ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH"

Transkript

1 ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH 06/2011

2 1. OBSAH 1. OBSAH PODKLADY ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE SEZNAM ZKRATEK PŘEDMĚT PLNĚNÍ CÍLE STUDIE NADNÁRODNÍ PROJEKTY A SPOLUPRÁCE Label CEframe VYUŽITELNOST ŘEK NA ÚZEMÍ ČR K PLAVBĚ VODNÍ CESTY DOPRAVNĚ VÝZNAMNÉ VYUŽÍVANÉ JSOU: DOPRAVNĚ VÝZNAMNÉ VYUŽITELNÉ VODNÍ CESTY DLE ZÁKONA 114/1995 SB. JSOU: ŘEKA VLTAVA Projekt Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou Projekt Město a voda PLAVBA NA VLTAVĚ HISTORIE A SOUČASNOST REKREAČNÍ PLAVBA A HISTORIE VLTAVSKÉ VODNÍ CESTY OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVA PŘÍVOZY LEGISLATIVA ZÁKON Č. 254/2001 SB. O VODÁCH A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (VODNÍ ZÁKON) ZÁKON Č. 114/1995 SB. O VNITROZEMSKÉ PLAVBĚ VYHLÁŠKA Č. 344/1991 SB., KTEROU SE VYDÁVÁ ŘÁD PLAVEBNÍ BEZPEČNOSTI NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY VYHLÁŠKA Č. 222/1995 SB. O VODNÍCH CESTÁCH, PLAVEBNÍM PROVOZU V PŘÍSTAVECH, SPOLEČNÉ HAVÁRII A DOPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ZE DNE 13. ČERVENCE 2005 Č. 882 K DOPRAVNÍ POLITICE ČESKÉ REPUBLIKY PRO LÉTA ZÁKON Č. 104/2000 SB. O STÁTNÍM FONDU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A O ZMĚNĚ ZÁKONA Č. 171/1991 SB., O PŮSOBNOSTI ORGÁNŮ ČESKÉ REPUBLIKY VE VĚCECH PŘEVODŮ MAJETKU STÁTU NA JINÉ OSOBY A O FONDU NÁRODNÍHO MAJETKU ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ NÁVRH POPIS ÚZEMÍ ČLENĚNÍ STUDIE Textová část Rešerše Přehledná mapa Katalogové listy Mapové listy KATEGORIE PŘISTÁVACÍCH MÍST Kotviště Vývaziště Přístaviště Sportovní přístav Servisní centrum - velké Servisní centrum - malé Nákladní přístav SEZNAM NAVRŽENÝCH LOKALIT DLE KATEGORIE PŘISTÁVACÍHO MÍSTA Kotviště... 39

3 Vývaziště Přístaviště Sportovní přístavy Nákladní přístavy Servisní centra SEZNAM NAVRŽENÝCH LOKALIT DLE KILOMETRÁŽE ZÁVĚR SEZNAM PŘÍLOH... 47

4 2. Podklady 1. Územní studie Orlicko, A + U DESIGN spol. s r.o., 03/ Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou České Budějovice, A + U DESIGN spol. s r.o., 03/ Vyhledávací studie infrastruktury rekreační plavby na řece Labi na území Středočeského kraje, Hydroprojekt CZ a.s., 08/ Zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) 5. Zákon 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě 6. Vyhláška 344/1991 Sb. Federálního ministerstva dopravy, kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České Federativní Republiky 7. Zákon 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů 8. Vyhláška 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí 9. Vyhláška 666/2004 Sb., kterou se mění vyhláška 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb. 10. Usnesení vlády České republiky ze dne 13. července 2005 č. 882 k dopravní politice České republiky pro léta Internetové stránky 12. Internetové stránky 13. internetové stránky 14. Internetové stránky 15. Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oţivení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů; CityPlan spol. s r.o.; 11/2004 4

5 3. Úvod 3.1. Základní údaje Název akce: Odvětví stavby: Kraj: Objednatel: Projektant: Analýza příleţitostí a rizik splavnění Vltavy v Jiţních Čechách vodní hospodářství Jihočeský Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. (zkráceně VRV a.s.) Nábřeţní 4, Praha seznam zkratek LABEL CEframe ŘVC ČR SPS OOV MŢP EU ELLA ILUP ÚPD SFDI Projekt Adaptace na povodňové riziko v povodí Labe (zkratka ze slov Labe Elbe) Central European Flood Risk Assement - Koncepce harmonizace protipovodňové ochrany v přeshraničních povodích Ředitelství vodních cest České republiky - organizační sloţka státu zřízená Ministerstvem dopravy Státní plavební správa - správní úřad, který vykonává státní správu a státní dozor při provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách Odbor ochrany vod Ministerstva ţivotního prostředí Evropská unie projekt Preventivní opatření ochrany před povodněmi prostřednictvím nadnárodního územního plánování (zkratka ze slov Elbe Labe) Integrated Land Use Planning - projekt financovaný v rámci programu INTERREG IIIB CADSES územně plánovací dokumentace Státní fond dopravní infrastruktury 5

6 OP AZZÚ PB LB Operační program aktivní zóna záplavového území pravý břeh levý břeh 3.3. Předmět plnění 1. Vypracování dokumentace studie Analýza příleţitostí a rizik splavnění Vltavy v Jiţních Čechách realizované v rámci nadnárodního projektu LABEL o rozsahu: a. cca 50 stran textu formátu A4 zaměřené na území řešená jiţ zpracovanými územními studiemi Orlicko a Vltavy v úseku Týn nad Vltavou České Budějovice podél toku Vltavy, b. přehledné mapy celého řešeného území v měřítku 1:50 000, c. katalogové listy formátu A4 jednotlivých řešení se SWOT analýzou daného záměru d. mapové listy v měřítku 1: formátu A3 jednotlivých řešení e. rešerše v rozsahu 6 10 stran textu v českém jazyce f. rešerše v rozsahu 6 10 stran textu v anglickém jazyce 2. Dokumentace bude odevzdána ve 3 vyhotoveních. 3. Zhotovitel je povinen vyuţít jako vstupy uvedené území studie Orlicko a Vltavy v úseku Týn nad Vltavou České Budějovice. Zhotovitel je povinen dodrţet grafické symboly, strukturu členění díla a rámcovou formální podobu se vzorovou zakázkou VYHLEDÁVACÍ STUDIE INFRASTRUKTURY REKREAČNÍ PLAVBY NA ŘECE LABI NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE. 4. Textové části předmětu plnění budou předány rovněţ v elektronické podobě ve formátu DOC / DOCX pro program Microsoft WORD ve verzi 2007 / 2010, grafické části budou předány jako podkladové vrstvy ve formátu SHP / MDB (SHAPEFILE / osobní GEODATABÁZE) pro program ArcMAP pro verzi 9.3 nebo 10 společnosti ESRI a dále ve formě mapových dokumentů ve formátu MXD. Při pouţití jiného softwaru pro tvorbu dokumentů budou texty či grafické části do uvedených formátů konvertovány zhotovitelem. Rozsah řešeného území bude vţdy cca 1 km od osy vodních toků Vltava a Otava (v krátkém úseku od Neznašova i Luţnice) v rozsahu zpracovaných a předaných územních studií. 6

7 3.4. Cíle studie Cílem studie je zmapování vhodných lokalit přistávacích míst pro rekreační plavbu na řece Vltavě, Otavě a Luţnici na území jihočeského kraje. Studie bude slouţit jako jeden z územně plánovacích podkladů při pořizování územně plánovacích dokumentací. Zprovoznění vltavské vodní cesty je pro Jihočeský kraj jednou z priorit pro rozvoj turistiky v daném regionu. Cílem je podpora cestovního ruchu a zvýšení turistické přitaţlivosti vltavské vodní cesty. Rozsah předmětného území je vymezen studiemi Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou České Budějovice a Územní studie Orlicko. V případě řeky Vltavy se jedná o úsek od rekreačního střediska Radava u obce Chrást aţ po České Budějovice. Řeka Otava je vymezena od ústí do Vltavy po město Písek a Luţnice od ústí do Vltavy přibliţně po obec Vesce u Kolodějí nad Luţnicí. Struktura členění studie, rámcová formální podoba a grafické symboly budou převzaty ze studie Vyhledávací studie infrastruktury rekreační plavby na řece Labi na území Středočeského kraje zpracované firmou HYDROPROJEKT CZ, a.s. v roce Hlavním výstupem studie budou katalogové a mapové listy, které budou zpracovány pro kaţdé přistávací místo. Katalogové listy budou zpracovány na formátu A4 se základními charakteristikami přistávacího místa. Na mapových listech (formát A3) bude grafické znázornění přistávacích míst včetně navazující infrastruktury na podkladě ZABAGEDu Nadnárodní projekty a spolupráce Evropská územní spolupráce je třetím cílem politiky soudrţnosti Evropské unie v letech Jejím smyslem je posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ. V České republice pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti operačních programů. Operační program Nadnárodní spolupráce spadající pod cíl Evropská územní spolupráce je rozdělen do několika zón, Česká republika patří do zóny Střední Evropa. Program je zaměřen na výměnu a přenos zkušeností především v oblastech inovací, dopravní dostupnosti, ţivotního prostředí a zvyšování atraktivity měst a regionů. OOV MŢP zajišťuje mezinárodní spolupráci v ochraně vod a je zodpovědný za implementaci směrnic v oblasti vod (Rámcové směrnice 2000/60/ES, povodňové směrnice 2007/60/ES a dalších). Vzhledem k finanční náročnosti prací spojených s úspěšnou implementací evropských směrnic OOV MŢP vyuţil nabízených finančních moţností EU a navázal tak na dosavadní spolupráci se sousedními zeměmi, která proběhla v rámci projektů ELLA a ILUP spolufinancovaných Evropskou unií v 7

