Sasko-český management povodňových rizik

Transkript

1 Sasko-český management povodňových rizik Závěrečná zpráva projektu, podpořeného z programu Cíl 3 Zpracováno pro: Zpracovatel: Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii INFRASTRUKTUR & UMWELT Professor Böhm und Partner, Darmstadt Darmstadt, dne

2 OBSAH 1 Podnět 1 2 Projekt 1 3 Provedené práce a jejich výsledky Hodnocení rizik / vulnerabilita (pracovní celek 2) Snížení rizik pomocí plánování na komunální úrovni (pracovní celek 3) Přírodě blízká a komunální preventivní opatření / povědomí o riziku povodní (pracovní celek 4) Fórum managementu povodňových rizik (pracovní celek 5) 13 4 Zkušenosti z Fóra managementu povodňových rizik Analýza a hodnocení účastníků Reflexe témat a obsahů Závěr a výhled 24 5 Komunikace výsledků 27 Seite I

3 1 Podnět Předložená závěrečná zpráva projektu Sasko-český management povodňových rizik slouží k dokumentaci práce účastníků projektu, především lead partnera, Saského zemského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii (Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie, LfULG). 2 Projekt Management povodňových rizik musí aktivně a intenzivně zahrnovat všechny aktéry na různých úrovních. Plánování povodňových rizik a jejich zvládání tedy stále více předpokládá i opatření ze strany obcí, stejně jako soukromých subjektů. Přitom je nutno zohlednit rovněž přeshraniční vazby. Především v přeshraničním kontextu se však dosud nedařilo obce oslovovat. Společně se Saským zemským úřadem pro životní prostředí, zemědělství a geologii jako hlavním příjemcem (lead partner), se od července 2013 do prosince 2014 zabývaly česká Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. v Liberci a město Drážďany (Dresden) projektem Sasko-český management povodňových rizik. Cílem projektu byla intenzifikace přeshraniční spolupráce mezi Českem a Saskem především na komunální úrovni a vytvoření pravidelné a dlouhodobé spolupráce obou sousedů. Pro tyto účely byla nejprve vytvořena mezioborová řada akcí Fórum managementu povodňových rizik. Jedno z těžišť projektu kromě toho spočívalo i na dalším vývoji vědeckých metod pro zjišťování potenciálních škod, způsobených povodní. Za účelem zamezení vzniku škod v důsledku povodní byly zpracovány možnosti zásahů pro komunální směrné stavební plánování a možnosti pro posílení přírodě blízké ochrany proti povodním. Projekt byl podpořen z programu Cíl 3 z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 1

4 3 Provedené práce a jejich výsledky 3.1. Hodnocení rizik / vulnerabilita (pracovní celek 2) Odhad potenciálních škod a hodnocení povodňového rizika představuje významný společenský úkol, jehož cílem je uchovávání informací o škodách pro zvládání budoucích událostí a pro cílené plánování a realizaci protipovodňových opatření. Cílem pracovního celku Hodnocení rizik / vulnerabilita bylo: - rozšířit stávající postupy a přístupy při určování potenciálních škod, způsobených povodní na obytných budovách a představit je na příkladu města Turnova v Česku, - vyvinout metodiku pro odhad škod na dopravní infrastruktuře a - vytvořit koncepční podklady pro vývoj informačního systému a systému pro evidenci škod. Absolutní ochrana proti povodním neexistuje. Každé zařízení ochrany proti povodním může být spolu s budovami, které se za tímto zařízením nacházejí, zaplaveno. Jak budou škody, vzniklé na budovách, vysoké, nezávisí jen na rozsahu povodně (ohrožení), ale především na poloze (expozici) a dané náchylnosti budovy ke škodám (vulnerabilitě).tato náchylnost ke vzniku škody je v rozhodující míře určována druhem zástavby, stářím a stavem budovy. Škody na budově vznikají nejprve vnikající povrchovou nebo podzemní vodou. Významné škody na budovách však mohou způsobit i tlak vody, vztlak, silné proudění a znečištění. Pro vyhodnocení povodňového rizika proto hraje významnou roli odhad vznikajících škod. Tyto analýzy škodního potenciálu představují základ pro řadu postupů při projektování, například při hodnocení poměru užitku a nákladů opatření na ochranu proti povodním nebo při úvahách o vytváření monetárních rezerv. Pro zjišťování potenciálních škod, způsobených povodní v osídlených územích, byl využit simulační model HOWAD Leibnizova ústavu pro ekologický územní rozvoj (Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung, IÖR). Pro český Turnov a saské Drážďany byla v oblastech, které jsou ohroženy povodní, nejprve provedena klasifikace budov, vycházející z typologie budov. Pro relevantní typy budov byly poté vyvinuty syntetické škodní funkce, vycházející z virtuálního zatopení charakteristických budov. Tímto postupem je možno na úrovni budov propočítat kromě potenciálních škod, způsobených různými povodňovými událostmi, i účinky jednotlivých protipovodňových opatření a stavebních úprav. Rovněž vyhodnocení náchylnosti silniční a kolejové infrastruktury ke škodám ve vztahu k různému namáhání povodněmi vychází z fyzikální analýzy účinků, která je základem pro odhad očekávaných škod a pro kalkulaci stavebních prací pro obnovu této infrastruktury. Ukázalo se, že 2

