Konzultační dokument o logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Konzultační dokument o logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě"

Transkript

1 Konzultační dokument o logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě 1. Úvod Střednědobý přehled Bílé knihy Komise z r Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout 1 bude zkoumat další cesty ke zvýšení spolupráce mezi druhy dopravy a k přesunu silniční nákladní dopravy na ostatní druhy dopravy. Tento konzultační dokument o Logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě vyplyne ve sdělení (plánované na červen 2006), které bude zkoumat, jak by mohly být zlepšeny rámcové podmínky v Evropě na posílení dopravní logistiky s důrazem kladeným na intermodalitu. Sdělení bude analyzovat a zjišťovat nástroje a oblasti, které by mohly být použity pro další integraci silnic, vnitrozemských vodních cest, železnic, námořních plaveb na krátké vzdálenosti a hlubokomořské plavby pro nákladní dopravu v Evropě, a to tak, aby mohly být splněny cíle lisabonské agendy (prosperita a konkurenceschopnost) a Bílé knihy (zejména pokud jde o konkurenceschopnost, udržitelnost, bezpečnost, obchvaty dopravně úzkých míst, zrovnovážnění dělby přepravní práce na úroveň roku 1998). Politiky určené v přehledu Bílé knihy a politiky předložené v tomto konzultačním dokumentu jsou doplňkem k dosažení vytčených cílů. Pokud srovnáváme HDP a výdaje na logistiku 2, včetně přepravy, mezi Evropou (EU-15) a Severní Amerikou, podíl logistiky na HDP stoupl v Evropě ze 12,2 % v r na 13,3 % v r Během stejného období poklesly výdaje na logistiku v Severní Americe z 11 % na 9,9 %. Jak je zřejmé z Bílé knihy o evropské dopravě, doprava je základním prvkem udržení a zvýšení evropské konkurenceschopnosti. Řízení komplexnosti dopravních toků v moderní společnosti požaduje vysokou účinnost druhů dopravy a jejich hladkou spolupráci. Moderní a integrovaná logistická řešení mohou pomoci optimalizovat provoz nákladní dopravy, tím umožnit její růst, a tak učinit Evropu celkově konkurenceschopnější. V souladu s Bílou knihou, má intermodalita podstatnou důležitost pro vývoj konkurenceschopných alternativ k silniční dopravě. Rychlý růst nákladní dopravy na silnicích a s tím související kongesce, silniční nehody a exhalace jsou součástí ekonomických, sociálních a environmentálních problémů, které musí být řešeny zvýšením podílu intermodální dopravy. Moderní a integrovaná logistická řešení mohou pomoci optimalizovat provoz nákladní dopravy. Efektivní plánování, řízení, kontrola a zavádění intermodálních dopravních řetězců díky logistickým řešením jsou klíčovými prvky pro to, aby se intermodalita stala realitou. 1 Bílá kniha o evropské dopravní politice pro rok 2010; čas rozhodnout, KOM (2001)370 v konečném znění, Zdroj: Ocenění globálních a národních výdajů na logistiku: Aktualizované údaje 2002 A. Rodrigues, D. Bowersox a R. Calantone (publikované v časopisu Journal of Business Logistics, ročník 26, č. 2, r. 2005). Studie brala v úvahu 29 proměnných, které obsahují informace o geografickém regionu, úrovni příjmů, velikosti území, ekonomické úrovni a dopravní aktivitě. Pokud jde o dopravu, model obsahuje dopravu v kontejnerových přístavech, silniční nákladní dopravu, železniční nákladní dopravu a leteckou nákladní dopravu. 1

2 Tvorba dopravně logistických a intermodálních řešení jsou aktivity primárně spojené s obchodem, a tudíž jsou úkolem pro průmysl. Nicméně, úřady mají jasně danou úlohu, ve které by měly vytvářet odpovídající rámcové podmínky a zachovávat dopravní logistiku a intermodální politiku průběžně dostatečně vysoko v politické agendě. Tento rámcový přístup, který by Komise chtěla vytvořit, by se měl soustředit na zlepšení předběžných institucionálních podmínek, které může Evropa nabídnout pro logistické inovace, a nechat chod vnitropodnikové logistiky na samotných společnostech. Cílený přístup k intermodalitě započal v roce 1997 sdělením Komise Intermodalita a intermodální nákladní doprava v Evropské unii 3, po kterém v roce 1999 následovalo sdělení 4 o dosaženém pokroku. Dále bylo vytvořeno mnoho studií, zvláště studie o integrovaných službách v intermodálním řetězci [ECORYS, listopad 2005]. Tato studie zkoumá mnohé podoblasti, jako je výcvik, závazky, intermodální terminály a intermodální propagace. V rámci výzkumného a technologického vývoje (RTD) již mnohé projekty v posledních letech pracovaly na jedné straně s intermodalitou a na druhé straně s logistikou. Cílem těchto projektů je dosažení lepšího porozumění souvislostí mezi logistickými rozhodnutími a dopravními službami. Projekt SULOGTRA analyzoval dopady na dopravu trendů v řízení logistických a dodavatelských řetězců. Projekt PROTRANS analyzoval úlohu poskytovatelů logistických služeb třetích stran a jejich vliv na dopravu. Projekt EUTRALOG vytvořil doporučení RTD-iniciativám na podporu politické identifikace a tvorbu politiky cílené na realizaci intermodality v evropském dopravním systému. Projekt FREIGHWISE zkoumá alternativy dalšího vývoje intermodální nákladní dopravy. Další výzkumné aktivity Evropská intermodální výzkumná poradní rada (EIRAC) vytvořila koordinovanou intermodální výzkumnou strategii pro Evropu. Projekt POLLOCO podporuje vytvoření intermodální dopravní infrastruktury umožňující interoperabilitu a usnadňující integraci deseti nových členských států EU do transevropské dopravní sítě. Následující graf ukazuje nárůst nákladní dopravy podle druhu dopravy v EU-25 mezi roky 1995 a V tomtéž období vzrostl HDP o 24 %, což je méně, než nárůst silniční dopravy a námořní dopravy na krátké vzdálenosti. 3 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Intermodalita a intermodální nákladní doprava v Evropské unii, KOM (97)243 v konečném znění, Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Pokroku dosaženém v zavádění akčního programu vyplývajícího ze sdělení o intermodalitě a intermodální nákladní dopravě v Evropské unii, KOM (1999)519 v konečném znění,

