Státy Unie se chystají na rozhodující jednání nejen o podpoře obnovitelných zdrojů.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Státy Unie se chystají na rozhodující jednání nejen o podpoře obnovitelných zdrojů."

Transkript

1 SVĚT PLNÝ ENERGIE Skladování energie: Vodík a jeho budoucnost Více na straně 5 Rozhovor: I cihly dostávají méně kalorií Více na straně 7 Informace, zpravodajství, rozhovory a zajímavosti ze světa plného energie jaro 2014 Evropa a budoucnost energetiky ENERGETICKÉ AKTUALITY: ENERGETICKÁ POLITIKA Státy Unie se chystají na rozhodující jednání nejen o podpoře obnovitelných zdrojů. 27 % energie by podle návrhu Evropské komise mělo v roce 2030 pocházet z obnovitelných zdrojů. charakterizovat nejlépe asi jako kompromisní. Obsahoval poměrně ambiciózní cíle, co se týče snížení emisí CO 2 celkem o 40 % proti úrovni z 90. let, a také cíl, aby 27 % energie pocházelo v roce 2030 z obnovitelných zdrojů, ale některé závazky z předchozích let už v něm zahrnuty nebyly. Zmizel například cíl náhrady paliv v dopravě biopalivy ve větším měřítku. Znovu a znovu se ukazovalo, že jejich přínos, ať už ke snižování emisí oxidu uhličitého, či vůbec k ekologii, je velmi sporný a v některých případech jsou pro přírodu zřejmě škodlivější než běžná paliva, a tak tento krok není překvapením. Komise ve svém návrhu podporuje také zvyšování efektivity, ale žádný pevný cíl nenavrhla. Možná i proto, že cíle snížení spotřeby o 20 % nebude do roku 2020 pravděpodobně dosaženo. Německo bude platit za stojící elektrárny Německo pro své energetické koncerny vytvoří systém plateb za to, že budou udržovat konvenční elektrárny, i když nebudou vyrábět. Na schůzce s řediteli skupiny dvanácti evropských energetických koncernů v druhém únorovém týdnu to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Německo by se tak mělo bránit proti nestabilitám v dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů a nízkým cenám elektřiny na burze. Kapacitní platby budou čistě německé, s nějakým celoevropským systémem se nepočítá. Z technického hlediska by šlo V bruselských kancelářích se naplno rozhořela papírová bitva, která může do značné míry rozhodnout o cenách energií pro příští desetiletí. Evropská unie se připravuje na přijetí nové energetické strategie pro roky 2020 až Rozhodující projednávání klimatického balíčku špičkami členských států je na programu na setkání Rady EU ve dnech 20. a 21. března. Jde o program nastupující za program , který platí právě do roku V jeho rámci se státy EU zavázaly snížit emise CO 2, zavést úspory v rozsahu 20 procent celkové spotřeby a zároveň zvýšit Boom obnovitelných zdrojů by mohl vést ke zvýšení cen nerostných surovin a zvýšení tlaku na jejich dodávky, vyplývá z analýzy francouzských vědců. Týká se to celé řady materiálů, od betonu, přes ocel či měď až po vzácné kovy, které se používají jako příměsi třeba do magnetů ve větrných elektrárnách. Suroviny by mohly být neobnovitelnou položku zdrojů, jež se jinak označují jako obnovitelné. Příčina je fyzikální. Obnovitelné zdroje jsou energeticky méně husté než dnes používané zdroje klasické, ať už používají fosilní paliva či štěpnou reakci. Na výrobu stejného množství energie je tedy zapotřebí větší výrobní infrastruktura a její vybudování s sebou nese značné náklady, především podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie na 20 procent. Výsledkem této strategie byla tedy nejen národní schémata o podpoře fotovoltaiky či větru, ale také předpisy o energeticky úsporných budovách či obchodu s uhlíkovými povolenkami tedy velká část legislativy a regulí, které dnes určují vývoj evropské energetiky a cenu energií. Nové kolo Při přípravě cílů pro další období byla jako první na tahu Evropská komise, tedy nadnárodní sbor komisařů v čele exekutivy EU. Svůj návrh představila v lednu a lze jej Moře betonu a oceli pro obnovitelné zdroje SUROVINY Boom obnovitelných zdrojů by mohl vést ke zvýšení cen nerostných surovin a zvýšení tlaku na jejich dodávky v základních stavebních a výrobních surovinách. To není samo o sobě novinka, na univerzitě v Grenoblu se ovšem dva vědci pokusili tyto údaje upřesnit a určit, jak významnou část světové spotřeby surovin by mohl případný rozvoj obnovitelných zdrojů potřebovat. Výsledky ukazují, že masivní rozvoj by mohl u některých surovin vést až ke zvýšení poptávky o více než 100 procent pokud by tedy měly platit scénáře dalšího bouřlivého rozvoje větrné či solární energetiky. Zajímavé je, že z návrhu vypadl i závazný podíl obnovitelných zdrojů na výrobě v jednotlivých státech (tzv. národní cíle). V praxi by to podle návrhu tedy mělo být tak, že 27procentní cíl podílu zelených energií by platil pro EU jako celek. Protože obnovitelné zdroje vyrábějí téměř výhradně elektřinu, takové opatření by se případně dalo provést zhruba tak, že by se z těchto zdrojů vyrábělo přibližně 40 procent evropské elektřiny. Z ekonomického hlediska je to rozhodně šetrnější řešení než pevné národní cíle. Pokračování na straně 3 Rusko postaví Maďarsku atomovou elektrárnu POLITIKA K posílení ruského vlivu ve střední Evropě přispěla na začátku letošního roku Budapešť. Vláda Viktora Orbána uzavřela smlouvu s Ruskem o dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks. Kontrakt schválil i parlament a podepsal prezident, a tak jeho realizaci už nic nestojí v cestě. Bez výběrového řízení tak v Maďarsku vzniknou dva nové jaderné reaktory, které mají pokrýt velkou část maďarské poptávky po elektřině. Moskva se v podstatě postará i o financování celé stavby, protože Maďarsku poskytne půjčku, která uhradí většinu nákladů. Více na straně 4 Více na straně 2 o řešení současné nestabilní situace v německé energetice, problém by to ovšem představovalo na trhu s energiemi, který je v současnosti celoevropský. Němečtí producenti by byli jednoznačně zvýhodněni a měli by cenovou výhodu před zbytkem Evropy. Výsledkem by byla zřejmě další deformace cen na trhu, kterou už teď výrazně ničí obnovitelné zdroje. Opatření zatím nebylo oficiálně přijato ani na německé vládě. Slunce vyrobilo méně I přes mírný rozvoj kapacity v obnovitelných zdrojích došlo v loňském roce k mírnému poklesu výroby z nich. Kapacita fotovoltaických elektráren stoupla zhruba o 37,5 MW, a pohybuje se tak těsně nad hranicí 2000 MW. Mezi těmi, kdo stihli v loňském roce ještě získat licenci na malé sluneční elektrárny (jiné nevznikaly), byl podle týdeníku Ekonom také bývalý předseda vlády Miroslav Topolánek. Čistá výroba ze slunečních elektráren kvůli nepřízni počasí klesla v roce 2013 z 2173,1 GWh na 2070,2 GWh. Největší podíl ve výrobě patřil jako obvykle uhlí (40,58 TWh). Zhruba 29 TWh čisté elektřiny loni vyrobily jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Česká republika také pokračovala v poměrně výrazném vývozu elektřiny do zahraničí: čistý vývoz činil 16,89 TWh, což je nepatrné snížení proti roku 2012.