5 - liniovou silniční a kolejovou infrastrukturu lze klasifikovat pomocí několika málo kritérií, - pro verbálně-argumentační popis náchylnosti silnic a infrastruktury vůči vzniku škod lze vypracovat relevantní kritéria hodnocení a že - fyzickou zranitelnost vybrané infrastruktury povodní s parametry určité intenzity lze kvalitativně hodnotit na základě definovaných kritérií. Dosaženy byly následující výsledky: průzkum typologie budov (analýzy na místě) v Turnově a Drážďanech identifikace charakteristických typů budov v řešených územích a zahrnutí atributů, určujících škody, odhad škod v řešených územích, rozšíření metod k určování potenciálních škod, způsobených povodní na obytných budovách, koncepce metodiky pro odhad škod na dopravní infrastruktuře (silniční a kolejová infrastruktura), vytvoření koncepčních podkladů pro vývoj informačního systému a systému pro evidenci škod. Tyto výsledky představují základ pro vytvoření map povodňových rizik, pro rychlé a precizní prognózy škod, pro vyhodnocení hospodárnosti preventivních a protipovodňových opatření a jako databáze pro informační systémy a systémy pro evidence škod. Na jsou zobrazeny vybrané výsledky hodnocení vulnerability a rizika. 3

6 Obr. 1: Mapa českého řešeného území s typizovanými budovami, které jsou ohroženy povodní. Zdroj: IÖR. Obr. 2: Příklady charakteristických budov různých typů v Česku (nahoře) a v Sasku (dole). Klasifikace závisí mimo jiné na druhu zástavby, stavebním stáří a využití budovy. Zdroj: IÖR 4

7 Typ budovy MRG3 Česko Typ budovy MRG3 Sasko Obr. 3: Porovnání škodních funkcí pro bytové domy v Česku (vlevo) a Sasku (vpravo) pro typ budovy MRG3; Zdroj: IÖR 5

8 3.2. Snížení rizik pomocí plánování na komunální úrovni (pracovní celek 3) Kromě zjišťování škodního potenciálu představují další těžiště projektu preventivní opatření proti povodním, které sledují snížení tohoto potenciálu. V centru pozornosti bylo územní plánování a stavební prevence na komunální úrovni, přizpůsobené povodním. Ve znaleckém posudku k tomu byly zodpovězeny následující otázky: Jaké možnosti mají obce, přispět na základě poznatků z dostupných škodních potenciálů (pracovní celek 1) ke snížení povodňových rizik pomocí optimalizace expozice? Jaké možnosti a opatření jsou vhodná pro zamezení rizika snížením náchylnosti k povodním? Čeho lze dosáhnou lepším zadržením povodně v území? Tyto otázky bylo možno analyzovat na základě zkušeností z komunální sféry v Česku a v Sasku, které byly diskutovány v rámci projektu, především na Fórech managementu povodňových rizik (viz také kapitola 3.5 a 4). Poznatky z Fóra managementu povodňových rizik, ale i výsledky rešerše aktuální odborné literatury, zabývající se zvládáním povodňových rizik na komunální úrovni (například Povodňový slabikář (Hochwasserschutzfibel) Spolkového ministerstva dopravy a digitálních technologií BMVI), se po výměně zkušeností mezi všemi partnery projektu staly součástí tohoto katalogu opatření. Výsledkem je sestava návrhů možných účinných opatření, vedoucích ke snížení škodního potenciálu. Tato sestava obsahuje následující body: Cyklus řízení rizika a zvládání povodní a možnosti na komunální úrovni Snížení expozice pomocí směrného stavebního plánování, zohledňujícího povodně o o o o o o Směrné stavební plánování a záplavové oblasti Směrné stavební plánování a mapy povodňových ohrožení / rizik Vytváření nových ploch pro výstavbu Protipovodňová prevence v rámci procesu směrného stavebního plánování Protipovodňová prevence v územním plánu města / obce Protipovodňová prevence v regulačním plánu 6