3 Nákladní doprava podle druhu dopravy (sea - námořní, road - silniční, pipelines potrubní, inland waterways vnitrozemské vodní cesty, rail železniční) Zdroj: Dokument pro veřejnou konzultaci pro střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice Logistika a intermodalita jdou ruku v ruce Komise si je vědoma různých definicí pojmů logistika a intermodalita v teoretických diskusích a v praxi. Proto je nezbytné vyjasnit, o čem bude tento konzultační materiál pojednávat. V této souvislosti a za účelem tohoto konzultačního dokumentu: Nákladní intermodalita je doprava nákladu od dveří ke dveřím dvěma nebo více druhy dopravy s vysokou úrovní interoperability a integrity. Intermodální logistika se soustřeďuje na dopravní část celého dodavatelského řetězce (tj. na dopravní logistiku) ve prospěch intermodálních řešení a zahrnuje plánování, organizaci, řízení, kontrolu a provedení (implementaci) intermodálníh nákladní dopravy od dveří ke dveřím. Jinými slovy tímto konzultačním dokumentem se Komise zaměřuje na dopravní logistiku, která je částí dodavatelského řetězce a je s ním těsně svázaná. Dále, v souladu s Bílou knihou se Komise zaměřuje na roli logistiky v intermodálních volbách a její vliv na ně. Toto bezpochyby obsahuje nesmírné množství modálních dopravních logistik, jako je např. silniční logistika, ale klade důraz na nezbytnost optimální integrace druhů dopravy ve prospěch účinného a hladkého evropského dopravního systému, který může poskytovat nejlepší možné služby uživatelům dopravy od dveří ke dveřím a vycházet vstříc jejich požadavkům. Pojmy nákladní intermodalita a intermodální logistika obsahují všechny druhy dopravy: námořní dopravu na krátké vzdálenosti, hlubokomořskou plavbu, železnici, vnitrozemské vodní cesty, leteckou dopravu a silniční dopravu (poslední pro počáteční a konečné úseky cesty). V tomto stádiu se přístup Komise nezaobírá nákladní leteckou dopravou, která má svůj specifický trh, kam není dost dobře možný podstatný přesun silniční nákladní dopravy. Tyto pojmy zahrnují kromě dopravních operací, kde je tatáž jednotka nákladu přepravena z výchozího místa do cílového místa při využití více než jednoho druhu dopravy bez 5 3

4 manipulace s vlastním zbožím, také běžný náklad a suchý i tekutý velkoobjemový náklad a jakékoli jiné přepravované komodity. Zdá se, že tu není jakýkoliv ospravedlnitelný důvod k vyloučení nějakého nákladu, protože většina z nich je nebo by mohla být přepravena jedním nebo více druhy dopravy. Tento postup nejde až do detailů specifických sekcí logistiky, jako je městská logistika, zpětná logistika, distribuční logistika, produkční logistika atp. Každá z těchto a dalších shodných logistických oblastí by měla mít svou vlastní separátní dokumentaci. Místo toho tento zvolený přístup pojednává o nákladní dopravní logistice v intermodálních dopravních řetězcích na obecnější úrovni s cílem najít společné pojmenovatele mezi specifickými oblastmi. Logistika je klíčový nástroj v intermodálních proudech a dává jim předběžné podmínky, a to proto, aby se staly vhodnou volbou pro průmysl. Intermodalita má svou přirozenou komplexnost ve srovnání s pouhou silniční dopravou a potřebuje propracovanější plánování, organizaci, řízení a kontrolu provedení. Vyvinutá logistická řešení a nástroje mohou být schopny podpořit intermodální integraci v nákladní dopravě. Navíc požaduje od všech podílejících se druhů dopravy jejich maximální efektivitu a komplementaritu. Spolu se zlepšeními všech druhů dopravy ve vztahu k životnímu prostředí, může logistika pomoci rozpojit nárůst dopravy v Evropě a produkci škodlivých externích dopadů dopravy (jako jsou škodlivé emise, nehody a kongesce). 3. Evropa potřebuje intermodální logistickou strategii 3.1 Vnitřní trh: liberalizace a harmonizace Evropská dopravní politika podporovaná roky členskými státy a Evropským parlamentem vytvořila silnou synergii mezi liberalizací a harmonizací. Bezpečnost, ochrana a ohled k životnímu prostředí jsou částmi této politiky vedoucí k udržitelné dopravě v Evropě a k prosazování vnitřní a vnější evropské konkurenceschopnosti. Evropa již viděla liberalizaci služeb silniční, námořní a vnitrozemské vodní dopravy. Liberalizace železnic se stává realitou. To zvyšuje možnosti pro uživatele dopravy, kteří si mohou vybrat ze škály konkurujících si intermodálních služeb. Je to vyváženo odpovídajícími harmonizačními opatřeními, z nichž většina byla původně unimodální, ale ovlivnila intermodalitu. Některá opatření, jako je např. založení satelitního navigačního systému GALILEO, finanční podpora nabízená programem Marco Polo 6, program na podporu námořní dopravy na krátké vzdálenosti 7 a integrovaný evropský akční plán vnitrozemské vodní dopravy (NAIADES) 8, jsou směrována přímo do středu intermodality. Budou zapotřebí další akce tohoto typu, a to proto, aby se druhy dopravy plně integrovaly do intermodální logistiky. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1382/2003 ze dne 22. července 2003 o poskytování finanční pomoci Společenství pro zlepšení ekologických parametrů systému nákladní dopravy (Program Marco Polo), Úř. věst. č. L 196, , s Sdělení Komise: Program na podporu námořní dopravy na krátké vzdálenosti, KOM(2003)155 v konečném znění, Sdělení Komise o podpoře vnitrozemské vodní dopravy ( NAIADES ): Integrovaný evropský akční plán vnitrozemské vodní dopravy, KOM(2006)6 v konečném znění,

