evod obchodního podílu v s.r.o.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva evod obchodního podílu v s.r.o. Bakalá ská práce Autor: Alena Bergerová Právní administrativa v podnikatelské sfé e Vedoucí práce: JUDr. Adam Doležal Praha duben, 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci zpracovala samostatn a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tišt nou verzí, a jsem seznámena se skute ností, že se práce bude archivovat v knihovn BIVŠ a dále bude zp ístupn na t etím osobám prost ednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Alena Bergerová

3 Pod kování: Cht la bych pod kovat vedoucímu mé bakalá ské práce JUDr. Adamu Doležalovi, za odborné vedení, trp livost a pomoc p i psaní mé práce. Dále pak všem, kte í mi poskytli cenné rady a pomoc.

4 Anotace Cílem této práce je zpracovat právní pohled na danou tématiku spole nosti s ru ením omezeným. Má bakalá ská práce je zam ena na popis možností, které vycházející z obchodního zákoníku. V p ípad mnoha právních pohled jsem se specializovala na využití judikatury Nejvyššího soudu. Hlavním tématem jsou r zné možnosti p evád ní obchodního podílu a vysv tlení pojmu obchodní podíl. Zaobírala jsem se i p echodem, ale i p evodem obchodního podílu. Dalším cílem mé práce je konkretizovat výhody spole nosti s ru ením omezeným a zárove upozornit na úskalí, která tato forma podnikatelského uskupení p ináší. Záv rem mé práce je posouzení vhodnosti využití obchodního i ob anského zákoníku ve vazb na p ipravované legislativní zm ny. Annotation The aim of this thesis is to deal with legal view on the issue of Limited Liability Company. My bachelor thesis concentrates on description of possibilities that are applicable in accordance with Commercial Code. In case of numerous legal views, I specialized on practise of the Supreme Court judicature. The main topic deals with various ways of transferring a business share as well as explanation of this term. I described both the transition and the transfer of a business share. The next aim is to specify the advantages of Limited Liability Company and to point out the drawback of this form of business cluster. At the end of my thesis there is a reflexion about the usage and aplication of Commercial and Civil Code depending on upcoming legislative changes.

5 Obsah: Úvod Vymezení s.r.o Úvod do spole nosti s ru ením omezeným Charakteristické znaky Vznik spole nosti Práva a povinnosti spole níka Povinnosti Práva Obchodní podíl Obchodní podíl Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu Kvalitativní Kvantitativní Princip jednoty obchodního podílu Spole ný obchodní podíl Spojení a rozd lení obchodního podílu Spojení Rozd lení evod obchodního podílu Pojem p evodu obchodního podílu Možnosti p evodu Na jiného spole níka Na t etí osobu V jedno lenné spole nosti Princip loajality a p evod Sm na obchodního podílu evod vlastního obchodního podílu evod obchodního podílu ve ejnou dražbou evod zastaveného obchodního podílu evod obchodního podílu na úhradu dluhu evod obchodního podílu p ed vznikem spole nosti evod obchodního podílu v SJM Obchodní podíl v SJM Souhlas druhého z manžel P evod mezi manželi

6 Relativní neplatnost smlouvy Obchodní podíl ve spole ném majetku více osob Zdan ní p evodu obchodního podílu Smlouva o p evodu obchodního podílu Podstatné náležitosti smlouvy Vedlejší ujednání ve smlouv Záruky prodávajícího Právo zp tné koup a výhrada zp tného prodeje P edkupní právo k obchodnímu podílu Výhrada vlastnictví p i p evodu obchodního podílu Souhlas valné hromady Nesouhlas valné hromady Platnost a ú inky smlouvy o p evodu Odstoupení od smlouvy Zrušení smlouvy o p evodu Ru ení echod obchodního podílu ní po fyzických osobách Nástupnictví po právnických osobách Vylou ení spole níka v kadu ním ízení Porovnání p evodu a p echodu Úvahy de lege ferenda Seznam použité literatury Publikace Právní p edpisy Judikatura Nejvyššího soudu v Praze: Judikatura Vrchního soudu v Praze: lánky Internetové odkazy Seznam použitých zkratek ílohy

7 Úvod Jak íká Eliáš a Nykodým v komentá i k zákonu. 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen Ob Z ) lze konstatovat, že zde jsou zakotvené prameny pro existenci právnických osob. Zde nacházíme v Ob Z sv enu p sobnost upravit majetkové vztahy nejen fyzických, ale i právnických osob, ustanovení Ob Z musí zahrnout také úpravu alespo základních právních pom právnických osob. Základní pravidlo v tom sm ru obsahuje práv 18 odst. 1, který právnickým osobám p iznává zp sobilost mít práva, tedy právní osobnost (subjektivitu), a uvozuje tak obecnou úpravu právnických osob z pozice soukromého práva ( 18 až 20a). Právnické osoby však nejsou s to v jednom mít práva a povinnosti. Jsou rovn ž zp sobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem vlastními právními jednáními (srov. 20a) a mají deliktní zp sobilost 1. V podstat lze konstatovat, že právnická osoba je právní konstrukce. Touto konstrukcí jsou právnické osoby stav né do kontradiktorní pozice v i osobám p irozeným, tj. fyzickým. Obecná úprava právnických osob má sv j význam i pro korporace obchodního práva, hlavn pro obchodní spole nosti. A tou jsou i spole nosti s ru ením omezeným. Lze tedy shrnout, že spole nost s ru ením omezeným je korporátní forma spole nosti. Jako podstatný prvek právnické osoby je nutno chápat skute nost její majetkové autonomie, tzn. její schopnost nabývat vlastní majetek, ten mít a dokonce i zcizovat. Dále je schopna nabývat jak majetková práva, tak se i zavazovat k povinnostem majetkové povahy. Právnické osoby jsou osobami jak práva ve ejného, tak i práva soukromého. 1 ŠVESTKA, J., SPÁ IL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK,, M. a kol. Ob anský zákoník I. 1 až 459. Komentá. 2 vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1394 s. 7

