POVRCHOVÁ TĚŽBA UHLÍ JAKO SPOLUTVŮRCE OBNOVY FUNKCE KRAJINY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POVRCHOVÁ TĚŽBA UHLÍ JAKO SPOLUTVŮRCE OBNOVY FUNKCE KRAJINY"

Transkript

1 Ing. Ivan SVOBODA, Ph. D., R - Princip Most, s.r.o. POVRCHOVÁ TĚŽBA UHLÍ JAKO SPOLUTVŮRCE OBNOVY FUNKCE KRAJINY Těžba užitkových nerostů, zejména povrchová těžba hnědého uhlí prováděná velkostrojovou technologií, negativně ovlivňuje životní prostředí v regionu. Výrazně se tento dopad projevuje v úplné devastaci území, ve kterém je realizována. Náprava tohoto stavu se provádí sanaci a rekultivací ve smyslu horního zákona. Rekultivace prošla za více než 50 let postupným vývojem až do současného stadia, kdy se zaměřuje na komplexní využití území s cílem dosažení obnovy funkce krajiny narušené těžbou, a to jak její složky přírodní, tak i sociálně ekonomické. Komplexní řešení území se vztahuje nejenom na území těžbou přímo narušené, což je zákonnou povinností těžaře, ale i na území narušené nepřímo s vazbou na území původní - hornickou činností nenarušené a neovlivněné. Dnešní znalosti a zkušenosti prokazují, že zejména na území velkoplošně narušeném povrchovým dobýváním v rozsahu, jako je tomu v obou podkrušnohorských revírech, jsou pro obnovu funkce krajiny nutné zcela jiné priority než byly v minulosti u rekultivací zaměřených na jejich budoucí hospodářské využití. Tyto priority jsou především v posílení ekologických principů v krajině, tj.toků vody, energie a látek a v rámci nich zejména obnova vodního režimu v krajině dříve výrazně zamokřené a s tím souvisejícího návratu malého uzavřeného koloběhu vody do této krajiny. Podle řady historických dokumentů je prokázáno, že před průmyslovou revolucí (polovina 19. století) tato krajina výše uvedené priority splňovala. Návrat vody do krajiny je nutný i proto, že pánevní území ležící ve stínu Krušných hor, trpí nedostatkem srážek a předpokládané postupné změny klimatu mohou tento stav dále negativně ovlivnit. Pro výše uvedenou činnost používáme názvu obnova funkce krajiny. Posuzujeme ji jako určitou nadstavbu klasické rekultivace. Při řešení problematiky obnovy funkce krajiny narušené povrchovou těžbou uhlí je jedním z důležitých předpokladů optimální reliéf území, na kterém je nebo bude po ukončení hornické činnosti příslušný záměr realizován. V minulém období, kdy byly preferovány způsoby rekultivace zaměřené především na jejich budoucí ekonomické využívání bylo logické, že území připravené po těžební činnosti bylo upraveno do mírného sklonu, vyhlazeno a s minimálními místními nerovnostmi terénu.