5 3.2 Mezinárodní rozměr Globalizace výroby a s tím spojených dodavatelských řetězců zvýší potřebu dopravních služeb. V důsledku toho se zvyšuje důležitost logistiky nejen v rámci Evropy, ale také pro evropský mezinárodní obchod. Zvyšuje se podíl offshoringu 9 a offshore outsourcingu 10 v globálním kontextu. Rychlý ekonomický růst v Asii 11 je toho příkladem. Hlavním druhem dopravy v externím obchodě EU je námořní doprava. Zejména soutěž mezi Evropou/USA a Dálným Východem se stává významným faktorem a může mít vliv na terminály (hlavně přístavy) a kapacitu infrastruktury. S rychle rostoucí ekonomikou vně Evropy se prodlužují toky materiálu. Integrace trhu a obchodu vyplývající z evropské kooperace s ostatními velkými logistickými centry světa (např. s USA, s Ruskem, Japonskem, Čínou, Indií či Brazílií) bude potřebovat být zajištěna v rámci odpovědné a podpůrné logistické strategie, která přinese svým členům vzájemný užitek. Praktické stránky takové spolupráce ještě musí být definovány v kontextu celkové strategie. 3.3 Infrastruktura Kvalita infrastruktury je klíčovým prvkem jakéhokoliv přístupu k intermodalitě a dopravní logistice. Velký problém je nedostatek vyhovující infrastruktury nebo superstruktury. Plánování infrastruktury uvnitř rámce transevropských dopravních sítí (TEN-T) a strukturálních fondů zvyšuje obsáhlost infrastrukturní sítě, kterou Evropa potřebuje, aby zabezpečila provoz v oblasti bez vnitřních hranic. Výstavba nové infrastruktury by neměla být považována za cíl sama o sobě. Namísto toho by měla být nejdřív využita stávající infrastruktura, a to na optimální úrovni cestou plnějšího využití přepravní kapacity, vyloučením nepotřebných jízd naprázdno či dosažením partnerství nebo sdílení zdrojů napříč druhy dopravy, a to vše při respektování evropských zákonů o konkurenci. Logistické terminály by se měly stát intermodálními distribučními centry a měly by mít přístup na rozličnou infrastrukturu umožňující vytvoření intermodální dopravy. Toto je oblast, kde by mohla být zcela jasně a cíleně využita podpora ze strany TEN-T a strukturálních fondů. Komise navíc nedávno uveřejnila studii 12 o intermodálních terminálech, která zjišťovala opatření a nástroje, které by měly zvýšit jejich kvalitu a fungování. 9 Přemístění výrobního procesu (včetně výroby a zhotovování) do levnějších teritorií, obvykle zámořských. 10 Outsourcing znamená přesun nebo vykontraktování vedlejších provozů nebo pracovních míst z podniku na externí jednotku (jako je subkontraktor), která se specializuje na tento provoz. Outsourcing je obchodní rozhodnutí, které je často učiněno kvůli snížení nákladů nebo za účelem koncentrace na hlavní příslušnost. Offshore outsourcing (nebo také offsourcing) znamená outsourcing do jiné země. 11 Předpokládaný průměrný roční reálný růst HDP v Číně do roku 2020 je 5 % a v Indii 5,5 %. Zdroj: Global Economic Paper č. 134, Goldman Sachs, prosinec Integrované služby v intermodálním řetězci (ISIC), část D: Zlepšení kvality intermodálních terminálů, ECORYS, listopad

6 3.4 Standardizace nakládacího vybavení Jednotné technické standardy široce přijaté výrobci i provozovateli jsou klíčové pro zefektivnění intermodální dopravy a s ní spojené logistiky. V tomto duchu Komise v roce 2003 navrhla cestu směrem k vytvoření jednotných evropských standardů pro intermodální nakládací jednotky 13. Návrh vyplývá ze současného množství rozdílných konfigurací těchto jednotek, které způsobuje frikční náklady a zpoždění při manipulačních operacích mezi druhy dopravy. Tomu lze předcházet harmonizací určitých základních manipulačních charakteristik nakládacích jednotek, jako je např. upevnění horních a spodních rohů. Překládací jednotky většinou nejsou stohovatelné a z toho důvodu nejsou vhodné pro všechny druhy dopravy. Na druhou stranu, standardní kontejnery ne vždy plně využívají rozměry dostupné v evropské silniční dopravě. Evropský průmysl potřebuje lepší systém nakládacích jednotek ke snížení přepravních nákladů a ke zvýšení konkurenceschopnosti. Navržené volné standardy evropské intermodální nakládací jednotky (EILU) by mohly zkombinovat stohovatelnost zboží s nákladním prostorem překládací jednotky. To by mohlo poskytnout optimální nakládací prostor pro vnitroevropskou silniční dopravu a může být použitelný pro všechny druhy dopravy. EILU by neměl soutěžit s kontejnery, ale s překládacími jednotkami. Stejně tak jako překládací jednotka by EILU neměla být využívána v globálním obchodě, ale měla by pomoci ušetřit v průměru 0,5-1,5 % agregovaných průměrných logistických nákladů 14 ve vnitroevropském obchodu. 3.5 Moderní inovace v informačních technologiích Moderní technologické inovace a hlavně pokročilé informační technologie a komunikační systémy podporované nezbytným výzkumným a technologickým vývojem (RTD) také otevírají nové cesty pro dopravní a logistická řešení a mohou pomoci usnadnění a zjednodušení dopravy obecně a hlavně intermodalitě. Nové počítačový tranzitní systém (NCTS) se v EU používá od roku 2003 pro komunikaci mezi celními úřady. NCTS se dosud používá pouze pro normální tranzitní procedury, bylo by jej ale možné využít pro jakékoliv celní procedury. Velký krok směrem k urychlení a zjednodušení celních procedur by mohl být v postoupení od současných praktik založených na papírových dokumentech směrem k elektronickým zprávám tak, aby se to stalo normou při celních transakcích. Nedávné návrhy Komise modernizující celní kodex jdou jasně v tomto směru 15. Sledování a trasování nákladu bez ohledu na způsob dopravy se stává realistickým cílem. Zavedení satelitního navigačního systému GALILEO bude mít v tomto ohledu významný 13 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne o intermodálních nakládacích jednotkách, KOM(2003)155 v konečném znění, doplněn KOM(2004)361 v konečném znění, Ekonomická analýza navrhovaných standardizačních a harmonizačních požadavků, konečná zpráva, ICF Consulting, Ltd., říjen Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) ze dne , kterým se vydává celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), KOM(2005)608 v konečném znění, a návrh na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (ES) ze dne o bezpapírovém prostředí pro clo a obchod, KOM(2005)609 v konečném znění. 6

