Právní řád ES/EU a jeho vztah k ústavního právu ČR Robert Zbíral, Ondrej Hamuľák
|
|
- Hana Kučerová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Konečný text publikován jako: ZBÍRAL, Robert, HAMULÁK, Ondřej. Právní řád ES/EU a jeho vztah k ústavnímu právu ČR. IN: KLÍMA, Karel (ed). Praktikum českého ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s (podíl 70 %, spoluautor Ondřej Hamulák). XXX Seminární cvičení Právní řád ES/EU a jeho vztah k ústavního právu ČR Robert Zbíral, Ondrej Hamuľák 1 OBSAH CVIČENÍ PRÁVNÍ ŘÁD ES/EU Úvodní poznámky Související předpisy a ustanovení Vybraná judikatura Soudního dvora Problémové okruhy k tématu Otázky k tématu VZTAH KOMUNITÁRNÍHO A ČESKÉHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA Úvodní poznámky Související předpisy a ustanovení Judikatura Ústavního soudu ČR Problémové okruhy k tématu Otázky k tématu VZTAH K EVROPSKÉMU PRÁVU V ÚSTAVNÍCH SYSTÉMECH OSTATNÍCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH UNIE Úvodní poznámky Související předpisy a ustanovení Vybraná judikatura soudů členských států Problémové okruhy k tématu Otázky k tématu PŘÍKLADOVÁ ČÁST Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č
2 2 5.7 Příklad č Příklad č Příklad č DOPORUČENÁ LITERATURA Česká Cizojazyčná... 28
3 3 1 OBSAH CVIČENÍ Vstupem ČR do EU v květnu 2004 nastala pro české ústavní právo výrazná změna, náš stát se stal členem nadnárodní uskupení, které je založeno na vlastním právním řádu (komunitárním právu), jehož vlastnosti kladou zvláštní požadavky na vnitrostátní právo členských zemí. Z tohoto důvodu muselo dojít také k úpravám Ústavy ČR. Cílem tohoto semináře je pomocí uvedení příslušných materiálů, zodpovězení položených otázek a vyřešením podrobnějších příkladů uvedenou problematiku procvičit. Cvičení je rozděleno do čtyř částí: 1) Právní řád ES/EU: Sekce je zaměřena na naznačení základních vlastností komunitárního práva, včetně doktrín přednosti a přímého účinku. 2) Vztah komunitárního a českého ústavního práva: Sekce je zaměřena na způsob, jakým byl právní řád ES/EU uveden do českého právního řádu a jaký je jejich vzájemný vztah prizmatem Ústavního soudu ČR. 3) Komunitárního právo a ústavní systémy ostatních zemí EU: Ústavní právo jiných států EU vytváří odlišné způsoby zakotvení právního řádu ES/EU ve vnitrostátním právu, na rámcové naznačení rozdílných řešení je zaměřena tato sekce 4) Samotné příklady k řešení, které by měly spojit procvičení poznatků ze všech sekcí. 2 PRÁVNÍ ŘÁD ES/EU 2.1 Úvodní poznámky Když v 50. letech minulého století politici zakládali Evropské sdružení uhlí a oceli, Euratom a Evropské hospodářské společenství, možná ani nedoufali, jaké dalekosáhlé následky jejich kroky pro budoucnost Evropy přinesou. EU je dnes považována za nejúspěšnější dobrovolnou spolupráci států v historii lidstva, členem je většina zemí demokratické Evropy, i díky integrační spolupráci bylo dosaženo dříve nevídané bezpečnostní a hospodářské stability kontinentu. Není pochyb o tom, že zřizovací smlouvy jak jednotlivých Společenství (Smlouva o Euratomu, Smlouva o založení Evropských společenství), tak i samotné EU (Smlouva o Evropské unii), lze považovat za dokumenty mezinárodního práva veřejného. Přesto již samotné smlouvy, které jsou součástí primárního práva, v sobě mají množství ustanovení, které nejsou běžným obsahem mezinárodní smluv. Jedná se výběrově o: Cíl integrace: Ačkoliv celý proces začal realisticky jako sektorově orientovaný, především části preambulí v jednotlivých smluv naznačují mnohem širší aspirace. Preambule Smlouvy ESUO uváděla: odhodláni vybudovat zřízením hospodářského společenství základy širšího a hlubšího společenství mezi národy, a položit základy institucí způsobilých řídit jejich osud, napříště společný, podobně preambule SES obsahuje následující závazek: rozhodnuti položit základy stále užšího spojení evropských národů a rozhodnuti zachovat a upevnit tímto spojením svých zdrojů mír a svobody. Instituce. Smlouvy definují podobu, pravomoci, i působení jednotlivých institucí. Žádná část veřejné moci EU nestojí mimo smlouvy. Charakter institucí. Evropský parlament je přímo voleným orgánem se stále rostoucími pravomocemi. Komise je nezávislá na členských zemích a drží exkluzivní právo na zákonodárnou iniciativu. Rada EU může hlasovat kvalifikovanou většinou a její akty jsou závazné pro členy EU. Podobně i Soudní dvůr je nezávislý a jeho rozhodnutí závazná pro členské státy.
4 4 Legislativa. Instituce EU vydávají vlastní legislativní akty, Komise přitom má právo kontrolovat, zda jsou v členských zemích náležitě implementovány a dodržovány. V případě neplnění mohou následovat po rozsudku Soudního dvora finanční sankce. Lidská práva. Ačkoliv smlouvy neobsahují katalog práv příznačný pro mnohé ústavy, některé články jsou podobné povahy. Jedná se především o čl SES (občanství EU), čl. 12 a 13 SES (obecný zákaz diskriminace), a čl. 141 SES (rovnost pohlaví). Pravomoci EU. Smlouvy dávají EU značné legislativní i výkonné pravomoci v množství oblastí, v některých z nich se již členské státy vzdaly své suverenity úplně. Na druhou stranu ES ani EU nemají tzv. kompetenční kompetenci (Kompetenzkompetenz), nemohou si tedy určovat samy vlastní okruh pravomocí, členské státy zůstávají tzv. pány smluv. Rigidita. Změny smluv jsou přijímány obtížnější procedurou než obyčejná (sekundární) legislativa (čl. 48 SEU). Ustanovení smluv ale nejsou jediným vodítkem pro zvláštní podobu komunitárního práva. Je to pravděpodobně judikatura Soudního dvora, která rozhodujícím způsobem přispěla k transformaci EU od systému mezinárodního práva ke kvaziústavnímu pořádku (sui generis). Za pilíře evropského práva a za základy přeměny jsou považovány především doktríny přímého účinku a nadřazenosti, vzhledem k významu zaručení osobních práv jednotlivce v každém právním řádu se nám jeví vhodné doplnit je doktrínou základních práv. Přímý účinek. Poprvé vymezen v rozsudku 26/62 Van Gend en Loos [1963] ECR 1. Za určitých podmínek se aktu komunitárního práva může dovolávat také fyzická nebo právnická osoba jako subjekt nového právního řádu přímo před vnitrostátními soudy. Později Soudní dvůr v judikatuře svoji interpretaci přímého účinku rozšířil například na rozhodnutí či směrnice (jen ve vertikálním směru). Aplikační přednost. Poprvé vymezena v judikátu 6/64 Costa [1964] ECR 585. S ohledem na zvláštní charakter právního řádu ES v případě, že dojde ke střetu komunitárního práva s právem vnitrostátním, jsou vnitrostátní orgány včetně soudů povinny přednostně aplikovat práv komunitární. Později Soudní dvůr upřesnil, že aplikační přednost platí absolutně, tedy i vůči ústavnímu právu členských zemí. Doktrína základních práv. Zřizovací smlouvy zpočátku neposkytovaly až na naprosté výjimky žádnou ochranu lidských práv. To se postupem času ukázalo jako nedostatečné, proto Soudní dvůr v rozsudku 29/69 Stauder [1969] ECR 419 prohlásil, že je v jeho pravomoci posuzovat soulad komunitárních aktů s lidskými právy. Dle Soudního dvora se tyto práva dají odvodit z obecných zásad právních, které zahrnují mimo jiné ústavní tradice členských zemí a mezinárodní dohody, ke kterým se členské státy zavázaly. Postupem času byla doktrína mohutně rozvíjena další judikaturou. V pozdější judikatuře posunul Soudní dvůr vnímání zřizovacích smluv (a potažmo celého právního řádu ještě dále, když je označil za vnitřní ústavu, případně základní ústavní chartu (1/76 Draft Agreement establishing a European laying-up for inland water wessels [1977] ECR 741). 2.2 Související předpisy a ustanovení Smlouva o Evropské unii (konsolidované znění). Úř. věst. C 321 E, 29. prosince 2006, s Smlouva o založení Evropského společenství (konsolidované znění). Úř. věst. C 321 E, 29. prosince 2006, s Protokoly ke smlouvám. Úř. věst. C 321 E, 29. prosince 2006, s