2 2 ZE SVĚTA ENERGIE SVĚT PLNÝ ENERGIE Rychlá maďarská rošáda JADERNÉ ZDROJE V Maďarsku budou bez tendru a za ruské peníze stát dva ruské reaktory. 10 mld. eur půjčí Rusko Maďarsku na dostavbu jaderné elektrárny Paks. především politický a hospodářský vliv. Zvláště v situaci, kdy maďarský průmysl není připravený udělat technologicky náročnější části stavby sám a bude muset spoléhat na zahraniční, a to především ruské dodavatele a odborníky. Na druhou stranu energetická závislost na Rusku do budoucna Budapešti nehrozí. Palivo do ruských elektráren mohou dodávat i jiné společnosti a trh s uranem je dostatečně diverzifikovaný. Zakázka by ale ochotu k ní najevo dala. Nezdá se ovšem příliš pravděpodobné, že by na takovou dohodu přistoupila také nová česká vláda, byť se z ní ozývají i hlasy po těsnější spolupráci s Ruskem a větší orientaci východním směrem. Tlak na podobné řešení by ovšem mohl sílit, český tendr je ve slepé uličce. ČEZ má se soutěží velké starosti a snaží se řešení odkládat, nejlépe na dobu, kdy elektřina Areál elektrárny Pask během stavby v 70. letech. Foto: Wikicommons Maďarská vláda, prezident i parlament posvětili v prvních týdnech roku snahy o stavbu nové jaderné elektrárny v Maďarsku. Mohou se tak rozběhnout práce na největším stavebním projektu v Maďarsku od pádu komunistického režimu. Dveře všemu otevřela ochota maďarské vlády dohodnout se přímo s Ruskem. Budapešť se v lednu dohodla na rozšíření atomové elektrárny Paks za ruské peníze. Maďarský komplex v Paks je velmi podobný českým Dukovanům. Stojí v něm čtyři reaktory ruské výroby s výkonem po 440 MW a je připravený na rozšíření, v maďarském případě o dva další velké reaktory. Mají jím být v podstatě stejné typy, jaké ruské podniky nabízejí do Temelína, každý s výkonem zhruba 1200 MW. Kolem roku 2025 bude mít elektrárna takový výkon, že by mohla vyrábět zhruba 80 procent dnešní maďarské spotřeby elektřiny. Pokud k tomu vůbec dojde, bude to ovšem jen na chvíli, starší reaktory budou brzy odstaveny a jádro bude dodávat zhruba 40 procent maďarské spotřeby elektrického proudu, tedy jen o něco málo více než nyní. Zajímavější jsou ovšem finanční aspekty dostavby. Moskva Budapešti poskytne za podmínek výhodných pro Maďarsko půjčku ve výši deseti miliard eur (asi 275 miliard Kč), které pomohou rozšíření zaplatit. Celý projekt by měl stát až čtyři biliony forintů (zhruba 370 miliard Kč), což je v přepočtu v podstatě stejná částka, jaká se uvažuje na dostavbu Temelína. Splácení půjčky naplánované na 21 let může začít až po dokončení prvního reaktoru v roce Neměli nervy na tendr? Maďarsko původně chtělo vypsat tendr podobný tomu, který pořádá ČEZ na dostavbu elektrárny Temelín, ale tak dlouho ho odkládalo, až v minulém roce od plánu zcela upustilo. Příčiny byly stejné jako ty, které dnes vedou k neustálým odkladům stavby v Česku: nejisté ekonomické vyhlídky investice do podobného zařízení. Ceny elektřiny jsou příliš nízké a garance výkupních cen je z různých důvodů problematická. Maďarsko se pak poměrně rychle jen během několika měsíců dohodlo s Ruskem na jiném způsobu financování bez tendru (Rusové ovšem půjčku nabízeli už před lety). Vyžádalo si to zvláštní zákon, který v únoru schválil maďarský parlament jasnou většinou hlasů poslanců strany premiéra Viktora Orbána Fidesz a poté podepsal prezident. Levicová opozice požadovala, aby vláda nechala vypsat o rozšíření atomového závodu referendum, ale k tomu nedošlo. Je nepochybné, že Rusko získává výměnou za nestandardně výhodnou půjčku K penězům je to tudy, pane premiére. Ruský prezident Vladimir Putin a maďarský premiér Viktor Orbán na lednové schůzce v Budapešti. Foto: Úřad maďarské vlády mohla být zajímavá pro český průmysl, hlavně pro podniky už dnes navázané na ruský průmysl, například pro Rusy vlastněnou Škodu JS. Financování ruskou půjčkou ovšem v českém případě není zatím vůbec na stole a tato možnost je nepravděpodobná, i když ruská strana už podraží a rozvaha financování bude vypadat příznivěji. Ani nová vláda nedává najevo, že by chtěla nějak vyjít podniku na pomoc. Nový předseda vlády Bohuslav Sobotka se už nechal slyšet, že je proti záruce výkupních cen při dostavbě podle britského vzoru. Co říká nová česká vláda o energetice POLITIKA Vláda slibuje, že neudělá nic, co by vedlo ke zvýšení cen energií. Čím by se měla řídit během své vlády pestrá koalice ČSSD, hnutí Ano a KDU-ČSL jsme se definitivně dozvěděli v druhém únorovém týdnu, kdy v té době už úřadující vláda schválila svoje programové prohlášení. V energetice slibuje hlavně nezdražování. Co se týče změn v energetice, vláda prý bude uvažovat o snižování závislosti ČR na fosilních palivech, ale pouze za té podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky. Česká republika by se také chtěla postarat, aby kroky vedoucí k možnému zdražení energií nepřišly ani z Bruselu. Pokud bychom měli brát vážně slova o ekonomicky smysluplné snižování závislosti na fosilních palivech, v současné situaci by Temelín vláda podpoří, jen pokud to bude ekonomicky výhodné. to znamenalo jedině podporu atomové energetiky. Za jadernou energetiku se ovšem Sobotkova vláda staví s jistou výhradou. Podpoří výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Temelín, ale pouze v případě, že to pro zemi bude ekonomicky výhodné. Bezvýhradně prý vláda podpoří modernizaci jaderné elektrárny Dukovany a prodloužení jejího provozu za rok Snižování závislosti na fosilních palivech Čeká nás další kolo bojů o těžbu uhlí v severních Čechách? ovšem neznamená, že by se vláda v prohlášení postavila za územní limity v těžbě uhlí. Výslovně je dokument vůbec nezmiňuje, smíří se s obecnější poznámkou, že vláda zachová nerostné suroviny pro pozdější generace a jejich rozumné využití. Nezmiňuje ochranu obcí v severních Čechách. V tomto kontextu je možná zajímavé i prosincové rozhodnutí německého nejvyššího soudu z prosince loňského roku. Šlo o odvolání obyvatel vystěhovaných kvůli rozšíření uhelné těžby pro německé elektrárny. Německý nejvyšší soud rozhodl, že rozhodnutí o složení energetického mixu je plně na kompetenci vlády a vystěhování obyvatel je ve veřejném zájmu. Český Ústavní soud rozhoduje často v podobném duchu jako jeho německý protějšek, i legislativní situace je u nás v mnoha ohledech podobná, a tak lze oprávněně spekulovat, že v případě sporů kolem uhelných limitů by obyvatelé dotčených obcí nenašli u soudů pomoc.

