podle vzdělávacího programu Základní škola. V prvním a v šestém ročníku má škola vlastní vzdělávací program Škola pro všechny. V mateřské škole dle vlastního vzdělávacího programu Volba dítěte. ŠKOLNÍ DRUŽINA V letošním roce jsme otevřeli dvě oddělení školní družiny. ŠKOLNÍ KLUB: Nabízíme různorodou činnost pro děti, které chtějí aktivně prožít svůj volný čas. ORGANIZACE ŠKOLNÍHO ROKU Období školního vyučování ve školním roce 2007/2008 začne ve všech základních, středních a speciálních školách v pondělí 3. září Vyučování bude v prvním pololetí ukončeno ve čtvrtek 31. ledna Období školního vyučování ve druhém pololetí bude ukončeno v úterý 30. června Podzimní prázdniny připadnou na čtvrtek 25. října a pátek 26.října

12 Vánoční prázdniny budou zahájeny v sobotu 22.prosince 2007 a skončí ve středu 2. ledna Vyučování začne ve čtvrtek 3. ledna Jednodenní pololetní prázdniny připadnou na pondělí 4.února Jarní prázdniny budou v délce jednoho týdne od 18. února 2008 do 24.února Velikonoční prázdniny připadnou na čtvrtek 20.března a pátek 21.března Hlavní prázdniny budou trvat od úterý 1. července do neděle 31. srpna PROVOZ ŠKOLY Ve všech budovách ZŠ a MŠ pracuje 7 uklizeček a 1 školník. Ve školní jídelně se na přípravě jídla podílí 8 kuchařek a 1 vedoucí stravování. V novém školním roce přejeme všem žákům dobré výsledky, zaměstnancům a rodičům pěknou spolupráci, která je základem pro výchovu a vzdělávání našich dětí. Mgr. Marie Kujová - ředitelka školy ŠVP LETOS V 1. A 6. ROČNÍKU V posledních dnech se setkáváte v tisku, v rozhlase, televizi s informacemi o změnách ve vzdělávání.školy si měly vytvořit vlastní vzdělávací program, který by tyto změny podpořil. Náš školní vzdělávací program Škola pro všechny je orientován na žáka, respektuje jeho osobní maximum a individuální potřeby. Umožňuje efektivní profesionální a promyšlenou práci učitele. Má všem ve škole vytvořit zámezí, které rozvíjí tvořivost a současně zohledňuje možnosti. Má vybavit žáka vším potřebným pro úspěšný život. Blíže se budete moci s naším školním vzdělávacím programem seznámit na webových stránkách školy. Mgr. Marie Kujová - ředitelka školy OSMÁCI V CHORVATSKU Datum 8.června jistě netrpělivě vyhlížel nejeden žák osmé třídy. V tento den v odpoledních hodinách jsme se sešli u naší školy, naložili pár zavazadel rozloučili se s rodiči a sourozenci a vyrazili na týdenní ozdravný pobyt k Jadranskému moři v Chorvatsku. Cílem se stal kemp Baško Polje, který se nachází pár kilometrů od známého turistického města Makarská a Baška Voda. Vedoucí zájezdu je paní učitelka Karbusová a jako druhý pedagogický dozor p. uč. Lacinová, obě třídní učitelky v osmých třídách. Další neméně důležitou osobou naší výpravy je pan doktor Zámečník. Po dlouhé noční cestě nás v sobotu ráno přivítalo moře. Náš kemp v Baško Polje se rozkládá na velké ploše piniového lesa a na obzoru se vypíná mohutné pohoří Biokovo. Tohle všechno dohromady vytváří dokonalou přímořskou scenérii. Tak, a teď už je třeba se vybalit a zabydlet v prostorných stanech. Bydlíme po čtyřech, pěti nebo šesti, jak jsme se domluvili ještě ve škole. Dokonce si osádky ve stanech vymyslely svá jména. Černá perla, Pirátky a Čtyřka, to byly stany dívek. Kluci byli Rizoťáci, Hospodáři a Fazoláři.Pak se vydáváme na obhlídku okolí a poprvé se seznamujeme s mořem. Ve vodě jsme se brzy zabydleli, a tak se hned druhý den konaly závody v plavání na vodním lehátku. Na přípravě večerních programů se podíleli většinou sami žáci. Každý stan připravil program pro ty ostatní. 8

13 Vzhledem k tomu, že v našem zájezdu byla spousta fotbalistů a součástí kempu bylo fotbalové, volejbalové i nohejbalové hřiště, bylo o zábavu na jeden večer postaráno. Nejbližší městečko od našeho kempu byla Baška Voda, vzdálená asi půlhodinku chůze. Toto malebné přímořské městečko skýtá mnoho příležitostí k procházkám a drobným nákupům. Nesmí samozřejmě chybět ani typická zmrzlina. V úterý dopoledne přistála u našeho známého mola na pláži maličká sympatická loď s příznačným jménem Marin. Měla nás odvézt na výlet na nedaleký ostrov Brač. Ten je známý především těžbou bílého mramoru. Cestou tam jsme se kochali krásou jadranského pobřeží. Přistáli jsme chvilku před polednem. Po prohlídce přístavu s jeho malebnými zákoutími na nás čekala bohatá hostina. V sympatické hospůdce na břehu moře chutnaly grilované ryby přímo výtečně. Mezi další akce, na které jsme se moc těšili, patřilo i malování na tělo neboli bodyart. Fantazii se meze nekladly, a tak se mezi námi objevila například chodící kvetoucí zahrada, tygr, palma nebo pohyblivá louka. Hodnocení bylo těžké, ale nakonec se na předních místech umístili Renata Nováková, Denisa Petruchová a Petr Suchánek, i když nápady hýřily i ostatní, nevyhodnocené modely. Ve čtvrtek po příchodu z pláže jsme se chopili hrnců a vařeček a pustili se do práce. Vždyť byla vyhlášena další soutěž o to, kdo se umí nejlépe ohánět ve stanové kuchyni. Kuchařské výtvory posuzovala odborná porota včele s panem doktorem. Na stole se objevily například nudle s mákem, špagety s boloňskou omáčkou, rizoto nebo kuře na paprice a špagety se smetanovou omáčkou. Po dlouhém a těžkém rozhodování zvítězil stan chlapců, kteří na svém jídelníčku měli špagety a ohromili porotu zvláště krásně prostřeným stolem. Příbory měli zabalené do 9