8 programech evropské územní spolupráce INTERREG III B CADSES v letech V programovacím období Operačního programu Nadnárodní spolupráce Central Europe se Ministerstvo ţivotního prostředí stalo projektovým partnerem v následujících mezinárodních projektech zaměřených na povodňovou problematiku: - v projektu LABEL - v projektu CEframe Hlavním cílem obou projektů je podpora úspěšné implementace povodňové směrnice a harmonizace přístupů ochrany a prevence před povodněmi v rámci mezinárodních povodí Labe a Dunaje (v ČR se jedná o všechna povodí s výjimkou povodí Odry) Label Projekt LABEL byl schválen v rámci 1. výzvy OP Nadnárodní spolupráce Central Europe. Podpora projektu byla schválena v maximální výši 85%. Práce jsou rozvrţeny na období září 2008 únor 2012 (42 měsíců). Na projektu se podílejí partneři z Německa, České republiky, Rakouska a Maďarska. Hlavním partnerem je Saské státní ministerstvo vnitra. Za ČR se jako partneři projektu kromě MŢP účastní kraj Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Pardubický, Královehradecký, Liberecký, Jihočeský a dále státní podniky Povodí Labe a Povodí Vltavy. Projekt LABEL navazuje tématicky i skladbou partnerů na projekt ELLA (INTERREG IIIB CADSES). Jednotlivé aktivity pracovních balíčků jsou z větší části zaměřeny na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik nebo se směrnicí úzce souvisí. MŢP se aktivně podílí na společných cílech projektu, kterými jsou: společná strategie pro harmonizaci managementu povodňového rizika, tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik na společném základě, testování a harmonizace metod (i v povodí Dunaje a Tiszy), strategie sníţení povodňových rizik v dříve opomíjených oblastech tj. v turismu a lodní dopravě CEframe Na projektu CEframe se podílejí partneři z Rakouska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Hlavním partnerem je Dolnorakouská zemská vláda. Během tří let by měli být provedené práce v hodnotě 3,5 milionů eur, z toho 0,5 milionu eur je navrhováno k realizaci na české straně hraničního povodí řeky Moravy a Dyje. V březnu 2009 v rámci 2. výzvy pro projekty z OP Central Europe byl projekt přihlášen ke spolufinancování z Evropské unie, které se pro ČR můţe pohybovat v maximální výši 85% nákladů. 8

9 Náplň projektu se zabývá sjednocováním přístupů povodňové ochrany a prevence na mezinárodním povodí Dunaje mezi státy Rakousko, Česko, Slovensko a Maďarsko. Jednotlivé aktivity pracovních balíčků z většiny implementují Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik nebo se směrnicí úzce souvisejí. V březnu 2010 byl projekt schválen a byla podepsána smlouva o dotaci. Projekt byl formálně zahájen v dubnu 2010 a v následujících 36 měsících budou realizovány práce na následujících tématech: Evidence aktuálního stavu úprav vodních toků a protipovodňových opatření, Aktualizace záplavových území vč. vyhodnocení scénářů povodňových nebezpečí Evidence potenciálních povodňových škod Stanovení povodňových rizik Posouzení moţných variant řešení a návrh plánů pro zvládání povodňových rizik 9

10 4. Využitelnost řek na území ČR k plavbě Na území České republiky se nacházejí 3 splavné úseky řek. Jedná se o řeku Labe, Vltavu a Baťův kanál. Dle zákona 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě dělíme vodní cesty na sledované vodní cesty a ostatní vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis. Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křiţují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichţ seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich vyuţívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty vyuţívané a vodní cesty vyuţitelné Vodní cesty dopravně významné využívané jsou: a) vodní tok Labe 1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč), 2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Ţernoseky plavebními znaky, b) vodní tok Vltavy 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun, c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec Dopravně významné využitelné vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb. jsou: 1. vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč), 2. vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy, 10

11 3. vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem, 4. vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny, 5. vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín, 6. vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe Řeka Vltava Hornovltavská vodní cesta je podle zákona č.114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě zařazena mezi vyuţívané dopravně významné vodní cesty s parametry I. třídy dle mezinárodní klasifikace vodních cest. Řeka Vltava je v současné době splavná od ústí do Labe aţ po Týn nad Vltavou. Tento úsek je přerušen Slapskou a Orlickou přehradou, kde je potřeba dobudovat plavební zařízení. Aktuální snahou je obnovení splavnosti řeky Vltavy aţ do Českých Budějovic. Toho bude dosaţeno projektem, na kterém v současné době pracuje ŘVC ČR - Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou, jehoţ cílem je splavnění Vltavy právě v úseku mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi pro rekreační plavbu. Na tento projekt ŘVC ČR by měl navazovat projekt Statutárního města České Budějovice projekt Město a voda, který by měl umoţnit rekreační plavbu dále do města České Budějovice. Po dokončení těchto projektů a plavebních zařízení na Orlíku a Slapech by se měla jihočeská Vltava napojit díky Labi na celou síť evropských vodních cest Projekt Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou V současné době ŘVC ČR pracuje na splavnění úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou pro rekreační plavbu. Název projektu je Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou. Projekt je rozdělen do 3 investičních záměrů: 1. Úsek České Budějovice - Hluboká nad Vltavou o délce 8,9 km Předmětný úsek začíná pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích, kde navazuje na záměry projektu Město a voda připravovaného Městem České Budějovice. Ukončen je nad jezem Hluboká nad Vltavou. Záměr se skládá ze souboru na sebe navazujících staveb: Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrţi jezu Hluboká nad Vltavou (dokončeno v roce 2009) 11

12 Koncové přístaviště Lannova loděnice (dokončeno v roce 2010) Modernizace jezu České Vrbné (dokončeno v roce 2009) Plavební komora České Vrbné (dokončeno 06/2011) Ochranný přístav České Vrbné (dokončeno 06/2011) Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrţi jezu České Vrbné včetně obratiště (dokončeno v roce 2009) 2. Úsek Hluboká nad Vltavou - Vodní dílo Hněvkovice o délce 18,2 km Předmětný úsek začíná nad jezem Hluboká nad Vltavou. Ukončen je ve zdrţi Vodního díla Hněvkovice. Záměr se skládá ze dvou na sebe navazujících staveb: Plavební komora u jezu Hluboká nad Vltavou Zajištění plavebních hloubek ve zdrţi Vodního díla Hněvkovice 3. Úsek Vodní dílo Hněvkovice - Týn nad Vltavou o délce 5,6 km Předmětný úsek začíná Vodním dílem Hněvkovice a končí u silničního mostu v Týně nad Vltavou. Záměr se skládá ze souboru na sebe navazujících staveb: Vystrojení plavební komory Vodního díla Hněvkovice se spádem 15 m včetně stavebních úprav Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrţi jezu Hněvkovice prohrábkou dna v délce 400 m Modernizace jezu Hněvkovice a vybudování plavební komory u tohoto jezu se spádem 2 m Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrţi vodního díla Kořensko prohrábkou dna v délce 3,5 km Dle aktuálních informací je stav projektu následující: 1. Úsek České Budějovice - Hluboká nad Vltavou je dokončen a v červnu 2011 se plánuje zahájení plavební sezóny 2. Úsek Hluboká nad Vltavou - Vodní dílo Hněvkovice je v realizaci a dokončení se předpokládá ke konci roku Úsek Vodní dílo Hněvkovice - Týn nad Vltavou. Zahájení prací na tomto úseku se předpokládá v roce Předpoklad dokončení je přelom roku 2012 a V současnosti je v tomto úseku je dokončeno vystrojení horní rejdy jezu Hněvkovice (komora zatím nebude uvedena do provozu) Projekt Město a voda Tento rozvojový projekt statutárního města České Budějovice má navázat na projekt ŘVC ČR (viz výše). Jeho cílem je splavnění řeky Vltavy a Malše dále do města Českých Budějovic pro rekreační plavbu. Tím dojde k oţivení těchto řek a ke zvýšení zájmu turistů o město. Projekt Město a voda by se měl skládat z několika dílčích projektů. Těmi jsou: 12

13 Městské molo Slepé rameno, Pohyblivý jez u Předního mlýna, Sklápěcí most u Předního mlýna, Lannův plavební kanál Sokolský ostrov, Plavební komora u Jiráskova jezu, Vodácký přístav Valcha, Úprava Trilčova jezu pro vodáky, Půjčovna loděk Malý jez, Půjčovna loděk Sokolský ostrov, Pobytová louka pod Novým mostem, Vývaziště Nový most. V současnosti je získáno územní rozhodnutí pro všechny projekty kromě projektu Úprava Lannova kanálu a Plavební komora u Jiráskova jezu. Stavební povolení se nepodařilo získat na projekt Vodácký přístav Valcha. S realizací některého z uvedených projektů se v blízké době počítat nedá, protoţe ani na jeden projekt se zatím nepodařilo získat dotaci. 13

