Konzultační dokument o logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Konzultační dokument o logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě"

Transkript

1 Konzultační dokument o logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě 1. Úvod Střednědobý přehled Bílé knihy Komise z r Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout 1 bude zkoumat další cesty ke zvýšení spolupráce mezi druhy dopravy a k přesunu silniční nákladní dopravy na ostatní druhy dopravy. Tento konzultační dokument o Logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě vyplyne ve sdělení (plánované na červen 2006), které bude zkoumat, jak by mohly být zlepšeny rámcové podmínky v Evropě na posílení dopravní logistiky s důrazem kladeným na intermodalitu. Sdělení bude analyzovat a zjišťovat nástroje a oblasti, které by mohly být použity pro další integraci silnic, vnitrozemských vodních cest, železnic, námořních plaveb na krátké vzdálenosti a hlubokomořské plavby pro nákladní dopravu v Evropě, a to tak, aby mohly být splněny cíle lisabonské agendy (prosperita a konkurenceschopnost) a Bílé knihy (zejména pokud jde o konkurenceschopnost, udržitelnost, bezpečnost, obchvaty dopravně úzkých míst, zrovnovážnění dělby přepravní práce na úroveň roku 1998). Politiky určené v přehledu Bílé knihy a politiky předložené v tomto konzultačním dokumentu jsou doplňkem k dosažení vytčených cílů. Pokud srovnáváme HDP a výdaje na logistiku 2, včetně přepravy, mezi Evropou (EU-15) a Severní Amerikou, podíl logistiky na HDP stoupl v Evropě ze 12,2 % v r na 13,3 % v r Během stejného období poklesly výdaje na logistiku v Severní Americe z 11 % na 9,9 %. Jak je zřejmé z Bílé knihy o evropské dopravě, doprava je základním prvkem udržení a zvýšení evropské konkurenceschopnosti. Řízení komplexnosti dopravních toků v moderní společnosti požaduje vysokou účinnost druhů dopravy a jejich hladkou spolupráci. Moderní a integrovaná logistická řešení mohou pomoci optimalizovat provoz nákladní dopravy, tím umožnit její růst, a tak učinit Evropu celkově konkurenceschopnější. V souladu s Bílou knihou, má intermodalita podstatnou důležitost pro vývoj konkurenceschopných alternativ k silniční dopravě. Rychlý růst nákladní dopravy na silnicích a s tím související kongesce, silniční nehody a exhalace jsou součástí ekonomických, sociálních a environmentálních problémů, které musí být řešeny zvýšením podílu intermodální dopravy. Moderní a integrovaná logistická řešení mohou pomoci optimalizovat provoz nákladní dopravy. Efektivní plánování, řízení, kontrola a zavádění intermodálních dopravních řetězců díky logistickým řešením jsou klíčovými prvky pro to, aby se intermodalita stala realitou. 1 Bílá kniha o evropské dopravní politice pro rok 2010; čas rozhodnout, KOM (2001)370 v konečném znění, Zdroj: Ocenění globálních a národních výdajů na logistiku: Aktualizované údaje 2002 A. Rodrigues, D. Bowersox a R. Calantone (publikované v časopisu Journal of Business Logistics, ročník 26, č. 2, r. 2005). Studie brala v úvahu 29 proměnných, které obsahují informace o geografickém regionu, úrovni příjmů, velikosti území, ekonomické úrovni a dopravní aktivitě. Pokud jde o dopravu, model obsahuje dopravu v kontejnerových přístavech, silniční nákladní dopravu, železniční nákladní dopravu a leteckou nákladní dopravu. 1

2 Tvorba dopravně logistických a intermodálních řešení jsou aktivity primárně spojené s obchodem, a tudíž jsou úkolem pro průmysl. Nicméně, úřady mají jasně danou úlohu, ve které by měly vytvářet odpovídající rámcové podmínky a zachovávat dopravní logistiku a intermodální politiku průběžně dostatečně vysoko v politické agendě. Tento rámcový přístup, který by Komise chtěla vytvořit, by se měl soustředit na zlepšení předběžných institucionálních podmínek, které může Evropa nabídnout pro logistické inovace, a nechat chod vnitropodnikové logistiky na samotných společnostech. Cílený přístup k intermodalitě započal v roce 1997 sdělením Komise Intermodalita a intermodální nákladní doprava v Evropské unii 3, po kterém v roce 1999 následovalo sdělení 4 o dosaženém pokroku. Dále bylo vytvořeno mnoho studií, zvláště studie o integrovaných službách v intermodálním řetězci [ECORYS, listopad 2005]. Tato studie zkoumá mnohé podoblasti, jako je výcvik, závazky, intermodální terminály a intermodální propagace. V rámci výzkumného a technologického vývoje (RTD) již mnohé projekty v posledních letech pracovaly na jedné straně s intermodalitou a na druhé straně s logistikou. Cílem těchto projektů je dosažení lepšího porozumění souvislostí mezi logistickými rozhodnutími a dopravními službami. Projekt SULOGTRA analyzoval dopady na dopravu trendů v řízení logistických a dodavatelských řetězců. Projekt PROTRANS analyzoval úlohu poskytovatelů logistických služeb třetích stran a jejich vliv na dopravu. Projekt EUTRALOG vytvořil doporučení RTD-iniciativám na podporu politické identifikace a tvorbu politiky cílené na realizaci intermodality v evropském dopravním systému. Projekt FREIGHWISE zkoumá alternativy dalšího vývoje intermodální nákladní dopravy. Další výzkumné aktivity Evropská intermodální výzkumná poradní rada (EIRAC) vytvořila koordinovanou intermodální výzkumnou strategii pro Evropu. Projekt POLLOCO podporuje vytvoření intermodální dopravní infrastruktury umožňující interoperabilitu a usnadňující integraci deseti nových členských států EU do transevropské dopravní sítě. Následující graf ukazuje nárůst nákladní dopravy podle druhu dopravy v EU-25 mezi roky 1995 a V tomtéž období vzrostl HDP o 24 %, což je méně, než nárůst silniční dopravy a námořní dopravy na krátké vzdálenosti. 3 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Intermodalita a intermodální nákladní doprava v Evropské unii, KOM (97)243 v konečném znění, Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Pokroku dosaženém v zavádění akčního programu vyplývajícího ze sdělení o intermodalitě a intermodální nákladní dopravě v Evropské unii, KOM (1999)519 v konečném znění,