7 pozitivní vliv, stejně tak jako identifikace a sledování na dálku (LRIT) a říční informační systém (RIS) a automatický identifikační systém (AIS). SafeSeaNet (Bezpečné moře) také přispívá ke zlepšování logistiky na moři. Zakládá to evropskou platformu pro výměnu námořních dat a může se vyvíjet dál směrem k poskytování relevantních informací o lodích, jejich pohybech a nákladu. Dalšími součástmi rovnice jsou jednotné standardy posílání zpráv (např. EDI/EDIFACT) a nové komunikační platformy (jako je XML). Chytré technologie by mohly pomoci předcházet zpožděním v dodavatelských řetězcích způsobeným problémy s bezpečností nebo jinými důvody. Jednou takovou technologií je rádiová frekvenční identifikace (RFID), která je na vzestupu. Může otevřít řadu možných aplikací pro zefektivnění obchodu, ale vyžaduje další výzkum a práci na řízení rádiových spekter, na interoperabilitě a standardizaci. Malé a střední podniky (SMEs) by měly mít snadný přístup k informačním technologiím. V Evropě již existují mnohá řešení IT specificky zaměřená na podnik za účelem řízení logistických proudů. Jsou to často uzavřené systémy velkých společností a přístup do nich by mohl být pro dodavatele služeb (často SMEs) drahý kvůli softwarovým a hardwarovým požadavkům. Vývoj by se měl ubírat směrem k interoperabilitě a jednotným systémům posílání zpráv s otevřenou architekturou mezi úřady (jako je NCTS), mezi průmyslem (např. mezi zasilateli a dopravními operátory nebo mezi velkými dopravními společnostmi a SMEs) a mezi úřady a průmyslem (zejména pokud jde o administrativní formality). Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by mohlo v tomto procesu hrát významnou roli. 3.6 Jedno správní místo Řízení a komercionalizace intermodálních řešení od dveří ke dveřím jedním správním místem, ať už doma nebo outsourcováno na logistické dodavatele třetích nebo čtvrtých stran, je cesta, jak zrealizovat intermodalitu, a je to pro uživatele dopravy jednoduché a snadné unimodální řešení. Mělo by to vést k rovnováze, kdy by se všechny druhy dopravy vzájemně doplňovaly bez zbytečného soutěžení mezi sebou. Například, intermodalita potřebuje silniční dopravu k uskutečnění prvního a posledního úseku cesty. Silniční doprava tím nebude poškozena, ale může se dokonce lépe soustředit na své úsilí a naplánovat optimální využití flotily a její kapacity vhodným řízením. Intermodalitě může také přispět jedno správní místo nebo jednotný portál, kdy jsou všechny úřední (a jiné s nimi spojené) formality vypracovány koordinovaně, zatímco zákazník má pouze jeden kontaktní bod pro styk s úřadem a podává potřebné dokumenty pouze jednou. Také fyzický kontakt by měl být koordinovaný a měl by se uskutečnit v tomtéž čase na tomtéž místě. Nedávný návrh Komise týkající se bezpapírového prostředí pro cla a obchod je dobrým příkladem rámce pro dosažení požadovaných výsledků Námořní dálnice 16 Viz druhá část poznámky 15. 7

8 Námořní dálnice jsou důležitou iniciativou na podporu námořní dopravy na krátké vzdálenosti. Byly předloženy v Bílé knize Komise a později byly přivtěleny do transevropské dopravní sítě. Tato iniciativa je dobrým příkladem toho, jak by politika a hráči měli spolupracovat, protože realizace námořních dálnic bude vyžadovat partnerství a spolupráci mezi členskými státy, mezi členskými státy a průmyslem a mezi průmysly, včetně poskytovatelů služeb a zákazníků. Bude zapotřebí extenzivní spolupráce mezi službami námořní dopravy na krátké vzdálenosti, přístavy, spojením v zázemí a provozem v zázemí. Důležitým aspektem návrhu námořních dálnic je soustředění se na nákladní dopravu (nákladní integrace), která je zapotřebí pro to, aby se pravidelné a časté služby námořní dopravy na krátké vzdálenosti uvedly v život. Logistika je základní součástí toho všeho tak, že námořní dálnice mohou hladce fungovat jako unimodální silniční doprava a mohou se stát spolehlivou a životaschopnou možností pro dopravce, stejně tak jako pro uživatele dopravy. 3.8 Společný cíl povede ke společné strategii Tyto politiky a nástroje jsou divergentní, ale všechny sdílejí některé společné cíle. Těmi jsou zesílení prosperity cestou inovací, udržitelnosti, optimalizace, zvýšené ziskovosti s nižšími náklady (při udržení evropské zaměstnanosti), menší nehodovosti, snížením kongescí a snížením dopadů na životní prostředí. V souladu s cílem Bílé knihy, která má za cíl vrácení úrovně dělby přepravní práce na úroveň roku 1998, tyto společné cíle mohou a budou zesilovat intermodalitu. Cílenější koordinace všech těchto politik a jejich vývoj směrem k vytvoření lepšího rámce intermodálních logistických řešení je úkol, do kterého by se Komise měla pustit. Znamená to, že logistické požadavky a zvláště intermodální logistické požadavky by se měly stát podpůrným faktorem evropského rozhodovacího procesu ovlivňujícího jak SMEs, tak i větší společnosti. Tato koordinace by se měla stát úhelným pilířem evropské intermodální logistické kvalitativní strategie a měla by dát jasný signál směrem k průmyslu, členským státům a naším světovým obchodním partnerům. Podporujíc lisabonskou strategii, bude to také prospěšné pro občany zvýšením využití bezpečných a pro životní prostředí příznivých druhů dopravy v méně přeplněné Evropě. 4. Kvalita by měla být klíčovým faktorem evropské strategie 4.1 Certifikace kvality Není pochyb o tom, že Evropa potřebuje kvalitní logistiku k udržení své pozice jako centra logistické excelence ve světě. Měl by to umožnit kvalitní rámec zavedený díky aktivitám Společenství. Komise koncipuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se zvýšení bezpečnosti dodavatelských řetězců. Uvažuje o myšlence na vytvoření volného rámce pro provozovatele, kteří by se stali bezpečnými provozovateli. Tito provozovatelé by pak měli výhody plynoucí z rychlých odbavovacích tras, bezpečnostních usnadnění a 8

