4 ANALÝZA VÝVOJE ČESKÉHO KOMERČNÍHO BANKOVNICTVÍ V 90. LETECH... 67

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "4 ANALÝZA VÝVOJE ČESKÉHO KOMERČNÍHO BANKOVNICTVÍ V 90. LETECH... 67"

Transkript

1 4 ANALÝZA VÝVOJE ČESKÉHO KOMERČNÍHO BANKOVNICTVÍ V 90. LETECH ZHODNOCENÍ PŘIPRAVOVANÝCH ZMĚN V BANKOVNICTVÍ VE 2. POLOVINĚ 80. LET ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ BANK V ČESKÉ REPUBLICE PROF. ING. ZBYNĚK REVENDA, CSC MĚNOVÉ DOPADY ÚVĚROVÉ POMOCI PROBLÉMOVÝM BANKÁM DALŠÍ FORMY POMOCI SITUACE V ČESKÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU OD ROKU ŘEŠENÍ ŠPATNÝCH NOVÝCH ÚVĚRŮ A DALŠÍCH PROBLÉMŮ BANK OD ROKU ODHAD CELKOVÝCH NÁKLADŮ SHRNUTÍ A ZÁVĚRY ANALÝZA PŘÍČIN KRIZE ČESKÉHO KOMERČNÍHO BANKOVNICTVÍ BANKOVNÍ REGULACE DOHLED INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC EKONOMIKY METODY A POSTUP PRIVATIZACE STRUKTURA BANKOVNÍHO SYSTÉMU ANALÝZA PŘÍČIN KRIZE ČESKÉHO DRUŽSTEVNÍHO BANKOVNICTVÍ ANALÝZA VÝVOJE DRUŽSTEVNÍCH ZÁLOŽEN ANALÝZA ZÁKONA A JEHO PROBLÉMŮ ANALÝZA PŘÍČIN FINANČNÍ KRIZE V SEKTORU ZÁLOŽEN POUČENÍ A ZÁVĚRY ÚVĚROVÁ EMISE V KONTEXTU ŘÍZENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDTRANSFORMAČNÍHO OBDOBÍ A JEHO VLIV NA OBDOBÍ NÁSLEDUJÍCÍ OBDOBÍ POČÁTKU TRANSFORMACE POZICE KLÍČOVÝCH SUBJEKTŮ NA ÚVĚROVÉM TRHU ÚVĚROVÉ RIZIKO A JEHO CHÁPÁNÍ NA POČÁTKU TRANSFORMACE NEGATIVNÍ SIGNÁLY VÝVOJ INVESTIČNÍHO BANKOVNICTVÍ V 90.LETECH PŘEDREFORMNÍ KONCEPCE INVESTIČNÍHO BANKOVNICTVÍ KUPÓNOVÁ PRIVATIZACE - ZÁKLADNÍ ZDROJ ROZVOJE KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ A PENZIJNÍ FONDY

2 8.4 NÁKLADY FINANČNÍ KRIZE V 90.LETECH (KAPITÁLOVÝ TRH) CHARAKTERISTIKA ČESKÝCH PENZIJNÍCH FONDŮ A JEJICH VÝVOJ PRIMÁRNÍ TRHY CENNÝCH PAPÍRŮ SEKUNDÁRNÍ TRHY CENNÝCH PAPÍRŮ ANALÝZA PŘÍČIN PROBLÉMŮ V OBLASTI INVESTIČNÍHO BANKOVNICTVÍ PŘEDPOKLADY PRO STABILITU FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÉ FUNDAMENTÁLNÍ FAKTORY INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC REGULACE A DOHLED NAD FINANČNÍM TRHEM

3 4 ANALÝZA VÝVOJE ČESKÉHO KOMERČNÍHO BANKOVNICTVÍ V 90. LETECH 4.1 ZHODNOCENÍ PŘIPRAVOVANÝCH ZMĚN V BANKOVNICTVÍ VE 2. POLOVINĚ 80. LET Ing. Petr Dvořák, Ph.D. Nedostatečná efektivnost socialistické ekonomiky a z ní plynoucí i zvyšující se rozdíl mezi životní úrovní ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou vedla ve druhé polovině 80. let k několikátému pokusu reformovat socialistický ekonomický systém při zachování základních principů, na kterých byla socialistická centrálně plánovaná ekonomika založena. Podstata reforem spočívala ve snaze posílit význam hodnotových kategorií. Hodnotové nástroje měly aktivně vstupovat již do procesu sestavování národohospodářských plánů, měly hrát důležitou roli zejména při prosazování efektivnosti a zabezpečování zbožně peněžní rovnováhy. Samozřejmě v souladu s tím bylo zapotřebí reformovat i bankovní systém. V Československu byla reforma připravována jako v poslední východoevropské socialistické zemi a její spuštění k 1. lednu 1990 paradoxně vedlo k jejímu uskutečňování již v nových společenských, politických a ekonomických podmínkách. Banky již neměly pouze pasívně profinancovávat úkoly národohospodářského (hmotného) plánu, nýbrž při poskytování úvěrů měly klást důraz na jejich návratnost a v souvislosti s tím jednoznačně oddělit - do té doby značně se prolínající - návratné (úvěrové) a nenávratné (rozpočtové) financování. Současně však byla stále zdůrazňována nutnost plánovitého využívání zbožně peněžních vztahů, neboli se v žádném případě nemělo jednat o jejich živelné působení s využitím trhu. Při koncipování změn v bankovnictví bylo patrné obživení některých myšlenek z připravované reformy bankovního systému z konce 60. let, ale stále více se prosazoval i vliv teoretických i praktických poznatků z bankovních systémů ve vyspělých tržních ekonomikách. Zpočátku se ještě vycházelo ze zachování jednotné Státní banky československé vnitřně rozdělené do dvou částí: na emisní centrum, které by mělo na starosti emisní politiku, a pobočky, které by na podnikatelském principu prováděly běžnou úvěrovou činnost Později se názory přiklonily k potřebě zásadnějšího řešení a předpokládalo se rozdělení jednotné Státní banky československé s cílem vytvoření dvoustupňové bankovní soustavy, nicméně stále byl tímto sledován záměr přispět v oblasti peněz, úvěru, úroku, a deviz a platebního obratu k plánovitému zabezpečování zbožně peněžní rovnováhy čs. ekonomiky a stability kupní síly měny. Oddělením úvěrově obchodní činnosti se měla stát ze Státní banky československé de facto centrální (ústřední) banka s klasickým postavením a funkcemi, avšak podstatným způsobem deformovaným v důsledku jejího zasazení do systému centrálně plánované ekonomiky. Z úvěrově obchodní části Státní banky československé měly vzniknout tři banky, resp. dvě nové banky (jedna se sídlem v Praze a druhá v Bratislavě) a měla být rozšířena činnost 67

4 existující Investiční banky 1. Vedle těchto bank měly pokračovat v činnosti i již existující banky. Takto vzniklá bankovní soustava ovšem byla považována za otevřený systém a předpokládala se - v pozdějších letech po vyhodnocení zkušeností s členitější bankovní soustavou a nových potřeb přestavby - možnost vzniku nových bank. Úvěrové banky měly fungovat na stejných principech jako jejich klienti - podniky, to znamená na bázi chozrasčotního hospodaření s uplatňováním samofinancování a podnikatelského přístupu. Pro podniky - klienty bank měly být vytvářeny postupně podmínky pro svobodnou volbu svého bankovního spojení, což se mělo projevit i v žádoucí soutěživosti mezi jednotlivými úvěrovými bankami. Celkově lze konstatovat, že připravované změny v oblasti bankovnictví se snažily principy bankovních systémů z tržní ekonomiky implementovat na podmínky centrálně plánované ekonomiky. O využití trhu nebyla v těchto záměrech prakticky ani zmínka, maximálně se hovořilo o podnikání či soutěživosti. Funkce trhu stále nahrazoval centrální státní plán (v oblasti měnové plán měnový), i když se měl jeho obsah i způsob sestavování a zabezpečování oproti minulosti změnit. Význam připravovaných změn lze hodnotit ze dvou aspektů: na jedné straně charakter připravovaných změn v bankovnictví i celém ekonomickém systému nemohl připravit banky na činnost v normálních tržních podmínkách a neznamenal tedy nikterak zlepšení situace v bankovnictví a v bankách jako takových, na druhé straně je však pravdou, že pokud ponecháme stranou tehdy i v bankovnictví neodmyslitelné principy plánovitosti a společenského vlastnictví a zaměříme se pouze na oblast institucionálního uspořádání 2 bankovního systému, využívaného instrumentária nebo funkcí bank, je třeba konstatovat, že připravované změny předpokládaly (přes řadu specifik) zavedení dvoustupňového bankovního systému, jaký byl uplatňován v tržních ekonomikách. Z tohoto důvodu bylo možné necelý měsíc po listopadové revoluci v roce 1989 přijmout zákon o bankách a spořitelnách, který (přes řadu nedostatků) umožňoval - spolu s již v listopadu přijatým zákonem o Státní bance československé - formování a fungování bankovního systému v podmínkách začínající transformace československé ekonomiky. Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že na počátku 90. let náš bankovní systém a existující banky po stránce institucionální, personální, produktové, technologické, úrovně řízení objektivně výrazně zaostávaly za úrovní bankovních systémů ve vyspělých zemích a nesplňovaly podmínky, které musí bankovní systém a banky splňovat ve fungující tržní ekonomice. 1 Podle tehdejších záměrů se měla Investiční banka specializovat zejména na poskytování úvěrů s dlouhou dobou návratnosti. 2 Zde bez aspektů vlastnických, které jinak samozřejmě hrají v institucionálním uspořádání zásadní roli. 68