5 5 Smlouva o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii. Úř. věst. L 157, 21. června 2005, s Commission opinion of 19 February 2003 on the applications for accession to the European Union by the Czech Republic, the Republic of Estonia, the Republic of Cyprus, the Republic of Latvia, the Republic of Lithuania, the Republic of Hungary, the Republic of Malta, the Republic of Poland, the Republic of Slovenia and the Slovak Republic. OJ L 236, 23. září 2003, s Vybraná judikatura Soudního dvora 26/62 N.V. Algemene Transport- en Expeditie Onderneming van Gend & Loos v Nederlandse administratie der belastingten [1963] ECR 1 Společenství představuje nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch státy omezily, byť ve vymezených oblastech, svá suverénní práva a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale rovněž jejich příslušníci. Právo Společenství, nezávislé na zákonodárství členských států, tudíž nejen ukládá jednotlivcům povinnosti, ale je rovněž určeno k vytváření práv, která se jako taková stávají součástí jejich jmění. Tato práva vznikají nejenom tehdy, když to Smlouva výslovně stanoví, ale také v důsledku povinností, které Smlouva jasně stanoveným způsobem ukládá jak jednotlivcům, tak členským státům a orgánům Společenství. 6/64 Flaminio Costa v E.N.E.L. [1964] ECR 585. Na rozdíl od běžných mezinárodních smluv Smlouva o EHS zavedla vlastní právní řád, který se stal součástí právních systémů členských států od vstupu Smlouvy v platnost a který je pro jejich soudy závazný. Založením Společenství na neomezenou dobu, které má vlastní orgány, právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům, způsobilost k mezinárodně právnímu zastoupení a zvláště skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu ze států na Společenství, tyto státy omezily, byť jen v omezených oblastech, svá suverénní práva, a vytvořily tak soubor práva použitelného na své státní příslušníky i na sebe samotné. Důsledkem začlenění ustanovení pocházejících ze zdroje Společenství, a obecněji začlenění znění a ducha Smlouvy, do práva každého členského státu, je skutečnost, že členské státy nemohou proti právnímu řádu jimi přijatému na základě vzájemnosti s úspěchem uplatnit pozdější jednostranné opatření, jehož se tak nelze proti němu dovolávat. Vykonatelnost práva Společenství se totiž nemůže stát od státu lišit v závislosti na pozdějších vnitrostátních právních předpisech, aniž by bylo ohroženo dosažení cílů Smlouvy ( ). Závazky dohodnuté ve Smlouvě o založení Společenství by nebyly bezpodmínečné, ale pouze eventuální, pokud by mohly být zpochybněny pozdějšími legislativními akty signatářů. Pokud je státům přiznáno právo jednat jednostranně, děje se tak na základě zvláštního a přesného ustanovení ( ) Ze všech těchto skutečností vyplývá, že proti právu založenému na Smlouvě vycházejícímu z autonomního zdroje se nelze s ohledem na jeho zvláštní originální povahu před soudy dovolávat jakéhokoli vnitrostátního právního předpisu, aniž by přišlo o svou povahu práva Společenství a aniž by byl zpochybněn právní základ samotného Společenství. Přenos práv a povinností odpovídajících ustanovením Smlouvy, učiněný státy z jejich vnitrostátního právního řádu do právního řádu Společenství, způsobuje konečné omezení jejich suverénních práv, nad nímž nemůže převážit pozdější jednostranný akt neslučitelný s pojmem Společenství. 106/77 Amministrazione delle Finanze dello Stato v Simmenthal SpA [1978] ECR 629.
6 6 na základě zásady přednosti práva Společenství mají ustanovení Smlouvy a přímo použitelné akty orgánů ve svých vztazích s vnitrostátním právem členských států za následek nejen to, že pouhým svým vstupem v platnost činí bez dalšího nepoužitelným jakékoli ustanovení vnitrostátního práva, které by s nimi bylo v rozporu, ale nadto ježto tyto ustanovení a akty jsou nedílnou součástí, ovšem s vyšší právní silou, právního řádu platného na území každého členského státu brání platnému vytváření nových vnitrostátních zákonů v rozsahu, v němž by byly neslučitelné s normami Společenství. ( ) Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že každý vnitrostátní soudce, který rozhoduje v rámci své pravomoci, má povinnost plně používat právo Společenství a chránit práva, která toto právo poskytuje jednotlivcům, tím, že ponechá nepoužité jakékoli ustanovení vnitrostátního zákona, které by případně bylo s právem Společenství v rozporu, ať už by takové ustanovení předcházelo pravidlu Společenství, nebo bylo vůči němu pozdější. S požadavky vlastními samotné povaze práva Společenství by tudíž bylo neslučitelné jakékoli ustanovení vnitrostátního právního řádu, či jakákoli právní, správní nebo soudní praxe, které by měly za následek oslabení účinnosti práva Společenství tím, že by odmítaly soudci příslušnému pro použití tohoto práva pravomoc učinit v samotném okamžiku tohoto použití vše, co je nezbytné, pro to, aby byly ponechány stranou vnitrostátní legislativní ustanovení případně tvořící překážku pro plnou účinnost norem Společenství. 1/91 Draft Agreement on the European Economic Area [1991] ECR I Evropský hospodářský prostor má být založen na základě mezinárodní úmluvy, která v podstatě pouze zakládá práva a povinnosti mezi smluvními stranami a nestanoví žádný přesun pravomocí na mezivládní orgány, jež vytváří. Smlouva o ES, i když byla uzavřena ve formě mezinárodní smlouvy, nicméně vytváří ústavní chartu Společenství založenou na panství práva. Jak Soudní dvůr trvale soudí, za-kládající smlouvy založily nový právní řád, v jehož prospěch státy omezily své suverénní práva, a mezi jejichž subjekty patří nejen členské státy, ale i jejich státní příslušníci. 2.4 Problémové okruhy k tématu Prameny práva Evropských společenství a Evropské unie. Povaha práva Evropských společenství a Evropské unie samostatnost, aplikace. Místo komunitárního práva v právních řádech členských zemí. Význam judikatury ESD pro formování aplikačních zásad komunitárního práva. Podmínky aplikace komunitárního práva v řízeních před vnitrostátními orgány aplikace práva. Řešení střetů a konfliktů mezi komunitární a vnitrostátní právní úpravou. Povinností národních orgánů u aplikace práva. 2.5 Otázky k tématu Je právo Evropských společenství (komunitární právo) nedílnou součástí českého právního řádu? Je právo Evropských společenství nedílnou součástí právního řádu všech členských zemí? Znamená přednost komunitárního práva jeho vyšší právní sílu v porovnání s vnitrostátním právem? Platí, že samotná existence ustanovení komunitárního práva způsobuje absolutní a automatickou derogaci všech ustanovení národního práva, která mu odporují? Platí pro vztah ústavního práva členských zemí a komunitárního práva jiná pravidla jako ve vztahu komunitárního práva a obecného národního práva (zákonů)?
