Účetní zpravodaj. březen Deloitte Česká republika. České účetnictví Nová interpretace Národní účetní rady o mezitímním účetním výkaznictví

Transkript

1 Okénko praktika Deloitte z oblasti Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika

2 Okénko praktika Deloitte z oblasti Nová interpretace Národní Co je Národní účetní rada Národní účetní rada je nezávislá odborná instituce pro podporu odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členy jsou zástupci významných profesních organizací (Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních) a akademické půdy (VŠE). Hlavním posláním je spolupráce s ministerstvem financí, dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi při tvorbě legislativy a souvisejících norem se zaměřením na oblast účetnictví, dále tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a interpretací Národní účetní rady. Interpretace Národní účetní rady Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Interpretace nejsou právně závazné. Jejich cílem je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny nebo jsou řešeny nedostatečně a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně. V dnešním vydání Účetního zpravodaje přinášíme shrnutí interpretace Národní účetní rady s názvem I 31 Mezitímní účetní výkaznictví. Tato interpretace byla schválena v říjnu I - 31 Mezitímní účetní výkaznictví Cílem této interpretace je stanovení pravidel pro mezitímní účetní výkaznictví. Mezitímním m se rozumí zveřejňování účetních informací mimo řádné nebo mimořádné účetní závěrky účetních jednotek. Mezitímní účetní výkaznictví není českými účetními předpisy upraveno kromě případu mezitímní účetní závěrky. Stanovení pravidel pro mezitímní účetní výkaznictví je dle interpretace důležité proto, že je používáno k průběžnému informování o aktuálním vývoji výkonnosti a finanční situace účetní jednotky, podle kterého činí zásadní rozhodnutí řada uživatelů (investoři na kapitálovém trhu, poskytovatelé úvěrů apod.). Interpretace nestanovuje okruh účetních jednotek, které mají povinnost provádět mezitímní účetní výkaznictví, protože tato povinnost je jim uložena jinými právními předpisy nebo smluvními ujednáními. Tyto předpisy nebo ujednání rovněž určují za jaké období, dokdy, komu a jakým způsobem má být mezitímní účetní výkaznictví předloženo. Základní problémy řešené touto interpretací jsou následující otázky: a. jaká pravidla a požadavky se vztahují na mezitímní účetní výkaznictví a b. zda jsou tato pravidla pro všechny formy mezitímního výkaznictví stejná, a pokud ne, jak se liší. 2

3 Interpretace se podrobně zabývá následujícími třemi formami mezitímního účetního výkaznictví: Pravidelné mezitímní účetní výkaznictví se liší od sestavení řádné účetní závěrky zejména tímto: Okénko praktika Deloitte z oblasti 1. Pravidelně se opakující mezitímní účetní výkaznictví, které svým rozsahem odpovídá účetní závěrce Mezitímní účetní výkaznictví, které svým rozsahem odpovídá účetní závěrce, tj. obsahuje veškeré standardní součásti účetní závěrky stanovené zákonem o účetnictví (účetní výkazy a přílohu), a které se pravidelně (např. pololetně, čtvrtletně, měsíčně) opakuje (dále jen pravidelné mezitímní účetní výkaznictví ), podléhá, pokud dále není uvedeno jinak, stejným účetním pravidlům jako sestavení řádné účetní závěrky. To znamená, že do mezitímního účetního výkaznictví musí být zahrnuty na akruálním principu všechny účetní operace, které se daného mezitímního období týkají bez ohledu na to, kdy byly zaplaceny, nebo kdy se o nich účetní jednotka dozvěděla. Zejména se jedná o následující: a. Zaúčtování těch operací, které účetní jednotky někdy účtují jen k datu sestavení řádné účetní závěrky, jako jsou například nerealizované kurzové rozdíly, přeceňování na reálnou hodnotu, opravné položky k různým typům aktiv, manka, dohadné položky, rezervy, daň z příjmů apod. b. Náklady a výnosy, které se vyskytují sezónně nebo cyklicky se považují za výnosy a náklady toho mezitímního období, ve kterém nastaly. c. Nahodilé a jednorázové transakce (škody, jednorázové opravy, dotace apod.) se považují za výnosy a náklady toho mezitímního období, ve kterém nastaly. a. Významnost se posuzuje vzhledem k údajům zveřejňovaným v rámci mezitímního výkaznictví a vzhledem k účelu mezitímních informací. b. Některé účetní operace (opravné položky, manka apod.) lze zaúčtovat i na základě odhadů založených na alternativních postupech. Srovnávací informace v mezitímních účetních výkazech se uvedou tak, že: a. srovnávacím obdobím pro stavové veličiny rozvahových položek ke konci všech mezitímních účetních období je vždy stav k poslednímu rozvahovému dni z řádné účetní závěrky; b. srovnávacím obdobím pro tokové veličiny výsledovky, výkazu o peněžních tocích či výkazu o změnách vlastního kapitálu je vždy stejné mezitímní období minulého účetního období; c. mezitímní výsledovka se vykazuje vždy jak za dané mezitímní účetní období, tak i od počátku účetního období kumulovaně (například za druhé čtvrtletí a zároveň za první pololetí). Interpretace dále uvádí informace, které by účetní jednotka měla uvést v příloze k mezitímnímu účetnímu výkaznictví. Pokud účetní jednotka sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, měla by účetní jednotka poskytovat i konsolidované mezitímní účetní výkaznictví. 3 d. Náklady a výnosy, které se vztahují rovnoměrně k celému ročnímu účetnímu období (například nájemné placené na celé účetní období, roční odměny zaměstnancům apod.) se časově rozliší do všech mezitímních období, kterých se to týká.

