ZELENÁ KNIHA O SLUŽBÁCH OBECNÉHO ZÁJMU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZELENÁ KNIHA O SLUŽBÁCH OBECNÉHO ZÁJMU"

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, KOM(2003) 270 v konečném znění ZELENÁ KNIHA O SLUŽBÁCH OBECNÉHO ZÁJMU

2 OBSAH ÚVOD PODKLADY DEFINICE A TERMINOLOGIE DYNAMICKÁ A KLÍČOVÁ ROLE VEŘEJNÝCH ORGÁNŮ OBLAST A ROZSAH PŮSOBENÍ SPOLEČENSTVÍ JAKÝ TYP SUBSIDIARITY? SEKTOROVĚ SPECIFICKÁ LEGISLATIVA A OBECNÝ PRÁVNÍ RÁMEC HOSPODÁŘSKÉ A NEHOSPODÁŘSKÉ SLUŽBY KE KONCEPCI SPOLEČENSTVÍ PRO SLUŽBY OBECNÉHO ZÁJMU? SPOLEČNÁ MNOŽINA POVINNOSTÍ Univerzální služba Kontinuita Kvalita služby Cenová dostupnost Ochrana uživatele a spotřebitele DALŠÍ SPECIFICKÉ POVINNOSTI DOBRÉ VLÁDNUTÍ: ORGANIZACE, FINANCOVÁNÍ A HODNOCENÍ DEFINICE POVINNOSTÍ A VÝBĚR ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ SLUŽEB OBECNÉHO ZÁJMU HODNOCENÍ SLUŽEB OBECNÉHO ZÁJMU SLUŽBY OBECNÉHO ZÁJMU A OTÁZKY GLOBALIZACE OBCHODNÍ POLITIKA POLITIKA ROZVOJE A SPOLUPRÁCE OPERATIVNÍ ZÁVĚR SOUHRNNÁ TABULKA VŠECH OTÁZEK PŘEDLOŽENÝCH K DISKUSI PŘÍLOHA POVINNOSTI VEŘEJNÉ SLUŽBY A NÁSTROJE POLITIKY SPOLEČENSTVÍ V OBLASTI SLUŽEB OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU

3 ÚVOD 1. Evropská unie se nachází ve zlomovém bodu své historie. Připravuje se na bezprecedentní vlnu rozšíření a současně s tím v rámci Konventu též na nové definování svých úkolů a způsobů, jimiž budou její instituce pracovat v rámci nové ústavní Smlouvy. Došlo též ke spuštění strategie rozvoje, která je založena na synergickém působení mezi hospodářskou a sociální reformou s rozšířeným důrazem na udržitelnost a životní prostředí. 2. V tomto kontextu hrají významnou roli služby obecného zájmu. Tyto služby jsou součástí hodnot sdílených všemi evropskými společnostmi a tvoří podstatný prvek evropského modelu společnosti. Jejich role má podstatný význam pro růst kvality života všech občanů a pro překonávání sociálního vyčlenění a izolace. Vzhledem k jejich významu v ekonomice a jejich důležitosti pro výrobu dalších druhů zboží a poskytování dalších služeb, je efektivita a kvalita těchto služeb jedním z faktorů, které zvyšují konkurenceschopnost a soudružnost, a to zejména z hlediska získávání investic v méně rozvinutých regionech. Efektivní a nediskriminační poskytování služeb obecného zájmu je rovněž jednou z podmínek pro hladké fungování jednotného trhu a pro další hospodářskou integraci v Evropské unii. Navíc platí, že tyto služby jsou jedním z pilířů evropského občanství, jelikož vytvářejí některá práva, jimž se těší evropští občané, a poskytují příležitost pro dialog s veřejnými orgány v rámci dobrého vládnutí. 3. Vzhledem k brzkému přijetí nových členských států jsou záruka efektivních a vysoce kvalitních služeb obecného zájmu a zejména rozvoj síťových sektorů a propojení příslušných sítí podstatnými faktory pro usnadnění integrace, pro zvýšení blahobytu obyvatel a pro napomáhání občanům v provádění efektivního využívání svých základních práv. Rovněž platí, že několik nových členských států prošlo v průběhu posledního desetiletí určitým přechodem k tržní ekonomice a jejich občané musejí být ujištěni o významu, jaký Evropská unie přikládá přístupu každého občana ke službám obecného zájmu. 4. Služby obecného zájmu se těší velké pozornosti v rámci politické debaty. Tyto služby se skutečně dotýkají ústřední otázky role, kterou veřejné orgány hrají v tržní ekonomice, kdy na jedné straně zajišťují hladké fungování trhu a dodržování pravidel hry ze strany všech působících subjektů, a na druhé straně chrání obecný zájem, zejména uspokojování podstatných potřeb občanů a zachování veřejné nabídky tam, kde nebude fungovat trh. 5. V prvních letech Společenství vedly cíle hospodářské integrace ke koncentraci úsilí na odstranění obchodních bariér mezi členskými státy. Zejména od druhé poloviny 80. let minulého století dochází k postupnému otvírání pro konkurenci u řady sektorů, ve kterých dochází ke značnému nebo podstatnému poskytování služeb obecného ekonomického zájmu. To se týkalo zejména telekomunikací, poštovních služeb, dopravy a energetiky. Liberalizace podnítila modernizaci, další propojování a integraci těchto sektorů. Zvýšila počet konkurentů a vedla ke snížení cen, zejména v těch sektorech a zemích, kde došlo k liberalizaci již dříve. Přestože dosud nemáme k dispozici dostatek důkazů pro posouzení dlouhodobého dopadu otevření služeb obecného zájmu pro konkurenci, neexistuje na základě dostupných informací žádný důkaz, který by podporoval domněnky, že liberalizace 3

4 má negativní dopad na jejich celkovou výkonnost, alespoň pokud jde o cenovou dostupnost a používání univerzální služby. Společenství vždy podporovalo řízenou liberalizaci, tj. postupné otvírání trhu doprovázené opatřeními na ochranu obecného zájmu, zejména prostřednictvím koncepce univerzální služby pro zajištění přístupu k nějaké službě ve stanovené kvalitě a za přijatelnou cenu pro každého občana bez ohledu na jeho ekonomickou, sociální nebo geografickou situaci. V této souvislosti se klade zvláštní důraz na zajištění odpovídajících standardů pro přeshraniční služby, které nemohou být odpovídajícím způsobem regulovány pouze na národní úrovni. 6. Počáteční obavy, že otvírání trhu by mohlo mít negativní dopad na úrovně zaměstnanosti nebo na poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, se dosud ukázaly jako nepodložené. Otvírání trhu obecně vedlo k větší cenové přijatelnosti služeb. Pro spotřebitele v nejnižším příjmovém rozpětí například procentuální část osobního příjmu potřebná k zakoupení standardního koše telefonních hovorů nebo standardního objemu spotřeby elektřiny ve většině členských států v rozmezí let 1996 a 2002 poklesla. Dopad otvírání trhu na čistou zaměstnanost byl rovněž obecně pozitivní. Ztráty pracovních míst, k nimž došlo zejména u bývalých monopolních operátorů, byly více než vykompenzovány vytvářením nových pracovních míst díky růstu trhu. Celkově se odhaduje, že liberalizace síťových odvětví vedla k vytvoření téměř jednoho milionu pracovních míst v celé Evropské unii I přes tyto výsledky došlo ke vzniku určitých nedorozumění po prvních krocích na cestě k liberalizaci. Komise se opakovaně snažila vysvětlovat příslušnou politiku Společenství. V jednom z prvních horizontálních sdělení z roku vysvětlila vzájemné působení mezi opatřeními Společenství v oblasti hospodářské soutěže a volného pohybu a úkolů veřejné služby ku prospěchu občanů. Toto sdělení rovněž navrhuje přidání podpory služeb obecného zájmu k cílům Smlouvy. Toto sdělení bylo aktualizováno v roce za účelem zvýšení právní jistoty pro operátory v souvislosti s aplikací pravidel hospodářské soutěže a vnitřního trhu na jejich činnosti. V roce 2001 byla tato dvě sdělení doplněna zprávou adresovanou zasedání Evropské rady v Laekenu 4. Tato zpráva reaguje na obavy související s ekonomickou životaschopností operátorů pověřených úkoly veřejné služby. Zdůrazňuje záruky, jež nabízí čl. 86 odst. 2 Smlouvy 5, působení Společenství a odpovědnost členských států, zejména vzhledem k definici povinností veřejné služby. Kromě toho Komise vynaložila úsilí na lepší posuzování výkonnosti sektorů poskytujících služby obecného zájmu prováděním sektorových a horizontálních hodnocení. 8. Mezitím se debata dále rozvíjela a docházelo k posunu jejího důrazu. Amsterodamská smlouva uznává místo, jež patří službám obecného hospodářského zájmu mezi sdílenými Vnitřní trh deset let bez hranic, SEC(2002) 1417, «Služby obecného zájmu v Evropě», Úř. věst. č. C 281, , s. 3 «Služby obecného zájmu v Evropě», Úř. věst. č. C 17, , s. 4 KOM(2001) 598 v konečném znění, Čl. 86 odst. 2 uvádí: «Podniky pověřené provozováním služeb veřejného hospodářského zájmu budou podléhat pravidlům obsaženým v této Smlouvě, zejména pravidlům o hospodářské soutěži, pokud nebude aplikace takových pravidel znamenat právní nebo faktickou překážku pro vykonávání konkrétních úkolů, jež jsou jim přiděleny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v takovém rozsahu, který by byl v rozporu se zájmy Společenství.» 4

