Analýza trhu depozitních produktů v ČR

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Analýza trhu depozitních produktů v ČR Diplomová práce Autor: Alena Dolejší Finance Vedoucí práce: Ing. Anna Maršáková Praha Červen 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Milevsku dne 20. června 2013 Alena Dolejší

3 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala mé vedoucí práce, paní Ing. Anně Maršákové, za cenné rady při zpracování mé diplomové práce.

4 Anotace Předmětem mé diplomové práce Analýza trhu depozitních produktů v ČR je analyzovat aktuální depozitní produkty na trhu v ČR. První část je zaměřena na charakteristiku vývoje a základních pojmů. V další části se zabývám vymezením jednotlivých depozitních produktů a jejich parametrů obecně. Ve třetí části konkrétně analyzuji vybrané depozitní produkty a následně je provedeno vyhodnocení analýzy. V poslední části se zaměřuji na vyhodnocení průzkumu preferencí českých domácností v oblasti zhodnocování peněz a následné doporučení bankám v oblasti přístupu prodeje depozitních produktů klientům. Klíčová slova: depozitní produkt, běžný účet, termínovaný vklad, spořící účet, investice. Annotation The subjekt of my thesis Analysis of deposit products market in the Czech Republic is to analyze the current deposit products on the Czech market. The first part is focused on the characteristics and development of basic concepts. The next section drala with the determination of deposit products and thein parameters in general. In the third section specifically analyzes selected deposit products, and consequently there is an evaluation analysis. The last part is focused on the evaluation of the polls Czech households in the area of investment fund and banks follow the recommendations in the area of access sales of deposit products to customers. Keywords: deposit produkt, current account, term deposits, saving accounts, investments.

5 Obsah Úvod Vývoj českého bankovnictví v oblasti vkladů a investic Vývoj a struktura cizích zdrojů bank Komerční a investiční bankovnictví Činnosti komerčního bankovnictví Aktivní obchody Pasivní obchody Obchody mimo bilanci Činnosti investičního bankovnictví Depozitní produkty Základní parametry depozitních produktů Úroková sazba Rizikovost Likvidita Poplatky Depozitní produkty Běžné účty Spořící účty Termínované vklady Vkladní knížky Stavební spoření Penzijní připojištění Teoretické základy finančních investic Likvidita Riziko Výnosnost Investiční možnosti Akcie Dluhopisy Přímé investice do cenných papírů Investice do fondů Analýza aktuálních depozitních produktů v ČR

6 3.1. Běžný účet v Kč Česká spořitelna, a.s Komerční banka, a.s Československá obchodní banka, a.s Komparace běžných účtů na základě nabízených služeb a poměru ceny Komparace studentských účtů na základě poměru ceny a nabízených služeb Komparace dětských kont na základě výše úročení a nabízených služeb Termínovaný vklad v Kč Spořící účet v Kč Česká spořitelna, a.s Komerční banka, a.s ČSOB, a.s Komparace spořících kont z hlediska výnosů Komparace termínovaného vkladu a spořícího účtu Jednorázová investice do podílového fondu Česká spořitelna, a.s Komerční banka, a.s ČSOB, a.s Komparace peněžních fondů z hlediska výkonnosti fondu Celkové shrnutí výsledků Česká rodina a její preference v oblasti zhodnocování peněžních prostředků Poměr úspor na ročním rodinném přijmu v procentech Čistý měsíční příjem rodiny (v Kč) Varianty zhodnocování peněz Účel spoření domácností Rozhodující faktory volby depozitního produktu Sledování aktuálního vývoje na finančním trhu Investování do akcií Vyhodnocení dotazníku Závěr Seznam použité literatury

7 Úvod Každý z nás touží po tom žít v bezpečí, být spokojený a šťastný. Pocit bezpečí a jistoty jde ruku v ruce s materiálním zabezpečením. I když s tím někdo nemusí souhlasit, pravdou je, že peníze hrají v životě člověka důležitou roli. A proto důležitá otázka je, jak vlastně peníze získat, udržet. Řada z nás dělá maximum proto, abychom své peníze ochránili a naopak ještě více zhodnotili. Jak své peníze zhodnotit řeší denně milióny lidí na celém světě. Možností je mnoho s různým stupněm rizika. Riziko ztráty a výše výnosu jsou hlavními parametry každé varianty zhodnocování finančních prostředků. Vztah k riziku je podmíněn mnoha faktory, mezi podstatné patří vedle osobnostních charakteristik i výše bohatství člověka, jeho věk, vzdělání a neposlední řadě stav ekonomiky země. Obecně má každý z nás vztah k riziku spíše negativní a proto jsme na své finance velmi opatrní i za cenu malého zhodnocení, což je dobrou zprávou pro bankovní instituce, které z rozdílu mezi vyplacenými úroky a úroky z úvěrů profitují zisky. Nabídka na českém trhu je veliká a různorodá, takže běžný zájemce má problém se zorientovat. Pro každého klienta, ať už stávajícího či potencionálního, je důležité rozumět parametrům daného produktu, jeho výhodám i nevýhodám. V současnosti je totiž k dispozici velké množství informací, avšak orientace v nich není vždy jednoduchá. Informace mohou být někdy zkreslené či neúplné, a proto výběr vhodného produktu vyžaduje alespoň částečné vědomosti a zkušenosti ve finanční oblasti. Cílem práce je provést analýzu depozitních produktů na trhu v ČR. Jelikož nabídka na trhu je veliká, depozitních produktů je celá řada, stejně jako bank, budou pro analýzu vybrány čtyři základní vkladové produkty, napříč třemi bankami.to znamená, že hlavním cílem práce je sestavení výsledků o produktech, sloužících jak klientům bank, tak i samotným bankám pro následný prodej založený na argumentaci o konkurenci. Dále pak vyhodnocení výsledků vycházejících z provedeného šetření pomocí dotazníků. Ten bude konstruován pro malé město o velikosti cca obyvatel, kde jsou na trhu 3 bankovní domy.tento průzkum by měl být v budoucnu nápomocen bankám lépe znát priority a preference svých stávajících i budoucích klientů. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První a druhá kapitola je pojata jako teoretická část práce, třetí a čtvrtá kapitola se věnuje naplnění stanoveného cíle pomocí praktické části. V první kapitole je v teoretické rovině uvedena historie českého bankovnictví v oblasti vkladů a investic, vývoj v oblasti komerčního a investičního bankovnictví, jejich činnosti. Druhá 7