14 5. Plavba na Vltavě historie a současnost 5.1. Rekreační plavba a historie vltavské vodní cesty Splavněním Vltavy v úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou se dokončí vývoj plavby na Vltavě, která je zde provozována od nepaměti. Jezy s propustmi pro vory zde vznikaly jiţ od 14. století. Splavná Vltava v tuto chvíli končí v Týně nad Vltavou a je přerušena Slapskou a Orlickou přehradou. Na zbývající trase do Českých Budějovic v délce 33 km jsou vybudovány jezy, je však nutné dobudovat plavební zařízení. Vodní doprava po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy má svou obrovskou tradici. Jiţ v roce 1894 vznikl první ucelený projekt na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka, který byl vypracován firmou Lanna Vering. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku. Na jeho základě bylo realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy roku Na základě zákona č. 50 z roku 1931 byly vybudovány stupně ve Vraném ( ) a Štěchovicích ( ), které byly vybudovány ještě zejména k plavebním účelům. Dalším stupněm vltavské kaskády se stalo vodní dílo Slapy, které bylo uvedeno do provozu v roce Rok poté byla zahájena výstavba vodního díla Orlík. Stavba byla dokončena v roce1966. Posledními vybudovanými vodními díly byly přehradní nádrţe Hněvkovice a Kořensko dokončené v roce Dnešní legislativní stav navazuje na usnesení vlády č. 680 z roku 1963, na základě kterého je Vltava splavnou aţ do Českých Budějovic pro lodě o výtlaku t (I. třída mezinárodní klasifikace). Řeka Vltava v řešeném území včetně vodních nádrţí (Orlík, Kořensko, Hněvkovice) je dle 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyuţívanou vodní cestou, jeţ je vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí zařazena do I. třídy, na které se mohou pohybovat prakticky všechny lodi, které splňují ustanovení Řádu plavební bezpečnosti a vyhlášky ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Parametry vodní cesty jsou následující: nejmenší rozměry plavebních komor: délka 45,0 m, šířka 6,0 m, hloubka 3,0 m plavidla: délka 38,5 m, šířka 5,05 m, ponor v I. etapě 1,3 m a v budoucnu 2,2 m plavební hloubka: v I. etapě 1,6 m a v budoucnu 2,7 m 14

15 výhledové parametry podjezdné výšky mostů jsou 5,25 m V rámci širších vztahů je potřeba na Vltavské vodní cestě mimo řešené území provést ještě další úpravy. Na ř. km 91,6 se nachází vodní dílo Slapy, kde je nutné dokončit plavební komoru. Bude se jednat o svislé lodní zdvihadlo, které vyuţije původní obtokový tunel a v horní vodě jiţ vybudovanou stavební část plavební komory. Po Slapech následuje na ř. km 134,7 vodní dílo Kamýk. Zde jiţ existuje plavební komora, avšak s nedostatečnými parametry. V tomto místě se tedy bude jednat o prodlouţení plavební komory na poţadovaných normových 45 m. Náklady nebudou příliš vysoké, protoţe i v upravené komoře bude vyuţito původních vrat a dalších mechanismů. Navíc můţe být vodní cesta úspěšně provozována i s neprodlouţenou komorou. Na ř. km 144,6 je vodní dílo Orlík. Na této hrázi je dnes dokončena stavební část šikmého lodního zdvihadla pro lodě do 300 tun, které bude pod úhlem 22 stupňů překonávat vzdálenost 190 m. Určité investice si vyţádá i oprava stavební části poškozené povodněmi Vedle tohoto šikmého zdvihadla je v současné době lodní zdvihadlo pro sportovní plavidla do výtlaku 3,5 t a šířky 2,6 m, kde jsou lodě přepravovány na plošinovém vozíku taţeném elektrickým navijákem po kolejové dráze Osobní lodní doprava Je nutné také zmínit osobní lodní dopravu na Kořensku a Orlické přehradě. V současné době je doprava provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z největších dopravních handicapů celého území - nedostatečnou průchodnost řeky Vltavy v příčném směru (z jednoho břehu na druhý). Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním kolem. Na vodní nádrţi Hněvkovice je v současné době provozována soukromá veřejná lodní doprava; jedná se pouze o okruţní vyhlídkové plavby s jedním nástupním místem Hluboká nad Vltavou. Stanoviště lodí je na pravém břehu v Zámostí v blízkosti mostu přes Vltavu. Na vodní nádrţi Orlík je provozována soukromá veřejná lodní doprava na základě výjimky z vyhlášky č. 82/1976 Sb. Jedná se především o osobní lodní dopravu, kterou velkými motorovými loděmi ( maďarkami ) provozuje firma Quarter spol. s r.o. Charakter dopravy je pravidelný, lodi plují na základě pevného jízdního řádu. Hustota spojů v jízdním řádu se mění v průběhu sezóny. Kromě pravidelné dopravy loď vypluje na okruţní plavbu i v případě zájmu o vyjíţďku. Rovněţ tak je Quarter schopen podílet se i na náhradních dopravních opatřeních, je-li nutno nahradit pozemní osobní dopravu lodní dopravou. Stanoviště lodí je na levém břehu v blízkosti hráze a na Orlíku. Zimoviště a hlavní základna firmy se nachází v Podolsku, na pravém břehu těsně pod mostem. Quarter spol. s r.o. má teď na Orlíku 7 lodí, do budoucna reálně počítá celkem s 8 plavidly. Quarter provozuje poměrně značný 15

16 počet zastávek, jejichţ umístění je dáno turistickou a dopravní atraktivitou lokality. Pokud se některá ze zastávek prokáţe jako dlouhodobě ztrátová, je po čase na novou sezónu zrušena a nahrazena jinou. Zásadní význam by měla mít osobní lodní doprava. Ta bude provozována za podmínek daných zákonem č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě a prováděcími vyhláškami. Je ţádoucí, aby co největší podíl přitom měly linkové plavby provozované dle pravidelných (a řádně zveřejněných) jízdních řádů s cílem optimalizovat nabídku dopravních prostředků hromadné dopravy osob a to zejména pro účely rekreačního (turistického, cykloturistického) vyuţití potenciálu řešeného území a to dopravním prostředkem navýsost ekologickým, přitom po dopravní cestě, jejíţ kapacita je téměř neomezená. Je doporučeno zapojení pravidelné linkové plavby do integrovaného systému hromadné dopravy osob. Tab. 1. stávající přístaviště pro osobní lodě (zastávky) Lokalita Říční km Radava - tábořiště 155,6 Velký Vír - tábořiště 156,8 Orlík - zámek 159,4 Zvíkov - hrad 172,4 Červená - kostel 180,5 Červená n. Vl. 184,3 Podolsko - most 186,0 Olešná 188,3 Hladná 199,5 Nový Dvůr (Luţnice) 0,7 Týn nad Vltavou 208, Přívozy V řešeném území je nedostatečná příčná průchodnost přes řeku Vltavu i Otavu, a to jak pro automobilovou dopravu, tak i pro cykloturisty a pěší turisty. Na řece Vltavě mezi Radavou a Českými Budějovicemi je v současné době pouze 9 silničních mostů. Například vzdálenost mezi mosty v Týně nad Vltavou a Podolsku činí vzdušnou čarou téměř 19 km. Na řece Otavě je problém obdobný. V úseku mezi Pískem a ústím do Vltavy je jediný silniční most (u Zvíkovského Podhradí, vzdušnou čarou 13 km). Vzhledem k tomu, ţe s výstavbou mostů v řešeném území nelze v blízké době počítat bylo by vhodné zřídit vhodnou náhradu, čímţ by přívozy jistě byly. V řešeném území jiţ v minulosti (před výstavbou orlické přehrady) přívozy existovaly. Některé z nich byly v provozu ještě po dokončení orlické přehrady (Staré Sedlo, Jistec, nejdéle přes Otavu na Zvíkově), bohuţel ţádný z nich se nedochoval do dnes. Přívozy by se měly stát nedílnou součástí vodní dopravy. Renesanci přívozů na Vltavě v současné době zaţívá (a budiţ řečeno, ţe s velkým úspěchem) Praha; je oceňován přínos přívozů pro cykloturisty, ale i pro ostatní uţivatele (včetně 16

17 kaţdodenních cest), příčinou úspěšného přijetí je jistě i rozumná tarifní politika (zapojení přívozů do integrovaného dopravního systému praţské aglomerace). Seznam vhodných míst pro (znovu)zřízení přívozů je následující: Tab. 2. seznam vhodných míst pro zřízení přívozů Lokalita Říční km Délka Orlík nad Vltavou Chrást 158,0 910 m Staré Sedlo Kostelecká zátoka 162, m Zvíkov (Vltava) 172,5 440 m Červená II. 180,3 181,1 820 m Červená nad Vltavou 181,1 183, m Podolsko 186,0 186,7 670 m Jehnědno 195,0 360 m Hladná 199,5 199,8 390 m Pašovice 202, m Jaroslavice - Jeznice 217,3 218,2 620 m Buzkov - Pardovice 217,8 200 m Purkarec 220,7 160 m Zvíkov (Otava) 0,5 450 m Jistec (Otava) 14,3 160 m Nový Dvůr (Luţnice) 0,7 70 m 17

18 6. Legislativa Problematika vodní dopravy je legislativně řešena v několika zákonech, vyhláškách a usneseních vlády. Mezi základní právní předpisy týkající se (mimo jiné) vodní dopravy patří především: 6.1. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné vyuţívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro sniţování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je téţ přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k vyuţívání povrchových a podzemních vod, jakoţ i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiţ výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udrţitelného uţívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské sluţby, včetně nákladů na související ochranu ţivotního prostředí a nákladů na vyuţívané zdroje, v souladu se zásadou, ţe znečišťovatel platí Zákon č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství a upravuje: podmínky provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách a působnost a pravomoc ministerstev a jiných ústředních správních úřadů v oblasti plavby. Zákon dále definuje dělení vodních cest na vodní cesty sledované a ostatní vodní cesty. Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich vyuţívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty vyuţívané a vodní cesty vyuţitelné. Výčet vyuţívaných a vyuţitelných dopravně významných cest je uveden v kapitole 3. Vyuţitelnost řek na území ČR k plavbě. V zákoně jsou dále vymezeny pojmy, jako: Přístavy, Plavidla, Provoz na vodní cestě, Provozování vodní dopravy, Výkon státní správy v plavbě a další. 18