5 4.2 ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ BANK V ČESKÉ REPUBLICE Prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc. Vznik dvoustupňového bankovního systému k 1. lednu 1990 byl založen na rozdělení Státní banky československé na centrální banku a převedení její obchodní části na dvě za tímto účelem založené obchodní banky Komerční banku Praha a Všeobecnou úverovou banku Bratislava. Dále zde působilo pět dalších bank existujících před rokem 1990, které se od začátku roku 1990 postupně transformovaly do podoby obchodních bank v tržní ekonomice. Vedle těchto bank byly od roku 1990 v naší ekonomice zakládány další banky s výjimkou Konsolidační banky založené státem šlo o akciové společnosti. Tyto banky již byly zakládány v zásadě podle principů v tržní ekonomice základní podmínkou pro jejich založení bylo získání bankovní licence. Celkový počet bank dosáhl svého vrcholu v letech 1994 a 1995, kdy u nás vedle centrální banky působilo 55 bank. Ke konci října 2004 v České republice působilo 35 bank. Snížení počtu bank je spojeno nejen s odebíráním licencí špatným bankám, ale také s fúzemi, resp. akvizicemi. Přes relativně krátkou dobu existence dvoustupňového bankovnictví prošel náš bankovní systém dvěma krizemi a několika dalšími problémovými situacemi. Bankovní krizí zde rozumíme situace, kdy v problémech se solventností je větší počet bank nebo hrozí úpadek velké banky, který tak může ohrozit další banky (systémové riziko, riziko nákazy). Při řešení této krize nejčastěji zasahují centrální banka a/nebo stát, a to v roli tzv. věřitelů poslední instance. Do bankovní krize zde tedy nejsou řazeny případy problémů relativně nízkého počtu menších bank nebo situace spojené s nedostatečnou likviditou bank. V těchto případech nedochází k naplnění hrozby systémového rizika v podobě úpadku většího počtu bank. Základním obecným důvodem obou krizí a dalších problémových situací byly špatné úvěry. V první části je rozebrána problematika pomoci problémovým bankám z teoretického hlediska s doplněním konkrétních příkladů. Podrobné analýze příčin, řešením problémů bank a odhadům celkové pomoci bankám v České republice je věnována 2. část tohoto textu. Závěrečná 3. část obsahuje shrnutí a závěry Pomoc problémovým bankám Mezi základní cíle systému regulace a dohledu bank v každé vyspělejší ekonomice patří podpora zdraví, bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému. To mimo jiné vyžaduje vytvoření mechanismu, který by bankám, při splnění určitých podmínek, pomohl z problémů za situace, kdy již nemohou získat chybějící prostředky ani na mezibankovním trhu. Tento mechanismus je reprezentován především úvěrovou pomocí věřitele poslední instance, kterým obvykle bývají banky bank, tedy centrální banky. Pomoc však nemusí nutně mít úvěrovou podobu (viz část 1.2) ani nemusí být poskytována pouze centrální bankou. 3 Především tehdy, kdy se ve vážných problémech ocitne velká banka 3 Podrobný rozbor viz Revenda (2001), kap

6 s vlastnickým podílem státu, se do řešení krizí zapojuje stát buď přímým způsobem (různé formy pomoci ze státního rozpočtu) nebo nepřímo (prostřednictvím založení specializované instituce). Konkrétní příklady těchto forem a způsobů pomoci lze nalézt i v českém bankovním systému ve druhé polovině 90. let minulého století (viz 2. část) Kritéria rozhodování o pomoci problémovým bankám Základním požadavkem při rozhodování o pomoci bankám je respektování výhradně ekonomických kritérií. Případné politické dimenze necháváme stranou pozornosti. Centrální banka by měla zvažovat: nebezpečí systémového rizika: kritérium nesmí být spojováno pouze s velikostí ohrožené banky. Systémové riziko lze snížit nejen úvěrem ohrožené bance, ale také všem dalším - zdravým - bankám. Tento druhý způsob řešení je vhodnější v případě, kdy ohrožená banka je nesolventní; náklady na záchranu ohrožené banky: stěžejním požadavkem je, aby byly nižší než přínosy. Problém spočívá především ve velmi obtížném vyčíslení nákladů i přínosů; důvody problémů banky: pokud jde například o podvodné machinace členů vedení či vlastníků, je z tohoto pohledu vhodné banku co nejrychleji uzavřít nebo donutit akcionáře k jejímu odprodeji jiným investorům (a pohnat k odpovědnosti osoby, které se podvodů účastnily). Naopak, je-li hlavním důvodem problémů například ekonomická recese vedoucí k nízké likviditě bank, věřitel poslední instance by měl chybějící likviditu doplnit; likviditu a solventnost ohrožené banky: nyní předpokládáme, že lze relativně přesně určit, zda banka je či není solventní. V zásadě platí, že pomoc by měla získat pouze dočasně nelikvidní, ale solventní banka. Nesolventní bance by věřitel poslední instance pomáhat neměl bez ohledu na to, zda tato banka je nebo není likvidní. 4 Z toho také vyplývá, že jdeli o velkou banku, nákaze z jejího úpadku lze čelit úvěrovou a další pomocí zdravým bankám. Výše uvedený cíl regulace a dohledu bank v podobě zabezpečování efektivnosti, bezpečnosti a důvěryhodnosti bankovního systému tedy rozhodně nelze vykládat jako povinnost pomáhat kterékoli bance. V řadě případů je ekonomicky mnohem správnější pomoc některým bankám odmítnout. V zásadě lze skutečně zachránit každou banku, otázkou ale je kolik (a koho) to bude stát a také jaký příklad případná záchrana dá dalším bankám. Snaha o záchranu bank za každou cenu je nejen neefektivní a velmi nákladná, ale může také vést k přesvědčení dalších bank, že budou vždy zachráněny - to v nich posiluje přesvědčení o tom, že mohou podstupovat jinak neúnosná rizika. Finanční disciplína bank klesá, naopak roste jejich morální hazard a relativně vysoká pravděpodobnost pomoci bankám tak dokonce může působit proti bezpečnosti a zdraví bank v dané ekonomice. 4 Popis problémů s likviditou a solventností bank viz Revenda (2001) nebo Demsetz, Saidenberg, Strahan (1997). 70