4 Zkrácené pravidelné mezitímní výkaznictví Pravidelné mezitímní výkaznictví muže být vyhotoveno i ve zkrácené podobě tak, že jsou z účetních výkazů zveřejněny jen součtové řádky doplněné o vybrané komentáře nahrazující přílohu. Pro zkrácené pravidelné mezitímní výkaznictví platí pravidla uvedená výše vyjma požadavku na podrobnost údajů uváděné ve výkazech a příloze. 3. Mezitímní vykázání jednotlivých účetních výkazů, prvků, účtů či položek účetních výkazů Při mezitímním vykazování jednotlivých účetních výkazů, prvků, účtů či položek účetních výkazů se postupuje tak, jako by tyto vybrané účetní informace měly být součástí pravidelného či jednorázového mezitímního účetního výkaznictví (podle povahy). Okénko praktika Deloitte z oblasti 2. Jednorázové mezitímní účetní výkaznictví, které svým rozsahem odpovídá účetní závěrce Na jednorázové mezitímní, které svým rozsahem odpovídá účetní závěrce (včetně mezitímní účetní závěrky vymezené zákonem o účetnictví), se vztahují stejné požadavky jako na pravidelné mezitímní účetní výkaznictví. Jednorázové mezitímní účetní výkaznictví lze také vyhotovit i ve zkrácené podobě. Srovnávací informace se nemusí uvádět. Pokud se uvedou, musí být srovnatelné. Celý text interpretace naleznete na webových stránkách Národní účetní rady Zdroj: 4 Pokud u tokových veličin nejsou k dispozici srovnávací údaje, které by byly srovnatelné, srovnávací údaje se neuvedou.

5 Okénko praktika Okénko praktika Deloitte z oblasti V našem dnešním okénku se budeme věnovat dalším otázkám našich klientů týkajících se standardu 13 Ocenění reálnou hodnotou. Podrobné informace o tomto standardu jsme přinesli v našem Účetním zpravodaji ze září Na úvod dovolte pouze krátké shrnutí hlavních bodů standardu. 13 definuje reálnou hodnotu, obsahuje pokyny pro její stanovení a zavádí konsistentní požadavky pro zveřejňování informací o oceňování reálnou hodnotou. Standard neurčuje, kdy je třeba oceňovat reálnou hodnotou, ale předepisuje, jak se reálná hodnota stanovuje, pokud ji jiný standard vyžaduje. 13 definuje reálnou hodnotu jako cenu, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění. V následujícím grafu jsou shrnuty kroky, které jsou dle standardu 13 nezbytné pro stanovení správné výše reálné hodnoty. 5

