Psychohygiena pracovníků v pečovatelských službách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Psychohygiena pracovníků v pečovatelských službách"

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Ústav sociální práce Psychohygiena pracovníků v pečovatelských službách Bakalářská práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Iveta Klejchová B6731 Sociální politika a sociální práce Sociální a charitativní práce PhDr. Zdeněk Hrstka, Ph.D. Hradec Králové 2017

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Dolním Újezdě dne Iveta Klejchová... jméno autorky a podpis

4 Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce PhDr. Zdeňku Hrstkovi, Ph.D. za čas a cenné rady při zpracovávání bakalářské práce. Také chci poděkovat rodině, která mi byla oporou po celou dobu studia.

5 Abstrakt KLEJCHOVÁ, Iveta. Psychohygiena pracovníků v pečovatelských službách. Hradec Králové, Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce. Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hrstka, Ph.D. Bakalářská práce se zabývá psychohygienou pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. Cílem bakalářské práce je zjistit míru syndromu vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji a na základě zjištěných dat poukázat na význam psychohygieny u těchto pracovníků s návrhem možností ke zmírnění následků stresu a psychického vyhoření. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí teoretické a výzkumné části. Teoretická část vysvětluje základní pojmy v oblasti psychohygieny psychohygiena, duševní zdraví, stres, syndrom vyhoření, apod. Dále se zabývá samotnými technikami psychohygieny. Výzkumná část bakalářské práce obsahuje výzkum mezi pracovníky v pečovatelských službách, jehož cílem je zjistit aktuální stav psychického vyhoření a dále zjistit, jakými způsoby si pracovníci udržují duševní zdraví. Klíčová slova: psychohygiena, duševní zdraví, stres, syndrom vyhoření, pomáhající profese, pečovatelská služba

6 Abstract KLEJCHOVÁ, Iveta. Psychohygiene of workers in day care services. Hradec Králové, Bachelor Thesis. University of Hradec Králové. Supervisor of Bachelor Thesis: PhDr. Zdeněk Hrstka, Ph.D. This bachelor thesis deals with a psychohygiene of workers in day care services in the Pardubice Region. The main goal of this bachelor thesis is to find out the degree of burnout syndrome of workers in day care services in the Pardubice Region. Further, this thesis refers to research which deals with psychohygiene of these workers and suggests the options to mitigate the effect of stress and mental burnout. The bachelor thesis is divided into two parts the theoretical and the practical part. The theoretical part of this thesis explains fundamental concepts in the area of psychohygiene, i.e. psychohygiene, mental health, stress, burnout syndrome, etc. This part also deals with the technique of psychohygiene itself. The practical part of the bachelor thesis describes a research among day care service workers. The result of this research is to determinate a current status of their mental burnout and further to find out the ways how the workers keep their mental health. Keywords: psychohygiene, mental health, stress, burnout syndrome, helping professions, day care service

7 Obsah Úvod... 9 Teoretická část Stres Pozitivní a negativní stres Stresor Příznaky stresu Zvládání stresu Následky neřešení stresu Zdravotní dopady Deprese Syndrom vyhoření Duševní zdraví Pojetí duševního zdraví Důvody důležitosti duševního zdraví Prostředky k udržení duševního zdraví Psychohygiena Komu je psychohygiena určena Psychohygiena dospělého Dospělý člověk v pracovním prostředí Možnosti psychohygieny Spánek Dobré stravovací návyky Odpočinek Aktivní pohyb Sociální podpora Relaxace Pečovatelská služba Služby sociální péče Cílová skupina Základní činnosti Úhrada nákladů za pečovatelskou službu Okruh pracovníků v pečovatelských službách Předpoklady k výkonu povolání Další vzdělávání pracovníků Pomáhající profese Předpoklady a dovednosti pomáhajícího Shrnutí teoretické části Výzkumná část Výzkumné šetření Formulace výzkumných cílů Použité výzkumné strategie Dotazníkové šetření Polostandardizovaný rozhovor Rizika použitých výzkumných strategií... 40

8 5.4 Respondenti Respondenti v případě rozhovorů Transformace dílčích kroků výzkumné části Průběh výzkumu a sběr údajů Interpretace zjištěných dat Shrnutí výzkumné části Závěr a diskuze Seznam použitých zkratek Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam použitých zdrojů Seznam příloh Přílohy

9 Úvod Může být něco krásnějšího než dělat to, co máte rád a vědět, že to má význam? (Katharine Graham) Práce v pomáhajících profesích je různorodá je náročná, krásná, smysluplná, ale je i vyčerpávající, ubíjející. Pomáhající musí do své profese přinášet především lásku, porozumění a na oplátku mu je přinášen pocit naplnění, radosti, že může druhému být nápomocný. Pomáhající je ale dennodenně vystavován různým situacím, které v každém vyvolávají různou míru stresu. Setkává se s nedoceněním, nespoluprací klienta nebo malou motivací pro pomáhání, je také po něm vyžadováno, aby trávil stále více času v práci. Tím má člověk čím dál méně času na odpočinek a své koníčky. Cítí se pak vyhořelý, podrážděný. Je tedy důležité, aby každý věděl o něčem, co mu dodá potřebnou energii a díky tomu mohl dále pomáhat ostatním. Téma psychohygieny je neustále aktuální, psychohygiena je zapotřebí v jakékoli profesi, nejen v té pomáhající. Chci se dozvědět o psychohygieně více, proto se toto téma stalo předmětem mé bakalářské práce. Pracuji v pečovatelské službě, a tak jsem se konkrétně zaměřila na to, jak o psychohygienu dbají pracovníci v pečovatelských službách. Bakalářská práce se bude skládat ze dvou částí z teoretické a výzkumné části. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit míru syndromu vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji a na základě zjištěných dat poukázat na význam psychohygieny u těchto pracovníků s návrhem možností ke zmírnění následků stresu a psychického vyhoření. Teoretická část se bude skládat z několika hlavních kapitol, ve kterých se nejprve budu zabývat stresem, duševním zdravím, psychohygienou a poté popíši také pečovatelskou službu. Dílčí cíle teoretické části jsou dva, a to: vysvětlit klíčové pojmy v oblasti psychohygieny (psychohygiena, duševní zdraví, stres, syndrom vyhoření) a popsat některé z možností, které mají pracovníci v oblasti upevňování a ochrany duševního zdraví (techniky psychohygieny). Výzkumná část má tři dílčí cíle: zjistit aktuální stav psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji, dále zjistit povědomí pracovníků 9

10 v pečovatelských službách o psychohygieně a posledním dílčím cílem bude zjistit způsoby udržování duševního zdraví pracovníků v pečovatelských službách. Pro výzkumné šetření v mé bakalářské práci jsem si vybrala kvantitativní výzkumnou strategii, kdy technikou sběru dat je dotazník. Poté pomocí kvalitativní výzkumné strategie, metodou sběru dat polostandardizovaným rozhovorem, zjistím povědomí pracovníků v pečovatelských službách o psychohygieně a jakými způsoby si udržují pracovníci v pečovatelských službách duševní zdraví. Výzkumným vzorkem u obou strategií budou pracovníci v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. Domnívám se, že výsledky této bakalářské práce budou využitelné nejen pro pracovníky v pečovatelských službách, ale pro každého, který se zajímá o své duševní zdraví a hledá možnosti, jak si ho udržet. 10

11 Teoretická část 1 Stres Bez stresu by nebyl žádný život. (Hans Selye) Stres známe všichni, tento pojem je každý den skloňován v komunikaci mezi lidmi. Slovo stres pochází z anglického slova stress, které vzniklo z latinského slovesa stringo, sringere, to znamená utahovat, stahovat jako smyčku kolem krku člověka, který je odsouzený k šibenici. V technickém smyslu je slovo stres velice blízké slovu pres, a tak můžeme tento pojem vysvětlovat i jako určitý tlak na daný předmět. Pokud tedy někdo řekne, že je ve stresu, tak si to můžeme vysvětlovat, že je vystavován nejrůznějším tlakům. 1.1 Pozitivní a negativní stres Vnímání stresu je pro každého zcela individuální. Je důležité, aby každý nalezl přirozenou rovnováhu mezi skutečným a zdravým stresem. Stres můžeme rozlišovat na pozitivní a negativní. Pozitivní stres není pro člověka nebezpečný, je dokonce životně důležitý. Dokáže člověka motivovat k tomu, aby pracoval lépe a aby byl kreativnější. Všechny smysly jsou také aktivnější a vnímavější. Tento druh stresu je velmi užitečný a pozitivní, aktivizuje síly člověka. Určitá míra napětí je dokonce nutná a zdravá. I v nebezpečných situacích je důležité, aby tělo fungovalo rychle a spolehlivě, aby vylučovalo dostatečné množství adrenalinu a zaručovalo reakce člověka, které v takovýchto situacích potřebuje. O negativní stres se jedná v případě, kdy je stres setrvalý a je součástí každého dne, následkem je pak to, že organismus je přetížený a nemůže najít vnitřní rovnováhu. Dlouhodobé setrvávání ve stresu také přináší mnoho zdravotních obtíží. Negativní vlivy neboli stresory jsou popsány v další podkapitole. (Geisselhart, Hofmann-Burkart, 2006) 11