3 Nákladní doprava podle druhu dopravy (sea - námořní, road - silniční, pipelines potrubní, inland waterways vnitrozemské vodní cesty, rail železniční) Zdroj: Dokument pro veřejnou konzultaci pro střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice Logistika a intermodalita jdou ruku v ruce Komise si je vědoma různých definicí pojmů logistika a intermodalita v teoretických diskusích a v praxi. Proto je nezbytné vyjasnit, o čem bude tento konzultační materiál pojednávat. V této souvislosti a za účelem tohoto konzultačního dokumentu: Nákladní intermodalita je doprava nákladu od dveří ke dveřím dvěma nebo více druhy dopravy s vysokou úrovní interoperability a integrity. Intermodální logistika se soustřeďuje na dopravní část celého dodavatelského řetězce (tj. na dopravní logistiku) ve prospěch intermodálních řešení a zahrnuje plánování, organizaci, řízení, kontrolu a provedení (implementaci) intermodálníh nákladní dopravy od dveří ke dveřím. Jinými slovy tímto konzultačním dokumentem se Komise zaměřuje na dopravní logistiku, která je částí dodavatelského řetězce a je s ním těsně svázaná. Dále, v souladu s Bílou knihou se Komise zaměřuje na roli logistiky v intermodálních volbách a její vliv na ně. Toto bezpochyby obsahuje nesmírné množství modálních dopravních logistik, jako je např. silniční logistika, ale klade důraz na nezbytnost optimální integrace druhů dopravy ve prospěch účinného a hladkého evropského dopravního systému, který může poskytovat nejlepší možné služby uživatelům dopravy od dveří ke dveřím a vycházet vstříc jejich požadavkům. Pojmy nákladní intermodalita a intermodální logistika obsahují všechny druhy dopravy: námořní dopravu na krátké vzdálenosti, hlubokomořskou plavbu, železnici, vnitrozemské vodní cesty, leteckou dopravu a silniční dopravu (poslední pro počáteční a konečné úseky cesty). V tomto stádiu se přístup Komise nezaobírá nákladní leteckou dopravou, která má svůj specifický trh, kam není dost dobře možný podstatný přesun silniční nákladní dopravy. Tyto pojmy zahrnují kromě dopravních operací, kde je tatáž jednotka nákladu přepravena z výchozího místa do cílového místa při využití více než jednoho druhu dopravy bez 5 3

4 manipulace s vlastním zbožím, také běžný náklad a suchý i tekutý velkoobjemový náklad a jakékoli jiné přepravované komodity. Zdá se, že tu není jakýkoliv ospravedlnitelný důvod k vyloučení nějakého nákladu, protože většina z nich je nebo by mohla být přepravena jedním nebo více druhy dopravy. Tento postup nejde až do detailů specifických sekcí logistiky, jako je městská logistika, zpětná logistika, distribuční logistika, produkční logistika atp. Každá z těchto a dalších shodných logistických oblastí by měla mít svou vlastní separátní dokumentaci. Místo toho tento zvolený přístup pojednává o nákladní dopravní logistice v intermodálních dopravních řetězcích na obecnější úrovni s cílem najít společné pojmenovatele mezi specifickými oblastmi. Logistika je klíčový nástroj v intermodálních proudech a dává jim předběžné podmínky, a to proto, aby se staly vhodnou volbou pro průmysl. Intermodalita má svou přirozenou komplexnost ve srovnání s pouhou silniční dopravou a potřebuje propracovanější plánování, organizaci, řízení a kontrolu provedení. Vyvinutá logistická řešení a nástroje mohou být schopny podpořit intermodální integraci v nákladní dopravě. Navíc požaduje od všech podílejících se druhů dopravy jejich maximální efektivitu a komplementaritu. Spolu se zlepšeními všech druhů dopravy ve vztahu k životnímu prostředí, může logistika pomoci rozpojit nárůst dopravy v Evropě a produkci škodlivých externích dopadů dopravy (jako jsou škodlivé emise, nehody a kongesce). 3. Evropa potřebuje intermodální logistickou strategii 3.1 Vnitřní trh: liberalizace a harmonizace Evropská dopravní politika podporovaná roky členskými státy a Evropským parlamentem vytvořila silnou synergii mezi liberalizací a harmonizací. Bezpečnost, ochrana a ohled k životnímu prostředí jsou částmi této politiky vedoucí k udržitelné dopravě v Evropě a k prosazování vnitřní a vnější evropské konkurenceschopnosti. Evropa již viděla liberalizaci služeb silniční, námořní a vnitrozemské vodní dopravy. Liberalizace železnic se stává realitou. To zvyšuje možnosti pro uživatele dopravy, kteří si mohou vybrat ze škály konkurujících si intermodálních služeb. Je to vyváženo odpovídajícími harmonizačními opatřeními, z nichž většina byla původně unimodální, ale ovlivnila intermodalitu. Některá opatření, jako je např. založení satelitního navigačního systému GALILEO, finanční podpora nabízená programem Marco Polo 6, program na podporu námořní dopravy na krátké vzdálenosti 7 a integrovaný evropský akční plán vnitrozemské vodní dopravy (NAIADES) 8, jsou směrována přímo do středu intermodality. Budou zapotřebí další akce tohoto typu, a to proto, aby se druhy dopravy plně integrovaly do intermodální logistiky. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1382/2003 ze dne 22. července 2003 o poskytování finanční pomoci Společenství pro zlepšení ekologických parametrů systému nákladní dopravy (Program Marco Polo), Úř. věst. č. L 196, , s Sdělení Komise: Program na podporu námořní dopravy na krátké vzdálenosti, KOM(2003)155 v konečném znění, Sdělení Komise o podpoře vnitrozemské vodní dopravy ( NAIADES ): Integrovaný evropský akční plán vnitrozemské vodní dopravy, KOM(2006)6 v konečném znění,