3 jaro 2014 ENERGETICKÉ TRHY 3 Evropa a budoucnost energetiky Pokračování ze strany 1 Ústupek od závazných národních cílů na podíl obnovitelných zdrojů by v podstatě měl znamenat, že státy, které nemají vhodné podmínky pro rozvoj fotovoltaiky, energie z větru nebo podobných zdrojů což je třeba případ České republiky by se tedy mohly držet klasických zdrojů ve větší míře a počítat například s jistou kompenzací jinde. Jižní Evropa by naopak mohla využít své vhodné přírodní podmínky pro rozvoj solární energie a přímořské státy obecně pak svých větrných zdrojů. Návrh Komise na výhradně celoevropský cíl v zapojení obnovitelných zdrojů je výsledkem silného zákulisního tlaku některých zemí. Veřejně jsou zmiňovány především větší země, například Velká Británie, ale je to postoj velmi blízký i zatím představeným českým představám o dalším vývoji energetiky v EU. Jasno zatím není u jednoho velmi důležitého detailu: kolik by to koho stálo. Pokud by cíl na zastoupení obnovitelných zdrojů měl platit jen pro celou Unii, používal by se patrně i nějaký systém kompenzací pro státy, které budou plnit nadprůměrně za státy jiné. Jak přesně by vyrovnávání v rámci Evropy probíhalo, to v návrhu jasně vysvětleno není. Kolik uhlíku? Zásadních změn by měl doznat i dosavadní systém obchodování s emisními povolenkami. Především díky útlumu průmyslové výroby po americké finanční krizi z roku 2008 se trh s povolenkami zhroutil. Bylo jich příliš mnoho a cena spadla hluboko pod plánovanou úroveň. Prodražily sice provoz klasických zdrojů, ale jejich účinek je malý v porovnání s jinými tržními vlivy. Jde především o dovozy levného uhlí a naopak vysoké ceny zemního plynu. Evropská komise přesto v trhu s povolenkami vidí hlavní nástroj na snižování emisí skleníkových plynů. V prosinci rozhodla o mimořádném zpomalení uvolňování dalších povolenek na trh (tzv. back-loading) a v tomto opatření hodlá pokračovat. Jejich množství se má snižovat tempem 1,74 až 2,2 procenta ročně podle situace na trhu. Ten by mělo oživit vytvoření automatického systému na stahování či vystavování nových povolenek podle jejich ceny. Ceny povolenek, stejně jako Komisí navržený cíl snížení emisí do roku 2030 o 40 procent proti roku 1990, budou nepochybně ještě předmětem vášnivých debat. I v samotné Komisi vůči tomuto cíli panuje poměrně silný odpor a ozývají se hlasy volající alespoň po jeho cca 35procentním snížení. Přičemž se počítá, že v roce 2020 by při zachování stávajícího trendu měly emise klesnout zhruba o 24 procent proti roku Opozice na všech stranách Tradičně zelenější Evropský parlament po zveřejnění návrhu Komise přispěchal s vlastní rezolucí, podle které je návrh nedostatečný, a například závazné národní cíle pro obnovitelné zdroje by měly zůstat zachovány. Někteří zástupci průmyslu a také například komisař pro energetiku Günther Oettinger ho naopak označují za stále příliš zavazující. Další zájmové průmyslové organizace naopak volají po zachování cílů v úspoře energií. Podporu mají v loňské analýze Mezinárodní agentury pro energii, podle které k drahotě energií v Evropě přispívají více především drahé dovozy surovin než dotace na obnovitelné zdroje. Jednání budou nepochybně bouřlivá. Trend posledních let naznačuje, že energeticky náročné obory jsou v Evropě pod stále větším tlakem. Pokud by trend zdražování energií měl pokračovat a dotýkal se i dalších odvětví a to se v případě rostoucích cen elektřiny dá rozhodně očekávat důsledky 40 % O tolik by chtěla Evropská komise do roku 2030 snížit evropské emise CO 2 proti roku 1990 pro evropskou ekonomiku a obyvatele asi není třeba příliš rozvádět. V této nepřehledné situaci je jasné jen to, že rozhodující budou březnová jednání na úrovni ministrů členských států Evropské unie. Nová česká vláda se na něm podle dosavadních prohlášení chce prezentovat údajně jako hlas rozumu proti příliš vysoké podpoře obnovitelných zdrojů, což by měl být v současné situaci silnější tábor. Přidává se do něj pomalu i Německo, které se přes rozpory mezi členy současného kabinetu pomalu vydává cestou snižování podpory těchto zdrojů. Další snižování podpory chystají i další velké státy, jako třeba finančními problémy stíhané Španělsko (i když právě to paradoxně z čistě fyzikálního hlediska má v Evropě vůbec nejlepší podmínky pro rozvoj zelených energií, protože má dostatek slunečního záření i větru). Další státy se naopak už nyní daly slyšet, že jejich cíle budou ambicióznější než cíle, které naznačila ve svém návrhu Komise, například Dánsko. NÁZOR EXPERTA: Martin Kročil obchodní ředitel společnosti Lumius, spol. s r.o.. Nová navrhovaná evropská energetická strategie je opět ve znamení snižování emisí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Myšlenka je to na první pohled prozíravá, jenže Produkce emisí zdaleka nemají pouze evropský rozměr. Jedná se o problém globální a jako takový se musí řešit. Například ozónová díra vzniká nad zemskými póly a je celkem jedno, kde byly vyprodukovány plyny, které k jejímu zvětšování přispívají. Má tedy smysl vytvářet z Evropy ostrov environmentální ctnosti, když hlavní zdroj znečištění se nachází ve zcela jiných oblastech zeměkoule? Vyjednavači Evropské unie by měli konečně dokázat, že jsou schopni prosadit svůj názor i v celosvětovém měřítku, jedině takové aktivity budou mít v konečném důsledku smysl. Dosavadní snahy zaměřené čistě na Evropu způsobily pouze deformaci tržní ceny elektřiny. Přitom reálná cena pásmové dodávky elektřiny v České republice stále zůstává na úrovní cca 53 EUR/MWh, pokud započítáme do její výše i příspěvek na výkup z obnovitelných zdrojů. Pokud se tedy evropská energetická strategie bude opírat o celosvětový konsenzus (globálně podložený činy), pak bude vše v pořádku. Všichni poneseme svůj příspěvek pro modrou planetu stejně. V opačném případě musí energetický výhled starého kontinentu hledat odpověď zejména na otázku, jak zajistit Evropě dostatek spolehlivých a výkonných zdrojů za co nejnižší náklady. Čínská sluneční řež FOTOVOLTAIKA Čínská vláda razantně omezuje počet výrobců solárních panelů a jejich dílů. Čínská vláda na konci loňského roku zveřejnila seznam společností podnikajících ve výrobě fotovoltaiky, které splňují její kvalitativní, technologická a další kritéria. Je na něm 134 společností, v Číně jich v oboru přitom funguje kolem pěti stovek. Vláda de facto zbytek společností odsuzuje k likvidaci či alespoň velmi vážným potížím. Pouze společnosti, které se dostaly na seznam, budou mít nárok na odpis cel a dalších vývozních poplatků z daní. Celé odvětví přitom z velké části spoléhá na vývoz na zahraniční trhy a na řadě z nich, včetně USA a Evropy, jsou čínské panely zatíženy poměrně výrazným clem. Společnosti, které jsou na seznamu, také budou mít podstatně těžší situaci i v Číně. V první řadě se dá předpokládat, že kvůli potížím s vládou s menší pravděpodobností získají provozní či investiční úvěry. Navíc se nesmějí podílet na soutěžích o zakázky Velkou část čínských výrobců fotovoltaických panelů čeká minimálně nejistá budoucnost. Foto: Breakthrough Institute pro státem vlastněné podniky, jejich šance získat nové domácí zakázky se tak výrazně snižuje. Výrazný státní zásah do výroby slunečních panelů má jasný cíl: snížit přebytek výrobní kapacity. Analytici odhadují, že světová kapacita na výrobu panelů je zhruba dvakrát vyšší než je poptávka. Velká část výrobních linek je zastaralá a dnes nemohou ekonomicky konkurovat novějším provozům, přesto jich je řada stále v provozu, a to hlavně v Číně. Nad vodou je pomáhají udržovat i levné úvěry, které firmy získávají třeba s podporou či zárukami čínských místních vlád a úřadů. Ty v podobných firmách mají také podíly. Zásah centrální vlády do ekonomiky také není zřejmě poslední, seznam schválených firem se bude každých půl roku až rok obnovovat, doplňovat či naopak zužovat. Zatím je otázkou, zda podobně razantní opatření přijme vláda i v jiných oborech, kde hrají prim státem vlastněné podniky, například v ocelářství. Podraží, nebo ne? Jaký to bude mít vliv na ceny fotovoltaických panelů u nás, to zatím není zcela jasné. Od loňského června jsou totiž čínské panely zatíženy clem, které Evropská unie zavedla jako opatření proti čínského státní pomoci tamním výrobcům. Výsledkem byl růst jejich cen zhruba o 10 procent. Jde o významný obchodní spor, solární panely a další příslušenství představovaly v roce 2011 šest procent všeho čínského vývozu do Evropy. Šlo o obchod v hodnotě 27 miliard dolarů. V únoru se Peking a Brusel údajně dohodly na rámcovém řešení, podle kterého by se ceny měly udržet zhruba na dnešní úrovni a většina čínských panelů by neměla být zatížena více než nyní. V příštích měsících i nejbližších letech lze ovšem spíše očekávat minimálně mírné zvyšování cen panelů, výrobci jsou pod ohromným tlakem a jejich marže jsou minimální, řada z nich je dokonce v průběžné ztrátě. Z laboratoří přicházejí stále velmi zajímavé nové výsledky a ceny fotovoltaiky v dlouhodobém měřítku budou určitě dále klesat, v nejbližších měsících a letech ale pokles cen podle všeho minimálně zpomalí.

