Právní řád ES/EU a jeho vztah k ústavního právu ČR Robert Zbíral, Ondrej Hamuľák

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právní řád ES/EU a jeho vztah k ústavního právu ČR Robert Zbíral, Ondrej Hamuľák"

Transkript

1 1 Konečný text publikován jako: ZBÍRAL, Robert, HAMULÁK, Ondřej. Právní řád ES/EU a jeho vztah k ústavnímu právu ČR. IN: KLÍMA, Karel (ed). Praktikum českého ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s (podíl 70 %, spoluautor Ondřej Hamulák). XXX Seminární cvičení Právní řád ES/EU a jeho vztah k ústavního právu ČR Robert Zbíral, Ondrej Hamuľák 1 OBSAH CVIČENÍ PRÁVNÍ ŘÁD ES/EU Úvodní poznámky Související předpisy a ustanovení Vybraná judikatura Soudního dvora Problémové okruhy k tématu Otázky k tématu VZTAH KOMUNITÁRNÍHO A ČESKÉHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA Úvodní poznámky Související předpisy a ustanovení Judikatura Ústavního soudu ČR Problémové okruhy k tématu Otázky k tématu VZTAH K EVROPSKÉMU PRÁVU V ÚSTAVNÍCH SYSTÉMECH OSTATNÍCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH UNIE Úvodní poznámky Související předpisy a ustanovení Vybraná judikatura soudů členských států Problémové okruhy k tématu Otázky k tématu PŘÍKLADOVÁ ČÁST Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č

2 2 5.7 Příklad č Příklad č Příklad č DOPORUČENÁ LITERATURA Česká Cizojazyčná... 28

3 3 1 OBSAH CVIČENÍ Vstupem ČR do EU v květnu 2004 nastala pro české ústavní právo výrazná změna, náš stát se stal členem nadnárodní uskupení, které je založeno na vlastním právním řádu (komunitárním právu), jehož vlastnosti kladou zvláštní požadavky na vnitrostátní právo členských zemí. Z tohoto důvodu muselo dojít také k úpravám Ústavy ČR. Cílem tohoto semináře je pomocí uvedení příslušných materiálů, zodpovězení položených otázek a vyřešením podrobnějších příkladů uvedenou problematiku procvičit. Cvičení je rozděleno do čtyř částí: 1) Právní řád ES/EU: Sekce je zaměřena na naznačení základních vlastností komunitárního práva, včetně doktrín přednosti a přímého účinku. 2) Vztah komunitárního a českého ústavního práva: Sekce je zaměřena na způsob, jakým byl právní řád ES/EU uveden do českého právního řádu a jaký je jejich vzájemný vztah prizmatem Ústavního soudu ČR. 3) Komunitárního právo a ústavní systémy ostatních zemí EU: Ústavní právo jiných států EU vytváří odlišné způsoby zakotvení právního řádu ES/EU ve vnitrostátním právu, na rámcové naznačení rozdílných řešení je zaměřena tato sekce 4) Samotné příklady k řešení, které by měly spojit procvičení poznatků ze všech sekcí. 2 PRÁVNÍ ŘÁD ES/EU 2.1 Úvodní poznámky Když v 50. letech minulého století politici zakládali Evropské sdružení uhlí a oceli, Euratom a Evropské hospodářské společenství, možná ani nedoufali, jaké dalekosáhlé následky jejich kroky pro budoucnost Evropy přinesou. EU je dnes považována za nejúspěšnější dobrovolnou spolupráci států v historii lidstva, členem je většina zemí demokratické Evropy, i díky integrační spolupráci bylo dosaženo dříve nevídané bezpečnostní a hospodářské stability kontinentu. Není pochyb o tom, že zřizovací smlouvy jak jednotlivých Společenství (Smlouva o Euratomu, Smlouva o založení Evropských společenství), tak i samotné EU (Smlouva o Evropské unii), lze považovat za dokumenty mezinárodního práva veřejného. Přesto již samotné smlouvy, které jsou součástí primárního práva, v sobě mají množství ustanovení, které nejsou běžným obsahem mezinárodní smluv. Jedná se výběrově o: Cíl integrace: Ačkoliv celý proces začal realisticky jako sektorově orientovaný, především části preambulí v jednotlivých smluv naznačují mnohem širší aspirace. Preambule Smlouvy ESUO uváděla: odhodláni vybudovat zřízením hospodářského společenství základy širšího a hlubšího společenství mezi národy, a položit základy