7 7 Která rozhodnutí ESD mají klíčový význam pro vytvoření doktríny přednosti komunitárního práva? Uplatní se přednost komunitárního práva i vůči mezinárodním závazkům členských států, které vznikli před založením (resp. přistoupením k) ES/EU? Je pravdou, že komunitární právo má podle ESD přednost před veškerým národním právem s výjimkou lidskoprávních ustanovení národních ústav. Je přijetí implementačního opatření se strany státu jednou z podmínek přímého účinku ustanovení komunitárního práva? Znamená horizontální přímý účinek, že se norma komunitárního práva může uplatnit v řízení mezi jednotlivci a způsobit uložení právní povinnosti jedné ze stran řízení? Platí, že směrnice je přímo účinná až po uplynutí lhůty k její implementaci? Vyplývá z judikatury ESD, že nepřímý účinek se jako vlastnost komunitárního práva týká jenom směrnic? Posuďte, zda ustanovení komunitárního práva mohou mít přednost před národním právem i v případech, kdy nejsou přímo účinná. Platí, že odpovědnost státu za škodu vzniká jenom při porušení přímo účinných norem komunitárního práva? Je možné aby stát odpovídal za škodu způsobenou jednotlivci v případech, kdy k porušení komunitárního práva došlo jednáním orgánu soudní moci? Může národní soud dospět tzv. eurokonformním výkladem vnitrostátního práva (tj. uplatněním zásady nepřímého účinku komunitárního práva) k rozhodnutí, kterým dojde ke vzniku trestní odpovědnosti fyzické osoby? Je pravdou, že z důvodu, že přímý účinek nařízení vyplývá ze Smlouvy o ES (čl. 249 ex 189, druhý pododstavec), nemusí jeho ustanovení splňovat tzv. Van Gend en Loos kriteria přímého účinku? Platí, že o odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušením komunitárního práva a její náhradě rozhoduje národní soud? 3 VZTAH KOMUNITÁRNÍHO A ČESKÉHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA 3.1 Úvodní poznámky S ohledem na to, že se ČR stala v květnu 2004 nedílnou součástí evropského integračního procesu, stal se právní řád ES/EU pro ČR i všechny subjekty na jejím území se nacházející právně závazný se všemi jeho podmínkami a důsledky. Z toho plyne, že bylo nutné vytvořit prostor pro aplikaci komunitárního práva, aniž by zde ovšem byl zároveň rozpor s českým ústavním pořádkem. Vstup do Unie vyžadoval výrazné změny české ústavy. Ta totiž, stejně jako většina ústav postkomunistických zemí, po zkušenostech s dominancí Sovětského svazu kladla velký důraz na zachování plné suverenity státu (srv. čl. 1 Ústavy v původním znění). Aktivnímu zapojování ČR do mezinárodních vztahů, především pak její snaze podílet se na evropském integračním procesu, však rigidní přístup k (ne)přenosu suverenity bránil, jinými slovy, původní znění Ústavy přenos pravomocí mimo dosah orgánů ČR neumožňovalo a tudíž by bylo překážkou i přistoupení k EU. Pod dlouhé a intenzivní debatě byla překážka odstraněna přijetím ústavního zákona č. 395/2001 Sb. ( euronovela Ústavy), jejímž účelem bylo zcela novelizovat vztah Ústavy k mezinárodnímu (potažmo evropskému) právu. Novela nabyla účinnosti 1. června Klíčovou součástí euronovely je nový čl. 10a Ústavy, který vytváří protiváhu omezení plynoucího z čl. 1 odst. 1 Ústavy a poskytuje zmocnění k přenosu některých pravomocí na mezinárodní subjekty. Jestliže je zřejmé, že čl. 10a je zmocňovacím ustanovením umožňujícím
8 8 přenos části suverenity na EU, méně už je zřejmé, na základě čeho působí komunitární právo v českém právním řádu. Byly navrženy koncepce hledající základ v čl. 10, čl. 10a, čl. 1 odst. 2 či v jejich kombinace, podle doktríny Ústavního soudu mezinárodní smlouvy (tedy i přístupová smlouva) přijaté podle čl. 10a Ústavy nabývají účinku v českém právním řádu na základě samotného čl. 10a Ústavy (je zde obousměrný účinek). Již před vstupem ČR do EU Ústavní soud dovodil (Pl. ÚS 5/01), že komunitární právo není pro něj cizím prvkem, neboť jeho součástí jsou i obecné zásady právní založené na ústavních tradicích členských států EU. To ale nemění nic na tom, že teprve vstupem ČR do EU došlo k zásadní proměně celého českého právního řádu. Komunitární právo přestává být pouhým komparačním nástrojem, ale již plně prozařuje do ústavního pořádku, vnitrostátní právo včetně ústavního je třeba vykládat ve světle práva komunitárního. Pokud tedy existuje několik interpretací Ústavy, musí být vybrána ta z nich, která nejvíce odpovídá nárokům komunitárního práva (povinnost eurokonformního výkladu). Jak již bylo diskutováno v předchozí sekci, komunitární právo má odlišnou charakteristiku od práva mezinárodního, zejména díky platným doktrínám přímého účinku a aplikační přednosti komunitárního práva nad právem vnitrostátním. Tyto vlastnosti komunitárního práva působí v oblasti přenesených pravomocí i v právních řádech členských států, účinky si určuje komunitární právo samo. V ČR tomu tak opět je na základě čl. 10a Ústavy, neboť omezení pravomocí českých orgánů v komunitárnímu právu vymezeném prostoru se vztahuje i na omezení určovat účinky tohoto práva. Podle Ústavního soudu je jenom bez jakékoliv restrikce ze strany vnitrostátního práva možné reflektovat dynamický vývoj práva komunitárního a jeho ojedinělé charakteristiky. V čl. 10a Ústavy uvolněné výseči působí komunitární právo (a orgány EU) zcela autonomně, včetně přímého účinku a aplikační přednosti. Jinými slovy, dochází zde k suspendaci ústavního pořádku. Nejvýrazněji se účinky komunitárního práva projevují v oblasti přenesených pravomocí, svůj dopad mají ale i mimo tento okruh. Jak vyplývá z diskutované povinnosti eurokonformního výkladu, při výkladu veškerého českého práva je třeba zohledňovat rozměr komunitární. Podle zřizovacích smluv jsou členské státy povinny se vyvarovat opatření, které by ohrožovaly dosažení cílů vyhlášených zřizovacími smlouvami (srv. čl. 10 SES), což lze jistě aplikovat obecně na veškerou činnost veřejné moci. Dosavadní praxe Ústavního soudu neuznává absolutní přednost komunitárního práva judikovanou Soudním dvorem a drží se doktríny podmíněného přenosu, která je vlastní také některým ústavním soudům jiných členských zemí (viz kapitola 3 cvičení). V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 50/04 (cukerné kvóty) soud podrobně přezkoumává (byť svými slovy jen abstraktně ), jak judikatura Soudního dvora obstojí oproti námitkám navrhovatelů, aby na konci rozsudku uzavřel, že porušení podmínek přenosu obecně ani v projednávaném případě nenastalo. Také v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 66/04 (eurozatykač) soud uvedl, že nebude až na naprosto výjimečné situace všeobecně přezkoumávat soulad komunitárních předpisů s ústavním pořádkem, aby to však následně v daném konkrétním případě učinil. Klíčovým kritériem přezkumu jsou Ústavním soudem definované nadústavních limity Ústavy, někdy zvané také materiální ohnisko (jádro) Ústavy. To přenosem pravomocí ani činností orgánů ES/EU nemůže být dotčeno a Ústavní soud není oprávněn se jeho ochrany vzdát za žádných okolností. 3.2 Související předpisy a ustanovení Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky čl. 1 odst. 2: vázanost mezinárodněprávními závazky ČR čl. 10: přednost mezinárodních smluv před zákonem čl. 10a: možnost přenosu části suverenity na mezinárodní subjekty čl. 10b: kontrola vlády Parlamentem ohledně provádění závazků plynoucích z čl. 10a čl. 39 odst. 4: kvórum pro schválení přenosu pravomocí dle čl. 10a čl. 87 odst. 2: předběžná kontrola ústavnosti smluv dle čl. 10a
9 9 čl. 89 odst. 3: vymezení chování subjektů při negativním výroku Ústavního soudu dle čl. 87 odst. 2 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2004 Sb. m. s. o sjednání Smlouvy mezi členskými státy Evropské unie a kandidátskými státy o jejich přistoupení k Evropské unii (Aténská smlouva). Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2007 Sb. m. s. o sjednání Smlouvy mezi členskými státy Evropské unie a Bulharskou republikou a Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii. Ústavní zákon č. 515/2002 o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Oznámení prezidenta republiky č. 206/2003 Sb. o vyhlášení výsledků referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii konaného ve dnech 13. června 2003 a 14. června Rozhodnutí prezidenta republiky č. 116/2003 Sb. o vyhlášení referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii. Zákon č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ( 70) Zákon č. 293/1993 Sb. o Ústavním soudu ( 11 písm. f) g), 71a- 71e) 3.3 Judikatura Ústavního soudu ČR Cukerné kvóty, Pl. ÚS 50/04 (154/2006 Sb.). Napadená právní úprava týkající se stanovení klíče rozdělení kvóty je tedy na jednu stranu doménou vnitrostátního práva, na druhou stranu je bezprostředně navázána na normy evropského práva. Ústavní soud byl proto nejprve postaven před otázku, do jaké míry je vůbec oprávněn posuzovat ústavní konformitu takových právních norem, které navazují na komunitární právo. Ústavní soud není kompetentní k tomu, aby posuzoval otázky platnosti norem komunitárního práva. Takové otázky spadají do výlučné pravomoci Evropského soudního dvora. Z pohledu komunitárního práva, jak bylo v minulosti vyloženo Evropským soudním dvorem (dále jen ESD ), požívají normy komunitárního práva aplikační přednosti před právními řády členských států ES. Podle judikatury ESD tam, kde jde o výlučnou regulaci komunitárním právem, má toto právo přednost a nemůže být popřeno skrze referenční kritéria stanovená vnitrostátním právem, včetně kritérií uplatňovaných v ústavní rovině. Aniž by byl Ústavní soud nucen vymezovat se k této doktríně ESD, nemůže odhlížet od následujících okolností. Existují totiž i další okolnosti a důvody, které je třeba při zvažování této otázky posuzovat. Především nelze přehlédnout, že řada nejvyšších soudních instancí původních členských států ES ( ) se nikdy zcela nepodřídila doktríně absolutní přednosti komunitárního práva nad veškerým ústavním právem, především pak ponechala jistou rezervu při interpretaci principů, jako jsou princip demokratického právního státu a oblast ochrany základních práv a svobod. ( ) ( ) Proto obecně platí, že tam, kde komunitární legislativa ponechala určité věci v kompetenci členských států (tj. tam, kde neexistuje výslovná úprava v komunitárním právu) nebo tyto věci zpětně výslovně delegovala na členské státy, je věcí členských států, aby přijaly a aplikovaly vlastní legislativu. Přesto nelze tvrdit, že v těchto oblastech komunitární právo nikterak nepůsobí. Naopak i v těchto případech, kdy členské státy vlastními právními nástroji implementují část