4 4 OZE / ATOMOVÁ ENERGETIKA SVĚT PLNÝ ENERGIE Zelené energie spotřebují moře betonu EKOLOGIE Obnovitelné zdroje energie vyžadují mnohem více materiálu než zdroje klasické. Boom ekologických zdrojů energie by nás mohl postavit před možný paradoxní úkol podstatně zvýšit těžbu nerostných surovin. Ty by mohly představovat neobnovitelnou položku obnovitelných zdrojů energie. 15x více betonu je prý v průměru zapotřebí na vybudování stejného výkonu v obnovitelných zdrojích než v těch klasických Může za to především fakt, že obnovitelné zdroje mají takzvaně nižší energetickou hustotu. Zatímco v ropě, uhlí či uranu je z různých důvodů energie v podstatě koncentrovaná, ve větru či slunečním záření je jí na stejný objem méně. Takže pokud chcete vyrábět stejně energie, musíte postavit podstatně větší elektrárnu. Například české slunečné elektrárny mají zhruba stejný maximální výkon jako dva současné temelínské bloky, tedy kolem 2 GW. Ale zatímco Temelín vyrobil v roce 2013 zhruba 15 TWh elektřiny, fotovoltaické elektrárny vyrobily zhruba sedmkrát méně, o něco málo více než 2 TWh. Výsledkem je, že v mnoha ohledech jsou tak obnovitelné zdroje materiálově podstatně dražší. K vybudování kapacity se stejnou výrobou energie je v případě obnovitelných zdrojů zapotřebí zhruba 90krát více hliníku, 50krát více železa, mědi či skla a 15krát více betonu, odhadla nedávno v časopise Nature Geoscience dvojice vědců z univerzity ve francouzském Grenoblu. Nejde jen o náklady na samotné zařízení, třeba větrné elektrárny a turbíny, ale ve velké míře především o náklady na vybudování infrastruktury, která by zajistila stabilní zásobování elektřinou. Je zapotřebí více vedení pro případy, kdy v nějaké větší oblasti nefouká či nesvítí. Jiné řešení dnes ve velkém není, protože skladování elektřiny je alespoň zatím příliš drahé, nepraktické nebo neúčinné. Těžba, těžba, těžba? Z údajů autorů zhruba vychází, že pokud by se svět měl elektřinou zásobovat jen z obnovitelných zdrojů (velmi zhruba 20 tisíc TWh ročně), musel by na vybudování infrastruktury obětovat zhruba jedenapůlnásobek své celkové roční produkce oceli či dvojnásobek produkce mědi. Čísla jsou následující: něco pod 3 mld. tun oceli proti necelým dvěma produkovaným a 40 mil. tun mědi proti 16 mil. vyprodukovaným. Ještě dramatičtější by mohl být v sektoru výroby zelených energetických technologií nárůst spotřeby kovů vzácných zemin a dalších podobných příměsí, které se používají v menším měřítku, ale pro moderní technologie jsou nutné, protože mají v řadě případů ojedinělé fyzikální vlastnosti. Třeba počítačové čipy, dnes používané už nejen v počítačích, ale i telefonech, televizích atd. V 80. letech byste v počítačových čipech našli 12 prvků, v 90. letech o čtyři více, v prvním desetiletí 21. století kolem šedesáti, uvádí společnost Intel. Podobný vývoj byl třeba u magnetů používaných například ve větrných elektrárnách, které dnes používají příměsi tzv. kovů vzácných zemin, a díky tomu jsou podstatně výkonnější než generace železných magnetů z doby před 20 či více lety. Masivní spotřeba materiálů pro stavbu obnovitelných zdrojů má i tu nevýhodu, že neumožňuje recyklaci. Kovy či další materiály jsou v nich napevno po celou dobu jejich životnost, což v případě energetické infrastruktury musí být reálně několik málo desítek let. Třeba u spotřební elektroniky je životní cyklus podstatně dražší, a tak se materiály mohou rychleji znovu dostat do výrobního procesu. Jenom s úsporami ve spotřebě si tedy při masivním rozvoji obnovitelných zdrojů nemůžeme vystačit a bude (či bylo by) zapotřebí vytěžit i nové suroviny. KOLIK A ZA CO: Porovnání surovinových nákladů na stavbu elektrárny s energií, kterou vyrobí během svého průměrného života. Čím je zadní sloupec daného zdroje výše, tím více energie během životnosti vyrobí, a čím je přední sloupec menší, tím nižší jsou náklady na stavbu jednotky výkonu (konkrétně 1 MW). V reálu samozřejmě mezi jednotlivými elektrárnami mohou být veliké rozdíly, u obnovitelných zdrojů například velmi výrazně závisí na zeměpisné poloze GJ 1025 GJ GJ GJ GJ 1951 GJ GJ Energie vyrobená elektrárnou za dobu životnosti (v GJ) Celková energetická náročnost na beton a ocel potřebné na vybudování 1 MW instalovaného výkonu (v GJ) GJ GJ 4900 GJ GJ 7850 GJ Data: Vidal et al. US DoE, IEA Atomová elektrárna Vodní elektrárna Plynová elektrárna Uhelná elektrárna Větrná elektrárna Fotovoltaické panely Jižní Korea postaví dva nové reaktory ASIE Korea si chce zachovat za každou cenu výhodu levné energie a sází na atom. Jihokorejská vláda schválila v únoru stavbu dvou nových reaktorů o výkonu 1400 MW za zhruba 7 mld. dolarů (tedy cca 140 mld. Kč). Jedná se o jasnou podporu pro domácí atomový průmysl, který dlouhodobě ovšem zatím s jednou výjimkou neúspěšně cílí na zahraniční trhy. V současnosti se například jihokorejská společnost KEPCO pokouší uspět s projektem na své reaktory v Indii. Korejští výrobci ale mají co dohánět. Po kontrolách bezpečnosti v současných jaderných elektrárnách také došlo k odstavení několika reaktorů. Jak se zjistilo, vládou významně protežovaná firma KEP- CO a další subjekty podváděly při kontrolách a dokonce se prokazovala falešnými certifikáty. Skandál otřásl pověstí výrobce i státního dozoru a několik reaktorů je odstaveno, dokud si dokumentaci nedá do pořádku. Levno musí být Výsledkem odstávek byl akutní nedostatek elektřiny, který vedl k řadě větších či Reaktory ve Spojených arabských emirátech, které představují zatím jediný exportní úspěch korejského atomového průmyslu. menších blackoutů. Politický tlak na zajištění stabilních dodávek je enormní a korejská vláda dává svým únorovým rozhodnutím najevo, že jadernou energetiku považuje za nezbytnou pro udržení stability dodávek a výhod pro korejské výrobce. Ti se totiž z velké části orientují na energeticky náročnou výrobu. Kromě například automobilové výroby je země domovem také obřích loděnic. Bez atomové energie se v dohledné době neobejde. Po fukušimské havárii a následných protestech vláda ustoupila od plánu, že by přes 40 procent instalovaného výkonu korejských elektráren měly v roce 2030 tvořit atomové reaktory. Cíl snížila na 26 procent, ale v posledních měsících došlo znovu k jeho revizi směrem vzhůru, na 29 procent. V praxi ovšem atomové elektrárny pokrývají více než třetinu korejské spotřeby, protože na rozdíl od jiných pracují většinu roku na plný výkon. Levná elektřina je přitom jednou z hlavních výhod korejské ekonomiky: současné ceny pro podniky jsou o 60 procent nižší než ceny v Japonsku. Vláda ceny udržuje tak nízko uměle a do budoucna lze čekat jejich zvýšení, ale levný proud z jaderných elektráren představuje výhodu, které se země evidentně nechce vzdát.