9 zjednodušení celního odbavování stejně tak jako ze zviditelnění sebe jako provozovatele s vysokými bezpečnostními standardy směrem k dodavatelským řetězcům. Zvažovaný model v tomto návrhu nařízení by mohl být použit pro certifikaci intermodální logistické kvality v dopravě. Mohl by být využit ve prospěch integrátorů nákladní dopravy 17. Znamenalo by to ustanovení národního certifikačního schématu a souboru cílových hodnot. Certifikované společnosti by měly využívat pro své ústřední funkce kvalifikované logistiky a splňovat komplex kvalitativních kritérií, jako je třeba relevantní norma ISO 9000 a a/nebo odpovídající normy CEN (např. EN a EN 13876). Měly by také splňovat požadavky na bezpečné provozovatele, pokud jde o bezpečnost dodavatelských řetězců. Návazné standardy nebo cílové hodnoty by mohly být vytvořeny v evropských standardizačních organizacích. To, že společnost má certifikát o intermodální logistické kvalitě, by mohlo indikovat její kvalitu a ustanovit silný marketingový nástroj v prostředí silné konkurence 18. Tento certifikát by nezavazoval k užití intermodálních řešení, pokud by tato nebyla vhodná pro logistické nebo obchodní účely. Certifikované společnosti by ale měly vždy zvážit možnost užití intermodality. Spolupráce s integrátorem nákladní dopravy by měla také být využita k integraci, konsolidaci a koncentraci nákladů a k maximálnímu využití nákladní kapacity všech druhů dopravy jak jen to je možné. Certifikát by měl také určovat požadavky na výcvik uvnitř certifikovaných společností tak, aby držely krok s vývojem moderní logistiky. Certifikace kvality by měla být provázena odpovídajícími požadavky na výcvik kvalifikovaných logistiků na klíčových pozicích ve společnostech. Komise nedávno provedla studii 19 (v rámci práce na projektu integrovaných služeb v intermodálním řetězci ISIC) týkající se výcviku a vzdělávání. Tato studie v závěru uvádí, že v některých evropských státech je málo vzdělávacích možností týkajících se intermodální dopravy, a navrhuje studijní plán na zaměstnanecký výcvik. Komise bere tuto studii v úvahu. 4.2 Je záruka multimodality oblastí zájmu? Mezinárodní systémy záruk jsou fragmentované: jsou založené hlavně na druhu dopravy a dávají různá pravidla různým druhům dopravy. To způsobuje v intermodálních řetězcích frikční náklady. Systémy založené na specifickém druhu dopravy navíc nemohou pokrýt všechny aspekty intermodálního řetězce. Napříč druhy dopravy není jednotnost v dopravní dokumentaci. Komise chápe, že ne všichni provozovatelé dopravy vidí záruku multimodality jako problém, hlavně při využití multimodálních seznamů a průvodek. Totéž se týká ve významné míře loďařů, pokud využívají outsourcovaného poskytovatele logistických služeb nebo integrátora nákladní dopravy jako prostředníka pro organizaci přepravy a řízení záruk. K pokrytí dopravních operací využívajících více než jeden druh dopravy by mělo být běžné pojišťovací krytí. Komise uskutečnila tři studie týkající se multimodálních záruk: 17 Integrátor nákladní dopravy znamená poskytovatele logistických služeb (vnitřního nebo outsourcovaného) v intermodální dopravě, u nichž jsou převažujícími faktory jejich práce integrace, konsolidace a koncentrace nákladní dopravy směřující k plnému vytížení. 18 Odhaduje se, že mezi poskytovateli logistických služeb třetích stran má 20 největších společností více než 33% podíl na celkovém obratu trhu, který je cca 50 miliard eur. Zdroj: Logistics Value Chain, L. Ojala, D. Andersson a T. Naula (plánovaná publikace v Memedovic Olga Global Production Networks, UNIDO). 19 Integrované služby v intermodálním řetězci (ISIC), odd. E: Certifikace a výcvik, ECORYS, listopad