5 3.2 Mezinárodní rozměr Globalizace výroby a s tím spojených dodavatelských řetězců zvýší potřebu dopravních služeb. V důsledku toho se zvyšuje důležitost logistiky nejen v rámci Evropy, ale také pro evropský mezinárodní obchod. Zvyšuje se podíl offshoringu 9 a offshore outsourcingu 10 v globálním kontextu. Rychlý ekonomický růst v Asii 11 je toho příkladem. Hlavním druhem dopravy v externím obchodě EU je námořní doprava. Zejména soutěž mezi Evropou/USA a Dálným Východem se stává významným faktorem a může mít vliv na terminály (hlavně přístavy) a kapacitu infrastruktury. S rychle rostoucí ekonomikou vně Evropy se prodlužují toky materiálu. Integrace trhu a obchodu vyplývající z evropské kooperace s ostatními velkými logistickými centry světa (např. s USA, s Ruskem, Japonskem, Čínou, Indií či Brazílií) bude potřebovat být zajištěna v rámci odpovědné a podpůrné logistické strategie, která přinese svým členům vzájemný užitek. Praktické stránky takové spolupráce ještě musí být definovány v kontextu celkové strategie. 3.3 Infrastruktura Kvalita infrastruktury je klíčovým prvkem jakéhokoliv přístupu k intermodalitě a dopravní logistice. Velký problém je nedostatek vyhovující infrastruktury nebo superstruktury. Plánování infrastruktury uvnitř rámce transevropských dopravních sítí (TEN-T) a strukturálních fondů zvyšuje obsáhlost infrastrukturní sítě, kterou Evropa potřebuje, aby zabezpečila provoz v oblasti bez vnitřních hranic. Výstavba nové infrastruktury by neměla být považována za cíl sama o sobě. Namísto toho by měla být nejdřív využita stávající infrastruktura, a to na optimální úrovni cestou plnějšího využití přepravní kapacity, vyloučením nepotřebných jízd naprázdno či dosažením partnerství nebo sdílení zdrojů napříč druhy dopravy, a to vše při respektování evropských zákonů o konkurenci. Logistické terminály by se měly stát intermodálními distribučními centry a měly by mít přístup na rozličnou infrastrukturu umožňující vytvoření intermodální dopravy. Toto je oblast, kde by mohla být zcela jasně a cíleně využita podpora ze strany TEN-T a strukturálních fondů. Komise navíc nedávno uveřejnila studii 12 o intermodálních terminálech, která zjišťovala opatření a nástroje, které by měly zvýšit jejich kvalitu a fungování. 9 Přemístění výrobního procesu (včetně výroby a zhotovování) do levnějších teritorií, obvykle zámořských. 10 Outsourcing znamená přesun nebo vykontraktování vedlejších provozů nebo pracovních míst z podniku na externí jednotku (jako je subkontraktor), která se specializuje na tento provoz. Outsourcing je obchodní rozhodnutí, které je často učiněno kvůli snížení nákladů nebo za účelem koncentrace na hlavní příslušnost. Offshore outsourcing (nebo také offsourcing) znamená outsourcing do jiné země. 11 Předpokládaný průměrný roční reálný růst HDP v Číně do roku 2020 je 5 % a v Indii 5,5 %. Zdroj: Global Economic Paper č. 134, Goldman Sachs, prosinec Integrované služby v intermodálním řetězci (ISIC), část D: Zlepšení kvality intermodálních terminálů, ECORYS, listopad

6 3.4 Standardizace nakládacího vybavení Jednotné technické standardy široce přijaté výrobci i provozovateli jsou klíčové pro zefektivnění intermodální dopravy a s ní spojené logistiky. V tomto duchu Komise v roce 2003 navrhla cestu směrem k vytvoření jednotných evropských standardů pro intermodální nakládací jednotky 13. Návrh vyplývá ze současného množství rozdílných konfigurací těchto jednotek, které způsobuje frikční náklady a zpoždění při manipulačních operacích mezi druhy dopravy. Tomu lze předcházet harmonizací určitých základních manipulačních charakteristik nakládacích jednotek, jako je např. upevnění horních a spodních rohů. Překládací jednotky většinou nejsou stohovatelné a z toho důvodu nejsou vhodné pro všechny druhy dopravy. Na druhou stranu, standardní kontejnery ne vždy plně využívají rozměry dostupné v evropské silniční dopravě. Evropský průmysl potřebuje lepší systém nakládacích jednotek ke snížení přepravních nákladů a ke zvýšení konkurenceschopnosti. Navržené volné standardy evropské intermodální nakládací jednotky (EILU) by mohly zkombinovat stohovatelnost zboží s nákladním prostorem překládací jednotky. To by mohlo poskytnout optimální nakládací prostor pro vnitroevropskou silniční dopravu a může být použitelný pro všechny druhy dopravy. EILU by neměl soutěžit s kontejnery, ale s překládacími jednotkami. Stejně tak jako překládací jednotka by EILU neměla být využívána v globálním obchodě, ale měla by pomoci ušetřit v průměru 0,5-1,5 % agregovaných průměrných logistických nákladů 14 ve vnitroevropském obchodu. 3.5 Moderní inovace v informačních technologiích Moderní technologické inovace a hlavně pokročilé informační technologie a komunikační systémy podporované nezbytným výzkumným a technologickým vývojem (RTD) také otevírají nové cesty pro dopravní a logistická řešení a mohou pomoci usnadnění a zjednodušení dopravy obecně a hlavně intermodalitě. Nové počítačový tranzitní systém (NCTS) se v EU používá od roku 2003 pro komunikaci mezi celními úřady. NCTS se dosud používá pouze pro normální tranzitní procedury, bylo by jej ale možné využít pro jakékoliv celní procedury. Velký krok směrem k urychlení a zjednodušení celních procedur by mohl být v postoupení od současných praktik založených na papírových dokumentech směrem k elektronickým zprávám tak, aby se to stalo normou při celních transakcích. Nedávné návrhy Komise modernizující celní kodex jdou jasně v tomto směru 15. Sledování a trasování nákladu bez ohledu na způsob dopravy se stává realistickým cílem. Zavedení satelitního navigačního systému GALILEO bude mít v tomto ohledu významný 13 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne o intermodálních nakládacích jednotkách, KOM(2003)155 v konečném znění, doplněn KOM(2004)361 v konečném znění, Ekonomická analýza navrhovaných standardizačních a harmonizačních požadavků, konečná zpráva, ICF Consulting, Ltd., říjen Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) ze dne , kterým se vydává celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), KOM(2005)608 v konečném znění, a návrh na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (ES) ze dne o bezpapírovém prostředí pro clo a obchod, KOM(2005)609 v konečném znění. 6