5 hodnotami Evropské unie 6. Tato smlouva rovněž přiděluje Společenství a členským státům «každému z nich v rámci jeho příslušných pravomocí» odpovědnost za hladké fungování těchto služeb. V Protokolu o systému veřejného vysílání zdůrazňuje, že veřejné vysílání v členských státech je přímo spojeno s demokratickými, sociálními a kulturními potřebami každé společnosti a s potřebou zachování plurality médií. Kromě toho Evropská unie uznává a zajišťuje občanské právo přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu v Chartě základních práv 7. Tato nová ustanovení jsou důležitými prvky v rozvoji procesu evropské integrace: z ekonomické sféry k širším otázkám, jež se týkají evropského modelu Společnosti, a dále ke koncepci evropského občanství a k vztahům mezi každým občanem v Unii a veřejnými orgány. Rovněž vyvolávají otázku prostředků pro jejich efektivní realizaci. Komise se domnívá, že tyto otázky si zasluhují širší a strukturovanější debatu. Je přirozené, že tato debata bude brát v úvahu probíhající práce a bude těmito probíhajícími pracemi inspirována například vzhledem k hodnotám a cílům Evropské unie, otázce kompetencí nebo zásad subsidiarity a proporcionality v rámci Evropského konventu a nadcházející mezivládní konference. 9. Nejistoty a obavy občanů zůstávají patrné a vyžadují určitou reakci. Evropský parlament navrhl, aby Komise předložila návrh na určitou rámcovou směrnici o službách obecného zájmu, a Rada též požádala Komisi, aby se zabývala touto otázkou Realita služeb obecného zájmu, které zahrnují služby jak obecného hospodářského zájmu, tak obecného zájmu, který není hospodářské povahy, je složitá a stále se vyvíjí. Do této oblasti spadá široká řada různých typů činností, od určitých činností ve velkých síťových odvětvích (energetika, poštovní služby, doprava a telekomunikace) po zdravotní, vzdělávací a sociální služby různých dimenzí, od evropské nebo dokonce globální po čistě místní dimenzi, a různých povah tržního či netržního typu. Organizace těchto služeb se mění podle kulturních tradic, historie a geografických podmínek každého členského státu a charakteristik příslušné činnosti, zejména technického rozvoje. 11. Evropská unie respektuje tuto rozmanitost a úlohy národních, regionálních a místních orgánů při zajišťování blahobytu jejich obyvatel a zajišťování demokratických výběrů ohledně, mimo jiné, úrovně kvality služeb. Tato rozmanitost vysvětluje různé stupně působení Společenství a použití různých nástrojů. Unie má rovněž svou roli, kterou sehrává jako součást svých výlučných kompetencí. Navíc platí, že v celé Evropské unii služby obecného zájmu vyvolávají řadu otázek a problémů, které jsou společné pro různé služby a různé kompetentní orgány Smlouva ve svém článku 16 uvádí: «Aniž by tím byly dotčeny články 73, 86 a 87 a vzhledem k místu, jež náleží službám veřejného hospodářského zájmu ve sdílených hodnotách Unie a též vzhledem k jejich roli při podpoře sociální a územní soudružnosti, budou Společenství a členské státy, každý v rámci svých příslušných pravomocí a v oblasti aplikace této Smlouvy, dbát na to, aby takové služby fungovaly na základě zásad a podmínek, které jim umožní naplnit své poslání.» Článek 36 této Charty uvádí: «Unie uznává a respektuje přístup ke službám obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v národním právu a praktických opatřeních, v souladu se Smlouvou o založení Evropského Společenství, za účelem podporování sociální a územní soudružnosti Unie.» Viz též závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15.a 16. března 2002, odstavec 42, a zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003, odstavec 26. 5

6 12. Debata, kterou má tato Zelená kniha v úmyslu spustit, vyvolává otázky, jež se týkají následujících témat: oblasti působení případné činnosti na úrovni Společenství, která by zajistila provádění Smlouvy při plném respektování zásady subsidiarity, zásady, které by bylo možno zahrnout do případné rámcové směrnice nebo jiného obecného nástroje v souvislosti se službami obecného zájmu a přidaná hodnota takového nástroje, definice dobrého vládnutí v oblasti organizace, regulace, financování a hodnocení služeb obecného zájmu za účelem zajištění větší konkurenceschopnosti ekonomiky a efektivního a rovného přístupu všech osob k vysoce kvalitním službám, které budou uspokojovat jejich potřeby, jakákoliv opatření, jež by mohla přispět ke zvýšení právní jistoty a k zajištění soudržné a harmonické vazby mezi cílem udržení vysoce kvalitních služeb obecného zájmu a rigorózních aplikací pravidel hospodářské soutěže a vnitřního trhu. 13. Tato Zelená kniha se skládá z pěti hlavních částí plus úvodní části a z operativního závěru. První část uvádí přehled podkladů, druhá část pojednává o rozsahu působení Společenství v oblasti služeb obecného zájmu, třetí část poskytuje určitý počet prvků pro případnou společnou koncepci služeb obecného hospodářského zájmu na základě stávající sektorově specifické legislativy, čtvrtá část se zabývá otázkami souvisejícími se způsobem, jakým jsou služby obecného zájmu organizovány, financovány a posuzovány, zatímco pátá část se zabývá mezinárodní dimenzí služeb obecného zájmu. Tato Zelená kniha je doprovázena přílohou, která vytyčuje povinnosti veřejné služby podrobnějším způsobem, jak plyne ze stávající sektorově specifické legislativy a politických nástrojů, jež jsou k dispozici pro zajištění splnění těchto povinností. 14. Tato Zelená kniha vyvolává řadu otázek, u kterých bude Komise vděčna za připomínky od zainteresovaných stran. K tomuto dokumentu je připojena souhrnná tabulka všech otázek. 1. PODKLADY 1.1. Definice a terminologie 15. Terminologické rozdíly, významové odlišnosti a různé tradice v členských státech vedly k mnoha nedorozuměním v diskusi na evropské úrovni. V členských státech se používají různé termíny a definice v souvislosti se službami obecného zájmu, čímž dochází k reflexi rozdílných historických, ekonomických, kulturních a politických vývojů. Terminologie Společenství se snaží brát v úvahu tyto rozdíly. 16. Termín «služby obecného zájmu» není možno nalézt v samotné Smlouvě. Tento termín je odvozen z praxe Společenství na základě termínu «služby obecného hospodářského zájmu», který se používá ve Smlouvě. Jedná se o širší význam, než má termín «služby 6