8 1 Vymezení s.r.o. 1.1 Úvod do spole nosti s ru ením omezeným Spole nost s ru ením omezeným je spole nost korporátního typu, jek jsem již uvedla. Faktický základ je tvo en jejími leny co-by osobnostním substrátem. Pro ur ité zásady se p ipouští prolomením staré zásady tres faciunt kolegium existence korporací i jen s jediným lenem (sociatas unitu viri); typicky se jedná o spole nosti s ru ením omezeným a o akciové spole nosti. 2 Jak již bylo nazna eno: Spole nost s ru ením omezeným pat í mezi samostatné subjekty práva, je právnickou osobou, která má vlastní právní subjektivitu. Dle práva to znamená, že má zp sobilost k práv m a povinnostem a také k právním úkon m, kterými tato práva a povinnosti nabývá. V eském právu je za azena mezi kapitálové spole nosti. Hlavním znakem je tvorba základního kapitálu. Nalezneme zde i znaky osobní spole nosti zm na spole enské smlouvy se nap. stále m že realizovat dohodou všech spole ník, spole níci mohou být spole enskou smlouvou zavázání k tomu, aby svou osobní inností uskute ovali ú el, pro který byla spole nost z ízena 3. M žeme tedy íci, že tato forma spole nosti spojila výhody obou t chto druh. Spole níci neru í za závazky spole nosti neomezen, ale zárove nejsou naprosto neznámí, jako to m že být u akcioná akciové spole nosti. U právnické osoby v etn spole nosti s ru ením je nutno rozlišovat dva asové okamžiky. Jedním a prvním je z ízení nebo-li založení spole nosti s ru ením omezeným. Toto musí být in no formou notá ského zápisu. Sou asnou, neboli následnou událostí je její vznik, který lze definovat jako právní akt spojovaný s registrací dané právnické osoby obchodním soudem. Spole nost s ru ením omezeným m že být založena za ú elem podnikání, ale též k jiným ú el m. V p ípad založení k jinému ú elu, t eba neziskového charakteru, stále z stává podnikatelem a musí být zapsána v obchodním rejst íku. Navíc lze konstatovat, že i s pohledu zákona 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších edpis (dále jen ZoDP ). Konkrétn 18 odst. 8 poslední v ta: Za tyto poplatníky se 2 ŠVESTKA, J., SPÁ IL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK,, M. a kol. Ob anský zákoník I. 1 až 459. Komentá. 2 vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1394 s. 3 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, s

9 nepovažují obchodní spole nosti a družstva, i když nebyly založeny za ú elem podnikání. Tímto nejsou dot ena ustanovení zvláštních právních p edpis. Postavení spole nosti je vymezeno zákonem.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis, (dále jen ObchZ ), obecnými ustanoveními v 56 až 75, které jsou spole né pro všechny spole nosti a dále ve speciálních ustanoveních 105 až 153, která jsou zam ena na pouze spole nost s ru ením omezeným. Spole nost s ru ením omezeným je nejvíce využívanou formou pro drobné až st ední podnikání, nebo zahrnuje velké možnosti pro právní postavení spole ník a její založení je velmi jednoduché. 1.2 Charakteristické znaky Nejzákladn jší úpravu je pot eba hledat v ObchZ v 105 až 112, zde je definována povinnost, že spole nost s ru ením omezeným (dále jen spole nost ) má mít povinn vytvo ený základní kapitál jež je tvo en z upsaných vklad spole ník, jehož nejnižší zákonem stanovená hranice iní ,- K. Základní kapitál by se dal charakterizovat jako ur itý kapitál, který je t eba pro zahájení innosti spole nosti. Po et spole ník m že být maximáln 50, z ehož vyplývá, že minimální vklad spole níka musí init ,- K. Jako kapitálová spole nost je charakterizována n kolika znaky. Prvým z nich je povinnost spole nosti vytvo it základní kapitál, a to nejmén ve výši stanovené zákonem. S tímto úzce souvisí znak druhý, jenž je povinnost spole ník ke vklad m, které ve svém souhrnu tento základní kapitál vytvá ejí ( 58 odst. 1 ObcZ). T etím typickým znakem kapitálové spole nosti je existence obchodního podílu spole níka. Jelikož se výše obchodního podílu ur uje podle pom ru vkladu spole níka k základnímu kapitálu spole nosti, je z ejmá vazba mezi kapitálem spole nosti a vkladem jejího spole níka, by tomuto není bezvýjime, nebo spole enská smlouva m že stanovit jinak. tvrtým znakem spole nosti je její pevná organiza ní struktura daná zákonem. Konkrétn se toto projevuje obligatorním vznikem a existencí orgán spole nosti. I z tohoto pravidla je ovšem výjimka, nebo dozor í rada spole nosti je z izována pouze fakultativn, stanoví-li tak spole enská smlouva. Kone posledním znakem kapitálové spole nosti je ten princip, že je možná zm na v osob spole níka, a to skrze p evod i p echod obchodního podílu, aniž by toto m lo za následek zrušení a zánik spole nosti, i když tento bývá pravideln omezen. Jinak eno, existuje tu princip vázaného lenství spole níka, nikoli lenství trvalého, jako je tomu u spole ností 9

10 osobních. 4 Spole níci ru í za závazky spole nosti do výše nesplacených vklad, a to dokonce i v p ípad dokud nebylo zapsáno splacení vklad do obchodního rejst íku 5. Splacení celé výše vkladu se musí uskute nit do p ti let po vzniku spole nosti. Ru ení se týká všech nesplacených vklad. Je nutno si uv domit, že splacení vkladu jedním spole níkem neznamená to, že pokud jeden spole ník uhradí celý sv j, vklad je oprošt n od ru ení za ostatní nesplacené vklady spole ník. Dokonce lze íci, že oprávn ný má možnost požadovat úhradu pohledávky po tom spole níkovi, u kterého je nejleh eji vymožitelná. Základní kapitál m že mít i formu nepen žité hodnoty. Sou asn spole nost ru í za porušení svých závazk celým svým majetkem. V pr hu podnikání se m že spole ník rozhodnout, že sv j základní kapitál navýší. Nic mu v tom nebrání. V opa ném p ípad, kdy se spole nost rozhoduje o snížení kapitálu, musí tento akt schválit valná hromada. Spole nost m že být založena jen jedním spole níkem. Tento spole ník m že figurovat jako jediný spole ník maximáln ve t ech spole nostech s ru ením omezeným. Je zde ovšem omezení pro samotnou spole nost, nebo tato nesmí založit sama jinou spole nost nebo být jejím spole níkem. Dle 107 je nedílným znakem ozna ení spole nosti písmeny. Za názvem musí být uvedeno spole nost s ru ením omezeným, spol. s r.o. nebo s.r.o.. Mezi charakteristické znaky pat í i orgány spole nosti. Nejd ležit jším orgánem je valná hromada. Je tvo ena všemi spole níky, její usnášeníschopnost závisí na p ítomnosti alespo poloviny všech hlas. Konkrétní rozhodnutí jsou p ijímána prostou v tšinou ítomných spole ník. Existují však situace, kdy zákon i spole enská smlouva m že stanovit jiný po et hlas. Sám zákon v p ípad 125 odst. 1 písm. c), d), e) a j) a v p ípad, že se jedná o zrušení spole nosti s likvidací íká, že je vždy zapot ebí souhlasu alespo dvout etinové v tšiny všech hlas spole ník, dokonce i v p ípad, že to vyžaduje zákon nebo spole enská smlouva, tak i vyšší po et hlas ; o t chto rozhodnutích musí být po ízen notá ský zápis. Snižuje-li se základní kapitál tak, že se snižují vklady spole ník nerovnom rn, vyžaduje se souhlas všech spole ník. V p ípad jedno lenné spole nosti není valná hromada a její p sobnost vykonává jediný spole ník. 4 DVO ÁK, T., lánek / Stanovisko / Výklad Ze dne: , Spole nost s ru ením omezeným jako obchodní spole nost.. rok: 2002 íslo: 14. ASPI ID: LIT22661CZ 5 Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 10