7 pozitivní vliv, stejně tak jako identifikace a sledování na dálku (LRIT) a říční informační systém (RIS) a automatický identifikační systém (AIS). SafeSeaNet (Bezpečné moře) také přispívá ke zlepšování logistiky na moři. Zakládá to evropskou platformu pro výměnu námořních dat a může se vyvíjet dál směrem k poskytování relevantních informací o lodích, jejich pohybech a nákladu. Dalšími součástmi rovnice jsou jednotné standardy posílání zpráv (např. EDI/EDIFACT) a nové komunikační platformy (jako je XML). Chytré technologie by mohly pomoci předcházet zpožděním v dodavatelských řetězcích způsobeným problémy s bezpečností nebo jinými důvody. Jednou takovou technologií je rádiová frekvenční identifikace (RFID), která je na vzestupu. Může otevřít řadu možných aplikací pro zefektivnění obchodu, ale vyžaduje další výzkum a práci na řízení rádiových spekter, na interoperabilitě a standardizaci. Malé a střední podniky (SMEs) by měly mít snadný přístup k informačním technologiím. V Evropě již existují mnohá řešení IT specificky zaměřená na podnik za účelem řízení logistických proudů. Jsou to často uzavřené systémy velkých společností a přístup do nich by mohl být pro dodavatele služeb (často SMEs) drahý kvůli softwarovým a hardwarovým požadavkům. Vývoj by se měl ubírat směrem k interoperabilitě a jednotným systémům posílání zpráv s otevřenou architekturou mezi úřady (jako je NCTS), mezi průmyslem (např. mezi zasilateli a dopravními operátory nebo mezi velkými dopravními společnostmi a SMEs) a mezi úřady a průmyslem (zejména pokud jde o administrativní formality). Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by mohlo v tomto procesu hrát významnou roli. 3.6 Jedno správní místo Řízení a komercionalizace intermodálních řešení od dveří ke dveřím jedním správním místem, ať už doma nebo outsourcováno na logistické dodavatele třetích nebo čtvrtých stran, je cesta, jak zrealizovat intermodalitu, a je to pro uživatele dopravy jednoduché a snadné unimodální řešení. Mělo by to vést k rovnováze, kdy by se všechny druhy dopravy vzájemně doplňovaly bez zbytečného soutěžení mezi sebou. Například, intermodalita potřebuje silniční dopravu k uskutečnění prvního a posledního úseku cesty. Silniční doprava tím nebude poškozena, ale může se dokonce lépe soustředit na své úsilí a naplánovat optimální využití flotily a její kapacity vhodným řízením. Intermodalitě může také přispět jedno správní místo nebo jednotný portál, kdy jsou všechny úřední (a jiné s nimi spojené) formality vypracovány koordinovaně, zatímco zákazník má pouze jeden kontaktní bod pro styk s úřadem a podává potřebné dokumenty pouze jednou. Také fyzický kontakt by měl být koordinovaný a měl by se uskutečnit v tomtéž čase na tomtéž místě. Nedávný návrh Komise týkající se bezpapírového prostředí pro cla a obchod je dobrým příkladem rámce pro dosažení požadovaných výsledků Námořní dálnice 16 Viz druhá část poznámky 15. 7

8 Námořní dálnice jsou důležitou iniciativou na podporu námořní dopravy na krátké vzdálenosti. Byly předloženy v Bílé knize Komise a později byly přivtěleny do transevropské dopravní sítě. Tato iniciativa je dobrým příkladem toho, jak by politika a hráči měli spolupracovat, protože realizace námořních dálnic bude vyžadovat partnerství a spolupráci mezi členskými státy, mezi členskými státy a průmyslem a mezi průmysly, včetně poskytovatelů služeb a zákazníků. Bude zapotřebí extenzivní spolupráce mezi službami námořní dopravy na krátké vzdálenosti, přístavy, spojením v zázemí a provozem v zázemí. Důležitým aspektem návrhu námořních dálnic je soustředění se na nákladní dopravu (nákladní integrace), která je zapotřebí pro to, aby se pravidelné a časté služby námořní dopravy na krátké vzdálenosti uvedly v život. Logistika je základní součástí toho všeho tak, že námořní dálnice mohou hladce fungovat jako unimodální silniční doprava a mohou se stát spolehlivou a životaschopnou možností pro dopravce, stejně tak jako pro uživatele dopravy. 3.8 Společný cíl povede ke společné strategii Tyto politiky a nástroje jsou divergentní, ale všechny sdílejí některé společné cíle. Těmi jsou zesílení prosperity cestou inovací, udržitelnosti, optimalizace, zvýšené ziskovosti s nižšími náklady (při udržení evropské zaměstnanosti), menší nehodovosti, snížením kongescí a snížením dopadů na životní prostředí. V souladu s cílem Bílé knihy, která má za cíl vrácení úrovně dělby přepravní práce na úroveň roku 1998, tyto společné cíle mohou a budou zesilovat intermodalitu. Cílenější koordinace všech těchto politik a jejich vývoj směrem k vytvoření lepšího rámce intermodálních logistických řešení je úkol, do kterého by se Komise měla pustit. Znamená to, že logistické požadavky a zvláště intermodální logistické požadavky by se měly stát podpůrným faktorem evropského rozhodovacího procesu ovlivňujícího jak SMEs, tak i větší společnosti. Tato koordinace by se měla stát úhelným pilířem evropské intermodální logistické kvalitativní strategie a měla by dát jasný signál směrem k průmyslu, členským státům a naším světovým obchodním partnerům. Podporujíc lisabonskou strategii, bude to také prospěšné pro občany zvýšením využití bezpečných a pro životní prostředí příznivých druhů dopravy v méně přeplněné Evropě. 4. Kvalita by měla být klíčovým faktorem evropské strategie 4.1 Certifikace kvality Není pochyb o tom, že Evropa potřebuje kvalitní logistiku k udržení své pozice jako centra logistické excelence ve světě. Měl by to umožnit kvalitní rámec zavedený díky aktivitám Společenství. Komise koncipuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se zvýšení bezpečnosti dodavatelských řetězců. Uvažuje o myšlence na vytvoření volného rámce pro provozovatele, kteří by se stali bezpečnými provozovateli. Tito provozovatelé by pak měli výhody plynoucí z rychlých odbavovacích tras, bezpečnostních usnadnění a 8