9 Snížení expozice v rámci stavebního povolení, zohledňujícího riziko povodní (a zajištění provedení stavby, odpovídající nebezpečí výskytu povodňové události) o o Volba pozemku Projektování a realizace budov Obr. 4: Titulní list odborného posudku možných účinných opatření, vedoucích ke snížení škodního potenciálu na komunální úrovni: INFRASTRUKTUR & UMWELT Professor Böhm und Partner 7

10 3.3. Přírodě blízká a komunální preventivní opatření / povědomí o riziku povodní (pracovní celek 4) Intenzitu povodní lze snížit pomocí pokud možno přírodě blízkých vod a povodí: Strukturované, široké řečitě s nivami snižuje rychlost proudění a umožňuje vodě vystoupit z břehů tam, kde jsou škody nízké. Podél renaturalizovaných vodotečí kromě toho často vznikají atraktivní rekreační oblasti. Pokud se velká část srážek vsákne na místě na poli, na zelené střeše nebo na zahradě dojde ke zpomalení odtoku do vodoteče. Tím se sníží nebezpečí vzniku povodně a současně dochází ke zvýšení biologické rozmanitosti. Projekt si stanovil cíl, informovat obce v území, ve kterém byl projekt realizován, o cílech a možnostech realizace přírodě blízké ochrany proti povodním. Za tímto účelem byly zvoleny různé přístupy: Tématem dvoudenní exkurze byla obnova přírodě blízkých odtokových poměrů pomocí renaturalizace vodotečí. Byl dále rozvíjen povodňový informační systém INGE (interaktive Gefahrenkarte für den kommunalen Hochwasserschutz - interaktivní mapa rizik pro ochranu proti povodním na komunální úrovni), který byl zástupcům komunální sféry představen. Pro posílení povědomí obyvatelstva a zástupců komunální sféry o povodňových rizicích byla vytvořena a distribuována společenská hra Přírodě blízká preventivní opatření: exkurze Exkurze s názvem Přírodě blízká protipovodňová opatření v praxi se uskutečnila ve dnech až v Sasku a v Bavorsku. Tato akce byla určena členům Fóra managementu povodňových rizik a zástupcům cílových skupin projektu: obcí, okresů, architektů, pracovníků územního plánování. Cílem exkurze bylo, získat přehled o možnostech a praktickém provádění opatření v oblasti přírodě blízké protipovodňové ochrany. V rámci exkurze byla navštívena úspěšně realizovaných opatření a pilotní projekty v Sasku a v Bavorsku. Navštívené příklady se nacházejí jak v nezastavěných oblastech, tak i v osídleném území. 8

11 Navštíveny byly následující objekty: 1) řeka Große Mittweida ve městě Schwarzenberg v Krušných horách Přírodě blízká úprava a zlepšení hydraulické výkonnosti uvnitř osídleného území (tento pilotní projekt obdržel v roce 2010 cenu za rozvoj vod Německého sdružení vodního hospodářství, odpadních vod a odpadů (DWA). Foto: J. Levenhagen 2) vodoteč Lungwitzbach u obce Hluchov (Glauchau) Odstraňování škod, způsobených povodní, preventivní protipovodňová ochrana a zlepšení kvality struktury vodního toku pomocí inženýrsko-biologického řešení, pobřežní naučná stezka v sekundární nivě. Foto: Peter Seifert 3) Drážďany Opatření v oblasti revitalizace a úprava vodního toku v osídleném území Foto: J. Levenhagen 9