10 Intermodální doprava a dopravní záruky, Universita Southampton, červen 1999 Ekonomický vliv dopravních záruk na intermodální nákladní dopravu, IM Technologies Limited, leden 2001 Integrované služby v dodavatelském řetězci (ISIC), odd. B: Intermodální záruky a dokumentace, ECORYS, listopad Komise v současnosti navrhuje, že by mělo být, mezi jinými, prozkoumáno pět následujících možností: 1. Nedělat nic. 2. Pokračovat v práci v UNCITRAIL na přípravě právního nástroje týkajícího se multimodálních záruk. Aktivita EU může přijít v potaz až po ukončení práce na mezinárodní úrovni. 3. Studie ISIC zmiňovaná výše vytvořila scénář s prostředníkem a neúčastí. Stanovený systém není mandatorní. Pokud bude použit, tak se prostředník stane zodpovědným za ztráty a nebezpečí od momentu, kdy převezme zodpovědnost za zboží. Fixní peněžní limit prostředníkovy odpovědnosti je stanoven na nejvyšší unimodální výši. Peněžní limity prostředníka ve vztahu k provozovatelům dopravy by neměly být harmonizované. Tento přístup by mohl vést k nechtěným následkům, např. prostředník by mohl upřednostňovat ty druhy dopravy, kde je vysoká úroveň kompenzace (tj. využití železnice nebo silnice), před využitím námořní dopravy na krátké vzdálenosti nebo vnitrozemské vodní dopravy, kde je mezinárodní úroveň kompenzace nižší. 4. Zavést volný minimální systém pro Evropu. Pokud se účastníci dopravních operací nebudou řídit jiným záručním systémem, pak by měl být zaveden minimální systém. Tento systém by měl mít formu jednotného režimu nebo síťového režimu. Jednotný režim by měl obsahovat vhodně zavedení úmluvy OSN týkající se mezinárodní multimodální dopravy zboží (1980) do legislativy EU. Úmluva pokrývá záruky mezinárodní multimodální dopravy a řídí se principy jednotných záruk, kde by měl multimodální dopravní operátor převzít zodpovědnost za celou přepravní operaci od nakládky po doručení. Konvence neharmonizuje finanční limity zodpovědnosti. Síťový režim by měl být založen na pravidlech pro jednotlivé druhy dopravy, která jsou nyní v platnosti a pokrývají chybějící spojení mezi těmito systémy. Například normy z Haagu nebo z Visby jsou vhodné pouze pro kontrakty, které jsou evidované podle výkazů nakládky, ale nelze je aplikovat na lodní dopravu zboží podle cestovních výkazů, které jsou často používány v námořní dopravě na krátké vzdálenosti. Pokud je zboží skladováno před, během nebo po přepravě, není jasné, zda tato skladovací doba přísluší do režimu a je proto řízena režimem, nebo zda je mimo režim a je proto řízena nějakým jiným režimem (např. národním nebo dokonce i místním režimem skladování). 5. Separátní evropský přepravní dokument pro multimodální přepravní operace by mohl být také vzat v úvahu, při zavedení cílených klauzulí pokrývajících zodpovědnost podle scénářů 2 a 3 výše. Komise ještě dosud nerozhodla, zda je potřebná evropská akce týkající se strategie kvality nebo zda se trh dostatečně postará o otázky záruk. Zavedení evropského režimu by mělo odstranit některé frikční výdaje v systému, ale existuje zde riziko, že by mohlo samo o sobě způsobit nové frikční výdaje. 10

11 4.3 Intermodalita musí být podporována Intermodální podpůrná centra Nikdo se již neobává moderních přínosů intermodality od dveří ke dveřím s pokrokovými logistickými řešeními. Obrázek intermodality možná není tak dobrý, jak by mohl být, a informace o integraci druhů dopravy možná nejsou dostatečné. Proto musí být intermodalita podporována konkrétními akcemi v kvalitním rámci. Kolem Evropy se vyskytuje množství platforem reprezentujících zájem a podporujících železnici, silnici, vnitrozemské vodní cesty, námořní dopravu na krátké vzdálenosti, námořní dopravu celkově, kombinovanou dopravu, zasilatelství, zprostředkovatelství, logistiku a příbuzná řešení. A stejný obrázek lze nalézt na národních a místních úrovních, pokud jde o podporu modálních, intermodálních a logistických řešení. Všechny tyto platformy nahlížejí na problém ze svých specifických úhlů. Tyto podpůrné aktivity sdílejí společné cíle, jako je např. zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, a jejich kooperace a koordinace se musí prohloubit s cílem vytvoření opravdové intermodální podpory v Evropě obsahující jak modální, tak intermodální a logistické aspekty a zájmy. Taková kooperace by přinesla užitek celé Evropě. Evropská komise v současnosti zvažuje cesty k realizaci evropské intermodální podpory. Tato podpora by měla být blízká zákazníkům na národní úrovni, měla by být přístupná řídícím pracovníkům ve společnostech, měla by být praktická, seriózní, neutrální a věrohodná. Bude k tomu zapotřebí jak národní, tak evropská dimenze. Kvůli existenci současných podpůrných aktivit by měla být podstatná část aktivit cílená směrem ke koordinaci a spolupráci. Tento systém by se neměl stát konkurentem existujících aktivit, ale jejich doplněním. Vytvoření nových podpůrných center za situace, kdy již existují některá starší, by nemuselo být ospravedlnitelné. Místo toho by měla být evropská intermodální podpora založena na již existující síti podpory. Nedávná studie ISIC 20 zkoumala cesty na podporu intermodality. Došla k závěru, že centra pro vývoj interoperability by měla v Evropě pozitivní vliv. Tato studie modelovala svou práci na podpůrných centrech námořní dopravy na krátké vzdálenosti a jejich aktivitách 21. Navrhla, že by podpora intermodality mohla začít jako štíhlá virtuální organizace, která by mohla existovat samostatně nebo být připojena k nějaké vhodné již existující hostitelské společnosti (např. k podpůrným centrům námořní dopravy na krátké vzdálenosti nebo k logistickým kompetenčním centrům). 20 Integrované služby v intermodálním řetězci (ISIC), úloha F2: Představa implementace intermodálních vývojových center, ECORYS, listopad V současnosti je v Evropě v provozu 20 podpůrných center námořní dopravy na krátké vzdálenosti. Jsou národní a pracují na široké geografické bázi. Tato podpůrná centra pracují v souladu s politikou Komise. Jsou řízena obchodními zájmy, která považují za výhodné mít neutrální a důvěryhodný orgán, který podporuje využívání intermodálního druhu dopravy nebo námořní dopravy na krátké vzdálenosti, jako je tomu v tomto případě. Centra se propojila mezi sebou do sítě evropské námořní dopravy na krátké vzdálenosti (viz Část jejich aktivit byla vždy zaměřena směrem k propojení vnitrozemí s námořní dopravou na krátké vzdálenosti. Proto již byla získána expertíza o vnitrozemské intermodalitě. Také byly ustanoveny kontakty a spojení s aktivitami na podporu ostatních druhů dopravy. 11