14 ubrousků, připravili hlavní chod i dezert,a tak si i od dívek zasloužili obdiv a potlesk. Po dostatečném tréninku byla v pátek odpoledne vyhlášena soutěž o nejhezčí a nejpropracovanější skok do vody. V prvním kole se utkali chlapci, kteří měli za úkol skočit šipku. Dívky se účastnily pouze druhého kola, volné disciplíny. Na první příčce se umístili chlapci Petr Pospíšil a Patrik Mráz, jejichž salta upoutala snad všechny diváky. Mezi dívkami vynikla Romana Kotásková, která bravurně a s odvahou zvládla salto lépe, než někteří kluci. V radovánkách týden utekl jako voda. Je sobota odpoledne, my už máme sbaleno, s mořem a pláží jsme se už rozloučili. Nastupujeme do autobusu. A teď už myslíme na to, co bude doma. Svým blízkým vezeme malé pozdravy od moře v podobě mušliček, kamínků Ale ten týden u moře určitě stál za to... Po dlouhé úmorné cestě Chorvatskem a Maďarskem, kterou doufejme všichni prospali, jsme se ocitli na slovenských a posléze českých hranicích. Jako správní výletníci jsme Mutěnice přivítali radostným zpěvem. U školy na nás už čekali rodiče. Musíme jim toho hodně vyprávět. Martina Bízová, Lenka Prášková a Pavlína Lacinová Exkurze sedmáků do Brna a do Vyškova Náplní školního roku není jen učení a prověřování znalostí, ale i uvolnění, pohoda a relaxace. Takovým krásným příkladem odreagování byla exkurze třídy VII.B, která se realizovala ve čtvrtek 21. června Tomuto dni D předcházela velká vedra, proto byl i začátek výuky posunut z původní osmé hodiny ranní na 7:15, aby se žactvo, i kantoři vyhnuli vysokým teplotám v době polední. Vědomi si skutečnosti, že právě výše venkovní teploty je jedním z rozhodujících faktorů k úspěchu celé akce, jsme netrpělivě očekávali, jak bude. Štěstěna však stála při nás, a když jsme odjížděli od budovy mutěnické školy, bylo pod mrakem. Prvním cílem naší dějepisno-zeměpisné exkurze se staly kasematy brněnského hradu Špilberk. Termín kasematy pochází z italského casamatta, což je složenina dvou slov casa dům, matta temný. Z toho je tedy zřejmé, že kasematy představují temné prostory nebo místnosti bez oken. Na Špilberku měly v průběhu staletí široké uplatnění. Sloužily jako úkryt vojáků, skladiště vojenského materiálu, žalář či kryt pro brněnské gestapo. Ačkoli se podoba brněnských kasemat v průběhu staletí měnila, poslední rozsáhlá rekonstrukce z let se jim pokusila vrátit podobu z konce 18. století, kdy sloužily jako žalář pro nejtěžší zločince v celé rakouské monarchii. Dalším bodem programu exkurze byla prohlídka gotického chrámu. Při krátké cestě ze Špilberku ke kostelu sv. Jakuba jsme míjeli významné stavby: Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, Červený kostel, Janáčkovu akademii múzických umění, Besední dům či hotel Slavia, který žáci znali z populárního filmu Dědictví s Bolkem Polívkou v hlavní roli. Z téhož filmu poznali také ulici Českou, 10

15 na které se chtěl filmový Bohuš fotografovat s Karlem Gottem. Kostel sv. Jakuba byl postaven v letech V roce 1515 však vyhořel a do roku 1592 probíhala jeho obnova. I poté kostel prošel mnoha dalšími stavebními úpravami. Až do konce osmnáctého století ho obklopoval hřbitov s několika kaplemi. Během nedávné rekonstrukce přilehlého Jakubského náměstí se odkrylo bývalé pohřebiště, kde byly nalezeny sklepy staré kostnice, snad největší v celé střední Evropě. Po prohlídce fascinujícího interiéru jakubského kostela a krátkém rozchodu jsme se vydali k zaparkovanému autobusu. Že je svět malý, jsme poznali záhy, když jsme na ulici Běhounská potkali další výpravu z mutěnické školy, jejímž cílem byla návštěva Česká televize v rámci předmětu mediální výchova. Další naší zastávkou byla Brněnská přehrada, která se nachází na území městských částí Bystrc a Kníničky. Byla vybudována v letech na řece Svratce. Z parníku jsme obdivovali nádherné panorama a hodinová projížďka utekla velmi rychle. V přilehlých restauračních zařízeních jsme doplnili energii a vydali se k poslednímu bodu naší exkurze vyškovskému akvaparku, který byl v očích většiny přítomných sedmáků zlatým hřebem programu. A jak jednotlivé etapy exkurze hodnotily děti? Posuďte sami. Dominika Froňková, Jasmína Němečková: Když jsme přišli na Špilberk, zavedl nás průvodce do kasemat, které nás zaujaly. Navštívili jsme vězení různých velikostí, kde byly figuríny představující vězně a vojáky. Občas nás kluci pořádně vystrašili, a to například vystrčenou rukou z malého okýnka u země. Moc se nám to líbilo, i když tam byla velká zima. Interiér kostela sv. Jakuba byl pastvou pro oči. Denisa Mikuláčková, Martina Špérová: Jízda lodí se nám líbila, i když tam bylo moc lidí a část z nás musela sedět pod střechou. Taky se nám zamlouvalo, že tam byli starší hezcí kluci. Naše kluky zase zaujala nudistická pláž. Všem se na přehradě líbilo a máme na ni krásnou vzpomínku. Petr Bíza, Martin Šmíd: Na přehradě se nám velice líbilo. Hlavně velké vlny a nuda pláž. Ve stáncích jsme si koupili nafukovací balónky s heliem mluvili jsme pak jak Šmoulové. Luděk Maša: Nejlepší to bylo v akvaparku. Sice jsme se koupali jen jednu hodinu, ale moc jsme si to tam užili. Také tam byl tobogán, vodní vír a z venkovního bazénu se dalo proplout do bazénu vnitřního. Celý výlet byl super. Ing. Karol Frydrych 11