12 1.2 Stresor Na člověka doléhá mnoho stresorů tzn. vlivů, které negativně působí na člověka. Stresorem může být: materiální faktor např. nedostatek vody, potravy, sociální faktor negativní působení jednoho člověka na druhého, dále také nedostatek času, osamění, fyzikální stresor otřesy, znečištění vzduchu, změny tlaku ve vzduchu, úraz, genetická zátěž a jiné, emocionální stresor obavy, strach, nenávist, nevyspalost, nedostatek podnětů pro povzbuzení smyslové činnosti. (Stock, 2010) Stresory dále můžeme dělit na: mikrostresory (mikros malý) jsou menší negativní vlivy vyvolávající stres, makrostresory (makros velký) jsou děsivě působící, ničící vlivy (např. tepelné extrémy, hladovění, nedostatek spánku, omezení kontaktu s lidmi). Autoři Holmes a Rahe po provedeném šetření sestavili stupnici situací od těch, které nejvíce vyvolávají v člověku stres až po ty méně závažné: 1) smrt manžela nebo manželky, 2) rozvod, 3) rozpad manželství, 4) věznění, 5) smrt blízkého člena rodiny, 6) lehčí nehoda nebo choroba, 7) sňatek, 8) ztráta zaměstnání, 9) odchod do důchodu, 10) choroba blízké osoby, 11) těhotenství, 12) narození dítěte, 13) snížení příjmu, 14) smrt přítele, 15) změna zaměstnání, 16) manželský spor, 17) odchod dítěte z domova, 18) konflikt s tchyní/tchánem, 19) nástup do nového zaměstnání, 20) konflikt s nadřízeným, 21) změna bydliště, 22) změna rytmu spánku a bdění, 23) dopravní přestupek. 12

13 1.3 Příznaky stresu Stres se projevuje mnoha příznaky, zde jsou uvedeny některé: fyziologické bušení srdce, bolest a sevření za hrudní kostí, nechutenství, bolest břicha, bolesti hlavy, dvojité vidění, vyrážka v obličeji, emocionální (citové) výrazné změny nálady, nadměrné starosti o svůj zdravotní stav nebo fyzický vzhled, nadměrné pocity únavy, zvýšená úzkost, behaviorální (chování a jednání lidí ve stresu) nerozhodnost, zvýšená nemocnost, zhoršená kvalita práce, častější podvádění, zvýšená konzumace alkoholických nápojů, ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání. (Křivohlavý, 1994) 1.4 Zvládání stresu Aktivitu člověka při stresu můžeme rozdělit buď na adaptaci nebo koupink. Adaptací můžeme rozumět vyrovnávání se se zátěží, která je relativně v normálních mezích, v obvyklé, pro člověka poměrně dobře zvládnutelné míře. Může se jednat o témata, kdy člověk zjistí informaci o svém špatném zdravotním stavu, téma zvládání zármutku, kdy člověku zemře někdo blízký, téma zvládání různých druhů životních krizí (např. rozvod, příprava na zkoušky, nástup do zaměstnání, změna pracovních postupů). Hlubším významem slova adaptovaný je být dobře připraven na to, co mě čeká. Termínem koupink se rozumí boj člověka s nepřiměřenou, pro něj nadlimitní zátěží, jak v intenzitě, tak ve smyslu délky trvání. Koupink se dá přeložit jako zvládání těžkostí. Např. zvládání těžkostí při rakovině, životních krizích. Na člověka doléhá řada činitelů, ať už fyzikálních (teplo, hluk), fyziologických (hlad, nemoc, vyčerpání), psychických (časové termíny, konflikty s druhými lidmi), sociálních (nejistota zaměstnání, problémy při výkonu různých rolí, snižování sebevědomí v důsledku výtek druhých lidí). Na druhé straně má ale člověk k dispozici i určité možnosti a schopnosti, jak zvládnout těžkosti. Jsou jimi např. vazby na druhé lidi, určitá inteligence, odolnost a nezdolnost. 13

14 Dále nastupují v úvahu dvě možnosti možnost změny na straně zátěže nebo možnost změny na straně zdrojů sil a možnosti obrany. Možností změn na straně zátěže je několik: ubrat zátěž (např. něco neudělat), něco zkrátit (mluvit stručněji, odejít dříve), delegovat (předat něco na druhého), kooperovat (spolupracovat s někým, nedělat vše sám). Často od lidí, kteří jsou přetíženi v práci, slyšíme odpověď, že nejde práci předat nikomu druhému, nedá se to dělat ve skupině a jiné další odpovědi. Většinou si tito lidé uvědomí, že to lze, až když u nich dojde k nějakému náhlému zdravotnímu problému, např. k infarktu myokardu. Možností v posilování zdrojů, které nám pomáhají stresovou situaci zvládnout, je také několik, a to např.: zbavit se nesprávných představ např. že existuje zázračný lék, zlepšit informovanost dozvědět se o tom, jak se věci mají ve skutečnosti, sepsat všechny strategie, které přicházejí v dané situaci v úvahu, zlepšovat dovednosti boje s těžkostmi např. nácvikem dovedností, které pomůžou člověku v různých obtížích, posílit obranu změnou životního stylu, upevňováním lidských vztahů. (Křivohlavý, 1994) Postupy v boji se stresem se pak také dají rozdělit na vhodné a nevhodné. Mezi ty nevhodné patří alkohol, drogy, přejídání a další. Vhodnými postupy se zabývá psychohygiena. 1.5 Následky neřešení stresu Kdo se odhodlá konat dobro, nesmí očekávat, že mu lidé budou odklízet kameny z cesty. (Albert Schweitzer) Pracovníci v pomáhajících profesích neinvestují do své práce jen znalosti a dovednosti, ale vnášejí do ní také část své osobnosti. 14

15 Práce se stroji je něco jiného než pracovat s lidmi. Pracovník v pomáhající profesi často se svými klienty soucítí, prožívá s nimi jejich bolesti, snaží se naslouchat jejich těžkostem. Mají-li pracovníci v pomáhajících profesích ustát nápor pocitů, se kterými se ve své práci každý den setkávají, musí se proti nim nějakým způsobem obrnit. (Honzák, 2015) Zdravotní dopady Dlouhodobý stres může člověku přinést mnoho zdravotních problémů, někdo dlouhodobý stres řeší tím, že nepřijímá potravu, jiný se zase naopak přejídá. Další to řeší prášky a jinými přípravky na potlačení stresu Deprese Pokud člověk dlouhodobě setrvává ve stresu a nijak tuto situaci neřeší, můžou nastoupit stavy jako deprese či neuróza. Deprese je častou příčinou pracovní neschopnosti. Nepochybným důvodem, proč lidí s depresí přibývá je to, že mnoho lidí v dnešní společnosti pociťuje přetížení na pracovišti, v rodině, při výchově dětí, při zvládání různých situací, které život s sebou přináší. Lidí nemocných depresí přibývá, při tom se ale o depresi příliš nemluví. Lidé se stydí za to, když jim lékař stanoví diagnózu deprese. Jenže deprese může potkat kohokoli z nás. Je tedy důležité o ní otevřené mluvit a hledat způsoby, jak s ní nakládat. (Grün, 2009) Syndrom vyhoření Mnoho lidí se dostává do situace, kdy pociťují, že jim dochází síly, cítí se přetížení, nervózní, vystresovaní. Odsud již není daleko k samotnému syndromu vyhoření. Syndrom vyhoření můžeme popsat jako stav extrémního vyčerpání, vnitřní distance, silného poklesu výkonnosti a různých dalších psychosomatických obtíží. Objevuje se nejčastěji u pracovníků v pomáhajících profesích. České slovo vyhoření je doslovným překladem anglického slova burnout. (Schmidbauer, 2008) Burn-out syndrome, tedy anglicky přeložený syndrom vyhoření, je pojem, který je definován jako soubor příznaků, které se vyskytují zejména u pracovníků pomáhajících 15

16 profesí. Tento stav je odvozen z dlouhodobé kompenzované zátěže, kterou přináší práce s lidmi. Největším rizikem syndromu vyhoření trpí lidé, kteří jsou v dlouhodobém kontaktu s klienty, dále lidé, kteří jsou velmi obětaví, pracují s velikým nasazením, riziko se dále objevuje u lidí perfekcionistických, neschopných relaxace a u lidí málo sebevědomých. (Matoušek, 2003) Příčiny syndromu vyhoření jsou nejčastěji: příliš vysoké pracovní, společenské nebo rodinné očekávání, nejasnosti ve stanovení rolí na pracovišti, nedostatečná podpora ze strany nadřízeného, nadměrné množství práce v příliš krátkém termínu, vztahové konflikty, příliš vysoká odpovědnost. O syndromu vyhoření mluvíme tehdy, pokud tyto příčiny se osobnostně dotýkají daných mezí fyzických, duševních schopností a možností jednotlivce. (Kallwass, 2007) Syndrom vyhoření má 5 fází: 1) nadšení člověk je plný ideálů, angažovanosti, pracuje neustále ve vysokém nasazení, 2) stagnace ideály se střetávají s realitou, není možné plnit veškeré nároky, 3) frustrace člověk prožívá zklamání, reaguje podrážděně, 4) apatie pocity únavy a znechucení, člověk dělá jen to nejnutnější a ani nemá motivaci to nijak měnit, 5) samotný syndrom vyhoření fáze naprosté vyčerpanosti, u každého se projevuje jinak, viz dále. (Rydvalová, Junová, 2011) Příznaky syndromu vyhoření v počáteční fázi: u člověka se střídají přílišné stavy angažovanosti se stavy delšího období vyčerpanosti, výkyvy nálad, člověk je stále méně schopen opravdového odpočinku, člověk snáze podléhá infekcím, únava se může stát chronickou a může vést až k úplné ztrátě sil. 16

17 Příznaky syndromu vyhoření v další fázi: výrazné snížení angažovanosti, ztráta zájmu, depresivní či agresivní reakce, úbytek výkonnosti, kreativity a motivace, zoufalství, stavy beznaděje, nakonec i myšlenky na sebevraždu. Tak daleko samozřejmě nemusí až dojít. Důležité je si všímat počátečních varovných signálů. V počáteční fázi lze podniknout řadu preventivních opatření. Nejprve je důležitý rozbor situace, zjištění, jak je na tom člověk s vlastními silami či nároky vůči sobě. Poté nastává péče o člověka některou z možností psychohygieny. (Kallwass, 2007) Sestry z anglických hospiců, tedy jedním z míst, kde se můžeme setkat s vysokým rizikem syndromu vyhoření, sepsaly desatero proti syndromu vyhoření. Desatero je obsaženo v Příloze 1. 17