7 4.2.3 Neúvěrová pomoc centrální banky Centrální banka může problémovým bankám pomoci také jinými způsoby než poskytnutím úvěru. Obvykle jde o doplňky úvěrové pomoci, zejména při poskytnutí garance na vklady. Další možnosti jsou spojeny s poskytnutím nenávratných prostředků: ohrožené bance nikoli přímo úvěrem, ale přes přímé operace na volném trhu s tím, že centrální banka je od této banky připravena odkoupit další cenné papíry, které by za běžné situace v rámci přímých operací na volném trhu nepřijímala; bance, která přebírá problémovou banku. V tomto případě jde opět o pomoc především přes přímé operace na volném trhu. Další možností je nenávratná pomoc z rezerv centrální banky vytvořených právě za těmito účely, což je svým způsobem kombinace peněz centrální banky a rozpočtových peněz, a to ve smyslu snížení odvodů ze zisku centrální banky do státního rozpočtu nebo zvýšení ztráty centrální banky a úhrady této ztráty z prostředků státního rozpočtu; bance, která bude následně nabídnuta k prodeji jinému investorovi. Zde je velmi sporné, zda by mělo jít o peníze centrální banky. Prioritně by měly být použity samozřejmě rozpočtové peníze buď státu nebo státní specializované instituce. Otázka hlavního koordinátora této formy pomoci - zda centrální banka nebo jiný subjekt - je v této souvislosti vedlejší; celému bankovnímu systému pomocí nástrojů měnové politiky. Vedle (přímých) operací na volném trhu se především nabízejí snížení úrokových sazeb centrální banky a snížení sazeb (a základny) povinných minimálních rezerv. V těchto případech centrální banka žádné nenávratné prostředky bankám neposkytuje, ale snižuje nákladovost zdrojů bank, resp. mění strukturu rezerv bank. V obou případech povzbuzuje likviditu bank jen nepřímo. Přístup přes měnové nástroje - společně s úvěrovou pomocí centrální banky - je aktuální zejména při vysokém systémovém riziku, a je tedy obvykle spojen s předchozím úpadkem jedné banky či většího počtu bank; (státním) pojišťovnám nebo fondům pro pojištění vkladů v bankách, a to v přímé souvislosti s bankovní krizí, resp. úpadkem většího počtu bank. Krize se může projevit v nedostatku prostředků na výplatu vkladů. V rámci povinného pojištění pak musí někdo zasáhnout - v úvahu přicházejí buď centrální banka nebo stát, popřípadě oba společně. Pomoc centrální banky nebankovním institucím však má ve vyspělých ekonomikách výrazná zákonná omezení. 4.3 MĚNOVÉ DOPADY ÚVĚROVÉ POMOCI PROBLÉMOVÝM BANKÁM Některé formy pomoci především poskytnutí úvěru centrální bankou jsou spojeny s měnovými dopady. Za jinak stejných okolností poskytnutí úvěrů (resp. i nenávratné finanční pomoci) centrální bankou problémovým bankám vede ke zvýšení bankovních rezerv jako složky měnové báze a následně k multiplikovanému zvýšení měnových agregátů ( celkového množství peněz v ekonomice, resp. peněžní zásoby) prostřednictvím jiných bank. Důsledkem zvýšení bankovních rezerv také může být pokles krátkodobých úrokových sazeb v ekonomice, resp. pokles krátkodobé úrokové míry. Banka, která úvěr získá, prostředky samozřejmě nenechá pouze ve svých rezervách, ale použije je. Nelze však předpokládat použití na další úvěry nebankovním klientům. V úvahu přicházejí dvě základní možnosti použití. Banka těmito prostředky může hradit své závazky 71

8 vůči jiným bankám, u kterých tak dojde k růstu rezerv. V případech uhrazení jiných závazků - například k výplatám vkladů - lze také očekávat, že alespoň jistá část z těchto prostředků se dostane do jiných bank, kterým opět vzrostou rezervy. Při obou možnostech se stav celkových rezerv již nemění, ve druhém dokonce může klesnout ve prospěch hotovostního oběživa. Nicméně došlo k přesunu rezerv od dlužnické banky k jiným bankám, které tyto prostředky již mohou multiplikovat. Za situace, kdy hlavním cílem měnové politiky centrální banky je cenová stabilita, může žádost jedné banky nebo více bank o poskytnutí úvěrové pomoci postavit centrální banku před obtížné rozhodování mezi dvěma protichůdnými cíli: pokud centrální banka úvěry poskytne, neudrží, resp. nemusí udržet stanovené tempo růstu měnové báze s potenciálními dopady na peněžní zásobu a cenovou stabilitu, ale pomůže problémovým bankám. Stejné potenciální dopady na cenovou stabilitu může mít důsledek v podobě poklesu krátkodobé úrokové míry; pokud úvěry neposkytne, má větší šanci udržet měnovou bázi ve stanovených mezích, resp. nedochází ke změnám (poklesu) krátkodobé úrokové míry, ale současně to znamená odmítnutí pomoci problémovým bankám, a tím i jejich odsouzení k likvidaci. Jak by se centrální banka měla zachovat, je relativně jasné - jde-li o solventní banky, úvěry by měly být poskytnuty a případné negativní dopady je nutné pokusit se neutralizovat jinými způsoby. Centrální banka se může pokusit emisní účinky do určité míry neutralizovat, resp. sterilizovat především zvýšeným prodejem cenných papírů jiným bankám v rámci operací na volném trhu - s dopadem na rezervy těchto bank a na krátkodobou úrokovou míru. Měnové dopady úvěrové pomoci úzce souvisejí také s rozsahem pomoci, lhůtou splatnosti úvěrů a samozřejmě také s tím, zda budou tyto úvěry splaceny. Souvislosti s měnovou politikou se týkají také měnového kursu - úvěry centrální banky zvyšují devalvační tlaky na domácí měnu. Měnové dopady rovněž může mít neúvěrová pomoc bankám. Pokud například centrální banka rozšíří okruh akceptovatelných cenných papírů k přímým operacím na volném trhu, a tyto cenné papíry také ve větší míře nakupuje, opět zvyšuje rezervy bank a vytváří tlak na pokles úrokové míry v ekonomice (a povzbuzuje devalvační tendence domácí měny). 4.4 DALŠÍ FORMY POMOCI Problémovým bankám mohou také pomoci specializované (státní či soukromé) instituce. 5 V těchto případech jde především o návratné i nenávratné odkoupení problémových aktiv. Tyto operace pro banky představují nejen možné řešení problémů s likviditou, ale navíc často vedou jak ke snížení rizikově vážených aktiv a následnému zvýšení ukazatele kapitálové přiměřenosti, tak ke snížení institucemi dohledu často sledovaného podílu špatných úvěrů 5 O pomoc v pravém smyslu slova jde především u státních specializovaných institucí. Obdobné instituce soukromého charakteru pomáhají samozřejmě na ziskovém principu, který je u státních specializovaných institucí více či méně v pozadí. 72

9 na celkových úvěrech, resp. aktivech banky. Odkoupení (špatných) aktiv současně snižuje potřebu tvorby rezerv a opravných položek na tato aktiva. Pomoc státních specializovaných institucí je někdy spojena se záchrannými programy organizovanými státem. Specializované státní instituce mohou bankám rovněž pomoci převzetím některých závazků v kombinaci s převzetím ( odkoupením ) některých aktiv. V tomto případě je prioritní snahou obou zainteresovaných subjektů - banky a specializované instituce - obnovení likvidity, resp. dokonce životaschopnosti banky. Poslední základní možnost představuje pomoc ze státního rozpočtu, která může mít několik forem. Na úkor státního rozpočtu je možné hradit některé závazky příslušné banky, například splácet bankou přijaté úvěry. Státní rozpočet může bance také poskytnout další zdroje, nejčastěji v podobě zvýšení kapitálu banky. Jde o zvýšení základního kapitálu, doplnění rezervních fondů banky především za účelem odpisu špatných úvěrů či zvýšení dodatkového kapitálu. Tato řešení bude stát preferovat u bank, ve kterých má vlastnický podíl. U akciových bank bez státního podílu pomoc ve formě zvýšení základního kapitálu cestou odkoupení dalších (nově emitovaných) akcií vede k takové změně vlastnické struktury, kterou lze považovat za částečné znárodnění. Pomoc ze státního rozpočtu - bez ohledu na to, zda přímá nebo přes specializovanou státní instituci - se může také setkat s tvrdým odporem nejen ze strany politické opozice, ale i ze strany jiných bank. Příkladem je francouzská banka Crédit Lyonnais (1995), u které pomoc vyvolala protesty velkých francouzských bank. Státní rozpočet také může od banky převzít (a na svůj účet odepsat) některé ztrátové pohledávky nebo poskytnout ohrožené bance úvěr. Nejradikálnějším řešením je sanace banky, která v zásadě představuje komplexní využití všech předchozích možností a často je doprovázena převedením banky pod režim nucené správy a poskytnutím garance na vklady. Pomoc od státu i od centrální banky bývá v celé řadě případů rovněž podmíněna výměnou členů vrcholného vedení problémové banky. Do možností pomoci ohrožené bance můžeme zařadit i odkoupení banky a její následný prodej jinému investorovi. Stát, často ve spolupráci s centrální bankou, zasahuje především v těch případech, kdy se do vážných problémů dostává větší počet bank. Pomoc pak má obvykle podobu sanací. K těmto zásahům došlo ve druhé polovině 80. let 20. století například ve Spojených státech amerických nebo na začátku 90. let ve Švédsku, Norsku, Finsku a Japonsku. V širokém pojetí může mít pomoc od státu několik dalších nepřímých podob. Například rozsáhlejší sanace (státních) podniků či jejich oddlužování z prostředků státního rozpočtu se samozřejmě - pozitivně - dotkne věřitelských bank. Obdobný charakter takto chápané nepřímé pomoci mohou mít i některé kroky centrální banky. Sníží-li centrální banka své vlastní úrokové sazby, můžeme očekávat pokles úrokové míry v ekonomice a určité odlehčení dlužníkům při úrokových splátkách. To zvyšuje pravděpodobnost včasného splácení úvěrů a tedy i zvýšení kvality aktiv v bankách. Podobné souvislosti by bylo možné najít třeba u kursových intervencí - pokud vedou k oslabení domácí měny, zlepšuje se cenová konkurence exportérů a jejich schopnost splácet úvěry (naopak hůře na tom mohou být importéři). Obecně tak platí, že pomoc ekonomice nepřímo pomáhá i bankám. Otázkami zůstávají efektivnost této pomoci, časový horizont jejích pozitivních dopadů a vliv na chování ekonomických subjektů. Především státní pomoc se může negativně projevit v poklesu finanční disciplíny v ekonomice, v rostoucím přesvědčení, že stát vždy pomůže a řadě dalších. Tyto široké formy pomoci také nerozlišují mezi dobrými a horšími bankami, ale působí plošně - to však nelze považovat za jejich negativní charakteristiku. 73