6 Rámec ocenění reálnou hodnotou 1. Identifikovat zúčtovací jednotku 2. Rozlišit: 2a. Nefinanční aktiva 2b. Finanční aktiva a finanční závazky 2c. Závazky a kapitálové nástroje Okénko praktika Deloitte z oblasti Identifikovat nejvyšší a nejlepší využití a ocenění (např. zda se hodnota maximalizuje pomocí samostatného využití nebo v kombinaci s jinými aktivy a/nebo závazky). Zvážit, zda jsou finanční aktiva spojena s finančními závazky a řízena na základě čisté expozice vůči tržnímu riziku (či rizikům) nebo úvěrovému riziku protistrany. Předpokládat převod ke dni ocenění a zohlednit údaje o ocenění, která souvisejí s nástrojem drženým jako aktivum, pokud nejsou k dispozici kótované ceny pro převod Určit hlavní (nebo nejvýhodnější) trh 4. Identifikovat účastníky trhu a předpoklady, které by tito účastníci použili při určení reálné hodnoty 5. Zvolit vhodnou oceňovací techniku (či techniky) a související vstupy s cílem určit reálnou hodnotu Tržní přístup Výnosový přístup Nákladový přístup 6. Je-li to relevantní, alokovat reálnou hodnotu připadající na více zúčtovacích jednotek té zúčtovací jednotce, která je předmětem ocenění reálnou hodnotou. 7. Určit hierarchii reálných hodnot a připravit zveřejnění Úroveň 1 Úroveň 2 Úroveň 3

7 Okénko praktika Deloitte z oblasti V našem Účetním zpravodaji z prosince 2014 jsme se zabývali dotazy, které souvisely s určením hlavního (nebo nejvýhodnějšího) trhu (bod 3 ve výše uvedeném grafu) a identifikací účastníků trhu a předpokladů, které by tito účastníci použili při určení reálné hodnoty (viz graf bod 4). V tomto čísle se budeme soustředit na otázky související s výběrem vhodné techniky nebo technik ocenění a souvisejících vstupů s cílem určit reálnou hodnotu (viz graf bod 5). Výběr nejvhodnější techniky ocenění Dotaz Jak by měla účetní jednotka vybrat nejvhodnější techniku ocenění při stanovení reálné hodnoty podle 13? Odpověď Pokud cenu aktiva či závazku nelze zjistit přímo, musí být odhadnuta pomocí techniky ocenění. V kontextu ocenění reálnou hodnotou je technika ocenění obecným termínem a jeho použití se neomezuje na složité modely ocenění reálnou hodnotou. Například ocenění aktiva či závazku za použití kótovaných cen na aktivním trhu je pro identická aktiva či závazky technikou ocenění. V ostatních případech, kdy ceny nelze zjistit přímo a je nutné více zapojit vlastní úsudek, bude vhodné použít složitější techniky ocenění vyžaduje, aby účetní jednotka použila techniky ocenění, které jsou přiměřené okolnostem a pro něž jsou k dispozici dostatečné údaje, umožňující stanovení reálné hodnoty při maximalizaci využití relevantních pozorovatelných vstupů a minimalizaci využití vstupů nepozorovatelných popisuje tři nejčastěji používané techniky ocenění: 1. Tržní přístup, jenž používá ceny a další relevantní informace získané prostřednictvím tržních transakcí, jejichž součástí jsou stejná nebo srovnatelná (tj. podobná) aktiva, závazky nebo skupiny aktiv a závazků, jako je podnik (podrobněji viz 13.B5 B7); 2. Nákladový přístup oceňování, jenž vyjadřuje částku, která je v současné době potřebná k nahrazení funkčnosti určitého aktiva (často označované jako současné reprodukční náklady - podrobněji viz 13.B8 & B9); a 3. Výnosový přístup, který převádí budoucí částky (např. peněžní toky nebo výnosy a náklady) do jediné současné (tj. diskontované) částky. V případě použití výnosového přístupu ocenění reálnou hodnotou odráží současná tržní očekávání týkající se těchto budoucích částek (podrobněji viz 13.B10 B30). Veškeré techniky ocenění použité pro ocenění reálnou hodnotou by měly být v souladu s jedním či několika stanovenými přístupy [ 13.62]. 13 nestanoví hierarchii technik ocenění vzhledem k tomu, že určitá technika ocenění může být za jistých okolností vhodnější než v jiné situaci. Každá technika ocenění má své klady a za určitých okolností může, avšak nemusí být vhodná pro ocenění konkrétní položky či položek reálnou hodnotou. V praxi to znamená, že různé techniky ocenění mohou vést ke vzniku různých odhadů reálné hodnoty, a proto je důležité pro konkrétní situaci zvolit nejvhodnější metodologii. 7