12 4.3.2 Nepřetržitý kvalitní dialog o intermodální logistice Role průmyslu při vytváření dopravní logistiky a intermodality a role odpovědných autorit při vytváření odpovídajících rámcových podmínek vyžaduje stálou spolupráci a dialog mezi zúčastněnými stranami. K tomu, aby byla umožněna evropská kooperace, by měla být vytvořena skupina místních bodů pro intermodální logistiku. Tyto ohniskové body by mohly reprezentovat své, respektive národní úřady, sdílet know-how, zjišťovat a řešit problémy a poskytovat vstupní bránu pro zlepšování rámcových podmínek intermodální logistiky v Evropě. Mohly by také dát intermodální logistice lidskou tvář na národní úrovni. Měl by být zahájen kontinuální dialog mezi Evropskou komisí, ohniskovými body (členskými státy) a odpovídajícím průmyslem (včetně poskytovatelů služeb a zákazníků). Takový dialog by mohl poskytnout cenné vstupy na různých úrovních, mohla by to být cesta pro rozšíření nejlepších praktik a vyjádření evropských logistických problémů. Mohlo by to dát také jasný signál průmyslu o evropské logistice. Proto Komise plánuje vytvoření neutrální tvůrčí platformy pro intermodální logistiku. Takováto platforma by se skládala z ohniskových bodů a relevantního průmyslu reprezentovaného hlavně jeho evropskými společnostmi a mohla by být řízena Komisí. Tato platforma by se měla scházet dvakrát ročně. 5. Akční plán pro intermodální logistiku Národní politiky nemusí vždy vytvářet taková interoperabilní řešení, která Evropa potřebuje ke společné práci na optimalizaci řešení dopravy v oblasti bez hranic. Významných výsledků může být dosaženo pouze společným úsilím Evropské komise, členských států a průmyslu spolupracujících na koherentním rámci pokrývajícím Evropu jako celek. K zabezpečení řešení výše uvedených i dalších oblastí Komise plánuje představit v r akční plán. Tento plán by mohl být, pokud to bude vhodné, doprovázen návrhy, které by vytýčily cestu pokrokovému logistickému vývoji v Evropě. Odděleně od akcí zmiňovaných výše by měl tento akční plán, sledující vstupy získané z konzultací, řešit soubor opatření zaměřených na překonávání překážek v intermodalitě a s ní spojené logistice. Měly by v něm být identifikovány konkrétní překážky zabraňující intermodální logistice, nejlepší praktiky, další požadavky benchmarkingu (systému řízení kvality), ohled k životnímu prostředí, výzkumný a technologický vývoj, intermodální statistika a výzkum trhu a zaměstnanost. 12

13 6. Otázky pro čtenáře V duchu tohoto konzultačního dokumentu a jako vstup pro přípravu následujícího sdělení o logistice pro podporu intermodality v nákladní dopravě vás žádáme o odpověď na jednu nebo více následujících otázek: 1) Souhlasíte s tím, že přístup, který vybrala Evropská komise k ustanovení rámcových podmínek pro intermodální logistiku, je tím správným přístupem pro Evropu? 2) Souhlasíte s navrženým evropským kvalitativním postupem na podporu intermodální logistiky? 3) Máte připomínky k jednotlivým akcím, které by mohly být plánovány v rámci celkového přístupu tak, jak je prezentováno v tomto konzultačním dokumentu? 4) Máte další náměty na akce, které by mohly být podniknuty na evropské úrovni k vývoji intermodality a s ní spojené kvalitní logistiky? Tato konzultace je otevřena každému a odpovědi či připomínky mohou být zaslány jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobou v Evropě. Komise má v úmyslu zorganizovat konzultační workshop týkající se tohoto konzultačního dokumentu. Tento workshop bude zorganizován ve druhé polovině dubna 2006 v Bruselu a bude řízen Komisí. Účastníci obdrží výslovná pozvání. Mezi účastníky budou, kromě jiných, členské státy, členové Evropského parlamentu, zástupci evropských průmyslových asociací a jiní důležití podílníci na logistické a intermodální scéně. Adresa a konečný termín pro odpovědi Své odpovědi na otázky předložené v tomto konzultačním dokumentu zašlete do konce měsíce března 2006 v písemné formě Komisi na následující adrese: Písemné odpovědi doručené do tohoto data budou shrnuty a prezentovány na konzultačním workshopu ve druhé polovině dubna Jednotlivé odpovědi nebudou zveřejněny, ale zůstanou pouze pro užití Komise. - Těm, kteří obdrží pozvání na konzultační workshop, mohou být podány doplňující poznámky ústně na workshopu nebo písemně. 13

14 Komise bude věnovat všem odpovědím a připomínkám náležitou pozornost při finalizaci návrhu sdělení o logistice na podporu intermodality v nákladní dopravě. Název v originálu: Consultation Document on Logistics for Promotion Freight Intermodality Zdroj: Evropská komise, internet, leden 2006, Překlad a korektura: ODIS 14

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice Veřejná konzultace Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice V letošním roce uskuteční Komise střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice do r. 2010. Toto přezkoumání

Více

OBSAH OBSAH. Úvod... 13

OBSAH OBSAH. Úvod... 13 OBSAH Úvod................................................ 13 1 Dopravní sektor na prahu třetího tisíciletí....... 25 1.1 Teoretický koncept dopravy..................... 25 1.1.1 Schéma historického rozvoje

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Rozvoj logistických ch center v

Rozvoj logistických ch center v ČESKÁ LOGISTICKÁ ASOCIACE Rozvoj logistických ch center v Evropě a ČR Ing. Miroslav Rumler rumler@reliant.cz 1 Evropský přepravní trh: zvětšování vzdáleností mezi výrobou a spotřebou - růst požadavků mobility

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Dodavatelský logistický řetězec a globální standardy GS1 Tomáš Martoch

Dodavatelský logistický řetězec a globální standardy GS1 Tomáš Martoch Dodavatelský logistický řetězec a globální standardy GS1 Tomáš Martoch Senior Business Development Manager GS1 Czech Republic AGENDA Klíčové potřeby sektoru transport a logistika (T&L) Přínosy využívání

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

vstříc novým zítřkům!