11 Dalším orgánem je jednatel, který je statutárním orgánem spole nosti. Ve spole nosti že být i více jednatel, ve spole enské smlouv musí být uveden zp sob jejich jednání za spole nost. 1.3 Vznik spole nosti Založení a vznik se ídí obecnou úpravou ObchZ. Pokud je spole nost zakládána více jak jedním spole níkem, je nutné sepsat spole enskou smlouvu formou notá ského zápisu. Tato smlouva upravuje základní v li spole ník a chrání jejich práva a práva spole nosti i etích osob. Spole níci se musí dohodnout na základních náležitostech, které jsou upraveny v 110 ObchZ. Jedná se nap íklad o firmu, sídlo, spole níky, základní kapitál. Dále se mohou dohodnout, jakým zp sobem se bude spole nost podepisovat, zda s použitím razítka i bez j. Pokud by spole enská smlouva neobsahovala n které základní náležitosti nebo by se na nich spole níci nedohodli, byla smlouva od prvopo átku neplatná a jehož d sledku by nedošlo v bec k založení spole nosti. M lo by zde být i uvedeno, kdo bude správcem vkladu, nebo ur ená ást vklad musí být splacena ješt p ed samotným zapsáním do obchodního rejst íku. V p ípad, že je spole nost zakládána jediným spole níkem je zakladatelským dokumentem zakladatelská listina. Musí obsahovat stejné náležitosti jako spole enská smlouva a musí být sepsána u notá e. Je možné ješt sepsat stanovy spole nosti, které upraví ostatní náležitosti, které nejsou ve smlouv. Ale není to nejlepším ešením, nebo je možný rozpor t chto dvou dokument a zárove jakákoli zm na stanov je t eba sepsat notá ským zápisem. Zp sob splacení vklad není v zákon nikde zakotven. Je t eba uvést ve smlouv. Jediné, co je eno, že vklad musí spl ovat dv podmínky. Jeho výše musí p ed vznikem dosáhnout alespo ,- K a zárove každý spole ník musí splatit 30% svého vkladu v p ípad minimáln dvou spole ník. Nesmíme zapomenout, že je nutné nepen žité vklady splatit v celém jejich rozsahu. A dále správce vkladu musí z ídit speciální ú et k tomu ur ený, který bude po založení veden na budoucí spole nost. V p ípad jediného spole níka musí být celý vklad splacen p ed zápisem spole nosti. Pen žitý vklad je nutno složit do bankovního ústavu, který vydá potvrzení pro ú ely zápisu. Návrh na zápis do obchodního rejst íku musí podat všichni jednatelé, a to spole, jejich podpisy musí být na smlouv ú edn ov eny. Návrh musí být doložen spole enskou 11

12 smlouvou i zakladatelskou listinou, dokladem o spln ní úhrady základního kapitálu nebo posudkem znalce o ocen ní nepen žitých vklad. Též by je nutno doložit zapisované živnosti existencí živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávn ní. Prohlášením jednatele a jeho výpisem z rejst íku trest. 2 Práva a povinnosti spole níka 2.1 Povinnosti Základní povinností je povinnost vkladová. Nebo z t chto vklad je vytvá en základní kapitál. Jak jsem se již zmínila, vklady mohou být pen žité nebo nepen žité. Spodní hranice iní ,- K. Spole ník smí do spole nosti poskytnout pouze jeden vklad, ale není ur ena jeho maximální výše, tato hodnota musí být pouze d litelná beze zbytku tisícem. Povinnosti, jakým zp sobem a do kdy doplatit nesplacené vklady ur uje spole enská smlouva. Jakmile se jednatelé rozhodnout doplatit nesplacený vklad, mají povinnost oznámit tuto skute nost na rejst íkovém soudu a zažádat o zm nu zápisu v obchodním rejst íku. Pokud je spole ník v prodlení se splácením, je mu ur ena úroková sazba z prodlení ve výši 20% dle 113 ObchZ nebo dle dohody ve spole enské smlouv. Mezi další povinnost pat í tzv. p íplatková povinnost. Jedná se o povinnost p isp t pen žitou hodnotou nad rámec základního kapitálu. P ísp vková povinnost musí být však zakotvena ve spole enské smlouv a zárove o ní musí rozhodnout valná hromada. M že být ve výši maximáln poloviny základního kapitálu. Za porušení této povinnosti lez ud lit obdobn postih dle 113 ObchZ. Výše p ísp vku nemusí být rovnocenná, každý spole ník se že dobrovoln rozhodnout, jakou ástkou p isp je. Zákaz konkurence uvedený v 136 ObchZ je možné na spole níky použít za pomoci spole enské smlouvy. Zákaz konkuren ního jednání platí prvo ad pro leny orgán spole nosti, nebo zejména jednatelé oprávn ní zavazovat spole nost navenek by se mohli do konfliktu zájm dostat, jak uvádí Eliáš. 6 Pokud není uveden ve spole enské smlouv rozsah zákazu konkurence pro spole níky, nevztahuje se na n, nebo nemají povinnost podílet se osobn na innostech spole nosti. 6 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, s