7 obecného hospodářského zájmu» a pokrývá jak tržní, tak netržní služby, které veřejné orgány klasifikují jako služby obecného zájmu a služby podléhající specifickým povinnostem veřejné služby. 17. Termín «služby obecného hospodářského zájmu» je použit v článku 16 a v čl. 86 odst. 2 Smlouvy. Není definován ve Smlouvě, ani v sekundární legislativě. V praxi Společenství však existuje široká shoda, podle které se tento termín vztahuje na služby hospodářské povahy, které podle právní úpravy členských států nebo Společenství podléhají specifickým povinnostem veřejné služby na základě určitého kritéria obecného zájmu. Koncepce služeb obecného hospodářského zájmu tak pokrývá zejména určité služby poskytované velkými síťovými odvětvími, jako jsou doprava, poštovní služby, energetika a komunikace. Tento termín se však rovněž rozšiřuje na jakoukoliv jinou hospodářskou činnost, která podléhá povinnosti veřejné služby. 18. Tato Zelená kniha se bude zaměřovat především (avšak nikoliv výlučně) na otázky související se «službami obecného hospodářského zájmu», neboť samotná Smlouva se zaměřuje především na hospodářské aktivity. Termín «služby obecného zájmu» se používá v této Zelené knize pouze v těch místech, kdy se daný text vztahuje též na nehospodářské služby nebo kde není nutné specifikovat hospodářskou či nehospodářskou povahu příslušných služeb. 19. Termíny «služba obecného zájmu» a «služba obecného hospodářského zájmu» se nesmějí zaměňovat s termínem «veřejná služba». Tento termín je méně přesný. Může mít totiž různé významy a proto může vést k nedorozuměním. Tento termín se někdy odkazuje na skutečnost, že nějaká služba je nabízena široké veřejnosti, zatímco jindy zdůrazňuje fakt, že nějaké službě byla přidělena určitá specifická role ve veřejném zájmu, a někdy se týká vlastnictví nebo stavu subjektu poskytujícího danou službu 9. Tento termín se proto v této Zelené knize nebude používat. 20. V této Zelené knize se však používá termín «povinnosti veřejné služby». Tento termín se vztahuje na specifické požadavky, které jsou kladeny veřejnými orgány na poskytovatele služby, aby bylo zajištěno splnění určitých cílů obecného zájmu jako například v oblasti letecké, železniční a silniční dopravy a energetiky. Tyto povinnosti je možno aplikovat na úrovni Společenství, na národní nebo regionální úrovni. 21. Termín «veřejný podnik» se rovněž běžně používá k definici vlastnictví poskytovatele služeb. Smlouva uvádí striktní neutralitu. Podle právní úpravy Společenství je nerelevantní, zda jsou poskytovatelé služeb obecného zájmu veřejnými nebo soukromými subjekty; tito poskytovatelé podléhají stejným právům a povinnostem Dynamická a klíčová role veřejných orgánů 22. Trh obvykle zajišťuje optimální rozdělení zdrojů ku prospěchu společnosti ve velkém měřítku. Některé služby obecného zájmu však nejsou plně uspokojeny samotnými trhy, 9 Často dochází k záměnám mezi termínem «veřejná služba» a termínem «veřejný sektor». Termín «veřejný sektor» se vztahuje na veškerou veřejnou správu společně se všemi podniky, které jsou řízeny veřejnými orgány. 7

8 jelikož jejich tržní cena je příliš vysoká pro spotřebitele s nízkou kupní silou nebo z toho důvodu, že náklady na poskytování těchto služeb by nemohly být pokryty tržní cenou. Proto vždy bylo klíčovou odpovědností veřejných orgánů, aby zajistily, že budou uspokojeny takové základní společné a kvalitativní potřeby a že služby obecného zájmu budou zachovány všude tam, kde toho není možno dosáhnout prostřednictvím tržních sil. Do současné doby klíčový význam této odpovědnosti nedoznal změn. 23. To, co se však změnilo, je způsob, jakým veřejné orgány splňují své povinnosti vůči občanům. Role veřejných orgánů se skutečně v kontextu služeb obecného zájmu neustále přizpůsobuje hospodářskému, technickému a sociálnímu vývoji. V Evropě je velký počet služeb obecného zájmu již dlouhou dobu tradičně poskytován samotnými veřejnými orgány. V dnešní době veřejné orgány ve stále větší míře svěřují poskytování takových služeb veřejným nebo soukromým podnikům nebo sdružení veřejných a soukromých subjektů (jež jsou známa jako PPP) 10 a omezují se na definici veřejných cílů, monitorování, regulaci a v případě nutnosti na financování těchto služeb. 24. Tento vývoj by neměl znamenat, že se veřejné orgány zřeknou své odpovědnosti za zajištění toho, aby byly zrealizovány cíle obecného zájmu. Prostřednictvím odpovídajících regulačních nástrojů by veřejné orgány měly mít možnost formovat národní, regionální nebo místní postupy v oblasti služeb obecného zájmu a možnosti zajišťování jejich realizace. Tento vývoj od vlastního poskytování po poskytování prostřednictvím samostatných subjektů však vedl k transparentnější organizaci, transparentnějším nákladům a přehlednějšímu financování těchto služeb. To se odráží v širší debatě a silnější demokratické kontroly způsobů, jimiž jsou služby obecného zájmu poskytovány a financovány. Tato zvýšená transparentnost rovněž snižuje možnost použití finančních mechanismů pro omezování konkurence na těchto trzích. 25. V Evropské unii vytvoření vnitřního trhu urychlilo tento proces. Současně s tím měnící se role veřejných orgánů v souvislosti s poskytováním služeb obecného zájmu rovněž ovlivnila vývoj postupů Společenství. 26. Proces evropské integrace nikdy nevyvolával otázku primární odpovědnosti nebo možnosti veřejných orgánů ve věci provádění nezbytných politických výběrů ohledně regulace tržních aktivit. Komise má v úmyslu opětovně potvrdit tuto odpovědnost podnícením evropské debaty o možnostech politického výběru, který bude proveden v souvislosti se službami obecného zájmu na evropské úrovni. Výsledky této debaty budou tvořit základ pro budoucí postupy Společenství v této oblasti. 2. OBLAST A ROZSAH PŮSOBENÍ SPOLEČENSTVÍ 27. Pokud jde o oblast a rozsah působení Společenství, v tomto oddílu se provádí analýza tří hlavních otázek: 10 Komise má v úmyslu publikovat Zelenou knihu o veřejných zakázkách a sdruženích veřejného a soukromého sektoru ve druhém pololetí roku Ve svém sdělení Rozvoj transevropské dopravní sítě: inovační řešení financování a interoperabilita elektronických systémů pro výběr mýtného, KOM(2003) 132 v konečném znění, , Komise zkoumala PPP ve světle potřeby nalezení řešení financování pro rozvoj dopravní sítě. 8