10 4.5 SITUACE V ČESKÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU OD ROKU 1990 Základním problémem našeho bankovního systému se postupně staly špatné úvěry, poskytnuté především podnikatelskému, v té době často podnikovému sektoru. Úvěrování tohoto sektoru se začaly věnovat jak státní obchodní banky, tak nově zakládané soukromé obchodní banky. Ve srovnání s minulostí začínaly při poskytování úvěrů hlavní roli hrát ekonomická kritéria, v zásadě schopnost dlužníka splatit úvěr včas a v plné výši včetně úroků. U špatných úvěrů proto musíme rozlišovat dvě skupiny úvěrů. První skupinu - staré úvěry - tvořily úvěry poskytnuté před rokem 1990, především bývalou Státní bankou československou. Tyto úvěry byly převedeny na některé obchodní banky. Vzhledem k dřívějším nárokům podniků na úvěry je zřejmé, že nemalá část starých úvěrů měla pochybnou kvalitu. Problém špatných starých úvěrů tedy byl dědictvím minulosti. Druhou skupinu - nové úvěry (a další špatná aktiva) - představují úvěry poskytnuté obchodními bankami po vzniku dvoustupňového bankovního systému. I zde se začaly objevovat úvěry, které dlužníci nespláceli. Objem těchto úvěrů začal růst až do velmi varovných čísel. Například podíl tzv. klasifikovaných úvěrů (to je úvěrů s 31 a více dny po lhůtě splatnosti) na celkovém stavu úvěrů se v období pohyboval kolem 30 %. Vývoj tohoto podílu navíc uměle snižovaly odpisy nedobytných úvěrů a převody některých špatných úvěrů do Konsolidační banky a dalších specializovaných institucí. V současnosti se podíl pohybuje kolem 11 % Řešení špatných starých úvěrů Problém špatných starých úvěrů na sebe zcela logicky převzal stát. K řešení bylo zvoleno pět základních přístupů, z nichž první čtyři se označují za tzv. Konsolidační program I (viz obrázek 1 a tabulka 1). Odhady nákladů na pomoc vycházejí z dostupných pramenů a jsou pouze orientační. Všechny přístupy se týkaly pouze bank se státní účastí (a v jednom - objemově zcela zanedbatelném - případě Státní banky československé). Do roku 1992 se uvedené způsoby řešení vztahovaly také na Slovenskou republiku. Konsolidační program I převedení úvěrů na Konsolidační banku oddlužení bank (státní obligace) rekapitalizace bank (obligace státu a Fondu národního majetku) čistění bilance Československé obchodní banky (Česká inkasní jednotka) Nepřímá pomoc státu (a Fondu národního majetku) založení Konsolidační banky a posílení jejích rezerv vklady Fondu národního majetku u bank (převod do České národní banky) dotace na úrokové rozdíly (Česká spořitelna, Investiční banka) úhrada ztrát z devalvací v roce 1990 prostředky na konverzi zbrojního průmyslu převzetí garancí na úvěry v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci odpisy úvěrů bank státním statkům z prostředků Fondu národního majetku státní záruka (Česká spořitelna) Obrázek 1 Řešení špatných starých úvěrů v České republice v letech

11 Tabulka 1: Řešení špatných starých úvěrů v České republice v letech (mld. Kč) Formy pomoci Celkový rozsah Odhad nákladů Konsolidační program I převedení úvěrů na Konsolidační banku emise státních obligací na rekapitalizaci a oddlužení bank emise státních obligací za akcie podniků v držení bank termínovaný podřízený dluh Fondu národního majetku v bankách 23 0 převody aktiv Československé obchodní banky na Českou inkasní jednotku garance pro ČSOB na pohledávku za Slovenskou inkasní jednotkou 39 zatím 0 Nepřímá pomoc státu založení Konsolidační banky a posílení jejích rezerv vklady Fondu národního majetku u bank 30 - dotace na úrokové rozdíly 6 6 úhrada ztrát z devalvací v roce prostředky na konverzi zbrojního průmyslu 3 3 převzetí garancí na úvěry v rámci Rady vzájemné hospodářské 13 5 pomoci odpisy úvěrů bank státním statkům z prostředků Fondu národního 7 7 majetku státní záruka České spořitelně 4 4 Celkem údaje pouze pouze za Českou republiku, odhad nákladů = ztrátové staré úvěry; 2 7,8 mld. Kč rekapitalizace bank, 22,2 mld. Kč oddlužení bank. Vzhledem k nejistotě, kolik špatných starých úvěrů bude nutné ještě odepsat, jde stále o pouhé odhady celkových nákladů pomoci. Je nutné ale připomenout, že jde o náklady spojené s minulým socialistickým systémem. Řešení navíc přinesla i nesporné efekty, především v určitém ozdravění bank a zabránění hromadným úpadkům dlužníků. 6 6 Problém špatných starých úvěrů je společným znakem všech transformujících se ekonomik. Řešením buď stejně jako u nás bylo založení specializované banky, která poskytovala úvěry za mírnějších podmínek, nebo byly některé úvěry ponechány centrální bance (bývalý SSSR, Bulharsko). 75

12 4.6 ŘEŠENÍ ŠPATNÝCH NOVÝCH ÚVĚRŮ A DALŠÍCH PROBLÉMŮ BANK OD ROKU 1993 Na rozdíl od starých úvěrů se v oblasti řešení špatných nových úvěrů (a dalších pohledávek) angažovala především Česká národní banka. Bylo to zejména z toho důvodu, že tyto úvěry byly poskytovány již na základě víceméně svobodného rozhodování obchodních a dalších bank jako podnikatelských subjektů. Nicméně především v případech velkých bank se do řešení zapojil také stát. Mezi hlavní příčiny vzniku a nárůstu nově poskytnutých špatných úvěrů v naší ekonomice se řadí: nedostatek kvalifikace a zkušeností bank a jejich často agresivní podnikatelská strategie; setrvačnost z předchozího období v podobě přesvědčení, že nakonec vždy zasáhne stát (zejména u úvěrů poskytovaných neprivatizovaným podnikům či podnikům s významným podílem státu); jistý politický tlak na úvěrování privatizace, především u bank se státním podílem; objektivně vyšší míra podnikatelských rizik a nejistota v transformačním období a z toho plynoucí těžká odhadnutelnost reálnosti podnikatelských záměrů,; teprve postupné vytváření pravidel regulace činnosti bank (pravidla kapitálové přiměřenosti, likvidity a úvěrové angažovanosti, klasifikace úvěrů aj.) a ne vždy dostatečná kontrola bank ze strany centrální banky; nedostatečná kontrola bank ze strany jejich vlastníků, zejména u bank se státním podílem; subjektivní příčiny na straně bankéřů, například v podobě snahy nových (malých) bank proniknout na úvěrový trh, která vedla k úvěrování vysoce rizikových subjektů (morální hazard bank); samozřejmě také řada příčin na straně dlužníků včetně jejich nevůle splácet úvěry, která byla podporována slabší právní ochranou věřitelů. Samostatnou kapitolu tvoří možný dopad měnové a regulační politiky České národní banky ve druhé polovině 90. let 20. stol. na kvalitu úvěrových portfolií bank, který je předmětem odborných i politických polemik. Existuje řada názorů, že centrální banka prováděla přehnaně restriktivní politiku, která podvázala ekonomický růst a zhoršila finanční situaci podniků, a tím i jejich schopnost splácet úvěry. Podle těchto názorů rovněž přehnaně přísná pravidla bankovní regulace a jejich vynucování centrální bankou bez ohledu na specifické podmínky transformující se ekonomiky měla za následek všeobecné zhoršení situace bankovního sektoru s následnou potřebou sanace bank. Přístup České národní banky k řešení špatných nových úvěrů měl tři základní podoby - zavedení nucené správy a s tím související doprovodná opatření včetně odebrání bankovní licence, Konsolidační program II a Stabilizační program. Samostatně byla řešena situace Agrobanky. V roce 1998 se do pomoci velkým bankám se státní účastí zapojil stát, který také od roku 1996 hradil ztráty Konsolidační banky. V roce 2000 akcelerovaly problémy další velké banky, již privatizované Investiční a Poštovní banky. 76