13 Z výše uvedeného vyplývá povinnost ru it za závazky spole nosti. Spole níci ru í solidárn, avšak omezen. Rozsah ru ení je závislý na stavu zapsaném v obchodním rejst íku. Pro každého spole níka platí uchovávání informací, které se týkají jejich spole nosti. Je to loajalita v i ostatním spole ník m a i v i know-how spole nosti. Nemusí se jednat ímo o obchodní tajemství, ale ve spole nosti jsou informace, které by mohla zneužít konkurence pro sv j prosp ch. Sice nikde v zákon tato povinnost uvedená není, ale dala by se odvodit ze zásady poctivého obchodního styku. 2.2 Práva Práva spole níka je možné rozd lit do dvou okruh, majetková a spole enská. Nejprve bych se cht la zam it na práva majetková. Mezi n m žeme za adit právo na podíl na zisku, podíl na likvida ním z statku, vypo ádací podíl, a p ednostní právo k ú asti na zvýšení základního kapitálu. Podíl na zisku je jedním ze základních práv a i základní funkce kapitálové spole nosti. Díky podílu je z ejmé, že spole nost zhodnotila své kapitálové investice a v ú etním období dosáhla zisku, který je možno z ásti rozd lit mezi spole níky. O výši ur ené k rozd lení rozhoduje valná hromada. Pokud není ve spole enské smlouv uveden zp sob rozd lení, vychází se dle velikosti podílu každého konkrétního spole níka. Valná hromada musí mít na mysli, že smí rozd lit maximáln hodnotu hospodá ského výsledku v konkrétním roce poníženou o povinný p íd l do rezervního fondu a o neuhrazené ztráty minulých let i zvýšený o nerozd lený zisk minulých let. Podíl je splatný do t ech m síc od rozhodnutí valné hromady. Je též t eba mít na mysli, že rozd lení zisku v rozporu s kogentními pravidly jsou spole níci povinni bez rozmyslu vrátit v co nejkratší dob od zjišt ní této skute nosti. Dalším právem je právo vypo ádací, do kterého spadá vypo ádací podíl a podíl na likvida ním z statku. Právo na vypo ádací podíl vzniká v p ípadech, kdy je vylou en spole ník valnou hromadou pro nespln ní vkladových podmínek, smrtí spole níka jakož to fyzické osoby (pokud není možné d ní tohoto podílu), vylou ení rozhodnutím soudu dle 149, dohodou o ukon ení i zánikem právnické osoby (bez možnosti p echodu na právního nástupce). Podíl je splatný v pen zích a do termínu ur eném v 150 odst.3. Spole nost je povinna vyplatit vypo ádací podíl bez zbyte ného odkladu poté, co splnila povinnost podle 113 odst. 5 nebo 6, jestliže byl vklad spole níka splacen. Není-li v dob spln ní 13

14 povinnosti podle 113 odst. 5 nebo 6 vklad spole níka splacen, je spole nost povinna vyplatit vypo ádací podíl bez zbyte ného odkladu po splacení tohoto vkladu. Spole enská smlouva že lh tu pro splatnost vypo ádacího podílu prodloužit. 7 Podíl na likvida ním z statku je definován v ust. 61 odst. 4 a dále v 153 ObchZ. i výpo tu podílu se vychází z pom ru obchodního podílu spole níka, pokud spole enská smlouva nestanoví jinak. Toto právo vzniká v p ípad, že je spole nost ukon ena likvidací. V druhém okruhu práv spole níka bych hlavn uvedla Právo podílet se na ízení spole nosti. Toto právo je ur eno v zákon, ale pouze dispozitivn. Bližší úprava by m la být uvedena v spole enské smlouv. Týká se to hlavn zp sobu, jak svolat valnou hromadu, kolik musí být hlas ke schválení návrhu, kolik vlastní konkrétní spole ník. Pokud tato úprava není ešena, musíme nahlédnout do ObchZ, který nám íká, že každý spole ník má jeden hlas na 1000 K svého vkladu. Každý spole ník má právo na informace o tom, jak si spole nost vede nebo jak za ní jedná jednatel. Má právo nahlížet do jakýchkoli dokument spole nosti a kontrolovat její innost a údaje, které jsou zde obsažené. Pokud nechce doklady kontrolovat sám, a nebo nerozumí otázce ú etnictví, m že využít ud lení plné moc da ovému poradci i auditorovi. Nikdo mu tuto možnost nesmí zakázat, bylo by to v rozporu s dobrými mravy. 3 Obchodní podíl 3.1 Obchodní podíl Obchodní podíl je p edm tem právních vtah, je obchodovatelný nebo-li p evoditelný. Jelikož nemá hmatatelnou složku, m žeme jej nazvat nehmotným statkem. Základní definici bychom m li hledat v ObchZ v 61 odst.1, speciální definice vztahující se k spole nosti s ru ením omezeným je uvedena v 114, odst.1, která nám íká, že obchodní podíl edstavuje ú ast spole níka na spole nosti a z této ú asti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se ur uje podle pom ru vkladu spole níka k základnímu kapitálu spole nosti, nestanovíli spole enská smlouva jinak 8. Pojem obchodní podíl odlišuje spole nost s ru ením omezeným od jiných spole ností. Je jejím hlavním institutem právní úpravy. Bez jeho existence by neexistoval vztah spole níka a spole nosti. Spole ník vykonává svá práva a 7 Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis, Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 14

15 povinnosti ve spole nosti práv pomocí podílu, který p edstavuje ú ast a váhu hlas na valné hromad. V 120 ObchZ je eno, že spole nost nesmí nabývat své obchodní podíly 9. V této chvíli si musíme uv domit, že pojem vklad není totožný s obchodním podílem. Úzce spolu souvisí, ale není to totéž. Podíl je vázán na vklad. Tuto povahu obchodního podílu dokládá i ust. 117 odst. 3 ObchZ, podle n hož musí být p i rozd lení obchodního podílu vždy dodrženo ustanovení o minimální povinné výši vkladu. 10 Výše obchodního podílu je vždy ur itá pom rová hodnota vkladu v i základnímu kapitálu, pokud spole enská smlouva nestanoví jinak. Obchodní podíl nalezneme i v Ob Z. Není zde p ímo uvedeno toto ozna ení, ale když se podíváme do 118 odst. 1 je zde uvedena jako p edm tem ob ansko právních vztah jiná majetková hodnota. Knapová uvádí, že v platné právní úprav jsou definovány jako p edm t právních vztah v ci, práva a jiné majetkové hodnoty. V c je definována velmi úzce, jako hmotný p edm t, který je ovladatelní a užite ný pro pot eby lidí 11. Do této definice obchodní podíl za adit nelze. Právo to též není, nebo se jedná o více práv a povinností spole ník. Musíme se tedy p iklonit k definici jiné majetkové hodnoty. Z toho vyplývá další podstatná informace, že se nedá hovo it o vlastnictví obchodního podílu, nýbrž o vlastnictví jiné majetkové hodnoty se jedná o p edm t majitelství. Nehovo íme tedy o vlastníkovi, ale o majiteli obchodního podílu. Když se ovšem zamyslíme, v eské právní úprav nenalezneme ochranu majitelství. Je pouze definován pojem vlastnictví a jeho ochrana. Dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je vycházeno z principu, že mezi vlastníkem a majitelem není žádného rozdílu. Anglický výraz property totiž znamená jak vlastnictví, tak i majitelství, a v anglickém jazyce neexistují odlišné termíny pro vlastník a majitel, i když pro obé má toliko jediný výraz. Tyto záv ry jsou p itom pln použitelné i pro posouzení ústavn právní ochrany obchodního podílu. Lze proto tuto otázku uzav ít tak, že obchodní podíl je sice de lege lata jinou majetkovou hodnotou, avšak majitelské právo k n mu je ústavn chrán no l.11 Základní listiny práv a svobod, jakož i mezinárodními smlouvami, zejména pak Dodatkovým protokolem.1 k Úmluv o ochran lidských práv a svobod, které 9 Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 10 DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s KNAPP, V., KNAPPOVÁ, M. Ob anské právo hmotné. Sv. I. D9l první: obecná ást, Praha: Codex, 1995, s.143 (uvedeno v: Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vydání. Praha: C.H.Beck, 2003, s.191) 15