19 6.3. Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky Řád plavební bezpečnosti, který je součástí vyhlášky slouţí k zajištění bezpečnosti a plynulosti vnitrozemské plavby a k zachování pořádku na vnitrozemských vodních cestách. Řád stanoví pravidla plavebního provozu na vnitrozemských vodních cestách. Vztahuje se na všechna plavidla bez rozdílu místa evidence, jejich provozovatele a na všechny účastníky plavebního provozu. Řád vymezuje: obecná ustanovení týkající se plavby, poznávací znaky plavidel, ponorové stupnice na plavidlech a cejchování plavidel optickou signalizaci plavidel zvukové signály plavidel a radiofonické spojení signální znaky a znakování vodní cesty pravidla plavby pravidla pro stání zvláštní ustanovení pro plavidla ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů doplňující předpisy pro vodní cesty České republiky 6.4. Vyhláška č. 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí Vyhláška stanovuje: zařazení vodních cest do tříd podle klasifikace vnitrozemských vodních cest rozměry vodních cest dopravně významných (rozměry plavebních drah a plavebních komor) plavebně provozní podmínky vodních cest podmínky plavebního provozu v přístavech seznam veřejných přístavů společnou havárii podmínky přepravy nebezpečných věcí S touto vyhláškou souvisí Vyhláška č. 666/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb. Tato vyhláška, doplňuje některá ustanovení Vyhlášky č. 222/1995 Sb Usnesení vlády České republiky ze dne 13. července 2005 č. 882 k Dopravní politice České republiky pro léta Dopravní politika České republiky (dále jen "Dopravní politika") pro období následující po vstupu země do Evropské unie do roku 2013 sleduje horizont 19

20 programovacího období Evropské unie a vychází z analýzy a hodnocení Dopravní politiky České republiky z roku Dokument Dopravní politika pro léta je základním koncepčním dokumentem, který stanovuje hlavní směry vývoje sektoru dopravy ve střednědobém horizontu. Jednotlivá opatření definovaná tímto dokumentem jsou rozpracována v návazných strategických dokumentech, kterými jsou Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury a Strategie podpory dopravní obsluhy území. Hlavními prioritami Dopravní politiky jsou: Dosaţení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Zajištění financování v dopravním sektoru Zvýšení bezpečnosti dopravy Podpora rozvoje dopravy v regionech Jedním z hlavních cílů Dopravní politiky je zajištění kvalitní dopravní infrastruktury. Mezi tyto cíle patří i opatření pro rozvoj vodních cest. Těmi jsou především: řešit problémy splavnosti na dopravně vyuţívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichţ rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu, připravit projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách (dle zákona č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě), dovybavit vodní cesty a přístavy prvky protipovodňové ochrany, zajistit bezpečné tankování pohonných hmot a ukládání odpadů v přístavech, podpořit dovybavení přístavů a přístavišť veřejnými funkcemi (bezbariérový přístup, přístup k plavidlům apod.), při realizaci projektů rozvoje vodních cest minimalizovat dopady na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí Zákon č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů SFDI je právnická osoba podřízená Ministerstvu dopravy. Účelem fondu je pouţívat svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údrţby a modernizace silnic a dálnic, ţelezničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest v daném rozsahu. Do tohoto rozsahu spadá mimo jiné i financování oblasti vodních cest v tomto rozsahu: financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest, 20

21 poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy dopravně významných vodních cest 21

22 7. Návrh Návrh jednotlivých přistávacích míst byl primárně vytvořen na základě zpracovaných územních studií Orlicko a Vltava. Tyto vychází ze zpracovaných ÚPD obcí a dalších významných rozvojových projektů, záměrů a oborových materiálů. Těmi jsou především Vyuţití vodní plochy a břehových pozemků VN Hněvkovice (Hydroprojekt CZ, a.s. 2001), územně plánovací podklad Technicko plánovací podklad vyuţití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt CZ a.s. 2006) a Stručný přehled lokalit k vybudování veřejné sítě přístavišť rekreační plavby na Vltavě (ŘVC 2009). Návrh byl dále konzultován se zástupci příslušných stavebních úřadů a úřadů pro územní plánování, se kterými byla řešena především problematika části Právní aspekty v katalogových listech. Vhodnost a umístění jednotlivých přistávacích míst byl projednán se zástupci Povodí Vltavy, státní podnik, Ředitelství vodních cest ČR a Státní plavební správy (viz. prezenční listina a zápis z 5. kontrolního dne ). Na jednání byla představena základní koncepce zpracovávané studie včetně pouţité terminologie pro přistávací místa. Dále byly představeny všechny navrhované lokality, k nimţ zástupci jednotlivých organizací sdělili své připomínky. Na základě těchto připomínek byla následně studie upravena. Vznesené připomínky byly převáţně následujícího charakteru: Úplné zrušení přistávacího místa Doplnění nového přistávacího místa Posun přistávacího místa do vhodnější lokality Změna kategorie přistávacího místa Na jednání byly získány a doplněny informace o aktuálním stavu v navrhovaných lokalitách (především z hlediska plavebního provozu) a to dle Plavební mapy ČR a na základě znalostí řešeného území. Sděleny byly také informace o plánovaných záměrech, vztahujících se k této studii. Z původně navrhovaných 95 lokalit bylo po zapracování připomínek do studie navrţeno 82 přistávacích míst. Úplně zrušeno bylo 14 lokalit, 3 lokality byly navrţeny nově a ve dvou případech byly 2 lokality sloučeny do jednoho přistávacího místa. Na jednání bylo dále ze strany Povodí Vltavy, státní podnik přislíbeno vytipování vhodných lokalit pro spouštění (vyzvedávání) lodí na vodní hladinu. Tyto lokality byly do studie zapracovány (Mapové listy). Jedná se celkem o 11 lokalit. Návrh vhodného umístění a kategorie přistávacího místa je ovlivněno několika faktory. Jedná se především o: vhodnost lokality z hlediska bezpečnosti plavebního provozu a správy vodního toku navrhované přistávací místo nesmí ohrozit bezpečnost a 22

23 plynulost plavebního provozu a nesmí být v rozporu se zájmy správce vodního toku technické možnosti zřízení přistávacího místa (realizovatelnost) přístupové cesty (komunikace), dostatečné plavební hloubky (nebo předpoklad jejich zajištění), dostatečné šířkové parametry vodní cesty apod. atraktivita lokality (předpoklad vyuţitelnosti navrhovaného přistávacího místa) faktor hodnotící předpokládanou (nebo stávající) atraktivitu dané lokality z hlediska cykloturistiky, pěší turistiky, zajímavostí v okolí, sportovního vyţití, rekreace, obydlenosti, apod. doporučované vzdálenosti (rozmístění na toku) vzdálenost přistávacích míst jednotlivých kategorií by neměla překročit vzdálenost optimální. soulad se zájmy ochrany přírody návrh umístění a kategorie přistávacího místa nesmí být v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících návrh umístění a vybavení přistávacího místa je i nebezpečí povodní. Vzhledem k tomu, ţe navrhované lokality musí splňovat určité parametry z hlediska plavební bezpečnosti (šířka plavební dráhy, plavební hloubka apod.), je dosti komplikované nalézt lokalitu, která by splňovala dané parametry pro plavbu a zároveň zde nehrozilo riziko povodní. Především při povodních v roce 2002 se ukázalo, ţe labská ani vltavská vodní cesta není dostatečně vybavena vhodnými zařízeními pro bezpečné vyvázání lodí za povodní. Na kaţdé vodní cestě by mělo být k dispozici dostatečné mnoţství lokalit pro bezpečné vyvázání všech plavidel a plovoucích zařízení ohroţených povodní. Významně se tak sníţí riziko poškození staveb v korytě toku a v jeho bezprostřední blízkosti, plynoucí ze strţení plavidel nebo plovoucích zařízení proudící vodou. Moţnosti na ochranu před povodněmi nebo alespoň na minimalizaci povodňových škod jsou v zásadě dvojího druhu: a. výběrem vhodné lokality pro přistávací místo, b. technickými opatřeními, odolávajícími proudící vodě a umoţňujícími bezpečné vyvázání lodí za povodní. Ad a) Takovými lokalitami jsou především území mimo aktivní zónu záplavového území, kde při povodních neprochází rozhodující část průtoku a jsou zde tedy niţší rychlosti proudící vody. V tomto případě je například celá plocha Orlické nádrţe mimo aktivní zónu záplavového území. Dalšími vhodnými lokalitami mohou být zátoky, slepá ramena, místa chráněná výhony a podobně. V těchto lokalitách se minimalizuje nebezpečí strţení lodě proudící vodou, která by následně mohla tvořit překáţku na toku nebo poškodit stavby na vodní cestě. 23