8 kapitola popisuje obecně depozitní produkty, vymezení jejich základních parametrů, vymezení konkrétních depozitních produktů (běžný účet, spořící účet, termínovaný vklad) a dále pokračuje charakteristikou základních investičních možností. Ve třetí kapitole je provedena analýza aktuálních depozitních produktů na trhu v ČR. Jsou zkoumány veškeré poplatky a srovnány parametry vybraných produktů, a to jak z hlediska ceny a nabízených služeb u běžných účtů, tak z hlediska úrokových výnosů u ostatních vybraných produktů. Na konci třetí kapitoly je proveden závěr z této analýzy. Čtvrtá kapitola vyhodnocuje pohled české rodiny na zhodnocování peněžních prostředků. 8

9 1. Vývoj českého bankovnictví v oblasti vkladů a investic Banky, které působí v českém bankovnictví, dnes nabízejí svým klientům velké množství bankovních produktů, služeb či balíčků s vybranými produkty. Na počátku 90. let, kdy se bankovní systém začal v ČR transformovat, byla nabídka depozit zcela odlišná. Banky nabízely velmi omezenou škálu depozitních vkladů. Až v následujících letech se banky začaly více zaměřovat na rozšíření nabídky svých produktů, rostla mezi nimi konkurence, která vedla k neustálému zdokonalování a inovování. Od roku 1990 byly klientům nabízeny běžné účty. Jedná se o základní vkladový produkt na bankovním trhu. Tento běžný účet byl poskytován v měně domácí i cizí. Během dalších let prošel běžný účet velkým počtem změn a modernizací. Dnes už jsou běžné účty nabízeny jako tzv. balíčky, které obsahují celou řadu produktů vedoucí k plnému komfortu při platebním styku. Klasickým depozitním produktem, který byl klientům v 90. letech poskytován, je vkladní knížka. Tento produkt je bankami v omezeném množství poskytován dodnes, je ale na ústupu a je již spíše okrajovou záležitostí. Prvními vkladními knížkami byly vkladní knížky na doručitele, později byly vydávány i vkladní knížky na jméno. V současnosti banky poskytují pouze vkladní knížky na jméno, vkladní knížky na doručitele byly zrušeny z důvodu využívání k praní špinavých peněz. Spořící a termínované vklady, které banky od počátku 90. let také poskytovaly, obecně poskytovaly výhodnou úrokovou sazbu pro zhodnocení úspor klientů. Tyto produkty jsou v hojné míře využívány i dnes. V dalších letech se nabídka instrumentů, vhodných pro zhodnocování volných finančních prostředků razantně rozšiřovala. Velký rozvoj zaznamenaly investiční fondy Vývoj a struktura cizích zdrojů bank Vklady neboli depozita jsou klíčovou a zároveň nejlevnější složkou cizích zdrojů bank. Jsou to prostředky, které do banky uložili věřitelé a které jí půjčili. Mezi další zdroje patří základní 9

10 kapitál a také syndikované úvěry (úvěry od jiných bank) nebo zdroje z mezibankovního trhu např. obligace. 1 V následující tabulce vidíme historický náhled toho, jak cizí zdroje bank ve formě úvěrů od bank a emisí, se až na výjimky během let nezměnily, vklady klientů tvoří téměř 80 % zdrojů a každoročně narůstaly. Tabulka 1: Vývoj a struktura cizích zdrojů bank v mld. Kč Vklady a úvěry od bank Vklady klientů Emise obligací ,2 1310,0 239, ,7 1493,2 207, ,9 1608,7 160, ,2 1665,6 196, ,0 1731,8 201, ,6 1919,6 247,9 Zdroj: POLOUČEK, S. a kol.: Bankovnictví, str. 334 Depozita byla a jsou nepřímým cenným papírem, který vydává banka, potažmo zprostředkovatel a dají se členit podle různých hledisek. Nejčastější nebo nejrozšířenější je jejich rozdělení z hlediska doby splatnosti na depozita na viděnou, depozita termínovaná a depozita s výpovědní lhůtou. 2 Depozita na požádání jsou prostředky na běžných účtech, jejichž prostřednictvím banka uskutečňuje platební styk, a to i alternativní kanály, jakou jsou bankomaty, či elektronické bankovnictví. Termínovaná depozita jsou jedna z možností, kterou banka nabízí klientům za účelem spoření. A podmínkou je závazek klienta, že po danou dobu nebude vklad vybrán, zrušen. Většina bank také nabízí depozita s výpovědní lhůtou. Jedná se o produkt většinou spojený s vkladní knížkou a klient může prostředky vybrat, pokud předem vklad vypoví. Specifickou službou jsou pak peníze uložené klientem na ATS nebo NOW účtech, případně na účtu peněžního trhu. Tyto účty mají svůj původ v USA, kde je v osmdesátých letech zavedly nebankovní instituce s cílem soustředit veškeré volné finanční prostředky drobných střadatelů a tím zvýšit svou konkurenceschopnost vůči bankám. Výhodou těchto účtů je 1 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str

11 možnost lepšího úročení, čerpání povoleného debetu a také možnost uskutečňovat předem daný počet transakcí. 3 Vlivem zavedení těchto účtů přestal existovat rozdíl mezi termínovanými depozity a depozity na požádání, a také mezi bankovními a nebankovními institucemi. 4 Jak jsem již zmiňovala, v současnosti banky nabízejí svým klientům kombinaci běžného a spořícího účtu tak, aby jim zajistily pružný platební styk a zároveň umožnily zhodnocení finančních prostředků Komerční a investiční bankovnictví Odborná literatura se ve výkladu pojmů investiční a komerční bankovnictví zcela neshoduje. Totožně však uvádí, že historickým základem komerčního bankovnictví je přijímání vkladů a poskytování úvěrů a základem investičního bankovnictví je zprostředkování a zajišťování kapitálu pro podniky, a to primární emisí akcií a dluhopisů a obchodováním s těmito cennými papíry na sekundárním trhu. 5 V souladu s výše uvedeným lze říci, že: 6 Pro oblast komerčního bankovnictví: A) jsou hlavním zdrojem zisku: Úroková marže z vkladů a úvěrů Provize a poplatky za vkladové a úvěrové služby B) hlavními skupinami činností jsou: Přijímání vkladů a poskytování úvěrů Provádění zúčtovacího a platebního styku Vydávání a správa platebních prostředků (karet, šeků a bankovních směnek) Poskytování záruk, akreditivů a příslibů U investičního bankovnictví je pak: A) hlavním zdrojem zisku: úroková marže z vkladů a úvěrů provize a poplatky za vkladové a úvěrové služby B) hlavními skupinami činností jsou: Podíl na vydávání cenných papírů 3 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str BABOUČEK, I. a kol.; Regulace činnosti bank, str BABOUČEK, I. a kol.; Regulace činnosti bank, str. 78; POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str