12 4) Mohan u obce Zapfendorf a Wiesen Obnova oblouku Mohanu, opatření v oblasti renaturalizace Foto: Peter Seifert Exkurze se zúčastnilo 47 účastníků. Na jednotlivých zastávkách probíhaly často velmi intenzivní diskuse mezi jednotlivými zástupci komunální sféry. Celkově byla exkurze hodnocena jako velmi úspěšná Komunální povodňový informační systém INGE Interaktivní mapa ohrožení pro komunální protipovodňovou ochranu vizualizuje Plán odvracení ohrožení, zpracovaný místními orgány a vedením zásahů a představuje tak účinný nástroj pro rozhodování při plánování, realizaci a následném zpracování řešení mimořádné události. Tento software byl vyvinut v rámci projektu ELLA (ELbe-LAbe preventivní protipovodňová opatření pomocí mezinárodního územního plánování). Od té doby byl upraven podle aktuálních požadavků v rámci projektů, financovaných z ERDF (MOSES, LABEL, ). V rámci projektu byly realizovány následující práce: technická aktualizace, především součástí GIS, vývoj trojjazyčné internetové stránky (D, CZ, EN) s informačním videem a chráněnou oblastí ke stažení, školení uživatelů, úprava uživatelského rozhraní v češtině propagace internetové stránky v rámci prezentace na veletrhu (hasičský veletrh FLORIAN s 18. Konferencí komunálních hasičů k povodním v Drážďanech) a článkem v tisku (časopis BrandSchutz, listopad 2014) 10

13 Tato interaktivní mapa zobrazuje všechny důležité informace najednou. Systém lze používat například i v zásahových vozidlech v mobilní verzi na tabletu. Přímo v terénu je tak možno pomocí propojení aktuálních fotografií, dokumentů, map, dat z vodočtů a prostorových informací analyzovat aktuální ohrožení, odhadovat rizika a protokolovat provedená opatření. Všechna data jsou dostupná v reálném čase. To je důležité především v případě povodní, kdy je nutno procesy upravovat podle aktuální situace. Systém byl od začátku používán městem Zhořelec (Görlitz), další města se k používání tohoto systému připojila později. V rámci projektu bylo možno získat jako uživatele tohoto systému město Turnov. Turnov se tak stal prvním českým městem, které se na internetové stránce systému INGE přihlásilo. Obr. 5: INGE.GIS s objekty, ohroženými v obci zaplavením. Zdroj: Projekt INGE 11

14 Desková hra inundo voda v obci Vytvořit povědomí o riziku povodní a toto povědomí uchovat představuje jeden z hlavních úkolů zvládání povodňových rizik. Pouze tehdy, pokud si je každá jednotlivá odpovědná nebo povodní postižená osoba vědoma rizik, může se připravit a zamezit vzniku škod. Významnou roli zde hraje skutečnost, že povědomí veřejnosti o nebezpečí povodní v období po povodňové události postupně klesá. To znamená, že si obyvatelé, žijící v blízkosti vodního toku, na kterém se po delší dobu neodehrála žádná povodeň, riziko povodní dostatečně neuvědomují. Toto povědomí je tedy nutno udržovat nejen pomocí různých akcí, ale i pomocí inovativních opatření. Pro posílení povědomí obyvatelstva a zástupců komunální sféry o nebezpečí povodní byla v rámci projektu vytvořena společenská hra s názvem inundo. Jedná se o strategickou hru, kdy se hráč ocitá v roli starosty, který ve své obci musí řešit problematiku povodní. Hráči se tak naučí pracovat s povodňovými riziky a hravou formou poznávají opatření (v oblasti územního plánování, technická a přírodě blízká opatření) ke zmírnění povodní. Cílovou skupinou hry jsou obce v česko-saském pohraničí a jejich obyvatelé, postižení povodní. Hra byla vyrobena ve vysokém nákladu a distribuována podle cílových skupin v obcích v území, ve kterém byl projekt realizován. Obr. 6: Společenská hra inundo byla vyvinuta a vyzkoušena v rámci projektu. 12

15 3.4. Fórum managementu povodňových rizik (pracovní celek 5) V rámci projektu byla vytvořena a inciována řada interdisciplinárních akcí. Toto Fórum sloužilo odborníkům, lidem z praxe, různým zájemcům a obcím, ohrožených nebo postižených povodní, jako platforma pro výměnu znalostí a zkušeností. Semináře a diskuse v rámci tohoto Fóra byly zaměřeny především na komunální úroveň. Výměna zkušeností v terénu přímo u vodního toku proběhla v rámci dvoudenní exkurze, věnované tématu Přírodě blízká protipovodňová ochrana v Sasku a v Bavorsku. V rámci projektu se celkem uskutečnily dvě konference, šest workshopů a dvě exkurze. Termíny a místa konání workshopů a exkurzí jsou uvedeny na následujícím grafu. Při vytváření koncepce těchto akcí byl kladen důraz na to, aby se stejnou měrou konaly v Česku a v Sasku. Exkurze v rámci tohoto Fóra se konaly jednak v Sasku a Bavorsku (různé zastávky, viz kapitola 3.3.1) a jednak v Drážďanech. Každá akce byla svým daným tématem zaměřena na všechny, nebo na některé cílové skupiny projektu. Témata a cílové skupiny každé akce jsou shrnuty v tabulce 1. Pokračování Fóra managementu povodňových rizik je plánováno, otázky realizace a možností financování však zatím zůstávají otevřené. 13