13 První způsob, zavedení nucené správy (a odebírání licencí), Česká národní banka používala zejména v letech , a to nejen u bank s velkým podílem špatných nových úvěrů a dalších pohledávek, ale také u těch bank, kde existovalo důvodné podezření ze spojení problémových úvěrů s podvodnými praktikami členů vedení nebo hlavních akcionářů bank. Nucenou správou se v podmínkách našeho bankovnictví rozumí takové opatření, které je prioritně zaměřeno na obnovení likvidity a stability banky, od roku 1998 pak sleduje cíl stability bankovního systému jako celku. Po zavedení nucené správy, která je časově omezena (2 roky), přebírá všechny rozhodovací pravomoci nucený správce jmenovaný Českou národní bankou. Tím dochází k omezení výkonu vlastnických práv akcionářů. V průběhu nebo po ukončení nucené správy je buď obnovena činnost banky v plném rozsahu, ale s jiným vedením, nebo následuje likvidace, resp. vyhlášení konkursu či prodej banky novému vlastníkovi. První bankou, ve které byla zavedena nucená správa, byla Kreditní a průmyslová banka Praha (30. září 1993). První likvidovanou bankou - i v celé naší historii po 2. světové válce, samozřejmě při abstrakci od násilného rušení bank po roce se stala Banka Bohemia (likvidace zahájena 18. července 1994). Posledními dvěma bankami, kterým byla odebrána licence, byly Union Banka a Plzeňská banka. K odebrání licencí došlo v roce Druhé řešení v podobě Konsolidačního programu II se týkalo výhradně roku 1996 a bylo zahájeno 16. ledna téhož roku v souvislosti se zavedením nucené správy na Ekoagrobanku. Konsolidační program II se od prvního přístupu odlišoval především: přitvrzením přístupu České národní banky k problémovým bankám a z toho vyplývající potřebou zabránit systémové krizi a ztrátě důvěryhodnosti českého bankovnictví; vyšším zapojením stávajících akcionářů do řešení problémů (zejména cestou zvýšení kapitálu), značným zvýšením pojistné ochrany vkladatelů a celkově výrazně aktivnější spoluúčastí centrální banky v podobě pomoci při vyhledávání nových investorů; zaměřením na malé banky - program se týkal patnácti bank s důsledky pro devět z nich v podobě prodeje jiným investorům, zavedení nucené správy či dokonce odebrání licence. Šlo o banky, jejichž podíl na bilanční sumě celého druhého stupně bankovního systému v době zařazení do Konsolidačního programu II činil celkem 3,75 %. Samostatné řešení bylo zvoleno v případě Agrobanky. Šlo o největší banku bez státní účasti, s podílem 3,57 % na bilanční sumě bankovního systému. Na banku byla v září 1996 uvalena nucená správa a Česká národní banka souběžně poskytla neodvolatelnou garanci na její vklady. Později byla Agrobanka rozdělena na špatnou část likvidovanou centrální bankou a dobrou část, která byla v červnu 1998 prodána firmě General Electric, resp. nově založené bance GE Capital Bank. Česká národní banka se pak podílela na úhradě ztráty GE Capital Bank za rok Konsolidační program II byl v roce 1997 nahrazen Stabilizačním programem, který byl opět zaměřen pouze na malé banky. Podstatou programu bylo nahrazení nekvalitních úvěrů a dalších aktiv likvidními prostředky - v podobě rezerv a pokladničních poukázek - na základě návratného odkupu aktiv specializovanou společností Česká finanční, s. r. o., založenou v roce 1997 (usnesení vlády České republiky, 539/1996 Sb.). Banky měly prodaná aktiva odkupovat zpátky v časovém horizontu pěti až sedmi let, během kterých musely tvořit na zpětný odkup rezervy. 77

14 Česká finanční se základním jměním ve výši 2,48 mld. Kč (od října ,81 mld. Kč) byla od 4. února 1997 dceřinou společností České národní banky. Prostředky na odkup aktiv získávala především bezúročnými úvěry od Konsolidační banky. Ztráty České finanční hradil Fond národního majetku, resp. Konsolidační banka. Program byl v podstatě ukončen k 30. červnu 2000, kdy Česká finanční s bilanční sumou téměř 50 mld. Kč byla prodána Konsolidační bance za symbolickou cenu 1 Kč. Účast ve Stabilizačním programu byla nabídnuta třinácti malým bankám - do programu nakonec vstoupilo šest bank s celkovým podílem 3,89 % na bilanční sumě celého bankovního systému. Odkup špatných pohledávek byl objemově limitován do výše 110 % základního kapitálu příslušné banky. Vzhledem k odkupu aktiv za jejich nominální hodnotu a bezúročně šlo o výraznou pomoc bankám - při nenulové roční míře inflace v dalších letech je zřejmé, že banky by zpětně aktiva nakupovaly v nižším reálném objemu. Odkup za likvidní prostředky navíc automaticky vedl k posílení likvidity a zvýšení kapitálové přiměřenosti. Z programu byly později vyřazeny tři banky a byla jim odebrána bankovní licence, jedna banka v souvislosti s převzetím z programu vystoupila a zbývající dvě banky byly prodány jiným vlastníkům. Problém špatných nových úvěrů se ale vyhrotil také u tří velkých bank. 7 V pomoci dvěma bankám se státním podílem České spořitelně a Komerční bance - se angažoval stát. Další náklady vznikly státu - a České národní bance - v souvislosti s nucenou správou, odkoupením a následným prodejem Investiční a Poštovní banky. Na vklady banky byla v den uvalení nucené správy 16. června 2000 vystavena záruka České národní banky. O tři dny později byla banka odprodána Československé obchodní bance. Stát vystavil 23. června 2000 záruku České národní bance na úhradu některých ztrát, které centrální bance vznikly v důsledku závazků odškodnit přebírající Československou obchodní banku. Celková výše ztrát spojená s Investiční a Poštovní bankou závisí především na ocenění hodnoty banky a rozsahu špatných aktiv. Celkový dopad může být výrazně ovlivněn také výsledky právních sporů, např. mezi Českou republikou a akcionáři. Obdobné spory se týkají i dalších bank, např. Agrobanky. Do celkové pomoci bankám je nutné ještě zahrnout (není v obrázku 2) úhrady ztrát Konsolidační banky a České konsolidační agentury z prostředků státního rozpočtu a Fondu národního majetku. Konsolidační bance vypršela k 1. září 2001 této bance specifická licence státního peněžního ústavu a banka se přeměnila na nebankovní Českou konsolidační agenturu. 8 V roce 2003 byly také odebrány licence dvěma menším bankám. Šlo o Union Banku a Plzeňskou banku. Problémy Union banky signalizoval audit již za rok V roce 2002 do skupiny, která tuto banku vlastnila, vstoupila italská finanční skupina Invesmart. Obdobný závěr platí také pro Plzeňskou banku, která se do vážných problémů dostala 10. března Důsledky problémů se špatnými úvěry v letech , např. v podobě tzv. zhroucení bankovních úvěrů, ponecháváme stranou pozornosti. 8 Konsolidační banka musela respektovat všechna pravidla činnosti bank v našem bankovním systému, například plnit kapitálovou přiměřenost. Na Českou konsolidační agenturu se tato pravidla nevztahují. 78