16 jsou sou ástí právního ádu eské republiky a p i nesouladu zákona a mezinárodní smlouvy mají vždy p ednost p ed zákonem ( l.10 Ústavy R) Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu Tato skute nost je viditelná v 114 ObchZ, kde je možné vy íst, že obchodní podíl má stránku kvalitativní, která je charakterizována postavením spole ník a kvantitativní, což je ur ení velikosti obchodního podílu Kvalitativní Kvalitativní stránkou obchodního podílu jsou práva a povinnosti spole ník. Konkrétními právy a povinnostmi jsou všichni spole nici za len ni do fungování spole nosti. Je tedy d ležit jší než stránka kvantitativní z d vodu postavení spole níka ve spole nosti. Lze tedy íci, že obchodní podíl není tvo en všemi právy a povinnostmi, ale pouze t mi, která souvisí a plynou z ú asti ve spole nosti. Avšak pozor na situaci, kdy z obchodního podílu vyplyne právo na výplatu podílu na zisku. Je to samostatné majetkové právo. Toto je právo konkrétního spole níka a odvíjí se od velikosti jeho obchodního podílu. Dle spole enské smlouvy vzniká spole nosti povinnost a zárove samostatný závazek v i spole níkovi. Dle Jana D di e je kvalitativní stránka definována jako: Práva a povinnosti spole níka, jež tvo í obchodní podíl, mají sv j p vod ve spole enské smlouv (zakladatelské listin ); ta je právním titulem jejich vzniku spolu s kogentními, pop. dispozitivními ustanoveními obchodního zákoníku, jež upravují práva a povinnosti spole ník spole ností s ru ením omezeným. 13 Já se s touto definicí pln neztotož uji, myslím si, že není úplná. Podíváme-li se do 1 odst. 2 ObchZ, kde je eno, že pokud se n které otázky nemohou ídit dle t chto ustanovení, ídí se bu Ob Z, obchodními zvyklostmi i zásadami na kterých spo ívá ObchZ. Ze zásad m žeme vybrat nap íklad princip loajality spole níka v i spole nosti, kterým se ídí ObchZ. Tento princip nemá ur it sv j p vod ve spole enské smlouv, proto se domnívám, že definice dle D di e není úplná. 12 DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s D DI, J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J., Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu, Praha: Polygon, 1999, s

17 Jak již bylo výše uvedeno, práva a povinnosti se roz le ují do ur itých skupin. Práva máme majetková a spole enská, lze též nemajetkové povahy. Tomáš Dvo ák ve své knize Spole nost s ru ením omezeným rozd luje práva do t í skupin. Základní (hlavní), dopl ková (vedlejší) a práva minoritních (menšinových) spole ník. Do základní skupiny práv je za azeno právo hlasovací a kontrolní, právo na podíl na zisku a právo na vypo ádání p i zániku ú asti spole níka ve spole nosti nebo p i zániku spole nosti samé. V dopl kové skupin m žeme nalézt právo na dispozici s obchodním podílem, právo žalovat jménem spole nosti o náhradu škody podle 131a ObchZ. Práva minoritních spole ník jsou zvláštním okruhem, konstatovav Dvo ák. 14 Povinnosti jsou dle zákona majetkové povahy nap íklad vkladová povinnost, ale také nemajetkové jako je nap íklad povinnost zákazu konkurence. Spole ným znakem všech práv a povinností je potom skute nost, že vyjad ují ú astnický vztah spole níka ke spole nosti, a jejich nositelem nem že být proto nikdo jiný než spole ník. 15 Práva i povinnosti jsou samoz ejm definované zákonem, ale m ly by být zaneseny i do spole enské smlouvy. P i rozhodování, která práva a povinnosti by se m la definovat, je ležité mít na pam ti 56a ObchZ, který nás upozor uje na rovné zacházení se spole níky Kvantitativní Jedná se o rozsah ú asti spole níka na spole nosti. Je vyjád ena mírou obchodního podílu, jako pom r vkladu spole níka k základnímu kapitálu. Zjednodušen eno majetkový podíl spole níka na spole nosti. Dle 114 odst. 2 ObchZ m že mít každý spole ník pouze jeden obchodní podíl. Pokud se spole ník rozhodne vložit další vklad i mu byl obchodní podíl p eveden, nevzniká mu další podíl, nýbrž se jeho p vodní zvyšuje. Kvantitativní stránku m žeme vyjád it pom rem vkladu a základního kapitálu a to bu zlomkem, nebo procentní hodnotou. Z tohoto výpo tu nám vyplyne výše obchodního podílu. M že ovšem nastat situace, kdy spole ník vloží do spole nosti n jaký majetek vyšší hodnoty, ale do obchodního rejst íku se zapíše nižší vklad. Tato situace m že být upravena ve spole enské smlouv, ale v praxi se takto asto nestává. Musí být dodržena povinnost jednat 14 DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, s

18 v souladu s dobrými mravy a pravidly slušnosti a poctivosti v obchodních vztazích. Výše podílu se odvíjí od výše obchodního podílu dle 123 odst. 1 ObchZ, nestanoví-li spole enská smlouva jinak. Zde op t musíme brát v potaz dobré mravy. Spole enská smlouva m že stanovit výši obchodního podílu rozdíln od zákona, nebo definování výše obchodního podílu ve spole nosti je pouze dispozitivní. V praxi je b žné, že i p es r znou výši vklad jsou dle spole enské smlouvy výše obchodních podíl stejné. V p ípad podílu na zisku se však vychází z výše vkladu. Vrchní soud v Praze musel ešit p ípad, kdy v tšinový spole ník svou v tšinou hlas prosadil zm nu spole enské smlouvy ohledn podílu na zisku. Samoz ejm ve sv j prosp ch, že on sám m l 95% podílu a druhý spole ník pouze 5%. V rozhodnutí ze dne 9.prosince 1998, sp. zn. 7 Cmo 253/98, Vrchní soud v Praze vy kl že: Usnesení valné hromady spole nosti s ru ením omezeným je v rozporu s dobrými mravy tehdy, jestliže v tšinový spole ník proti v li menšinového spole níka rozhodne vahou svých hlas tak, že menšinového spole níka zbaví ur itých práv, která mu byla garantována spole enskou smlouvou, a naopak sám na úkor menšinového spole níka získá v tší práva. Tato situace byla soudem prohlášena za neplatnou, nebo byla v rozporu s dobrými mravy. 3.3 Princip jednoty obchodního podílu V 141 odst. 2 ObchZ je eno, že každý spole ník m že mít pouze jeden obchodní podíl. Stejnou zásadu nalezneme vyjád enou v 61 odst. 1 ObchZ. Touto kapitolou se zaobíráme hlavn z d vodu nového vkladu nebo p evodu i p echodu obchodního podílu. Pokud se spole ník rozhodl navýšit sv j vklad dle 143 ObchZ, navýší dle zákona nejprve sv j vklad a podle spole enské smlouvy m že dojít dále i ke zvýšení obchodního podílu. Toto rozhodnutí ovšem není uvedeno nijak v zákon. V p ípad nabytí p evodu i p echodu obchodního podílu dojde ke splynutí p vodního a nového podílu v jeden nový obchodní podíl. 3.4 Spole ný obchodní podíl Definici nalezneme v 114 odst. 3 ObchZ, který nám íká, že jeden obchodní podíl že náležet více osobám. Svá práva mohou tyto osoby vykonávat pouze spole ným 18