institucí způsobilých řídit jejich osud, napříště společný, podobně preambule SES obsahuje následující závazek: rozhodnuti položit základy stále užšího spojení evropských národů a rozhodnuti zachovat a upevnit tímto spojením svých zdrojů mír a svobody. Instituce. Smlouvy definují podobu, pravomoci, i působení jednotlivých institucí. Žádná část veřejné moci EU nestojí mimo smlouvy. Charakter institucí. Evropský parlament je přímo voleným orgánem se stále rostoucími pravomocemi. Komise je nezávislá na členských zemích a drží exkluzivní právo na zákonodárnou iniciativu. Rada EU může hlasovat kvalifikovanou většinou a její akty jsou závazné pro členy EU. Podobně i Soudní dvůr je nezávislý a jeho rozhodnutí závazná pro členské státy.

4 4 Legislativa. Instituce EU vydávají vlastní legislativní akty, Komise přitom má právo kontrolovat, zda jsou v členských zemích náležitě implementovány a dodržovány. V případě neplnění mohou následovat po rozsudku Soudního dvora finanční sankce. Lidská práva. Ačkoliv smlouvy neobsahují katalog práv příznačný pro mnohé ústavy, některé články jsou podobné povahy. Jedná se především o čl SES (občanství EU), čl. 12 a 13 SES (obecný zákaz diskriminace), a čl. 141 SES (rovnost pohlaví). Pravomoci EU. Smlouvy dávají EU značné legislativní i výkonné pravomoci v množství oblastí, v některých z nich se již členské státy vzdaly své suverenity úplně. Na druhou stranu ES ani EU nemají tzv. kompetenční kompetenci (Kompetenzkompetenz), nemohou si tedy určovat samy vlastní okruh pravomocí, členské státy zůstávají tzv. pány smluv. Rigidita. Změny smluv jsou přijímány obtížnější procedurou než obyčejná (sekundární) legislativa (čl. 48 SEU). Ustanovení smluv ale nejsou jediným vodítkem pro zvláštní podobu komunitárního práva. Je to pravděpodobně judikatura Soudního dvora, která rozhodujícím způsobem přispěla k transformaci EU od systému mezinárodního práva ke kvaziústavnímu pořádku (sui generis). Za pilíře evropského práva a za základy přeměny jsou považovány především doktríny přímého účinku a nadřazenosti, vzhledem k významu zaručení osobních práv jednotlivce v každém právním řádu se nám jeví vhodné doplnit je doktrínou základních práv. Přímý účinek. Poprvé vymezen v rozsudku 26/62 Van Gend en Loos [1963] ECR 1. Za určitých podmínek se aktu komunitárního práva může dovolávat také fyzická nebo právnická osoba jako subjekt nového právního řádu přímo před vnitrostátními soudy. Později Soudní dvůr v judikatuře svoji interpretaci přímého účinku rozšířil například na rozhodnutí či směrnice (jen ve vertikálním směru). Aplikační přednost. Poprvé vymezena v judikátu 6/64 Costa [1964] ECR 585. S ohledem na zvláštní charakter právního řádu ES v případě, že dojde ke střetu komunitárního práva s právem vnitrostátním, jsou vnitrostátní orgány včetně soudů povinny přednostně aplikovat práv komunitární. Později Soudní dvůr upřesnil, že aplikační přednost platí absolutně, tedy i vůči ústavnímu právu členských zemí. Doktrína základních práv. Zřizovací smlouvy zpočátku neposkytovaly až na naprosté výjimky žádnou ochranu lidských práv. To se postupem času ukázalo jako nedostatečné, proto Soudní dvůr v rozsudku 29/69 Stauder [1969] ECR 419 prohlásil, že je v jeho pravomoci posuzovat soulad komunitárních aktů s lidskými právy. Dle Soudního dvora se tyto práva dají odvodit z obecných zásad právních, které zahrnují mimo jiné ústavní tradice členských zemí a mezinárodní dohody, ke kterým se členské státy zavázaly. Postupem času byla doktrína mohutně rozvíjena další judikaturou. V pozdější judikatuře posunul Soudní dvůr vnímání zřizovacích smluv (a potažmo celého právního řádu ještě dále, když je označil za vnitřní ústavu, případně základní ústavní chartu (1/76 Draft Agreement establishing a European laying-up for inland water wessels [1977] ECR 741). 2.2 Související předpisy a ustanovení Smlouva o Evropské unii (konsolidované znění). Úř. věst. C 321 E, 29. prosince 2006, s Smlouva o založení Evropského společenství (konsolidované znění). Úř. věst. C 321 E, 29. prosince 2006, s Protokoly ke smlouvám. Úř. věst. C 321 E, 29. prosince 2006, s