16 Školní výlet do Dubňan Jak už to bývá, v každé škole jsou třídy, které k sobě mají jaksi blíž než k třídám jiným. Nejinak tomu bylo i na Základní škole Mutěnicích, kde na konci chodby druhého nadzemního podlaží spolu sousedily dvě třídy: IX.B (třída učitelky Marcely Stupavské) a VII.B (třída učitele Karola Frydrycha). Od sebe je dělila zeď a dva roky věkového rozdílu. Naopak je spojovala pouta sourozenecká (Petra a Jana Zálešákovy, Iva a Lubomír Kupčíkovi), příbuzenská a přátelská. Za vše vypovídá fakt, že za dobu dvouletého sousedského soužití nebylo třeba řešit jediný konflikt. První vstřícný krok ke společné akci učinila třída K. Frydrycha, když pozvala třídu paní učitelky Marcely Stupavské na divadelní představení Lucerna, které se uskutečnilo 21. března Po úspěchu z této akce bylo od pozvaných slíbeno, že následující rok jim to nějak oplatí. Dvanáct měsíců uplynulo jako voda, blížil se konec školního roku 2006/2007 a žáci VII.B napjatě čekali na informaci, kam budou pozváni. Ve hře měli deváťáci několik variant, ale nakonec volba padla na Sportcentrum Želva města Dubňany. Jejich rozhodnutí mělo pragmatický podtext. Jednak je dubňanské Sportcentrum Želva zastřešené, a tudíž se akce mohla realizovat za každého počasí, a dále, díky těsnému sousedství Dubňan s Mutěnicemi, jsou poplatky za dopravu minimální. Nápad deváťáků byl u sedmáků přijat s nadšením. A tak nastal radostně očekávaný 27. červen Kolem osmé hodiny ranní jsme společně odjížděli autobusem od budovy mutěnické školy vstříc novým zážitkům. A že jich nebylo málo. Žáci obou tříd spolu hráli kuželky, bowling a stolní tenis. Ačkoli výše citované sporty někteří hráli poprvé, bez ostychu se zapojili všichni. Bylo nádherné sledovat jejich výkony a gesta vítězství to, když se někomu podařilo srazit všechny figurky jednou ranou. Radost ze hry byla umocněna příjemným a moderně zařízeným prostředím s digitálními tabulemi a obrazovkami. Žáci byli vynalézaví a nesoutěžili jen v tom, kdo shodí více figurín, ale kdo třeba vrhne 12

17 kouli nejrychleji. Rekordmanem v této disciplíně se stal Miroslav Šeďa z IX.B, jehož vrh koulí u dráhy kuželek dosáhl maximální rychlosti 51,7 km/h. Radost ze hry a dobrá nálada byla patrna na každém z přítomných a příjemnou atmosféru nezmenšila ani skutečnost, že jsme se okolo jedenácté vydali na zpáteční cestu. Jelikož byla akce Dubňany našim posledním společným výletem, rád bych touto cestou jménem VII.B poděkoval žákům IX.B a jejich třídní učitelce Marcele Stupavské za milé pozvání a popřál hodně úspěchů v dalším studiu. Ing. Karol Frydrych VZPOMÍNKY NA TÁBOR Jezdili jste jako děti rádi na letní tábor? Já ano. Nejdříve jako táborník, později jako oddílová vedoucí, v současnosti jako organizátor a hlavní vedoucí tábora. Využila jsem všech svých dosavadních zkušeností a znalostí pro týdenní zpříjemnění letních prázdnin dětem z prvního stupně naší základní školy. Letos to bylo tábornické putování s Lolkem a Bolkem. Jako základna nám posloužily prostory školního klubu, využito bylo hřiště i tělocvična. O dobrou krmi se nám staraly paní kuchařky ze školní kuchyně. Vždy nám řádně vyhládlo při všech těch činnostech. Oddíl Drsňáků a Krokodýlů byla výborná parta dětí toužících po sportování, soutěžení, poznávání i legraci. To vše se nám nabízelo v táborové olympiádě, honbě za pokladem, hledání informací o Mutěnicích pro detektivní kancelář Lolka a Bolka. Mnoho zážitků jsme měli z návštěvy ranče u Obory spojené s táborákem, jízdou na poníku a střelbou prakem do terče.také jsme se zúčastnili pohádkové plavby lodí po řece Moravě. Během celého 13