19 zástupcem a k splácení vkladu jsou zavázání spole a nerozdíln. 16 by takováto osoba jednala samostatn nebo by disponovala obchodním podílem. Není zde možnost, že Spole ný podíl m že vniknout nap. p i úmrtí spole níka, pokud obchodní podíl zd dí více jeho d dic. Myslitelný je rovn ž vznik spole ného obchodního podílu p i založení spole nosti, pokud se ke splacení jednoho vkladu zaváže více osob Spojení a rozd lení obchodního podílu Spojení Jak jsem již výše uvedla, spole ník m že být vlastníkem pouze jediného obchodního podílu. Proto nabytím dalšího obchodního podílu spole níka m že nastat jen jediná situace a tou je spojení starého podílu s podílem novým a m že vniknout pouze jediný nový obchodní podíl. P evodem obchodního podílu m že nastat i situace, kdy se ze spole nosti s více spole níky stane spole nost o jednom spole níkovi. Tato varianta je uvažována v zákon, v 119 ObchZ, kde dává možnost spole níkovi splatit všechny pen žité vklady ve lh t í síc od spojení obchodního podílu. Což úzce souvisí s 111 odst. 2 ObchZ ve kterém je eno, že jediný spole ník je povinen splatit v plné výši základní kapitál p ed zápisem do obchodního rejst íku. 18 Pokud se jediný spole ník rozhodne, že nesplatí základní kapitál, je povinen p evést ást obchodního podílu na jinou osobu. I v tomto p ípad platí t í m sí ní lh ta od spojení obchodních podíl. V p ípad, že jediný spole ník nesplní ani jednu z možností 119 ObchZ, soud má právo spole nost i bez návrhu zrušit a na ídit její likvidaci. Samoz ejm nejprve dá spole níkovi dodate nou lh tu k náprav. Z výše získaných informací je z ejmé, že v nové jedno lenné spole nosti nem že již konfigurovat spole enská smlouva, ale musí být p em na na zakladatelskou listinu. Jakmile 16 Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 17 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, s Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 19

20 se jednatel tuto skute nost dozví, je povinen u init bez jakéhokoli odkladu veškeré nutné kroky, jako je vyhotovit zm nu spole enské smlouvy, zm nit seznam spole ník a podat návrh na zápis t chto zm n v obchodním rejst íku Rozd lení Rozd lení je možné pouze v situaci p evodu i p echodu obchodního podílu. Dosavadní obchodní podíl zaniká a vznikají nové. Zákon zvláš zd raz uje, že rozd lení je ípustné p i p echodu jak na d dice, tak na právního nástupce, tato slovní diferenciace však nemá žádný rozumný ú el. Pokud totiž dochází k p echodu, tj. k univerzální sukcesi, pak je nerozhodné, zda se tak d je na sobotu fyzickou i právnickou. Výslovné vyjád ení je tudíž zbyte né, i když ni emu neškodí. 19 i p evodu obchodního podílu mohou nastat dv varianty. Bu se spole ník rozhodne, že již nechce být ve spole nosti a p evede sv j podíl na jiné minimáln dva nové spole níky nebo si pouze sníží sv j podíl tak, že ást p evede na jednoho nového spole níka formou rozd lení obchodního podílu s následným áste ným p evodem. i d lení nesmíme opomenout dv základní podmínky. První je, že rozd lením podílu musí být nové vklady v minimální výši ,- K. A druhá podmínka zahrnuje to, že nesmíme zapomenout na pravidlo, které nám íká, že vklad musí být d litelný tisícem. V situaci, kdy nabývají obchodní podíl spole nici spole nosti, je možné rozd lit i nižší ástku než je ,- K, nebo tito spole níci již minimální vklad mají. Pokud se spole ník rozhodne podíl p evést, musí nahlédnout do spole enské smlouvy, zda zde není p evedení výslovn zakázáno. Pokud tak není, m že být podíl p eveden, pokud s tím souhlasila valná hromada. Z toho vyplývá, že pokud valná hromada odsouhlasí p evod, ml ky odsouhlasila i rozd lení obchodního podílu. Obrácen toto však neplatí. Souhlas valné hromady je kogentním ustanovení, tudíž musí být ve všech p ípadech, a je nutný notá ský zápis. Toto odsouhlasení nesmí být ve spole enské smlouv zakázáno. Je z d vodu ochrany zájm spole ník. Dle Bartošíkové, v p ípad spole nosti s jedním spole níkem nemusí být rozhodnutí valné hromady o rozd lení. Souhlas vychází s uzav ené smlouvy o p evodu obchodního 19 DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s

21 podílu. 20 Z jedno lenné spole nosti se stane spole nost s více leny a musí být zm na zakladatelská listina na spole enskou smlouvu. Smlouva o p evodu tohoto obchodního podílu musí mít formu notá ského zápisu, nebo obsahuje souhlas jediného spole níka s rozd lením obchodního podílu. V p ípad rozd lení p echodem vždy zanikne ú ast spole níka ve spole nosti. Obchodní podíl m že p ejít na jiné spole níky, z ehož vyplývá, že po et spole ník ve spole nosti bude nižší nebo p ejde na t etí osoby a po et spole ník ve spole nosti se zvýší evod obchodního podílu 4.1 Pojem p evodu obchodního podílu Vedle originálního lenství, dle Šev íka, které vzniklo p i vniku spole nosti i vklady extrane, je zde i odvozené nebo-li derivátní lenství. To znamená, že obchodní podíl náležel jinému vlastníku. Samoz ejm v obou p ípadech je stejné nabytí práv a povinností. 22 evod obchodního podílu zp sobí zm nu jeho majitele. Je to nej ast jší zp sob zániku asti spole níka. Spo ívá ve v li p vodního majitele, p evést sv j obchodní podíl na nového. Je to jeden ze zp sob, kterým je možné nabývat obchodní podíl. Právním úkonem je smlouva o p evodu obchodního podílu, upravená v 115 odst. 3 ObchZ., který íká, že tato smlouva musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není spole níkem, v ní musí výslovn prohlásit, že p istupuje ke spole enské smlouv, pop ípad ke stanovám, a to dokonce i v situaci, kdy již spole níkem je a pouze dochází k navýšení jeho podílu. Podpisy na smlouv musí být samoz ejm notá sky ov eny. P evod obchodního podílu m že být na jiného spole níka i na t etí osobu, každá z t chto variant má r zné podmínky. jme na pam ti, že ve spole enské smlouv nelze upravit podmínky p evodu, které jsou kogentn dány zákonem. 20 BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Spole nost s ru ením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s D DI, J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J., Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu, Praha: Polygon, 1999, s ŠEV ÍK, D., Spole nost s ru ením omezeným, vzory podání a listin, právní úprava po novele, PROSPEKTUM spol. s r.o., 1.vydání, 2001, s