5 jaro 2014 SKLADOVÁNÍ ENERGIE 5 Vybouchne vodík, nebo ne? VODÍK Třaskavý plyn by se mohl stát cennou surovinou, ale i slepou uličkou. Honda FCX Clarity byla prvním automobilem s palivovými články, který si mohl běžný člověk pořídit formou dlouhodobého pronájmu. Vodík není jen palivo, ale také surovina pro chemický průmysl. Jejich ceny jsou astronomické. Pohybují se kolem 10 tisíc eur za instalovaný kilowatt výkonu (nový Temelín by měl vyjít na 4000 eur za kw). A problémy nejsou jen finanční. Technicky k tomu vodík hned rozhodně není zralý. Nejde jen o pořizovací náklady, problémy jsou i subtilnější. Stávající elektrolytické systémy obvykle několik minut nabíhají, takže nejsou schopné dostatečně rychle reagovat na výkyvy v dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů. Velké naděje se vkládají do systému využívajícího místo tekutého elektrolytu tzv. protonové výměnné membrány. V nich jsou elektrody odděleny porézním tuhým materiálem. Systémy tohoto typu mají být účinnější a rychlejší, nevýhodou naproti tomu je nutná údržba membrán. Jednotky by ovšem mohly být tak pružné, aby efektivně mohly fungovat i jako srdce čerpacích stanic pro vodíková auta. Vyráběly by vodík z levnější, přebytečné elektřiny a běžné vody z kohoutku. Odpadly by tak náklady na vybudování infrastruktury k dopravě a skladování vodíku. Jestli dnes existuje nějaká automobilová laboratoř, je to Kalifornie, stát internetových milionářů milujících technologické hračky. Letos jejích možností hodlá využít nově korejský Hyundai. Jako první nabídne řidičům ve Spojených státech možnost koupit si úřady schválený a sériově vyráběný vůz na vodíkový pohon. Model ix35 bude k dostání pouze na leasing za tři tisíce dolarů (60 tis. Kč) předem a poté 499 dolarů (10 tisíc Kč) měsíčně. V ceně je neomezené palivo a servis vozu po celou dobu jeho životnosti. Jde o upravenou verzi běžného vozu, i s podobnými vlastnostmi. Palivo se do něj tankuje jako do běžného vozu benzín, tedy během několika minut. Dojezd je nad 500 kilometrů, takže řidiče by nemělo děsit, že nikam nedojedou. Nevýhodou je, že čerpacích stanic je v Kalifornii deset, a to jde o stát s rozlohou větší než Německo. Hyundai je první, kdo prodává vodíkové vozy, ale v oboru se činí i další. Například Toyota nebo Honda, průkopník využití vodíku. Firmy využívají každá trochu jinou technologii. Hyundai například využívá složitější, ale u hybridních vozů vyzkoušenou kombinaci motoru (vodíkových palivových článků) s bateriemi. Vodík se v článku slučuje s kyslíkem na vodu za uvolnění energie, která pohání elektromotor. Hlavní ale bude cena. Řada velkých automobilek už postavila fungující prototypy vodíkových vozů, jež měly jedno společné: byly nejdražšími modely dané značky. Vývojářům se prý daří situaci měnit. Zástupci Toyoty například uvádějí, že se jim podařilo od zahájení jízdních zkoušek svých vozů snížit cenu vodíkových článků o 95 procent. (Přesná čísla bohužel nesdělují.) Ve větru Vývoj navíc nestojí jen na automobilkách. Německé firmy vidí ve vodíku možný lék na nestálost obnovitelných zdrojů. Například větrníky na severu Německa zhruba pětinu času jen nečinně stojí ve větru. Vyráběly by totiž více energie, než je v danou chvíli potřebné. Nejenže by byl problém elektřinu prodat, ale také by ohrožovala stabilitu elektrické sítě. Co tedy s vyrobenou energií? Jeden nápad je, využít ji k rozkladu vody na vodík a kyslík. Vodík by se pak uskladnil na pozdější použití. V době vyšší poptávky jej mohou spalovat automobily s vodíkovými články, nebo dokonce elektrárny s turbínami určenými pro spalování vodíku. Celková účinnost procesu je zhruba jen 50 procent, ale vodík má své praktické výhody. Věděli bychom například, kam s ním: do stávajících plynovodů. Kdyby ho například bylo v německých plynovodech jen pět procent celkového objemu, mohl by se v potrubích a zásobních tancích schovat ekvivalent zhruba 130 terawatthodin elektřiny, což je čtvrtina německé roční spotřeby. Zatím jde jen o teorii, ale určitě zajímavou, protože by odpadla alespoň část jinak kolosálních nákladů na budování vodíkové infrastruktury. Jak ho oddělit V Německu už ovšem probíhají provozní zkoušky menších systémů pro vývoj vodíku z přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zatím je na světě jenom zkušební prototyp s příkonem řádově do deseti kilowattů, větší (stokilowattové) verze už by měly být podle informací výrobců, třeba Siemensu, alespoň v prototypové výrobě. 130 TWh čili dvojnásobek roční spotřeby elektřiny v ČR, by se dalo realisticky uložit v německých plynovodech a zásobnících eur stojí výroba jedné kilowatthodiny v demonstračním projektu v Německu. Plyn pro chemiky I když výhledy jsou tedy nejisté, má vodík tu výhodu, že není jen palivem, ale také surovinou pro chemický průmysl. V tomto případě platí, že odběratelé mají větší požadavky na kvalitu (čistotu plynu), ale zato jsou ochotni zaplatit poněkud vyšší cenu než výrobci energií nebo domácnost. Dnes se vodík pro chemiky získává převážně ze zemního plynu. Nabízí se i možnost prodávat vodík s oxidem uhličitým. Skleníkový plyn, za jehož vypouštění evropští provozovatelé elektráren musí platit, by mohl v kombinaci s vodíkem sloužit k výrobě oxidu uhelnatého, tj. CO (a vody jako odpadu ), a ten by se dal použít jako výchozí surovina k výrobě sloučenin důležitých v organické chemii, třeba k výrobě plastů. Tento koncept prověřuje od října 2013 futuristický projekt nazvaný CO2RRECT v Severním Westfálsku, který bude zdrojem CO 2. Experiment ověřuje, zda výroba energií nabitého plynu z přebytečné elektřiny vyhovuje požadavkům chemického průmyslu na stabilitu a přesnost dodávek. Výsledky nemůžeme čekat dříve než v roce JAK JEZDÍ... Vodíkový Hyundai ix35 má výkon rovných 100 kw, tj. 136 koní. Technické parametry dávají tušit, že jde o usedlejší vůz: z 0 na 100 km/h zrychlí za 12,5 sekundy, nejvyšší rychlost je 160 km/h. Nádrž má kapacitu 5,6 kg, přičemž normovaná spotřeba činí 0,95 kg H 2 na sto ujetých kilometrů. Podle názorů recenzentů se vodíkový vůz chová v podstatě jako vůz klasický. Je ovšem těžší, protože jde o hybridní automobil s těžkými akumulátory, a to je hlavně při brzdění trochu znát. Motor je zcela nehlučný a vůz je vybavený zvukovým systémem, který má při nízkých rychlostech varovat chodce. Zavazadlový prostor je poněkud menší než u běžného modelu, protože pod ním, tedy na místě rezervy, jsou nádrže na vodík. Neškodnost emisí z vodíkových vozů Hyundai ukázal na své expozici v Londýně, kde vodní pára, vznikající v palivovém článku modelu ix35, pohání malou hydroponickou farmu a dodává vodu do akvária s živými rybičkami. NÁZOR EXPERTA: Petr Hanke redaktor odborného časopisu Automobil Výrobci automobilů si od toho-oto zdroje pohonu, kdy je základním palivem vodík a hnací jednotkou elektromotor, slibují především nulové lokální emise CO 2 a současně odpoutání se od závislosti na ropě. Obecně se stále uvažuje o tom, že vodík bude jedním z paliv budoucnosti, zejména pro automobily jezdící na delší vzdálenosti. Tato budoucnost je však i přes reálnou funkčnost automobilů s touto technologií relativně vzdálená. Za největší omezení se považuje chybějící infrastruktura vodíkových čerpacích stanic.

6 6 SLOVENSKO SVĚT PLNÝ ENERGIE Slovenský plyn pro Ukrajinu? ZEMNÍ PLYN Oboustranně výhodný projekt transportu plynu na východ se stále nedaří dokončit. Nyní by se to mohlo změnit. (55 miliard metrů krychlových plynu v roce 2012). Dodávky plynu přes Slovensko jsou pro Ukrajinu velmi atraktivní. Obě země jsou totiž propojeny čtyřmi plynovody. Ukrajinští představitelé v polovině ledna také tvrdili, že z jejich strany dalšímu postupu jednání také nic nebrání. Eustream si proto pozval zástupce ukrajinského přepravce plynu do Bratislavy, aby doladili poslední detaily memoranda. Jak uvedl pro zpravodajskou agenturu SITA mluvčí Eustreamu Vahram Chuguryan, setkání se dodnes neuskutečnilo. Společnost odmítá spekulovat o příčinách, ale je velmi pravděpodobné, že důvodem byla vyhrocená politická situace na Ukrajině, kterou zmítaly občanské nepokoje a velké demonstrace. Výsledek tohoto dění ovšem dává reálnou naději, že se jednání podaří dotáhnout. Závislost na energetických dodávkách z Ruska je jedním z velkých témat opozičních skupin. Pomůže slovenský plyn Ukrajině k energetické nezávislosti? Novou ukrajinskou vládu čeká i jeden těžký úkol: zajistit zemi dostatek energie. Ukrajinské potíže s dodávkami plynu jsou obecně známé, vedly totiž ke sporům s hlavním dodavatelem, Ruskem, které se dotkly i dalších evropských států. Východní soused Slovenska proto dlouhodobě připravuje a realizuje program diverzifikace dodávek energií, hlavně ropy a zemního plynu. Jedná se nejen o projekt těžby břidličného plynu se západními společnostmi 15 mld. m 3 Až tolik by z evropských trhů mohla Ukrajina získat ročně plynu, což je více než čtvrtina roční spotřeby. přímo na jeho území a rozšiřuje i klasickou těžbu zemního plynu. Nabízí se mu také využití cest, které se během let budování socialismu používaly k exportu energetických surovin směrem na západ. Jedním je i projekt otočení chodu dodávek plynu ze Slovenska na Ukrajinu. O této otázce se diskutuje mezi zástupci obou států a zúčastněných společností už nejméně rok, ale přesto se to zatím nepodařilo. Slovenský přepravce plynu Eustream už dal jasně najevo, že je ke spuštění reverzního chodu připraven. Disponuje technickou kapacitou v objemu více než 80 milionů metrů krychlových plynu denně. Dodávky plynu přes Slovensko jsou přitom pro Ukrajinu velmi atraktivní. Obě země jsou totiž propojeny čtyřmi plynovody. Z evropských trhů by mohla Ukrajina získat do 15 miliard metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina roční spotřeby Samotné dodávky na sebe samozřejmě dají ještě nějakou dobu čekat. Zatím jde o podepsání dokumentu s vyjádřením společného úmyslu prozkoumat možnosti vybudování technického řešení pro reverzní tok plynu směrem na Ukrajinu. Podpis je nutnou podmínkou pro další kroky, ale sám je jen krokem prvním. Otázkou bude samozřejmě i cena. Rusko na přelomu roku souhlasilo se snížením ceny zemního plynu pro Ukrajinu o zhruba třetinu, a to na 268,5 USD za tisíc krychlových metrů. Jak těžké je postavit si minielektrárnu MALÉ ZDROJE Progresivní spalovna odpadu i přes souhlas ekologů narazil na odpor veřejnosti. V průmyslovém parku nedaleko města Zlaté Moravce má vzniknout projekt na stavbu nového malého zdroje s výkonem 24 MW a netradiční vstupní surovinou. Elektřina by se tu měla vyrábět z odpadních plastů. Zařízení na energetické využití plastů chce postavit společnost WFF Drevotes. Nejde o zařízení přímo spalující plasty, ale využívá tzv. termokatalytické depolymerizace. Což jednoduše znamená, že jde o tepelný rozklad plastů bez přístupu vzduchu. Výsledné produkty této přeměny se pak mají dále zpracovávat nebo spalovat. Surovina má v první fázi provozu pocházet z Itálie, odkud se má vozit odpadní plast, později by se měl využívat i odpad slovenský. Pro výrobu elektřiny se bude v novém energetickém zdroji částečně spalovat i směs tvořená dřevem, papírem a starými textiliemi. Odhadované náklady na výstavbu se pohybují od 84 do 105 milionů eur podle konečné technologické podoby. Investor zatím získal od Ministerstva hospodářství SR osvědčení o souladu investičního záměru s dlouhodobou koncepcí energetické politiky, bez kterého nemůže začít výstavba žádného energetického zdroje. Nyní se pracuje na studii vlivů na životní prostředí (tj. EIA). Stavba má podle záměru investora začít již ve druhém čtvrtletí tohoto roku, ukončení výstavby je naplánováno koncem tohoto roku. Ale otázkou je, zda k tomu dojde, projekt narazil na velmi bouřlivý odpor místních obyvatel. Proti záměru je podle všeho většina obyvatel obce Zlaté Moravce i okolních vesnic. Italský odpad na Slovensko nepatří, volají odpůrci spalovny. Překročit strach z nových technologií je někdy těžké. Přesto, brali byste za svou obcí raději skládku s plasty, nebo ekologicky čistou provozovnu na jejich likvidaci? Vznikla i petice, která sesbírala více než tři tisícovky podpisů. V lednu se také nakonec uskutečnilo velmi bouřlivé veřejné zasedání zastupitelstva k projektu. Diskuse trvala dvě hodiny, lidé ani nedali slovo předkladateli záměru a vypískali ho, líčili novináři na místě. Obyvatelé dávali velmi hlasitě najevo, že italský odpad na Slovensko nepatří, a ptali se, zda se nestanou pokusnými králíky při zkouškách nového zařízení. Podobné zdroje však už existují, fungují na Slovensku i jinde ve světě a splňují ekologické požadavky samozřejmě jen proto, že odpadní látky z procesu rozkladu plastů se nevypouštějí do vzduchu. Jde o uzavřený proces. Otázkou je, zda v tuto chvíli argument někoho zaujme. Primátor Zlatých Moravců své voliče během jednání podle reportérů ujišťoval: Buďte si jisti, že když přijde k podepisování stavebního povolení nebo něčeho podobného, tak to rozhodně nepodepíšu. Zdá se, že v tomto případě investor podcenil komplikace, které ho mohou čekat ve vztahu s veřejností v případě budování malého energetického zdroje. V současné situaci může být jejich ekonomický přínos v mnoha případech nepochybný a jejich budování představuje zajímavou podnikatelskou alternativu. Ale jako každý jiný projekt mají i svá úskalí.