16 Tabulka 1. Přehled témat, obsahu a cílových skupin akcí, uskutečněných v rámci projektu Termí n Místo / pořadatel Liberec (CZ) PP01 Název Témata / obsah akce Cílové skupiny (dodatečně k projektovým partnerům) Zahajovací konference Projekt Sasko-český management povodňových rizik Představení projektu Přeshraniční komunální management povodňových rizik (co to je?) Obsah projektu, představení jednotlivých pracovních celků Představení obsahu a metod (škodní potenciály, přírodě blízká opatření, komunální prevence, exkurze) Obce, regionální Aktéři, zástupci projektových partnerů Großschön au (Sasko) LP Workshop (1) Přeshraniční, komunální management povodňových rizik analyzovat, plánovat a jednat společně Aktuální problémy managementu povodňových rizik na komunální úrovni z českého a německého pohledu Opatření v oblasti vodního stavitelství (český a německý pohled); přeshraniční důsledky odtoku povodní Efekty opatření s dopadem na subjekty situované na horním toku a na dolním toku Možnosti obcí situovaných na horním a dolním toku v oblasti společného snižování rizik Hlavní témata:obce, vodní hospodářství a plánování též: regionální aktéři Lokální hlásné systémy, příklady INGE (Sasko) a Česko Turnov (CZ) PP01 Workshop (2) Analýza škodního potenciálu pro budovy a infrastrukturu Povodňová situace v Turnově Metodika analýzy škodního potenciálu (syntetické škodní funkce pro odhad škod na budovách) Příklady opatření a vyhodnocení škod v Turnově Projektování a výstavba, přizpůsobené povodním Přenositelnost zkušeností Pracovníci územního plánování na komunální úrovni, zástupci vodního hospodářství a stavebnictví Opatření pro snížení škod na budových; rovněž přírodě blízká opatření Drážďany (Sasko) PP02 Workshop (3) Výměna zkušeností s obcemi pro zjištění povodňových škod a podpora vlastní prevence pomocí stavebních opatření Plán prevence proti povodním na komunální úrovni (příklad Drážďany) Hodnocení povodňových škod a rizik (příklad CZ) Metodika zjišťování škod (syntetické škodní funkce pro odhad škod na budovách) První výsledky zjišťování škod; interpretace výsledků v porovnání; otázky a dosavadní problémy při zjišťování Dokumentace a zjišťování škod; využití zjišťování škod porovnáním Stavební prevence: Co uděláme se zjišťováním škod? Jak jej můžeme komunikovat? Využití pro snižování škod? Pracovníci územního plánování na regionální a komunální úrovni Vodní hospodářství, stavebnictví Věda Orgány veřejné správy 14