2 Takto tvarovaný terén však nevytváří vhodné podmínky pro obnovu funkce krajiny. Potřebné úpravy je potom nutno provádět dodatečně po ukončení těžby a zakládání, což je ekonomicky a v řadě případů i technicky velmi náročné. Tvarování území, zejména výsypek, je možno za jistých předpokladů provádět již v závěrečné fázi těžby, a to úpravou technologických postupů. Bude to však náročnější hlavně na dodržování technologické kázně. Určité dopady to bude mít i na výkonnost příslušného technologického celku. Vycházíme však z předpokladu, že v závěru těžby, kdy dochází k postupnému nastrmování generálního svahu porubní strany, je možno výkony na skrývce úměrně snižovat a prioritu postupně přesunovat na konečné tvarování terénu, které bude vytvářet potřebné předpoklady pro obnovu funkce krajiny. Celá řada předpokladů, které podmiňují bezpečnost a ekonomiku těžební činnosti je protichůdná oproti požadavkům na obnovu funkce krajiny po těžbě. Ty lze přesto z velké části vyřešit již při těžbě, zejména potom v jejím závěru. Uvědomíme-li si jaké objemy hmot se při těžbě skrývky přesunují a že jejich smysluplné zakládání, v maximálním souladu s principy budoucí obnovy funkce krajiny, může připravit optimální podmínky pro krajinu, která bude nejenom atraktivnější z hlediska krajinně estetického, ale i funkčnější z hlediska ekologického a sociálně ekonomického než krajina před její devastací. Výše uvedená problematika však vyžaduje spoluúčast řady profesí, nejen báňského projektanta a projektanta zabývajícího se rekultivační činností, ale i geotechnika, hydrologa, hydrogeologa. Touto problematikou se zabývá grantový úkol č. 105/05/2040 pod názvem " Výzkum báňských koncepcí pro optimalizaci podmínek ekologického pojetí budoucí sanace a rekultivace území narušeného povrchovou těžbou", jehož jsme řešiteli a který budu prezentovat. Vnější a vnitřní výsypky tvoří převážnou část plochy, která je předmětem řešení obnovy funkce krajiny narušené povrchovou těžbou. Další významný technický problém je vázán na zbytkové jámy po těžbě. Při řešení výše uvedeného úkolu vycházíme rovněž ze závěrů úkolu VaV 640/3/00, jehož nositelem bylo ENVI, s.r.o. Třeboň a jehož jsme byli spoluřešiteli. Úkol měl název Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou a byl zpracováván v letech Jedním z dílčích výstupů bylo shrnutí obecných a specifických zásad (priorit) pro formulování strategie obnovy. Řada z nich má přímou nebo nepřímou vazbu na báňskou činnost především v modelování terénu. Uvádíme podstatné z nich.

3 V krajinně architektonických prioritách by měla být jako základní princip ochrana a obnova původních a zcela nových estetických hodnot. Nově vytvářená krajina by měla být ve výsledku charakterizována zvýšenou krajinně estetickou hodnotou,. nové přístupy by měly respektovat nebo akcentovat stávající pozitivní krajinné dominanty, vytvářet nové a současně eliminovat či alespoň vizuálně skrývat negativní krajinné dominanty, obnova každé lokality by měla mít jasně definovaný motiv obnovy, kterým jsou nejčastěji krajinně architektonický motiv, duchovní motiv, rekreační motiv apod.. Tyto výše uvedené priority by měly být brány v úvahu již při projektování lomu a zejména při následně zpracovávaném souhrnném plánu sanace a rekultivace (SPSR). Přitom by měla probíhat zpětná vazba mezi báňským projektantem a dalšími profesemi podílejícími se na zpracovávání SPSR. Morfologie území by v tom měla sehrávat významnou roli. Mezi výše uvedenou skupinu priorit bezesporu patří i další, a to organické provázání rekultivovaných ploch s báňsky nedotčeným původním terénem. Další priorita zabezpečení geomechanické stability území, je zásadním předpokladem nejenom pro úspěšné provozování těžební činnosti, ale i pro obnovu funkce krajiny. Je jedním z předpokladů pro dosažení potřebné biodiverzity a heterogenity území a jedním z předpokladů pro uplatnění další priority, tj. Vytváření podmínek pro zadržování vody v krajině (tvorba mokřadů, vodních ploch a toků a tím i podmínek pro obnovu malého uzavřeného hydrologického cyklu v postižených oblastech). Zadržování vody v krajině neznamená pouze budování jezer zbytkových jam, ale i vytváření drobných vodních ploch a toků (odvodňovacích příkopů), které akumulují vodu v krajině, jsou zdrojem vody pro okolní vegetaci a vytvářejí podmínky pro další princip. Jedním z hlavních principů v oblasti hydrologie je obnova vodního režimu, která bude umět reagovat na předpokládané změny klimatu. To se netýká pouze území postiženého těžbou, ale celého území SHP, kde byla pro ochranu lomů a dolů před povodněmi vybudována řada přeložek toků a nádrží. Jedním z předpokládaných dopadů klimatických změn jsou nepravidelné srážky, které se mohou promítnout do povodní. Celý připravovaný systém hydrické rekultivace (včetně jezer zbytkových jam) by měl zabezpečovat určitou ochranu pánevních oblastí před povodněmi.