10 10 komunitární politiky, je diskrece ze strany členských států limitována překlenujícími obecnými principy komunitárního práva, do nichž se řadí i ochrana základních práv ( ) ( ) Ač tedy referenčním rámcem přezkumu Ústavním soudem zůstávají i po normy ústavního pořádku České republiky, nemůže Ústavní soud zcela přehlížet dopad komunitárního práva na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátního práva, a to v oblasti právní úpravy, jejíž vznik, působení a účel je bezprostředně navázán na komunitární právo. Jinými slovy, Ústavní soud v této oblasti interpretuje ústavní právo s přihlédnutím k principům plynoucím z práva komunitárního. ( ) Ústavní soud si je vědom delikátnosti nalezení odpovědi na otázku, zda lze Ústavní soud považovat za soud podle čl. 234 Smlouvy ES, popřípadě v jakých typech řízení, a nezbavuje se do budoucna možnosti zaujmout k této otázce jednoznačnou odpověď, tj. předložit v jednotlivých typech řízení věc k posouzení ESD. ( ) Současný standard ochrany základních práv uvnitř Společenství nezavdává podle Ústavního soudu žádné příčiny se domnívat, že tento standard ochrany základních práv skrze uplatňování principů z nich plynoucích, tak jak ostatně vyplynul i z výše citované judikatury ESD, má nižší kvalitu než ochrana poskytovaná v České republice, resp. že standard ochrany se výrazně liší od ochrany doposud poskytované ve vnitrostátním prostředí Ústavním soudem. ( ) ( ) Ústavní soud současně považuje za nutné zdůraznit, že nyní přijatý závěr v žádném případě neznamená, že by Ústavní soud rezignoval na ústavněprávní přezkum vnitrostátních právních předpisů, které jsou komplementární ke komunitárnímu právu ( ) ( ) Čl. 10a, který byl do Ústavy vložen ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. (tzv. euronovelou Ústavy), totiž představuje ustanovení umožňující přenos některých pravomocí orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci, tedy především EU a její orgány. Okamžikem, kdy se stala Smlouva o založení ES ve znění všech jejích revizí a ve znění přístupové smlouvy zaváznou pro Českou republiku, došlo k přenosu těch pravomocí vnitrostátních orgánů, které podle primárního práva ES vykonávají orgány ES, na tyto orgány. Jinak řečeno, okamžikem přistoupení České republiky k ES se realizoval přenos těchto pravomocí, a to tak, že Česká republika propůjčila tyto pravomoci orgánům ES. V rozsahu těchto pravomocí, které realizují orgány ES, se pak omezily pravomoci všech příslušných vnitrostátních orgánů bez ohledu na to, zda se jedná o pravomoci normativní či individuálně rozhodovací. Toto propůjčení části pravomocí je ovšem podle Ústavního soudu propůjčením podmíněným, neboť originálním nositelem suverenity a z ní vyplývajících pravomocí nadále zůstala Česká republika, jejíž suverenitu konstituuje nadále čl. 1 odst. 1 Ústavy. Podle něho je Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Ona podmíněnost delegace těchto pravomocí se podle Ústavního soudu projevuje ve dvou rovinách: v rovině formální a v rovině materiální. První z těchto rovin se týká samotných mocenských atributů státní svrchovanosti, druhá rovina se týká obsahových komponent výkonu státní moci. Jinak řečeno, delegace části pravomocí vnitrostátních orgánů může trvat potud, pokud tyto pravomoci jsou orgány ES vykonávány způsobem slučitelným s uchováním základů státní suverenity České republiky a způsobem, jenž neohrožuje samotnou podstatu materiálního právního státu. Pokud by jedna z těchto podmínek realizace přenosu pravomocí nebyla naplněna, tj. pokud by vývoj v ES, resp. EU ohrožoval samotnou podstatu státní svrchovanosti České republiky nebo podstatné náležitosti demokratického právního státu, bylo by třeba trvat na tom, aby se těchto pravomocí opětovně ujaly vnitrostátní orgány České republiky, přitom platí, že k ochraně ústavnosti je povolán Ústavní soud (čl. 83 Ústavy). Řečené platí v dimenzi formální v
11 11 rámci platné ústavní úpravy. Pokud jde o podstatné náležitosti demokratického právního státu, ty podle čl. 9 odst. 2 Ústavy leží dokonce i mimo dispozice samotného ústavodárce. ( ) Pokud by proto výkon delegovaných pravomocí byl orgány ES realizován způsobem regresivním vůči dosavadnímu pojetí podstatných náležitostí demokratického právního státu, jednalo by se o realizaci v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, která by si vyžadovala opětovné převzetí těchto pravomocí vnitrostátními orgány České republiky. Taková situace však obecně ani v projednávaném konkrétním případě nenastala ( ) ( ) Bezprostřední použitelnost ve vnitrostátním právu a přednostní aplikace nařízení vyplývá z vlastní dogmatiky komunitárního práva, tak jak byla v minulosti podána v judikatuře ESD ( ) Komunitární právo totiž samo určuje a specifikuje, na rozdíl od mezinárodního práva, jaké jsou jeho vnitrostátní účinky v členských státech. Pokud členství v ES s sebou nese určité omezení pravomocí vnitrostátních orgánů ve prospěch komunitárních orgánů, musí být nutně jedním z projevů takového omezení i omezení volnosti členských států určovat vnitrostátní účinky komunitárního práva ( ) Jinak řečeno, s přenesením některých pravomocí na ES je spojen i zánik volnosti České republiky určovat vnitrostátní účinky komunitárního práva, které se odvozují v oblastech, v nichž k tomuto přenosu došlo, přímo z komunitárního práva. Ustanovení čl. 10a Ústavy tak vlastně působí obousměrně: tedy tvoří normativní základ pro přenos pravomocí a současně je tím ustanovením Ústavy, které otevírá vnitrostátní právní řád pro působení komunitárního práva včetně pravidel týkajících se jeho účinků uvnitř právního řádu České republiky ( ) Ústavní soud je toho názoru, že pokud jde o působení komunitárního práva ve vnitrostátním právu je třeba přijmout takový přístup, který by nekonzervoval účinky komunitárního práva ve vnitrostátním právním řádu. Takový přístup by totiž neodpovídal tomu, že samotná dogmatika účinků, které komunitární akty vyvolávají ve vnitrostátním právu, prošla a prochází dynamickým vývojem. Toto pojetí také nejlépe zajišťuje to, co bylo uvedeno shora, totiž podmíněnost přenosu části pravomocí. Eurozatykač, Pl.ÚS 66/04 (434/2006 Sb.). Z čl. 1 odst. 2 Ústavy, ve spojení s principem spolupráce, stanoveným čl. 10 Smlouvy o ES, vyplývá ústavní princip, podle něhož mají být domácí právní předpisy včetně ústavy interpretovány souladně s principy evropské integrace a spolupráce komunitárních orgánů a orgánů členského státu. Pokud tedy existuje několik interpretací Ústavy, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod, přičemž jen některé z nich vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika v souvislosti se svým členstvím v EU, je nutno volit výklad, který podporuje realizaci tohoto závazku, a nikoli výklad, který tuto realizaci znemožňuje. Tyto závěry se vztahují i na výklad čl. 14 odst. 4 Listiny. ( ) ( ) pokud existuje, podle domácí metodologie výkladu, několik možných interpretací Ústavy, přičemž jen některé z nich vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika svým členstvím v Evropské unii, je nutno volit výklad, který podporuje realizaci tohoto závazku, nikoliv výklad, který tuto realizaci znemožňuje. Tím současně bude zachován i princip čl. 1 odst. 2 Ústavy. Tyto závěry se vztahují i na výklad čl. 14 odst. 4 Listiny. Protože Ústavní soud vyložil význam čl. 14 odst. 4 Listiny podle domácí metodologie výkladu Ústavy, nebylo ani třeba provést poměřování v úvahu připadajících hodnot a principů práva evropského a ústavního práva domácího. Úhrada léčiv z veřejného zdravotního pojištění, Pl.ÚS 36/05 (57/2007 Sb.), to, jak Evropský soudní dvůr vykládá principy odpovídající základním právům a svobodám, nemůže zůstat bez odezvy při výkladu vnitrostátního práva a jeho souladu s ústavně zaručenými právy. Listina v čl. 1 přiznává základním právům zvláštní ochranu. Jestliže tedy tento soud