17 Termí n 28./ Místo / pořadatel Bavorsko / Sasko PP01 Liberec (CZ) PP01 Freiberg (Sasko) LP Drážďany (Sasko) PP02 Drážďany (Sasko) PP02 Název Témata / obsah akce Cílové skupiny (dodatečně k projektovým partnerům) Exkurze na téma Přírodě blízká protipovodňová opatření v praxi Workshop (4) Přírodě blízká opatření ochrany proti povodním v praxi INGE (Interaktivní mapa ohrožení pro komunální ochranu proti povodním) Exkurze Protipovodňová opatření na městských vodních tocích (v Drážďanech) Workshop (5) Povědomí o povodňových rizicích a vlastní prevence proti povodním Podpora vlastní prevence / další práce se zjištěními? (rovněž pro pracovní celky ) Příklad: povodňový pas Vodní tok Große Mittweida (město Schwarzenberg v Krušných horách) Vodní tok Lungwitzbach (u Hluchova); odstraňování povodňových škod, preventivní protipovodňová ochrana, zlepšení struktury vodních toků Mohan u obcí Staffelstein (renaturalizace a úprava vodního toku v osídleném území) Mohan u obce Zapfendorf a Wiesen; obnova oblouku řeky, renaturalizace Prevence formou přirozené retence Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES Inženýrsko-biologické způsoby výstavby (software SOFIE) Revitalizace Černého potoka v Krušných horách (CZ) Povolování přírodě blízkých opatření orgány veřejné správy Příklady přírodě blízkých opatření v CZ Ohlédnutí na exkurzi, závěr a diskuse Aplikace INGE a zapojení mapových podkladů, práce se souřadnicovými systémy Možnosti optimalizace administrace opatření Příklady použití a tipy Best Practice Prohlídka příkladů protipovodňových opatření v Drážďanech a okolí Odborná prohlídka (město Drážďany) Diskuse příkladů a přenositelnosti Konkrétní přístupy pro zvýšení povědomí o problematice povodní Potenciály pro snížení škod pomocí vlastní prevence, preventivní opatření na komunální úrovni (výsledky pracovních celků projektu ) Konkrétní postupy pro zlepšení vlastní prevence - příklady Pracovníci územního plánování na komunální úrovni Vodohospodářsk á správa Pracovníci územního plánování na komunální úrovni Krajinné plánování / biologové Vodohospodářsk á správa Obce Krizové řízení Pracovníci územního plánování na komunální úrovni, kompetentní osoby Vodní hospodářství, směrné stavební plánování a další obory Obce Vodní hospodářství na regionální úrovni a spolková země Krizové řízení 15

18 Termí n Místo / pořadatel Název Témata / obsah akce Cílové skupiny (dodatečně k projektovým partnerům) Návody / checklisty pro obce Další aktivity co uděláme s výsledky? Akční plán / komunální strategie Liberec (CZ) PP01 Workshop (6) Opatření vyhodnocování a zvládání povodňových rizik Konkrétní přístupy a postupy projektových partnerů Příklady využití produktů projektu Budoucí úkoly Diskuse výsledků Obce Drážďany (Sasko) LP Závěrečná konference, představení výsledků projektu Představení projektu a aktivit, účastníků projektu atd. Analýzy škod, postup a závěry, stavební prevence na základě poznatků z vyhodnocení škod / rizika Komunální prevence, co mohou / musejí učinit obce? (návody, checklisty) Přírodě blízká opatření; příklady, potenciály pro snižování škod Povědomí o nebezpečí povodní, nabídky, opatření, překážky (produkty projektu, reflexe Fóra, potřeby různých aktérů (především na komunální úrovni) Všichni zúčastnění projektoví partneři Pracovníci územního plánování a politické sféry na komunální úrovni Vodní hospodářství na regionální úrovni a na úrovni spolkové země 16

19 4 Zkušenosti z Fóra managementu povodňových rizik Ústředním stavebním kamenem projektu byla řada mezioborových akcí Fóra managementu povodní, popsaná v kapitole 3.5. Pro vyhodnocení koncepce, realizovaných workshopů a diskutovaných témat byl vytvořen krátký dotazník. Anketa byla dobrovolná a byla dostupná jak na internetových stránkách projektu ve formě evaluace online, tak i v papírové formě. Ankety se celkem zúčastnilo 66 respondentů. Závěry, uvedené v následujících kapitolách, se proto vztahují výlučně k jednotlivým odpovědím a nelze je vztahovat na všechny účastníky. Vykazují však výraznou tendenci Analýza a hodnocení účastníků Pro získání přehledu o účastnících Fóra managementu povodňových rizik, byly nejprve položeny otázky ohledně původu, profesního zázemí a vztahu k tematice povodní. S ohledem na evaluaci projektu patřily mezi hlavní otázky: Byly osloveny předem definované cílové skupiny, na které byla řada akcí tohoto Fóra zaměřena? Jaká skupina aktérů by do budoucna měla být zapojena intenzivněji? Odpovědi jsou uvedeny v následujících grafech (obr. 7 9). 17

20 Für welche Institution bzw. Organisation arbeiten Sie? Pro jaký úřad nebo organizaci pracujete? Kommune Obec Landkreis Zemský okres Regionale Institutionen Regionální organizace Landesministerium, Landesamt Zemské ministerstvo, zemský úřad Privatwirtschaft Soukromý sektor (podnikatelský subjekt) Sonstige Institutionen Jiná organizace Obr. 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku Pro jakou organizaci pracujete? 18