5 5 Smlouva o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii. Úř. věst. L 157, 21. června 2005, s Commission opinion of 19 February 2003 on the applications for accession to the European Union by the Czech Republic, the Republic of Estonia, the Republic of Cyprus, the Republic of Latvia, the Republic of Lithuania, the Republic of Hungary, the Republic of Malta, the Republic of Poland, the Republic of Slovenia and the Slovak Republic. OJ L 236, 23. září 2003, s Vybraná judikatura Soudního dvora 26/62 N.V. Algemene Transport- en Expeditie Onderneming van Gend & Loos v Nederlandse administratie der belastingten [1963] ECR 1 Společenství představuje nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch státy omezily, byť ve vymezených oblastech, svá suverénní práva a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale rovněž jejich příslušníci. Právo Společenství, nezávislé na zákonodárství členských států, tudíž nejen ukládá jednotlivcům povinnosti, ale je rovněž určeno k vytváření práv, která se jako taková stávají součástí jejich jmění. Tato práva vznikají nejenom tehdy, když to Smlouva výslovně stanoví, ale také v důsledku povinností, které Smlouva jasně stanoveným způsobem ukládá jak jednotlivcům, tak členským státům a orgánům Společenství. 6/64 Flaminio Costa v E.N.E.L. [1964] ECR 585. Na rozdíl od běžných mezinárodních smluv Smlouva o EHS zavedla vlastní právní řád, který se stal součástí právních systémů členských států od vstupu Smlouvy v platnost a který je pro jejich soudy závazný. Založením Společenství na neomezenou dobu, které má vlastní orgány, právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům, způsobilost k mezinárodně právnímu zastoupení a zvláště skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu ze států na Společenství, tyto státy omezily, byť jen v omezených oblastech, svá suverénní práva, a vytvořily tak soubor práva použitelného na své státní příslušníky i na sebe samotné. Důsledkem začlenění ustanovení pocházejících ze zdroje Společenství, a obecněji začlenění znění a ducha Smlouvy, do práva každého členského státu, je skutečnost, že členské státy nemohou proti právnímu řádu jimi přijatému na základě vzájemnosti s úspěchem uplatnit pozdější jednostranné opatření, jehož se tak nelze proti němu dovolávat. Vykonatelnost práva Společenství se totiž nemůže stát od státu lišit v závislosti na pozdějších vnitrostátních právních předpisech, aniž by bylo ohroženo dosažení cílů Smlouvy ( ). Závazky dohodnuté ve Smlouvě o založení Společenství by nebyly bezpodmínečné, ale pouze eventuální, pokud by mohly být zpochybněny pozdějšími legislativními akty signatářů. Pokud je státům přiznáno právo jednat jednostranně, děje se tak na základě zvláštního a přesného ustanovení ( ) Ze všech těchto skutečností vyplývá, že proti právu založenému na Smlouvě vycházejícímu z autonomního zdroje se nelze s ohledem na jeho zvláštní originální povahu před soudy dovolávat jakéhokoli vnitrostátního právního předpisu, aniž by přišlo o svou povahu práva Společenství a aniž by byl zpochybněn právní základ samotného Společenství. Přenos práv a povinností odpovídajících ustanovením Smlouvy, učiněný státy z jejich vnitrostátního právního řádu do právního řádu Společenství, způsobuje konečné omezení jejich suverénních práv, nad nímž nemůže převážit pozdější jednostranný akt neslučitelný s pojmem Společenství. 106/77 Amministrazione delle Finanze dello Stato v Simmenthal SpA [1978] ECR 629.