15 v přímé souvislosti s výsledkem právního sporu o náhradu škod spojených s depozitářskou činností banky pro bývalé CS fondy. V tabulce 2 je opět uveden orientační odhad nákladů na řešení problémů bank. Nucené správy a odebírání licencí: AB Banka Banka Bohemia (bez odebrání licence) Česká banka Kreditní a průmyslová banka nucená správa (maximálně na 2 roky): možné varianty po ukončení nucené správy obnovení činnosti banky v plném rozsahu a s jiným vedením odebrání licence bance a likvidace nebo konkurs likvidace banky bez odebrání licence prodej banky novému vlastníkovi odebrání licence bez zavedení nucené správy Konsolidační program II a Agrobanka: 1996 Bankovní dům Skala COOP banka Ekoagrobanka Evrobanka Kreditní banka Plzeň Podnikatelská banka První slezská banka Realitbanka Velkomoravská banka Agrobanka tvrdý tlak České národní banky na ozdravění bank při neřešení problémů zavedení nucené správy a/nebo odebrání licence změny v pojištění vkladů: náhrady ( - stejný přístup ve Stabilizačním programu): do 4 mil. Kč, v plné výši, všem vkladatelům (tehdejší právní úprava: limity 80 % z max. 125 tis. Kč, pouze fyzické osoby) Stabilizační program: 1997 (- 2003) Moravia Banka (vyřazení z programu) Banka Haná (prodej: Investiční a Poštovní banka) Pragobanka (vyřazení z programu) Foresbank (vystoupení z programu, prodej: Union Group) Universal banka (vyřazení z programu) Zemská banka (prodej: Expandia) prodej špatných aktiv České finanční, s.r.o.: s povinností zpětného odkupu za 5-7 let objem prodeje limitován 110 % základního kapitálu banky přijetí tvrdších podmínek stanovených Českou národní bankou: plnění tvrdších pravidel kapitálové přiměřenosti předložení ozdravného programu České národní bance personální změny podle doporučení České národní banky, aj. změny v pojištění vkladů: náhrady ( ) Řešení problémů velkých bank: Česká spořitelna (státní podpora, sanace; privatizace) Komerční banka (státní podpora, sanace; privatizace) Investiční a Poštovní banka (prodej: Československá obchodní banka) státní podpora a sanace: zvýšení vlastního kapitálu a podřízeného dluhu převody a odkupy špatných aktiv Konsolidační bankou garance na převody aktiv daňově uznatelná tvorba rezerv nad zákonný rámec garance na závazky nucená správa, garance na vklady, odkoupení banky a její prodej jinému investorovi Odebrání licence bankám: 2003 Plzeňská banka Union Banka Obrázek 2 Řešení problémů bank v letech

16 Tabulka 2: Řešení špatných nových úvěrů v České republice v letech (mld. Kč) Formy pomoci Celkový Odhad rozsah nákladů Konsolidační program II a Agrobanka náklady na zkrachovalé banky pomoc Agrobance úpisem akcií pro GE Capital Bank likvidace špatné části Agrobanky Stabilizační program odkupy aktiv bank převod České finanční do Konsolidační banky 1 viz úhrada ztrát skupiny Konsolidační banky Česká spořitelna a Komerční banka zvýšení kapitálu České spořitelny 4 4 dlouhodobý podřízený dluh státu v České spořitelně převody a odkupy aktiv České spořitelny na Konsolidační banku garance - převody aktiv České spořitelny do Konsolidační banky zvýšení kapitálu Komerční banky 7 7 převody a odkupy aktiv Komerční banky na Konsolidační banku umožnění daňově uznatelné tvorby rezerv nad zákonný rámec 4 1 garance - převody aktiv Komerční banky do Konsolidační banky Investiční a Poštovní banka garance na závazky Investiční a Poštovní banky 4 (219) - garance pro ČSOB - převody aktiv IPB do Konsolidační banky min další záruky pro ČSOB na škody s převzetím IPB 160 Další formy pomoci úhrada ztrát skupiny Konsolidační banky z prostředků státního rozpočtu úhrada ztrát skupiny Konsolidační banky z Fondu národního majetku 4 4 úhrada ztrát České konsolidační agentury z prostředků státního rozpočtu úhrada ztrát České konsolidační agentury z Fondu národního majetku převody úvěrů na družstevní bytovou výstavbu z IPB do Konsolidační 16 0 banky Celkem Česká finanční byla v rozsahu asi 10 mld. Kč zapojena také do úhrady nákladů v Konsolidačním programu II; 2 odhad předpokládá převod aktiv ve výši 50 % garance (údaje nejsou k dispozici) a jejich 50 % návratnost; 3 odhad předpokládá plné splacení, abstrakce od možných úrokových ztrát; 4 po prodeji IPB byly garance na závazky nahrazeny garancemi na převody aktiv pro ČSOB; 5 bez zahrnutí nákladů či výnosů ze soudních sporů s Nomurou International; 6 ztráty Konsolidační banky nelze spojovat pouze s odkupem či přebíráním špatných aktiv od bank, některé náklady v souvislosti s převzetím České finanční hradila Česká národní banka; celková ztráta Konsolidační banky dosáhla 79 mld. Kč (2 mld. Kč hrazeny z rezervního fondu); 7 v roce 2001 včetně konsolidovaná ztráta České konsolidační agentury a Konsolidační banky; ztráty České konsolidační agentury nelze spojovat pouze s odkupem či přebíráním špatných aktiv od bank; celková ztráta České konsolidační agentury dosáhla 155 mld. Kč (18 mld. Kč hrazeno z rezervního fondu). 80

17 4.7 ODHAD CELKOVÝCH NÁKLADŮ Z tabulek 1 a 2 lze odhadnout celkové náklady na sanaci bank ve výši 516 mld. Kč. Přesnost odhadu je však primárně závislá jednak na konečných nákladech spojených s případem Investiční a Poštovní banky a jednak na celkových ztrátách skupiny Konsolidační banky, resp. České konsolidační agentury tedy návratnosti (výtěžnosti) převzatých pohledávek. Je nutné ale zdůraznit, že Konsolidační banka, resp. Česká konsolidační agentura odkupoval také špatná aktiva nebankovních subjektů; přesné určení ztrát spojených s aktivy bank by vyžadovalo samostatnou analýzu. V tabulce 3 je uveden odhad celkových nákladů na pomoc bankám v České republice založený na následujících předpokladech: náklady na pomoc u starých špatných úvěrů se již nezmění; pohledávka za Slovenskou inkasní jednotkou bude uhrazena v plné výši; spory s Nomurou International v případu Investiční a Poštovní banky nepřinesou žádné další náklady ani výnosy; stejný předpoklad se vztahuje na právní spory s akcionáři jiných bank, především Agrobanky a Union Banky; pohledávky převedené do skupiny Konsolidační banky mají průměrnou návratnost (výtěžnost) ve výši pouhých 10 % (1. varianta) či 25 % (2. varianta); pohledávky převedené do České konsolidační agentury budou mít průměrnou návratnost také ve výši 10 % či 25 % - v tomto smyslu se bude adekvátně zvyšovat potřeba hradit ztráty České konsolidační agentury z prostředků státního rozpočtu, a proto jsou v tabulce uvedeny pouze ztráty z let Protože výsledek hospodaření ČKA bude determinován především návratností pohledávek, jsou potenciální ztráty ČKA součástí uvažované návratnosti 10 %, resp. 25 %; všechny ztráty České konsolidační agentury a dříve Konsolidační banky se týkají aktiv odkoupených pouze od bankovních institucí. Tabulka 3: Odhady nákladů na řešení problémů bank v České republice (mld. Kč) Formy pomoci bez předpokladu návratnosti Odhad nákladů Staré špatné úvěry 194 Konsolidační program II a Agrobanka pomoc Agrobance úpisem akcií pro GE Capital Bank 20 Česká spořitelna a Komerční banka zvýšení kapitálu České spořitelny 4 dlouhodobý podřízený dluh státu v České spořitelně 0 zvýšení kapitálu Komerční banky 7 umožnění daňově uznatelné tvorby rezerv nad zákonný rámec 1 Další formy pomoci úhrada ztrát skupiny Konsolidační banky 77 úhrada ztrát České konsolidační agentury Formy pomoci bez předpokladu návratnosti celkem 440 Formy pomoci s předpokladem návratnosti Odhad nákladů 10 % 25 % 81