9 Jak by ve světle zásady subsidiarity měly být sdíleny odpovědnosti v oblasti služeb obecného zájmu mezi Společenstvím a členskými státy, včetně regionálních a místních samospráv? Měla by být činnost Společenství založena na v podstatě sektorově specifickém přístupu nebo by měl být vytvořen určitý obecný rámec? Jaký vliv má na oblast a rozsah činnosti Společenství rozlišování mezi hospodářskými a nehospodářskými službami? 2.1. Jaký typ subsidiarity? 28. V oblasti služeb obecného zájmu je rozdělení úkolů a pravomocí mezi Společenství a členské státy složité a někdy vede k nepochopení a frustracím na straně spotřebitelů, uživatelů a operátorů. 29. Smlouva nezmiňuje fungování služeb obecného zájmu jako jeden z cílů Společenství a neuděluje specifické pozitivní pravomoci Společenství v oblasti služeb obecného zájmu. Do dnešního dne byly s výjimkou sektorově specifického odkazu v hlavě věnované dopravě 11 tyto služby uváděny ve dvou ustanoveních Smlouvy: Článek 16 uděluje Společenství a členským státům odpovědnost za zajištění toho, aby každý v rámci svých příslušných oblastí působnosti zajistil, že jeho postupy umožní, aby služby obecného hospodářského zájmu splnily své poslání. Zdůrazňuje princip Smlouvy, ačkoliv neposkytuje Společenství konkrétní prostředky pro konání. Čl. 86 odst. 2 implicitně uznává právo členských států přiřadit specifické povinnosti veřejné služby hospodářským operátorům. Stanovuje určitý základní princip, který zajišťuje, že služby obecného hospodářského zájmu mohou být i nadále poskytovány a rozvíjeny na společném trhu. Poskytovatelé služeb obecného zájmu jsou osvobozeni z aplikace pravidel Smlouvy pouze v tom rozsahu, v jakém to je striktně nezbytné k tomu, aby jim bylo umožněno naplňovat své poslání obecného zájmu. Z tohoto důvodu může v případě rozporu naplňování poslání veřejné služby efektivně převažovat nad aplikací pravidel Společenství, včetně pravidel vnitřního trhu a hospodářské soutěže, s výhradou podmínek, které jsou předpokládány v čl. 86 odst Z tohoto důvodu Smlouva chrání efektivní provádění úkolů obecného zájmu, ale nikoliv nutně poskytovatele jako takového. 30. Dále platí, že podle Charty základních práv Evropské unie Evropská unie uznává a respektuje přístup ke službám obecného hospodářského zájmu za účelem podpory sociální a územní soudružnosti unie Viz článek 73 Smlouvy Ve svém sdělení o službách obecného zájmu v Evropě z roku 2000 Komise vysvětlila dané tři zásady, které provázejí aplikaci těchto ustanovení, tj. zásady neutrality, svobody definování a proporcionality. Viz článek 36 Charty základních práv 9

10 31. Je v první řadě věcí kompetentních národních, regionálních a místních orgánů, aby definovaly, zorganizovaly, financovaly a monitorovaly služby obecného zájmu. Společenství jako takové má působnosti v oblastech, které se rovněž týkají služeb obecného zájmu, jako jsou: vnitřní trh, hospodářská soutěž a státní pomoc, volný pohyb, sociální politika, doprava, životní prostředí, zdraví, spotřebitelská politika, transevropské sítě, průmysl, hospodářská a sociální soudržnost, výzkum, obchod a spolupráce na vývoji a zdanění. Kompetence a odpovědnosti udělované Smlouvou poskytují Společenství celý rámec prostředků pro konání, aby bylo zajištěno, že každá osoba v Evropské unii bude mít přístup k vysoce kvalitním službám obecného zájmu. Služby obecného zájmu spojené s funkcí kvality života a sociální ochrany jsou zjevně záležitostí národní, regionální a místní odpovědnosti. Nicméně existuje uznávaná role pro Společenství v souvislosti s podporováním spolupráce a koordinace v těchto oblastech. Zvláštním úkolem Komise je podporování spolupráce členských států v záležitostech, jež se týkají modernizace systémů sociální ochrany. 32. Z hlediska potřeby a intenzity konání Společenství a role členských států je možno rozlišovat tři kategorie služeb obecného zájmu: (1) Služby obecného hospodářského zájmu poskytované velkými síťovými sektory Od 80. let minulého století Společenství zastávalo politiku postupného otevírání trhů pro velká síťová odvětví, jako jsou telekomunikace, poštovní služby, distribuce elektřiny, plynu a doprava, v jejichž rámci je možno poskytovat služby obecného hospodářského zájmu. Současně s tím Společenství přijalo rozsáhlý regulační rámec pro tyto služby, který specifikuje povinnosti veřejné služby na evropské úrovni a zahrnuje takové aspekty, jako jsou univerzální služba, spotřebitelská a uživatelská práva a otázky zdravotní a bezpečnostní. Tyto sektory mají zjevně dimenzi pokrývající celé Společenství a představují silný základ pro vývoj koncepce evropského obecného zájmu. To rovněž uznává hlava XV Smlouvy, která uděluje Společenství specifickou odpovědnost za transevropské sítě v oblasti dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury se dvěma cíli, jimiž jsou zlepšování hladkého fungování vnitřního trhu a posilování sociální a hospodářské soudržnosti. (2) Další služby obecného hospodářského zájmu Další služby obecného hospodářského zájmu, jako jsou odpadové hospodářství, dodávky vody nebo vysílání veřejné služby, nepodléhají žádnému širokému regulačnímu režimu na úrovni Společenství. Obecně platí, že poskytování a organizace těchto služeb podléhají pravidlům vnitřního trhu, hospodářské soutěže a státní pomoci s tím, že tyto služby mohou mít vliv na obchod mezi členskými státy. Kromě toho se na určité aspekty poskytování těchto služeb mohou vztahovat specifická pravidla Společenství, jako je například legislativa o ochraně životního prostředí. 10

11 Například v oblasti likvidace odpadů (např. skládky) vytvářejí příslušná ustanovení v legislativě odpadového hospodářství Společenství zásadu blízkosti 14. Podle této zásady by odpady měly být likvidovány co nejblíže místa, kde došlo k jejich vytvoření. Pokud jde o televizní vysílání, je regulační režim na úrovni Společenství koordinován Směrnicí o televizi bez hranic 15, zejména s ohledem na události velkého významu pro společnost, podporu evropské tvorby a nezávislé produkce, reklamu a ochranu menšin. Vzhledem k významu vysílání veřejné služby pro demokratické, sociální a kulturní potřeby každé společnosti byl k Amsterodamské smlouvě připojen specifický Protokol o systémech veřejného vysílání v členských státech. Ve svém sdělení o zásadách a obecných programech pro audiovizuální politiku Společenství v digitálním věku 16 Komise stanovuje regulační zásady, jež se týkají vysílání veřejné služby. Komise dále vysvětlila svůj přístup ve sdělení ze 17. října 2001 o aplikaci pravidel státní pomoci na vysílání veřejné služby 17. Zde se bere v úvahu zejména skutečnost, že audiovizuální scéna v Evropském společenství je charakterizována určitým duálním systémem, který obsahuje veřejnoprávní a soukromé vysílací subjekty. (3) Nehospodářské služby a služby bez vlivu na obchod Služby obecného zájmu nehospodářské povahy a služby bez vlivu na obchod mezi členskými státy nepodléhají specifickým pravidlům Společenství ani nejsou předmětem pravidel o vnitřním trhu, hospodářské soutěži a státní pomoci v rámci Smlouvy. Tyto služby jsou však pokryty těmi pravidly Společenství, která se rovněž vztahují na nehospodářské činnosti a na činnosti, které nemají žádný vliv na obchod uvnitř Společenství, jako je například základní zásada nediskriminace. 33. Společenství tedy vytvořilo politiku služeb obecného zájmu založenou na různých stupních konání a na použití různých nástrojů. Na jedné straně však vytvoření sektorově specifického rámce na úrovni Společenství samo o sobě nezaručuje, že každý občan bude mít přístup k efektivním a vysoce kvalitním službám v celé Evropské unii. Je na kompetentních orgánech v členských státech, aby stanovily a doplnily pravidla Společenství o povinnostech veřejné služby a monitorování jejich realizace. Na druhé straně může Komise přijímat přímá specifická opatření pro prosazování pravidel Společenství v oblastech hospodářské soutěže a státní pomoci. To by mohlo vytvářet dojem určité disproporce v konání Společenství, což by v konečném důsledku mohlo ovlivnit jeho důvěryhodnost Viz zejména směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, Úř. věst. č. L 194, , s. 47, a nařízení Rady (EHS) 259/93 o zasílání odpadů, Úř. věst. č. L 30, , s. 1 Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 9. října 1989 o koordinaci určitých ustanovení stanovených zákony, regulaci nebo správním působení v členských státech v souvislosti s provozováním činností televizního vysílání, Úř. věst č. L 298, , s. 23 KOM(1999) 657, Úř. věst. č. C 320, , s. 5. V tomto sdělení Komise uznává zvláštní roli vysílání veřejné služby v podpoře demokratických, sociálních a kulturních potřeb každé společnosti, jak je potvrzeno Protokolem Amsterodamské smlouvy. Členské státy jsou kompetentní pro definici a výběr financování veřejné služby a mají svobodu definovat, jak veřejná služba pokryje široké programové spektrum, které může obsahovat například zábavu a sportovní přenosy. Komisi zůstává povinnost kontrolovat, zda v praxi nedochází ke zneužívání a nadhodnocení podle specifických kritérií, jež jsou uvedena v daném sdělení. 11