12 12 dovodil, že rozhodováním o zařazení léčivých přípravků do seznamu léčiv hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění dochází k zásahu do práv jejich výrobců a distributorů, a proto je třeba důsledně dbát na dodržování principů fair procesu, pak musí Ústavní soud k této argumentaci při výkladu čl. 36 odst. 1, resp. 2 Listiny přihlédnout. Squeeze-out, Pl.ÚS 56/05 (257/2008 Sb.). ( ) Referenčním hlediskem přezkumu ústavnosti zákonů podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Ústavy je ústavní pořádek. Ústavní soud není kompetentní v rámci takového řízení přezkoumávat soulad vnitrostátního práva s komunitárním právem. Aplikace komunitárního práva jako bezprostředně použitelného práva ( ) je v kompetenci obecných soudů, které mají v případě pochybností o aplikaci tohoto práva možnost, popř. povinnost obrátit se na Evropský soudní dvůr s předběžnou otázkou podle čl. 234 SES. Z hlediska referenčních kritérií rozhodování Ústavního soudu se nic nemění. Z čl. 1 odst. 2 Ústavy i pro Ústavní soud jako státní orgán České republiky vyplývá povinnost evropsky konformního výkladu ( ) ústavního pořádku v oblastech, kde se komunitární právo a právní řád České republiky stýkají (závazek loajality podle čl. 10 SES). Musí ovšem jít o výklad ústavního pořádku ve vztahu k vnitrostátnímu právu. 3.4 Problémové okruhy k tématu původní konstrukce vztahu Ústavy ČR k přenosu suverenity (před euronovelou) (srv. původní znění Ústavy ČR z roku 1993) jiné návrhy ústavního řešení vztahu ke komunitárnímu právu během projednávání euronovely (srv. důvodová zpráva k ústavnímu zákonu č. 395/2001 Sb.). Postoj Ústavního soudu ČR k přednosti komunitárního práva?. Limity přenosu pravomocí ČR na ES/EU. 3.5 Otázky k tématu Čl. 10a Ústavy mluví o přenosu pravomocí na mezinárodní organizaci nebo instituci. Jak toto spojení konvenuje s charakteristikou ES/EU? Může to činit z ústavního hlediska problémy? Umožňuje doktrína Ústavního soudu o podmíněném přenosu vystoupení z Unie? Jak se k této možnosti staví komunitární právo či mezinárodní právo veřejné? (srv. mimo zřizovacích smluv tak Vídeňskou úmluvu o smluvním právu (1969)) Je přijat stykový zákon předvídaný v čl. 10b Ústavy? Pokud ano, jak upravuje vztahy komor? Pokud nikoliv, proč nebyl přijat a jsou návrhy na jeho přijetí? Jak se Ústavní soud ČR staví k otázce jeho možnosti položení předběžné otázky podle čl. 234 SES k Evropskému soudnímu dvoru? Posuďte a vysvětlete skutečnost, že Ústavní soud ČR považuje za referenční rámec přezkumu ústavnosti českých právních předpisů také komunitární právo. Jaký postoj zajímal Ústavní soud ke komunitárnímu právu a otázce jeho působení v právním řádu ČR PŘED (datum) přistoupení ČR k EU. 4 VZTAH K EVROPSKÉMU PRÁVU V ÚSTAVNÍCH SYSTÉMECH OSTATNÍCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH UNIE 4.1 Úvodní poznámky V členských státech EU nepanuje ve vztahu k evropskému právu jednotný přístup. Zakotvení práva EU/ES v právu vnitrostátním se liší podle právních tradic země, stáří ústav, doby přistoupení, politického zadání a zejména také v odraze přístupu národních soudů. Některé
13 13 nejvyšší soudy členských zemí jsou k evropskému právu otevřenější, jiné naopak doktríny Soudního dvora uznávají pouze s opatrností či výhradami. Mechanismus zakotvení evropského práva, neboli důvod platnosti jeho norem ve vnitrostátním právu, je přes množství specifik možné podřadit pod několik kategorií (srv. podrobněji Hoffmeister 2007, s ): a. Členské státy v ratifikačními procedurami vztahujícími se na mezinárodní právo: V těchto zemích se ustanovení týkající se klasických mezinárodních smluv aplikují i na komunitární právo, většinou se jedná o státy s čistě dualistických přístupem. Řadit se můžeme Finsko, Maltu, Kypr a Litvu. b. Členské státy s klauzulemi omezujícími suverenitu: Ústavy těchto států zaručují komunitárnímu právo přednost, ta se ale pravděpodobně nevztahuje na vnitrostátní ústavní právo. Úpravu má Itálie a Řecko. c. Členské státy s klauzulemi umožňujícími přenos či delegaci pravomocí: Ústavy těchto zemí mají článek, který jim dovoluje přenést část své suverenity na jiné subjekty. Patří sem Nizozemí, Polsko, Česká republika, Lotyšsko či Bulharsko. d. Členské státy s klauzulemi umožňujícími společný výkon pravomocí: V těchto zemích ústavy dovolují, aby stát vykonával pravomoci sdíleně ve spojení s ostatními subjekty. Jedná se o nejpočetnější skupinu, řadíme sem Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Francii, Slovensko, Rumunsko, Slovinsko a Maďarsko. e. Členské státy se zvláštní ústavní úpravou: Tyto země řeší situaci složitěji, většinou bylo nutné s ohledem na přistoupení výrazně měnit ústavy, bylo zvoleno komplexnější řešení. Patří sem Irsko, Rakousko a Estonsko. 4.2 Související předpisy a ustanovení V tabulce jsou uvedeny odkazy na text příslušných ústavních zmocnění v jednotlivých členských státech, ve kterých je vyjádřen vztah k evropskému právu. Zároveň je naznačeno, zda stát přijímá doktrínu Soudního dvora o absolutní nadřazenosti evropského práva nad jeho právem vnitrostátním (včetně ústavního), a to buď přímo z ústavy, nebo z judikatury národních soudů. Upozorňujeme, že tabulka je pouze schématického rázu, v mnoha případech je situace ohledně právního základu i otázka nadřazenosti nepoměrně složitější a nelze poskytnout zjednodušující závěr ve smyslu ano/ne. Právní základ pro Nadřazenost KP působení KP (potažmo ústavě (plná přenos suverenity) autonomie KP) Belgie čl. 34 Ú A/ soud Bulharsko čl. 5/4 Ú N Česká republika čl. 10a Ú N Dánsko čl. 20 Ú N Německo čl. 24/1, 23/1 Ú N Estonsko čl. 1 a 2 DÚ A/ soud Řecko čl. 28 Ú N Španělsko čl. 93 Ú N Francie čl. 55, 88 Ú N Irsko čl Ú A/Ú, N/soud Itálie čl. 11 Ú N Kypr čl. 169/3 Ú N Lotyšsko čl. 68 Ú N Litva čl. 2 ČL (čl. 150 Ú) N Lucembursko čl. 49bis Ú A/ soud
14 14 Maďarsko čl. 2/A Ú N Malta čl. 65/1 Ú N Nizozemsko čl. 94, 192 Ú A/ Ú Rakousko čl. 9/2 Ú A/ Ú Polsko čl. 90/1, 91/2, 3 Ú N Portugalsko čl. 8/2, 3 Ú N Rumunsko čl. 148 Ú N Slovinsko čl. 3a Ú A/ Ú Slovensko čl. 7/2 Ú N Finsko čl. 94, 95 Ú N Švédsko kap. 10, čl. 5 Ú N Spojené království čl. 2/1 ECA N A- ano N- ne KP- komunitární právo Ú- ústava DÚ- Zákon o dodatku k Ústavě Estonské republiky (tzv. Třetí zákon). ECA- European Communities Act (1972) ČL- Ústavní zákon o členství Litevské republiky v Evropské unii. 4.3 Vybraná judikatura soudů členských států Relevantních rozsudků je početná řada, vybíráme u každého státu citace těch, které vyjadřovaly pro daný právní řád a jeho vztah k evropskému právu zlomový moment. U nejzajímavějších judikátů uvádíme i klíčové pasáže. Jestliže stát není v přehledu zastoupen, jeho vnitrostátní soudy dosud vztah k evropskému právu neřešily. Zdroj: Původní text rozsudků (většinou v anglickém znění) Oppenheimer 1994, Oppenheimer 2003, internetové stránky jednotlivých soudů. Překlad Robert Zbíral. 1) Belgie Court of Cassation: Ministr hospodářství v SA Fromagerie Franco-Suisse (Le Ski). 27. května ) Dánsko Nejvyšší soud: Carlsen a další v Rasmussen, 272/ dubna Nejvyšší soud shledává, ( ) že dánské soudy nemohou být zbaveny pravomoci přezkoumávat otázku, zda určitý právní akt Společenství nepřesahuje hranice suverenity vymezené Zákonem o přistoupení. Ve svém důsledku dánské soudy musejí rozhodnout o neaplikaci aktu Společenství v Dánsku, jestliže nastane výjimečná situace, že akt Společenství potvrzený Soudním dvorem je založen na aplikaci Smlouvy ležící za hranicí suverenity dané Zákonem o přistoupení. Stejný výklad platí ohledně pravidel práva Společenství a právních zásad vytvořených judikaturou Evropského soudního dvora. ( ) Podle čl. 20 Ústavy mohou být pravomoci delegovány pouze na mezinárodní orgány zřízené vzájemným souhlasem s jinými státy za účelem podpory mezinárodní právních pravidel a spolupráce. Ústava proto předpokládá, že pravomoci nemohou být přeneseny takovým způsobem, aby Dánsko přestalo být považováno za nezávislý stát. Určení hranic takového
15 15 přesunu je téměř absolutně záležitostí politického posouzení. Nejvyšší soud shledává bez jakýchkoliv pochyb, že Zákonem o přistoupení nebyla na Společenství suverenita přenesena do té míry, aby byly porušeno výše uvedené východisko Ústavy. Co se týče otázky, zda přenos suverenity způsobený Zákonem o přistoupení je takové povahy, aby byl v rozporu s ústavní zásadou demokratického způsobu vládnutí, musí být poukázáno na fakt, že každá delegace části legislativních pravomocí Parlamentu na mezinárodní organizaci nezbytně způsobuje určité omezení pro dánský demokratický systém vládnutí. ( ) 3) Estonsko Komora ústavního přezkumu Nejvyššího soudu: Posudek o výkladu Ústavy ( ) 10. dubna K zjištění která část Ústavy je aplikovatelná je třeba vycházet i ze souladu s právem Evropské unie, které se stalo pro Estonsko závazné prostřednictvím Smlouvy o přistoupení. Zjišťujeme, že je aplikovatelná pouze ta část Ústavy, která je v souladu s právem Evropské unie nebo upravuje vztahy neupravené právem Evropské unie. Účinnost těch ustanovení Ústavy, které jsou v rozporu s právem Evropské unie a tudíž neaplikovatelné, je pozastavena. To znamená, že v oblastech, kde má výlučnou pravomoci Evropská unie nebo kde existuje sdílená pravomoc s Evropskou unii, se uplatní právo Evropské unie v případě konfliktu estonské legislativy (včetně Ústavy) s právem Evropské unie. 4) Finsko Nejvyšší správní soud: Právo na snížení DPH. 31. prosince ) Francie Kasační soud: Daňová správa v Société Café Jacques Vabre. 24. května Rada státu: Nicolo a další. 20. října ) Irsko Nejvyšší soud: Crotty v An Taoiseach a další. 9. dubna Nejvyšší soud: Meagher v ministr zemědělství. 18. listopadu Je velmi dobře známo, že právo Společenství má přednost před naším vnitrostátním právem. Pokud jsou v konfliktu, právo Společenství převáží. 7) Itálie Ústavní soud: Frontini v ministr financí, 183/ prosince Ústavní soud: Spa Granital vs Správa státních financí, 170/ června ) Litva Ústavní soud: Platnost ustanovení na ochranu přírody, 17/02-24/02-06/03-22/ března ) Lotyšsko Ústavní soud: Územní plánování rižského přístavu, ledna 2008.