9 zjednodušení celního odbavování stejně tak jako ze zviditelnění sebe jako provozovatele s vysokými bezpečnostními standardy směrem k dodavatelským řetězcům. Zvažovaný model v tomto návrhu nařízení by mohl být použit pro certifikaci intermodální logistické kvality v dopravě. Mohl by být využit ve prospěch integrátorů nákladní dopravy 17. Znamenalo by to ustanovení národního certifikačního schématu a souboru cílových hodnot. Certifikované společnosti by měly využívat pro své ústřední funkce kvalifikované logistiky a splňovat komplex kvalitativních kritérií, jako je třeba relevantní norma ISO 9000 a a/nebo odpovídající normy CEN (např. EN a EN 13876). Měly by také splňovat požadavky na bezpečné provozovatele, pokud jde o bezpečnost dodavatelských řetězců. Návazné standardy nebo cílové hodnoty by mohly být vytvořeny v evropských standardizačních organizacích. To, že společnost má certifikát o intermodální logistické kvalitě, by mohlo indikovat její kvalitu a ustanovit silný marketingový nástroj v prostředí silné konkurence 18. Tento certifikát by nezavazoval k užití intermodálních řešení, pokud by tato nebyla vhodná pro logistické nebo obchodní účely. Certifikované společnosti by ale měly vždy zvážit možnost užití intermodality. Spolupráce s integrátorem nákladní dopravy by měla také být využita k integraci, konsolidaci a koncentraci nákladů a k maximálnímu využití nákladní kapacity všech druhů dopravy jak jen to je možné. Certifikát by měl také určovat požadavky na výcvik uvnitř certifikovaných společností tak, aby držely krok s vývojem moderní logistiky. Certifikace kvality by měla být provázena odpovídajícími požadavky na výcvik kvalifikovaných logistiků na klíčových pozicích ve společnostech. Komise nedávno provedla studii 19 (v rámci práce na projektu integrovaných služeb v intermodálním řetězci ISIC) týkající se výcviku a vzdělávání. Tato studie v závěru uvádí, že v některých evropských státech je málo vzdělávacích možností týkajících se intermodální dopravy, a navrhuje studijní plán na zaměstnanecký výcvik. Komise bere tuto studii v úvahu. 4.2 Je záruka multimodality oblastí zájmu? Mezinárodní systémy záruk jsou fragmentované: jsou založené hlavně na druhu dopravy a dávají různá pravidla různým druhům dopravy. To způsobuje v intermodálních řetězcích frikční náklady. Systémy založené na specifickém druhu dopravy navíc nemohou pokrýt všechny aspekty intermodálního řetězce. Napříč druhy dopravy není jednotnost v dopravní dokumentaci. Komise chápe, že ne všichni provozovatelé dopravy vidí záruku multimodality jako problém, hlavně při využití multimodálních seznamů a průvodek. Totéž se týká ve významné míře loďařů, pokud využívají outsourcovaného poskytovatele logistických služeb nebo integrátora nákladní dopravy jako prostředníka pro organizaci přepravy a řízení záruk. K pokrytí dopravních operací využívajících více než jeden druh dopravy by mělo být běžné pojišťovací krytí. Komise uskutečnila tři studie týkající se multimodálních záruk: 17 Integrátor nákladní dopravy znamená poskytovatele logistických služeb (vnitřního nebo outsourcovaného) v intermodální dopravě, u nichž jsou převažujícími faktory jejich práce integrace, konsolidace a koncentrace nákladní dopravy směřující k plnému vytížení. 18 Odhaduje se, že mezi poskytovateli logistických služeb třetích stran má 20 největších společností více než 33% podíl na celkovém obratu trhu, který je cca 50 miliard eur. Zdroj: Logistics Value Chain, L. Ojala, D. Andersson a T. Naula (plánovaná publikace v Memedovic Olga Global Production Networks, UNIDO). 19 Integrované služby v intermodálním řetězci (ISIC), odd. E: Certifikace a výcvik, ECORYS, listopad

10 Intermodální doprava a dopravní záruky, Universita Southampton, červen 1999 Ekonomický vliv dopravních záruk na intermodální nákladní dopravu, IM Technologies Limited, leden 2001 Integrované služby v dodavatelském řetězci (ISIC), odd. B: Intermodální záruky a dokumentace, ECORYS, listopad Komise v současnosti navrhuje, že by mělo být, mezi jinými, prozkoumáno pět následujících možností: 1. Nedělat nic. 2. Pokračovat v práci v UNCITRAIL na přípravě právního nástroje týkajícího se multimodálních záruk. Aktivita EU může přijít v potaz až po ukončení práce na mezinárodní úrovni. 3. Studie ISIC zmiňovaná výše vytvořila scénář s prostředníkem a neúčastí. Stanovený systém není mandatorní. Pokud bude použit, tak se prostředník stane zodpovědným za ztráty a nebezpečí od momentu, kdy převezme zodpovědnost za zboží. Fixní peněžní limit prostředníkovy odpovědnosti je stanoven na nejvyšší unimodální výši. Peněžní limity prostředníka ve vztahu k provozovatelům dopravy by neměly být harmonizované. Tento přístup by mohl vést k nechtěným následkům, např. prostředník by mohl upřednostňovat ty druhy dopravy, kde je vysoká úroveň kompenzace (tj. využití železnice nebo silnice), před využitím námořní dopravy na krátké vzdálenosti nebo vnitrozemské vodní dopravy, kde je mezinárodní úroveň kompenzace nižší. 4. Zavést volný minimální systém pro Evropu. Pokud se účastníci dopravních operací nebudou řídit jiným záručním systémem, pak by měl být zaveden minimální systém. Tento systém by měl mít formu jednotného režimu nebo síťového režimu. Jednotný režim by měl obsahovat vhodně zavedení úmluvy OSN týkající se mezinárodní multimodální dopravy zboží (1980) do legislativy EU. Úmluva pokrývá záruky mezinárodní multimodální dopravy a řídí se principy jednotných záruk, kde by měl multimodální dopravní operátor převzít zodpovědnost za celou přepravní operaci od nakládky po doručení. Konvence neharmonizuje finanční limity zodpovědnosti. Síťový režim by měl být založen na pravidlech pro jednotlivé druhy dopravy, která jsou nyní v platnosti a pokrývají chybějící spojení mezi těmito systémy. Například normy z Haagu nebo z Visby jsou vhodné pouze pro kontrakty, které jsou evidované podle výkazů nakládky, ale nelze je aplikovat na lodní dopravu zboží podle cestovních výkazů, které jsou často používány v námořní dopravě na krátké vzdálenosti. Pokud je zboží skladováno před, během nebo po přepravě, není jasné, zda tato skladovací doba přísluší do režimu a je proto řízena režimem, nebo zda je mimo režim a je proto řízena nějakým jiným režimem (např. národním nebo dokonce i místním režimem skladování). 5. Separátní evropský přepravní dokument pro multimodální přepravní operace by mohl být také vzat v úvahu, při zavedení cílených klauzulí pokrývajících zodpovědnost podle scénářů 2 a 3 výše. Komise ještě dosud nerozhodla, zda je potřebná evropská akce týkající se strategie kvality nebo zda se trh dostatečně postará o otázky záruk. Zavedení evropského režimu by mělo odstranit některé frikční výdaje v systému, ale existuje zde riziko, že by mohlo samo o sobě způsobit nové frikční výdaje. 10