12 34. Legislativa Společenství v oblasti síťových odvětví bere zřetel na význam veřejných správ členských států při realizaci legislativy v oblasti služeb obecného zájmu tím, že vyžaduje vytvoření nezávislých regulačních orgánů. Legislativa Společenství ponechává podrobné institucionální uspořádání, které se týká regulačních pravomocí, na uvážení členských států. Může se tak jednat o nějaký stávající orgán nebo ministerstvo odpovědné za daný sektor, což je řešení přijaté určitým omezeným počtem členských států. Toto řešení se ukázalo jako problematické z hlediska nezávislosti národního regulačního orgánu v některých případech, kdy si členské státy rovněž ponechaly vlastnictví nebo kontrolu nad společnostmi, které aktivně působí v příslušném sektoru. Význam a průběžná, složitá a vyvíjející se povaha regulačních úkolů, které figurují v tomto procesu, často požaduje odborné zázemí a nezávislost sektorově specifického regulačního orgánu 18. Takový regulátor je důležitým subjektem pro doplnění činnosti orgánů pro hospodářskou soutěž z hlediska cílů, sektorového odborného zázemí a načasování a kontinuity zásahu. Zejména specifické regulační orgány mají důležitou roli, která spočívá v zajištění poskytování služeb obecného zájmu, v zavádění podmínek pro poctivou hospodářskou soutěž, v zabránění narušení služby nebo dodávky a v zajištění odpovídající úrovně ochrany spotřebitele. Téměř všechny členské státy již vytvořily takový orgán pro příslušné sektory. Nicméně i tam, kde existuje sektorově specifický regulační orgán, vláda tj. příslušné ministerstvo si často ponechává odpovědnost za určitá regulační rozhodnutí. 35. Dále platí, že legislativa a praxe Společenství podporují spolupráci a výměnu nejlepších praktik mezi regulačními orgány v členských státech a mezi těmito orgány a Komisí. Zatímco vytvoření národních regulačních orgánů je do značné míry realitou, vytvoření evropských regulátorů pro služby obecného zájmu nebo prohloubení spolupráce mezi regulátory každého členského státu (např. formou strukturovaných sítí) dosud ještě nebylo široce projednáváno a mohlo by vyvolat řadu otázek. Mezi cíle patří nutnost získat určitou úroveň konzistence národních regulačních přístupů, aby se zabránilo narušením vycházejícím z různých přístupů, které by mohly mít vliv na dobré fungování vnitřního trhu i na potřebu zlepšování činnosti těchto služeb. 36. K diskusi jsou předloženy následující otázky: (1) Měl by být rozvoj vysoce kvalitních služeb obecného zájmu zahrnut do cílů Společenství? Mělo by Společenství získat další zákonné pravomoci v oblasti služeb obecného hospodářského a nehospodářského zájmu? (2) Existuje potřeba vyjasnění toho, jak jsou sdíleny odpovědnosti mezi úrovní Společenství a správami v členských státech? Existují potřeby vyjasnění koncepce služeb bez vlivu na obchod mezi členskými státy? Pokud ano, jak by měly být tyto potřeby naplněny? 18 Definice sektorově specifického regulačního orgánu je obsažena v rozhodnutí Komise 2002/627/ES ze dne 29. července 2002, kterým se vytváří Skupina evropských regulátorů pro elektronické komunikační sítě a služby, Úř. věst. č. L 200/38, : «Pro účely tohoto rozhodnutí se termínem příslušný národní regulační orgán rozumí veřejný orgán vytvořený v každém členském státu pro dohlížení nad každodenní interpretací a aplikací ustanovení směrnic o elektronických komunikačních sítích a službách, jak je definováno v rámcové směrnici» 12

13 (3) Existují služby (jiné než velká síťová odvětví uvedená v odstavci 32), pro které by měl být vytvořen určitý regulační rámec Společenství? (4) Mělo by dojít ke zlepšení institucionálního rámce? Jak by to bylo možno provést? Jaké by byly příslušné role orgánů pro hospodářskou soutěž a regulaci? Existuje možnost evropského regulátora pro každé regulované odvětví nebo pro určité celoevropské strukturované sítě národních regulátorů? 2.2. Sektorově specifická legislativa a obecný právní rámec 37. Doposud Společenství přijímalo legislativu o službách obecného zájmu podle jednotlivých sektorů. Z tohoto důvodu bylo vytvořeno určité rozsáhlé pole sektorově specifické legislativy pro různá síťová odvětví, jako jsou elektronické komunikace, poštovní služby, distribuce plynu a elektřiny a doprava, v nichž je možno poskytovat služby obecného hospodářského zájmu. Ve světle získaných zkušeností vyvstala otázka, zda by měl být vyvinut určitý společný evropský rámec, aby byla zajištěna konzistentní realizace zásad vycházejících z článku 16 Smlouvy na úrovni Společenství. V tomto kontextu Komise učinila závazek na zasedání Evropské rady v Laekenu spočívající v nalezení nejlepšího nástroje pro zajištění rozvoje vysoce kvalitních služeb obecného zájmu v Evropské unii v přísném souladu se všemi politikami Společenství. 38. Určitý obecný nástroj by mohl vytýčit, vyjasnit a zkonsolidovat cíle a principy, které jsou společné všem nebo několika typům služeb obecného zájmu v oblastech působnosti Společenství. Takový nástroj by mohl poskytovat základ pro další sektorovou legislativu, která by mohla zrealizovat cíle vytýčené v daném rámcovém nástroji, čímž by došlo ke zjednodušení a konsolidaci vnitřního trhu v této oblasti. 39. Konsolidace acquis Společenství by mohla být založena na společných prvcích stávající sektorově specifické legislativy a mohla by pomoci zajistit celkovou konzistenci přístupu přes různé sektory služeb obecného zájmu. Rovněž by mohla mít významnou symbolickou hodnotu v tom, že by jasně demonstrovala přístup Společenství, jakož i existenci koncepce služeb obecného zájmu na úrovni Společenství. Dále je zřejmé, že by konsolidace mohla pomoci novým členským státům vytvořit své regulační strategie v této oblasti. 40. Takový přístup by rovněž měl svá omezení v tom, že určitý rámcový nástroj vytyčující společné cíle a zásady by byl obecný z hlediska své povahy, jelikož by musel být založen na společném jmenovateli různých služeb s velmi odlišnými charakteristikami. Pokud by měly být zachovány aktuální úrovně ochrany, musel by být ještě doplněn sektorově specifickou legislativou, která stanoví podrobnější ustanovení, jež berou v úvahu specifické charakteristiky různých služeb obecného zájmu. Navíc článek 16 neuvádí právní bázi pro přijetí nějakého specifického nástroje. Další ustanovení Smlouvy by mohla sloužit jako určitý právní základ v závislosti na obsahu daného nástroje. Mohl by být například použit článek 95, ale rámcový nástroj založený na tomto ustanovení by musel být omezen na služby obecného hospodářského zájmu, které mají vliv na obchod uvnitř Společenství. To by znamenalo, že celá řada důležitých sektorů by byla vyčleněna z oblasti aplikace daného nástroje kvůli své nehospodářské povaze nebo kvůli svému omezenému vlivu na obchod. Pokud by byla pro takové sektory legislativa Společenství považována za žádoucí, 13