18 Konsolidační program II a Agrobanka náklady na zkrachovalé banky likvidace špatné části Agrobanky Stabilizační program odkupy aktiv bank Česká spořitelna a Komerční banka převody a odkupy aktiv České spořitelny na Konsolidační banku garance - převody aktiv České spořitelny do Konsolidační banky 9 8 převody a odkupy aktiv Komerční banky na Konsolidační banku garance převody aktiv Komerční banky do Konsolidační banky (100 %) Investiční a Poštovní banka garance pro ČSOB - převody aktiv IPB do Konsolidační banky další záruky pro ČSOB na škody s převzetím IPB Formy pomoci s předpokladem návratnosti celkem Celkem SHRNUTÍ A ZÁVĚRY Řada bank v České republice se od zahájení bankovní reformy v roce 1990 dostala do problémů. Dvě problémové situace lze označit za bankovní krize. Základním obecným důvodem problémů bank byly špatné úvěry. Řešení problémů bank je samozřejmě spojeno s náklady na pomoc bankovnímu systému. Je nutné ale konstatovat, že tyto náklady vznikaly po celé období, nikoli pouze při bankovních krizích. Významnou část nákladů je nutné spojit dokonce s obdobím před bankovní reformou. Problémy českých bank jsou tak zarámovány transformací české ekonomiky. Obě bankovní krize se lišily počtem, velikostí a způsobem vzniku bank, což také výrazně ovlivnilo přístupy k řešení. V roce 1996 byla bankovní krize spojena s úpadkem vyššího počtu malých bank, které vznikly až po roce V letech se krize naopak týkala tří velkých bank z nichž dvě působily již v období před bankovní reformou a třetí byla založena v přímé souvislosti s touto reformou. Dvěma bankám se státním podílem pomáhal stát a banky byly později privatizovány. Třetí v té době již privatizovaná banka byla po kratičké epizodě nucené správy odprodána jiné bance a následně pročisťována odkupem špatných aktiv. Celkové odhady lze považovat za maximální hranice nákladů na pomoc bankám v českém bankovním systému. Od nich je však nutné odečíst výnosy z privatizace bank ve výši 102 mld. Kč a při mírném optimismu i možné výnosy ze soudních sporů s Nomurou International, popř. s akcionáři jiných bank. Rovněž celkové náklady spojené s Investiční a Poštovní bankou budou zřejmě výrazně nižší než v tabulce uvedené částky 284 mld. Kč, resp. 236 mld. Kč. Velmi diskutabilní je začlenění nákladů na staré špatné úvěry, a to alespoň ze dvou důvodů: 1. Jde o náklady spojené s transformací jednostupňového bankovního systému na dvoustupňový bankovní systém. 2. Tyto náklady zahrnují také specifické položky, např. na konverzi zbrojního průmyslu, sociální půjčka atp., a především také náklady spojené s posílením 82

19 objektivně velmi nízké kapitálové přiměřenosti bank působících před rokem 1990 nebo založených státech podle tehdejších principů bankovní reformy. Odhad celkových nákladů očištěný o náklady spojené se starými špatnými úvěry a výnosy se pak v závislosti na odhadované návratnosti špatných aktiv od 10 % do 25 % pohybuje mezi 500 mld. Kč a 571 mld. Kč. Podle názoru autora nelze jednouše odpovědět na možnou otázku míry výše poskytnuté pomoci. Možné srovnávání s jinými zeměmi pomocí relace nákladů k hrubému domácímu produktu může být zavádějící, neboť v úvahu je nutné brát rozdíly mezi zeměmi pokud jde například o podíl bankovních úvěrů na hrubém domácím produktu či stupeň vyspělosti kapitálového trhu, resp. jiné možné formy získávání finančních prostředků. Případná srovnání nákladů na řešení problémů bank s přístupy ve vyspělých zemích jsou také nepřesná, neboť Česká republika na rozdíl od těchto zemí procházela transformačním obdobím. Srovnání s jinými transformovanými zeměmi mohou být rovněž zavádějící. Například cenový vývoj v naší ekonomice po roce 1990 byl relativně příznivý, což mimo jiné znamenalo, že - především staré - špatné úvěry (ale ani vklady!) nepohlcovala inflace. Bylo již uvedeno, že náklady na pomoc se špatnými starými úvěry lze považovat za objektivní ve smyslu hlavních příčin existence těchto úvěrů. Náklady na řešení problémů bank v souvislosti se špatnými novými úvěry lze zase do jisté míry považovat za náklady spojené s transformací ekonomiky včetně takových příčin jakými byly nekvalitní právní úprava, nezkušenosti bankovního dohledu, tlaky na proúvěrování privatizace a samozřejmě také zcela subjektivní zájmy a cíle některých bankéřů. V současnosti mají banky v České republice uloženo u České národní banky téměř 500 mld. Kč - 60 % pasív ČNB - v rámci repo operací, tj. v podobě vysoce likvidních rezerv. Jde o ve světě značně ojedinělou situaci. To samozřejmě neznamená, že některé banky se nemohou setkat s problémem nedostatečné likvidity.či dokonce s problémem insolvence. Vzhledem k členství České republiky v Evropské unii lze však přepokládat, že státní pomoc bankám je minulostí a že potenciální pomoc mohou banky očekávat pouze od centrální banky v roli věřitele poslední instance pouze při krátkodobých problémech s likviditou. Náklady na řešení možných nových problémů bank by tak v budoucnosti měly být zcela zanedbatelné. Tento závěr podporují dvě skutečnosti - privatizace bank a spojení již přes 90 % všech bankovních aktiv v současnosti s bankami se zahraničním kapitálem. Literatura [1] Bordo, M. D., Wheelock, D. C. (1998): Price Stability and Financial Stability: The Historical Record, Review, 80 (5), Federal Reserve Bank of St. Louis, [2] Calomiris, C. W.: Is the Discount Window Necessary? Penn Central perspective, Review, 76 (3), Federal Reserve Bank of St. Louis, [3] Demsetz, R. S., Saidenberg M. R., Strahan P. E. (1996): Banks with Something to Lose: The Disciplinary Role of Franchise Value, Policy Review, (10), Federal Reserve Bank of New York, [4] Fischer, S. (1999): IMF as lender of last resort, Central Banking, IX (3),

20 [5] Goodhart, C. A. E. et al. (2000): Which Lender of Last Resort for Europe?, Central Banking Publications, London. [6] Goodhart, C. A. E., Haizhou Huang (2000): A Model of the Lender of Last Resort, Economic Review, Federal Reserve Bank of San Francisco, p. 49, www-sieprstanford.edu. [7] Kaufman, G. G. (2000): Banking and currency crises and systemic risk: Lessons from recent events, Economic Perspectives, XXIV (3), Federal Reserve Bank of Chicago, [8] Musílek, P. (2002): Trhy cenných papírů, Ekopress, Praha. [9] Revenda, Z. (2001): Centrální bankovnictví, Management Press, Praha, 2. vydání. [10] Revenda, Z. (2000): Centrální banka jako věřitel poslední instance ve světle problémů české ekonomiky, Politická ekonomie, XLVIII (3), [11] Revenda, Z., Dvořák P.: Analýza systému regulace a dohledu bank v České republice, Studie, 2/1997, Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, [12] Velde, F. R. (1998): Lessons from the history of money, Economic Perspectives, XXII (1), Federal Reserve Bank of Chicago, [13] Zdroje z internetových stránek: Česká finanční, Česká konsolidační agentura, Česká národní banka. 84

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Banka Vystupuje jako hlavní finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS Komerční banka dosáhla podle mezinárodních účetních standardů za tři čtvrtletí roku 2002 nekonsolidovaného čistého zisku ve výši 6 308 mil. Kč. Návratnost kapitálu (ROE) banky činila 30,7 %, poměr nákladů

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Praha, 11. února 2010 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Hlavní informace: Čistý zisk vykázaný: 17,368 Čistý zisk udržitelný: 10,487 (-17 % meziročně) Provozní výnosy udržitelné:

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Komerční bankovnictví A1-1

Komerční bankovnictví A1-1 Komerční bankovnictví A1-1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi.

Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi. Praha, 12. února 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2008 ČISTÝ ZISK 1,034 MLD. KČ 1F Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi. Čistý

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní)

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní) 4. přednáška Finanční analýza podniku - FucAn Návaznost na minulou přednášku Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů

Více

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 7

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Vnitřní informace: Konsolidované neauditované výsledky skupiny ČSOB (IFRS) za 3. čtvrtletí 2009 Praha, 13. listopadu 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA DEVĚT MĚSÍCŮ ROKU 2009 ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Hlavní

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Úvěry na sezónní náklady Účelové podnikatelské provozní úvěry poskytnuté klientům na sezónní náklady. Zahrnují i provozní úvěry neziskovému sektoru.

Úvěry na sezónní náklady Účelové podnikatelské provozní úvěry poskytnuté klientům na sezónní náklady. Zahrnují i provozní úvěry neziskovému sektoru. : 30 POPIS ČÍSELNÍKU : Výčet položek číselníku: Typy úvěrů TYPUVERU Typy účelových a finančních úvěrů podle účelu použití úvěru nebo jeho charakteru. Doplňkově obsahuje účelovou kategorizaci uložených

Více

Depozitní a úvěrové instituce: Obchodní banky.