6 6 na základě zásady přednosti práva Společenství mají ustanovení Smlouvy a přímo použitelné akty orgánů ve svých vztazích s vnitrostátním právem členských států za následek nejen to, že pouhým svým vstupem v platnost činí bez dalšího nepoužitelným jakékoli ustanovení vnitrostátního práva, které by s nimi bylo v rozporu, ale nadto ježto tyto ustanovení a akty jsou nedílnou součástí, ovšem s vyšší právní silou, právního řádu platného na území každého členského státu brání platnému vytváření nových vnitrostátních zákonů v rozsahu, v němž by byly neslučitelné s normami Společenství. ( ) Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že každý vnitrostátní soudce, který rozhoduje v rámci své pravomoci, má povinnost plně používat právo Společenství a chránit práva, která toto právo poskytuje jednotlivcům, tím, že ponechá nepoužité jakékoli ustanovení vnitrostátního zákona, které by případně bylo s právem Společenství v rozporu, ať už by takové ustanovení předcházelo pravidlu Společenství, nebo bylo vůči němu pozdější. S požadavky vlastními samotné povaze práva Společenství by tudíž bylo neslučitelné jakékoli ustanovení vnitrostátního právního řádu, či jakákoli právní, správní nebo soudní praxe, které by měly za následek oslabení účinnosti práva Společenství tím, že by odmítaly soudci příslušnému pro použití tohoto práva pravomoc učinit v samotném okamžiku tohoto použití vše, co je nezbytné, pro to, aby byly ponechány stranou vnitrostátní legislativní ustanovení případně tvořící překážku pro plnou účinnost norem Společenství. 1/91 Draft Agreement on the European Economic Area [1991] ECR I Evropský hospodářský prostor má být založen na základě mezinárodní úmluvy, která v podstatě pouze zakládá práva a povinnosti mezi smluvními stranami a nestanoví žádný přesun pravomocí na mezivládní orgány, jež vytváří. Smlouva o ES, i když byla uzavřena ve formě mezinárodní smlouvy, nicméně vytváří ústavní chartu Společenství založenou na panství práva. Jak Soudní dvůr trvale soudí, za-kládající smlouvy založily nový právní řád, v jehož prospěch státy omezily své suverénní práva, a mezi jejichž subjekty patří nejen členské státy, ale i jejich státní příslušníci. 2.4 Problémové okruhy k tématu Prameny práva Evropských společenství a Evropské unie. Povaha práva Evropských společenství a Evropské unie samostatnost, aplikace. Místo komunitárního práva v právních řádech členských zemí. Význam judikatury ESD pro formování aplikačních zásad komunitárního práva. Podmínky aplikace komunitárního práva v řízeních před vnitrostátními orgány aplikace práva. Řešení střetů a konfliktů mezi komunitární a vnitrostátní právní úpravou. Povinností národních orgánů u aplikace práva. 2.5 Otázky k tématu Je právo Evropských společenství (komunitární právo) nedílnou součástí českého právního řádu? Je právo Evropských společenství nedílnou součástí právního řádu všech členských zemí? Znamená přednost komunitárního práva jeho vyšší právní sílu v porovnání s vnitrostátním právem? Platí, že samotná existence ustanovení komunitárního práva způsobuje absolutní a automatickou derogaci všech ustanovení národního práva, která mu odporují? Platí pro vztah ústavního práva členských zemí a komunitárního práva jiná pravidla jako ve vztahu komunitárního práva a obecného národního práva (zákonů)?