14 je možné, že nejlepším způsobem zajištění odpovídajícího právního základu by byla změna nebo doplnění Smlouvy. 41. Pokud jde o jeho právní formu, bylo by možno v určitém legislativním nástroji (tj. ve směrnici nebo v nařízení) nebo v nelegislativním nástroji (doporučení, sdělení, obecných zásadách, meziinstitucionální dohodě) stanovit konsolidaci společných cílů a zásad. Kromě svých různých právních dopadů se různé nástroje rovněž liší z hlediska stupně zapojení různých institucí Společenství v přijímací proceduře K diskusi jsou předloženy následující otázky: (5) Je obecný rámec Společenství pro služby obecného zájmu žádoucí? Jaká by byla jeho přidaná hodnota ve srovnání se stávající sektorovou legislativou? Jaké sektory a jaké problémy a práva by měly být takovým rámcem pokryty? Jaký nástroj by se měl použít (např. směrnice, nařízení, doporučení, sdělení, obecné zásady, meziinstitucionální dohoda)? (6) Jaký byl dosavadní dopad sektorově specifické regulace? Vedla k nějakým nekonzistentnostem? 2.3. Hospodářské a nehospodářské služby 43. Rozlišení mezi službami hospodářské povahy a službami nehospodářské povahy je důležité, neboť tyto služby nepodléhají stejným pravidlům Smlouvy. Například taková ustanovení, jako je zásada nediskriminace a zásada volného pohybu osob, se aplikují s ohledem na přístup ke všem druhům služeb. Pravidla veřejných zakázek se vztahují na zboží, služby nebo práce získávané veřejnými subjekty vzhledem k poskytování služeb hospodářské i nehospodářské povahy. Svoboda poskytování služeb, právo na usazení, pravidla hospodářské soutěže a státní pomoci ze Smlouvy se však vztahují pouze na hospodářské činnosti. Rovněž článek 16 Smlouvy a článek 36 Charty základních práv se vztahují pouze na služby obecného hospodářského zájmu. 44. Pokud jde o rozlišování mezi službami hospodářské povahy a službami nehospodářské povahy, je jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží a služeb na nějakém daném trhu hospodářskou činností 20. Z tohoto důvodu mohou hospodářské a nehospodářské služby společně existovat v rámci téhož sektoru a někdy dokonce mohou být poskytovány stejnou organizací. Dále platí, že zatímco nemusí existovat žádný trh pro poskytování určitých služeb veřejnosti, mohou i tak představovat určitý trh proti proudu, v jehož rámci podniky uzavírají smlouvy s veřejnými orgány na poskytování těchto služeb. Na takové trhy proti proudu se vztahují pravidla pro vnitřní trh, hospodářskou soutěž a státní pomoc V této souvislosti by se mělo poznamenat, že právní nástroje Unie jsou předmětem diskusí v rámci Evropského konventu. Je skutečností, že články 24 až 28 Předběžného návrhu Ústavní smlouvy vytyčují navrhovaný rámec právních nástrojů. Rozsudek Soudního dvora ve společných případech C /98 Pavel Pavlov and Others versus Stichting Pensioenfonds Medische Specialisten [2000] ECR I

15 45. Oblast služeb, které je možno poskytovat na nějakém daném trhu, podléhá technologickým, hospodářským a sociálním změnám a v průběhu času se vyvíjela. Důsledkem toho je, že rozlišení mezi hospodářskými a nehospodářskými činnostmi bylo dynamické a stále se vyvíjelo a v posledních desetiletích se stále více činností dostávalo do hospodářské sféry. Kvůli rostoucímu počtu služeb se toto rozlišení již stalo poněkud zastřeným. Ve svém sdělení z roku 2000 Komise vytýčila řadu příkladů nehospodářských činností 21. Tyto příklady se týkají zejména záležitostí, které jsou vnitřně vyhrazeny státu, jedná se například o takové služby, jako státní vzdělání a povinné základní programy sociálního pojištění a řadu činností vedených organizacemi, které vykonávají v převážné míře sociální funkce, které nejsou určeny k zapojení do nějaké průmyslové nebo komerční činnosti. Vzhledem k tomu, že dané rozlišení není statické z hlediska času, zdůraznila Komise ve své zprávě určené zasedání Evropské rady v Laekenu, že by nebylo ani proveditelné, ani žádoucí poskytnout nějaký definitivní apriorní seznam všech služeb obecného zájmu, které by byly považovány za služby «nehospodářské» Přestože vyvíjející se a dynamický charakter tohoto rozlišení dosud nevytvářel v praxi Komise žádné problémy, vyvolal určité obavy zejména mezi poskytovateli nehospodářských služeb, kteří požadují větší právní jistotu ohledně svých regulačních prostředí. 47. Navíc platí, že budoucnost nehospodářských služeb obecného zájmu, bez ohledu na to, zda se vztahují k základním funkcím státu nebo jsou spojeny s takovými citlivými sektory, jako je například kultura, vzdělávání, zdravotní nebo sociální služby, vyvolává na evropské úrovni určité otázky, jako je například obsah evropského modelu společnosti. Aktivní role charitativních organizací, různých dobrovolných organizací a humanitárních organizací vysvětluje zčásti význam, který evropští občané přikládají těmto otázkám. 48. K diskusi jsou předloženy následující otázky: (7) Je nutné dále specifikovat kritéria používaná pro stanovení toho, zda je nějaká služba hospodářské nebo nehospodářské povahy? Měla by být dále vyjasněna situace neziskových organizací a organizací plnících převážně sociální funkce? (8) Jaká by měla být role Společenství v oblasti nehospodářských služeb obecného zájmu? 3. KE KONCEPCI SPOLEČENSTVÍ PRO SLUŽBY OBECNÉHO ZÁJMU? 49. Pravděpodobně není ani žádoucí ani možné vytvořit určitou jednotnou vyčerpávající evropskou definici obsahu služeb obecného zájmu. Nicméně současná legislativa Společenství týkající se služeb obecného hospodářského zájmu obsahuje řadu společných prvků, které je možno využít pro definici užitečné koncepce Společenství pro služby obecného hospodářského zájmu. Tyto prvky zahrnují zejména: univerzální službu, kontinuitu, kvalitu služby, cenovou dostupnost a rovněž ochranu uživatele a spotřebitele. Tyto společné prvky určují hodnoty a cíle Společenství Úř. věst. č. C 17, , s. 4 (položky 28-30) KOM(2001) 598, (položka 30) 15

16 Tyto prvky byly zakomponovány do povinností v příslušných legislativách a jsou určeny k tomu, aby zajistily takové cíle, jako jsou hospodářská efektivita, sociální nebo územní soudržnost a bezpečnost a bezpečí pro všechny občany. Rovněž mohou být doplněny dalšími specifickými povinnostmi v závislosti na charakteristikách příslušného sektoru. Tyto prvky, které vycházejí zejména z určitých síťových odvětví, by mohly být rovněž relevantní pro sociální služby Společná množina povinností Univerzální služba 50. Koncepce univerzální služby se vztahuje na určitou množinu požadavků obecného zájmu, které zajišťují, aby určité služby byly zpřístupněny ve stanovené kvalitě všem spotřebitelům a uživatelům na celém území nějakého členského státu, nezávisle na geografickém umístění, a ve světle specifických národních podmínek též za přijatelnou cenu 23. Tato koncepce byla vyvinuta specificky pro některá síťová odvětví (např. telekomunikace, distribuce elektřiny a poštovní služby). Tato koncepce vytváří právo na přístup k určitým službám pro každého občana, přičemž se jedná o služby považované za podstatné, a ukládá povinnosti poskytovat určitou definovanou službu za stanovených podmínek, včetně úplného územního pokrytí, které se vztahují na příslušná odvětví. V prostředí liberalizovaného trhu zajišťuje povinnost univerzální služby, že každý má přístup k dané službě za přijatelnou cenu a že je zachována kvalita dané služby a v případě, kdy je to třeba, tak dochází ke zlepšování takové kvality. 51. Univerzální služba je dynamickou koncepcí. Zajišťuje, že požadavky obecného zájmu berou zřetel na politický, sociální, ekonomický a technický rozvoj, a umožňuje, aby tyto požadavky byly tam, kde je to nutné, pravidelně přizpůsobovány vyvíjejícím se potřebám občanů. 52. Jedná se rovněž o flexibilní koncepci, která je plně slučitelná se zásadou subsidiarity. V oblastech, kde jsou základní zásady univerzální služby definovány na úrovni Společenství, může být realizace těchto zásad ponechána na členských státech, a tudíž lze umožnit respektování určitých rozdílných tradic a specifických národních nebo regionálních okolností. Dále platí, že koncepce univerzální služby se může vztahovat na různé tržní struktury, a proto může být použita pro regulování služeb v různých fázích liberalizace a otvírání trhu. 53. V průběhu posledních dvou desetiletí se koncepce univerzální služby vyvinula v určitý hlavní a neodmyslitelný pilíř politiky Společenství v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu. Tato koncepce umožnila, aby požadavky veřejného zájmu byly řešeny v různých oblastech, jako jsou například hospodářská efektivita, technický pokrok, ochrana životního prostředí, transparentnost a odpovědnost, práva spotřebitelů a specifická opatření, jež se týkají postižených osob, věku nebo vzdělání. Tato koncepce rovněž přispěla 23 Viz čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů vzhledem k elektronickým komunikačním sítím a službám (známá jako směrnice o univerzální službě), Úř. věst. č. L 108, , s