4 Obnova říční sítě přirozeně začleněné do nového terénu včetně dostatečně dimenzovaných niv a s možností přirozeného vývoje koryt ve vymezeném prostoru. Retence vody v krajině by měla být prioritním kriteriem při strategickém plánování krajiny, což znamená vyčleňovat geomorfologicky vhodná místa pro rozliv a retenci vody tyto plochy potom budou plnit více krajinných funkcí. Z opatření vztahujících se na vodní toky a nádrže je podstatné zajištění morfologické členitosti koryt vodních toků, včetně břehů a dna, vytváření prohlubní v konkávních úsecích toků, umožnění přirozeného meandrování koryt, upřednostnění vegetačních a dalších přírodě blízkých způsobů opevnění koryt, ochrana toků před erozními smyvy, popř. destruktivními erozními projevy. Jednou z univerzálních priorit je Podpora zvýšené členitosti tvarovaného terénu. Tím diverzifikovat vlastnosti biotopů a následně docílit zvýšenou biodiverzitu a lepší adaptabilnost biocenóz na možné změny klimatu v širším rozsahu, než jsou očekávané změny. Na ni navazují Obnova původních podmínek i zachování části biodiverzity podmíněné těžbou. Směřování k potenciální vegetaci a k jejím společenstvím. Preferovat určitý podíl odlišných společenstev odpovídajících lokálně odlišným podmínkám díky morfologii terénu lokální podpora preferovaným společenstvím (zejména mokřadní mělké nádrže, prameniště, potoční nivy, dále slanomilná, teplomilná). Zbytkové jámy, jako objektivní výsledek hornické činnosti prováděné povrchovým způsobem, se ve většině případů stanou dominantním prvkem celého řešeného území. Zbytkové jámy je po ukončení těžby možno zpětně zasypat, zatopit vodou nebo nechat nezasypané ani nezatopené. V obou podkrušnohorských revírech bylo u všech zbytkových jam zvoleno jejich zatopení. Trvalým požadavkem je, aby plnily svoji úlohu jako významný krajinně estetický prvek, zároveň zabezpečovaly jak funkci ekologickou, tak sociálně ekonomickou. Pro vývoj kvality vody v jezerech zbytkových jam, jejich ekologické a estetické hodnoty a stabilitu břehové linie jsou důležité z hlediska morfologie zejména tyto paramery: maximální a průměrná hloubka jezera plocha a tvarování dna maximální délka a orientace jezera délka břehové linie

5 poměr plochy hladiny vody k maximální hloubce jezera objem hypolimnionu a jeho poměr k objemu epilimnionu sklon a kvalita zemin tvořících svahy v okolí břehové linie. K rozhodujícím prvkům, které lze ovlivnit, je tvar a morfologie jezerních svahů, především ve vazbě na břehovou linii. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlé plochy, bude jedním z nejdůležitějších ochrana břehové linie proti vodní abrazi břehů způsobenou vlnobitím. Ochrana spočívá v uplatnění technických, biologických nebo kombinovaných způsobů. Z praxe prokazatelně nejjednodušší a ekonomicky nejvýhodnější je docílit toho, aby budoucí konečná hladina vody v jezeru protínala plošiny řezů na porubní straně a etáží výsypek, ne jejich svahovou část. Plošiny ba měly mít příčný sklon 1 : 20, (případně povlovnější). Takto formulovaná břehová linie zabezpečí vybití energie vln téměř bez potřeby realizovat nákladná opevnění břehové linie. Je však nutno posuzovat každý případ samostatně, protože existuje řada vzájemných odlišností (břehovou linii tvoří rostlý či výsypkový materiál, doba konsolidace, charakter materiálu, orientace oproti převládajícím větrům a další). Důležité při rozhodování o způsobu ochrany je budoucí předpokládané využití této břehové linie (rekreace, koupání, klidová zóna atd.). Na několika schématech uvádíme stav výsypkových etáži ve vztahu k budoucí vodní hladině při projektu, který řešil pouze báňské postupy a stav, který by bylo vhodné dosáhnout. Velkostrojové technologie s pasovou dopravou na skrývce vytvářejí rovné linie řezů a výsypek, které nejsou z hlediska budoucích jezer esteticky ani funkčně vyhovující (viz jezero Chabařovice). Určité možnosti úpravy břehové linie jak v horizontálním tak vertikálním směru poskytuje báňská technologie. Uplatnit je možno teprve v závěrečných postupech zakládání. Několik příkladů uvádíme v příloze tohoto vystoupení. Prezentované příklady nejsou univerzálně použitelné. Měly by vést k zamyšlení, jak v kterých konkrétních případech by mohlo být postupováno. Cílem této přednášky je především upozornit na to, že báňská činnost nekončí vytěžením poslední tuny užitkového nerostu, ale že těžař má povinnost provést podle horního zákona komplexní úpravu území a územních struktur. Jakou bude mít úroveň a jak bude funkční je otázkou odpovědnosti k tomuto území. Pokud se na tom budou podílet nejenom profese, jejichž je to hlavní náplní činnosti, ale i při vzájemné spolupráci báňští technici, lze dosáhnout výsledků, kdy nejenom území těžbou narušené, ale i území související budou v budoucnu splňovat nejnáročnější kriteria funkční krajiny jek po stránce ekologické a krajinně estetické, tak i sociálně ekonomické.