8 Okénko praktika Deloitte z oblasti Výběr techniky ocenění vyžaduje zapojení vlastního úsudku a zahrnuje výběr metody, vzorců a předpokladů. Spolehlivost stanovení reálné hodnoty odvozené z techniky ocenění závisí jak na vhodnosti zvolené techniky ocenění, tak na spolehlivosti použitých vstupů. Proto by účetní jednotka měla při výběru techniky ocenění zohlednit dostupnost spolehlivých vstupů pro ocenění. Kromě výběru techniky, která maximalizuje použití příslušných pozorovatelných vstupů a minimalizuje použití nepozorovatelných vstupů, musí účetní jednotka rovněž zajistit, aby byly použity nejlepší důkazy nepozorovatelných vstupů. Při zvažování vhodnosti každé techniky ocenění by účetní jednotka měla rovněž vyhodnotit všechny dostupné vstupy, které jsou pro techniku ocenění důležité, a porovnat danou techniku s ostatními technikami ocenění. V určité situaci může účetní jednotka například dospět k závěru, že je vhodné použít tržní přístup spíš než výnosovou metodu, protože tržní přístup používá jako vstupy kvalitnější informace. Účetní jednotka by měla zvážit, zda využije specialistu na ocenění, bude-li to třeba. Příklad Společnost A drží kapitálové investice ve dvou účetních jednotkách společnosti B a společnosti C. Společnost A tyto investice opakovaně oceňuje reálnou hodnotou. Společnost B je maloobchodním prodejcem oděvů podnikajícím v segmentu dětského oděvního průmyslu. Kótované ceny akcií společnosti B nejsou k dispozici. Většina konkurentů společnosti B jsou buď soukromé podniky, nebo dceřiné společnosti větších veřejně obchodovaných maloobchodníků s oděvy. Společnost B má podobný charakter jako další dvě společnosti, jejichž akcie jsou marginálně obchodované na pozorovatelném trhu. Společnost C je maloobchodníkem v konkurenčním sektoru spotřební elektroniky. Přestože kótované ceny akcií společnosti C nejsou k dispozici, lze společnost C srovnat s řadou účetních jednotek, jejichž akcie jsou aktivně obchodované. Protože ceny akcií společnosti B a společnosti C nejsou přímo pozorovatelné, musí společnost A stanovit reálnou cenu těchto akcií za použití techniky (či technik) ocenění. Společnost A zvažuje použití tržního přístupu, výnosového přístupu či kombinaci obou. Tržní přístup a výnosový přístup jsou běžné techniky ocenění kapitálových investic, které nejsou veřejně obchodované. Na základě tržního přístupu využívají účetní jednotky ceny a ostatní relevantní informace generované prostřednictvím tržních transakcí, které zahrnují identické nebo srovnatelné cenné papíry. Podle výnosového přístupu jsou budoucí částky převedeny do jedné současné částky (např. model diskontovaných peněžních toků). Společnost A nezvažuje nákladový přístup k ocenění vlastních majetkových cenných papírů, protože ho nepovažuje za relevantní. Společnost A by měla zvolit takovou techniku (či techniky) ocenění, která je za daných okolností vhodná a pro niž je k dispozici dostatek údajů ke stanovení reálné hodnoty za maximálního využití relevantních pozorovatelných vstupů a minimálního využití relevantních nepozorovatelných vstupů. Při určení toho, zda je vhodnější použít jeden přístup nebo kombinaci tržního a výnosového přístupu, by společnost A zvážila vhodnost (tj. relevantnost a použitelnost) každé techniky ocenění individuálně pro každou ze svých investic na základě konkrétních faktů a okolností, přičemž by zohlednila pozorovatelnost dostupných vstupů, které jsou pro techniku ocenění významné. 8