vstříc novým zítřkům! Z minulosti od první až po čtvrtou generaci: stále než 100 letou tradicí od převozu nákladů rodinná společnost, s více koňskými povozy až k 4600 přepravním jednotkám od původního konceptu k evropskému

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Ministerstvo dopravy 2. 4. 2014 Plzeň Výchozí strategické dokumenty Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný

Více

Memorandum o porozumění pro realizaci interoperabilního tísňového volání ve vozidle

Memorandum o porozumění pro realizaci interoperabilního tísňového volání ve vozidle Fórum esafety Pracovní skupina ecall Memorandum o porozumění pro realizaci interoperabilního tísňového volání ve vozidle Obsah Memorandum o porozumění Podpisové stránky Příloha A Příslušná evropská usnesení,

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008)

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008) Rámcová dohoda Sociální a environmentální ohlašovací standard evropského kožedělného průmyslu Výbor pro odvětvový sociální dialog kožedělný/koželužský průmysl (schváleno ve výboru 17. června 2008) 1. Úvod

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

Národní akční plán čistá mobilita

Národní akční plán čistá mobilita Národní akční plán čistá mobilita AMPER 26. března 2015 Obsah Představení projektu Definice čisté mobility, struktura Časový plán čisté mobility Analytická část Opatření Představení projektu Cílem projektu

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

OBSAH. 1 Teoretické a metodologické vymezení...13 1.1 Předmět...13 1.2 Teorie...21 1.3 Metody...44

OBSAH. 1 Teoretické a metodologické vymezení...13 1.1 Předmět...13 1.2 Teorie...21 1.3 Metody...44 1 Teoretické a metodologické vymezení........................13 1.1 Předmět...................................................13 1.2 Teorie.....................................................21 1.3 Metody....................................................44

Více

Veřejná logistická centra

Veřejná logistická centra Veřejná logistická centra Ing. Emanuel Šíp, náměstek ministra Sekce dopravní politiky a životního prostředí Den dopravy Praha, Hotel Olympik, 28. února 2008 Výchozí situace - Evropa 14,2% 7,4% 5,3% 13,8%

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 7 ORGANIZACE ZASÍLATELSKÉ FIRMY. JEDNOTLIVÉ ÚSEKY. INFORMATIKA VE FIRMĚ. SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZASÍLATELEM. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování

Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování Filip Zelenka Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování dopravních služeb pro všechny členské státy

Více

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD) Návrh na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otvírání poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži (KOM(2000) 319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz 7. rámcový program BEZPEČNOST Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz 1 BEZPEČNOST přístup k programu technologicky orientovaný výzkum (vítáno užití existujících technologií pro účely bezpečnosti) socio

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická

Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická 1. povinná zkouška - Ekonomika 1. Trh, jeho struktura a zákonitosti 2. Právní úprava evidence

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.5.2013 COM(2013) 278 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Program Marco Polo výsledky a výhledy

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Akční plán pro logistiku nákladní dopravy {SEK(2007) 1320} {SEK(2007) 1321}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Akční plán pro logistiku nákladní dopravy {SEK(2007) 1320} {SEK(2007) 1321} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.10.2007 KOM(2007) 607 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Akční plán pro logistiku nákladní dopravy {SEK(2007) 1320} {SEK(2007) 1321} CS CS SDĚLENÍ KOMISE Akční

Více

Přehled. Stanovení orientačních standardů intermodální přepravy zboží

Přehled. Stanovení orientačních standardů intermodální přepravy zboží Přehled Stanovení orientačních standardů intermodální přepravy zboží Overview Benchmarking Intermodal Freight Transport Tyto přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 27.10.2015 COM(2015) 610 final ANNEX 5 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Intermodální přepravy silnice-železnice

Intermodální přepravy silnice-železnice Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Bratislava, 28.2.2012 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax +420 242 444 924

Více

KOMBINOVANÁ PŘEPRAVA CHARAKTERISTIKA A ROZDĚLENÍ

KOMBINOVANÁ PŘEPRAVA CHARAKTERISTIKA A ROZDĚLENÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 KOMBINOVANÁ PŘEPRAVA CHARAKTERISTIKA

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA 21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Posláním organizování je vymezit a hospodárně zajistit plánované i jiné nezbytné činnosti lidí při plnění cílů a dalších potřeb firmy nebo její části. Formou sdružování činností

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe (2002/C 103 E/01) (text s významem pro EHP) KOM(2001)123 v konečném znění/2-2001/0060(cod) (Podáno

Více

Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1

Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1 Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1 Nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách

Více

Výklad pojmů. Kapitola 1 DEF. 1.1 Outsourcing. Outsourcing

Výklad pojmů. Kapitola 1 DEF. 1.1 Outsourcing. Outsourcing Pro pochopení textu publikace je důležité sjednocení terminologie popisované problematiky. Kapitola výklad pojmů je proto jakýmsi glosářem k tématu outsourcingu. Vedle definování pojmů jako outsourcing,

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU 25. 11. 2015 PRAHA Veřejná doprava ON-LINE 2015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen Evropskou

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

Informace k UCC IA a DA

Informace k UCC IA a DA Celní správa České republiky Informace k UCC IA a DA Ing. Michal Šedivý, Oddělení 211 GŘC m.sedivy@cs.mfcr.cz 14. 5. 2015 Obsah Celní kodex Unie (UCC) Obecné informace k UCC IA a DA Plánované změny v UCC

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Rozvoj logistických center a akcelerace jejich potenciálu s podporou ICT

Rozvoj logistických center a akcelerace jejich potenciálu s podporou ICT Rozvoj logistických center a akcelerace jejich potenciálu s podporou ICT Odborná konference LOGISTIKA Bratislava, Hotel Gate One, 28. 2. 2012 Ing. Mgr. David Krásenský konzultant pro strategii OLTIS Group

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 03.220.01; 35.240.60 Květen 2014 ČSN 01 8245 Informační systémy ve veřejné dopravě osob Celostátní systém informací v reálném čase (CISReal) Information system in public transport

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.7.2008 KOM(2008) 432 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření na snížení hluku ze železniční dopravy zaměřená na stávající

Více

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl =

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = poskytovat zákazníkům produkt požadované kvality s maximálním

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více