11 4.3 Intermodalita musí být podporována Intermodální podpůrná centra Nikdo se již neobává moderních přínosů intermodality od dveří ke dveřím s pokrokovými logistickými řešeními. Obrázek intermodality možná není tak dobrý, jak by mohl být, a informace o integraci druhů dopravy možná nejsou dostatečné. Proto musí být intermodalita podporována konkrétními akcemi v kvalitním rámci. Kolem Evropy se vyskytuje množství platforem reprezentujících zájem a podporujících železnici, silnici, vnitrozemské vodní cesty, námořní dopravu na krátké vzdálenosti, námořní dopravu celkově, kombinovanou dopravu, zasilatelství, zprostředkovatelství, logistiku a příbuzná řešení. A stejný obrázek lze nalézt na národních a místních úrovních, pokud jde o podporu modálních, intermodálních a logistických řešení. Všechny tyto platformy nahlížejí na problém ze svých specifických úhlů. Tyto podpůrné aktivity sdílejí společné cíle, jako je např. zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, a jejich kooperace a koordinace se musí prohloubit s cílem vytvoření opravdové intermodální podpory v Evropě obsahující jak modální, tak intermodální a logistické aspekty a zájmy. Taková kooperace by přinesla užitek celé Evropě. Evropská komise v současnosti zvažuje cesty k realizaci evropské intermodální podpory. Tato podpora by měla být blízká zákazníkům na národní úrovni, měla by být přístupná řídícím pracovníkům ve společnostech, měla by být praktická, seriózní, neutrální a věrohodná. Bude k tomu zapotřebí jak národní, tak evropská dimenze. Kvůli existenci současných podpůrných aktivit by měla být podstatná část aktivit cílená směrem ke koordinaci a spolupráci. Tento systém by se neměl stát konkurentem existujících aktivit, ale jejich doplněním. Vytvoření nových podpůrných center za situace, kdy již existují některá starší, by nemuselo být ospravedlnitelné. Místo toho by měla být evropská intermodální podpora založena na již existující síti podpory. Nedávná studie ISIC 20 zkoumala cesty na podporu intermodality. Došla k závěru, že centra pro vývoj interoperability by měla v Evropě pozitivní vliv. Tato studie modelovala svou práci na podpůrných centrech námořní dopravy na krátké vzdálenosti a jejich aktivitách 21. Navrhla, že by podpora intermodality mohla začít jako štíhlá virtuální organizace, která by mohla existovat samostatně nebo být připojena k nějaké vhodné již existující hostitelské společnosti (např. k podpůrným centrům námořní dopravy na krátké vzdálenosti nebo k logistickým kompetenčním centrům). 20 Integrované služby v intermodálním řetězci (ISIC), úloha F2: Představa implementace intermodálních vývojových center, ECORYS, listopad V současnosti je v Evropě v provozu 20 podpůrných center námořní dopravy na krátké vzdálenosti. Jsou národní a pracují na široké geografické bázi. Tato podpůrná centra pracují v souladu s politikou Komise. Jsou řízena obchodními zájmy, která považují za výhodné mít neutrální a důvěryhodný orgán, který podporuje využívání intermodálního druhu dopravy nebo námořní dopravy na krátké vzdálenosti, jako je tomu v tomto případě. Centra se propojila mezi sebou do sítě evropské námořní dopravy na krátké vzdálenosti (viz Část jejich aktivit byla vždy zaměřena směrem k propojení vnitrozemí s námořní dopravou na krátké vzdálenosti. Proto již byla získána expertíza o vnitrozemské intermodalitě. Také byly ustanoveny kontakty a spojení s aktivitami na podporu ostatních druhů dopravy. 11

12 4.3.2 Nepřetržitý kvalitní dialog o intermodální logistice Role průmyslu při vytváření dopravní logistiky a intermodality a role odpovědných autorit při vytváření odpovídajících rámcových podmínek vyžaduje stálou spolupráci a dialog mezi zúčastněnými stranami. K tomu, aby byla umožněna evropská kooperace, by měla být vytvořena skupina místních bodů pro intermodální logistiku. Tyto ohniskové body by mohly reprezentovat své, respektive národní úřady, sdílet know-how, zjišťovat a řešit problémy a poskytovat vstupní bránu pro zlepšování rámcových podmínek intermodální logistiky v Evropě. Mohly by také dát intermodální logistice lidskou tvář na národní úrovni. Měl by být zahájen kontinuální dialog mezi Evropskou komisí, ohniskovými body (členskými státy) a odpovídajícím průmyslem (včetně poskytovatelů služeb a zákazníků). Takový dialog by mohl poskytnout cenné vstupy na různých úrovních, mohla by to být cesta pro rozšíření nejlepších praktik a vyjádření evropských logistických problémů. Mohlo by to dát také jasný signál průmyslu o evropské logistice. Proto Komise plánuje vytvoření neutrální tvůrčí platformy pro intermodální logistiku. Takováto platforma by se skládala z ohniskových bodů a relevantního průmyslu reprezentovaného hlavně jeho evropskými společnostmi a mohla by být řízena Komisí. Tato platforma by se měla scházet dvakrát ročně. 5. Akční plán pro intermodální logistiku Národní politiky nemusí vždy vytvářet taková interoperabilní řešení, která Evropa potřebuje ke společné práci na optimalizaci řešení dopravy v oblasti bez hranic. Významných výsledků může být dosaženo pouze společným úsilím Evropské komise, členských států a průmyslu spolupracujících na koherentním rámci pokrývajícím Evropu jako celek. K zabezpečení řešení výše uvedených i dalších oblastí Komise plánuje představit v r akční plán. Tento plán by mohl být, pokud to bude vhodné, doprovázen návrhy, které by vytýčily cestu pokrokovému logistickému vývoji v Evropě. Odděleně od akcí zmiňovaných výše by měl tento akční plán, sledující vstupy získané z konzultací, řešit soubor opatření zaměřených na překonávání překážek v intermodalitě a s ní spojené logistice. Měly by v něm být identifikovány konkrétní překážky zabraňující intermodální logistice, nejlepší praktiky, další požadavky benchmarkingu (systému řízení kvality), ohled k životnímu prostředí, výzkumný a technologický vývoj, intermodální statistika a výzkum trhu a zaměstnanost. 12

13 6. Otázky pro čtenáře V duchu tohoto konzultačního dokumentu a jako vstup pro přípravu následujícího sdělení o logistice pro podporu intermodality v nákladní dopravě vás žádáme o odpověď na jednu nebo více následujících otázek: 1) Souhlasíte s tím, že přístup, který vybrala Evropská komise k ustanovení rámcových podmínek pro intermodální logistiku, je tím správným přístupem pro Evropu? 2) Souhlasíte s navrženým evropským kvalitativním postupem na podporu intermodální logistiky? 3) Máte připomínky k jednotlivým akcím, které by mohly být plánovány v rámci celkového přístupu tak, jak je prezentováno v tomto konzultačním dokumentu? 4) Máte další náměty na akce, které by mohly být podniknuty na evropské úrovni k vývoji intermodality a s ní spojené kvalitní logistiky? Tato konzultace je otevřena každému a odpovědi či připomínky mohou být zaslány jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobou v Evropě. Komise má v úmyslu zorganizovat konzultační workshop týkající se tohoto konzultačního dokumentu. Tento workshop bude zorganizován ve druhé polovině dubna 2006 v Bruselu a bude řízen Komisí. Účastníci obdrží výslovná pozvání. Mezi účastníky budou, kromě jiných, členské státy, členové Evropského parlamentu, zástupci evropských průmyslových asociací a jiní důležití podílníci na logistické a intermodální scéně. Adresa a konečný termín pro odpovědi Své odpovědi na otázky předložené v tomto konzultačním dokumentu zašlete do konce měsíce března 2006 v písemné formě Komisi na následující adrese: Písemné odpovědi doručené do tohoto data budou shrnuty a prezentovány na konzultačním workshopu ve druhé polovině dubna Jednotlivé odpovědi nebudou zveřejněny, ale zůstanou pouze pro užití Komise. - Těm, kteří obdrží pozvání na konzultační workshop, mohou být podány doplňující poznámky ústně na workshopu nebo písemně. 13