18 týdne se rozdávaly body a diamanty Lolka a Bolka za plnění úkolů, soutěže apod. Poslední den si mohly děti nastřádané body a diamanty vyměnit za věcné ceny. Závěrečné odpoledne bylo zpestřeno scénkami, které si každý oddíl během celého týdne v odpočinkovém klidu pečlivě připravoval. Dnes už to všechno jsou jen vzpomínky zachycené fotoaparátem a uložené pro každého táborníka na CD. Při hodnocení tábora se děti jednoznačně shodly na dvou věcech. Tábor by měl být aspoň na čtrnáct dnů a se spaním! Beru to jako pochvalu a poděkování všem, kteří se jakkoli podíleli na realizaci letního tábora pro naše děti. Tak tedy celému táboru - NAZDAR! ZDAR! Zdeňka Puškelová, hlavní vedoucí tábora MATEŘSKÁ ŠKOLA NÁŠ SPOLEČNÝ ZÁJEM - DĚTI Červen natáhl svou horkou ruku a podal ji září a prázdniny jako by ani nebyly. Tak rychle, zdá se, uběhly. Jen povyrostlé, opálené, rozběhané a usměvavé děti připomínají, že osm týdnů trávily v kruhu rodinném a odpočívaly od školky. Zážitků mají nespočet a všechny je chtějí sdělit, pokud možno ihned všem přítomným, aby je nezapomněly. Proto je to ve školce jako v úle hned od prvních okamžiků, kdy se ráno otevřou její dveře. Velké starosti maminek, jak jejich ratolesti zvládnou první krůčky do společnosti bez jejich přítomnosti, se po prvních pár dnech rozplývají a nastávají každodenní malé starosti, ze kterých se skládá pestrobarevná mozaika života. Úspěch denního dobrého pocitu malého človíčka ve školce je nemálo závislý na dobré spolupráci mateřské školy a rodiny. Tím nejdůležitějším na této spolupráci je časté předávání informací jedné strany druhé a naopak. Někdy těžce hledáme chviličku, jak o dítěti každý den pohovořit, ale je naší maximální snahou, aby tomu tak bylo co nejčastěji. Mít o dětech dobrý přehled a co nejrychleji je poznat je pedagogický um učitelek, ale rodiče mohou hodně pomoci najít, která cestička k dětskému srdéčku je ta nejkratší. Každé dítě je přece jiné a jedinečné. Spolupráce s maminkami, které letos přivedly děti do mateřské školy, je skutečně vynikající. Usuzujeme tak Lianka Lizogub i z toho, že slziček bylo velmi málo, přestože nejmladších, tříletých dětí, přišlo opravdu hodně. Zdá se, že se děti do školky těšily a maminky je dobře připravily. Určitě bychom si všichni společné přáli, aby nám tato dobrá spolupráce vydržela i do budoucna, protože máme jeden společný zájem - spokojené a šťastné děti. Napsala učitelka MŠ Jana Mráková 14

19 HISTORIE OBCE HISTORICKÉ VÝROČÍ KAPLE SV. ANNY V MUTĚNICÍCH Sto čtyřicet jedna let od postavení kaple a čtyřicet let od znovu postavení kaple Dle záznamu farní kroniky kapli nechal postavit soused Jiří Pospíšil z Mutěnic č. 17 (dnešní ulice Slovácká). Bylo to v roce V té době byl pudmistrem neboli starostou Mutěnic a nechal ji zasvětit svaté Anně matce Bohorodičky - Panny Marie. Když zestárl, péči, nebo štafetu údržby o kapli převzal jeho syn Josef s manželkou Juliánou (rozená Dubinová). Bydleli na čísle 186 (dnešní ulice Masarykova). Třetí generací, která o kapli pečovala, byla dcera Josefa Pospíšila Františka s manželem Michalem Benešem (pocházel z Dol. Bojanovic). Ti byli bezdětní. Čtvrtou generací, která převzala péči o kapli, byla neteř Františky Benešové Štěpánka, roz. Skočíková, spolu s manželem Jakubem Hanáčkem. Zdědili i dům č Někdy v šedesátých letech min. stol. přišlo k rekonstrukci křižovatky u železničního přejezdu na dolním konci. Práci prováděl MNV Mutěnice. Po úpravě této silnice zůstala kaple hluboko pod terénem vozovky 1 m, což za prvé nebylo důstojné a za druhé celé zdivo kaple bylo zvlhlé, prostě kaple byla již stářím zdevastovaná, rozpadala se a tedy potřebovala nutnou opravu. Rodina Hanáčkova požádala MNV o povolení opravy kapličky, ale žádost byla zamítnutá. Bylo známo, že tehdejší režim nepřál duchovním hodnotám církve. Po tomto zamítnutí se celá velká rodina sešla a naplánovala tuto akci: Jednou v noci tajně rodina kapli do základů rozbořila a se zedníky, Josefem Hodesem, Františkem Lamáčkem a Janem Holešinským, pomáhal i Vojtěch Pavka, a do rána bez povolení postavili kapli novou. V té době to byl husarský kousek. Vše vyšlo podle plánu rodiny, která vše financovala a kaple stojí podnes. Pracovníci MNV když zjistili, že kaple byla postavena bez povolení, přimhouřili oči a vše v klidu, bez jakýchkoliv sankcí, s tichým souhlasem prošlo. I když vedení MNV riskovalo, poněvadž podléhalo kontrole vyšších orgánů: KNV, ONV, církevním tajemníkům, politické orgány mlčely. Přece se našli ve vedení MNV i ohleduplní lidé, i když byli ateisté, přece respektovali vůli většiny věřících občanů obce a nechali stavbu kaple dokončit! Ale podívejme se na celou věc z vojenského hlediska. Všechny kříže a boží muka jsou zaznamenány ve vojenských mapách jako strategické nebo vztažné orientační body. Proto je ani válčící strany nelikvidovaly, musely být zachovány! V původní staré kapličce byly zhotoveny umělecké dřevěné sochy sv. Anny a sv. Jáchyma. Ty se však stářím a červotočem rozpadaly, proto při renovaci kaple byly nahrazeny kombinovanou uměleckou plastikou, bronzový podklad asi 1 m vysoký a do něho je vsazena dřevořezba sv. Anny a mladičké Panny Marie. Opravdu, umělecké dílo! 15