18 2 Duševní zdraví Člověk se snaží stále častěji hledat postupy, které by ho co nejrychleji zbavovaly stresu a únavy. S narůstající poptávkou po těchto postupech také stoupá nabídka různých možností, jak zvládat stres a jak co nejúčinněji relaxovat. Tato kapitola přibližuje oblast duševního zdraví. 2.1 Pojetí duševního zdraví Duševní zdraví můžeme chápat v užším a širším pojetí. V užším pojetí se jedná o duševní zdraví, kde nejsou přítomny příznaky duševní nemoci, nerovnováhy, ani poruch adaptace, respektive není přítomen stres. Širší pojetí duševního zdraví charakterizuje zdravého jedince především schopností adekvátní adaptace. Duševní zdraví tedy neznamená jen být odolný frustracím a stresu a víceméně se přizpůsobovat pasivně složitostem, které život přináší, ale znamená také aktivní stránku asimilace, kdy si člověk alespoň v určité míře přizpůsobuje své prostředí ke své spokojenosti. Duševním zdravím v užším pojetí se zabývá jen úzký okruh odborníků, v širším pojetí se jím naopak zabývá celá řada odborníků, např. lékaři, psychologové, sociální pracovníci, pedagogové, tělovýchovní pracovníci a mnoho dalších. Otázka duševního zdraví je ale věcí nás všech, vždyť společnost potřebuje zdravé, psychicky i fyzicky odolné lidi Důvody důležitosti duševního zdraví Duševní zdraví je důležité především kvůli těmto důvodům: somatické duševní zdraví ovlivňuje i tělesné zdraví, mnoho nemocí má kořeny v poruše duševní rovnováhy (např. žaludeční vředy, srdeční infarkt, kožní onemocnění), sociální důležité z toho důvodu, že člověk, který není plně duševně zdráv, není úplně vyrovnaný, pak nedokáže rozvíjet harmonické sociální vztahy, ekonomické faktory duševního zdraví ovlivňují pracovní výkon, náladu, sebevědomí, nevyrovnaný člověk pracuje neefektivně, 18

19 morální člověk, který nemá pevné duševní zdraví, bývá často nespokojený, nešťastný. Důvodů, proč je důležité dbát o duševní zdraví je mnoho, je tedy důležité zjišťovat cesty, kterými se dá duševní zdraví upevňovat Prostředky k udržení duševního zdraví Duševní stav člověka je určován společenskými a psychologickými podmínkami, životními a pracovními podmínkami na duševní zdraví člověka působí také pracovní režim, organizace odpočinku, rekreace, další rozvoj osobnosti. (Míček, 1976) Odolnost vůči stresu není ničím trvalým, je třeba o ni neustále dbát. Každá nová životní situace po člověku žádá aktivaci jeho sil a schopností. Tento proces člověku přináší možnosti osobnostního růstu a vývoje. Člověk se ale musí snažit překonávat staré vzorce myšlení a jednání a měl by být otevřený novým zkušenostem. Odolnost vůči stresu se vždy nerozvíjí dramatickým způsobem, ale drobnými, ale za to trvalými změnami v každodenním životě. Často člověk potřebuje nějaký podnět zvenčí, aby poznal, že je potřeba změnit své dosavadní fungování. (Gruhl, Körbächer, 2014) Další kapitola obsahuje samotné základní přístupy ke zvládání stresu a relaxační metody. 19

20 3 Psychohygiena Psychohygiena nebo také duševní hygiena je systém propracovaných pravidel a rad, které slouží k udržení, prohloubení a znovuzískání duševního zdraví a duševní rovnováhy. (Míček, 1984) Pod pojmem psychohygiena můžeme zahrnout problémy zdravotní, výchovné, politické, psychologické, estetické. Udržení duševního zdraví znamená víc než jen ochrana jedinců před onemocněním nebo prevence. Jde o dosažení životních podmínek člověka, které by u něho vyvolaly pocit spokojenosti, osobního štěstí, dále i fyzické a psychické zdatnosti a odolnosti. Často můžeme slyšet o všeobecných zásadách duševní hygieny o harmonickém prostředí v rodině i na pracovišti, o potřebě odpočinku, pohybu, dobrých pozitivních vztazích, apod. Přestože hodně lidí tyto zásady zná, tak je často podceňuje a nechová se podle nich. Základem duševního zdraví je dědičnost, dále je duševní zdraví ovlivňováno těmito činiteli: chorobami, tělesnými vadami, povahou, složitými poměry prostředí, rodinou, přáteli, školou, spolupracovníky, výchovou, psychickými zážitky. (Bartko, 1980) 3.1 Komu je psychohygiena určena Psychohygiena je určena pro: zdravé (tzn. pro lidi bez příznaků jakékoli duševní nemoci nebo duševní nerovnováhy) dodržováním zásad psychohygieny se jejich duševní zdraví dále upevňuje a posiluje, život se zkvalitňuje, ty, které jsou na hranici zdraví a nemoci u nich se již objevují stále četnější a vážnější příznaky narušení duševní rovnováhy, pro ně je psychohygiena důležitá v tom, že dokážou poznat lépe sami sebe a nacházet cesty ke znovunabytí duševního zdraví, nemocné (ať už fyzicky nebo duševně) duševní hygiena neléčí, ale tím, že se člověk zaměří na upevnění duševní rovnováhy, tak se často u tohoto člověka zkrátí doba léčení. (Míček, 1984) 20

21 Duševní hygienou by se měl zabývat každý. Další kapitola je zaměřena na psychohygienu dospělého člověka se zaměřením na psychohygienu v pracovním prostředí. 3.2 Psychohygiena dospělého Každé období lidského života se neobejde bez nějakých těžkostí a problémů. Člověk v dospělém věku řeší především problémy pracovní, manželské, morální a společenské. Mnoho lidí v životním zápolení selhává, z hlediska psychohygieny by často stačily i jen malé změny v denním režimu, které by zabránily různým psychickým poruchám. Selhání je často způsobené špatně zorganizovaným životem, stanovením příliš vysokých cílů, vysokou náročností na uznání od druhých, pocitem méněcennosti, osobní nejistotou. Pro duševní zdraví je důležitý také fakt, aby byl samotný člověk spokojen. Někdy se člověk zdá druhým, že je spokojený, ale sám se při tom takto necítí. Je tedy důležité hlavně to, aby se tak cítil on sám Dospělý člověk v pracovním prostředí Kdo nenajde štěstí ve své práci, nenajde ho nikde v životě. (Carlyle) Člověk, aby byl šťastný a mohl dosahovat dobrých pracovních výsledků, musí si zvolit povolání, které by vyhovovalo jak jeho schopnostem, tak jeho zájmům. Stále více zaměstnavatelů dbá na pečlivý výběr pracovníků, často při výběru nového pracovníka pomáhá i specializovaný psycholog. Poté následuje zapracování pracovníka. Každý potřebuje různě dlouhý čas k tomu, aby se zapracoval. Mnohé výzkumy dokazují, že zapracovaný člověk podá lepší výkon a méně se unaví než člověk, který není zapracovaný. Důležité je pak pracovní prostředí, ve kterém člověk pracuje. Každý pracovník se cítí příjemněji v čistém, správně upraveném prostředí, má větší chuť do práce, méně se unaví a dělá také méně chyb. To vše má vliv i na jeho výkon a psychickou činnost. Na bezpečnostní a hygienické normy v dnešní době dohlíží mnoho vyhlášek a nařízení. 21

22 Nevyhnutelnou součástí života je také neustálé zvyšování a doplňování odborných a všeobecných znalostí. Zvyšuje se počet lidí, kteří se vzdělávají ve svém volném čase nebo těch, kteří studují při zaměstnání. (Bartko, 1980) Bylo dokázáno, že kdo se může profesionálně vyvíjet, tak nevyhoří. Profesionální vývoj je podporován různými specializačními vzděláváními, praxemi, stážemi, školeními. Dále nesmí být zejména v pomáhajících profesích opomíjena supervize, která pomáhá člověku nahlížet na problém z jiného úhlu a přijímat zpětné vazby od druhých. (Schmidbauer, 2007) Supervizi je možné popsat jako kvalifikovaný dohled zaměřený na kvalitu činnosti pracovníků. Má tři základní funkce, a to řídící, vzdělávací a podpůrnou. Někdy je přidávána ještě další funkce zprostředkování při řešení konfliktů. Supervize si klade za cíl zvyšování odpovědnosti všech vůči všem. (Matoušek, 2003) Důležitá je také dovolená. Není dobré si dovolenou vybírat jen pod jednotlivých dnech, ale člověk by měl alespoň na dva týdny změnit běžné prostředí. Již samotná změna prostředí znamená odpoutání se od dlouhodobých problémů. Tím se vyvolává pocit uvolnění a odpočinku. Pocit únavy zažívá čas od času každý z nás, únavě lze čelit tím, že pracovník má místo jedné delší přestávky více kratších, ale častějších přestávek. Nebo je pracovník převeden na jinou činnost, aby stále nepracoval monotónně. Někde se můžeme setkávat i s tím, že jsou zaváděny různé oddechové a relaxační koutky, kam pracovníci chodí relaxovat o přestávkách. Pro člověka, který je delší dobu unavený, je vhodné zkrátit pracovní dobu. V dnešní době je únava odstraňována také různými medikamenty. Účinným prostředkem k překonání únavy je ale odpočinek. Ať už aktivní nebo pasivní. (Bartko, 1980) 3.3 Možnosti psychohygieny Pro člověka je důležitý jak pasivní, tak aktivní odpočinek. Mezi pasivní patří spánek. Do aktivního odpočinku řadíme vhodně volenou činnost v době pracovního volna ve volném čase. Odpočinek znamená regeneraci pracovních sil. Hodně lidí neumí trávit užitečně svůj volný čas. Často lidé chodí z práce do práce (do práce v domácnosti, na schůze, aj.), 22