9 Okénko praktika Deloitte z oblasti Investice do společnosti B Při použití tržního přístupu by stanovení reálné hodnoty investice společnosti A ve společnosti B zahrnovalo analýzu tržních cen a dalších relevantních informací pro dvě obdobné společnosti, které jsou obchodované (ač marginálně) na pozorovatelném trhu. Je pravděpodobné, že pozorovatelné tržní údaje bude třeba upravit tak, aby reflektovaly rozdíly mezi společností B a dvěmi obdobnými společnostmi, které jsou obchodované. Například společnost A bude muset zvážit skutečnost, že by účastníci trhu začlenili významné úpravy specifické pro danou účetní jednotku do ocenění akcií společnosti B (např. úpravy reflektující relativní nelikviditu akcií společnosti B, ziskovost, čistá aktiva, nevykázaná aktiva, jako jsou vlastní nehmotná aktiva, a rozdíly v obchodním modelu společnosti B a dvou ostatních obchodovaných společností). Tyto úpravy by byly učiněny na základě vlastních odhadů společnosti A. V důsledku toho by za těchto okolností tržní přístup závisel na nepozorovatelných vstupech, které jsou pro ocenění reálnou hodnotou významné. Pomocí výnosového přístupu, který vychází z diskontovaných peněžních toků, by stanovení reálné hodnoty investice společnosti A ve společnosti B rovněž bylo založeno na významných odhadech budoucích peněžních toků společnosti B. V důsledku toho by výnosový přístup rovněž závisel na nepozorovatelných vstupech, které jsou pro ocenění reálnou hodnotou významné. Na základě výše uvedených informací je pravděpodobné, že by společnost A by došla k závěru, že jak tržní přístup, tak výnosový přístup jsou vhodné techniky pro stanovení reálné hodnoty její investice ve společnosti B. Při výběru společnost A zvažuje spolehlivost důkazů pro vstupy použité pro každou techniku ocenění. Za předpokladu, že jsou k dispozici relevantní a spolehlivé vstupy a že neexistují žádné jiné faktory naznačující, že by jeden z těchto přístupů byl výhodnější, bylo by vhodné použít kombinaci obou přístupů, i kdyby jeden přístup byl použit pouze na podporu výsledků druhého přístupu. Investice ve společnosti C Při výběru vhodné metody ke stanovení reálné hodnoty investice ve společnosti C by společnost A měla provést podobnou analýzu, jak jsme popsali výše. Při použití tržního přístupu je pravděpodobnější, že by účastníci trhu do ocenění akcií společnost C začlenili méně nepozorovatelných úprav kvůli většímu počtu srovnatelných obchodovaných účetních jednotek a velkému obchodovanému objemu akcií těchto srovnatelných účetních jednotek. Společnost A by však měla zvážit, zda by měla provést úpravu z důvodu nelikvidity, a mohla tak zohlednit skutečnost, že akcie společnosti C jsou nekótované, zatímco akcie srovnatelných účetních jednotek ve stejném sektoru jsou kótované a aktivně obchodované. 9

10 Okénko praktika Deloitte z oblasti Při použití výnosového přístupu, který vychází z diskontovaných peněžních toků, by stanovení reálné hodnoty investice společnosti A ve společnosti C rovněž záviselo na očekávaných budoucích peněžních tocích. Tento odhad by zahrnoval předpokládanou budoucí ziskovost, a proto by pravděpodobně zahrnoval předpoklady specifické pro účetní jednotku, které nejsou pozorovatelné. V konečném důsledku je pravděpodobné, že společnost A dojde k závěru, že je vhodné stanovit reálnou hodnotu její investice ve společnosti C pomocí tržního přístupu, protože používá více pozorovatelných vstupů s významnými dopady. Použití více technik ocenění Dotaz Za jakých okolností by měla účetní jednotka použít více technik ocenění při stanovení reálné hodnoty podle 13? Odpověď V některých případech bude vhodné použít pouze jednu techniku ocenění (například při oceňování cenných papírů za použití kótovaných cen na aktivním trhu pro identická aktiva či závazky). V jiných případech bude k řádnému stanovení reálné hodnoty vhodné použít několik technik ocenění. Pokud je ke stanovení reálné hodnoty použito několik technik, výsledky (tj. příslušné údaje o reálné hodnotě) budou posouzeny s ohledem na přiměřenost rozsahu hodnot identifikovaných těmito výsledky. Stanovení reálné hodnoty je bodem v tomto rozsahu, který je za daných okolností pro reálnou hodnotu nejreprezentativnější. [ 13.63] Při rozhodování, zda je vhodnější použít jeden či více přístupů, by účetní jednotka měla zvážit vhodnost (tj. relevantnost a použitelnost) každé techniky ocenění, jakož i pozorovatelnost dostupných vstupů, které jsou pro techniku ocenění významné. Je-li jedna technika ocenění výrazně výhodnější než ostatní techniky (např. protože používá více pozorovatelných vstupů), může být vhodné použít jen jednu techniku ocenění. Naopak pokud žádná technika ocenění není výhodnější (např. protože všechny techniky používají nepozorovatelné vstupy, které jsou pro ocenění významné), může být vhodné použít kombinaci technik ocenění za předpokladu, že jsou k dispozici spolehlivé a relevantní vstupy. Použití několika technik ocenění názorně ukazují příklady 4 a příklad 5 v rámci 13 ( 13.IE11 IE17). Změna v technice ocenění, která využívá neupravené kótované ceny Kontext Techniky ocenění používané ke stanovení reálné hodnoty by měly být používány konzistentně. Změna techniky ocenění je vhodná, pokud provedení změny vyústí v ocenění, které je za daných okolností stejně reprezentativní či reprezentativnější pro reálnou hodnotu. [ 13.65] Dotaz Za jakých okolností může účetní jednotka změnit metodu pro stanovení reálné hodnoty aktiva z metody využívající neupravené kótované ceny na pozorovatelném trhu na jinou metodu ocenění (jako např. technika diskontovaných peněžních toků)? 10