7 7 Která rozhodnutí ESD mají klíčový význam pro vytvoření doktríny přednosti komunitárního práva? Uplatní se přednost komunitárního práva i vůči mezinárodním závazkům členských států, které vznikli před založením (resp. přistoupením k) ES/EU? Je pravdou, že komunitární právo má podle ESD přednost před veškerým národním právem s výjimkou lidskoprávních ustanovení národních ústav. Je přijetí implementačního opatření se strany státu jednou z podmínek přímého účinku ustanovení komunitárního práva? Znamená horizontální přímý účinek, že se norma komunitárního práva může uplatnit v řízení mezi jednotlivci a způsobit uložení právní povinnosti jedné ze stran řízení? Platí, že směrnice je přímo účinná až po uplynutí lhůty k její implementaci? Vyplývá z judikatury ESD, že nepřímý účinek se jako vlastnost komunitárního práva týká jenom směrnic? Posuďte, zda ustanovení komunitárního práva mohou mít přednost před národním právem i v případech, kdy nejsou přímo účinná. Platí, že odpovědnost státu za škodu vzniká jenom při porušení přímo účinných norem komunitárního práva? Je možné aby stát odpovídal za škodu způsobenou jednotlivci v případech, kdy k porušení komunitárního práva došlo jednáním orgánu soudní moci? Může národní soud dospět tzv. eurokonformním výkladem vnitrostátního práva (tj. uplatněním zásady nepřímého účinku komunitárního práva) k rozhodnutí, kterým dojde ke vzniku trestní odpovědnosti fyzické osoby? Je pravdou, že z důvodu, že přímý účinek nařízení vyplývá ze Smlouvy o ES (čl. 249 ex 189, druhý pododstavec), nemusí jeho ustanovení splňovat tzv. Van Gend en Loos kriteria přímého účinku? Platí, že o odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušením komunitárního práva a její náhradě rozhoduje národní soud? 3 VZTAH KOMUNITÁRNÍHO A ČESKÉHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA 3.1 Úvodní poznámky S ohledem na to, že se ČR stala v květnu 2004 nedílnou součástí evropského integračního procesu, stal se právní řád ES/EU pro ČR i všechny subjekty na jejím území se nacházející právně závazný se všemi jeho podmínkami a důsledky. Z toho plyne, že bylo nutné vytvořit prostor pro aplikaci komunitárního práva, aniž by zde ovšem byl zároveň rozpor s českým ústavním pořádkem. Vstup do Unie vyžadoval výrazné změny české ústavy. Ta totiž, stejně jako většina ústav postkomunistických zemí, po zkušenostech s dominancí Sovětského svazu kladla velký důraz na zachování plné suverenity státu (srv. čl. 1 Ústavy v původním znění). Aktivnímu zapojování ČR do mezinárodních vztahů, především pak její snaze podílet se na evropském integračním procesu, však rigidní přístup k (ne)přenosu suverenity bránil, jinými slovy, původní znění Ústavy přenos pravomocí mimo dosah orgánů ČR neumožňovalo a tudíž by bylo překážkou i přistoupení k EU. Pod dlouhé a intenzivní debatě byla překážka odstraněna přijetím ústavního zákona č. 395/2001 Sb. ( euronovela Ústavy), jejímž účelem bylo zcela novelizovat vztah Ústavy k mezinárodnímu (potažmo evropskému) právu. Novela nabyla účinnosti 1. června Klíčovou součástí euronovely je nový čl. 10a Ústavy, který vytváří protiváhu omezení plynoucího z čl. 1 odst. 1 Ústavy a poskytuje zmocnění k přenosu některých pravomocí na mezinárodní subjekty. Jestliže je zřejmé, že čl. 10a je zmocňovacím ustanovením umožňujícím