23 nebo jdou na místa, kde se s ostatními zase baví o práci, jiným zase uniká volný čas mezi prsty, nedovedou si najít žádnou zájmovou činnost nebo jít alespoň na vycházku do lesa, do parku, do divadla, apod. Trávení volného času je ale pro vývoj osobnosti důležité jako samotná práce Spánek Pasivním odpočinkem, který každý člověk potřebuje, je spánek. Spánek je pro nás velice důležitý. Zdravý člověk spí denně 7 9 hodin, je tedy prokázáno, že třetinu našeho života prospíme. Pro někoho je čas spánku ztraceným časem. Nevyspalý člověk se ale pak snadněji unaví, klesá jeho pracovní schopnost, často má takovýto člověk špatnou náladu. Spánek pomáhá obnovovat síly organismu, u lidí, kteří delší dobu málo spí, se mohou vyskytovat různé poruchy nervové činnosti a různé jiné nemoci. Někdo usne lehko a za každých okolností, jiný potřebuje k usnutí např. pravidelnou hodinu, tmu, ticho, četbu, určitou polohu. Důležitým faktorem správné hygieny spánku je pravidelná doba usínání, pokud se překročí, pak se člověku usíná těžko nebo neusne vůbec. Před spánkem je vhodná procházka, koupel nebo sprcha vlažnou nebo studenou vodou. Před samotným spánkem se nedoporučuje také hodně jíst ani pít. (Bartko, 1980) Dobré stravovací návyky Strava má vliv na fyzické i psychické zdraví i na odolnost člověka vůči stresu. Existují stravovací návyky, které podporují stres (např. cigarety, alkohol, sladkosti, kofein) a naopak ty, které podporují odolnost vůči stresu. Strava by měla být vyvážená, měla by obsahovat správné množství tuků, bílkovin, vláknin, vitamínů a dalších podobných prvků. Tipy pro přijímání stravy: nejíst příliš rychle stravu dostatečně rozžvýkat, nejíst hltavě, nejíst příliš mnoho souvisí s předchozí radou, lidé jedí rychle, a tak toho sní víc, protože tělo nestihne informovat o dostatečném příjmu potravy, člověk se pak cítí přesycený, malátný, unavený, věnovat se jídlu měli bychom jídlu přikládat důležitost, při jídle se nevěnovat jiné činnosti, jako např. sledování televize, čtení časopisu, telefonování, 23

24 přijímat více tekutin, nepoužívat umělá dochucovadla a konzervanty, nadměrně nesolit ani nesladit, jíst více jídla bohatého na vlákniny lidé jedí jídlo bohaté na tuky, živočišné bílkoviny a cukr, nepřijímat tabákové výrobky, alkohol. Je zjištěno, že správné stravování dokáže také podporovat odolnost vůči stresu. Již samotný starořecký zakladatel medicíny Hippokrates říkal: Tvoje strava ať ti je lékem Odpočinek Odpočinek je velice důležitý, protože díky němu se regenerují naše síly. Odpočinek můžeme rozdělit na aktivní nebo pasivní. Do aktivního zařazujeme jakýkoli sport nebo relaxační cvičení, apod. Do pasivního patří spánek nebo snížení aktivity (např. ležení u televize). Pozor ale na dlouhodobé sledování televize, které může naopak únavu ještě prohloubit. Oba typy odpočinku, ať už aktivní nebo pasivní, jsou z hlediska psychohygieny pro člověka nutností. Problémem většiny lidí je ale minimální zastoupení aktivního odpočinku. A někteří lidé dokonce vůbec neodpočívají. Mezi zásady odpočinku patří to, že by člověk měl zařadit odpočinek do svého denního režimu již při lehké únavě, kdy se únava odstraní snadněji, než když nastoupí do své těžší fáze. Alespoň jeden den v týdnu by člověk měl vyhradit odpočinku, důležité je také trávení času v přírodě. Při sedavém zaměstnání alespoň po nějaké době zařadit protahovací cviky či oční gymnastiku Aktivní pohyb Aktivní pohyb pomáhá předcházet stresu a také je prevencí některých nemocí, jako je např. diabetes, některé druhy rakoviny, cévní a srdeční příhody. Pravidelné cvičení celkově posiluje psychiku v boji se stresem, snižuje úroveň úzkosti, deprese, zvyšuje sebehodnocení člověka. 24

25 Pravidelný pohyb má také další pozitivní účinky: odbourává psychické bloky a napětí vzniklé stresem, pomáhá v odreagování emocí, redukuje nadváhu, reguluje krevní tlak, posiluje činnost oběhového systému a srdce, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, prohlubuje dýchání, posiluje imunitní systém, upevňuje vyrovnanost a pocit pohody, zvyšuje odolnost organismu vůči zátěži. Nejlepší v boji proti stresu je stejnoměrný a rytmický pohyb, jako je např. plavání, chůze, jízda na koni nebo na kole, běžkování, veslování. Mnoho lidí se vymlouvá např. na špatné počasí, vzdálený bazén, nedostatek času, mnoho aktivit lze ale i provozovat doma. Mezi tyto aktivity patří např. posilování svalů, kalanetika Sociální podpora Sociální podpora je pomoc, která je poskytována druhými lidmi člověku, který se nachází v nějaké situaci, která je pro něho nelehká. Sociální podpora zvyšuje odolnost člověka vůči stresu, pomáhá překonávat životní krize. Je velice důležitou součástí duševního zdraví. Člověku nepomůžou ani ty nejlepší techniky k odbourání stresu, pokud zůstává na řešení stresu sám. Člověk je schopen si často pomoci sám, ale pokud ví, že má kolem sebe někoho, kdo mu je schopen pomoci, tak ho to velice motivuje. Hlavními zdroji sociální podpory bývají nejčastěji ti nejbližší rodina a přátelé. Člověku, který se ocitl v nějaké nouzové situaci, dále pomáhají např. kolegové nebo nějaké zařízení, které se zabývá touto pomocí. Na nejvyšší úrovni pomoci se nachází celospolečenská forma pomoci. Kladným vlivem sociální opory na zdravotní stav člověka se již zabývalo mnoho výzkumů. Zjistilo se např., že u lidí s malou sociální oporou se vyskytuje více nemocí způsobených stresem, než u lidí s uspokojivou mírou sociální opory. (Drotárová, Drotárová, 2003) 25

26 3.3.6 Relaxace Psychologie vysvětluje pojem relaxace jako psychické a fyzické uvolnění. Relaxace je tedy komplexní protistresová reakce, psychofyziologický stav intenzivní regenerace organismu, ve kterém dochází k posílení imunitního systému, zpomalení látkové výměny a hloubkové regeneraci buněk, zejména nervového systému. (Drotárová, Drotárová, 2003, s. 79) Relaxace společně se správným dýcháním patří k nejúčinnějšímu způsobu, jak se zbavit negativních účinků stresu. Z hlediska psychohygieny má relaxace účinek takový, že napomáhá člověku k sebepoznání, podporuje osobnostní růst. (Drotárová, Drotárová, 2003) V dnešní době existuje mnoho způsobů relaxace, a to např.: 1) relaxace na bázi svalového uvolnění: masáže, akupresura, reflexní terapie, postojové cvičení, 2) relaxace na bázi dechového cvičení koncentrace na průběh dechu, 3) relaxačně koncentrační metody Jasobsonova progresivní relaxace, Schultzův autogenní trénink, meditace, 4) relaxačně imaginativní metody založené na tvůrčí představivosti, 5) relaxace na bázi vizuální, resp. sluchové stimulaci např. biofeedback, 6) další relaxační postupy např. relaxace pomocí hudby (muzikoterapie), relaxace pomocí vůní (aromaterapie). (Drotárová, Drotárová, 2003) Blížeji popsané některé ze způsobů relaxace: Jóga V dnešní době se jóga dá vysvětlit jako úsilí o dosažení plného duševního a tělesného zdraví. Zdůrazňovány jsou především zdravotní efekty cvičením jógy. Jóga vysvětluje příčinu každé nemoci jako určité znečištění organismu na úrovní těla i psychiky 26

27 (nevhodnými myšlenkami, představami). Toto znečištění se projevuje zhoršenou průchodností drah v těle. Jóga tedy pomáhá obnovit průchodnost těchto drah. Existují různé formy jógy. Bylo dokázáno, že jóga může odstranit různé poruchy způsobené stresem. Masáže Masáž je taková činnost, při které je vyvíjen různý tlak na povrch těla. Masáž nejčastěji provádíme rukama, dále se dá provádět nohama nebo různými nástroji (látka, kartáče) nebo i přístroji (vodní proudy, bublinky vzduchu, vibrace). Při masáži je působeno nejen na kůži, ale i na podkožní tuk, svalstvo, vazivo kloubů. Masáž je někdy prováděna pomocí různých emulzí, krémů, olejů, které mohou napomoci k tonizaci, povzbuzení nebo i opačně, tzn. k relaxaci a uklidnění organismu. Masáž je vhodná téměř pro všechny lidi, po psychické stránce ale není vhodná pro lidi, kteří nemají rádi dotek od cizích lidí. Masáž dokáže zmírnit nebo i odstranit mnoho problémů, neřeší však příčiny. (Drotárová, Drotárová, 2003) Akupresura Jedná se o techniku, při které je vyvíjen obvykle prsty malými krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček jemný tlak na malé konkrétní plošky na těle tzv. aktivní akupresurní body. Akupresurní body se nacházejí po celém těle, ale je využíváno zejména bodů na chodidlech a dlaních. Akupresura se používá ke zmírnění bolestí, únavy, psychosomatických onemocnění. Je vhodná také ke zmírňování následků stresu. (Hüttich, Jänischová, 2000) 27

28 Obrázek zobrazuje akupresurní body na levé ruce. Obr. 1 Akupresurní body na ruce Zdroj: Relaxace na základě dechového cvičení Jedním z nejlehčích a nejrychlejších způsobů jak snížit stres, je právě soustředit se na průběh dýchání tzn. udělat si pohodlí, zavřít oči a pozorovat svůj dech. Všichni víme, že přívod kyslíku je důležitý po duševní i fyzikou práci, ale většinou nedýcháme správně. 28