6

7

8

9

10

11

12

13

Obsah strana 4 Hodnocení navrhovaných rekultivací v návaznosti na revitalizační záměry ve smyslu usnesení vlády č. 272/02. 2 4.1 Zdůvodnění optimálního revitalizačního způsobu 2 4.2 Stav provádění rekultivačních

Více

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň Charakteristika jezer relativně hluboké nádrže s malým přítokem předpoklad velmi kvalitní vody a univerzální využitelnosti

Více

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Obsah přednášky vývoj vodního režimu během těžby jak by mohl vypadat ideálně vodní režim a vodohospodářský systém v krajině

Více

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Ing. Jiří Kašpar Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná a.s., odbor báňského rozvoje a zahlazování Zahlazování následků báňské činnosti a obnova těchto

Více

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti Hornická Příbram ve vědě a technice 2004 Ing. Jiří Kašpar Mostecká uhelná společnost, a.s., právní nástupce, vedoucí referátu koncepce zahlazování Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná společnost, a.s., právní

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z

Více

Seminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy. Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny

Seminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy. Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny Seminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny Brno, 27. listopadu 2015 Finanční rámec OPŽP 2,6 mld. Zdroje

Více

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE JIHOČESKÝ KRAJ KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE DOKLADOVÁ ČÁST LISTOPAD 2007 1 Identifikační list Akce: Koncepce ochrany před povodněmi na území Jihočeského kraje Objednatel:

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY. Kolektiv autorů

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY. Kolektiv autorů ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY Kolektiv autorů OBSAH Téma a zaměření projektu Projektový tým a postup řešení Výstupy: - Katalog opatření - Návrhy opatření - Další

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 3. cvičení

Vodní hospodářství krajiny 2 3. cvičení 3. cvičení Václav David K143 e-mail: vaclav.david@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: dle dohody Vodní hospodářství krajiny 2 Obsah cvičení Úprava rybniční stoky Úprava prostoru zátopy Úprava prostoru kolem

Více

Revitalizace povodí. Co je revitalizace?

Revitalizace povodí. Co je revitalizace? Revitalizace povodí Co je revitalizace? Revitalizace: obnova, oživení něčeho nefunkčního popř. zchátralého; uvádění něčeho opět do takového stavu, aby to přinášelo užitek (Všeobecná encyklopedie Diderot,

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

OPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM

OPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM OPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM Ing.Marcela Hausvaterová Oddělení péče o přírodu a krajinu, Agentura ochrany přírody

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a. Ing. Martin Pytloun Ministerstvo životního prostředí

Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a. Ing. Martin Pytloun Ministerstvo životního prostředí Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření Ing. Martin Pytloun Ministerstvo životního prostředí Povodňová ochrana a prevence