14 Komise bude věnovat všem odpovědím a připomínkám náležitou pozornost při finalizaci návrhu sdělení o logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě. Název v originálu: Consultation Document on Logistics for Promotion Freight Intermodality Zdroj: Evropská komise, internet, leden 2006, Překlad a korektura: ODIS 14

Rozvoj logistických ch center v

Rozvoj logistických ch center v ČESKÁ LOGISTICKÁ ASOCIACE Rozvoj logistických ch center v Evropě a ČR Ing. Miroslav Rumler rumler@reliant.cz 1 Evropský přepravní trh: zvětšování vzdáleností mezi výrobou a spotřebou - růst požadavků mobility

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Přehled. Stanovení orientačních standardů intermodální přepravy zboží

Přehled. Stanovení orientačních standardů intermodální přepravy zboží Přehled Stanovení orientačních standardů intermodální přepravy zboží Overview Benchmarking Intermodal Freight Transport Tyto přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém

Více

OBSAH OBSAH. Úvod... 13

OBSAH OBSAH. Úvod... 13 OBSAH Úvod................................................ 13 1 Dopravní sektor na prahu třetího tisíciletí....... 25 1.1 Teoretický koncept dopravy..................... 25 1.1.1 Schéma historického rozvoje

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Veřejná logistická centra

Veřejná logistická centra Veřejná logistická centra Ing. Emanuel Šíp, náměstek ministra Sekce dopravní politiky a životního prostředí Den dopravy Praha, Hotel Olympik, 28. února 2008 Výchozí situace - Evropa 14,2% 7,4% 5,3% 13,8%

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

OBSAH. 1 Teoretické a metodologické vymezení...13 1.1 Předmět...13 1.2 Teorie...21 1.3 Metody...44

OBSAH. 1 Teoretické a metodologické vymezení...13 1.1 Předmět...13 1.2 Teorie...21 1.3 Metody...44 1 Teoretické a metodologické vymezení........................13 1.1 Předmět...................................................13 1.2 Teorie.....................................................21 1.3 Metody....................................................44

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe (2002/C 103 E/01) (text s významem pro EHP) KOM(2001)123 v konečném znění/2-2001/0060(cod) (Podáno

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 7 ORGANIZACE ZASÍLATELSKÉ FIRMY. JEDNOTLIVÉ ÚSEKY. INFORMATIKA VE FIRMĚ. SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZASÍLATELEM. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

VYLEPŠENÍ KONCEPCE NÁMOŘNÍCH DÁLNIC

VYLEPŠENÍ KONCEPCE NÁMOŘNÍCH DÁLNIC GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI DOPRAVA A CESTOVNÍ RUCH VYLEPŠENÍ KONCEPCE NÁMOŘNÍCH DÁLNIC SHRNUTÍ Abstrakt Tato studie podává

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 03.220.01; 35.240.60 Květen 2014 ČSN 01 8245 Informační systémy ve veřejné dopravě osob Celostátní systém informací v reálném čase (CISReal) Information system in public transport

Více

Rozvoj logistických center a akcelerace jejich potenciálu s podporou ICT

Rozvoj logistických center a akcelerace jejich potenciálu s podporou ICT Rozvoj logistických center a akcelerace jejich potenciálu s podporou ICT Odborná konference LOGISTIKA Bratislava, Hotel Gate One, 28. 2. 2012 Ing. Mgr. David Krásenský konzultant pro strategii OLTIS Group

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz 7. rámcový program BEZPEČNOST Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz 1 BEZPEČNOST přístup k programu technologicky orientovaný výzkum (vítáno užití existujících technologií pro účely bezpečnosti) socio

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS 55.180.01; 35.240.60; 03.220.20 Inteligentní dopravní systémy (ITS) Elektronická

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Transevropská osa BALT- JADRAN

Transevropská osa BALT- JADRAN Transevropská osa BALT- JADRAN a BATCo Balticko Adriatická dopravní spolupráce Prezentaci zpracovalo leden 2012 Obsah 1) Co je Balticko Jaderská osa 2) Přínosy dopravní osy pro rozvoj přilehlých regionů

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 2 OBLASTI ČINNOSTI ZASÍLATELE. POPTÁVKA, NABÍDKA, OBJEDNÁVKA, OBCHODNÍ KONTRAKT VE VZTAHU K ZASÍLATELI. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.11.2007 SEK(2007) 1497 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních

Více

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008)

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008) Rámcová dohoda Sociální a environmentální ohlašovací standard evropského kožedělného průmyslu Výbor pro odvětvový sociální dialog kožedělný/koželužský průmysl (schváleno ve výboru 17. června 2008) 1. Úvod

Více

Budování transevropské dopravní sítě

Budování transevropské dopravní sítě Budování transevropské dopravní sítě Inovativní řešení kapitálového krytí Interoperabilita systémů elektronického mýta Úvod Tato zpráva zkoumá stav infrastruktury v transevropské síti a její financování

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 11 LOGISTIKA A ZASÍLATELSTVÍ. PROFESNÍ ORGANIZACE. FIRMY ZABÝVAJÍCÍ SE INFORMAČNÍMI SYSTÉMY V DOPRAVĚ A LOGISTICE SKLADOVÁNÍ. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR Jiří Barta, Tomáš Ludík Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

PST Ostrava. Copyright PST Ostrava, a.s. All Rights Reserved

PST Ostrava. Copyright PST Ostrava, a.s. All Rights Reserved PST Ostrava Copyright PST Ostrava, a.s. All Rights Reserved Aktualizace 29.2.2008 PST Ostrava profil 1991 Založení PST Ostrava současným majitelem 2000 Získání Certifikátu ISO 9002/2001 na poskytování

Více

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Příloha 4 k Usnesení vlády České republiky číslo 458 ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Vědomí potřeby jakosti nejen v produktivní sféře, ale ve všech oblastech života společnosti vzrůstalo počátkem devadesátých let