29 Dechová cvičení vedou k tomu, aby si člověk osvojil a začal uvědomovat dýchání, prohluboval ho, využíval celou kapacitu plic. Dechová cvičení zlepšují koncentraci a mají i uklidňující účinky. Existují různé cviky, díky kterým se může člověk naučit správnému dýchání, a tím pozitivně ovlivnit průběh mnoha somatických a psychických onemocnění. Progresivní relaxace Autorem progresivní relaxace je Edmund Jacobson. Tato metoda je založená na tom, že člověk systematicky napíná a po několika sekundách opět uvolní svalstvo v těle. Pak následuje krátká přestávka, která je určená ke vnímání vnitřního stavu uvolnění. Díky tomu člověk rozvíjí schopnost uvědomovat si rozdíly v napětí svalů. Základním principem progresivní relaxace je uvolnění celého kosterního svalstva, aby člověk relaxoval mysl i tělo. Tato metoda je vhodná pro prevenci nebo součást terapie nemocí způsobených stresem, pro prevenci srdečních příhod, vysokého krevního tlaku, žaludečních vředů, nechutenství, nadměrné úzkosti, nespavosti, při bolestech hlavy, syndromu unavených očí. Autogenní trénink Autogenní trénink, neboli AT, je považován za nejúspěšnější a nejrozšířenější relaxační metodu současnosti. Autorem je německý lékař Johannes Heinrich Schultz. Pomáhá v oblastech zvládání a odbourávání následků stresu, sebezdokonalování se, sebevýchovy a jiných. Jedná se o metodu, která umožňuje člověku regulovat psychické i fyzické funkce, jenž nemůže přímo ovlivnit svou vůlí. Autogenní trénink blízce souvisí s hypnózou, někdy je vysvětlován jako technika k navození hypnotického stavu bez zásahu druhé osoby, jde tedy o určitý druh autohypnózy. Autogenní trénink se ale od hypnózy liší tím, že základním znakem autogenního tréninku je především relaxace, kdežto při hypnóze může v závislosti na hypnotizérovi relaxace zcela chybět (při hypnóze může být navozen naopak i stav těžkého stresu). 29

30 Při autogenním tréninku je navozen stav duševního soustředění při maximálním tělesném uvolnění. Těchto účinků je navozováno cestou autosugesce, tedy ovlivňování sebe sama pomocí myšlenek a představ, na které se daný klient soustředí a které pak ovlivňují jak psychiku, tak organismus. Autogenní trénink je metodou s obrovským spektrem možností užití např. k intenzivní regeneraci organismu, zvýšení schopnosti soustředění, optimalizaci kvality spánku, odstraňování nebo zmírnění bolesti. Meditace Meditace se dá popsat jako stav mysli, stav klidu, stav relaxace. Při stavu meditace se komunikace s okolím snižuje nebo úplně přerušuje, vědomé Já je pasivní. Pozornost je obracena do nitra, tím se u člověka zlepšuje také sebepoznání, osobnost, ale i samotná kvalita života meditujícího. Dnešní meditace usiluje o zlepšení tělesného i psychického zdraví, o vitalitu, léčení civilizačních nemocí způsobených špatným životním stylem, ke snížení úzkosti, meditace také snižuje krevní tlak, atd. Bylo také zjištěno, že meditace pomáhá k vytváření rovnováhy mezi činností obou mozkových hemisfér. Ti, kdo praktikují meditaci, často pociťují u sebe také velký nárůst energie. Aromaterapie Při aromaterapii je využíváno vonných látek tak, aby u člověka bylo obnoveno tělesné a duševní zdraví a navozen pocit pohody. Vonné látky se nejčastěji v aromaterapii používají ve formě koncentrovaných esencí (olejů s obsahem aromatických látek), tyto oleje se pak ve vzduchu rychle vypařují. Vonné esence se využívaly již odpradávna k parfémování, meditaci, při náboženských obřadech, ale i k posilování tělesného a duševního zdraví. Aromaterapeutické látky jsou používány nejčastěji těmito způsoby: vdechováním prostřednictvím aromalamp, které jsou v dnešní době k dostání v mnoha obchodech. Uvnitř aromalampy je čajová svíčka, jejíž plamínek už pro většinu lidí působí uklidňujícím dojmem. Nahoře aromalampy je miska na vodu, do které se nakapou vonné látky. Poté se působením tepla tyto látky odpařují 30

31 a rozptylují po okolí. Na některých místech je zapálení aromalampy nemožné, zde je vhodné nakapat si pár kapek esenciálního oleje na kapesník a inhalovat z něj. Pro lepší spánek či uvolnění je možnost nakapat si olej také přímo na polštář. Vstřebáváním pokožkou např. formou aromaterapeutické koupele, masáže, užíváním kosmetických prostředků obsahujících aromaterapeutické látky. Jednotlivé esence lze kombinovat, např. kombinace pomeranče a skořice je vhodná k navození pocitu rodinné pohody, jablko se skořicí k navození pocitu štěstí, levandule s jasmínem proti únavě. Aromatické oleje mají pozitivní účinky na psychiku, v Příloze 2 jsou vypsány některé aromatické oleje, které pozitivně působí na některé psychické problémy. Relaxace pomocí hudby Odpradávna se hudba používala k léčení. Hudba má mnohé účinky, a to např: uklidňující, uspávací, potlačuje únavu, působí proti mikrospánku (druh hudby jako např. country, rock), dodává výkonnost (rytmická hudba), probouzí pocit spojení s něčím nad námi (gregoriánské chorály). Hudba dokáže uklidnit člověka ve stresových situacích, obnovit vitalitu po náročném pracovním dnu, prohlubuje relaxaci. Hudba je obecně pro psychiku člověka účinnější, čím víc se rytmem přibližuje některému z přirozených rytmů těla (např. dýchání). Člověk by si měl pustit svou oblíbenou hudbu, pohodlně se posadit nebo si lehnout, zavřít oči, prohlubovat dýchání a snažit se uvolnit celé tělo. Poté se už jen soustředit na hudbu a nechat se jí unášet. Dobré je také nepouštět hudbu příliš nahlas, poté by se dostavily pocity otupělosti, ne relaxace. Hudba by také neměla běžet jako zvukové pozadí po celý den, vzniká pak pocit podráždění, naopak je efektivnější kratší působení hudby, např. 20 minut denně. Na všechny relaxační techniky je ale potřeba dívat se individuálně, co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Počet relaxačních metod a přístupů ke zvládání stresu neustále narůstá, je ale potřeba nenaletět podvodníkům, některé jsou účinné jen jako placebo-efekt, jiné můžou mít pro člověka i dokonce nežádoucí účinky. (Drotárová, Drotárová, 2003) 31

32 4 Pečovatelská služba Tato kapitola je zde proto, že ve výzkumné části budou respondenty pracovníci, kteří pracují v pečovatelských službách. Pečovatelská služba patří do sociálních služeb, které upravuje Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a o změně souvisejících předpisů. Sociální služby jsou rozděleny podle druhů a forem. Základní druhy sociálních služeb jsou: sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Pečovatelská služba patří do služeb sociální péče. Podle formy poskytování sociálních služeb se sociální služby dělí na: ambulantní jedná se o služby, za kterými daný člověk dochází nebo do kterých je dopravován, terénní služby, které jsou poskytovány v přirozeném prostředí člověka, pobytové služby spojené s ubytováním v zařízení sociální služby. 4.1 Služby sociální péče Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich přirozeném sociálním prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. (Zákon č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách a o změně souvisejících předpisů, část třetí, sociální služby, 38) Do služeb sociální péče patří: osobní asistence, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Patří sem právě také i pečovatelská služba, kterou najdeme v

33 4.2 Cílová skupina Pečovatelská služba je formou poskytování sociálních služeb terénní nebo ambulantní. Tato služba se nejčastěji poskytuje těmto cílovým skupinám: lidem se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, rodinám s dětmi, které žijí v situaci, jenž vyžaduje pomoc jiné osoby. Pečovatelská služba je poskytována ve vymezeném čase v domácnostech lidí nebo v zařízeních sociálních služeb. 4.3 Základní činnosti Pečovatelská služba zahrnuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. (Zákon č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách a o změně souvisejících předpisů, část třetí, sociální služby, 40) 4.4 Úhrada nákladů za pečovatelskou službu Pečovatelská služba je hrazená. Úhradu nákladů za poskytování pečovatelské služby hradí osoba v rozsahu, který je sjednán ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem této služby. Bez úhrady ji mají pouze osoby, které jsou vymezeny Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, mezi ně patří např. rodiny, ve kterých se současně narodily 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí, účastníci odboje, osoby, které byly zařazeny v táboře nucených prací nebo ve vojenském táboře nucených prací a další osoby uvedeny v zákoně a pozůstalý manžel/ka po osobách těchto uvedených, starší 70 let. 33

34 4.5 Okruh pracovníků v pečovatelských službách V pečovatelské službě nejčastěji pracují tyto profese: sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, vedoucí pracovníci, poradci a další odborní pracovníci, dále pomáhají např. dobrovolníci. Sociální pracovník Náplň práce sociálního pracovníka je velice obsáhlá, zahrnuje např.: sociální šetření, zabezpečování sociální agendy, řešení sociálně právních problémů, sociálně právní poradenství. Pracovník v sociálních službách Pracovník v sociálních službách má také velice obsáhlou náplň práce, pokud pracuje v pečovatelské službě, tak jeho náplní je: vykonávání prací, které jsou spojené s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péče o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti, aktivizační činnost, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Předpoklady k výkonu povolání Sociální pracovník i pracovník v sociálních službách musí splnit řadu předpokladů k výkonu tohoto povolání, a to: musí být plně svéprávný, bezúhonný a zdravotně (podle lékařského posudku) způsobilý a odborně způsobilý. Sociální pracovník je odborně způsobilý k výkonu povolání, má-li vyšší odborné vzdělání získané v oborech zaměřených na sociální práci, sociální pedagogiku nebo sociální a humanitární práci, sociálně právní činnost či charitní a sociální činnost. Odbornou způsobilost splňuje také tehdy, má-li dokončené vysokoškolské vzdělání 34