7 jaro 2014 ROZHOVOR 7 Škrtání investic je svůdná cesta do pekel HELUZ Vladimír Fajtl, technický ředitel největšího českého výrobce cihel, firmy HELUZ, odpovídá na naše dotazy. Krizi odoláváme, i když jsme byli nuceni zeštíhlit výrobu, jako ostatně i většina výrobců stavebních hmot, protože jsme ve zlatých časech investovali trvale a průběžně, říká Vladimír Fajtl, technický ředitel největšího českého výrobce cihel, firmy Heluz. Kolik energie ročně spotřebujete a k čemu? Za rok spotřebujeme přibližně 200 GWh energie v zemním plynu a přibližně 35 GWh v elektřině. Pro nás je tedy hlavní energetickou komoditou plyn, který používáme na výpal a sušení cihlářského zboží. Spalujeme ho přímo v pecích, jen na teplo. Elektřina se z něj nevyrábí, to z technologického hlediska není možné. V tom případě vás vývoj cen energií v posledních letech příliš netěší? Samozřejmě, že příliš ne. Ale my víme, že situace na trhu je jako na houpačce. Já už něco pamatuji, v cihlářském průmyslu jsem 36 let. V roce 2008 stála megawatthodina zemního plynu jen jako komodity kolem tisíce korun. O dva roky později byla na 450 korunách, a pak zase pozvolna stoupala, i když zaplaťpánbůh zatím nedosáhla vrcholu z roku Doufáte, že by se trend mohl znovu obrátit? To jistě doufáme. Ale předvídat si netroufnu. Znám jediný nástroj, který něco takového umožňuje, a to je křišťálová koule. My musíme především šetřit a to je špatný výraz, přesnější je, že opravdu musíme trvale snižovat energetickou náročnost. Co to u vás znamená? To je celá řada různorodých opatření. Úspory přinesla v našem případě i změna v sortimentu. Dnes děláme cihly s výrazně nižší až poloviční hmotností na stejný Výroba cihel je plně automatizována. I proto je otázka nákupu energií tak důležitá. Jak moc se to u vaší výroby daří, výroba cihel teplo potřebuje a bude potřebovat vždy, ne? My jsme například zasahovali i do výrobních směsí. Do těch se začaly přidávat spalitelné látky, které střep jednak vylehčují, jednak jejich hoření přispívá k výrobnímu procesu. Můžou to být dřevěné piliny, papírenské kaly, popílky, drcená sláma a tak dále. Často to původně byl odpad, dnes už často nejsou tyto materiály zadarmo a někdy je jejich využití ekonomicky na hraně, a tak neustále hledáme nové možnosti a nové suroviny. nějakého odpadu, stává se z něj zpoplatněná surovina. A můžeme konkrétně prozradit, jaké jsou konkrétní výsledky? V roce 1990 byla průměrná spotřeba energií tedy elektřiny i plynu kolem 550 až 600 kilokalorií na kilogram vypálené hmoty. Dnes se musíme vejít do zhruba 250 až 280 kilokalorií na kilo. Kdybychom se nedokázali neustále zlepšovat, už bychom v oboru nebyli. Od privatizace cihelny v roce 1992 neustále práci vykonávají automatické a robotizované linky. Heluz jako firma má tu výhodu, že náš majitel věřil v průběžné investice, a tak neustále hledáme a realizujeme nové nápady a postupy, jak výroby vylepšit a zefektivnit. I díky tomu se nám zatím daří překonávat krizi, která ve stavebnictví v současné době je. A která mimochodem podle mého jen tak neodezní, protože tenhle obor se obvykle dostane z potíží až jako poslední, až všichni ostatní znovu získají chuť stavět a investovat. zíme za hranice. Především na Slovensko, méně do Rakouska a Polska. Před 20 lety jsme masivně vyváželi do Německa, ale dnes je situace zcela opačná a němečtí výrobci z příhraničních oblastí vozí k nám do republiky. Díky tomu, že koruna byla silná, jim dovozy vycházely ekonomicky poměrně příznivě. Kde všude se dá najít inspirace k hledání nových postupů a technologických úprav? Nejsem velký milovník energetických auditů a podobných věcí právě proto, že si myslím, že se musí hledat úsporná opatření neustále, a ne jen jednou si nechat zpracovat nějaké hodnocení, odstranit největší chyby, a tím to považovat za vyřešené. Ale na druhou stranu je pravda, že firmě čas od času prospívá, když přijde někdo zvenčí a přinese nové zkušenosti nebo pohled na věc. Já jsem si také před 20 lety myslel, že děláme všechno dobře. Až když náš majitel zprivatizoval další závody, tak jsem poznal, že jinde dělají některé věci lépe. Některé samozřejmě naopak zase hůře. Co inovace v samotné firmě? Je důležité mít lidi, kteří přicházejí s novými nápady, kteří aktivně hledají nové postupy a možná vylepšení. Samozřejmě, nemá k tomu sklony každý chce to takříkajíc kutily od přírody. Když se sejde ve firmě tým takových lidí, kteří mají chuť někam to dotáhnout a něčeho dosáhnout, je to skvělé. A ještě lepší je, když ti lidé ve firmě zůstávají a mají neustále pocit, že je co vylepšovat a posunovat dále. Na provoz podniku se nemůže koukat v krátkodobé perspektivě dvou tří let, to může snadno klamat. Je snadné získat dobré výsledky, když osekáte investice, údržbu a podobně. Ano, dva, tři roky to bude vypadat na papíře dobře, ale po takovém managementu zůstane firma bez perspektivy. PROFIL FIRMY: HELUZ cihlářský ýprůmysl v.o.s. Společnost dnes vlastní celkem osm výrobních provozů ve třech lokalitách. Na snímcích jsou výrobní závody na kompletní cihlářský sortiment v Hevlíně u Znojma. objem v porovnání třeba s cihlou plnou. Gros výroby se tak změnilo na cihly s vylehčeným střepem. Samozřejmě, dělají se i cihly s vyšší objemovou hmotností, jako například plné cihly akustické, ale hlavně jako speciální sortiment. Dělá se i spousta dalších opatření, například prodlužujeme pece, zlepšujeme využívání tepla v rámci výrobního procesu. To jde například tak daleko, že zboží vychází z pece v podstatě studené, aby žádné teplo neopustilo pec zbytečně a nezůstalo nevyužito. Takže u vás v oboru se odpad mění na cennou surovinu? Ano, to se stává neustále. Podobně jako ceny energií, to je také neustálý koloběh. Nejprve jsou producenti odpadu vděční, že je ho zbavíte, pak za něj pomalu začínáte platit, musíte cenově soutěžit s konkurencí a nakonec to může skončit jeho nedostatkem. Třeba dřevěné piliny byly v podstatě zbytková surovina, pak se rozhodlo, že budou sloužit v energetice, a dnes je jejich cena pro mnohá původní využití příliš vysoká. Je to nevyhnutelné: jakmile jednou zvládneme technologické využití pracujeme na snižování nákladů na výroby. Během celých 22 let se na provozech upravovalo, modernizovalo a investovalo. Takže ani v cihlářství člověk nemůže zůstat stát na místě. Přesně tak. Dnes je výroba cihel vysoce specializovaný a automatizovaný proces. V našem nejnovějším závodě v Hevlíně na Znojemsku se denně vyprodukuje zhruba 40 kamionů cihel, ale na směně jsou jenom čtyři lidé, vykonávající v podstatě dohled nad činností zařízení. Veškerou Ale abych se vrátil k nám: díky průběžným investicím a modernizaci jsme dokázali udržet provozy ve výrobě i v době, kdy všichni výrobci stavebních hmot byli nebo stále jsou pod velkým tlakem a kdy se výrobny i zavíraly. Víte, tři z našich čtyř provozů byly postaveny v 60. a 70. letech, a bez modernizace by byly zoufale zastaralé. Naštěstí se ale u nás na tyto investice nezapomnělo v dobách konjunktury. Vy jste v krizi ale také hledali nové trhy, že? To ano, zhruba čtvrtinu naší produkce vo- Firma Heluz je největší český výrobce cihlářského zboží. Vznikla privatizací cihelny v Dolním Bukovsku ve prospěch rodinných příslušníků původních majitelů, od té doby ílš postupně expanduje a roste. V roce 1993 tak činil obrat firmy 111 milionů korun, v roce 2011 se poprvé obrat vyhoupl přes 1,5 miliardy korun. Společnost dnes vlastní celkem osm výrobních provozů ve třech lokalitách. V Dolním Bukovsku u Českých Budějovic, kde sídlí také centrála společnosti, je cihlářská výroba, výroba stropních konstrukcí, překladů a cihelných komínů. V Hevlíně u Znojma se nacházejí dva výrobní závody na kompletní cihlářský sortiment a v Libochovicích nedaleko Prahy je cihelna a panelárna.