22 4.2 Možnosti p evodu Na jiného spole níka V 115 odst. 1 ObchZ je eno, že p evod je možný se souhlasem valné hromady, pokud nestanoví spole enská smlouva jinak. To znamená, že spole enská smlouva m že výslovn zakázat p evod na jiného spole níka. Pokud zde toto ustanovení není, je p evod možný vždy. Dále nám dává možnost, že ve spole enské smlouv není výslovn eno, že rozhodovat m že pouze valná hromada. Není tedy podmín no, že souhlas musí být vydán pouze valnou hromadou. M že o tom rozhodnout nap íklad dozor í rada (pokud je z ízena) nebo spole níci i jednatel. P ed novelou obchodního zákoníku bylo sporné, jaký musí být souhlas valné hromady. N kte í se p iklán ly k názoru, že p evod obchodního podílu znamená zm nu spole enské smlouvy a tudíž by valná hromada m la rozhodovat kvalifikovanou v tšinou. A ostatní byly názoru, že p evod je zm na mezi spole níky a tudíž posta í prostá v tšina, toto uvádí Eliáš. 23 Tuto polemiku upravil nový zákoník v 141 odst. 1. ObchZ, který íká, že toto rozhodnutí se nepovažuje za rozhodování o zm spole enské smlouvy, avšak musí být o tomto po ízen notá ský zápis. 24 Mohli bychom si íci, že tedy evedeme obchodní podíl a spole enská smlouva z stane stejná. Bohužel tomu tak není, aby byla smlouva o p evodu obchodního podílu platná, musí být ve spole enské smlouv provedeny úpravy o nové spole níky Na t etí osobu Tímto právním úkonem je myšleno p evedení podílu mimo spole nost. Tento úkon musí být výslovn upraven ve spole enské smlouv. Není možná varianta, že spole enská smlouva se o této možnosti nezmíní a spole nost je v domn ní, že ml ení znamená souhlas. Práv naopak, v tomto p ípad by byl právní úkon p evodu obchodního podílu absolutn neplatný. 23 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, s Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 22

23 I zde se ídí rozhodování dle spole enské smlouvy, kde m že být uvedeno, že p evod je podmín n souhlasem valné hromady nebo jiného orgánu. Spole enská smlouva m že samoz ejm tento p evod zakázat V jedno lenné spole nosti V jedno lenné spole nosti m že nastat pouze možnost p evodu na t etí osobu, nebo je zde pouze jediný spole ník. Jelikož je tato spole nost zvláštním p ípadem, p evoditelnost na etí osobu je vždy p ípustná. Není nutný souhlas valné hromady, nebo se zde vychází z v le jediného spole níka a odd lení jeho podílu minimáln na dva podíly, které nemusí být nutn stejné velikosti. 4.3 Princip loajality a p evod Principem loajality je myšleno, že p evod by nem l být u in n s n jakým nekalým úmyslem, nap íklad poškodit spole nost nebo dokonce nového majitele obchodního podílu. Pokud je smlouva sepsána pod touto záminkou, lze íci, že p evod obchodního podílu, ve kterém bude porušen princip loajality, je možné prohlásit za relativn neplatný. Loajalita je ešena Rozsudkem Nejvyššího soudu R ze dne 26. ervence 2007, sp. zn. 29 Odo 387/2006. V tomto rozsudku je rozebírán p evod obchodního podílu na nev rohodnou osobu, u které není znám pobyt a nejeví známky aktivní snahy v podnikání, z ehož je zjevné, že se snaží vyhnout odpov dnosti za závazky spole nosti, které p i p evodu získala. Nejvyšší soud ekl, že Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je t eba interpretovat jednotlivé díl í povinnosti spole níka v i spole nosti 25 Za použití principu loajality pak lze nepochybn dovodit, že jednou z povinností spole níka p i p evodu obchodního podílu je, aby p evodem obchodního podílu neúm rn a neod vodn neohrozil další innost a existenci spole nosti, resp., aby právo p evést obchodní podíl nezneužil k obejití povinnosti, jež by mu jinak plynuly z p ípadné likvidace i prohlášení konkursu na majetek spole nosti. 26 i dokonce minimáln da ového úniku až po trestný in krácení dan. 25 ERNÁ, S. Obchodní právo. Akciová spole nost. 3.díl, ASPI, Praha 2006, s.185 a n. 26 D DI, J. LASÁK, J. Právo kapitálových obchodních spole ností, p ehled judikatury s komentá em, 2.díl, Praha: Linde, 2010, s a násl. 23

24 4.4 Sm na obchodního podílu Sm nou obchodního podílu je myšlen další typ p evodu. Smlouva o sm se ídí, stejn jako smlouva o p evodu obchodního podílu 115 ObchZ. Musí být písemná, podpisy musí být ú edn ov eny, nabyvatel musí výslovn prohlásit, že p istupuje ke spole enské smlouv i ke stanovám, jsou-li ve spole nosti. Sm na obchodního podílu je však sm nou za jiný obchodní podíl v jiné spole nosti. Musí zde být v le p evodce p evést tento podíl a nabyvatele, p ijmout tento podíl. Sm na je ešena pouze u Vrchního soudu v Praze, rozhodnutím ze dne 20. prosince 2005, sp.zn. 7 Cmo 519/2005, které íká, že: Jde-li o bezplatný p evod, pak se na takovou smlouvu vztahují vedle 115 ObchZ i Ob Z ( 2 odst.2 ObchZ). Sm na obchodních podíl je jejich vzájemný p evod, kdy každá ze stran je považována ohledn obchodního podílu, který p evádí, za stranu prodávající (p evodce obchodního podílu) a sou asn ohledn obchodního podílu, který sm nou nabývá, za stranu kupující (nabyvatele obchodního podílu). Na sm nu obchodních podíl spole ník spole ností s ru ením omezeným je krom 115 ObchZ nutné podle 261 odst. 3 písm. a) a odst. 6 ObchZ p im en použít i ObchZ o kupní smlouv. Smlouva o sm obchodních podíl spole ností s ru ením omezeným musí mít písemnou formu s ú edn ov enými podpisy, nabyvatel, který není spole ník, v ní musí op t prohlásit, že p istupuje ke spole enské smlouv, pop. stanovám, a p edevším musí obsahovat li p evodce obchodního podílu v jedné spole nosti s ru ením omezeným tento obchodní podíl p evést a sou asn za n j nabýt obchodního podíl v jiné spole nosti a dále v li nabyvatele obchodní podíl v této spole nosti nabýt a za n j p evést obchodní podíl v jiné spole nosti. P evodce obchodního podílu v jedné spole nosti je tak zárove nabyvatelem obchodního podílu v jiné spole nosti a naopak p evodce obchodního podílu v této jiné spole nosti je zárove nabyvatelem obchodního podílu v první spole nosti. Sm na obchodních podíl je tak pouze jedním z typ jejich p evodu