35 získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu se zaměřením na sociální práci. Pracovník v sociálních službách splňuje nejčastěji odbornou způsobilost tím, že absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz pracovníka v sociálních službách Další vzdělávání pracovníků Sociální pracovníci i pracovníci v sociálních službách mají povinnost se dále vzdělávat, a to v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok. Tímto vzděláváním si pracovník obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Mezi formy dalšího vzdělávání patří např. specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami, účast v kurzech s akreditovaným programem, odborné stáže, účast na školicích akcích, účast na konferencích, vzdělávací akce a jiné. (Zákon č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách a o změně souvisejících předpisů) 4.6 Pomáhající profese Pečovatelskou službu můžeme zahrnout do skupiny profesí, kterým se říká pomáhající profese. Pomáhajícími profesemi jsou nazvány profese, které jsou schopny pomáhat druhým lidem při zvládání úkolů, které jim život přináší. Lidé v pomáhajících profesích jsou ve zvýšené míře vystaveni určitým rizikům, k těm nejzávažnějším patří syndrom vyhoření. Tato rizika jsou uvedena v kapitole 1.5 Následky neřešení stresu Předpoklady a dovednosti pomáhajícího Pracovník v pomáhající profesi by měl mít určité předpoklady a dovednosti, těmi jsou: zdatnost a inteligence při pomoci druhým musí být pracovník vybaven určitou fyzickou zdatností, měl by si udržovat fyzickou kondici, inteligence se od pracovníka očekává v tom smyslu, že se bude neustále obohacovat o nové znalosti, číst odborné knihy, přitažlivost nejde jen o fyzický vzhled pracovníka, ale i o samotnou blízkost v názorech, myšlenkách pracovníka s klientem, 35

36 důvěryhodnost důvěryhodnost pracovníka utváří jeho fyzický vzhled, pověst, role, komunikační dovednosti jsou nezbytné, stávají se základním prostředkem pro navázání vztahu pracovníka s klientem, mezi základní dovednosti patří: fyzická přítomnost, naslouchání, empatie, analýza klientových prožitků, schopnost pozorovat a číst klientovo neverbální chování, umění naslouchat a sledovat veškeré projevy klienta i v jeho každodenním životě, empatie je formou lidské komunikace, která zahrnuje naslouchání i porozumění, ale i sdělování porozumění klientovi. (Matoušek a kol., 2003) Od pomáhajícího pracovníka většina očekává, že by měl být ochotný, vlídný, klidný, vyrovnaný, empatický, zapálený pro věc, měl by dělat danou práci rád. Musí mít dané znalosti a dovednosti. (Géringová, 2011) Výkon pomáhající profese může být spojen s řadou obtíží, problémů a zklamání. Služba druhým vyžaduje určité osobnostní dispozice, vzdělání a často i ochotu přinášet oběti. Pomáhající profese mají stále nízkou prestiž, která často souvisí s nízkým finančním ohodnocením této profese. Na člověka, který vykonává pomáhající profesi je kladeno mnoho požadavků. (Jankovský, 2003) 36

37 Shrnutí teoretické části V závěru teoretické části bakalářské práce chci zmínit, že oblast psychohygieny je velice důležitá. Na člověka v pomáhající profesi je toho kladeno opravdu hodně (musí se neustále vzdělávat, musí disponovat výše zmíněnými předpoklady a dovednostmi), proto je dobré, když člověk nalezne něco, co mu pomůže se ve svém volném čase odreagovat, nalézt ztracenou energii. Pokud by člověk neznal nic, co mu pomáhá udržet duševní zdraví, mohlo by dojít až k samotnému syndromu vyhoření. Aktuální mírou syndromu vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách a způsoby, jakými se snaží pracovníci v pečovatelských službách udržet své duševní zdraví, se zabývá následující - výzkumná část bakalářské práce. 37

38 Výzkumná část 5 Výzkumné šetření Hlavním cílem celé bakalářské práce je zjistit míru syndromu vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji a na základě zjištěných dat poukázat na význam psychohygieny u těchto pracovníků s návrhem možností ke zmírnění následků stresu a psychického vyhoření. Psychohygienou a její důležitostí, významem a samotnými možnostmi k udržení duševního zdraví je zabýváno v první - teoretické části této bakalářské práce. Výzkumná část je rozdělena do několika kapitol. První kapitola výzkumné části je zaměřena na stanovení hlavního a dílčích dílů výzkumu. 5.1 Formulace výzkumných cílů Hlavním cílem výzkumné části bakalářské práce je zjistit aktuální stav psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji, jejich povědomí o psychohygieně a způsoby, jakými si pracovníci udržují své duševní zdraví. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaká je míra syndromu vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji a jakými způsoby si pracovníci udržují své duševní zdraví? Hlavní výzkumná otázka byla rozdělena na 3 dílčí cíle, které dále obsahují dílčí výzkumné cíle 2. řádu, ty jsou popsány v Tabulce č. 2: Transformace dílčích kroků výzkumné části. Dílčí cíle výzkumu jsou: DC 1. Zjistit aktuální stav psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. DC 2. Zjistit povědomí pracovníků v pečovatelských službách o psychohygieně. DC 3. Zjistit způsoby udržování duševního zdraví pracovníků v pečovatelských službách. 38

39 5.2 Použité výzkumné strategie Ve výzkumné části bakalářské práce je využita jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkumná strategie. Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách. (Hendl, 2008, s. 48) Výzkumná část se skládá ze dvou technik sběru dat na počátku je využita kvantitativní výzkumná strategie, kdy technikou sběru dat byl dotazník. Výhodou dotazníku je, že v relativně krátké době zajišťuje sběr velkého množství dat. Má to i svou nevýhodu, neboť nezjišťuje, jací respondenti skutečně jsou, ale jak sami sebe vidí nebo chtějí, aby byli viděni. (Chráska, 2007) Po vyhodnocení dotazníku a zjištění aktuálního stavu psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji, byla provedena kvalitativní výzkumná strategie, kdy technikou sběru dat polostandardizovaným rozhovorem s pracovníky v pečovatelských službách, bylo zjištěno, jakými způsoby si tyto pracovníci udržují duševní zdraví Dotazníkové šetření Výzkumná část tvoří nejprve dotazníkové šetření. Dotazník je nejrozšířenější technikou pro hromadné získávání a následné zpracování informací. Dotazník byl předem připravený, nese název Dotazník psychického vyhoření a jeho autory jsou A. Pines a E. Aroson (1980). Dotazník v první části obsahoval informace, k jakému účelu bude sloužit. Dotazník byl anonymní. Dotazník vytvořený výše zmíněnými autory byl přepsán - vlastní zpracování, viz Příloha 3. 39

40 5.2.2 Polostandardizovaný rozhovor Technika polostandardizovaného rozhovoru byla vybrána jako další doplňující technika pro výzkumné šetření. Pomocí vytvořených otázek bylo zjišťováno povědomí pracovníků o psychohygieně, a jakými způsoby si pracovníci v pečovatelských službách udržují své duševní zdraví. Otázky byly předem připravené, dle průběhu samotných rozhovorů docházelo případně k doptávání respondentů. 5.3 Rizika použitých výzkumných strategií Rizik jak u kvantitativní, tak kvalitativní výzkumné strategie může být několik. Např. u kvantitativní výzkumné strategie (dotazníku) může nastat problém v tom, když respondent špatně pochopí položenou otázku, nepochopí zaznamenávání odpovědí, nesprávně přijde na výsledek dotazníku, dalším rizikem je to, když respondent nějakou odpověď nezaznamená, nevyplní. U kvalitativní výzkumné strategie (rozhovoru) může nastat situace, kdy respondent nepochopí položenou otázku. Dalším rizikem může být i špatně zvolené místo k rozhovoru. Všem těmto rizikům byla snaha předejít pomocí předvýzkumu. V obou případech tedy v př. dotazníku i rozhovorů byl nejprve proveden předvýzkum, kdy bylo na vzorku respondentů (známých) vyzkoušeno, zda v dotazníku je jasné, co jak vyplnit a následně dotazník vyhodnotit, aby každý dotázaný vypočítal tzv. burnout skóre tzn. stupeň syndromu vyhoření. Předvýzkum byl použit také v př. rozhovorů, kdy na mých známých bylo vyzkoušeno, zda není mezi otázkami nějaká nejasná, špatně položená otázka. Rozhovory byly prováděny individuálně, vždy na klidném místě. 5.4 Respondenti V obou případech, tedy jak v případě dotazníku, tak rozhovorů, byli respondenty pracovníci, kteří pracují v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. Jednalo se o pečovatelské služby v Pardubickém kraji výzkumné šetření bylo provedeno v těchto pečovatelských službách: Charitní pečovatelská služba Dolní Újezd, Charitní pečovatelská služba Litomyšl, Charitní pečovatelská služba Polička, Charitní pečovatelská služba Nové Hrady, Pečovatelská služba Svitavy. 40