20 Fotografie kaple sv. Anny dokazuje, devastaci této kaple. Proto byla rozbořena a postavena v r kaple nová. Poznámka: Dříve v místech za původní kapličkou stávala i výkupna mléka. Bylo to v době, kdy zemědělci hospodařili soukromě a přebytečné mléko prodávali do mlékárny. Mléko vykupovaly: rodina Hajduchova a později rodina Vrbova, i Jan Hodes. A také tam stávala holírna, holič Láďa Janský. To vše zmizelo v době socializace vesnice. Kaplička byla omítnuta nejprve hladkou omítkou a byla zalíčena vápnem, ale v osmdesátých letech byla nahrazena sgrafity. Návrh a úprava fasády žůdra, jakož i sgrafita, byly dílem našeho rodáka, malíře Jana Lacky.Tato sgrafita na původní omítce nedržela, povětrnostmi se rozpadala, proto Obnovená kaple sv. Anny v Mutěnicích. Původní sgrafita - fasádu - kaple navrhl a provedl malíř Jan Lacko v osmdesátých letech min. století. byla v roce 2002 odstraněna a opět nahrazena hladkou omítkou a kaple byla původně vylíčena žlutými a béžovými pryskyřičnými barvami a nad žůdrem kapličky byl namalován obraz svaté Anny a mladičké Panny Marie. Je to velmi působivé. Tuto renovaci - opravu malby, provedl rovněž mutěnický rodák, malíř František Valda v roce Kaple svaté Anny je chloubou a ozdobou naší obce. Svěcení kaple provedl brněnský kanovník P. Viktor Jordán Dnes o kapli pečuje další generace rodu Hanáčkova, Anička, provdaná Balaštíková. Při svěcení kaple přednesla družička tuto báseň: 16

21 Sváté Anně! V mysli zalétáme do dějin našich předků, jež v bázni Boží žili stavěli kostely, kříže a Boží muky. A plně Bohu oddáni byli. Ani na matku Bohorodičky nezapomněli, proto jí z lásky před sto jedna lety na tomto místě kapličku postavili. Ani zlá doba víru v srdcích neudusila, neb láska duší věrných znovu kapli k poctě svaté Anny postavila. Dnes, kdy celý svět naříká nad špatnou mládeží, kéž by nové matky vychovatelky povstaly a po vzoru svaté Anny, křesťanskou výchovu naším dětem daly. Proč drahá mládeži boříš kříže, tupíš cenné památky? Proč odhazuješ víru Cyrila a Metoda? Či chceš by přišla nová potopa!? Zanech, národe drahý, marnosti světa, v hluboké zbožnosti skloň hlavu u svatého kříže, neb jedině tímto rozdrtíš pekla mříže. Přimluv se svatá Anno u syna Božího, by naše modlitba zadržela trestající ruku a celá naše farnost v úctě měla, tuto svaté Anny Boží muku. Mutěnice červenec 1967 sestavil František Šupa. Zaznamenal: Ladislav Prčík 17

22 Extrémní počasí třicátých let minulého století Historie nám dokazuje, že rozmary počasí jsou někdy nepředvídatelné, ničivé a až katastrofické. V současné době se díky sdělovacím prostředkům dovídáme o přírodních katastrofách, živelních pohromách i o zemětřesení v různých místech světa. Na vlastní oči jsme měli možnost čas od času v televizi sledovat: obrovské záplavy tsunami - po zemětřesení, ničivé hurikány, tornáda, větrné smrště, které po sobě zanechávaly obrovské spouště škody jako: zničená úroda, poškozené domy, vyvrácené stromy, elektrické sloupy, ale i životy mnoha lidí. Při pohledu na tyto přírodní živelní pohromy člověka jímá děs, úzkost, strach, lítost, ba i zoufalství a máme jediné přání, že se to nestalo u nás. Ale pojďte se se mnou podívat na extrémní počasí roku 1929, které postihlo naši republiku. Některé údaje jsem již zaznamenal v našem zpravodaji v roce Dovolte mě, abych vám je stručně připomněl: První čtvrtletí r bylo opravdu studené tak, jak nebylo zaznamenáno od r Počasí bylo opravdu až ledové. V lednu sice teploměr ukazoval jen -3 stupně C, sněžilo a byly vánice. Pak se oteplovalo a 7. ledna bylo krásně. Ale 11. ledna se opět ochladilo a bylo naměřeno -18 stupňů C. To byla největší zima v lednu. Dne silně sněžilo, foukal ledový vítr a teploty až do 28. ledna -14 stupňů C. Koncem ledna klesly mrazy a oteplilo se. Začátkem února se teploty pohybovaly do -2 stupňů. Ale teplota najednou klesla až na -29 stupňů C. To byla největší zima, k tomu ještě od 13. do napadlo velké množství sněhu, který s větrem zavál všechny cesty, silnice i železnici. Vozy, auta, ani vlaky nemohly jezdit. Ministerstvo školství uzavřelo všechny školy až do 28.února. Ve městech zamrzaly vodovody, praskaly koleje, u nás zamrzly i některé studny a k tomu až do konce února padal sníh a vítr stále tvořil závěje. V té době ještě nebyla těžká technika auta s pluhy, které by uvolnily cestu. Sněhu napadlo přes 50 cm, ale vítr stále tvořil závěje, někde bylo i přes tři metry sněhu. Sníh se odhazoval ručně, lopatami, to bylo nařízeno. Ještě dne 3. března bylo naměřeno -20 stupňů. Tehdy pomrzly vinohrady, stromy, v komorách mrzl i chléb. Dne 8. března začal sníh již tát, oteplilo se. To byl začátek roku Ale pojďme se podívat na další průběh počasí roku Dostala se mně do rukou zpráva z novin CEP republikánský týdeník pro Moravu a Slezsko ze dne 2. srpna Cituji: Dne 25. června přišla hrozná bouře, krupobití a smrště zničily úrodu úplně. Byly to hlavně moravské kraje, které postihly tyto hrůzy: Jihlavsko, Telčsko, Třebíčsko, Ivančicko, Prostějovsko, Olomoucko, Valašsko, Opavsko a bylo postiženo také Hodonínsko. Hlavně podhorští drobní zemědělci byli po této bouři zcela ožebračeni. Nemají osiva, nemají peněz, nemají zásob na zimu, nemají krmiva. 18