Více

J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a

J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a J e v i š o v i c k á p ř e h r a d a Zatopená plocha při hladině stálého nadržení (Ms) 3,00 ha Zatopená plocha při max.hl. zásobního prostoru (Mz) 8,10 ha Zatopená plocha maximální 12,6 ha Hladina zásobního

Více

Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní)

Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Jan Dvořák Jaromír Maštera Mokřady ochrana a management květen 2015 Definice drobné vodní plochy = tůně - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

REVITALIZACE PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO AREÁLU NA ZELNIČKÁCH. Řešená lokalita. Investor: Město Kunovice Projektant: Ateliér König Staré Město

REVITALIZACE PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO AREÁLU NA ZELNIČKÁCH. Řešená lokalita. Investor: Město Kunovice Projektant: Ateliér König Staré Město REVITALIZACE PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO AREÁLU NA ZELNIČKÁCH Řešená lokalita Investor: Město Kunovice Projektant: Ateliér König Staré Město Popis řešení - v jižníčásti vybudování vodní plochy - propojení vodních

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Č.j.: VP/S 40/02-160 V Brně dne 30. května 2002

Č.j.: VP/S 40/02-160 V Brně dne 30. května 2002 Č.j.: VP/S 40/02-160 V Brně dne 30. května 2002 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 25. 3. 2002 na základě žádosti České republiky - Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 20.

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

PROGRAM KONFERENCE JEZERA A MOKŘADY VE ZBYTKOVÝCH JAMÁCH PO TĚŽBĚ NEROSTŮ 16. 18. DUBNA 2013, HOTEL CASCADE, MOST. konané pod záštitami

PROGRAM KONFERENCE JEZERA A MOKŘADY VE ZBYTKOVÝCH JAMÁCH PO TĚŽBĚ NEROSTŮ 16. 18. DUBNA 2013, HOTEL CASCADE, MOST. konané pod záštitami PROGRAM KONFERENCE JEZERA A MOKŘADY VE ZBYTKOVÝCH JAMÁCH PO TĚŽBĚ NEROSTŮ 16. 18. DUBNA 2013, HOTEL CASCADE, MOST konané pod záštitami ve spolupráci s Technologickou platformou pro udržitelné vodní zdroje

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Více

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY Ing. arch. Vladimír Dujka Územní plánování v procesech plánování a projektování krajiny Konference AUÚP ČR, Lednice 24. 25. 9. 2015 OBSAH

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/21. Peněžní prostředky určené na rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice

Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/21. Peněžní prostředky určené na rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/21 Peněžní prostředky určené na rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu

Více

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku:

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku: REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ Co je to revitalizace? Revitalizace = renaturalizace 1) Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů,

Více

ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY

ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY KRAJINY ÚVOD Úpravy vodních toků v souladu s požadavky krajiny by měly být v dnešní době samozřejmostí. odborný seminář Stavby pro plnění funkcí lesa v harmonii s přírodou

Více

Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí. zelená linka:

Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí.  zelená linka: Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Vyhodnocení OPŽP 2007-2013 Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny

Více

Rekultivace lomu Most Ležáky

Rekultivace lomu Most Ležáky Rekultivace lomu Most Ležáky Ing. Petr Dvořák Palivový kombinát Ústí, s.p., Ústí nad Labem Ing. Petr Dvořák dvorak@ko.pku.cz Abstrakt V sedmdesátých letech minulého století ustoupilo bývalé královské město

Více

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt

Více

Ing. Pavel Kounovský, Ing. Ingrid Jarošová Z 7 SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA

Ing. Pavel Kounovský, Ing. Ingrid Jarošová Z 7 SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA Ing. Pavel Kounovský, Ing. Ingrid Jarošová Z 7 Litvínovská uhelná a.s. SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA Úvod Těžební společnost Litvínovská uhelná a.s., součást skupiny Czech Coal a.s., vznikla ke dni 22.10.2008

Více

dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání, e) odbornou praxí odborná činnost vykonávaná při při hornické činnosti nebo činnosti prováděné

dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání, e) odbornou praxí odborná činnost vykonávaná při při hornické činnosti nebo činnosti prováděné Částka 141 Sbírka zákonů č. 378 / 2012 Strana 4917 378 VYHLÁŠKA ze dne 8. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické

Více

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY Revitalizace (toku x krajiny) Zásahy do toku hrazení bystřin protipovodňové úpravy (zásady návrhu) Revitalizace co je důsledkem? Katedra hydromeliorací

Více

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí - /ffftt W4ff/ltfff~ Ministerstvo životního prostředí Č.j.:75859/ENv715 V Praze dne 4. prosince 2015 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Technická zpráva. Baťův kanál, Vnorovy, km 13,225 14,895, opevnění koryta Plavební a závlahový kanál (Baťův kanál), Veselí nad Moravou Petrov

Technická zpráva. Baťův kanál, Vnorovy, km 13,225 14,895, opevnění koryta Plavební a závlahový kanál (Baťův kanál), Veselí nad Moravou Petrov Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 602 00 Brno INVESTIČNÍ ZÁMĚR na projekt Baťův kanál, Vnorovy, km 13,225 14,895, opevnění koryta Kraj: Jihomoravský Obec s rozšířenou působností: Veselí nad Moravou ISPROFIN:

Více

II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů

II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů Březen 2016 1 Obsah 1. Současný stav pozemků dotčených těžbou na hnědouhelných lomech 1.1. Severočeské doly a.s...3

Více

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji

Více

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU BŘEZEN 2011 Pořizovatel: Městský úřad Vizovice Stavební úřad Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice Zprostředkovatel Urbanistický ateliér

Více

VÝVOJ LOKALITY LOMU BENEDIKT

VÝVOJ LOKALITY LOMU BENEDIKT VÝVOJ LOKALITY LOMU BENEDIKT LUKÁŠ SITTE, RICHARD HLOUS, LENKA HOLÁ 1. ROČNÍK NGEO, PŘF UJEP V ÚSTÍ N/L KVĚTEN 2011 ÚVOD Krajinné změny na Mostecku jsou nejviditelnější místní lidskou činností posledních

Více

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST RNDR. M. Řehoř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most ÚVOD - Hydrická rekultivace bývalého povrchového dolu Ležáky Most

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP.  zelená linka: Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Hodnocení projektů v PO 6 2007-2013 Hodnotící kritéria rozdělena na dvě skupiny

Více

MĚSTO HRÁDEK

MĚSTO HRÁDEK MĚSTO HRÁDEK strana 1 OBSAH PREZENTACE ŘEŠENÉ ÚZEMÍ SPRÁVCI TOKŮ NÁVRHY OPATŘENÍ OCHRANA PŘÍRODY FINANCOVÁNÍ strana 2 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Ř Ř strana 3 OBSAH PREZENTACE ŘEŠENÉ ÚZEMÍ SPRÁVCI TOKŮ NÁVRHY OPATŘENÍ

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields v České republice Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields z hlediska MŽP: Veškeré pozemky zásadně narušené činností člověka tak,

Více

MĚSTO MOST. most přes minulost. Magistrát města Mostu Radniční 1/ Most IČ: DIČ: CZ

MĚSTO MOST. most přes minulost.  Magistrát města Mostu Radniční 1/ Most IČ: DIČ: CZ MĚSTO MOST most přes minulost Magistrát města Mostu Radniční 1/2 434 69 Most IČ: 00266094 DIČ: CZ00266094 www.mesto-most.cz Most do minulosti Měsíční krajina Zápary a ohně Inverze a smog Sídliště Chánov

Více

Operační program životní prostředí avíza výzev

Operační program životní prostředí avíza výzev Operační program životní prostředí avíza výzev - Zahájení příjmu žádostí 14. 8. 2015 Příjemci dotací: - FO podnikající - Právnická osoba (včetně obcí) Prioritní osa 1 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění

Více

SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU. Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření

SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU. Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU s panelovou diskusí nad tématy Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření 10.6.2016, Novotného lávka, Praha Jakub Horecký odbor obecné ochrany

Více

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Ing. Miroslav Lubas Sweco Hydroprojekt a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz

Více

Řešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha

Řešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha Řešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha Mgr. Lucie Potočárová Obsah Výskyt vody na Zemi Úkoly vodního hospodářství Nové zdroje podzemní vody Potřebná administrativa Výskyt vody na Zemi