12 Obchodování s těmito produkty na finančních trzích Správa fondů kolektivního investování Správa aktiv pro osoby, disponující velkým majetkem Analýza finančních trhů a vydávání doporučení pro investory Z výše uvedeného vyplývá, že riziko, které komerční a investiční banky podstupují, je zcela rozdílné. Zatímco komerčním bankám plynou zisky z úroků, resp. z úrokové marže, bankám investičním plynou z poplatků a provizí a jsou ovlivněny objemem obchodů. Hlavním rizikem je pro investiční banky riziko tržní, které vyplývá z volatility cen investičních nástrojů, nikoli riziko úvěrové. 7 Tabulka 2: Srovnání investičního a komerčního bankovnictví Ukazatele Komerční bankovnictví Investiční bankovnictví Obsah Obchody na cizí účet Obchody na vlastní a cizí účet Zdroj zisku Úroková marže Poplatky a provize Velikost aktiv Vyšší (zisk závislý na velikosti aktiv) Nižší Druh převažujícího rizika Úvěrové riziko Tržní rizika Zdroje financování Primární vklady Kapitálový trh Zdroj: POLOUČEK, S. a kol.: Bankovnictví, str. 394 Příjmy investičních bank z poplatků a provizí jsou výrazně závislé také na počtu klientů a cenách jejich depozitních produktů. V praxi, je běžné, že klient, který chce pohodlně investovat, by měl mít založený běžný účet. V ČR tvoří poplatky a provize poměrně výraznou část neúrokových příjmů bank. Komerční i investiční bankovnictví prochází v posledních letech výraznými změnami. Zrušením fixních poplatků došlo k vytvoření konkurenčního prostředí, což podpořila unifikace a standardizace investičního bankovnictví. Investiční produkty již nejsou nabízeny jen několika málo specializovanými institucemi, ale i komerčními bankami, resp. jejich dceřinými společnostmi. 8 7 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str

13 1.3. Činnosti komerčního bankovnictví Zjednodušeně lze říci, že komerční banky jsou univerzální banky, které mají širokou produktovou nabídku, a to jak retailové, tak pro podnikové i korporátní subjekty. Kromě toho nabízejí i specifické druhy produktů, například penzijní fondy, stavební spoření, faktoring nebo pojištění. 9 Nejčastěji se bankovní obchody dělí dle hlediska jejich souvislosti s bankovní bilancí: Aktivní obchody Obsahem aktivních obchodů je především úvěrová činnost, kdy banka je ve věřitelské pozici a disponuje prostředky a zdroji vlastními a cizími. Tyto prostředky poskytuje dlužníkům a umožňuje jim rozšíření spotřeby výrobní, osobní i sociální a tím pádem podporuje ekonomiku a její růst Pasivní obchody Pasivní obchody umožňují bance shromáždit finanční prostředky potřebné ke svému podnikání v oblasti aktivních obchodů. Banka je zde v pozici dlužníka, kdy nakupuje finanční prostředky tím, že přijímá vklady a dále např. emisí vlastních akcií Obchody mimo bilanci Do této skupiny obchodů patří zejména zprostředkování platebního styku, ale také poskytování bankovních záruk, akreditivů, elektronické bankovnictví, investiční poradenství nebo úschova a správa cenných papírů. Za veškeré tyto produkty a služby si banka účtuje poplatky, které jsou pro banku neúrokovým příjmem. Tyto poplatky jsou stále více předmětem diskuse, protože tím, že se rozšiřuje škála a cena produktů mimo bilanci, roste i podíl neúrokových příjmů na úkor úrokových, které by mohly v budoucnu znamenat závazek banky. Banka zde není v pozici věřitele, ani dlužníka KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 34, KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 34, KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 34; POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 236 a

14 1.4. Činnosti investičního bankovnictví Investiční bankovnictví je bezpochyby nedílnou součástí většiny světových i českých bank. Jejich pojetí je rozdílné, ale většinou zahrnuje veškeré činnosti na finančních trzích, týkající se emise a obchodování finančními dokumenty, správu finančních nástrojů a poradenství. Lze říci, že je více rizikové, proto je ve většině zemí přísně regulováno. 13 Hlavními činnostmi investičního bankovnictví, chápaného jako trh s cennými papíry, jsou: Emise cenných papírů a jejich umístění na trhu Jedná se o složitou činnost, která vyžaduje znalost legislativy, metod oceňování, aktuální situace na trhu, způsoby umístění emise na trhu a zejména rozsáhlé kontakty na investory. Z tohoto důvodu si emisi cenných papírů firmy samy téměř nezajišťují, ale využívají právě služeb investičních bank. Každá emise je specifická, proto nelze uplatnit unifikovaný postup. Investiční banka proto vždy předkládá emitentovi několik variant postupů. I přes uvedenou skutečnost lze uvést nejdůležitější procesy, z nichž nejvýznamnější je určení emisního kurzu. 14 Investice do cenných papírů a obchodování s cennými papíry Banka tím, že investuje do nákupu cenných papírů nebo zprostředkovává jejich uvedení na trh, získává do svého portfolia jednak cenné papíry firem, ale i státních a municipálních institucí a tím diverzifikuje svá aktiva. Investiční banka, resp. zprostředkovatel může při obchodování působit jako broker, či dealer. V prvním případě obchoduje vlastním jménem na vlastní účet a tím pádem nese riziko změny kurzu finančního dokumentu. Oproti tomu dealer obchoduje vlastním jménem na cizí účet a nenese v tomto případě tržní riziko. 15 Sekuritizace a finanční inženýrství Podstatou sekuritizace je převod pohledávek, respektive rizika z jejich nezaplacení na jiné subjekty prostřednictvím moderních finančních instrumentů. Jinými slovy banka se není ochotna vystavit riziku, že úvěry, které poskytla, nebudou řádně a včas splaceny, a tak vydá, 13 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str