41 Jak již bylo zmíněno, výzkumným vzorkem byli pracovníci z pečovatelských služeb, jedná se tedy o tyto pracovníky: vedoucí pečovatelských služeb, sociální pracovníci, zástupci vedoucích a největší část výzkumného vzorku tvořili pracovníci v sociálních službách = pečovatelky Respondenti v případě rozhovorů Kvalitativní strategie formou polostandardizovaných rozhovorů obsahuje celkem 12 rozhovorů. V případě rozhovorů byli respondenty také pracovníci pracující v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. Následující tabulka zobrazuje přehled respondentů, se kterými byly provedeny rozhovory: Tabulka č. 1: Respondenti v případě rozhovorů Respondent Funkce Počet let v pečovatelské v pečovatelské službě službě 1 pečovatelka 3 měsíce 2 soc. pracovnice 12 let 3 pečovatelka 1,5 roku 4 pečovatelka 4 roky 5 pečovatelka 5 let 6 pečovatelka 4 měsíce 7 vedoucí 3 roky 8 pečovatelka 14 let 9 sociální pracovnice 3 roky 10 pečovatelka 7 let 11 pečovatelka 3 roky 12 pečovatelka 5 let Na následujícím grafu jsou zobrazeni respondenti rozděleni podle funkce, kterou v pečovatelské službě vykonávají, a další graf zobrazuje, jak dlouho v pečovatelské službě pracují. 41

42 Graf č. 1: Respondenti dle funkce v pečovatelské službě Pro rozhovory bylo vybráno 9 pečovatelek (75%), 2 sociální pracovnice (17 %) a 1 vedoucí (8 %). Graf č. 2: Respondenti dle počtu let v pečovatelské službě Méně jak 1 rok pracují v pečovatelské službě 2 respondenti (17 %), 1 3 roky pracují 4 respondenti (33 %), 4 6 let pracují 3 respondenti (25 %), 7 9 let pracuje v pečovatelské službě 1 respondent (8 %) a více jak 9 let pracují 2 respondenti (17 %). 42

43 5.5 Transformace dílčích kroků výzkumné části Tabulka č. 2: Transformace dílčích kroků výzkumné části Hlavní výzkumný cíl Zjistit aktuální stav psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji, jejich povědomí o psychohygieně a způsoby, jakými si pracovníci udržují své duševní zdraví. Dílčí výzkumné cíle DC 1. Zjistit aktuální stav psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. DC 2. Zjistit povědomí pracovníků v pečovatelských službách o psychohygieně. Dílčí výzkumné cíle 2. řádu DC 2.1 Zjistit, zda již pracovníci slyšeli někdy o psychohygieně a co si případně pod tímto slovem představují. Výzkumná technika Dotazník psychického vyhoření Polostandardizovaný rozhovor Tazatelské otázky TO 1. Jaký je aktuální stav psychického vyhoření tzv. burnout skóre u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji? TO 2. Slyšel/a jste již někdy o psychohygieně? Co si pod tímto slovem představujete? DC 2.2 Zjistit, co si pracovníci v pečovatelských službách myslí, že jejich duševnímu zdraví nejvíce škodí. Polostandardizovaný rozhovor TO 3. Co si myslíte, že Vašemu duševnímu zdraví nejvíce škodí? DC 3. Zjistit způsoby udržování duševního zdraví pracovníků v pečovatelských službách. DC 3.1 Zjistit jakými způsoby se snaží pracovníci v pečovatelských službách své duševní zdraví udržovat a co jim pomáhá se zbavit stresu a únavy. Polostandardizovaný rozhovor TO 4. Jakými způsoby se snažíte své duševní zdraví udržovat, co Vám pomáhá se zbavit stresu a únavy? DC 3.2 Zjistit jaké další možnosti nebo techniky, které napomáhají k udržování duševního zdraví, pracovníci v pečovatelských službách znají. Polostandardizovaný rozhovor TO 5. Znáte ještě nějaké další možnosti nebo techniky, které napomáhají k udržování duševního zdraví, které např. vy nepoužíváte, ale myslíte si, že jsou dobré k navození duševní rovnováhy? 43

44 5.6 Průběh výzkumu a sběr údajů Sběr údajů probíhal ve dvou fázích, nejprve proběhlo v prosinci 2016 a lednu 2017 rozdávání dotazníků. Celkem bylo rozdáno 69 dotazníků, z toho se vrátilo 62, návratnost byla vysoká 89,5 %. Vysoká návratnost může být spojena s tím, že předem respondenti věděli, že dotazník bude zcela anonymní a již hned po vyplnění se sami mohli dozvědět výsledek svého burnout skóre, které jim může posloužit jako zajímavá a důležitá informace. Dotazníky byly rozdávány z velké části i za pomoci vedoucích v pečovatelských službách, které dále rozdávaly dotazníky mezi pracovníky. V další fázi výzkumné části bylo zaměřeno na rozhovory. Rozhovory probíhaly v měsících únor a březen Rozhovor byl vždy předem domluven. Probíhal s pracovníky, kteří pracují v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. Rozhovorů bylo celkem dvanáct, všechny proběhly s pracovnicemi ženami. Rozhovory byly nahrávány do mobilního telefonu. O nahrávání byli respondenti předem informováni. Rozhovory byly později přepsány do počítače. Jeden z přepisů rozhovorů (s respondentem 4) je přiložen v Příloze 4. 44

45 6 Interpretace zjištěných dat Hlavním cílem výzkumné části bylo zjistit aktuální stav psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji, jejich povědomí o psychohygieně a způsoby, jakými si pracovníci udržují své duševní zdraví. Dosažení hlavního cíle bylo rozděleno na jednotlivé tři dílčí výzkumné cíle (DC 1. až DC 3.): DC 1. Zjistit aktuální stav psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. Cílem bylo zjistit aktuální stav psychického vyhoření u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji. Aktuální stav psychického vyhoření tzv. burnout skóre byl zjištěn pomocí dotazníku, jehož autor jsou A. Pines a E. Aroson. Dotazník je doložen v Příloze 3. Celkem 62 respondentů pomocí sedmistupňové škály vyjádřili intenzitu jednotlivých uvedených pocitů a zkušeností. Dle instrukcí uvedených v dotazníku pak vypočítali svůj aktuální stav psychického vyhoření. Autoři A. Pines a E. Aroson zjištěné burnout skóre rozdělují do 4 kategorií od toho, kdy je aktuální stav psychického vyhoření člověka v normě až po kritický stav člověka, kdy je již nutná návštěva odborníka: 1 až 2 v normě, člověk zvládá symptomy syndromu vyhoření, z hlediska psychického zdraví je na tom dobře, 2 až 3 - mírný nález, již 1/3 činností člověka denně je pod vlivem syndromu vyhoření, ale dokáže si ještě pomoci sám, 3 až 4 - vážný nález, více než polovina činností v životě je pod vlivem syndromu vyhoření, člověk ještě nepotřebuje pomoc odborníka, ale je třeba se zamyslet nad svým životním stylem, pocitem smysluplnosti života, apod., 4 a více - kritický nález, nutná pomoc odborníka psycholog či psychoterapeut. 45

46 Dílčí výzkumný cíl DC 1. byl sledován tazatelskou otázkou TO 1. Jaký je aktuální stav psychického vyhoření tzv. burnout skóre u pracovníků v pečovatelských službách v Pardubickém kraji? Aktuální stav psychického vyhoření (tzn. burnout skóre) pracovníků v pečovatelských službách dle dotazníkového šetření, tedy odpověď na TO 1., zobrazuje následující tabulka a graf. Tabulka č. 3: Aktuální stav psychického vyhoření Aktuální stav psychického Absolutní četnost Relativní četnost vyhoření V normě 6 10 % Mírný nález % Vážný nález % Kritický nález 5 8 % Celkem % Graf č. 3: Aktuální stav psychického vyhoření Z 62 respondentů je jejich aktuální stav psychického vyhoření v normě jen u 6 dotázaných pracovníků v pečovatelských službách (10 %), mírný nález psychického 46

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

Syndrom vyhoření Burn-out

Syndrom vyhoření Burn-out Syndrom vyhoření Burn-out Lenka Tenklová 8.11.2016 Obsah prezentace Co je to BOS Příznaky Co nejčastěji vede k BOS Kde se nejčastěji objevuje BOS Vývoj procesu BOS Prevence Jak jej zvládnout Co je to Burn-out

Více

Sebeposuzovací dotazník : stress a syndrom vyhoření včetně vyhodnocení dotazníku

Sebeposuzovací dotazník : stress a syndrom vyhoření včetně vyhodnocení dotazníku Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Sebeposuzovací dotazník : stress a syndrom vyhoření včetně vyhodnocení dotazníku vždy často někdy zřídka nikdy počet bodů 4 3 2 1 0 1. Obtížně se soustřeďuji 4 3

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/ Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017

Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017 Datum Název Kraj 9.1.2017 Jak likvidovat plísně ve vnitřním prostředí člověka Ústecký kraj 20.1.2017 Základy pravidel šetrné sebeobrany v návaznosti na restriktivní opatření v sociálních službách Královéhradecký

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Floating vodoléčebná zdravotní technika

Floating vodoléčebná zdravotní technika Floating vodoléčebná zdravotní technika Rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv Praha a pověření Ministerstva zdravotnictví ČR je floatingová vana díky svým prokazatelným léčebným účinkům zařazena

Více

Psychosociální rizika a jejich řešení Psychosocial risks and their solutions

Psychosociální rizika a jejich řešení Psychosocial risks and their solutions Psychosociální rizika a jejich řešení Psychosocial risks and their solutions Lenka Čermáková Labour office Nový Bor - TUNED Berlin 16th March 2017 Základní informace o České republice: Basic info about

Více

Psychologie Psycholog zdraví ie Stres

Psychologie Psycholog zdraví ie Stres Psychologie zdraví Stres Stres 1. Fyziologie stresu 2. Příznaky stresu a jeho diagnostika 3. Následky stresu Fyziologie stresu Stres je reakcí organismu na zátěž. Selye (1993) pro značení tohoto procesu

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Syndrom vyhoření a jeho prevence Jak hořet, ale nevyhořet

Syndrom vyhoření a jeho prevence Jak hořet, ale nevyhořet Syndrom vyhoření a jeho prevence Jak hořet, ale nevyhořet PhDr. Veronika Vitošková, Ph.D. Hradec Králové, 2018 Osnova příspěvku Okolnosti psychického vyhoření (u koho a kdy k němu může dojít) Definice

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. 26. května 2006

Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. 26. května 2006 Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách květen 2006 PROČ JE POTŘEBA NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb je charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech,