21 In welchem Bereich sind Sie beruflich tätig? Ve kterém oboru jste profesně činný/á? Versicherungswirtschaft Pojišťovnictví Land- und Forstwirtschaft Zemědělství a lesnictví Raumordnung Územní plánování Naturschutz Ochrana přírody Öffentlichkeitsarbeit Práce s veřejností Gefahrenabwehr, Katastrophenschutz Odvrácení nebezpečí, ochrana před katastrofami Ver- und Entsorgung Zásobování a likvidace odpadů Kommunale Planung, Bauleitplanung Plánování na komunální úrovni, směrné stavební plánování Wasserwirtschaft Vodní hospodářství Obr. 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku: Ve kterém oboru jste profesně činný/á? Obr. 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku: Jak často se při své práci setkáváte s tématem povodní? Z odpovědí je patrné, že hlavní cílové skupiny projektu a Fóra managementu povodňových rizik byly osloveny. Účastníci byli především z komunální sféry, přičemž nejvíce zastoupená byla oblast vodního hospodářství. Kromě toho se účastníci ve svém profesním životě intenzivně povodněmi zabývají. Pro budoucí akce z toho vyplývá závěr, zahrnout intenzivněji jednak sféru soukromých podnikatelů, ale i spolků a sdružení. Více oslovována by kromě komunálního plánování měla být rovněž ochrana přírody, lesní hospodářství a zemědělství. 19

22 4.2. Reflexe témat a obsahů Jak je patrné z tabulky 1, byla každá akce svým daným tématem zaměřena na všechny, nebo na některé cílové skupiny projektu. V dotazníku proto byly hodnoceny následující hlediska akcí: Organizace a koncepce akce Témata, ke kterým proběhla zdařilá diskuse Úspěch akce celkově a faktory úspěchu jednotlivě Témata, která chyběla a která by v rámci následujících akcí měla být zohledněna. Odpovědi jsou uvedeny v následujících grafech (obr ). Die Organisation/das Konzept der Veranstaltung bewerte ich folgendermaßen: Organizaci/koncepci akce posuzuji následovně: Ich kann aus der Veranstaltung einen Nutzen für meine berufliche Tätigkeit ziehen. Akce byla užitečná pro moji profesní činnost. Ich hatte während der Veranstaltung ausreichend Möglichkeiten, meine Anliegen und Fragen einzubringen. Měl/a jsem v rámci akce dostatek možností k diskutování otázek a témat, která mě zajímají. Die Veranstaltungsthemen waren verständlich aufbereitet. Témata akce byla zpracována srozumitelně. Ich konnte während der Veranstaltung hilfreiche Kontakte zu anderen Akteuren knüpfen. 20

23 Díky akci jsem mohl/a navázat přínosné kontakty s jinými aktéry. Ja ano unentschieden nevím Nein ne Obr. 10: Hodnocení organizace a koncepce akcí dotázanými účastníky Obr. 11: Tematické hodnocení diskusí a přednášek dotázanými účastníky 21

24 Obr. 12: účastníky Hodnocení úspěchu Fóra managementu povodňových rizik dotázanými Obr. 13: Hodnocení rozmanitosti témat Fóra managementu povodňových rizik dotázanými účastníky Souhrnně lze konstatovat, že akce byly z velké části hodnoceny pozitivně. To se týká i organizace, koncepce a diskutovaných témat. Jako hlavní faktory úspěchu uváděli účastníci následující: 22

25 ... že se dověděli řadu nových informací.... že mohli diskutovat s kolegy z jiných institucí.... že se dověděli, co by mohli v rámci své povodňové prevence dělat lépe.... že ve své budoucí práci zohlední poznatky, které na tomto Fóru získali. Pro budoucí akce by bylo vhodné zajistit dostatek prostoru pro diskusi mezi různými institucemi a mezi zástupci z Česka a Saska. Někteří zástupci komunální sféry mají zásadní problémy s povolováním zahraničních služebních cest. V důsledku toho bylo na akcích, které se konaly v Česku, zastoupeno více českých, nežli německých účastníků a na akcích, které se konaly v Německu, více německých, nežli českých účastníků. Přesto však celkově vyznívá závěr k Fóru managementu povodňových rizik pozitivně (viz rovněž obr. 14). Obr. 14: účastníky Celkové hodnocení Fóra managementu povodňových rizik dotázanými 23