8 8 přenos části suverenity na EU, méně už je zřejmé, na základě čeho působí komunitární právo v českém právním řádu. Byly navrženy koncepce hledající základ v čl. 10, čl. 10a, čl. 1 odst. 2 či v jejich kombinace, podle doktríny Ústavního soudu mezinárodní smlouvy (tedy i přístupová smlouva) přijaté podle čl. 10a Ústavy nabývají účinku v českém právním řádu na základě samotného čl. 10a Ústavy (je zde obousměrný účinek). Již před vstupem ČR do EU Ústavní soud dovodil (Pl. ÚS 5/01), že komunitární právo není pro něj cizím prvkem, neboť jeho součástí jsou i obecné zásady právní založené na ústavních tradicích členských států EU. To ale nemění nic na tom, že teprve vstupem ČR do EU došlo k zásadní proměně celého českého právního řádu. Komunitární právo přestává být pouhým komparačním nástrojem, ale již plně prozařuje do ústavního pořádku, vnitrostátní právo včetně ústavního je třeba vykládat ve světle práva komunitárního. Pokud tedy existuje několik interpretací Ústavy, musí být vybrána ta z nich, která nejvíce odpovídá nárokům komunitárního práva (povinnost eurokonformního výkladu). Jak již bylo diskutováno v předchozí sekci, komunitární právo má odlišnou charakteristiku od práva mezinárodního, zejména díky platným doktrínám přímého účinku a aplikační přednosti komunitárního práva nad právem vnitrostátním. Tyto vlastnosti komunitárního práva působí v oblasti přenesených pravomocí i v právních řádech členských států, účinky si určuje komunitární právo samo. V ČR tomu tak opět je na základě čl. 10a Ústavy, neboť omezení pravomocí českých orgánů v komunitárnímu právu vymezeném prostoru se vztahuje i na omezení určovat účinky tohoto práva. Podle Ústavního soudu je jenom bez jakékoliv restrikce ze strany vnitrostátního práva možné reflektovat dynamický vývoj práva komunitárního a jeho ojedinělé charakteristiky. V čl. 10a Ústavy uvolněné výseči působí komunitární právo (a orgány EU) zcela autonomně, včetně přímého účinku a aplikační přednosti. Jinými slovy, dochází zde k suspendaci ústavního pořádku. Nejvýrazněji se účinky komunitárního práva projevují v oblasti přenesených pravomocí, svůj dopad mají ale i mimo tento okruh. Jak vyplývá z diskutované povinnosti eurokonformního výkladu, při výkladu veškerého českého práva je třeba zohledňovat rozměr komunitární. Podle zřizovacích smluv jsou členské státy povinny se vyvarovat opatření, které by ohrožovaly dosažení cílů vyhlášených zřizovacími smlouvami (srv. čl. 10 SES), což lze jistě aplikovat obecně na veškerou činnost veřejné moci. Dosavadní praxe Ústavního soudu neuznává absolutní přednost komunitárního práva judikovanou Soudním dvorem a drží se doktríny podmíněného přenosu, která je vlastní také některým ústavním soudům jiných členských zemí (viz kapitola 3 cvičení). V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 50/04 (cukerné kvóty) soud podrobně přezkoumává (byť svými slovy jen abstraktně ), jak judikatura Soudního dvora obstojí oproti námitkám navrhovatelů, aby na konci rozsudku uzavřel, že porušení podmínek přenosu obecně ani v projednávaném případě nenastalo. Také v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 66/04 (eurozatykač) soud uvedl, že nebude až na naprosto výjimečné situace všeobecně přezkoumávat soulad komunitárních předpisů s ústavním pořádkem, aby to však následně v daném konkrétním případě učinil. Klíčovým kritériem přezkumu jsou Ústavním soudem definované nadústavních limity Ústavy, někdy zvané také materiální ohnisko (jádro) Ústavy. To přenosem pravomocí ani činností orgánů ES/EU nemůže být dotčeno a Ústavní soud není oprávněn se jeho ochrany vzdát za žádných okolností. 3.2 Související předpisy a ustanovení Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky čl. 1 odst. 2: vázanost mezinárodněprávními závazky ČR čl. 10: přednost mezinárodních smluv před zákonem čl. 10a: možnost přenosu části suverenity na mezinárodní subjekty čl. 10b: kontrola vlády Parlamentem ohledně provádění závazků plynoucích z čl. 10a čl. 39 odst. 4: kvórum pro schválení přenosu pravomocí dle čl. 10a čl. 87 odst. 2: předběžná kontrola ústavnosti smluv dle čl. 10a