Více

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a

Více

Vzdělání a vzdělávání pracovníků v zařízeních sociálních služeb Mgr. Ivana Štěpánková, OSZSP ČR

Vzdělání a vzdělávání pracovníků v zařízeních sociálních služeb Mgr. Ivana Štěpánková, OSZSP ČR Vzdělání a vzdělávání pracovníků v zařízeních sociálních služeb Mgr. Ivana Štěpánková, OSZSP ČR V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH VYKONÁVAJÍ ODBORNOU ČINNOST a) sociální pracovníci (108/2006 Sb., 505/2006 Sb.) b)

Více

Jak na mozek, aby fungoval. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak na mozek, aby fungoval. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak na mozek, aby fungoval STRES PaedDr. Mgr. Hana Čechová Stres a úzkostné stavy jsou zabijákem našeho mozku. Naučme se jim účinně čelit. 4.5.2017 2 Osnova 1. Stres 2. Druhy stresu 3. Stresory 4. Hranice

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Model sociální služby Centrum denních služeb

Model sociální služby Centrum denních služeb Model sociální služby Centrum denních služeb Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální

Více

Anahata: Jóga srdce... 3 Předmluva důvodů proč se miluji Praxe pro odpuštění Denní afirmace... 17

Anahata: Jóga srdce... 3 Předmluva důvodů proč se miluji Praxe pro odpuštění Denní afirmace... 17 Anahata: Jóga srdce... 3 Předmluva... 4 Úvod... 6 50 důvodů proč se miluji... 11 Praxe pro odpuštění... 14 Denní afirmace... 17 Meditace... 19 3 způsoby, jak udržet srdeční čakru zdravou... 21 Cvičení

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Pavlíčková Lenka,Tůmová Pavlína Kardiologická JIP,FN Plzeň

Pavlíčková Lenka,Tůmová Pavlína Kardiologická JIP,FN Plzeň Pavlíčková Lenka,Tůmová Pavlína Kardiologická JIP,FN Plzeň vlastní zkušenost v současné době aktuální a zajímavé téma Cílem : Porovnat vliv pracovní činnosti na psychiku a životní styl všeobecných sester

Více

DUŠEVNÍ HYGIENA, pracovní list

DUŠEVNÍ HYGIENA, pracovní list DUŠEVNÍ HYGIENA, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. DUŠEVNÍ HYGIENA, pracovní list Umět se udržet v dobré psychické

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života.

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života. Březen 1 Spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop a tedy pro kognitivní funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů. Kvalita nočního spánku

Více

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Standard č. 9 Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Počet zaměstnanců, jejich vzdělání a dovednosti odpovídají potřebám uživatelů a plně umožňují naplňování standardů kvality námi

Více

STRES STRES ZÁTĚŽ, TÍSEŇ, TLAK, ÚZKOST BÝT VYSTAVEN VNĚJŠÍM SILÁM, TLAKŮM NEJBĚŽNĚJŠÍ PŘEDSTAVA: STRES JE SÍLA, KTERÁ ZPŮSOBUJE TĚLESNÉ NEBO PSYCHICKÉ VYČERPÁNÍ A UTRPENÍ STRES PROŽÍVÁ ČLOVĚK, KTERÝ JE

Více

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

KLASICKÁ MASÁŽ. regenerační, relaxační, sportovní. cca 30 min. - záda, šíje 250,-

KLASICKÁ MASÁŽ. regenerační, relaxační, sportovní. cca 30 min. - záda, šíje 250,- KLASICKÁ MASÁŽ regenerační, relaxační, sportovní cca 30 min. - záda, šíje 250,- cca 60 min. - záda, šíje + nohy, ruce nebo hlava (dle přání) 500,- cca 90 min. - záda, šíje, nohy + ruce nebo hlava (dle

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Školní vzdělávací program Sociální péče-pečovatelská činnost

Školní vzdělávací program Sociální péče-pečovatelská činnost Střední zdravotnická škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Školní vzdělávací program Sociální péče-pečovatelská činnost Kód a název oboru: 75-41-M/01 Sociální činnost Motto: Nestačí vědět, vědění

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo INFORMACE PRO ZÁJEMCE Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB, Mikulášské náměstí 482/12, 669 02 Znojmo Centrum denních služeb je zařízení s denním

Více

Školní vzdělávací program Sociální péče-pečovatelská činnost

Školní vzdělávací program Sociální péče-pečovatelská činnost Střední zdravotnická škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Školní vzdělávací program Sociální péče-pečovatelská činnost Kód a název oboru: 75-41-M/01 Sociální činnost Motto: Nestačí vědět, vědění

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č.

Více

Je jednou z nejstarších a nejpřirozenějších léčebných metod, která může. pomoci udržovat vaše zdraví v přirozeném stavu. Díky různým formám doteků

Je jednou z nejstarších a nejpřirozenějších léčebných metod, která může. pomoci udržovat vaše zdraví v přirozeném stavu. Díky různým formám doteků Je jednou z nejstarších a nejpřirozenějších léčebných metod, která může pomoci udržovat vaše zdraví v přirozeném stavu. Díky různým formám doteků dochází ke zlepšení prokrvení masírovaných oblastí. Okysličují

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

pečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: ,

pečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: , Veřejný závazek soubor zveřejněných informací o službě, které se poskytovatel zavazuje plnit více viz. Popis realizace poskytované služby a vnitřní metodiky sociální služby Charitní pečovatelská služba

Více

Zdravotní péče ošetřovatelská péče

Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Komplexní vzdělávací program zaměřený na stres a stresové situace na pracovišti

Komplexní vzdělávací program zaměřený na stres a stresové situace na pracovišti Komplexní vzdělávací program zaměřený na stres a stresové situace na pracovišti 1 Rozdělení vzdělávacího programu Vzhledem ke komplexnosti problematiky stresu na pracovišti považujeme za vhodné rozdělit

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST

Více

SRDEČNĚ-CÉVNÍ SYSTÉM NERVOVÁ SOUSTAVA ENERGETICKÝ METABOLISMUS

SRDEČNĚ-CÉVNÍ SYSTÉM NERVOVÁ SOUSTAVA ENERGETICKÝ METABOLISMUS SRDEČNĚ-CÉVNÍ SYSTÉM NERVOVÁ SOUSTAVA ENERGETICKÝ METABOLISMUS CS Get Up Přípravek s energetizujícím účinkem, stimulující, má vliv na hladinu energetického metabolismu, podporuje normální činnost nervové

Více

Správa v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016

Správa v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016 Správa v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016 Co jsou sociální služby? Sociální služby jsou jedním z nástrojů, systémů pomoci lidem, kteří se ocitli ve složité sociální situaci z důvodu: dlouhodobého

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505 Částka 164/2006 Platnost od 29.11.2006 Účinnost od 01.01.2007

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Zvýšení výkonu Zdravý životní styl Odbourání stresu a napětí Motivační a odměňovací nástroje

Zvýšení výkonu Zdravý životní styl Odbourání stresu a napětí Motivační a odměňovací nástroje Zvýšení výkonu Zdravý životní styl Odbourání stresu a napětí Motivační a odměňovací nástroje CENTRUM CELOSTNÍ SOMATICKÉ PÉČE Vědomá práce s tělem ovlivňuje psychický i fyzický stav člověka, zvyšuje výkonnost

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006 505 Částka 164/2006 Platnost od 29.11.2006 Účinnost od 01.01.2007

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí. ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí. ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 387/2017 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních

Více

Sebepoznání, sebereflexe a duševní hygiena zdravotnického pracovníka - prezentace

Sebepoznání, sebereflexe a duševní hygiena zdravotnického pracovníka - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči 3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných

Více

Pravidelné používání vířivek umožní lidem cítit se a žít lépe

Pravidelné používání vířivek umožní lidem cítit se a žít lépe Benefity a terapeutický efekt léčebného bazénu Bolesti hlavy Stres Nespavost Zažívací potíže Bolesti zad Celulitida Těžké nohy Reflexní zóny Pravidelné používání vířivek umožní lidem cítit se a žít lépe

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Jak předcházet riziku stresu na pracovišti

Jak předcházet riziku stresu na pracovišti Jak předcházet riziku stresu na pracovišti Mgr. Martina Vašířová Assessment Systems Czech STRES Psychický stres chápeme jako mentální, emocionální a fyziologickou odezvu organismu na psychogenní zátěžové

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Příloha A Obsah a rozsah služby

Příloha A Obsah a rozsah služby Příloha A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová skupina Místo poskytování

Více

Chráněné bydlení LONGEVITA

Chráněné bydlení LONGEVITA Chráněné bydlení LONGEVITA Poskytovatel chráněného bydlení LONGEVITA Na Jíkalce č. 5 a č. 7, Plzeň 301 00 Plzeň Křimice, Plzeňská 95/61, 322 00 Popis realizace Chráněné bydlení LONGEVITA Slovník pojmů:

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

DRUHY SPORTOVNÍ MASÁŽE

DRUHY SPORTOVNÍ MASÁŽE DRUHY SPORTOVNÍ MASÁŽE SPORTOVNÍ MASÁŽ Cíl sportovní masáže : příprava na sportovní výkon pomoc při rozcvičování specifická pomoc při strečinku podpora zotavovacích procesů po zátěži navození pocitu pohody

Více

Příloha 1A Obsah a rozsah služby

Příloha 1A Obsah a rozsah služby Příloha A Pověření Příloha 1A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová

Více

Syndrom vyhoření (BURN-OUT) Lucie Cvejnová Hradec Králové 7 PN

Syndrom vyhoření (BURN-OUT) Lucie Cvejnová Hradec Králové 7 PN Syndrom vyhoření (BURN-OUT) Lucie Cvejnová Hradec Králové 7 PN 1 Syndrom vyhoření obecně Projevy Faktory vzniku Specifická zátěž Jak se chránit proti SV? Protistresové faktory Orientační test na našem

Více

SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB

SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více