Více

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí

Více

zkratka ÚSES Název prvku ÚSES Péče o biodiverzitu v rámci Souhrnného plánu sanace a rekultivace

zkratka ÚSES Název prvku ÚSES Péče o biodiverzitu v rámci Souhrnného plánu sanace a rekultivace -------------------------------------------------------------------------------------------------------- PÉČE O BIODIVERSITU, STAKEHOLDER ENGAGEMENT A LEGISLATIVA REKULTIVACÍ SEV.EN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

ÚZEMNÍ PLÁN LIŠANY Právní stav Územního plánu po vydání změny č.1 výrok

ÚZEMNÍ PLÁN LIŠANY Právní stav Územního plánu po vydání změny č.1 výrok ÚZEMNÍ PLÁN LIŠANY Právní stav Územního plánu po vydání změny č.1 výrok IA. textová část Záznam o účinnosti vyhotovení územního plánu zahrnující právní stav k 28. 4. 2012 Právní stav územního plánu LIŠANY

Více

Rekultivace (nejen) po těžbě Ekologie

Rekultivace (nejen) po těžbě Ekologie Rekultivace (nejen) po těžbě Ekologie Proč rekultivovat Jak rekultivovat fáze rekultivace: přípravná ekotechnická biotechnická postrekultivační Život na rekultivovaných plochách Fotodokumentace z rekultivací

Více

Lokalita Podkrušnohorská výsypka IV. etapa ,300 III. etapa ,900 V. etapa ,900 VI. etapa ,900 VII.

Lokalita Podkrušnohorská výsypka IV. etapa ,300 III. etapa ,900 V. etapa ,900 VI. etapa ,900 VII. Lom Medard - Libík Medard - Libík, jižní svahy I. etapa 2002 2013 79,500 Medard - Libík, jižní svahy II. etapa 2002 2013 72,500 Medard - Libík, západní svahy III. etapa 2003 2014 77,100 Medard - Libík,

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

PRIORITNI OSA 1: Zlepšovaní kvality vody a snižovaní rizika povodní

PRIORITNI OSA 1: Zlepšovaní kvality vody a snižovaní rizika povodní PRIORITNI OSA 1: Zlepšovaní kvality vody a snižovaní rizika povodní Ing. Květoslava Kapková Ředitelka odboru ochrany přírody, SFŽP ČR Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR

Více

Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1

Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1 Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1 Zpracovatel: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Obsah: Změna 1 textová část 2 hlavní výkres Odůvodnění Změny 1 textová část 2 výkres předpokládaných záborů půdního fondu

Více

změnu č. 3 územního plánu obce Pístina

změnu č. 3 územního plánu obce Pístina Obec Pístina Č. j.: V Pístině: Zastupitelstvo obce Pístina příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen stavební

Více

Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape

Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape J. VRÁBLIKOVÁ and P. VRÁBLÍK Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, Česká republika (e-mail: Vrablikova@fzp. ujep.cz) Abstract

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel,

Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel, Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel, 24. 11. 2016 Clean energy and climate change mitigation globally Green Gas DPB, a.s. Region ovlivněný důsledky hornické

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Územní plán BÍLÝ ÚJEZD

Územní plán BÍLÝ ÚJEZD Územní plán BÍLÝ ÚJEZD katastrální území : u Dobrušky, Hroška, Masty A. TEXTOVÁ ČÁST ARCHTEAM, Weyrova 3, 547 01 Náchod Vedoucí projektant : Ing.arch. Milan Rak, Ph.D. Vypracoval : Ing.arch. Iveta Raková

Více

Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva. Ing. Václav Šrédl

Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva. Ing. Václav Šrédl Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva Ing. Václav Šrédl Zásahy do VKP vodní tok Regulace toků směrová úprava, opevnění břehů a dna Zkapacitnění průtočného profilu Těžení dnových sedimentů Odběr vody OLEŠKA,

Více

Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů

Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů Konference Jezera a mokřady ve zbytkových jamách 16. 18. dubna 2013, Hotel Cascade, Most Partneři konference: Cíl konference: Jedním ze způsobů rekultivace těžebních jam je jejich zaplavení a vytvoření