23 Škody způsobené pohromami jdou do mnoha set miliónů. Odevšad se ozýval nářek a desetitisíce malých a středních zemědělců plakalo nad smutnými vyhlídkami do budoucnosti. Celoroční práce rolníků a jejich rodin byla zničena. Poznámka: Kde nebylo krupobití a průtrže mračen, byla hlášena velká sucha. V Čechách bylo zničeno krupobitím skoro 60 soudních okresů. Krupobitím a větrem byly strhány střechy z domů. Místy padaly kroupy velikosti jako slepičí vajíčka (byly to vlastně kusy ledu), které vytloukly lidem okna, na dvorech byla kroupami ubita drůbež, byly zničeny střechy domů, listí a ovoce stromů omláceno, ba i kůra na stromech, obilí, řepa, brambory, kukuřice byly kroupami k zemi ubité, takže pole a louky v nížinách položené tvořily obraz vypuštěného rybníka, silnice podemleté, místy nesjízdné. Krupobití trvalo asi dvacet minut a po kroupách přišel liják, který dovršil dílo zkázy. Někde ležely v brázdách až půl metrové vrstvy krup. A poněvadž byly v plném proudu žně, voda brala z polí mandele obilí jako rozvodněná řeka byla pobita i lesní zvěř. Co nerozbily kroupy, to odplavila voda. Při řádění zběsilých živlů byla úplná tma, veškerá úroda byla ubita do země do bláta. V té době bylo vyspělé československé družstevnictví na druhém místě mezi dvaceti čtyřmi evropskými státy. Celý rok pracovalo desetitisíce venkovanů od slunka východu až do pozdní noci bezplatně marně. Po této kritické situaci museli rolníci prodat polovinu dobytka, poněvadž nebylo píce. Někde byla úroda zničena z 50 %, jiné 70 %, někde % -všechno. V tomto roce zbankrotovali mnozí zemědělci. I u nás v Mutěnicích mohl bych je jmenovat. Stát zahájil pomocnou akci. Poskytl okamžité příspěvky, levné půjčky, zlevnily se dopravní tarify na železnici. Stát zajistil dovoz potravin, krmiva, osiva atd. Ministr financí poskytl v mezích zákona daňové úlevy. Všechna tato pomoc neznamenala nic byla to jen kapka balzámu na velké rány. Mnohé kraje na českém jihu a v některých obvodech Moravy byly postiženy v posledních pěti letech třikrát krupobitím. Státní podpory nepomohou. Jsou to jen almužny, které ještě jiné stavy velmi často zemědělství vyčítaly. Venkovský lid nechce almužny, je zvyklý pracovat, ale naučil se i žebrat. V té době se několikrát do roka objevovaly různé posměšky v různých časopisech, že zemědělci žádají: na sucho, na mokro, na krupobití, nebo na myši. Ale přece zemědělcům nikdo nic nedá ze svého. Co dostanou, musí si napřed stokrát dobře zaplatit. Proto není divu, že venkovský lid hromadně volal: Nechceme žebráckých podpor, nežádáme almužnu. Chceme, domáháme se a musíme dosáhnout ochrany své práce. Poslanec Pelíšek a zpráva pokračuje: Velkým poklesem cen obilí, cukrovky a dobytka porušena byla letos úplně finanční rovnováha našeho zemědělství. Co to znamená, posoudí nejlépe praktický zemědělec, který třebaže nevydává o svém hospodářství účetních bilancí, poznává, že jeho příjem nestačí ke krytí režie zemědělského podniku, nemluvně ani o tom, že jeho vlastní práce není vůbec zaplacena. V tomto směru má lidská společnost svou velkou povinnost vůči zemědělství, povinnost, již si dosud neuvědomila v těch politických štvanicích, které se proti drobnému právu zemědělců se všech stran podnikají. Velká krize zasáhla zemědělství v celém státě, byla dovršena letošními živelními 19