16 16 Soud připomíná, že ratifikací Přístupové smlouvy se evropské právo stalo nedílnou součástí práva lotyšského ( ) 10) Lucembursko Rada státu: Bellion a další v Ministr pro veřejnou službu. 21. listopadu ) Německo Ústavní soud: Internationale Handelssgesellschaft v Einfuhr- und Vorratstelle für Getreide und Futtermittel (Solange I), 2 BvL 52/ května Prozatímně proto, v hypotetickém konfliktu mezi právem Společenství a ( ) ochranou základních práv v Základním zákoně ( ) převládne ochrana základních práv v Základním zákoně, dokud odpovědné orgány Společenství neodstraní konflikt norem pomocí nástrojů daných Smlouvou. Ústavní soud: Wünsche Handelsgesellschaft (Solange II), 2 BvR 197/ října Ve srovnání se standardem základních práv daných Základním zákonem je možné, že ochrana doposud zaručená v judikatuře Soudního dvora, protože vychází přirozeně z jednotlivých rozhodnutí, stále obsahuje mezery oproti zvláštním právním zásadám vycházejících ze Základního zákona nebo jeho povahy, zvláště v případech, kdy obsah nebo rozsah základního práva nebyl doposud jednotlivě obsahem rozsudku Soudního dvora. Co je ale nicméně rozhodující, je zásadový přístup, který v současnosti Soudní dvůr udržuje v oblasti závazků Společenství k respektu k základním právům ( ) ( ) Ve světle tohoto vývoje musíme prohlásit, že dokud Evropské společenství, zvláště ve formě judikatury Soudního dvora, obecně zajistí efektivní ochranu základních práv oproti suverénním pravomocím Společenství, která bude považována za obsahově podobnou ochraně požadované bezpodmínečně Základním zákonem a která obecně zajistí nezbytný obsah základních práv, Federální ústavní soud nebude nadále vykonávat svou pravomoc rozhodovat o aplikovatelnosti kterékoliv sekundární legislativy Společenství používané jako právního základu pro kterýkoliv akt německých soudů nebo úřadů v rámci suverénní jurisdikce Federální republiky Německo, a již nadále nebude přezkoumávat takovou legislativu oproti standardům základních práv obsažených v Základním zákoně; stížnosti k Soudu ( ) za tímto účelem budou považovány za nepříslušné. Ústavní soud: Maastrichtská smlouva, 2 BvR 2134 a 2159/ října Federální republika Německo, díky tomu, i po vstupu Smlouvy o EU v platnost, zůstane členem federace států, jejíž společná autorita je odvozena od členských států a může mít závazné účinky v německé suverénní sféře jen díky německému pokynu k aplikaci jejího práva. Německo je jedním z pánů smluv, které se zavázali k plnění Smlouvy o EU uzavřené na dobu neurčitou s cílem dlouhodobého členství, ale mohou v konečném důsledku plnění opačných aktem zrušit. Platnost a aplikace evropského práva v Německu závisí na klauzuli o aplikaci práva obsaženou ve Smlouvě o přistoupení. Německo si tak ponechává svoji vlastní kvalitu suverénního státu. ( ) ( ) Zatímco doposud bylo dynamické rozšíření současných Smluv podpořeno na základě častého využívání čl. 235 SES jako pravomoc dokončit Smlouvu jako celek, na základě úvah spojených s odvozenými pravomocemi Společenství, na výkladu Smlouvy umožňujícího maximální využití pravomocí Společenství (effet utile), do budoucna musí být při úvahám ohledně výkladu těchto praktik institucemi a agenturami Společenství, že Smlouva o EU jako zásadní pravidlo rozlišuje mezi výkonem suverénních práv svěřených pro omezené účely a změnou
17 17 Smlouvy, takže její výklad nemůže mít účinky rozšíření Smlouvy. Takový výklad pravidel by neměl pro Německo žádné závazné účinky. Ústavní soud: Organizace banánového trhu, 2 BvL 1/ června ) Nizozemí Rada státu: Metten v ministr financí. 7. července ) Polsko Ústavní tribunál: Polské členství v Evropské unii (Přístupová smlouva), K 18/ května Koncept a model evropského práva vytvořil novou situaci, ve které v každém členském státě spolupůsobí a jsou platné autonomní právní řády. Jejich vztah nelze uspokojivě popsat v tradičním pojetí dualismu nebo monismu týkajícího se vztahu mezi vnitrostátním a mezinárodním právem. Existence relativní autonomie národního práva i práva Společenství v žádném případě neznamená chybějící interakci mezi nimi. Dále nevylučuje ani možnost kolize mezi ustanoveními práva Společenství a Ústavou. Taková kolize může nastat v případě, pokud se vyskytne neřešitelný rozpor mezi ústavní normou a normou Ústavy, kterou nebude lze odstranit aplikací výkladu respektujícího vzájemnou autonomii evropského a vnitrostátního práva. Kolize tohoto druhu nemůže být v žádném případě vyřešena předpokladem přednosti normy Společenství nad normou ústavní. Dále, nemlže nastat situace, kdy by ústavní norma ztratila svou závaznost a byla nahrazena normou Společenství, ani nemůže být aplikace ústavních norem omezena na oblasti mimo působnost práva Společenství. V takovém případě by národ jako suverén, případně státní orgán obdařený Ústavou zastupovat národ, musel rozhodnout o změně Ústavy, změnách ustanovení práva Společenství, nebo, jako poslední krok, o vystoupení Polska z Evropské unie. Zásada výkladu vnitrostátního práva způsobem přátelským k evropskému právu, jak ji ve své judikatuře formuluje Ústavní tribunál, má své limity. Za žádné situace nemohou její dopady být v rozporu s výslovným zněním ústavních norem nebo minimálními zajištěnými pravomocemi danými Ústavou. Zvláště normy Ústavy v oblasti práv a svobod jednotlivce určují minimální a nepřekročitelnou hranici, která nemůže být snížena nebo rozporována v důsledku platnosti ustanovení práva Společenství. Ústavní tribunál: Spotřební daně, P 37/ prosinec Bezpochyby klíčová je v této věci skutečnost, že Soudní dvůr ochraňuje právo Společenství, ve svých rozsudcích nemusí brát do úvahy standardy odvozené z právních řádů jednotlivých členských zemí, včetně postavení ústavy v systému zdrojů vnitrostátního práva. Na druhou stranu Ústavní tribunál ochraňuje Ústavu, která, podle svého čl. 8 odst. 1, je nejvyšším zákonem Polské republiky. Ve světle toho může nastat střet mezi rozhodnutími učiněnými Soudním dvorem a Ústavním tribunálem. Berouce do úvahy výše uvedené, je třeba prohlásit, že s ohledem na čl. 8 odst. 1 Ústavy je Ústavní tribunál povinen si v základních otázkách týkajících se ústavního systému státu uchovat si pozici soudu posledního slova. 14) Portugalsko Odvolací soud (Coimbra): Cadima, června ) Rakousko
18 18 Ústavní soud: Daňové výhody rakouské turistiky, G2/ června ) Řecko Rada státu: Karella v ministr průmyslu, 3312/ května ) Slovensko Ústavní soud: Nález ve věci přezkumu ústavnosti Smlouvy o ústavě, II. ÚS 171/ února ) Slovinsko Ústavní soud: Pravidla kvality, označování a balení krmných směsí, U-I-113/ února ) Spojené království Odvolací soud (Lord Denning): Macarthys v Smith. 25. července Sněmovna lordů (Lord Bridge of Harwich): R. v Secretary of State for Transport (ex parte Factortame, č. 2). 11. srpna Vyšší soud (Queen s Bench): Thoburn v Sunderland City Council. 18. února ) Španělsko Ústavní soud: Ústavnost Zákona o volbách, 28/ února Ústavní soud: Stanovisko k ústavnosti čl. I-6, II-111 a II-112 Smlouvy o ústavě, DTC 1/ prosince ) Švédsko Nejvyšší správní soud: Lassagard AB, 219/ listopadu Problémové okruhy k tématu rozdílné úpravy zakotvení právní řádu ES/EU v ústavním právu členských zemí klauzule přenášející/nelegující suverenitu řešení založené na shodném zacházení s komunitární i mezinárodním právem klauzule o společném výkonu pravomocí přednost komunitárního práva nad ústavním právem vnitrostátním (z ústavy, judikaturou soudů) postoje nejvyšších soudů členských zemí k doktríně přednosti Soudního dvora (míra otevřenosti a akceptace) termín soud poslední slova a držitel kompetenční kompetence záruka ochrany lidských práv v ES/EU a judikatura soudů členských zemí