17 ke snížení úrovní nerovností v oblasti životních podmínek a příležitostí v členských státech. 54. Realizace zásady univerzální služby je komplexním a náročným úkolem pro národní regulátory, kteří byli v mnoha případech vytvořeni teprve nedávno a jejich zkušenosti jsou proto nutně stále ještě limitovány. Na úrovni Společenství jsou práva přístupu ke službám definována v různých směrnicích, ale samotné instituce Společenství nemohou zajistit plné poskytování těchto práv v praxi. Existuje riziko, že tato práva, jak je uvedeno v legislativě Společenství, zůstanou pouhou teorií, a to i v těch případech, kdy jsou formálně provedena v národní legislativě Kontinuita 55. Řadu služeb obecného zájmu je možno charakterizovat určitým požadavkem kontinuity, což znamená, že poskytovatel dané služby je povinen zajistit, že taková služba bude poskytována bez přerušení. V případě některých služeb může být nepřetržité poskytování služby již nyní v komerčním zájmu poskytovatele a z tohoto důvodu nemusí být nutné uvalovat na daného operátora požadavek právní kontinuity. Na národní úrovni je třeba přistoupit ke sladění požadavku kontinuity s právem zaměstnanců na stávku a s požadavkem respektování vlády práva. 56. Požadavek zajištění kontinuální služby není konzistentním způsobem řešen v sektorově specifické legislativě Společenství. V některých případech sektorově specifická legislativa Společenství explicitně uvádí povinnost kontinuity 24. V jiných případech sektorově specifická regulace neobsahuje požadavek kontinuity, ale explicitně opravňuje členské státy k uvalení takové povinnosti na poskytovatele služeb Kvalita služby 57. Definice, monitorování a prosazování kvalitativních požadavků veřejnými orgány se staly klíčovými prvky při regulaci služeb obecného zájmu. 58. V sektorech, které byly liberalizovány, se Společenství nespoléhalo na samotné tržní síly v souvislosti se zachováním a rozvojem kvality služeb. Přestože z obecného hlediska je úkolem členských států definovat úrovně kvality pro služby obecného zájmu, v některých případech jsou kvalitativní standardy definovány v legislativě Společenství. Tyto standardy například zahrnují bezpečnostní předpisy, správnost a transparentnost účtování, územní Například čl. 3 odst. 1 poštovní směrnice (97/67/ES) určuje členským státům povinnost zajišťovat trvalé poskytování poštovní služby. Viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zlepšení kvality služby, Úř. věst. č. L 15, , s. 14 Čl. 3 odst. 2 směrnice o elektřině uvádí, že Členské státy mohou na podniky působící v sektoru distribuce elektřiny uvalit v obecném hospodářském zájmu povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat bezpečnosti, včetně pravidelnosti dodávek. Takové povinnosti musejí být jasně definovány, musejí být transparentní, nediskriminační a ověřitelné; tyto povinnosti a veškeré jejich změny musejí být zveřejňovány a oznamovány neprodleně členskými státy Komisi. Viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, Úř. věst. č. L 27, , s

18 pokrytí a ochranu proti přerušení. V dalších případech jsou členské státy oprávněny stanovit kvalitativní standardy nebo se od nich takové stanovení vyžaduje. Dále platí, že v určitých případech se od členských států vyžaduje, aby prováděly monitorování a prosazování dodržování kvalitativních standardů a aby zajistily zveřejňování informací o kvalitativních standardech a skutečném plnění ze strany operátorů. Nejrozvinutější regulaci kvalitativních standardů na úrovni Společenství je možno nalézt v legislativě, která se zabývá poštovními službami a elektronickými komunikačními službami. 59. Kromě toho Komise vytvořila neregulační opatření zaměřená na prosazování kvality ve službách obecného hospodářského zájmu včetně finančních nástrojů, dobrovolných evropských standardů a výměn dobrých praktik. Například v sektorech distribuce elektřiny a plynu Společenství prosazuje dobrovolnou spolupráci mezi regulátory Cenová dostupnost 60. Koncepce cenové dostupnosti byla vytvořena v souvislosti s regulací telekomunikačních služeb. Následně byla obdobná koncepce zavedena též do regulace poštovních služeb 26. Taková koncepce vyžaduje, aby určitá služba obecného hospodářského zájmu byla nabízena za přijatelnou cenu, aby byla dostupná pro každého. Aplikace zásady cenové dostupnosti pomáhá v dosažení hospodářské a sociální soudržnosti v členských státech. 61. Aktuálně platná sektorově specifická legislativa neuvádí kritéria pro stanovení dostupných cen. Taková kritéria musejí být definována členskými státy. Příslušná kritéria by mohla být například spojena s úrovní proniknutí nebo s cenou určitého koše základních služeb v poměru k disponibilnímu příjmu určitých kategorií zákazníků. Zvláštní pozornost by měla být věnována potřebám a možnostem zranitelných a marginálních skupin. V závěrečné fázi, jakmile by došlo ke stanovení určité cenově dostupné úrovně, by členské státy měly zajistit, aby tato úroveň byla efektivně nabízena, a to zavedením cenového kontrolního mechanismu (cenový strop, geografické průměrování) a/nebo rozdělením dotací příslušným osobám Ochrana uživatele a spotřebitele 62. Ve službách obecného zájmu se horizontální pravidla na ochranu spotřebitele aplikují stejným způsobem jako v jiných sektorech hospodářství. Kromě toho platí, že kvůli zvláštnímu hospodářskému a sociálnímu významu těchto služeb byla v sektorové legislativě Společenství přijata specifická opatření, která se zabývají konkrétními obavami a potřebami spotřebitelů a podniků, včetně jejich práva na získání přístupu k vysoce kvalitním mezinárodním službám 27. Spotřebitelská a uživatelská práva jsou stanovena v sektorově specifické legislativě o elektronické komunikaci, poštovních službách, energetice (elektřina, plyn), dopravě a vysílání. Strategie Komise v oblasti spotřebitelské V souvislosti s navrhovanou změnou směrnice o elektřině a plynu se nyní projednává širší koncepce rozumné tvorby cen. Například v letecké dopravě tato oblast zahrnuje opatření proti překročení rezervací (překnihování) a program kompenzací za odmítnutí dopravy knihovanému cestujícímu. 18

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD) Návrh na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otvírání poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži (KOM(2000) 319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Bílá kniha o službách obecného zájmu

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Bílá kniha o službách obecného zájmu KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 12. 5. 2004 KOM(2004) 374 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Bílá kniha o

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.10.2012 C(2012) 7059 final STANOVISKO KOMISE ze dne 4.10.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/72/ES Česká republika Certifikace

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

SMĚRNICE KOMISE 2000/52/ES. ze dne 26. července 2000,

SMĚRNICE KOMISE 2000/52/ES. ze dne 26. července 2000, SMĚRNICE KOMISE 2000/52/ES ze dne 26. července 2000, pozměňující směrnici 80/723/EHS o transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a orgány veřejné moci KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 8. 5. 2013 2013/2038(INI) NÁVRH ZPRÁVY o provádění a dopadu opatření na zvýšení energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti (2013/2038(INI))

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2012 C(2012) 8867 final STANOVISKO KOMISE ze dne 30.11.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/73/ES Česká republika Certifikace

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne [ ],

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne [ ], KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2007) xxx Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne [ ], kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března

Více

SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 26. února 2001, o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění použití železniční infrastruktury a o bezpečnostní certifikaci EVROPSKÝ