Více

Obsah textové části: Grafická část územního plánu obsahuje tyto výkresy: 1. Klad listů 2. Hlavní výkres 1:5 000 3. Hlavní výkres výřez 1:2 000

Obsah textové části: Grafická část územního plánu obsahuje tyto výkresy: 1. Klad listů 2. Hlavní výkres 1:5 000 3. Hlavní výkres výřez 1:2 000 Obsah textové části: TEXTOVÁ ČÁST... 2 ÚZEMNÍ PLÁN... 2 1. Vymezení zastavěného území... 2 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 2 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Chlum u Třeboně. ZMĚNA č. 7 ÚPO. místní část Lutová, k.ú. Lutová. NÁVRH - pro společné jednání ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

Chlum u Třeboně. ZMĚNA č. 7 ÚPO. místní část Lutová, k.ú. Lutová. NÁVRH - pro společné jednání ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č. 7 ÚPO Chlum u Třeboně místní část Lutová, k.ú. Lutová NÁVRH - pro společné jednání ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č. 7 územního plánu obce byla vydána usnesením Zastupitelstva městyse Chlum u Třeboně

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 pořizovatel Městský úřad Kroměříž odbor rozvoje města Velké náměstí 115 767 01 Kroměříž datum 05/2008 zakázkové číslo 2008-021-07 kopie strana 1/6 OBSAH 1. VYMEZENÍ

Více

A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 G. POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ...

A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 G. POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ... OBSAH: A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 B. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT... 8 C. POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ

Více

DEFINICE INDIKÁTORŮ VÝSTUPU

DEFINICE INDIKÁTORŮ VÝSTUPU DEFINICE INDIKÁTORŮ VÝSTUPU Prioritní osa 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací OP1 Počet přeshraničních mechanismů na poli výzkumu a vývoje (studie, strategie atd.) mechanismus 5 implementovaných

Více

Územní systém ekologické stability ÚSES

Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 25. 11. 2014 Č. j.: 81992/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MORAVANY

ÚZEMNÍ PLÁN MORAVANY ÚZEMNÍ PLÁN MORAVANY TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU příloha č.: I.A etapa: ÚZEMNÍ PLÁN pro vydání pořizovatel dokumentace: Magistrát města Pardubice, Odbor hlavního architekta Objednatel: Obec Moravany Zhotovitel:

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 9-12 Ekonomická efektivnost dlouhodobých záměrů Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050

Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050 Území ovlivňované těžbou uhlí cesty k udržitelnému rozvoji Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050 Ing. Vladimír Budinský, MBA Severočeské doly a.s. po obědě má přednáška začít vtipem. Severočeské

Více

KRUH ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1

KRUH ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1 1 KRUH ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1 Pořizovatel Zpracovatel Autor OBSAH DOKUMENTACE Obec Kruh Architektonický atelier Holub.s.r.o. Pod Beránkou 19, 160 00 Praha 6 Ing.arch. A. Holub a kolektiv Textová část

Více

Nakládání s odpady v prostorách vzniklých báňskou činností. Ing. Jan Kaňka. Ph.D. Český báňský úřad

Nakládání s odpady v prostorách vzniklých báňskou činností. Ing. Jan Kaňka. Ph.D. Český báňský úřad Nakládání s odpady v prostorách vzniklých báňskou činností Ing. Jan Kaňka. Ph.D. Český báňský úřad 1 Legislativní rámec Zákon č. 44/1988 Sb. Zákon č.185/2001 Sb. Zákon č. 167/2008 Sb. Zákon č. 157/2009

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005

Více

Právní rámec sanace hnědouhelných děl v Mostecké pánvi. Tomáš Burian odbor ţivotního prostředí a zemědělství

Právní rámec sanace hnědouhelných děl v Mostecké pánvi. Tomáš Burian odbor ţivotního prostředí a zemědělství Právní rámec sanace hnědouhelných děl v Mostecké pánvi Tomáš Burian odbor ţivotního prostředí a zemědělství Obsah 1. Hnědouhelné lomy v Mostecké pánvi a jejich rekultivace. 2. Fáze rekultivačního cyklu

Více