11 Okénko praktika Deloitte z oblasti Odpověď 13 uvádí následující příklady událostí, které mohou vést ke změně techniky ocenění [ 13.65] : rozvinou se nové trhy; jsou k dispozici nové informace; dříve používané informace již nejsou k dispozici; techniky ocenění se zlepší; nebo tržní podmínky se změní. Pokud technika ocenění nepoužívá neupravené kótované ceny a v následujícím období je k dispozici kótovaná cena na aktivním trhu, kótovaná cena by měla být použita, protože stanoví, že kótovaná cena na aktivním trhu je nejspolehlivějším důkazem reálné hodnoty a použije se bez úprav ke stanovení reálné hodnoty, kdykoli je k dispozici, s omezenými výjimkami. V závislosti na konkrétních okolnostech je vhodné změnit techniku ocenění využívající neupravené kótované ceny na jinou techniku ocenění (jako např. technika diskontovaných peněžních toků), pokud: kótované ceny identického aktiva či závazku již nejsou k dispozici; nebo kótované ceny jsou k dispozici, ale trh již není aktivní (viz 13.82(b) a 13.B37). Mějte však na paměti, že ceny z relevantních pozorovatelných transakcí se musí zohlednit při ocenění reálné hodnotou, i když trh již není aktivní; nebo účetní jednotka již nemá přístup na trh, na němž jsou ceny kótovány ( 13.19). Účetní jednotka musí mít přístup na trh, aby mohla používat kotaci z tohoto trhu bez úprav reflektujících nedostatečný přístup, avšak účetní jednotka nemusí být k datu ocenění schopna prodat příslušné aktivum či převést daný závazek (viz 13.20); nebo kótované ceny již nevycházejí z relevantních pozorovatelných tržních údajů ani nereflektují předpoklady, které by účastníci trhu učinili v souvislosti se stanovením ceny aktiva k datu ocenění. Účetní jednotka nemůže nutně přepokládat, že cena poskytnutá externím zdrojem je reprezentativní reálnou hodnotou k datu ocenění. Snížení objemu nebo úrovně aktivity na trhu nemusí nutně znamenat, že trh již není aktivní, a změna techniky ocenění je tedy oprávněná. Je-li to vhodné, účetní jednotka by při výběru jiné techniky ocenění měla maximalizovat použití relevantních pozorovatelných vstupů (např. kótované ceny u podobných aktiv s vhodnými úpravami) a minimalizovat použití nepozorovatelných vstupů. 11

12 Okénko praktika Deloitte z oblasti Nová publikace společnosti Deloitte z oblasti igaap 2015 průvodce výkaznictvím dle V únoru 2015 vydala společnost Deloitte publikaci v angličtině nazvanou igaap 2015 A Guide to Reporting ( igaap 2015 průvodce výkaznictvím dle ). Tato kniha obsahuje podrobné pokyny pro účetní jednotky, které sestavují své účetní závěrky v souladu s. V průvodci jsou uvedeny pokyny pro řadu otázek včetně analýzy klíčových okolností, které mají vykazující účetní jednotky vzít úvahu, a jasné a jednoznačné vysvětlení požadavků. Průvodce blíže ukazuje, jak řešit složité praktické otázky, a přináší názorné příklady fungování standardů v praxi. Aktualizovaná publikace obsahuje tyto nové materiály: nový kompletní standard 9 Finanční nástroje, který obsahuje upravené požadavky na zajištění, klasifikaci a oceňování, a také znehodnocení; 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, který ovlivní téměř všechny účetní jednotky vykazující podle ; Informace o vývoji v oblasti Integrovaného výkaznictví. Publikaci je možné objednat zde. 12