19 Otázky k tématu Z kterého členského státu je judikatura vnitrostátních soudů pro komunitárního právo nejotevřenější? Uznává některý ze soudů absolutní přednost právního řádu ES/EU, a to včetně vůči ústavnímu právu? Jaká možná řešení ústavní úpravy zakotvení komunitárního práva znáte? Které z z nich je podle Vás nejvýhodnější z hlediska systemických vztahů obou systémů, právní jistoty občanů a suverenity státu? Našli byste i jiná řešení? Domníváte se, že je správné, aby ústava členského státu přímo obsahovala klauzuli o přednosti komunitárního práva? Odůvodněte kladnou i zápornou odpověď. Analyzujte judikaturu německého Spolkového ústavního soudu. Došlo v čase k nějakému vývoji? Reagovaly rozsudky na vývoj v ES/EU? Jak se liší konstrukce dánského ústavního soudu v rozsudku Carlsen a německého Spolkového ústavního soudu v rozhodnutí Maastricht? Za jaké situace je podle soudů členských států nutné uvažovat o vystoupení z Unie? Jsou pro tento krok za současného právního stavu nějaké podmínky? Mají pravdu osoby, které tvrdí, že v případě uznání přednosti komunitárního práva nad ústavním právem členského státu mohou ústavní soudy v takové zemi zavřít krám? (srv. rozsudek estonského ústavního soudu) Zakládá rozdílný přístup vnitrostátních soudů k přednosti prostor pro diskriminaci fyzických a právnických osob v EU? Jak by se v praxi případně taková diskriminace mohla projevit a jaké by bylo její řešení? Jak by bylo možné řešit situaci, kdy u konkrétního případu byl vydán odlišný právní názor Soudním dvorem a ústavním soudem členského státu? Kdo by ve sporu zvítězil? Došlo někdy v historii k takovému střetu? Jaké by bylo nutné splnit podmínky, aby vznikl skutečně federální soudní systém? (srv. s řešením v klasických federacích typu USA) 5 PŘÍKLADOVÁ ČÁST 5.1 Příklad č. 1 Zadání: Vedení české obchodní společnosti Zálesák s.r.o. vyrábějící pomůcky pro sportovní turistiku se rozhodlo rozšířit oblast svého podnikání i mimo hranice republiky a založit odštěpný závod na území Německa, který by vyráběl specielní potřeby a pomůcky přímo pro zákazníky z alpského regionu. Podle návrhu na zapsání odštěpného závodu do německého obchodního rejstříku, který podal právní zástupce společnosti se měl vedoucím této pobočky stát pan Jiří P., český státní občan žijící již 5 let v Mnichově. Rejstříkový soud v Mnichově však zamítl návrh na zapsání závodu do obchodního rejstříků s odůvodněním, že podle německého obchodního práva musí osoby působící ve vedení pobočky zahraniční společnosti pobývat na území Německa na základě povolení k trvalému pobytu. Zamyslete se nad zadaným skutkovým stavem a vypracujte argumenty, na kterých byste vystavěly obhajobu společnosti Zálesák před německými soudy. [Pokračování zadání] Společnost Zálesák podala proti tomuto rozhodnutí odvolání a v řízení před vyšším soudem namítala, že soud prvního stupně měl vzít v potaz čl. 43 věty druhé Smlouvy o ES a na jeho základě vyloučit použití uvedeného vnitrostátního pravidla.
20 20 Je námitka společnosti Zálesák odůvodněná? Svoji odpověď náležitě vysvětlete. [Pokračování zadání] Vyšší soud uznal závaznost čl. 43 SES. K okamžitému zrušení rozhodnutí rejstříkového soudu však nedošlo. Důvodem byl názor odvolacího soudu, podle kterého se cítil být vázán všemi normami platného práva a že není v jeho pravomoci vyloučit použití některé z nich. Na základě tohoto názoru řízení přerušil a poté předložil spolkovému ústavnímu soudu žádost o vyřešení popsaného střetu práv. Do doby, než se ústavní soud vyjádří nebylo společnosti Zálesák umožněné, aby zahájila svojí podnikatelskou činnost na území Německa. Je nutné aby odvolací soud předkládal otázku střetu vnitrostátního a komunitárního práva ústavnímu soudu? [Pokračování zadání] Německý ústavní soud dospěl po projednání a posouzení výše popsaného střetu práv k závěru, že dotčené ustanovení německého obchodního zákoníku, které vylučovalo účast zahraničních osob (které nesplňovali požadovanou dobu trvalého pobytu v Německu) z vedení poboček obchodních společností, není v rozporu se žádným ustanovením německé ústavy a ponechal ho v platnosti. Mohl by být čl. 43 SES aplikován na uvedenou situaci i v tomto případě? [Pokračování zadání] Odvolací soud, který po rozhodnutí ústavního soudu opět pokračoval v řízení se tak dostal do situace, kdy nezbytně potřeboval vyřešit otázku jak postupovat v případě, kdy na jeden skutkový stav dopadají dvě navzájem si odporující právní úpravy, mezi kterými neexistuje jasný vtah hierarchické subordinace. Jak měl při řešení otázky vztahu komunitárního a vnitrostátního práva postupovat odvolací soud, který je poslední instancí, za předpokladu, že jde o otázku výkladu komunitárního práva významnou pro výsledek daného řízení, německé právo tuto otázku neřeší a soud sám není sto na ní uspokojivě odpovědět? Jak by taková otázka byla řešena v obráceném případě, kdy by německá společnost hodlala zahájit podnikání v České republice a české obchodní právo by obsahovalo podmínku shodnou s výše popsaným ustanovením německého práva? Komentář: Tento příklad se dotýká problematiky vztahu práva Evropských společenství a národního práva členských států v případech, kdy oba tyto právní řády upravují stejnou situaci odlišně. V takových případech se má podle judikatury Evropského soudního dvora uplatnit zásada přednosti (ang. supremacy/primacy, fran. la primauté) komunitárního práva. Potřebné právní ustanovení a judikatura: Čl. 12 (bývalý čl. 6) SES, čl. 43 (bývalý čl. 52) SES, čl.10 Ústavy ČR, Čl.10a Ústavy ČR. Rozhodnutí Soudního dvora ve věcech: 6/64 Flaminio Costa vs. ENEL, 106/77 Simmenthal, 11/70 Internationale Handelsgesellschaft. Návod k řešení: Při řešení byste měli vzít v potaz následující krátkou deskripci principu přednosti komunitárního práva před právem vnitrostátním.
Mezivládní organizace jediná úroveň
Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VíceObsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5
Použité zkratky O autorovi XI XIV Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 KAPITOLA 1 Historický vývoj vnitrostátní závaznosti mezinárodního práva a jeho aplikace v Československu 8 1.1 Ústavní listina
VícePrávo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES
Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské
Více2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA
ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci
VícePŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 11.3.2014 COM(2014) 158 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Nový postup EU pro posílení právního státu CS CS Příloha I: Právní
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceXT 21004/18 ADD 1 REV 2 1 UKTF
Rada Evropské unie Brusel 29. ledna 2018 (OR. en) XT 21004/18 ADD 1 REV 2 BXT 5 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace PŘÍLOHA ROZHODNUTÍ RADY, kterým se doplňuje rozhodnutí
VíceÚmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN
VíceVeřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU
Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace
VíceSN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
VícePříloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147
Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským
VíceV Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE Uplatňování článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aktualizace údajů pro výpočet paušálních částek a penále, které Komise navrhuje
Vícedvůr rozhodl předložit následující úvahy týkající se zvláštního aspektu, který souvisí se způsobem fungování soudního systému Unie.
Diskuzní dokument Soudního dvora Evropské unie o některých aspektech přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1 Stockholmský program přijatý Evropskou radou
VíceVšeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.
PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se
VícePrávo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015
Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně
VíceÚřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA
Více1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky
Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 2/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh
VícePrávo ES/EU. Evropská unie vs. právo. Terminologie PRAMENY PRÁVA ES. Primární právo ES/EU
Evropská unie vs. právo Právo ES/EU POVAHA UNIJNÍHO A KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA APLIKACE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA EU = produkt práva právo integrační nástroj EU (ES) vytváří právo zvláštní
VíceDelegace naleznou v příloze odtajněné znění výše uvedeného dokumentu.