25 4.5 evod vlastního obchodního podílu Jak již víme, spole nost jako taková nesmí vlastnit nebo nabývat vlastní podíl. Tuto skute nost máme uvedenou v 120 ObchZ. Spole nost nem že nabývat vlastních obchodních podíl smlouvou o p evodu obchodního podílu. Smlouva uzav ená v rozporu s tímto zákonem je neplatná. Jestliže spole nosti nabude vlastních obchodních podíl, je povinna postupovat podle 113 odst. 5 a Dle zákona nám m že nastat situace, kdy spole nost získá sv j vlastní podíl. Vyplývá to i z p edchozího odstavce, nebo tam je eno, že nem že nabývat podíl smlouvou a odkazuje na 113. Zde je vyjmenován zp sob, kdy musel být spole ník vylou en pro nespln ní své vkladové povinnosti. Mezi další p ípady bych uvedla, soudní rozhodnutí o vylou ení spole níka pro závažné porušení jeho povinností ( 149 ObchZ), p ípad, kdy obchodní podíl nep echází na právního zástupce ( 116 odst 3 ObchZ) nebo na spole nost že p ejít její vlastní obchodní podíl v d sledku p em ny. 29 Obchodní podíl, vzniklý z této situace je nazývám uvoln ným obchodním podílem. Vyplývá z toho i to, že práva a povinnosti, které souvisí s tímto obchodním podílem nezanikají, ale spole nost je nem že vykonávat. Pokud tato situace nastane, spole nost je povinna do šesti m síc rozhodnout skrz valnou hromadu o snížení základního kapitálu ve výši p ipadající na uvoln ní podíl nebo o p evodu obchodního podílu na ostatní spole níky podle pom ru jejich výše podíl nebo m že být p eveden jen na jediného spole níka. Pokud tak spole nost do šesti m síc neu iní, m že soud i bez návrhu spole nost zrušit a na ídit její likvidaci. 30 Zákon pamatuje i na ú etní úpravu a to v 161d odst. 2 a 3 ObchZ, kde íká, že pokud spole nost vykazuje v rozvaze vlastní obchodní podíl, je povinna vytvo it zvláštní rezervní fond a to do výše vlastního obchodního podílu. Na vytvo ení m že použít nerozd lený zisk nebo jiné fondy, které do té doby tvo ila (vyjma zákonného rezervního fondu). Poté, co podíl pozbude, rezervní fond zruší Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 29 Tomáš Dvo ák ve své knize Spole nost s ru ením omezeným dále uvádí p ípady, kdy soud ukon il ú ast spole níka ve spole nosti, ú ast spole níka ve spole nosti je ukon ena dohodou všech spole ník a mnoho dalších 30 ŠEV ÍK, D., Spole nost s ru ením omezeným, vzory podání a listin, právní úprava po novele, PROSPEKTUM spol. s r.o., 1.vydání, 2001, s Zákon.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis a DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s

26 4.6 evod obchodního podílu ve ejnou dražbou Obchodní podíl je zp sobilým být p edm tem dražby. Do ve ejné dražby vstupuje však obchodní podíl, se kterým souvisí závazkové právo. Toto zástavní právo musí být zapsáno v obchodním rejst íku. Smlouva o zástav musí mít písemnou formu s ú edn ov enými podpisy a musí v ní být specifikován obchodní podíl i pohledávka. 32 Nesmíme zapomenout, že pokud dle spole enské smlouvy je nutný souhlas valné hromady k p evodu obchodního podílu, tak je z ejmé, že i pro smlouvu o zástav ho musíme vyžadovat. Pro výkon práv a povinností spole níka tento akt neznamená nic, dále je m že vykonávat. Zástavní právo m že zaniknout hned n kolika zp soby. Zánikem zástavy, což zástavní itel nem že nijak ovlivnit, nebo se valná hromada rozhodla o snížení základního kapitálu dle 113 odst. 6 ObchZ, práv o vklad zástavce. Dalším zp sobem zániku je zánik samotné spole nosti. V tomto p ípad právo zaniká p i zrušení spole nosti s likvidací. Pokud se spole nost zrušuje bez likvidace, p echází podíl do jiné spole nosti a tudíž je i zástavní v itel chrán n. Typicky spln ním ze strany dlužníka, což znamená uspokojení zajišt né pohledávky. Mezi další zp soby pat í nap íklad uplynutí doby, vzdání se práva, písemnou dohodou. Pokud dlužník nesplní sv j závazek v as, v itel m že obchodní podíl prodat ve ve ejné dražb, což znamená, že svou pohledávku uspokojí ze zástavy. Pokud ovšem prodej není úsp šný, je t eba postupovat dle 117 odst. 7 ObchZ, který nám íká, že zástavní v itel je oprávn n vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem. To znamená, že má stejná práva jako spole ník, kterému obchodní podíl pat í. Tato skute nost však není z ejmá z obchodního rejst íku, zde je pouze evidentní, že na obchodním podílu visí zástavní právo. Jak v této souvislosti uvádí Nejvyšší soud R v usnesení ze dne 16. íjna 2006, sp. zn. 29 Odo 824/2006, každá osoba, disponující alespo obecnou mírou obez etnosti, musí p i takovém zápisu vycházet z toho, že existuje možnost, že nastal stav uvedený v 117a odst. 7 obch. zák. a v konkrétním p ípad si ov it, zda je spole ník, jehož obchodní podíl je zastaven (což je skute nost zapsaná v obchodním rejst íku v etn jména zástavního v itele) oprávn n vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem. Dále nám zákon dává možnost, uzav ení dohody mezi zástavcem a zástavním itelem. Dohoda spo ívá v tom, že zástavní v itel p ijme obchodního podílu na úhradu 32 ŠEV ÍK, D., Spole nost s ru ením omezeným, vzory podání a listin, právní úprava po novele, PROSPEKTUM spol. s r.o., 1.vydání, 2001, s