13 Stav schvalování Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 19. února Úpravy Úprava standardů 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014) Okénko praktika Deloitte z oblasti Na schválení Evropské komise k použití čekají k 23. únoru 2015 následující dokumenty rady IASB: Standardy 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014) 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014) 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014) Úprava standardů 10, 12 a IAS 28 Investiční účetní jednotky: Uplatňování konsolidační výjimky (vydáno v prosinci 2014) Úprava standardu 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (vydáno v květnu 2014) Úprava standardu IAS 1 Iniciativa pro zveřejňování informací (vydáno v prosinci 2014) Úprava standardů IAS 16 a IAS 38 Objasnění přijatelných metod odepisování a amortizace (vydáno v květnu 2014) Úprava standardů IAS 16 a IAS 41 Plodící rostliny (vydáno v červnu 2014) Úprava standardu IAS 27 Metoda ekvivalence v individuální účetní závěrce (vydáno v srpnu 2014) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v prosinci 2013) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v prosinci 2013) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v září 2014) 13 Klikněte na Zprávu o schvalování v EU.

14 Pozvánka na jarní semináře Připravme se na výnosy aneb co přináší nový standard 15 9 pro finanční instituce Vážení přátelé, dovolujeme si Vás pozvat na jarní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (). Rádi bychom Vás pozvali na jarní workshop společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (). Tento workshop je určen především účetním, ekonomům, risk manažerům a finančním manažerům finančních institucí. Okénko praktika Deloitte z oblasti Budete mít příležitost se blíže seznámit s novým standardem pro vykazování výnosů - 15 Výnosy ze smluv se zákazníky. Nový standard je účinný pro účetní období začínající dne 1. ledna 2017, přičemž je povoleno jeho dřívější použití. Standard zatím nebyl schválen pro použití v EU, jeho schválení se předpokládá ve 2. čtvrtletí roku Přestože datum účinnosti standardu se může zdát hodně vzdálené, neměli bychom implementaci 15 podceňovat. Očekává se, že pro řadu společností bude vyhodnocení dopadů a samotná příprava na nové vykazování a zveřejňování o výnosech tak složitá, že beze zbytku využijí celé mezidobí. Proto by měla každá společnost co nejdříve posoudit, jaký bude dopad přijetí 15 právě pro ni, a včas naplánovat nutné kroky. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s, ale také všem, kteří se chtějí o dozvědět více. Přednáška proběhne v Praze v českém jazyce a vystoupí na ní odborníci naší společnosti. Termín Praha: Budete mít příležitost se podrobně seznámit s novým standardem pro vykazování a oceňování finančních aktiv a závazků - 9 Finanční nástroje. Nový standard je účinný pro účetní období začínající dne 1. ledna 2018, přičemž je povoleno jeho dřívější použití. Standard zatím nebyl schválen pro použití v EU, jeho schválení se předpokládá ve 2. pololetí roku Přestože datum účinnosti standardu se může zdát hodně vzdálené, neměli bychom implementaci 9 podceňovat. Očekává se, že zejména pro finanční instituce bude vyhodnocení dopadů a samotná příprava na nové vykazování a oceňování finančních nástrojů složitá. Workshop proběhne v Praze v českém jazyce a povedou ho odborníci naší společnosti. Termín Praha: Pro více informací a registraci prosím navštivte webové stránky: 14 Pro více informací a registraci prosím navštivte webové stránky:

15 Jaké změny můžeme standardech očekávat: návrhy Okénko praktika Deloitte z oblasti V předchozím vydání našeho dreportu jsme vám přinesli informace o nedávno vydaných aktualizacích účetních standardů (ASU). Rada FASB v současné době projednává další oblasti, v jejichž souvislosti se zvažují změny, a vydala navrhované aktualizace účetních standardů, které jsou v současné době otevřeny komentářům od odborné veřejnosti předtím, než bude schválena konečná verze standardů. Navrhované aktualizace účetních standardů se týkají daní a zveřejňovaných informací týkajících se investic společností v jiných investičních společnostech. Daně Dne 22. ledna 2015 vydala rada FASB v rámci své iniciativy na zjednodušení následující návrhy aktualizace účetních standardů: (1) Přesuny aktiv v rámci účetní jednotky a (2) Klasifikace odložených daní v rozvaze. Přesuny aktiv v rámci účetní jednotky Na základě tohoto návrhu by se odstranil požadavek, podle něhož jsou dopady přesunů aktiv v rámci účetní jednotky na daň z příjmu odloženy do okamžiku konečného prodeje těchto aktiv externímu subjektu. Daňové dopady těchto přesunů by byly vykázány jako daňové náklady k datu transakce. Tento postup je v souladu s IAS 12 Daně ze zisku. Rada FASB uznává, že odstranění této výjimky v ASC 740 nemusí snížit náklady, které účetní jednotky musí vynaložit, protože by musely evidovat rozdíly mezi účetní a daňovou hodnotou související s těmito aktivy. Rada FASB se však domnívá, že změna by vedla k lepšímu zachycení ekonomického dopadu (jako např. odvod daně v hotovosti) těchto přesunů a vedla by ke snadnějšímu použití obecných pokynů standardu ASC 740. Navrhovaná aktualizace by vyžadovala modifikovaný retrospektivní způsob přechodu se zaúčtováním jednorázové kumulativní úpravy do počátečního stavu nerozděleného zisku v období přijetí standardu. Klasifikace odložených daní v rozvaze Podle tohoto návrhu by všechny odložené daně byly klasifikovány jako dlouhodobé. Stále by bylo nutné daně započíst po jednotlivých jurisdikcích. Navrhovaná aktualizace požaduje, aby zúčastněné strany, které s navrhovanou změnou nesouhlasí, identifikovaly alternativy vykazování odložených daní v klasifikované rozvaze včetně koncepční báze jednotlivých alternativ. Účetní jednotky by musely aplikovat navrhované úpravy prospektivně. Datum účinnosti Pro veřejné obchodní účetní jednotky by navrhovaná aktualizace účetního standardu byla účinná pro roční účetní období začínající po 15. prosinci 2016 a mezitímní období v rámci těchto ročních účetních období. Dřívější použití by nebylo povoleno. Účetní jednotky jiné než veřejné obchodní účetní jednotky by měly jednoroční odklad a mohly by přijmout standard dříve, pokud k tomuto přijetí nedojde před datem účinnosti pro veřejné obchodní účetní jednotky. Další kroky Připomínky k těmto dvěma návrhům lze předložit do 29. května Více informací o navrhovaných aktualizacích účetního standardu naleznete na webových stránkách rady FASB. 15

16 Okénko praktika Deloitte z oblasti Zveřejnění o investicích do jiných investičních společností Dne 4. prosince 2014 vydala rada FASB navrhovanou aktualizaci účetního standardu s názvem Zveřejnění o investicích do jiných investičních společností. Připomínky musí být předloženy do 17. února Navrhované úpravy aktualizace účetního standardu by se vztahovaly na všechny investiční společnosti, na které se vztahuje Kapitola 946 Kodifikace, které vlastní investice do jiných společností, a to jak investičních společností regulovaných dle Zákona o investičních společnostech z roku 1940, tak těch, které nejsou tímto zákonem upravovány. Úpravy navrhované aktualizace by vyžadovaly, aby feeder fond v rámci tzv. master-feeder ujednání poskytnul se svou účetní závěrkou rovněž účetní závěrku master fondu. Datum účinnosti Navrhovaná aktualizace účetního standardu by byla uplatněna prospektivně, přičemž by bylo povoleno dřívější použití. Navrhovaná aktualizace nespecifikuje navrhované datum účinnosti. Nově vydaná Aktualizace Účetních Standardů na téma Konsolidace Dne 18. února 2015 rada FASB vydala aktualizaci účetních standardů na téma Konsolidace, která mění požadavky na konsolidaci společností. Další detaily na toto téma Vám přineseme v následujícím dreportu. 16 Navrhované úpravy by rovněž rozšířily rozsah stávajícího požadavku na zveřejnění určitých informací o investicích držených fondy, jejichž hodnota přesáhne 5 % čistých aktiv účetní jednotky, i na investiční společnosti regulované Zákonem o investičních společnostech z roku 1940 (momentálně vyžaduje zveřejnění těchto informací pouze po společnostech, které regulované tímto zákonem nejsou).

17 Okénko praktika Deloitte z oblasti Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Stanislav Staněk a Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková sstanek@deloittece.com mtesar@deloittece.com splacha@deloittece.com gjindriskova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/ Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: Fax: Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou ( DTTL ), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako Deloitte Global ) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality Deloitte Česká republika