24 pohromami, jež postihly skoro všechny kraje republiky způsobem katastrofálním. Bylo poznat velké rány na polích, způsobené velkými pohromami, bylo vidět v polích rokle, hlína byla odplavená, louky se nánosem splavené hlíny proměnily v bahniště. Takové katastrofy nepamatovali nejstarší lidé ze vsi. Byly to rány, ze kterých se nevzpamatovalo naše zemědělství ani po desetiletí a jež do této těžké rolníkovy práce vnesly trvalé vědomí kruté bídy. Tyto katastrofy srazily tak mnohého našeho druha k zemi. Takový člověk udřený a zadlužený zápasil a bil se s těžkým životem a mnozí podlehli v tomto nerovném boji. Stála proto němu příroda i nepochopení lidí, kteří neměli ponětí o tom, co člověk zemědělec musel v životě vytrpět a co všechno musí přebolet, aby mohl konat odvěkou povinnost vůči celému lidstvu zajistit mu výživu. Do postižených krajů přijížděly úřední komise, poslanci, funkcionáři zemědělských rad, okresních výborů, nasazovali všechny páky, aby zmírněn byl těžký los naších zemědělců, odhadovali způsobené škody.tehdy museli zemědělci prodat polovinu dobytka, poněvadž nebylo čím dobytek krmit. Tato živelní pohroma otřásla tehdy celou veřejností. V té době se teprve začaly zřizovat Živelní pojišťovny. Statisíce venkovanů si zřízení pojišťoven vynutilo. Riziko zemědělské práce musí být zmenšeno nejen v zájmu zemědělství, ale i v zájmu celého státu. Lid venkovský nebude a nesmí žebrat! Musí dostat to, co po právu a spravedlnosti mu náleží. V té době byla mezi venkovským lidem velká bída. Nebyly peníze na cukr, sůl, kvasnice, na šaty, na boty, tehdy chodili školáci do školy od jara do pozdního podzimu bosky. Přiblížil jsem Vám situaci našich otců a dědů a jejich věčný zápas o přežití! Ladislav Prčík NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ VINICE Dlouho očekávaná doba, kdy vinaři sklízí plody vinic a přeměňují je v mok zvaný víno, je opět zde. A že to v letošním roce nebylo vůbec jednoduché, asi dá za pravdu každý. Začalo to teplou zimou, téměř bez sněhové nadílky. Tímto vzniklý vláhový deficit prohloubilo ještě extrémně suché léto. Důsledkem těchto klimatických podmínek je výskyt různých chorob, jako je padlí révové a různé plísně, kterým tyto podmínky velmi svědčí. SKLIZEŇ HROZNŮ 2007 Jak se kdo s tímto problémem vyrovnal v chemické ochraně, je zřejmé ve vinici právě v této době. Dalším vcelku novým fenoménem byl letos úžeh nebo sluneční úpal hroznů. Nejvíce byly poškozeny odrůdy Zweigeltrebe, Rulandské modré, Muškát moravský, Rulandské šedé. Zde je velmi důležité zvážit dobu sřezávání vrchů osečkování a hlavně dobu odlistění v zóně hroznů, které se dělá právě kvůli oslunění hroznů. No a nakonec ještě v některých tratích si své vykonaly i kroupy. 20

25 nádoba POROVNÁNÍ DÁVEK PŘI SÍŘENÍ RŮZNÝMI PROSTŘEDKY PRO ZVÝŠENÍ OBSAHU SO 2 o 10 mg/l pyrosiřičitan draselný pyrosiřičitan sodný roztok SO 2 40% sirný knot sirný knot 18x2 cm sirný knot 18x4 cm (litrů) (g) (g) (ml) (g) (cm) (cm) 5 0,09 0,07 0,13 0,06 0,3 0,1 10 0,18 0,15 0,25 0,13 0,6 0,2 15 0,26 0,22 0,38 0,19 1,0 0,3 20 0,35 0,30 0,50 0,26 1,3 0,3 25 0,44 0,37 0,63 0,32 1,6 0,4 30 0,53 0,45 0,75 0,39 1,9 0,5 35 0,61 0,52 0,88 0,45 2,2 0,6 50 0,88 0,75 1,25 0,65 3,2 0, ,75 1,49 2,50 1,29 6,4 1, ,63 2,24 3,75 1,94 9,6 2, ,51 2,99 5,00 2,58 12,8 3, ,77 7,46 12,50 6,45 31,9 8,7 Poznámka: U sirných knotů je počítáno s obsahem síry 77,5% a využitím SO 2 50%. Pro výpočet jsou uvažovány hmotnosti knotů 3,64 g příp. 13,33g. I přes všechny tyto trable se úroda, alespoň co se kvantity týká, jeví proti minulému roku určitě mnohem optimističtěji. SKLEP Při zpracování hroznů se vinař, ať chce nebo ne, dostává do několika důležitých výrobních úseků. Je-li snaha produkovat vína vysoce jakostní, a jiný cíl by v Mutěnicích existovat neměl, nesmí se tyto fáze podcenit a jako základ rutinně dodržovat v každém sklepě. Nedostatečné ošetření rmutu nebo moštu hned na začátku výroby se pak projevuje někdy nezvratnými vadami vína. OŠETŘENÍ RMUTU A MOŠTU BÍLÝCH HROZNŮ Tato fáze zpracování začíná již při sklizni hroznů ve vinici. Nikdy nestlačujeme hrozny do přepravních nádob, poněvadž už zde začíná vlivem poškození hroznů nebezpečné octové kvašení a oxydázy. Jako absolutně nevhodné sypat hrozny do pytlů z PVC. Základem je rychlé a šetrné zpracování hroznů. Odstopkování je samozřejmostí, bez kterého výroba kvalitního vína prostě nemůže být. Následuje lisování. Vždy se snažíme působit nižším tlakem po delší časový úsek. Pro zvýšení výlisnosti lze používat enzymatické přípravky jako např. Trenolin nebo Uvazym extra. Po vylisování se mošt odkalí, pro lepší sedimentaci lze používat tekuté želatiny např. Hydroclar nebo Sil Floc. U hroznů poškozených plísní nebo padlím je vhodné vyčistit mošt bentonitem. KVAŠENÍ MOŠTŮ Kvasný proces je nutné regulovat řídit tak, aby při bouřlivém průběhu nedocházelo 21