Více

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem () Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel programu opatření... 2 1.2. Právní

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ 22.9.2010 Úřední věstník Evropské unie L 248/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 832/2010 ze dne 17. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU PREZENTACE VŠFS 2015 ČLÁNEK 2 SES Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

Veřejná podpora ve strukturálních fondech EU & Manuál služeb obecného hospodářského zájmu

Veřejná podpora ve strukturálních fondech EU & Manuál služeb obecného hospodářského zájmu Veřejná podpora ve strukturálních fondech EU & Manuál služeb obecného hospodářského zájmu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Jaroslav RICHTER Odbor rozpočtu vedoucí oddělení finančního řízení programů

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1

1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 97/67/ES ze dne

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro regionální rozvoj

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro regionální rozvoj EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro regionální rozvoj 21. 4. 2015 2015/2052(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropských strukturálních a investičních fondech a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 12-24

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 12-24 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2009 2007/0248(COD) 16. 5. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 12-24 Návrh stanoviska Manolis Mavrommatis (PE404.747v01-00) Návrh směrnice Evropského parlamentu

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.11.2013 COM(2013) 762 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise {SWD(2013) 445 final} {SWD(2013) 446 final}

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST V oblasti práva zaměstnanců na informace a konzultace doplňuje Evropská unie ve svých činnostech členské státy tím, že přijímá opatření, s cílem podporovat

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

Příloha č. 2. Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU

Příloha č. 2. Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU Příloha č. 2 Návrh zákona ze dne. 2011, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů

Více

ČÁST PRVNÍ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE HLAVA I. Úvodní ustanovení. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE HLAVA I. Úvodní ustanovení. Předmět úpravy Úplné znění zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 12.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 12.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.7.2012 C(2012) 4754 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 12.7.2012 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO 2 ve čtyřech zónách kvality

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, "A - "A - KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne5.1.2005 KOM(2004) 852 final Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Švédsku uplatňovat sníženou sazbu

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Vážení klienti, vážení spolupracovníci, Co jsou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) a koho se týkají?

Vážení klienti, vážení spolupracovníci, Co jsou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) a koho se týkají? Nová pravidla pro veřejnou podporu v oblasti financování veřejných služeb hospodářské povahy (tzv. služeb obecného hospodářského zájmu) Vážení klienti, vážení spolupracovníci, rádi bychom Vás informovali

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.1.2008 KOM(2007) 872 v konečném znění 2008/0002 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. XXX/XXXX

Více

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE I. Úvodní ustanovení 1. Pardubický kraj v návaznosti na 3, 95 a 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 3. 9. 2013 2013/0080(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS)

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) SMĚRNICE RADY ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2015 COM(2015) 494 final 2015/0238 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Spojenému království povoluje používat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin PROZATÍMNÍ 2003/0165(COD) 6. 1. 2005 ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Rámcová dohoda o práci na dálku

Rámcová dohoda o práci na dálku Rámcová dohoda o práci na dálku 1. Všeobecné úvahy V kontextu Evropské strategie zaměstnanosti vyzvala Evropská rada sociální partnery, aby vyjednali dohody, které by modernizovaly organizaci práce, včetně

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne XXX,

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne XXX, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2015) XXX draft PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne XXX, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2014 C(2014) 4625 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 16.7.2014 o podmínkách klasifikace bez zkoušení desek na bázi dřeva podle normy EN 13986

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014. Výbor pro kulturu a vzdělávání. pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014. Výbor pro kulturu a vzdělávání. pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2010/0252(COD) 15. 3. 2011 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku k návrhu rozhodnutí Evropského

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU

SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU 1 ÚČEL A ROZSAH SMĚRNICE Úspora 20 % spotřeby primární energie do roku 2020 = 1474 Mtoe Prognóza ale odhaduje 1842 Mtoe v roce 2020 Rozdíl 368 Mtoe ušetřit pomocí

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2012 COM(2012) 120 final 2012/0056 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy žádají, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Hongkongskou mezinárodní úmluvu

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 28.4.2015 2014/2234(INI) NÁVRH ZPRÁVY o ochraně finančních zájmů Evropské unie: směrem ke kontrolám společné zemědělské politiky na základě výsledků

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

SeminářFontes Rerum Liberalizace poštovního sektoru* Květen 2010. *connectedthinking

SeminářFontes Rerum Liberalizace poštovního sektoru* Květen 2010. *connectedthinking SeminářFontes Rerum Liberalizace poštovního sektoru* *connectedthinking Agenda Základní milníky liberalizace poštovního sektoru v EU Klíčové aspekty dokončení procesu liberalizace v ČR Vymezení klíčových

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 25.11.2014

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 25.11.2014 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.11.2014 C(2014) 9048 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25.11.2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 30.9.2005 KOM(2005) 460 v konečném znění 2005/0195 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY kterým se mění rozhodnutí 2000/24/ES za účelem doplnění Malediv na seznam zemí,

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.7.2014 C(2014) 4580 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 o podmínkách pro klasifikaci bez dalšího zkoušení některých nepotahovaných

Více

VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI STRUKTURÁLNÍMI FONDY A POSKYTOVÁNÍM SLUŽEB OBECNÉHO (HOSPODÁŘSKÉHO) ZÁJMU A MOŽNOST PŘESHRANIČNÍHO UPLATNĚNÍ

VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI STRUKTURÁLNÍMI FONDY A POSKYTOVÁNÍM SLUŽEB OBECNÉHO (HOSPODÁŘSKÉHO) ZÁJMU A MOŽNOST PŘESHRANIČNÍHO UPLATNĚNÍ GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY UNIE TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI REGIONÁLNÍ ROZVOJ VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI STRUKTURÁLNÍMI FONDY A POSKYTOVÁNÍM SLUŽEB OBECNÉHO

Více

***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2011/0281(COD) 5. 6. 2012

***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2011/0281(COD) 5. 6. 2012 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 5. 6. 2012 2011/0281(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21. 6. 2013 2013/0081(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o provádění opatření nezbytných k zajištění toho, aby tabák pro orální užití nebyl uváděn na trh v jiných členských

Více

1/6. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013,

1/6. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.2.2013 C(2013) 818 final 1/6 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/136/ES

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/136/ES 18.12.2009 Úřední věstník Evropské unie L 337/11 SMĚRNICE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Rozdíly mezi normou ISO 9001:2008 a ISO 9001:2015.

Rozdíly mezi normou ISO 9001:2008 a ISO 9001:2015. Rozdíly mezi normou ISO 9001:2008 a ISO 9001:2015. 1. Struktura Nová norma obsahuje 10 hlavních ustanovení: 1. OBLAST PLATNOSTI Kdy/proč by organizace měla použít tuto normu? 2. NORMATIVNÍ DOKUMENTY Prázdný

Více

Připomínky k pracovní verzi Zprávy o posouzení souladu s předpisy ze dne 29. října 2004 Řídící orgán Ministerstvo životního prostředí

Připomínky k pracovní verzi Zprávy o posouzení souladu s předpisy ze dne 29. října 2004 Řídící orgán Ministerstvo životního prostředí Předané dokumenty Statut Monitorovacího výbor OP Infrastruktura není uveden v seznamu předaných dokumentů, ale zpráva se na něj odvolává Směrnice MŽP č. 8/2004 o poskytování finančních prostředků z Operačního

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2015/2011(BUD) 5.3.2015 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Rozpočtový výbor k návrhu opravného : Evropský fond

Více

Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009. předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009

Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009. předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 14. března 2007 (27.03) (OR. en) 7371/07 Interinstitucionální spis: 2007/0037 (COD)

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 14. března 2007 (27.03) (OR. en) 7371/07 Interinstitucionální spis: 2007/0037 (COD) RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 14. března 2007 (27.03) (OR. en) 7371/07 Interinstitucionální spis: 2007/0037 (COD) TRANS 80 AGRILEG 37 DENLEG 16 COMPET 73 CODEC 219 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne:

Více

Praha 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy. Vážený pane předsedo,

Praha 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy. Vážený pane předsedo, 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy e předsedo, dovolte, abych se na Vás obrátil s následujícím zásadním problémem týkajícím se návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o

Více