26 4.3. Závěr a výhled S ohledem na záměr, realizovat řadu akcí v rámci Fóra managementu povodňových rizik v pravidelných intervalech i v budoucnosti, byly v rámci další části dotazníku vyvozeny závěry a zjišťován výhled. Otázkou byl zásadní zájem o pokračování těchto akcí a o diskutovaná témata. Obr. 15: Vyhodnocení odpovědí dotázaných účastníků k pokračování Fóra managementu povodňových rizik 24

27 Klimaveränderung Schandensfunktionen Rechtliche Fragen Fördermittel Neue Medien Vorsorge Risikommunikation Präventiver Hochwasserschutz durch geeignete Flächennutzung Kommunale Zusamenarbeit Konkrete Maßnahmen an kleinen grenzübergreifenden Gewässern Informationsaustausch mit INGE Nachhaltige Hochwasserschadensbeseitigung Risikobewusstsein und Bauvorsorge HWRM-Pläne Změny klimatu Škodní funkce Právní otázky Dotační prostředky Nová média Prevence Komunikace v případě rizika Preventivní protipovodňová ochrana pomocí vhodného hospodaření v území Komunální spolupráce Konkrétní opatření na malých přeshraničních vodách Výměna informací pomocí softwaru INGE Udržitelné odstraňování škod, způsobených povodní Povědomí o povodňových rizicích a stavební prevence Plány zvládání povodňových rizik 25

28 Naturnaher Hochwasserschutz Eigenvorsorge Hochwassermeldewege Přírodě blízká protipovodňová ochrana Vlastní prevence Postupy pro povodňová hlášení Obr. 16: Množina pojmů k nejčastěji uváděným tématům pro pokračování Fóru managementu povodňových rizik Kromě toho byly vyhodnoceny další připomínky ohledně podoby budoucích akcí. Velký konsensus bylo možno zjistit v otázce ohledně pokračování těchto akcí v pravidelných intervalech. Přitom se však ukázalo, že pololetní nebo dokonce roční interval pro pořádání takovýchto akcí je považován za dostatečný. 26

29 5 Komunikace výsledků Vytvořit povědomí o riziku povodní a toto povědomí uchovat, představuje jeden z hlavních úkolů řízení povodňových rizik a tím i projektu. Cílenou prací s veřejností má být dosaženo zlepšení obecného povědomí obyvatel o rizicích, které jsou s povodněmi spjaté. To je základním předpokladem pro účinné a dlouhodobé snižování povodňových rizik. S cílem zvýšení udržitelnosti výsledků projektu v komunální sféře v českosaském pohraničí a ve smyslu zvýšeného vnímání projektu veřejností byly zachyceny podstatné výsledky a témata znaleckého posudku, ale i celého projektu : Problematika: rizika povodní v česko-saském pohraničí zjištění a popis možných škod, způsobených povodněmi stavební prevence a ochrana objektů plošná opatření: komunální plánování, zohledňující povodně přirozená prevence povodní prevence ve formě změny chování Výsledky a témata byla shrnuta v obecně srozumitelné podobě graficky a textově na česko-německém posteru (viz obr. 17) a na dvoujazyčné pohlednici (obr. 18). Poster se skládá z přední strany, na které je zobrazen cyklus zvládání povodňových rizik. Tento poster je zaměřen na soukromé osoby, kterým je zprostředkováno, čím mohou ze své strany přispět ke zvládání povodňových rizik. Na zadní straně jsou uvedeny další a hlubší informace ke shora uvedeným tématům. Cílovou skupinou těchto produktů jsou občané a pracovníci územního plánování. Tyto materiály byly v tištěné formě rozdávány zástupcům komunální sféry z území, ve kterém byl projekt realizován a odborníkům v rámci závěrečné konference a dalších relevantních akcí, jmenovitě: Závěrečná konference projektu dne v Drážďanech 2. setkání sítě LABEL X-tra dne v Drážďanech 6. Dny povodní ve dnech v Postupimi (Potsdam) Postery a pohlednice jsou v elektronické formě dostupné rovněž partnerům projektu pro další distribuci i po oficiálním ukončení projektu. 27

30 Obr. 17: Přední a zadní strana české verze posteru; výroba: INFRASTRUKTUR & UMWELT Professor Böhm und Partner 28

31 Obr. 18: Dvoujazyčná pohlednice; výroba: INFRASTRUKTUR & UMWELT Professor Böhm und Partner 29