9 9 čl. 89 odst. 3: vymezení chování subjektů při negativním výroku Ústavního soudu dle čl. 87 odst. 2 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2004 Sb. m. s. o sjednání Smlouvy mezi členskými státy Evropské unie a kandidátskými státy o jejich přistoupení k Evropské unii (Aténská smlouva). Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2007 Sb. m. s. o sjednání Smlouvy mezi členskými státy Evropské unie a Bulharskou republikou a Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii. Ústavní zákon č. 515/2002 o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Oznámení prezidenta republiky č. 206/2003 Sb. o vyhlášení výsledků referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii konaného ve dnech 13. června 2003 a 14. června Rozhodnutí prezidenta republiky č. 116/2003 Sb. o vyhlášení referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii. Zákon č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ( 70) Zákon č. 293/1993 Sb. o Ústavním soudu ( 11 písm. f) g), 71a- 71e) 3.3 Judikatura Ústavního soudu ČR Cukerné kvóty, Pl. ÚS 50/04 (154/2006 Sb.). Napadená právní úprava týkající se stanovení klíče rozdělení kvóty je tedy na jednu stranu doménou vnitrostátního práva, na druhou stranu je bezprostředně navázána na normy evropského práva. Ústavní soud byl proto nejprve postaven před otázku, do jaké míry je vůbec oprávněn posuzovat ústavní konformitu takových právních norem, které navazují na komunitární právo. Ústavní soud není kompetentní k tomu, aby posuzoval otázky platnosti norem komunitárního práva. Takové otázky spadají do výlučné pravomoci Evropského soudního dvora. Z pohledu komunitárního práva, jak bylo v minulosti vyloženo Evropským soudním dvorem (dále jen ESD ), požívají normy komunitárního práva aplikační přednosti před právními řády členských států ES. Podle judikatury ESD tam, kde jde o výlučnou regulaci komunitárním právem, má toto právo přednost a nemůže být popřeno skrze referenční kritéria stanovená vnitrostátním právem, včetně kritérií uplatňovaných v ústavní rovině. Aniž by byl Ústavní soud nucen vymezovat se k této doktríně ESD, nemůže odhlížet od následujících okolností. Existují totiž i další okolnosti a důvody, které je třeba při zvažování této otázky posuzovat. Především nelze přehlédnout, že řada nejvyšších soudních instancí původních členských států ES ( ) se nikdy zcela nepodřídila doktríně absolutní přednosti komunitárního práva nad veškerým ústavním právem, především pak ponechala jistou rezervu při interpretaci principů, jako jsou princip demokratického právního státu a oblast ochrany základních práv a svobod. ( ) ( ) Proto obecně platí, že tam, kde komunitární legislativa ponechala určité věci v kompetenci členských států (tj. tam, kde neexistuje výslovná úprava v komunitárním právu) nebo tyto věci zpětně výslovně delegovala na členské státy, je věcí členských států, aby přijaly a aplikovaly vlastní legislativu. Přesto nelze tvrdit, že v těchto oblastech komunitární právo nikterak nepůsobí. Naopak i v těchto případech, kdy členské státy vlastními právními nástroji implementují část