24 Ad b) Dalším vhodným způsobem na ochranu před povodněmi je vybavení přistávacích míst zařízeními koncipovanými na povodňové stavy a výstavbou ochranných přístavů. Vybavenost přistávacích míst prvky na ochranu před povodněmi závisí především na dostupnosti a atraktivitě lokality a také na počtu plavidel, které se předpokládají v dané lokalitě vyvázat za povodní. Pro bezpečné vyvázání lodí v přístavních lokalitách je moţné budovat například vysokovodní dalby nebo vyvazovací kruhy. Vysokovodní dalby jsou vybaveny vyvazovacími prvky (někdy i molem) a přístupovou lávkou. Lávka se umisťuje nad hladinou návrhové povodně, aby byl zajištěn přístup k plavidlům i za zvýšených vodních stavů. Vyvazovací kruhy se umisťují ve svazích břehů nebo těsně za břehovou hranu. Slouţí k příčnému vyvázání plavidel. V dané zájmové lokalitě se nachází například následující místa, která byla vybudována s ohledem na riziko povodní: Lannova loděnice Přistávací místo je tvořeno 60 metrů dlouhým plovoucím molem, které je objímkami připevněno k 6 vysokovodním dalbám. V případě zvýšených průtoků je molo dalbami bezpečně vedeno. Lávka k molu je kloubově upevněna v hraně břehu. Přístaviště je určeno pro krátkodobé stání osobních lodí i malých plavidel. Ochranný přístav České Vrbné Přístav je určen především pro bezpečné stání plavidel za vysokých vodních stavů i mimo plavební sezónu a pro vyuţití v rámci běţného plavebního provozu. Přístav tvoří bazén trojúhelníkového tvaru, uzavřený ochrannou hrází s vjezdem, který je chráněn proti povodním vzpěrnými vraty. Kapacita přístavu je 23 malých plavidel a 2 osobní lodě. Pro všechny přistávací místa, která nejsou navrţena s ohledem na riziko povodní a vybavena zařízeními na ochranu lodí před povodněmi platí, ţe veškerá plavidla, plovoucí zařízení a objekty pozemní části musí být vyklizeny, a to ještě před vyhlášením zákazu plavby. Plavidla a plovoucí zařízení je nutné přesunout do ochranných přístavů nebo jiných lokalit, kde je moţné jejich bezpečné vyvázání nebo přesunutí mimo záplavové území. Vybavení pozemní části přistávacích musí být také přesunuto mimo záplavové území. To platí především pro objekty, které by mohly poškodit ţivotní prostředí nebo stavby na vodním toku a v jeho blízkosti Popis území Zkoumané území bylo vymezeno Územními studiemi Orlicko a Vltava. Jedná se vodní tok Vltavy od hranic Středočeského a Jihočeského kraje aţ po České 24

25 Budějovice, dále tok Otavy od soutoku s Vltavou aţ po Písek a vodní tok Luţnice od soutoku s Vltavou v délce cca 5,8 km. V řešeném území se nacházejí 3 vodní nádrţe. Jedná se o vodní nádrţ Orlík, Kořensko a Hněvkovice. K hlavním sportovním a rekreačním aktivitám v řešeném území patří vyuţití vodních ploch pro sportovní rybolov, vodní sporty, jachting a plavba, jak ve formě veřejné dopravy, tak ve formě připravované vodní cesty pro rekreační plavidla. Dalšími hojně provozovanými aktivitami jsou cykloturistika a pěší turistika. V rámci projektu Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou (viz kapitola 4.3.1) budou všechny pevné stavby budovány v parametrech I. třídy (pro plavidla o nosnosti do 300 tun). Prohrábky dna budou rozděleny do 2 etap. V I. etapě bude zajištěna plavební hloubka v parametrech třídy O 1,6 metru a ve II. etapě pak pro třídu I. na hloubku 2,7 metru. 25

26 Obr. 1. Přehledná mapa řešeného území 26

27 7.2. Členění studie Textová část Textová část obsahuje úvod do studie a řešené problematiky. Popisuje cíle předkládané dokumentace, obsahuje seznam zkratek, podkladů a pouţité literatury. Dále je popsáno zájmové území. Kapitola 7. a 8. pak obsahuje samotný návrh a závěr Rešerše Tato část obsahuje shrnutí nejdůleţitějších závěrů z celé studie. Samostatnou část pak tvoří rešerše v anglickém jazyce Přehledná mapa Přehledná mapa znázorňuje celé řešené území s vyznačením jednotlivých přistávacích míst v měřítku 1: Katalogové listy Katalogové listy jsou vytvořeny pro kaţdé navrhované přistávací místo. Listy obsahují popis lokalit, výřezy z mapových listů se znázorněním umístění přistávacího místa a SWOT analýzu daného záměru. Katalogové listy obsahují následující údaje: Název lokality Číslo listu Říční kilometr a umístění (pravý/levý břeh) Požadavky na přistávací místo - Kategorii přistávacího místa (přístav, přístaviště, vývaziště apod.) - Druh vyvazovacího zařízení - Navrhovanou kapacitu daného přistávacího místa - Statut (statut veřejné sluţby nebo pouze soukromé uţití; prioritou jsou přistávací místa se statutem veřejné sluţby moţnost vyuţití přistávacího místa kaţdým provozovatelem rekreačního plavidla) - Navazující infrastruktura pozemní části - Poznámka Turistická návaznost - Sídla v dostupné vzdálenosti - Sluţby v dostupné vzdálenosti - Moţnosti rekreace - Cyklostezka nebo turistická trasa 27

28 - Zajímavosti v okolí - Dopravní návaznost návaznost na silniční a ţelezniční dopravu Právní aspekty - Stav jedná-li se o stávající nebo nově navrhovanou lokalitu (případně návrh rozšíření) - SP nebo ÚR zda je pro daný záměr vydáno stavební povolení nebo územní rozhodnutí - RP nebo ÚP zda je daný záměr v souladu s regulačním nebo územním plánem - ÚS nebo jiný podklad zda je daný záměr v souladu s územní studií nebo jiným územně plánovacím podkladem - LABEL zda je daný záměr uveden v souladu s projektem LABEL Nebezpečí povodní Q 100 ohroţenost dané lokality povodňovými průtoky Mapový výřez na podkladě ortofoto mapy Mapový výřez na podkladě ZABAGEDu SWOT analýza analýza silných stránek, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb daného záměru Mapové listy Mapové listy tvoří přílohu ke katalogovým listům (číslu katalogového listu odpovídá stejné číslo mapového listu). Jsou zde vyznačena navrhovaná přistávací místa včetně navazující infrastruktury (silniční a ţelezniční síť, turistická návaznost, sluţby) na podkladě map ZABAGED v měřítku 1: Kategorie přistávacích míst Kotviště Jedná se o nejniţší kategorii přistávacího místa. Kotviště je vymezeno výhradně osazením příslušných plavebních znaků. Ţádná další specifická zařízení v takovéto lokalitě není třeba budovat, neboť se zde předpokládá stání na kotvě. Je vhodné zde osadit kotevní bóje, které umoţní bezpečnější a jednodušší ukotvení lodě. Přístup na břeh bude povolen prostřednictvím vlastních prostředků plavidla (člun, přístupová lávka), nesmí ovšem dojít k porušení břehu. Z tohoto důvodu je vhodné, aby břeh byl pozvolný, nebo vybavený schodištěm, a úvaznými prvky pro uvázání např. malého člunu nebo pramice. Rozdělávání ohně na březích je zakázáno, bivakování a táboření rovněţ. Přístup pro vozidla po břehu nebude budován, neboť kotviště neslouţí jako trvalé stání a tudíţ příjezd vozidel je bezpředmětný. Plavidlo stojící v této lokalitě musí splňovat podmínky pro stání, jimiţ je trvalá přítomnost posádky. Označení kotviště ve studii (nejmenší velikost piktogramu kotvy) 28

29 Obr.2. Zátoka u Pukňova (List č. 2) Obr.3. - Pukňovská zátoka (List č. 3) Vývaziště Toto zařízení je určeno pro krátkodobé stání plavidla po dobu, kdy jeho posádka odchází na turistický výlet na pevninu, jako součást základní sítě přistávacích míst v obcích u vodní cesty, jako doplňková síť v turisticky atraktivních lokalitách, dobrá pěší dostupnost do turistických atraktivit a středu obce. Jedná se o denní stání, které by mělo být obecně bezplatné. Lokalizace: optimálně po 5 10 km Kapacita: - min. 2 plavidla, min. 1 stání pro plavidla delší neţ 10 m, počet dle atraktivity lokality, nutno počítat s rezervou - primárně veřejné stání (tj. bez rezidentů), lze navázat s privátním stáním rezidentů Vybavení povinné: - vyvazovací prvky s nástupním můstkem, nejlépe v podobě plovoucího mola - veřejná přístupová komunikace, pokud není stání rezidentů nebo půjčovna lodí (soukromá aktivita) lze i pouze pro pěší a cyklisty - zajištěný odvoz komunálního odpadu z košů - zdroj pitné vody v blízkosti - odpočinkové (piknikové) místo - informační tabule o lokalitě a sluţbách - definován správce zajišťující údrţbu (bez trvalé či pravidelné přítomnosti) Vybavení vhodné: - WC v blízkosti - občerstvení v blízkosti v případě stání rezidentů nebo půjčovny lodí (soukromá aktivita) nutná parkovací stání pro osobní automobily 29

30 Označení vývaziště ve studii (střední velikost piktogramu kotvy) Obr.4. - Zátoka u Žďák. mostu (List č. 11) Obr.5. Týn nad Vltavou (List č. 42) Toto zařízení jako součást základní sítě přistávacích míst v obcích u vodní cesty, je určeno pro krátkodobé stání osobních lodí pro výstup a nástup cestujících a jako doplňková síť v turisticky atraktivních lokalitách. Podmínkou je reţim veřejné sluţby. Charakterově není určeno pro cílovou dopravu a delší stání osobních lodí, pro něţ je vhodný reţim přístaviště. Lokalizace: dle atraktivnosti lokality Kapacita: - obecně moţnost krátkodobého přistání 1 osobní lodě dle třídy vodní cesty, tj. pro třídu I., loď rozměrů 44 x 5,5 m, Vybavení povinné: - nástupní můstek s bezbariérovým přístupem, nejlépe v podobě plovoucího mola nebo víceúrovňové přístavní zdi - veřejná přístupová komunikace, lze i pouze pro pěší a cyklisty, splňuje parametry pro bezbariérový přístup, nutná vazba na nadřazené pěší a cyklistické komunikace včetně směrového značení - zajištěný odvoz komunálního odpadu z košů - rozptylový prostor pro cestující, mobiliář pro čekající osoby - informační tabule o lokalitě a sluţbách - definován správce zajišťující údrţbu (bez trvalé či pravidelné přítomnosti) Vybavení vhodné: - občerstvení v blízkosti 30