8 8 AKTUALITY SVĚT PLNÝ ENERGIE ROZVOJOVÉ TRHY Karibik má zezelenat a ušetřit Asi není překvapivé, když miliardář vlastní ostrov v Karibiku. Je tomu tak i v případě Richarda Bransona, majitele aerolinek Virgin, který na svém ostrově Necker pořádá například tradiční tenisový turnaj, kde si amatéři mohou zahrát s wimbledonskými vítězi. Ale Necker není jen zábava: v únoru tu Branson hostil konferenci o karibské energetice a cenách energií. Pro země v oblasti to je palčivá a rozsáhlá otázka. Hlavně menší ostrovy v Karibském moři totiž platí za energie podstatně ceny dvoj- až trojnásobně vyšší, než je evropský průměr, a to samozřejmě při podstatně nižší kupní síle obyvatelstva. Důvodem je především velmi drahý dovoz paliva, často nafty do dieselagregátů. V takové situaci by mohly být řešením obnovitelné zdroje, především větrné elektrárny. Zastánci tohoto řešení se mohou opřít už o příklady. Třeba stotisícová Aruba vydávala ještě před pěti lety 15 procent HDP na energie, tedy více jak dvojnásobek průměru vyspělých zemí. V roce 2012 ostrov zahájil program obnovy energetické infrastruktury, snížil spotřebu paliva na polovinu. Investice za 300 milionů dolarů prý přinesla roční úspory ve výši 85 milionu dolarů. Ostrov pak postavil 30 MW větrných turbín, které dále snížily spotřebu nafty na čtvrtinu původního množství. Cena elektřiny klesla o čtvrtinu, spotřebitelé jsou spokojeni a veřejnost souhlasí s plánem přejít v roce 2020 výhradně na obnovitelné zdroje. I díky tomu se na Bransonově schůzce podařilo získat příslib půjčky ve výši 250 milionů dolarů pro přechod na obnovitelné zdroje od rozvojových bank LETEM SVĚTEM ENERGETIKY Obchodníci s energiemi budou moci být pružnější Evropské energetické burzy se dohodly na zavedení nového systému přeshraničních spotových obchodů, který by mohl lépe zohlednit náhlé výkyvy v produkci obnovitelných zdrojů. Obchodovat se tak může ještě v průběhu dne odběru a ne den předem, jak tomu na evropských spotových burzách je nyní. Zatím nebylo oznámeno, kdy bude opatření přesně zavedeno, ale bude to zřejmě v průběhu několika měsíců. Firmy chtějí po státu peníze za povolenky Richard Branson. Kdo ví, zda tentokrát jeho plány vyjdou? Foto: Wikimedia V Karibiku se za energie platí dvakrát až třikrát vyšší ceny než v Evropě. Energetická společnost ČEZ požádala finanční úřad, aby jí vrátil 5,3 miliardy korun odvedených v letech 2011 a 2012 na darovací dani z emisních povolenek. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma musí podle právních norem postupovat tak, aby nepoškodila své akcionáře. Většinu akcií v ČEZ přitom vlastní stát. Na stát kvůli darovací dani z povolenek podává stížnost více firem, mladoboleslavská Škoda už dokonce uspěla se svou stížností proti oprávněnosti darovací daně u pražského krajského soudu. Po odvolání státu má vše posoudit Soudní dvůr EU. Podle IEA může za drahotu v Evropě hlavně dovoz Vysoké ceny elektrické energie a plynu budou ničit konkurenceschopnost evropského průmyslu ještě nejméně 20 let. Varoval před tím v rozhovoru pro britský list Financial Times hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Vedle přemrštěných podpor pro drahé obnovitelné zdroje se na nekonkurenceschopných cenách energie v EU podílí zavržení jaderné energie v některých zemích a odpor vůči těžbě z břidlic, uvedl. Podle Birola se až příliš velká vina za nynější situaci klade ambicím EU v boji proti změně klimatu a téměř se zanedbávají vysoké náklady dovážené energie. Dlouhé německé vedení V Německu má do roku 2022 vyrůst 800 kilometrů vedení vysokého napětí, které spojí sever a jih i dalších institucí. Bransonův ostrov Necker má jít příkladem. Přejde z 75 až 80 procent na obnovitelné zdroje (větší podíl nedává podle Bransona smysl) a zavede nejrůznější úsporné technologie. Výsledky by měly být vidět do pěti let, a tak brzy uvidíme, jestli Branson na téhle zelené investici vydělá. Podle odhadu autora knihy o Bransonovi Toma Bowera prodělal na investicích do zelených energií už 300 milionů dolarů. Padesát milionů investoval například do výrobce solárních panelů Solyndra, který neslavně zkrachoval před třemi lety. země. Plán na vysokokapacitní spojení ze spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko do Bavorska dnes v Berlíně představily společnosti TenneT a TransnetBW, které spravují přenosové sítě. Náklady vedení s kapacitou 4000 MW se odhadují na 10 miliard eur (275 miliard korun). Tzv. Suedlink už se ovšem setkává se značným odporem majitelů okolních pozemků, jak bývá u liniových staveb obvyklé. Bez něj ovšem dále budou hrozit přeteky proudu do okolních zemí (včetně ČR), které si stěžují na ohrožení své sítě a v některých případech se pouštějí do stavby zařízení pro rychlé odpojení od německé sítě. ČÍSLO VYDÁNÍ: 3,2 mld. $ v přepočtu, tedy zhruba 65 mld. Kč, zaplatila společnost Google za výrobce chytrých termostatů NEST. Její výrobek se stal v USA hitem a znamenal pro domácí energetická zařízení podobný impulz jako iphone svého času pro chytré telefony. Jméno téhle firmy u nás nesmělo ani zaznít, říká anonymní hlas z jedné velké mezinárodní korporace, která vyrábí konkurenční výrobky. Googlu má termostat otevřít nové dveře přímo do domu zákazníků, k jejich osobním informacím a také na trh zařízení pro domácnost. jaro 2014 pro společenství příznivců a přátel přináší Lumius, spol. s r.o. nezávislý obchodník s elektřinou a plynem PRO LUMIUS, SPOL. S R.O., VYDÁVÁ: Business Media CZ, s.r.o., Nádražní Praha 5, IČ: REDAKCE: Matouš Lázňovský, Martin Kročil, Antonín Hálek GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ: Michael Ehrlich TEXTY: neoznačené materiály jsou redakční FOTO: archiv firem a autorů, redakce, Thinkstock TISK: Triangl, a.s., Praha EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Směrnice o energetické účinnosti zvýší energetickou soběstačnost Evropy a sníží spotřebu fosilních paliv (státy

Více

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN Edvard Sequens 3. září 2013 Praha Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Průměrný věk reaktorů

Více

Elektřina zboží nebo sociální služba? Ladislav Seidler, Amper Market,a.s. Prosinec 2014 1

Elektřina zboží nebo sociální služba? Ladislav Seidler, Amper Market,a.s. Prosinec 2014 1 Elektřina zboží nebo sociální služba? Ladislav Seidler, Amper Market,a.s. Prosinec 2014 1 Amper Market Vize budoucnosti : F PXE CZ BL CAL- 23 1 EUR / MWh Poplatek za obnovitelné zdroje 20 EUR / MWh Kapacitní

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák 17/09/2013 Volební program TOP 09 Jan Husák Energetika = klíčová oblast ekonomiky, Přímý vliv na bezpečnost a suverenitu státu. Strategické odvětví - nutnost dlouhodobého politického konsenzu napříč politickým

Více

Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje. Praha 6. 2. 2013

Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje. Praha 6. 2. 2013 Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje Praha 6. 2. 2013 Vývoj cen zdrojů věštění z křišťálové koule Jak se bránit výkyvům v cenách zdrojů? Zajištění (hedging) Fixace ceny v čase Predikce / prognostika

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme?

Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme? Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme? 1 V současné době patří problematika výroby a distribuce elektrické energie k nejdiskutovanějším problémům novodobého světa. Ať se jedná o nedávnou

Více

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje Změny trhu s plynem Ing. Ladislav Sladký Ředitel prodeje 2 Obsah prezentace Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na ČR ČR a SR - současný a budoucí stav Vývoj cen plynu 3 Břidlicový plyn Hydraulické

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Vladimír Štěpán Jiří Gavor Únor 2009 ENA s.r.o. stepan@ena.cz Plynárenské a elektrárenské sítě: - Plynárenské sítě jsou výrazně odolnější než elektrárenské

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom Konference Nízkouhlíková budoucnost ČR 21. 9. 2015, Praha AGENDA Situace v energetice Hlavní drivery dalšího vývoje Jaká bude energetika v budoucnosti

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Větrná energetika v číslech

Větrná energetika v číslech Větrná energetika v číslech Stav v ČR i ve světě v roce 2009 Mgr. Jiří Přikryl Větrná energetika v ČR v roce 2009 V ČR pro tento rok lze předpokládat ř výrobu na úrovni 300 GWh, loni 245 GWh Na konci roku

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Mléko a mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává

Více

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava 2 VŠB TU Ostrava 3 Dle zdroje:

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Budoucnost českého teplárenství

Budoucnost českého teplárenství Pavlas Luboš Budoucnost českého teplárenství S uhlím nebo bez? Mělník, Euroenergy, 20. 21. 6. 2013 Tři hlavní otázky 1. Potřebuje nebo chce ČR udržet systém dálkového zásobování teplem? 2. Chtějí vůbec

Více

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU 23. 9. 2010 Jaroslav Suchý, SCHP ČR Výbor pro energetiku a změnu klimatu Praha 1 27 550

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

Změny trhu s plynem. Ing. Michal Šindýlek. Specialista obchodování s plynem

Změny trhu s plynem. Ing. Michal Šindýlek. Specialista obchodování s plynem Změny trhu s plynem Ing. Michal Šindýlek Specialista obchodování s plynem 2 Obsah prezentace Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na ČR Česká republika současný a budoucí stav Vývoj cen plynu

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Energetika a klimatické změny

Energetika a klimatické změny Energetika a klimatické změny Jak může přispět Česká republika? Vladimír Wagner Ústav jaderné fyziky AVČR a FJFI ČVUT 1) Jak čelit klimatickým změnám? 2) Nízkoemisní zdroje 3) Úspěšná cesta k nízkoemisní

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Více

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Důvody aktualizace surovinové

Více

Pařížská do. Speciální analýza EU Office Leden 2016. teprve začátek. Klimatická změn. Klimatická změna: Pa. začátek. ská dohoda je teprve začátek

Pařížská do. Speciální analýza EU Office Leden 2016. teprve začátek. Klimatická změn. Klimatická změna: Pa. začátek. ská dohoda je teprve začátek Speciální analýza EU Office Leden 2016 Klimatická změna: Paříž limatická změna: Pařížská dohoda je teprve začátek Klimatická změna: Pařížská doho e začátek Klimatická změn je teprve začátek Klimatická

Více

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Presentation Title Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Příspěvek pro odpolední diskusi na téma Udržitelnost v oblasti zdrojů energetika Ing. Josef Votruba, konzultant ENVIROS, s.r.o.

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky

Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky Ing. Josef Perlík ŠKODA JS a.s. Praha, 11.dubna 2013 Reference Rekonstrukce a modernizace klasických tepelných

Více

Tisková zpráva. ERÚ připravuje zastavit finanční podporu pro nové podporované energetické. zdroje

Tisková zpráva. ERÚ připravuje zastavit finanční podporu pro nové podporované energetické. zdroje 25. dubna 2012 Tisková zpráva ERÚ připravuje zastavit finanční podporu pro nové podporované energetické zdroje ERÚ oznamuje, že zahájil přípravu zastavení finanční podpory pro podporované a obnovitelné

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně Otevření první veřejné CNG stanice v Brně V Brně dne 3. 4. 2007 - Společnost Jihomoravská plynárenská, a.s., zahájila provoz nové plnicí stanice CNG, určené pro automobilovou dopravu a pro užitková vozidla

Více

TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008

TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008 TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008 Západomoravská energetická s.r.o Západomoravská distribuční a.s. Ing. Pavel Hobl ČR JE POSLEDNÍ ZEMÍ V REGIONU S DOSUD EXISTUJÍCÍM PŘEBYTKEM VÝROBY politické rozhodnutí

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Česká firma chce prorazit s novou baterií. Nehořlavou a levnější

Česká firma chce prorazit s novou baterií. Nehořlavou a levnější Česká firma chce prorazit s novou baterií. Nehořlavou a levnější 12. června 2015 1:00 Ryze česká společnost HE3DA s necelou desítkou zaměstnanců v pražských Letňanech vyvíjí baterii, která je sice lithiová,

Více

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č.

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka 364/2007 Sb. (k 1.1.2008)

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Energetická [r]evoluce pro ČR

Energetická [r]evoluce pro ČR Energetická [r]evoluce pro ČR Shrnutí pokročil ilého scénáře Návrh potřebných opatřen ení Co s teplárenstv renstvím? Jan Rovenský, Greenpeace ČR HUB, Praha,, 6. června 2012 Shrnutí pokročil ilého scénáře

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

Česká chytrá energetická strategie Martin Sedlák, 16. 1. 2013, ČVUT Praha

Česká chytrá energetická strategie Martin Sedlák, 16. 1. 2013, ČVUT Praha Česká chytrá energetická strategie Martin Sedlák, 16. 1. 2013, ČVUT Praha Aspekty energetické politiky Ministerský plán české energetiky Objektivní stropy pro jednotlivé technologie Odvážní střelci za

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce 2012. Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce 2012. Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce 2012 Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Obsah prezentace Aktualizace technicko-ekonomických parametrů Výkupní ceny a zelené

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

UHLÍ včera, dnes a zítra

UHLÍ včera, dnes a zítra Sev.en EC, a.s. UHLÍ včera, dnes a zítra Seminář: Mariánské Lázně 4. 9. 2015 Kdy je včera? Uhelná ložiska se tvořila v karbonu a permu (ČU) a jury a křídy (HU), tj. před cca 360 mil. lety Mostecká pánev

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

Státní energetická koncepce ČR

Státní energetická koncepce ČR Třeboň 22. listopadu 2012 Legislativní rámec - zákon č. 406/2000 Sb. koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Efektivní využití energie

Efektivní využití energie Internetový portál www.tzb-info.cz Efektivní využití energie Ing. Bronislav Bechník, Ph.D. odborný garant oboru Obnovitelná energie a úspory energie energie.tzb-info.cz www.tzb-info.cz Obsah Optimalizace

Více

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? 2. října 2014 OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice o energetické účinnosti

Více

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny např. cukrovary a pivovary. Značného objemu ve vývozu do ČLR bylo dosaženo zejména

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok 12. Ropné šoky RB Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok Ropné šoky na časové ose První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského

Více

Příležitosti v čisté ekonomice: možnosti obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, 20. 5. 2012 Leading Minds Forum, Praha

Příležitosti v čisté ekonomice: možnosti obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, 20. 5. 2012 Leading Minds Forum, Praha Příležitosti v čisté ekonomice: možnosti obnovitelných zdrojů Martin Sedlák, 20. 5. 2012 Leading Minds Forum, Praha Obsah Kolik stojí dnešní energetika Domácí možnosti obnovitelných zdrojů Ekonomická perspektiva

Více

3. České energetické a ekologické fórum

3. České energetické a ekologické fórum 3. České energetické a ekologické fórum Téma: Biomasa a bioplyn pro energetiku ČR a střední Evropy 2. Blok Potenciál biopaliv a biomasy z pohledu podnikatelů v energetice a teplárenství Obnovitelné zdroje

Více

Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii

Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii Seminář organizovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR 28. března 2008 Ing. Vladimír Bomberovič vedoucí obchodně

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

"Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu, říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie. Nastal čas na změnu!? Energie 04.05.2011 98 přečteno "Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

Více

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie MÝTY 1. Neustále se z médií dozvídáme, že existují obnovitelné zdroje energie, které ke svému provozu nepotřebují žádných vstupů a budou nám moci zajistit

Více

Rada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) 10511/16 ATO 42 CADREFIN 37 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 405 final Předmět: Jordi

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

Firemní profil. technika v souladu s přírodou

Firemní profil. technika v souladu s přírodou Firemní profil technika v souladu s přírodou Co nastartovalo změny v energetice? Globální oteplování, ne jenom Fosilní paliva jsou úložištěm přebytečného uhlíku. Jejich uvolňováním dochází ke globálnímu

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ing. Jan Zaplatílek 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ropa a její význam Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků.

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více