15 přes zprostředkovatele, cenné papíry, které nabídne k prodeji investorům. Těm pak náleží výnos, a to postupně, podle splácení úvěrů. Pokud jsou úvěry umořovány tak, jak bylo sjednáno, slíbený výnos obdrží. V opačném případě, pokud se bonita dlužníka, potažmo kvalita úvěrového portfolia zhoršuje, investoři dostávají výnosy nižší. Pokud tedy banka realizuje ztrátu z nesplacených úvěrů, není povinna vyplatit investorům výnosy, čímž tyto ztráty převádí na ně. 16 Kapitálová restrukturalizace firem Tyto produkty investičního bankovnictví pomáhají firmám, které se nacházejí v problematické situaci klesají jejich peněžní toky, jsou ve ztrátě, mají nadměrné závazky či nejsou konkurenceschopní. Těmto subjektům pomohou uchovat si svou hodnotu a zvýšené výnosy pro všechny poskytovatele kapitálu tím, že vytipuje a posoudí investiční příležitosti a tím možné zdroje peněz Restructuring/Restructuring/Stranky/default.aspx?utm 15

16 2. Depozitní produkty V této kapitole jsou charakterizovány základní parametry depozitních produktů Základní parametry depozitních produktů. Spořící produkty bank jsou velmi rozmanité a liší se ve velkém množství charakteristik. Při rozhodování o volbě produktu jsou pro klienta důležité převážně následující parametry: Úroková sazba Rizikovost Likvidita Poplatky Jednotlivé parametry jsou popisovány v následujících podkapitolách Úroková sazba Úroková sazba je v podstatě nejdůležitější parametr pro klienta, protože mu určuje výnos za zapůjčení finančních prostředků bance. Výplata výnosu je úrok. Úroková sazba bývá uvedena v procentech a vztahuje se k jednomu roku (per annum, zkratka p.a.). Tato sazba určuje procentuální podíl výnosu, který obdrží klient za uložení peněz na spořícím produktu za jeden rok. Úrokovou sazbu je možné uvádět také jako sazbu vztaženou na dobu jednoho měsíce (p.m.), za čtvrt roku nebo půl roku. 18 Převod mezi měsíčními a ročními sazbami se počítá následovně: úroková sazba roční = 12. úroková sazba měsíční 19 Důležitým detailem u úrokové sazby je frekvence vyplácení úroků. Běžně používané jsou výplaty úroků po měsíčních intervalech. Další možností je výplata úroků po roce. Přepočet mezi měsíčním a ročním intervalem pro výplatu úroků není pouhým vynásobením. Rozhoduje fakt, zda jsou úroky připisovány na stejný účet a poté znovu úročeny. V takovém případě klient obdrží i tyto úroky z úroků. Protože různé produkty vyplácejí úroky v různých intervalech, je používána tzv. efektivní úroková sazba DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str

17 Představme si produkt s danou úrokovou sazbou p.a. a výplatou úroků v měsíčních intervalech. Efektivní úroková sazba je tedy sazba, která by za rok úročení vytvořila stejný úrokový zisk, pokud by byly úroky vyplaceny na konci roku. Efektivní úroková sazba musí být logicky vyšší než je sazba pro měsíční připisování úroků. Vzorec pro vypočtení efektivní úrokové sazby je: i e m i 1 1 m, kde ie je efektivní úroková sazba, i je úroková sazba a m počet výplat úroků v roce (pro měsíční vyplácení 12, pololetní 6, atd.). 22 Při zvolení úrokové sazby se banka řídí mnoha faktory, např. typ produktu, zůstatek peněz na běžných či termínovaných účtech, doba termínovaného spoření, možnost předčasných výběrů, apod. Pravidlo, kterým se banky řídí je, že úroková sazba, kterou banky za propůjčení peněz svým klientům nabízejí, musí být nižší než výnos těmito penězi vygenerovaný bance, zkrácený o náklady, které má banka s provozováním produktu. Jinak řečeno, banka musí přizpůsobit velikost úrokové sazby tak, aby produkt i přes náklady spojené s provozem stále generoval úrokovou marži. Příkladem může být termínovaný účet, u kterého nabízejí banky výhodnější podmínky u vkladů s delší dobou. Tyto peníze jsou pro ně lépe použitelné, tzn. generují větší výnos, a zároveň náklady na sjednání termínovaného vkladu jsou vzhledem k tomuto výnosu relativně nižší Rizikovost Rizikovost hraje velkou roli při volbě depozitních produktů. V případě běžných účtů a účtů s termínovanými vklady jsou vklady pojištěny prostřednictvím Fondu pojištění vkladů. Klienti mají díky tomuto pojištění zaručeno, že i přes případné problémy banky, dostanou své peníze nazpět, a to do částky odpovídající výši Euro. Toto může hrát velkou roli při rozhodování klientů o tom, jaký produkt zvolit, protože u složitějších produktů jako je například vkladový list či depozitní směnka tuto jistotu nemají DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str a KALABIS, Zbyněk.; Bankovní služby v praxi, str

18 Likvidita Likvidita má taktéž zásadní vliv na rozhodování klienta. Spořící produkty nabízené bankami mají poměrně širokou likvidní charakteristiku. Klient, který chce s penězi disponovat již pár dní od jejich uložení, se bude jistě rozhodovat jinak, než klient, který chce spořit dlouhodobě, např. na studia pro děti. Likviditu můžeme definovat jako schopnost banky dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům, zejména potom vyplatit klientovi jeho vklady na základě sjednaných podmínek při minimálních nákladech Poplatky Poplatky jsou v dnešní době také jedním z neméně důležitých faktorů. Poplatky jsou bankami vybírány za vedení účtu, provádění platebních příkazů a to nejenom z běžných účtů, ale také při výběru z účtu spořícího. V mnoha případech je tak výhodnost produktu, který má sice vysokou úrokovou sazbu, diskutabilní právě díky poplatkům, které jsou s produktem spojeny Depozitní produkty Běžné účty Běžný účet, nazývaný též osobní účet, nebo osobní konto je nejzákladnější produkt, který banka klientům nabízí. Není určen přímo pro účely spoření. Nejčastější důvod, pro který je zřizován běžný účet, je provádění platebního styku. Většina účtů se dnes nabízí jako balíčky, které obsahují platební kartu a internetové bankovnictví. Zákon stanovuje bankám dispozitivní normou povinnost definovat buď vlastní úrokovou sazbu, a pokud tak neučiní, je podle zákona použita polovina diskontní sazby vyhlašovaná Českou národní bankou ke dni vyplácení úroků. 25 V praxi však banky sazbu definují samy a to tak, že úročení na mnoha běžných účtech je velmi malé nebo téměř nulové, což zákon povoluje. 26 Ve většině případů klient musí mít u banky veden běžný účet jako podmínku 24 POLIDAR, Vojtěch.; Managment bank a bankovních obchodů, str zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku

19 k využívání dalších produktů banky. Příkladem je kontokorentní úvěr, který je vázán s běžným účtem ze své podstaty (úvěr je poskytnut, pokud klient vyčerpá všechny své finanční prostředky a jeho zůstatek jde do mínusu). Někdy není toto spojení tak zřejmé, ale například u spořícího účtu či termínovaného vkladu, je většinou také podmínka vést u peněžního ústavu běžný účet. Podle obchodního zákoníku není banka povinna platit za peněžní prostředky na účtu úroky. 27 Ve většině případů tomu tak opravdu je. Nabízeny jsou však i takové běžné účty, které nabízejí zajímavé úročení a jsou určeny i pro spoření, bývají ale značně zpoplatněny. Peněžní prostředky jsou úročeny ode dne, kdy jsou ve prospěch účtu připsány, a to až po den, který předchází dni, kdy byly peněžní prostředky z účtu odepsány nebo k němuž byly vyplaceny. 28 Tento princip je aplikován na ostatní bankovní produkty jako spořící účty a termínované vklady. Obchodní zákoník definuje splatnost úroků na měsíční bázi, smlouva o běžném účtu však může stanovit připisování úroků v jiných intervalech. 29 Vklady na účtech jsou pojištěny, a to do výše Eur u Fondu pojištění vkladů. 30 Fond pojištění vkladů vznikl v roce 1994 na základě zákona o bankách. Pojištěny jsou veškeré vklady jak fyzických, tak právnických osob, vedené v pojištěných institucích v české nebo cizí měně, včetně úroků. Pojištěny jsou tak zejména kreditní zůstatky na běžných, termínovaných či vkladových účtech nebo vkladních knížkách, vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Fond pojištění vkladů poskytuje náhrady za pohledávky z vkladů bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen se sídlem v ČR ve výši 100% vkladu maximálně však EUR na jednoho klienta. 31 Pro klienta je běžný účet výhodný převážně k provádění platebního styku, pro banku je hlavní výhoda využití tzv. vkladové sedliny. Je to množství peněz, které zůstávají na běžném účtu i přes různé výkyvy zůstatku Spořící účty Spořící účty se podmínkami podobají běžným účtům. Klientům jsou poskytovány na základě ustanovení obchodního zákoníku, konkrétně smlouva o vkladovém účtu. 33 Hlavní rozdíl je zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, v platném znění zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, odst.2, v platném znění 29 DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str PŮLPÁNOVÁ, Stanislava.; Komerční bankovnictví v České republice, str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku 19

20 v tom, že spořící účty nabízejí vyšší úrokovou sazbu. Výměnou za vyšší sazbu banka značně omezuje platební styk uskutečňovaný prostřednictvím těchto účtů a pomocí podmínek snižuje klientovi možnost volně disponovat se zůstatkem na spořícím účtu. Banka snižuje náklady na vedení tohoto účtu, tím že je omezen platební styk. Díky vyššímu zůstatku s menší náchylností k výkyvům může banka lépe využívat volné peněžní prostředky. Obojí umožňuje bance nabízet výhodnější úrokové sazby, než jsou na běžném účtu. Platební styk je konkrétně omezen tím, že klient k tomuto účtu nemá k dispozici platební kartu. Omezeny jsou platby z účtu, tím že jejich převod má vyšší zpoplatnění. Banky v některých případech dávají k účtu zdarma určitý počet převodů na určitou dobu (např. dva převody za měsíc), další převody zatíží vysokým poplatkem. Na spořících účtech není většinou nabízena možnost trvalých příkazů nebo inkasa. Některé účty mají stanovenu výpovědní lhůtu, což je doba od vypovězení vkladu po uvolnění peněz bankou. K určité zůstatkové částce banky motivují svými podmínkami. Často je používané tzv. pásmové úročení nebo úročení celé částky podle zůstatku na spořícím účtu. 34 Pojmy pásmové úročení a úročení celé částky jsou vysvětleny v následujících podkapitolách. Pásmové úročení Pásmové úročení používá limity a úrokové sazby. Je používáno častěji než úročení celé částky. U pásmového úročení se neúročí celý zůstatek, ale pouze částka příslušející do daného limitu. Zůstatek na účtu se rozdělí podle pásem ohraničených limity. Každé pásmo se separátně zúročí příslušnou úrokovou sazbou a takto spočtené úroky tvoří v součtu výsledný úrok. 35 Příklad pásmového úročení: Klient má na spořícím účtu ,-. Tabulka 3: Rozdělení úrokových sazeb při pásmovém úročení Dolní limit (v Kč) Horní limit (v Kč) Úroková sazba (% p.a.) ,5% % ,25% Zdroj: vlastní zpracování dle 34 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava.; Komerční bankovnictví v České republice, str PŮLPÁNOVÁ, Stanislava.; Komerční bankovnictví v České republice, str

21 Úročení bude vypadat následovně: (sazba 0,5%) Kč = 500 Kč = (sazba 1%) 1.999,99 = 2000 Kč = (sazba 1,25%) = Kč Celkový úrok = 5000 Kč Klient tak získal během roku 5000 Kč jako úrok za vklad. U pásmového úročení neplatí, že úroková sazba je rostoucí se zůstatkem na účtu. Většinou jsou nastavena dvě pásma. První pásmo je definováno od nuly do určité maximální částky (např Kč), tam klient dosáhne na zajímavou úrokovou sazbu. Částky převyšující maximální hranici, tj. částky nad Kč jsou úročeny nižší úrokovou sazbou. Nastavením úrokových sazeb v pásmech se banka snaží klienty motivovat k tomu, aby na svých účtech měli nějakou předem určenou částku. Dalším důvodem pro pásmové úročení je zřejmě marketingový záměr. Banky propagují spořící účet s vysokou úrokovou sazbou, ve skutečnosti je však takto vysokou sazbou úročena pouze určitá část zůstatku. Výsledná sazba je potom o dost nižší. I přesto však tato zdánlivě výhodná nabídka působí na klienty pozitivně. Úročení podle zůstatku na účtu U tohoto úročení není definována jedna úroková sazba, odvíjí se od zůstatku na účtu. Jsou nastaveny horní a dolní intervaly a k nim je nastavena příslušná úroková sazba. Zůstatek, který má klient na spořícím účtu se porovná proti těmto limitům a celý zůstatek se úročí touto částkou. Důležité je, že se takto úročí celá klientova částka. Tabulka 4: Příklad úrokových sazeb při úročení zůstatku podle jeho výše Dolní limit (Kč) Horní limit (Kč) Úroková sazba (v p.a.) ,5% % ,25% Zdroj: vlastní zpracování dle Klient má na účtu Kč. Jeho celý zůstatek, tak bude úročen 1,25 %. Za jeden rok vedení účtu s tímto zůstatkem získá úrok x 0,0125 = Kč. 21