26 ke ztrátám hlavně aromatických látek a tvorbě látek nežádoucích, hlavně polyfenolů, které zapříčiňují nestabilitu hotového vína. Do odkaleného moštu se přidá výživa pro kvasinky, živná sůl, která podporuje jejich množení a vitalitu. Potom se aplikují čisté kultury kvasinek. Názory ty umělé kvasinky používat nebudu.. jsou zcela mimo realitu. Tyto kvasinky nejsou syntetické organismy, ale dehydratované, vyselektované druhy z toho množství, které se při KULTURA spontánním kvasném procesu tvoří. Existují různé druhy vhodné na různá vína. Jejich úkolem je zajistit klidný průběh kvašení. Další faktor je teplota. Ideální teplota při kvasném procesu je st. C.Větší nádoby je vhodné chladit. Přeji bohatou úrodu a velmi pěkná vína z ročníku Vladimír Trávník UŽ TRADIČNÍ VINAŘSKÉ DNY Když jsme před několika lety začínali s vícedenními vinařskými dny, ještě tenkrát na hřišti, bylo určitě naším společným přáním, aby se z této akce stala tradice. Myslím si, že se to tento rok definitivně potvrdilo, a že tato akce zviditelnila Mutěnice, o tom snad už nikdo nepochybuje. A to je dobře. Jenom je trochu škoda, že se do této dobré věci víc neangažují samotní vinaři a hlavně vinařské firmy, ale to je jenom takový povzdech. Nyní už k samotnému průběhu letošních vinařských dnů. Jestliže se minulé ročníky věnovaly především folklorním akcím, letošek byl trochu jiný a myslím, že to nebylo na škodu věci, protože ne každý má rád jenom folklór. Proto jsme v pátek začínali folkovou hudbou, která má však k folklóru určitě blízko. Představila se nám brněnská skupina Poutníci, kterou si my starší pamatujeme s ještě s vedoucím Rudolfem Křesťanem, který pak založil skupinu Druhá tráva. I bez Křesťana však tato skupina jak říkáme šlapala, že bylo radost poslouchat. Od jejich původních moc dobrých písniček, přes vzpomínku na Zelenáče až po klasické country pecky. Zjevně je hraní baví a hráč na banjo, který se mimochodem jmenoval Mečiar, má nadání od Boha a poslouchat jeho hru byl fakt zážitek. Ještě jenom tak mimochodem brněnská skupina, z nichž ani jeden nepocházel z Brna. Jak naši fotbalisti, ani jeden z Mutěnic. To jenom na poškádlení. Sobota se nám vyklubala do všelijakého počasí, které se ale nakonec umoudřilo 22

27 a začalo hrát pořadatelům do not. Průvod od radnice s účinkujícími vedený dvěma jezdci na koních s prapory přijel do areálu Pod Bůdama krátce před půl pátou a zahájil sobotní bohatý program.. Po krátkém uvítání starosty obce začali program naši ochotníci jak jinak, než Zarážáním hory. Mnoho smíchu, sem tam potrefená husa a hlavně netradiční pojetí. Zpěv Mužáků z Mutěnic následoval hned po zaražení hory a Mužáci zároveň jako spolupořadatelé zpívali hezky, jak jinak před domácím publikem. Dětský soubor Kordulka ze Starého Poddvorova, který vystoupil poté, zaujal diváky z více důvodů. Především krásným provedením lidových tanců a zvyků, které v podání dětí bylo bezvadné. Před vedoucími tohoto souboru je třeba smeknout za to, co dokáží s dětmi. A v dětech určitě po celý život zůstane alespoň jiskřička sounáležitosti se svým regionem. Mužský sbor z Tvrdonic a Kostic byl dobrý. Jejich předchůdci, z nichž jmenujme alespoň Jožku Severina, by je určitě pochválili. Parta chlapů, které to baví a kteří zpěvem žijí. Slovácký soubor Radovan a Pozdní sběr z Napajedel měl dost těžkou pozici již umdlévající diváky pobavit. Vždyť program trval již dvě hodiny. Ale o oživení v hledišti se postarali tanečníci a zpěváci skvěle. Diváci při jejich vystoupení zapomněli, že je už od sezení na nepohodlných lavičkách bolí záda a s velkým zájmem sledovali toto bezvadné představení. Všechna čest. Mužáci z Vracova to měli už opravdu hodně těžké. Lid už potřeboval přestávku, ale chlapi to zvládli. Pak ale následoval vrchol večera Kopaničiar z Myjavy. Účinkující zvedali diváky ze sedadel. Holt profesionálové. Chlapi z kaučuku a děvčata z gumy. Tak by se snad dalo toto představení charakterizovat. Toto takřka gymnastické folklorní vystoupení sklidilo velký potlesk, a to velice zaslouženě. Účinkující zanechali na podiu hodně potu a hodně energie. Vystoupení bylo vynikající. Pak už muselo nastat uklidnění a divácký odpočinek. Málo vzrušení nastalo při dražbě hroznu a vinných vzorků. Sponzoři a přispěvatelé na dětská hřiště tentokrát zůstali doma. Ne všechno se podaří. Pak už jenom cimbálka CM Slovácko mladší doprovázela návštěvníky dlouho do noci, spíše do brzkého rána. 23