31 Označení stávajícího přístaviště pro osobní lodě ve studii Označení navrhovaného přístaviště pro osobní lodě ve studii Obr. 6. a 7. ilustrační foto přístaviště pro osobní lodě Přístaviště Přístaviště jako součást základní sítě přistávacích míst ve větších obcích a městech u vodní cesty, představuje prostor pro krátkodobé stání plavidla při návštěvě pevniny, ale také pro odpočinek např. přes noc. Optimální rozmístění odpovídá plavbě cca 4 5 hodin, po níţ je vhodné se zastavit a čas věnovat aktivnímu odpočinku. Jedná se o stání na turisticky atraktivních lokalitách, denní stání by mělo být obecně bezplatné. Podle podmínek lokality můţe být kombinováno stání osobních i malých rekreačních lodí, zejména v případech výhodné společné pobřeţní infrastruktury a dopravní návaznosti. V případě, ţe osobní lodě budou přístaviště vyuţívat i pro cílovou dopravu, případně bude pravděpodobné delší stání lodí, je vhodné funkce malé rekreační a osobní plavby organizačně případně i stavebně oddělit. Lokalizace: optimálně po km, dobrá pěší dostupnost do turistických atraktivit a středu obce Kapacita: - min. 6 malých rekreačních plavidel, min. 2 stání pro plavidla delší neţ 10 m, počet dle atraktivity lokality, nutno počítat s rezervou - primárně veřejné stání (tj. bez rezidentů), lze navázat s privátním stáním rezidentů - obecně moţnost krátkodobého přistání 1 osobní lodě dle třídy vodní cesty, tj. pro třídu I. loď rozměrů 44 x 5,5 m, mezi 9 a 18 hodinou, u velmi atraktivních lokalit s více reţimy plaveb paralelně (tj. přistání linkové plavby, okruţní vyhlídkové, příleţitostné plavby, přistání kabinové lodě s ubytováním) vhodné počítat s větším počtem, 31

32 - v případě lokalit s pravděpodobnou cílovou dopravou je třeba uvaţovat s rezervou pro stání osobní lodě mimo nástup a výstup cestujících, toto stání má přístup pouze pro posádku a lze řešit i jako stání více lodí vedle sebe. Vybavení povinné: - vyvazovací prvky s nástupním můstkem, nejlépe v podobě plovoucího mola nebo přístavní zdi, s bezbariérovým přístupem do osobních lodí a min. 2 malých plavidel, s osvětlením - veřejná přístupová komunikace pro pěší a cyklisty, osvětlená, splňuje parametry pro bezbariérový přístup, nutná vazba na nadřazené pěší a cyklistické komunikace včetně směrového značení - v blízkosti parkoviště pro osobní automobily, v případě existence sjezdu pro spouštění plavidel min. 2 stání pro automobil s přívěsem - v případě cílové osobní lodní dopravy dostatečně kapacitní parkoviště pro osobní automobily a autobusy, návaznost na veřejnou dopravu - rozptylový prostor pro cestující, mobiliář pro čekající osoby - zajištěný odvoz komunálního odpadu s místem pro ukládání odpadů - kontejner - zdroj pitné vody v blízkosti - připojení na elektrickou energii pro plavidla na přístavním mole - splachovací WC s umývárnou - informační tabule o lokalitě a sluţbách - definován správce zajišťující údrţbu (bez trvalé přítomnosti, ale v provozní době min. telefonicky dosaţitelný) a dohled, který zajistí střeţení plavidel z hlediska vodních stavů, v případě poklesu hladiny pak zajistí vytaţení všech plavidel na plochy k tomu určené - vodočet pro sledování stavu hladiny, pokud je relevantní - občerstvení v blízkosti - v dosahu přístavu musí být rovněţ stálá sluţba, jeţ na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené odstranění plavidel z hladiny a jejich uloţení v zimovišti v případě, ţe hladina vodní cesty bude trvale klesat a došlo by k ohroţení plavidel v přístavišti, Vybavení vhodné: - šikmý sjezd pro spouštění plavidel na vodu - odpočinkové (piknikové) místo, místa pro táborový oheň - v případě stání rezidentů nebo půjčovny lodí (soukromá aktivita) nutná samostatná nebo v kapacitě zohledněná parkovací stání pro střednědobé stání osobních automobilů (např. aţ týden) - zimoviště pro plavidla, jeţ na vodní cestě budou celoročně - nemusí být součástí konkrétního přístaviště, mohou být zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel celoročně kotvících na vodní cestě. Plochy pro zimoviště musí být situovány nad kótou maximálního vzdutí v nádrţi, resp. povodně, - ve vhodných lokalitách i malé servisní centrum Označení přístaviště ve studii (největší velikost piktogramu kotvy) 32

33 Obr. 8. Hladná (List č. 36) Obr. 9. Týn nad Vltavou (List č. 44) Sportovní přístav Přístavy jsou navrhovány pro krátkodobé stání plavidla při návštěvě pevniny, pro střednědobé stání při odpočinku např. přes noc a pro dlouhodobé stání např. rezidentů. Umístění je směřováno do vhodných lokalit zejména z hlediska přístupu a v turisticky atraktivních lokalitách, denní stání by mělo být obecně bezplatné (pokud nebudou vyuţity ţádné sluţby). Primárně by přístavy měly umoţňovat stání malých rekreačních plavidel. Podle podmínek lokality lze v přístavu vymezit i stání pro osobní lodě, zejména v případě cílové dopravy nebo stání přes noc s cestujícími. Přístav můţe rovněţ plnit ochrannou funkci při zastavení plavby pro malá rekreační plavidla i osobní lodě. Provozně je ale třeba pohyb cestujících z osobních lodí a posádek malých rekreačních plavidel důsledně oddělit. Výhodné můţe být vyuţití společné infrastruktury se stáním osobních lodí v blízkosti, nicméně i zde je nutné provoz cestujících a posádek malých plavidel důsledně oddělit. Podle podmínek lokality a dostupnosti turistických cílů lze oddělit ve stejné lokalitě přístaviště, umístěné bezprostředně v turistickém centru, a sportovní přístav, kdy bude přípustná i větší vzdálenost pro pěší dostupnost. Přístaviště pak slouţí pro osobní linkovou i okruţní plavbu a pro krátkodobé denní stání malých rekreačních plavidel, přičemţ stání přes noc a dlouhodobé stání je převedeno do sportovního přístavu. Lokalizace: dobrá dopravní i pěší dostupnost, moţnost napojení na veřejnou technickou infrastrukturu Kapacita: - dle podmínek lokality, min. 20 malých plavidel, vţdy min. 30 % stání pro nerezidenty, nutno počítat s rezervou Vybavení povinné: - vyvazovací prvky s nástupním můstkem, nejlépe v podobě plovoucího mola nebo přístavní zdi, s bezbariérovým přístupem do osobních lodí a min. 2 malých plavidel, s osvětlením - ochrana stání před vlnobitím 33

34 - veřejná přístupová komunikace pro pěší a cyklisty, osvětlená, splňuje parametry pro bezbariérový přístup, nutná vazba na nadřazené pěší a cyklistické komunikace včetně směrového značení - veřejná přístupová komunikace pro automobily osobní včetně moţnosti příjezdu souprav s vlekem - v případě stání pro osobní lodě vybavenost analogická dle Přístaviště - parkoviště pro osobní automobily a pro automobily s přívěsem - šikmý sjezd pro spouštění plavidel na vodu - zajištěný odvoz komunálního odpadu s místem pro ukládání odpadů kontejnery, včetně tříděného odpadu - zdroj pitné vody v přístavu pro plnění plavidel - připojení na elektrickou energii pro plavidla na přístavním mole - sociální zázemí pro uţivatele přístavu (WC, umývárny či sprchy s teplou a studenou vodou) - kuchyňka pro přípravu a ohřev stravy, mytí nádobí a prádla - informační tabule o lokalitě a sluţbách včetně schématu přístavu - definován správce zajišťující údrţbu (bez trvalé přítomnosti, v provozní době přítomen) a dohled, který zajistí střeţení plavidel z hlediska vodních stavů, v případě poklesu hladiny pak zajistí vytaţení všech plavidel na plochy k tomu určené - kancelář správy přístavu, jeţ zabezpečí agendu, spojenou se stáním lodí a dalších operací s nimi, prodej drobných potřeb pro rekreační plavbu a zdravotnickou první pomoc - vodočet pro sledování stavu hladiny, pokud je relevantní - občerstvení v přístavu, restaurace a další potřebné vybavení pro klubový ţivot (šatna, klubovna apod.) - v dosahu přístavu musí být rovněţ stálá sluţba, jeţ na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené odstranění plavidel z hladiny a jejich uloţení v zimovišti v případě, ţe hladina vodní cesty bude trvale klesat a došlo by k ohroţení plavidel ve sportovním přístavu, - zimoviště pro plavidla, jeţ na vodní cestě budou celoročně - nemusí být součástí konkrétního přístavu, mohou být zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel celoročně kotvících na vodní cestě. Plochy pro zimoviště musí být situovány nad kótou maximálního vzdutí v nádrţi, resp. povodně, Vybavení vhodné: - připojení na vodu pro plavidla na přístavním mole - oplocení části stání pro rezidenty a případně i střeţení plavidel v době nepřítomnosti majitele, - zařízení pro spouštění lodí na vodu - zpevněné plochy pro autojeřáb, vlastní jeřáb, - ubytovací kapacity pro majitele plavidel - odpočinkové (piknikové) místo, místa pro táborový oheň - v případě stání rezidentů nebo půjčovny lodí (soukromá aktivita) nutná samostatná nebo v kapacitě zohledněná parkovací stání pro střednědobé stání osobních automobilů (např. aţ týden) - ve vhodných lokalitách i velké nebo malé servisní centrum 34