22 Neplatí však pravidlo, že s rostoucími limity roste i úroková sazba. U některých spořících účtů jsou pro vyšší pásma použity nižší úrokové sazby. Při použití příkladu viz.výše, by to znamenalo, že nejvyšší zůstatek na účtu by kupříkladu neměl úrokovou sazbu 1,25 %, ale 0,7% p.a. V takovém případě by klient, který spoří větší peněžní částku získal menší úrok, než klient, který má na účtu méně peněz. Konkrétní příklad: Klient A má na spořícím účtu Kč. Po roce vkladu obdrží úrok, který bude: x 0,01 = 2900 Kč. Klient B má na spořícím účtu Kč. Po roce vkladu obdrží úrok, který bude: x 0,007 = 2170 Kč. Klient, který měl na spořícím účtu o Kč více, uspořil o 730 Kč méně. Tomuto lze předejít tím, že si klient pohlídá zůstatek na svém účtu, tak aby se vešel do vhodných limitů. Je to však jedna z charakteristik, které používání spořícího účtu znepříjemňují. Banky vybírají, stejně jako u běžných účtů, poplatky také u spořících účtů. Poplatky jsou účtovány většinou za vedení účtu. Další možností je, že poplatek za vedení účtu není, za to si ale banky kladou podmínku, že klient musí mít ke spořícímu účtu veden zároveň i běžný účet. Běžný účet již většinou zpoplatněn je. Pro klienta, který má v bance vedený běžný účet, jsou takto nastavené podmínky výhodné. V opačném případě však klient poplatky místo za spořící zaplatí bance za běžný účet Termínované vklady Základními parametry termínovaných vkladů jsou doba trvání vkladu a úroková sazba. Většinou existuje souvislost mezi dobou vkladu a úrokovou sazbou. Dlouhodobější vklady bývají úročeny vyššími úrokovými sazbami. Termínované vklady sjednané na delší dobu (2 a více let) mají úrokové sazby většinou vyšší než mají spořící účty. Úrokové sazby jsou definovány fixně nebo pomocí pohyblivé sazby. U fixního úročení je pro sjednanou dobu vkladu sazba pevně stanovená, klient jí zná předem. V případě pohyblivého úročení je sazba navázána na některou z referenčních úrokových sazeb (PRIBID nebo úrokové sazby ČNB). Vklady úročené pohyblivou sazbou banky v současnosti příliš nenabízejí. Ve většině případů mají termínované vklady definovanou minimální částku vkladu. Klient může vklad vypovědět i dříve než v předem stanovenou dobu, jsou za to však většinou 22

23 účtovány sankce. Ty jsou definovány například jako procento z vkladu, či nevyplacení úroku za vklad nebo pouze jeho části. Důležitá je i forma úročení, tzn. jak často jsou úroky vypláceny a zda je jimi navyšován úročený vklad nebo jsou posílány na jiný účet klienta. Většinou jsou úroky vyplaceny až při skončení vkladu. V případě vkladů na delší dobu než jeden rok, definuje zákon povinnost vyplácet úroky každý rok. Jedná se však o dispozitivní normu a banky mohou podmínky smluvně upravit. Banky pak mohou vyplácet nebo připisovat úroky například jednou za čtvrt roku. 36 Další charakteristikou je nutnost vázat termínovaný vklad na běžný účet klienta u stejné banky. U některých bank je nutností, aby měl klient založený běžný účet a termínovaný vklad byl na něj vázán. Náklady na realizaci termínovaného vkladu jsou kryty nižší úrokovou sazbou. To je také jeden z důvodů, proč krátkodobé vklady mají nižší úrokovou sazbu než vklady dlouhodobé. Klient by měl brát v potaz i možnost revolvingu, což je možnost obnovení vkladu. V případě, že si klient nevybere peníze z termínovaného vkladu po uplynutí lhůty vkladu do předem stanoveného termínu, je tento vklad automaticky založen znovu na stejnou dobu. Je však stanovena nová úroková sazba dle aktuálního úrokového lístku banky Vkladní knížky Vkladní knížky jsou depozitním produktem a slouží k uložení peněz. Mají listinou podobu a je v nich zaznamenávána výše vkladu. Vkladní knížky musí být vydávány na jméno, tzn. majitel musí být uveden na knížce. Prostřednictvím vkladní knížky nelze provádět platební styk, veškeré vklady a výběry na vkladní knížky jsou prováděny v hotovosti. Existuje několik typů vkladních knížek, bez výpovědní lhůty, s výpovědní lhůtou nebo třeba výherní vkladní knížky. Z vkladních knížek bez výpovědní lhůty lze vybrat vklad kdykoliv bez sankčního poplatku. Z vkladních knížek s výpovědní lhůtou nelze vybrat vklad kdykoliv, klient musí čekat po dobu výpovědní lhůty, než mu banka peníze vydá. Pokud klient nechce čekat, musí zaplatit sankční poplatek. Výpovědní lhůty jsou od doby několika týdnů až po dobu několika let. Čím vyšší výpovědní lhůtu knížka má, tím vyšší úročení je na vklad aplikováno. 37 Výherní vkladní knížky většinou nevyplácejí žádný úrok, jsou však zapojeny do výherního slosování, pokud splňují podmínky dané bankou, jako je například minimální výše vkladu. Ceny jsou většinou finanční a to buď absolutně dané (např Kč) anebo se odvíjí od výše 36 DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str PŮLPÁNOVÁ, Stanislava.; Komerční bankovnictví v České republice, str