Depozitní a úvěrové instituce: Obchodní banky. 3. Depozitní a úvěrové instituce: Obchodní banky. Finanční zprostředkovatelé hlavní skupiny 1. depozitní a úvěrové instituce: obchodní banky spořitelní a úvěrová sdružení 2. finanční instituce nebankovního

Více

Investorský den Akce v rámci pre-marketingových aktivit v souvislosti s vyhlášením veřejných výběrových řízení na prodej bloků

Investorský den Akce v rámci pre-marketingových aktivit v souvislosti s vyhlášením veřejných výběrových řízení na prodej bloků I nv e s t o r s k ý d e n I n f o r m a c e o c h y s t a n é m p r o d e j i b l o k ů Č K A, Č e s k á f i n a n č n í, Ko n p o I nv e s t o rs k ý d e n Akce v rámci pre-marketingových aktivit v souvislosti

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.

Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Hypoteční bankovnictví Cíl kapitoly Cílem kapitoly je vysvětlit podstatu hypotečního bankovnictví, definovat pojmy, které s hypotečním bankovnictvím souvisí a uvést jeho právní základy. Kromě toho bude

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005

TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005 TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005 Erste Bank: Rozvaha od roku 2005 přizpůsobena novému znění Mezinárodních účetních standardů IAS č. 32 a 39 - zpětná úprava rozvahy a výkazu zisků a ztrát za rok 2004

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

II. Informace o stavu a použití peněžních prostředků vedených na zvláštních účtech (velká a malá privatizace) k 31.12.2010

II. Informace o stavu a použití peněžních prostředků vedených na zvláštních účtech (velká a malá privatizace) k 31.12.2010 II. Informace o stavu a použití peněžních prostředků vedených na zvláštních účtech (velká a malá privatizace) k 31.12.2010 1. Velká privatizace Tabulka č. 7 - Přehled peněžních příjmů a výdajů zvláštního

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

Dopady krize amerického trhu subprime hypoték na český finanční sektor

Dopady krize amerického trhu subprime hypoték na český finanční sektor Dopady krize amerického trhu subprime hypoték na český finanční sektor Stálá komise Poslanecké sněmovny pro bankovnictví Pavel Řežábek Vrchníředitel a člen bankovní rady ČNB Praha 30. ledna 2008 Obsah

Více

ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1

ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1 Praha, 15. května 2008 SKUPINA ČSOB V 1. ČTVRTLETÍ 2008 ZAZNAMENALA ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1 Čistý zisk za 1. čtvrtletí 2008 vykázaný: 2 525 mld. Kč (4% růst) Čistý zisk za 1. čtvrtletí 2008

Více

Účelové podnikatelské provozní úvěry poskytnuté klientům na

Účelové podnikatelské provozní úvěry poskytnuté klientům na : 30 POPIS ČÍSELNÍKU : Výčet položek číselníku: Typy úvěrů položky TYPUVERU Typy účelových a finančních úvěrů podle účelu použití úvěru nebo jeho charakteru. Doplňkově obsahuje účelovou kategorizaci uložených

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc Sc., M.B.A. vedoucí referátu měnových m analýz a transmise měnovm nové politiky

Více

Komerční bankovnictví v České republice

Komerční bankovnictví v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3)

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Charakteristika zúčtovacích vztahů (pohledávek a závazků) - vztahy s jinými ekonomickými subjekty účetními jednotkami, v nichž vystupuje buď jako věřitel, který má právo

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU

DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU Arca Capital Slovakia, a.s. 10 500 000 EUR Dluhopisy splatné v roce 2017 Tento Dodatek č. 1 k Prospektu cenného papíru byl vyhotoven dne 6. června 2013. Arca Capital

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Financování obchodní banky

Financování obchodní banky VY_32_INOVACE_BAN_105 Financování obchodní banky Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

II. Informace o stavu a použití peněžních prostředků vedených na zvláštních účtech (velká a malá privatizace) k 31.12.2011

II. Informace o stavu a použití peněžních prostředků vedených na zvláštních účtech (velká a malá privatizace) k 31.12.2011 II. Informace o stavu a použití peněžních prostředků vedených na zvláštních účtech (velká a malá privatizace) k 31.12.2011 1. Velká privatizace Tabulka č. 6: Přehled peněžních příjmů a výdajů zvláštního

Více

Investování volných finančních prostředků

Investování volných finančních prostředků Investování volných finančních prostředků Rizika investování Lidský faktor Politická rizika Hospodářská rizika Měnová rizika Riziko likvidity Inflace Riziko poškození majetku Univerzální optimální investiční

Více

Majetková a kapitálová struktura firmy

Majetková a kapitálová struktura firmy ČVUT v Praze fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Majetková a kapitálová struktura firmy Podnikový management - X16PMA Doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc. Podnikový management

Více

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková BANKOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Komerční banka, a. s 31

Komerční banka, a. s 31 Příloha č. 4 Komerční banka, a. s 31 KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc., M.B.A. ředitel odboru vnějších ekonomických vztahů Praha, 10. září 2015

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Úvod do podnikových financí. 154-0300 Finance. VŠB-Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta katedra financí. akademický rok 2014/2015

Úvod do podnikových financí. 154-0300 Finance. VŠB-Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta katedra financí. akademický rok 2014/2015 154-0300 Finance VŠB-Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta katedra financí akademický rok 2014/2015 Obsah 1 2 Cíle finančního řízení Principy finančního řízení 3 Vliv finančního trhu na finanční

Více

Tabulková část informační povinnosti investičních a podílových fondů

Tabulková část informační povinnosti investičních a podílových fondů Tabulková část informační povinnosti investičních a podílových fondů Základní údaje Název fondu (pro PF), CONSUS investiční fond Obchodní firma (IF): ISIN / SIN: ISIN / SIN: ISIN / SIN: CZ0008028305 Registrace

Více

Ministerstvo financí České republiky. schváleno č. 501/2002 ze dne 6. listopadu 2002

Ministerstvo financí České republiky. schváleno č. 501/2002 ze dne 6. listopadu 2002 Ministerstvo financí České republiky schváleno č. 51/22 ze dne 6. listopadu 22 Obchodní firma: Peněžní dům, spořitelní družstvo Sídlo: Havlíčkova 1221, Uherské Hradiště Identifikační číslo: 6458889 ROZVAHA

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

AKTIVA a PASIVA ROZVAHA

AKTIVA a PASIVA ROZVAHA Majetek podniku souhrn prostředků pro hospodářskou činnost organizace Majetek z pohledu účetnictví: podle druhů majetku podle zdrojů financování Majetek z hlediska formy = AKTIVA Majetek z hlediska zdrojů

Více

Tisková zpráva. Skupina Komerční banky vykázala za první pololetí roku 2010 čistý zisk 6 482 milionů Kč

Tisková zpráva. Skupina Komerční banky vykázala za první pololetí roku 2010 čistý zisk 6 482 milionů Kč Skupina Komerční banky vykázala za první pololetí roku 2010 čistý zisk 6 482 milionů Kč Praha, 4. srpna 2010 Skupina Komerční banky vytvořila za prvních šest měsíců roku 2010 čistý zisk ve výši 6 482 milionů

Více

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči

Více

Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999

Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 1999 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě pokračoval v úspěšném hospodaření a za rok 1999 dosáhl zisku ve výši

Více

Výroční zpráva 2008 návrh účetní závěrky a informace pro členy

Výroční zpráva 2008 návrh účetní závěrky a informace pro členy 1.TZ, družstevní záložna Hasskova 22, 674 01 Třebíč Telefon a fax: 568 847 717 IČO: 63 49 25 55, zapsané v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně v odd. Dr, vl. č.2708 Výroční zpráva 2008 návrh účetní

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Rizika financování na kapitálovém trhu Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanůčr Kongresové centrum ČNB,

Více

Směrná účtová osnova pro příspěvkové organizace od 1. 1. 2014

Směrná účtová osnova pro příspěvkové organizace od 1. 1. 2014 Směrná účtová osnova pro příspěvkové organizace od 1. 1. 2014 012 Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 Software 014 Ocenitelná práva 015 Povolenky na emise a preferenční limity 018 Drobný dlouhodobý

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Žďákovský most Vystrkov, 5. května

Více

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek Majetek Podnikání se bez majetku neobejde, různé druhy podnikání ovlivňují i skladbu a velikost majetku. Základem majetku jsou peníze, za které se nakupují potřebné majetkové části. Rozvaha (bilance) písemný

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09

ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09 Zkouškové termíny ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127 1 Vymezení cenných papírů (CP) CP jsou v zákoně vymezeny výčtem: Akcie, zatímní listy, poukázky na

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5 POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. 150 00 Praha 5 Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv

Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Očekávaný vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených rozpočtovými pravidly (tj. 36 zákona č. 218/2000 Sb.) za léta 2011 až 2012 je souhrnně

Více