Rada Evropské unie Brusel 10. června 2015 (OR. en) 10817/10 DCL 1 ODTAJNĚNÍ Dokument: Ze dne: 8. června 2010 Nový status: Předmět: ST 10817/10 RESTREINT UE veřejné FREMP 27 JAI 523 COHOM 153 COSCE 17 Rozhodnutí
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou
VícePrávo ES/EU POVAHA UNIJNÍHO A KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA APLIKACE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA
Právo ES/EU POVAHA UNIJNÍHO A KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA APLIKACE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA Evropská unie vs. právo EU = produkt práva právo integrační nástroj EU (ES) vytváří právo zvláštní
VíceAKT RADY. ze dne 23. července 1996
AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě
VíceRada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)
VíceROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 *
CS ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 * Veřejný pořádek Ve věci 41/74, jejímž předmětem je žádost předložená Soudnímu dvoru na základě článku 177 Smlouvy o EHS High Court of Justice, Chancery Division,
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
VíceN á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Dánským královstvím o změnách a ukončení platnosti
VíceEvropská Unie. Bohdálek Kamil
Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy
VícePRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015
PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace
VíceCOOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích
COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních
VíceÚřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.
Úřední věstník Evropské unie L 165 I České vydání Právní předpisy Ročník 61 2. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým
VíceEvropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.
Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Cílem předmětného kursu je seznámení studentů s vývojem evropské integrace, objasnění pramenů práva ES a jejich hierarchie, seznámení
VíceSPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O SOUČASNÉM ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O SOUČASNÉM ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU Smluvní strany zdůrazňují význam včasné ratifikace nebo včasného schválení
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.1.2017 COM(2017) 17 final 2017/0011 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské
VíceANNEX PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.12.2017 COM(2017) 722 final ANNEX PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a prozatímním provádění třetího dodatkového protokolu
VíceHistorie evropské integrace
Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce
VíceV l á d n í n á v r h,
V l á d n í n á v r h, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Maltou
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů
VíceKonsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie
Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne
Víceč. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce
S t a novisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 22/2008 Označení stanoviska: Postup Ministerstva vnitra při hodnocení souladu obecně závazných vyhlášek obcí se zákonem Právní
VíceNAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003. ze dne 14. května 2003,
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se rozšiřuje používání ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na občany třetích zemí, kterých se tato ustanovení dosud
VíceEvropská integrace. (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová
Evropská integrace (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová Cíle semináře vznik evropské myšlenky podmínky a příčiny vzniku ES historický vývoj ES, vznik EU orientace v pojmech přechod
VíceINTERNACIONALIZACE SOUDNÍ ARGUMENTACE
INTERNACIONALIZACE SOUDNÍ ARGUMENTACE ZDENĚK KÜHN APLIKACE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA specifika aplikace mezinárodního práva a domácího práva inspirovaného mezinárodními smlouvami Použití cizí judikatury a nový
VíceTento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
2006R1412 CS 01.07.2013 003.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1412/2006 ze dne 25. září 2006 o
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
Více1977L0249 CS
1977L0249 CS 01.01.2007 005.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného
VíceDebata k Jednotnému evropskému patentu
Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh
VíceSMLOUVA MEZI. AA2003/TR/cs 1
SMLOUVA MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,
VíceEVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005
EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další
VíceMgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_4_PRÁVO_1.04_Ústava ČR - I. Hlava. Výkladová prezentace k tématu Ústava ČR I. Hlava
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.
VíceÚstavní soudnictví v komparativním pojetí
Ústavní soudnictví v komparativním pojetí JUDr. Tomáš Pezl Pojem kontrola vykonávaná orgánem soudního typu kontrola souladu obecně závazných právních aktů s ústavou kontrola souladu individuálně závazných
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy
VíceV Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.9.2015 COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a vládou Bangladéšské lidové republiky o některých aspektech leteckých
VíceSPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY
SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceZákladní informace o rozšiřování schengenského prostoru
MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)
EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0900 (NLE) EUCO 110/13 INST 234 POLGEN 69 OC 295 PRÁVNÍ AKTY Předmět: NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým se stanoví složení
VícePGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1
Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2017/0900 (NLE) 2013/0900 (NLE) EUCO 7/1/18 REV 1 INST 92 POLGEN 23 CO EUR 8 PRÁVNÍ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým
Více14127/14 ADD 1 zs/lk 1 DPG
Rada Evropské unie Brusel 10. listopadu 2014 (OR. en) 14127/14 ADD 1 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ Předmět: PV/CONS 47 TRANS 470 TELECOM 176 ENER 426 3335. zasedání Rady Evropské unie(doprava, TELEKOMUNIKACE
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Ujednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím
VíceInstitucionální uspořádání EU
Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:
VíceAarhuská úmluva. Jitka Bělohradová
Aarhuská úmluva Jitka Bělohradová 1 Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí - 3 pilíře Aarhuská úmluva 2 Přijata
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové
VícePrameny správního práva. Olga Pouperová
Prameny správního práva Olga Pouperová Prameny práva Ve formálním smyslu pouze psané právo (právní předpisy, tzn. obecně závazné předpisy) normativní právní akty + některé mezinárodní smlouvy V materiálním
VíceKONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT
KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.
VícePŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je
PŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je nutné poznamenat, že v této příloze nejsou uvedena ustanovení
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy
VíceSPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče
ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování
VíceN á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o ukončení platnosti Dohody
VícePrávní rámec EU v oblasti rovnosti
Právní rámec EU v oblasti rovnosti JUDr. Barbara Havelková, LL.M., D.Phil. Seminář ERA, Praha 2018 Obsah Listina základních práv EU a smlouvy EU (ústavní rovina) Směrnice EU (zákonná rovina) Působnost
VíceOBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13
Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí
VíceVěc C-212/04. Konstantinos Adeneler a další v. Ellinikos Organismos Galaktos (ELOG)
Věc C-212/04 Konstantinos Adeneler a další v. Ellinikos Organismos Galaktos (ELOG) [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Monomeles Protodikeio Thessalonikis (Řecko)] Směrnice 1999/70/ES - Ustanovení
VícePrávní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie
Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány
VíceInstitucionální systém EU
Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce
VíceN á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou
VíceEVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
DOHODA O ÚČASTI ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 17.9.2004 KOM(2004) 594 v konecném znení 2004/0205 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podepsání smlouvy mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, na jejímž
VíceHodnotící tabulka jednotného trhu
Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní
VícePoznámky k praktické aplikaci požadavků Aarhuské úmluvy v ČR (zejména v soudní praxi) Seminář o českém předsednictví EU Praha, 21.11.2008 Pavel Černý, EPS Hlavní body zkušenosti (problémy) s využíváním
VíceEkonomika Evropská unie
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceFormy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola)
Struktura a principy Evropského práva Petr Kolář 2006 1 Struktura Evropské unie Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob HLAVA IV ES Policejní a justiční
Více(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ
22.2.2019 L 51 I/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/316 ze dne 21. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské
VícePRÁVNÍ ZÁKLAD SPOLEČNÁ PRAVIDLA
EVROPSKÝ PARLAMENT: VOLEBNÍ POSTUPY Postupy konání voleb do Evropského parlamentu jsou stanoveny jak evropskými právními předpisy, které vymezují pravidla společná pro všechny členské státy, tak specifickými
VícePrávní záruky ve veřejné správě
Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS B8-1092/1. Pozměňovací návrh. Sophia in t Veld, Cecilia Wikström, Angelika Mlinar za skupinu ALDE
26.10.2015 B8-1092/1 1 Sophia in t Veld, Cecilia Wikström, Angelika Mlinar Bod 3 a (nový) 3a. vyjadřuje politování nad tím, že Spojené království přijalo zákon o uchovávání údajů a vyšetřovacích pravomocích
VíceHISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková
HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková (helena.bonckova@mail.muni.cz) OBSAH SEMINÁŘE Úvod do předmětu Evropské právo koncepce předmětu podmínky ukončení literatura Historie
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999
DOKUMENTY K SCHENGENU ROZHODNUTÍ RADY ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis, v souladu s příslušnými
VíceVynucování práva EU. Žaloby k Soudnímu dvoru EU
Vynucování práva EU Žaloby k Soudnímu dvoru EU Vynucování práva EU vůči členským státům: na podnět Komise Soudní dvůr správní řízení před Komisí žaloba Komise nebo čl.státu k ESD, rozsudek ESD nerespektování
VícePrávo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová
Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje
VícePřijetí (EU, Euratom) 2018/1577 opravného rozpočtu Evropské unie č. 4 na rozpočtový rok 2018 s konečnou platností... 1
Úřední věstník Evropské unie L 266 České vydání Právní předpisy Ročník 61 24. října 2018 Obsah I Legislativní akty Přijetí (EU, Euratom) 2018/1577 opravného rozpočtu Evropské unie č. 4 na rozpočtový rok
VíceNávrh NAŘÍZENÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.11.2013 COM(2013) 771 final 2013/0379 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se s účinností k 1. červenci 2013 upravují opravné koeficienty použitelné na odměny a důchody (bývalých)
VíceII. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)
II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná
VíceVnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva 215-1
Vnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva 215-1 Právo jako společenský jev právo = regulativní normativní systém zajišťuje fungování společnosti lidí (státu) definice: soubor pravidel chování stanovených
Více