24 vkladu (výhra může být například 20 % ze zůstatku na vkladní knížce). Slosování probíhá pravidelně v předem stanovených dobách (například jednou za půl roku). Vkladní knížky nejsou nejoptimálnějším spořícím produktem, protože neposkytují velmi dobré úročení. Oblíbeny jsou převážně starší klientelou Stavební spoření Další formou vkladů, které se těší oblibě, jsou vklady v rámci stavebního spoření. Na stavební spoření ovšem není možno, i přes jeho označení, pohlížet pouze jako na depozitní produkt, nýbrž je třeba jej chápat komplexněji. A to jako: Přijímaní vkladů od účastníků stavebního spoření Poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření Poskytování státní podpory fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření. 39 Princip stavebního spoření spočívá zjednodušeně v tom, že účastníci stavebního spoření po jistou dobu spoří a následně získávají zpět své zúročené úspory, ale při splnění určitých podmínek i nárok na poskytnutí účelového stavebního úvěru, a pokud jsou fyzickými osobami, i státní podporu Penzijní připojištění Penzijní připojištění vzniklo v roce 1994 vydáním zákona č. 42/1994 Sb., jako státem regulovaný produkt dlouhodobého ukládání a zhodnocování peněžních prostředků. Zakládá se na pravidelných měsíčních příspěvcích, které lze na účet penzijního fondu poukazovat i za delší časová období (čtvrtletí, pololetí, rok, jednorázově). K příspěvkům klient dostává státní příspěvky, podíly na zisku fondu a může také využít daňových zvýhodnění. Na penzijní připojištění může přispívat také zaměstnavatel. Penzijní připojištění si může zřídit kterákoli osoba starší 18 let, která je občanem ČR či jiné země EU s trvalým pobytem v Česku. Od proběhla reforma důchodového systému a penzijní připojištění bylo transformováno na doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb. 38 DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str a KALABIS, Zbyněk.; Bankovní služby v praxi, str DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str DVOŘÁK, Petr.; Bankovnictví pro bankéře a klienty, str

25 2.3. Teoretické základy finančních investic V současnosti má klient možnost investovat do bankovních depozit. Možnosti těchto vkladů popisovala předchozí kapitola. Klient, ale může investovat přímo do cenných papírů, jako jsou dluhopisy, obchodovat s komoditami, měnami či akciemi na akciových trzích. Další možností je investice do podílových fondů. Stejně jako u depozitních produktů, sledujeme i u všech těchto investic tři charakteristiky likviditu, rizikovost a výnosnost. Neoptimálnější investicí by byla opět investice s maximální likviditou, výnosností a s minimem rizika. Bohužel, ani u těchto investic nelze všech těchto charakteristik dosáhnout, parametry jsou v praxi negativně korelované a investor volí optimální hodnotu pro svoje aktuální potřeby Likvidita Likviditu lze definovat jako schopnost přeměny instrumentu na disponibilní finanční prostředky s minimálními finančními a časovými náklady. 41 Likviditu snižují tzv. transakční náklady neboli náklady spojené s prodejem finančního prostředku. Likvidní jsou tedy prostředky, které může investor rychle a bez větších nákladů prodat. Likvidita se odvíjí podle trhu, na kterém se prostředky obchodují. Velké vyspělé trhy mají vyšší likviditu než trhy menší, začínající. Je to tím, že na velkých trzích není až takový problém prodávat, jelikož kupujících je velké množství Riziko V případě investic lze riziko definovat jako nebezpečí, že investor nedosáhne očekávané výnosnosti. Riziko je však i pravděpodobnost, že výsledná výnosnost bude vyšší, v takovém případě mluvíme o pozitivním riziku. Riziko lze dělit podle různých hledisek a hlavně příčin vzniku na mnoho kategorií. Z pohledu finančních investic jsou nejdůležitějšími riziky riziko akciové, úrokové, měnové a kreditní REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str

26 Riziko akciové Akciové riziko se projevuje u akcií a je zapříčiněno proměnlivostí cen akcií. Například riziko, že cena akcií zvolené korporace výrazně poklesne oproti očekávání z důvodu, které souvisí s podnikáním dané korporace. Snížit cenu akcií může například špatný hospodářský výsledek společnosti, problémy v regionu, kde společnost podniká, úspěch konkurence a další. Proti tomuto riziku se může investor zajistit finančními deriváty, pomocí opce ovšem za cenu snižování celkové výnosnosti, jelikož opce je drahá. Tato rizika se v praxi eliminují vhodnou diverzifikací rizika. 44 Riziko úrokové Vyskytuje se u dluhopisů a popisuje pravděpodobnost, že se cena dluhopisu změní v důsledku vývoje úrokových sazeb. Riziku jsou vystaveny hlavně dluhopisy s pevným kupónem. Při rostoucích úrokových sazbách se dluhopisy s pevným kupónem (neboli fixním úročením) stávají pro investory méně zajímavé, jelikož nově emitované dluhopisy poskytují již vyšší úročení. Úrokové riziko může klient omezit tím, že bude nakupovat dluhopisy s menší durací a dobou do splatnosti. 45 Riziko měnové Měnové riziko je pravděpodobnost, že investor nedosáhne výnosu z důvodu změny měnových kurzů. Například pokud český investor investuje do nějakého instrumentu vedeného v cizí měně, například akcie v USD, a očekává zpětné zisky v CZK, může utrpět ztrátu jenom proto, že česká koruna významně posílí vůči dolaru. Toto může nastat i přes možnou výnosnost akcie. Proti měnovému riziku se může investor zajistit pomocí finančních derivátů Výnosnost Výnosnost je jednou z nejvíce sledovaných charakteristik finančních investic. Lze ji zjistit pomocí jednoduchého výpočtu: r= 1/R kde 1 je vložená investice, R je celkový výnos z investice a r je výnosová míra REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str