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

Prohlášení z Rigy o elektronických dovednostech

Prohlášení z Rigy o elektronických dovednostech Prohlášení z Rigy o elektronických dovednostech Výzva v oblasti digitálních dovedností a vytváření pracovních míst v Evropě Riga, 13. března 2015: Zástupci vlád, průmyslu, akademické obce, nevládních organizací

Více

KOMBINOVANÁ PŘEPRAVA CHARAKTERISTIKA A ROZDĚLENÍ

KOMBINOVANÁ PŘEPRAVA CHARAKTERISTIKA A ROZDĚLENÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 KOMBINOVANÁ PŘEPRAVA CHARAKTERISTIKA

Více

Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, Stanovisko zástupce Sdružení pro dopravní telematiku pro seminář Podvýboru pro dopravu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na téma Zkušenosti se zavedením mýta v ČR a na Slovensku Vážený pane předsedo, dámy

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

32002R1606. Úřední věstník L 243, 11/09/2002 S. 0001-0004

32002R1606. Úřední věstník L 243, 11/09/2002 S. 0001-0004 32002R1606 http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32002r1606:cs:html Úřední věstník L 243, 11/09/2002 S. 0001-0004 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19.

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ SPOLEČNĚ EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU

ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ SPOLEČNĚ EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU 26.1.2008 Úřední věstník Evropské unie L 23/21 ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ SPOLEČNĚ EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí

Více

Výzkumná potřeba (budoucí výzkumný projekt) 1) Název: Výzkum ochrany objektů a prostor malých letišť s mezinárodním provozem

Výzkumná potřeba (budoucí výzkumný projekt) 1) Název: Výzkum ochrany objektů a prostor malých letišť s mezinárodním provozem Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě. Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav

Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě. Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav Obsah přednášky: Druhové rozdělení dopravní telematiky Tematika v projektech výzkumu a vývoje

Více

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU

Více

Kvalifikační požadavky pro oblast Služby Dopravní a přepravní služby IPn Q-Ram

Kvalifikační požadavky pro oblast Služby Dopravní a přepravní služby IPn Q-Ram Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Kvalifikační požadavky pro oblast Služby Dopravní a přepravní služby IPn Q-Ram Michal Karpíšek

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství Politika HSS EU 2007-13 3 nové cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost

Více

Poradenské služby pro veřejný sektor

Poradenské služby pro veřejný sektor Poradenské služby pro veřejný sektor Committed to your success Poradenské služby pro veřejný sektor Informační a komunikační technologie Oceňování oceňování, odhady hodnoty / majetkového práva softwaru

Více

Regionální rozvoj a dopravní logistika

Regionální rozvoj a dopravní logistika REgional DEvelopment and TRAnsport Logistics Regionální rozvoj a dopravní logistika Představení projektu (Oficiální představení výstupů projektu, 21.6.2007, Břeclav, Česká republika) Břeclav dopravní podmínky

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 16.12.2008 KOM(2008) 886 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě CS CS SDĚLENÍ KOMISE Akční

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006

Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006 Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006 Evropská unie ve svých strategických materiálech doporučuje zavádění systémů zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury na principu uživatel platí. Znamená

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2244(INI) 20.3.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2244(INI) 20.3.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 20.3.2015 2014/2244(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zavedení multimodálních integrovaných systémů jízdenek a letenek v EU (2014/2244(INI)) Výbor pro dopravu

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury 6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):

Více

Využití ICT v podnicích (ve znění platném od 1.1. 2007)

Využití ICT v podnicích (ve znění platném od 1.1. 2007) Změna: (datum změny) Využití ICT v podnicích (ve znění platném od 1.1. 2007) Tento program realizuje Prioritu 1 Podnikání a inovace, Operačního programu Podnikání a Inovace 2007 2013. 1. Cíl programu Cílem

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 22.6.2006 KOM(2006) 314 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Evropa v pohybu Udržitelná mobilita pro náš kontinent Přezkum Bílé knihy

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Projekt č. TA02030435

Projekt č. TA02030435 Projekt č. TA02030435 Technická podpora a metody pro ověřování interoperability odbavovacích a informačních systémů ve veřejné dopravě Metody standardizace v oblasti informačních systémů Rok 2013 Ing.

Více

Dopravní náklady a lokalizace dopravy

Dopravní náklady a lokalizace dopravy Dopravní náklady a lokalizace dopravy až do konce 60. let 20. století dopravní náklady považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za hlavní lokalizační faktor ekonomických aktivit

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

Perspektivy v dopravě

Perspektivy v dopravě Perspektivy v dopravě doc. Ing. Ivo Drahotský, Ph.D. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera KDMML, ÚADN Studentská 95, 532 10 Pardubice Tel.: 466 036 429 e-mail: ivo.drahotsky@upce.cz Vzájemné

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 1 VÝZNAM ZASÍLATELSTVÍ. ZÁKLADNÍ POJMY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko)

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) 1. Úvod Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) Tato případová studie pojednává o příkladu mezisektorálního partnerství (LPPS), které vzniklo za účelem zlepšení komunikace

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. 16.5.2009 Úřední věstník Evropské unie L 122/47

DOPORUČENÍ KOMISE. 16.5.2009 Úřední věstník Evropské unie L 122/47 16.5.2009 Úřední věstník Evropské unie L 122/47 DOPORUČENÍ KOMISE DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 12. května 2009 o zavedení zásad ochrany soukromí a údajů v aplikacích podporovaných identifikací na základě rádiové

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

V takovýchto případech by měla být použita doložka FCA za předpokladu, že prodávající souhlasí s provedením nakládky na svoje náklady a riziko.

V takovýchto případech by měla být použita doložka FCA za předpokladu, že prodávající souhlasí s provedením nakládky na svoje náklady a riziko. EXW ZE ZÁVODU (...ujednané místo) "Ze závodu" znamená, že prodávající splní svou povinnost dodávky, jestliže dá kupujícímu zboží k dispozici ve svém závodě nebo v jiném jmenovaném místě (např. v podniku,

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR

Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR Manažerské shrnutí a závěry Zajištění kvalitní páteřní silniční infrastruktury je pro Českou republiku, při její tranzitní poloze ve

Více

Kontaktní osoba: rehola@mpo.cz. Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Kontaktní osoba: rehola@mpo.cz. Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Příspěvek České republiky zpracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) k veřejné konzultaci k Zelené knize Integrovaný trh doručování balíků pro růst elektronického

Více

Evropský parlament. Rada

Evropský parlament. Rada Fórum pre Komunikačné Technológie seminár Telekomunikační stavby III 25. November 2010 2010 AT&T Intellectual Property. All rights reserved. AT&T and the AT&T logo are trademarks of AT&T Intellectual Property.

Více

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více