35 - dílna pro seřizování a opravy motorů - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny, - zařízení pro dobíjení a případně i údrţbu akumulátorů, - servis pro opravy a údrţbu plavidel (od údrţby nátěrů aţ po opravy poškozených plavidel) - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny, - olejové hospodářství zajišťující bezpečné uloţení olejů, barev, ředidel apod. - odtahová sluţba, - servis pro opravu lodní výstroje, - prodejna jachtařských potřeb, - prodejna propan-butanu, - prodej potravin, - sportovní zařízení, fitnesscentrum, sauna, wellness atd. Označení sportovního přístavu ve studii Obr Kostelecká zátoka (List č. 10) Obr. 11. Podolsko (List č. 25) Servisní centrum - velké Servisní centrum zabezpečuje podpůrné činnosti spojené se zásobováním plavidel ve smyslu 7 odst. (3) zákona č.254/2001 Sb., o vodách, tj. způsobem zabezpečeným proti znečištění vody, které plavidlo běţně absolvuje v četnosti po 7 dnech. Klíčovým zařízením velkého servisního centra je tankování pohonných hmot. Obecně by servisní centrum na vodní cestě třídy I. mělo poskytovat sluţby pro malá rekreační plavidla i pro osobní lodě dle třídy vodní cesty. Lokalizace: - optimálně po km - součást základní sítě servisních center veřejné sluţby s garantovaným provozem - nejlépe v rámci sportovních přístavů, eventuelně přístavišť - nutné dopravní napojení pro zásobování PHM 35

ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH

ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH 1) Identifikační údaje Objednavatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2

Více

356/2009 Sb. Ministerstva dopravy

356/2009 Sb. Ministerstva dopravy 356/2009 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 6. října 2009 o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách Ministerstvo dopravy stanoví podle 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské

Více

VAZBY MEZI PREVENCÍ POVODŇOVÝCH RIZIK A CESTOVNÍM RUCHEM

VAZBY MEZI PREVENCÍ POVODŇOVÝCH RIZIK A CESTOVNÍM RUCHEM VAZBY MEZI PREVENCÍ POVODŇOVÝCH RIZIK A CESTOVNÍM RUCHEM VAZBY MEZI PREVENCÍ POVODŇOVÝCH RIZIK A CESTOVNÍM RUCHEM 1) Identifikační údaje Objednavatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České

Více

Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice

Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice o nás a našich úkolech co je naším cílem pro koho budujeme priority výstavby Labe Vltava

Více

KAPITOLA 4 Státní správa v plavbě

KAPITOLA 4 Státní správa v plavbě KAPITOLA 4 Státní správa v plavbě 4.1 Úvod do problematiky Základní právní úprava na úseku vnitrozemské plavby je v zákoně o vnitrozemské plavbě. 349 Z důvodu nutnosti stanovení velmi podrobných pravidel

Více

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vnitrozemská vodní doprava Výhody : Nejméně energeticky náročná. Velké ložné plochy, velká nosnost. Malý poměr hmotnosti lodi k hmotnosti nákladu. Malý

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Potenciál a rozvoj vodní dopravy v Praze Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Co chceme? Chceme vrátit vodu tam, kam patří a to jak jejím významem, tak i geograficky! Chceme

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné

Více

Česká republika. Národní strategie pro Fond soudržnosti. - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika. Národní strategie pro Fond soudržnosti. - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Zlepšení plavebních podmínek na řece Labi v úseku mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN 1. Číslo multimodálního

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Význam dobudování infrastruktury vodních cest pro strojírenství a dopravu České republiky Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Ředitelství vodních cest ČR zřízeno 1. dubna

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Organizační složka státu zřízená 1. dubna 1998 zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice Přístaviště na Labi budovaná Ředitelstvím vodních cest ČR Ing.

Více

Hydrologické poměry ČR

Hydrologické poměry ČR Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Priority a plánované investiční projekty do roku 2015 (2020) Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Co chceme? Chceme vrátit vodu tam, kam patří a to jak jejím významem, tak

Více

Zabezpečení plavebně provozních podmínek na sledovaných vodních cestách.

Zabezpečení plavebně provozních podmínek na sledovaných vodních cestách. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.6.101 ZŘIZOVÁNÍ

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké

Více

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Vraťte nám noční kotvení Petiční výbor dle 5 petičního zákona ve složení: 1) Tomáš Kruška, Volmanova 1999, Čelákovice,

Více

114/1995 Sb. ZÁKON ze dne 25. května 1995 ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

114/1995 Sb. ZÁKON ze dne 25. května 1995 ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ Systém ASPI - stav k 5.9.2010 do částky 93/2010 Sb. a 35/2010 Sb.m.s. Obsah a text 114/1995 Sb. - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2012 Změna: 358/1999 Sb. Změna: 254/2001 Sb. Změna: 320/2002

Více

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro rok 2005 na kofinancování přípravy a realizace cyklotras a cyklostezek v kraji Vysočina. ze dne 20. 9.

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro rok 2005 na kofinancování přípravy a realizace cyklotras a cyklostezek v kraji Vysočina. ze dne 20. 9. Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro rok 2005 na kofinancování přípravy a realizace cyklotras a cyklostezek v kraji Vysočina ze dne 20. 9. 2005 č. 16/05 Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Zastupitelstvo kraje

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

Central Europe Project 1CE037P3 LABEL. R e s u m é. DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8

Central Europe Project 1CE037P3 LABEL. R e s u m é. DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Central Europe Project 1CE037P3 LABEL Z B Y V A Z B Y M E Z I P R E V E N C Í P O V O D Ň O V Ý C H R I Z I K A C E S T O V N Í M R U C H E M R e s u m é DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00

Více

KRAJ. Presentace cílů rozpracované studie ZHODNOCENÍ PLAVEBNÍHO STUPNĚ (PS) DĚČÍN Z HLEDISKA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

KRAJ. Presentace cílů rozpracované studie ZHODNOCENÍ PLAVEBNÍHO STUPNĚ (PS) DĚČÍN Z HLEDISKA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KRAJ Krajský úřad Ústeckého kraje odbor Územního plánování a stavebního řádu Presentace cílů rozpracované studie ZHODNOCENÍ PLAVEBNÍHO STUPNĚ (PS) DĚČÍN Z HLEDISKA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Zpracovatelé

Více

VYHLEDÁVACÍ STUDIE INFRASTRUKTURY REKREAČNÍ PLAVBY NA ŘECE LABI NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

VYHLEDÁVACÍ STUDIE INFRASTRUKTURY REKREAČNÍ PLAVBY NA ŘECE LABI NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE VYHLEDÁVACÍ STUDIE INFRASTRUKTURY REKREAČNÍ PLAVBY NA ŘECE LABI NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE Studie byla zpracována v rámci projektu LABEL z Operačního programu Nadnárodní spolupráce oblast Střední Evropa.

Více

Implementace povodňové směrnice v ČR

Implementace povodňové směrnice v ČR Implementace povodňové směrnice v ČR základní informace o postupu, informování a zapojení veřejnosti Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi OOV MŽP reidinger@mzp.cz +420 267 122 998

Více

Zlatý pruh Polabí, o.p.s.

Zlatý pruh Polabí, o.p.s. MEMORANDUM o vzájemné spolupráci Memorandum o podpoře rozvoje vodního turismu na řece Labi a cestovního ruchu podél řeky Labe se zahrnutím všech jejích přítoků vychází ze současného stavu s cílem přispět

Více

VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových

Více

Principy a pravidla územního plánování Kapitola C Funkční složky C.9 Vodní hospodářství

Principy a pravidla územního plánování Kapitola C Funkční složky C.9 Vodní hospodářství Garant kapitoly Funkční složky: Ing. arch. Naděžda Rozmanová Garant podkapitoly Vodní hospodářství: Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Zpracovatel podkapitoly Vodní hospodářství: Doc. Ing. Ladislav Satrapa,

Více

Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové

Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové Příloha č. 1 smlouvy o dílo Zadání podklad pro podání cenové nabídky Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové územní studie bude podkladem pro aktualizaci

Více

Právní předpisy v oblasti plavby. Mgr. Klára Němcová

Právní předpisy v oblasti plavby. Mgr. Klára Němcová Právní předpisy v oblasti plavby Mgr. Klára Němcová Právní předpisy v oblasti plavby Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška o pravidlech plavebního provozu

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Splavnění Labe do Pardubic LABEL Martfü, Hungary 24th - 26th November 2010. Po vodě ekologicky, levně a v pohodě

Splavnění Labe do Pardubic LABEL Martfü, Hungary 24th - 26th November 2010. Po vodě ekologicky, levně a v pohodě Splavnění Labe do Pardubic LABEL Martfü, Hungary 24th - 26th November 2010 Vodní cesty střední Evropy Rotterdam Hamburk Berlín Kolín nad Rýnem Magdeburk 2 Splavnění Labe do Pardubic Účel projektu prodloužení

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Rekreační potenciál našich řek

Rekreační potenciál našich řek Rekreační potenciál našich řek Marina Týnec nad Labem APL - Asociace lodního průmyslu Ing. Vladimír Žák 724 371 294 Slovo úvodem Turistika je v posledních letech bez hranic a se stoupající mobilitou roste

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Veřejná vyhláška. OZNÁMENI O NÁVRZÍCH OPATŘENI OBECNÉ POVAHY a VÝZVA K UPLATNĚNÍ PŘIPOMÍNEK