27 Výnosová míra je poměr mezi finančními prostředky vloženými a získanými. Do vzorce pro výpočet výnosnosti lze zahrnout hledisko času a jednotlivé finanční toky diskontovat příslušným diskontním koeficientem. Na základě těchto údajů lze zpětně porovnávat investice. Problém nastává s investicemi budoucími, kde výnosnost nelze předem určit. Je to dáno tím, že výnosnost závisí na mnoha faktorech jako je vývoj úrokových sazeb, akciových indexů, měnových kurzů a dalších faktorů, které se odvíjejí od každodenního dění ve světě. Výnosnost lze pouze odhadovat, a to na základě různých metodologií. Důležitým atributem investic je to, že výnosnost minulá nepředurčuje plně výnosnost budoucí Investiční možnosti V této podkapitole jsou stručně popsány investiční možnosti Akcie Akcie jsou cenné papíry, které dávají klientům právo podílet se na zisku společnosti. S akciemi jsou spojeny práva účastnit se formou valné hromady na řízení společnosti. Majitel akcie má právo se podílet na zisku, který je vyplácen formou dividend. Akcionář se zároveň podílí na likvidačním zůstatku společnosti. Mezi další práva akcionáře patří možnost využití přednostního úpisu akcií, kdy jsou akcie před samotným prodejem veřejnosti nabídnuty nejprve stávajícím akcionářům. 49 Přestože se majitel akcie podílí na zisku, nenese odpovědnost za dluh společnosti, není tedy spoludlužníkem. Existují akcie na jméno, které jsou vázané na konkrétního majitele, nebo akcie na majitele, které jsou anonymní, nejsou nikterak spjaty s konkrétním majitelem. 50 Akcie přináší investorovi zisk ve formě dividend nebo zvýšením ceny držené akcie. Cena akcie se teoreticky definuje jako suma diskontovaných budoucích dividend. V praxi však tento model není úplně naplněn a cena akcií závisí na mnoha dalších okolnostech, jako jsou makroekonomické faktory nebo třeba i nálada na finančních trzích. Investice do akcií jsou spjaty s akciovým rizikem a v případě investic do akcií vedených v cizích měnách i s rizikem měnovým. 48 REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str

28 Dluhopisy Dluhopis (anglicky bond) je úročený cenný papír, nazývaný též obligace, znějící na příslušného anonymního majitele nebo na jméno na určitého majitele. Jsou vybaveny pevným nebo variabilním úročením a mají předem danou dobu splatnosti a formu umořování. Kupující dluhopisu (věřitel) vlastní finanční pohledávku vůči emitentovi (dlužníkovi). 51 Investor může nakupovat dluhopisy vydané státem, centrální bankou nebo obchodními společnostmi. Dluhopisy mohou mít pevné úročení (s pevným kupónem), v takovém případě dostává investor v pravidelných intervalech úroky. Další možností jsou dluhopisy s pohyblivým úročením (kupónem), kde se výše úroku odvíjí od určitých předem dohodnutých sazeb jako je LIBOR, PRIBOR, EURIBOR. Existují i dluhopisy bez vyplácení úroku (s nulovým kupónem), kde výnos je realizován rozdílem nákupní ceny a nominální hodnoty dluhopisu. Investor nemusí dluhopisy držet až do splatnosti, nýbrž je může předčasně prodat na finančních trzích. 52 Aktuální cenu dluhopisu určují doba do splatnosti, nominální hodnota, úroky, které zbývá vyplatit, a úrokové sazby. Dluhopisy se dělí na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé dluhopisy jsou považovány za instrumenty peněžního trhu Přímé investice do cenných papírů Akcie a dluhopisy jsou obchodovány většinou velkými investory. Dluhopis může, ale nakoupit i drobný investor. Ke zprostředkování obchodu potřebuje zprostředkovatele, tzv. brokera. Broker je instituce, která provede za klienta obchod s cennými papíry. Drobný investor na burzu přístup většinou nemá, broker ano a to prostřednictvím člena burzy. Členové burzy jsou jediní, kteří mohou na burze přímo obchodovat. Za zprostředkování obchodu se účtují poplatky. Jejich výše se odvíjí od velikosti obchodu, typu instrumentu a dalších faktorů. Služby brokerů nabízejí klientele banky či brokerské společnosti LIŠKA, V.; Kolektivní investování., str LIŠKA, V.; Kolektivní investování., str

29 2.5. Investice do fondů Investiční a podílové fondy vznikly již v polovině 19. století ve Francii a Skotsku. Do Evropy (kromě Spojeného království, kde byly již dříve) pronikly až po druhé světové válce. V České republice vznikaly fondy v průběhu privatizace v devadesátých letech dvacátého století, jednalo se o tzv. privatizační fondy. Investoři spojení do fondů investovali do akcií privatizovaných společností. Myšlenkou všech fondů bylo vyřešit problémy, se kterými se investoři potýkají, pokud investují sami. Mezi výhody patří lepší možnost diverzifikace portfolií, snížení transakčních nákladů na investice, dostupnost zajímavějších investic, a to že fondy řídí odborníci. 54 Kolektivní investování je v České republice upraveno zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Existují dvě varianty fondů, investiční fond a podílový fond. Investiční fond má právní subjektivitu, jedná se o obdobu akciové společnosti a investoři do fondu investují nákupem akcií této společnosti. Společnost peníze získané z upsaných akcií investuje do investičních nástrojů. Akcionáři (investoři fondu) své investiční preference prosazují na valné hromadě. Na rozdíl od toho podílové fondy právní subjektivitu nemají a jsou spravovány investiční společností. Podílové fondy získávají prostředky prodejem podílových listů. Tyto peníze však musí investovat podle předem definovaného investičního plánu, který je popsán v tzv. statutu fondu. Podílový fond je pravidelně přeceňován, to znamená, že jsou znovu oceněny všechny nakoupené instrumenty. 55 Podílové fondy se dělí na fondy otevřené a uzavřené. Uzavřené fondy mají daný fixní počet podílových listů, které jsou prodány investorům. Ti potom nemají možnost podílové listy prodat a čekají na dobu zrušení fondu. Tato doba je předem definována ve statutu fondu. Nakonec dojde k vypořádání fondu a podílníci dostanou svůj podíl z ceny prodaných investičních instrumentů. Pokud jejich cena vzrostla, byl vytvořen pro investory zisk, v opačném případě utrpěli ztrátu. Otevřené podílové fondy nemají předem daný počet podílových listů a investor má možnost vždy svůj podílový list prodat zpět fondu. Fond je povinen podíl odkoupit za částku, která odpovídá jeho podílu založenému na posledním ocenění. Fond musí listy odkoupit nejpozději do 15 pracovních dnů. 56 Fondy investují do různých investičních nástrojů od nástrojů peněžního trhu, přes střednědobé dluhopisy až po akciový trh. Fondy mají většinou nějaké investiční zaměření, tj. specializují 54 REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str. 175 a LIŠKA, V.; Kolektivní investování., str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str REVENDA, Zbyněk.; Peněžní ekonomie a bankovnictví, str