Veřejná vyhláška. OZNÁMENI O NÁVRZÍCH OPATŘENI OBECNÉ POVAHY a VÝZVA K UPLATNĚNÍ PŘIPOMÍNEK MINISTERSTVO ZEHĚOilJTV! ÚTVAR: Odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření ČÍSLO ÚTVARU: 15120 SPISOVÁ ZN.: NAŠEČJ.: 14VH5387/2015-15120 14VH5399/2015-15120 14VH5402/2015-15120 18198/2015-MZE-15120

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Komise pro plánování při státním podniku Povodí Labe II. jednání komise 12.6.2012 Povodí Labe, státní podnik Program jednání 1) Zahájení 2) Aktuální informace z procesu plánování

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

2015 4.11. 2015 / SPEEDCHAIN

2015 4.11. 2015 / SPEEDCHAIN VODNÍ DOPRAVA v České republice v roce 2015 4.11. 2015 / SPEEDCHAIN 2015 / Hřensko hranice Ústí nad Labem Labsko-vltavská vodní cesta Labe 222,90 km (po výstavbě PS Přelouč +24 km) Vltava 84,35 km Labská

Více

Implementace povodňové směrnice v ČR. Ing. Hana Randová ředitelka odboru ochrany vod MŽP hana.randova@mzp.cz +420 267 122 462

Implementace povodňové směrnice v ČR. Ing. Hana Randová ředitelka odboru ochrany vod MŽP hana.randova@mzp.cz +420 267 122 462 Implementace povodňové směrnice v ČR Ing. Hana Randová ředitelka odboru ochrany vod MŽP hana.randova@mzp.cz +420 267 122 462 Transpozice a implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES

Více

Vltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II

Vltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II Vltavská kaskáda Vltavská kaskáda je soustava vodních děl osazených velkými vodními elektrárnami na toku Vltavy. Všechny elektrárny jsou majetkem firmy ČEZ. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny prostřednictvím

Více

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn 17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako

Více

Financování cyklodopravy z Regionálních operačních programů NUTS II a SFDI. Ing. Jaroslav Martinek

Financování cyklodopravy z Regionálních operačních programů NUTS II a SFDI. Ing. Jaroslav Martinek Financování cyklodopravy z Regionálních operačních programů NUTS II a SFDI Ing. Jaroslav Martinek Problémy s přípravou X vlastníků pozemků roztroušených po celém světě pozemkovou úpravou se pozemky mohou

Více

Socioekonomická analýza prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín - soutok Morava/Dyje manažerská část

Socioekonomická analýza prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín - soutok Morava/Dyje manažerská část Socioekonomická analýza prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín - soutok Morava/Dyje manažerská část I. etapa Tento projekt je spolufinancován z prostředků EU z programu Interreg III A Societas Rudolphina

Více

Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683

Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683 Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683 ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ K VODNÍM DÍLŮM 1) [ 15 vodního zákona] 1. Žadatel

Více

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Proces implementace Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových ových rizik v podmínk nkách ČR Karel Drbal

Více

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE DÍLČÍ POVODÍ DYJE OSLAVA (PM-100) - Ř. KM 32,302 35,593 Pořizovatel: Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy Metodika zpracování krizových plánů podle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),

Více

21. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva VSETÍNSKÁ A ROŽNOVSKÁ BEČVA

21. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva VSETÍNSKÁ A ROŽNOVSKÁ BEČVA 1. Základní údaje k celému toku 21. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva VSETÍNSKÁ A ROŽNOVSKÁ BEČVA Délka toku: Bečva 62 km, Rožnovská Bečva 31,5 km, Vsetínská Bečva 49 km) Prameny: Čarták 870 m n. m.

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : 246. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Jihočeský systém páteřních cyklistických cest

Jihočeský systém páteřních cyklistických cest Jihočeský systém páteřních cyklistických cest NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY Dopravní systém CYKLOTRANS ČSAD JIHOTRANS Motto na úvod Předtím, než se cesty ztratily z krajiny, ztratily se z lidské duše. Člověk

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

Plány pro zvládání povodňových rizik

Plány pro zvládání povodňových rizik Plány pro zvládání povodňových rizik Mgr. Ing. Jana Tejkalová oddělení ochrany před povodněmi, odbor ochrany vod MŽP jana.tejkalova@mzp.cz Informační seminář Zlínský kraj 12.2.2015 Rozdělení plánování

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ. Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová

DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ. Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Seminář : NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBA A SPRÁVA VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ, Humpolec, 21. listopadu 2013 Jana Schmidtmayerová DOTACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Evropské zdroje

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem

Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem DÍLČÍ POVODÍ BEROUNKY ZPRÁVA MŽE 10100016_2 - Ř. KM 40,500 44,000 červen 2014 Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem DÍLČÍ POVODÍ BEROUNKY

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

I. stanovuje. II. vymezuje

I. stanovuje. II. vymezuje Dle rozdělovníku Váš dopis ze dne číslo jednací vyřizuje / telefon Jihlava 27.11.2012 MMJ/OŽP/9708/2012 Bc.Doskočil/726 06.02.2013 17543/2013/MMJ jiri.doskocil@jihlava-city.cz Oprávněná úřední osoba V

Více

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu Pavel Fošumpaur Účely Vltavské kaskády 1. zajištění minimálního průtoku

Více

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Mgr. et Mgr. Vilém Řehák tajemník CRR ČR Olomoucké vysoké školství partnerem moravského venkova reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/12.0065

Více

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY)

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY) PROFIL ORGANIZACE OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR státní příspěvková organizace zřizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Více

Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich

Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Co je územní rezerva V které územně plánovací dokumentaci vymezit územní rezervu Kdy vymezit územní rezervu Jak vymezovat územní rezervu Jak

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

MODELOVÝ VÝZKUM HORNÍHO OHLAVÍ PLAVEBNÍ KOMORY S VYSOKÝM SPÁDEM

MODELOVÝ VÝZKUM HORNÍHO OHLAVÍ PLAVEBNÍ KOMORY S VYSOKÝM SPÁDEM MODELOVÝ VÝZKUM HORNÍHO OHLAVÍ PLAVEBNÍ KOMORY S VYSOKÝM SPÁDEM Údaje o výzkumu Název úkolu: Modelový výzkum horního ohlaví plavební komory s vysokým spádem Odběratel: Pöyry Environmental a.s. Brno, Botanická

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban D3 x R4 Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban Kudy z Prahy do Českých Budějovic? Přes Tábor? Start: Jižní spojka Cíl: křižovatka Pražská 138 km 1:34 h Po D1 do Mirošovic 22 km Po

Více

Příloha P1 Výklad základních pojmů

Příloha P1 Výklad základních pojmů Příloha P1 Výklad základních pojmů dalba - skupina vzájemně spojených pilot popř. masivní konstrukce opatřená pacholaty, která slouží k přistávání a uvázání lodí a lodních sestav čekajících na úvazišti

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Veřejná prostranství a legislativa

Veřejná prostranství a legislativa ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, listopad 2014 Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference MĚSTO POD POKLIČKOU Metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím Brno 9. 12. 2014 Veřejná prostranství

Více

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ

Více

Veřejná logistická centra

Veřejná logistická centra Veřejná logistická centra Ing. Emanuel Šíp, náměstek ministra Sekce dopravní politiky a životního prostředí Den dopravy Praha, Hotel Olympik, 28. února 2008 Výchozí situace - Evropa 14,2% 7,4% 5,3% 13,8%

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě jména, příjmení Sídlo / Místo podnikání

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

O Z N Á M E N Í. Č. j. 57966/ENV/15

O Z N Á M E N Í. Č. j. 57966/ENV/15 Č. j. 57966/ENV/15 O Z N Á M E N Í Podle 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení 19 odst. 4 vyhlášky č. 24/2011 Sb.,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Národní akční plán čistá mobilita

Národní akční plán čistá mobilita Národní akční plán čistá mobilita AMPER 26. března 2015 Obsah Představení projektu Definice čisté mobility, struktura Časový plán čisté mobility Analytická část Opatření Představení projektu Cílem projektu

Více

O B E C D O L N Í P Ř Í M

O B E C D O L N Í P Ř Í M O B E C D O L N Í P Ř Í M Zastupitelstvo obce Dolní Přím, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen: stavební

Více

Celkové náklady projektu v území Mikroregionu Podralsko: odborný odhad 117 mil.kč investiční náklady + 2 mil. Kč na projektovou dokumentaci

Celkové náklady projektu v území Mikroregionu Podralsko: odborný odhad 117 mil.kč investiční náklady + 2 mil. Kč na projektovou dokumentaci 15. Cyklistická cesta Ploučnice, aneb Zelená cyklomagistrála Ploučnice 1. Základní informace Celková délka cyklomagistrály: 85km, z toho 50km Podralsko Celkové náklady projektu: odborný odhad 200 mil.

Více

Zápis z pracovního jednání Česko jede, které proběhlo dne 6.11. 2014 v Brně, v rámci veletrhu Sport Life a semináře Česko jede

Zápis z pracovního jednání Česko jede, které proběhlo dne 6.11. 2014 v Brně, v rámci veletrhu Sport Life a semináře Česko jede Zápis z pracovního jednání Česko jede, které proběhlo dne 6.11. 2014 v Brně, v rámci veletrhu Sport Life a semináře Česko jede Přítomni: Jaroslav Martinek, Jitka Vrtalová, Ivana Popelová (Asociace měst

Více

Zdymadlo Lovosice na Labi v ř. km 787,543

Zdymadlo Lovosice na Labi v ř. km 787,543 Zdymadlo Lovosice na Labi v ř. km 787,543 Stručná historie výstavby vodního díla Zdymadlo Lovosice bylo vybudováno v rámci výstavby vodní cesty na Vltavě a Labi na začátku 20. století. Provádění stavby,

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Břeclav, odbor stavebního řádu a územního plánování Městys Moravská

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více