10 10 komunitární politiky, je diskrece ze strany členských států limitována překlenujícími obecnými principy komunitárního práva, do nichž se řadí i ochrana základních práv ( ) ( ) Ač tedy referenčním rámcem přezkumu Ústavním soudem zůstávají i po normy ústavního pořádku České republiky, nemůže Ústavní soud zcela přehlížet dopad komunitárního práva na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátního práva, a to v oblasti právní úpravy, jejíž vznik, působení a účel je bezprostředně navázán na komunitární právo. Jinými slovy, Ústavní soud v této oblasti interpretuje ústavní právo s přihlédnutím k principům plynoucím z práva komunitárního. ( ) Ústavní soud si je vědom delikátnosti nalezení odpovědi na otázku, zda lze Ústavní soud považovat za soud podle čl. 234 Smlouvy ES, popřípadě v jakých typech řízení, a nezbavuje se do budoucna možnosti zaujmout k této otázce jednoznačnou odpověď, tj. předložit v jednotlivých typech řízení věc k posouzení ESD. ( ) Současný standard ochrany základních práv uvnitř Společenství nezavdává podle Ústavního soudu žádné příčiny se domnívat, že tento standard ochrany základních práv skrze uplatňování principů z nich plynoucích, tak jak ostatně vyplynul i z výše citované judikatury ESD, má nižší kvalitu než ochrana poskytovaná v České republice, resp. že standard ochrany se výrazně liší od ochrany doposud poskytované ve vnitrostátním prostředí Ústavním soudem. ( ) ( ) Ústavní soud současně považuje za nutné zdůraznit, že nyní přijatý závěr v žádném případě neznamená, že by Ústavní soud rezignoval na ústavněprávní přezkum vnitrostátních právních předpisů, které jsou komplementární ke komunitárnímu právu ( ) ( ) Čl. 10a, který byl do Ústavy vložen ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. (tzv. euronovelou Ústavy), totiž představuje ustanovení umožňující přenos některých pravomocí orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci, tedy především EU a její orgány. Okamžikem, kdy se stala Smlouva o založení ES ve znění všech jejích revizí a ve znění přístupové smlouvy zaváznou pro Českou republiku, došlo k přenosu těch pravomocí vnitrostátních orgánů, které podle primárního práva ES vykonávají orgány ES, na tyto orgány. Jinak řečeno, okamžikem přistoupení České republiky k ES se realizoval přenos těchto pravomocí, a to tak, že Česká republika propůjčila tyto pravomoci orgánům ES. V rozsahu těchto pravomocí, které realizují orgány ES, se pak omezily pravomoci všech příslušných vnitrostátních orgánů bez ohledu na to, zda se jedná o pravomoci normativní či individuálně rozhodovací. Toto propůjčení části pravomocí je ovšem podle Ústavního soudu propůjčením podmíněným, neboť originálním nositelem suverenity a z ní vyplývajících pravomocí nadále zůstala Česká republika, jejíž suverenitu konstituuje nadále čl. 1 odst. 1 Ústavy. Podle něho je Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Ona podmíněnost delegace těchto pravomocí se podle Ústavního soudu projevuje ve dvou rovinách: v rovině formální a v rovině materiální. První z těchto rovin se týká samotných mocenských atributů státní svrchovanosti, druhá rovina se týká obsahových komponent výkonu státní moci. Jinak řečeno, delegace části pravomocí vnitrostátních orgánů může trvat potud, pokud tyto pravomoci jsou orgány ES vykonávány způsobem slučitelným s uchováním základů státní suverenity České republiky a způsobem, jenž neohrožuje samotnou podstatu materiálního právního státu. Pokud by jedna z těchto podmínek realizace přenosu pravomocí nebyla naplněna, tj. pokud by vývoj v ES, resp. EU ohrožoval samotnou podstatu státní svrchovanosti České republiky nebo podstatné náležitosti demokratického právního státu, bylo by třeba trvat na tom, aby se těchto pravomocí opětovně ujaly vnitrostátní orgány České republiky, přitom platí, že k ochraně ústavnosti je povolán Ústavní soud (čl. 83 Ústavy). Řečené platí v dimenzi formální v

11 11 rámci platné ústavní úpravy. Pokud jde o podstatné náležitosti demokratického právního státu, ty podle čl. 9 odst. 2 Ústavy leží dokonce i mimo dispozice samotného ústavodárce. ( ) Pokud by proto výkon delegovaných pravomocí byl orgány ES realizován způsobem regresivním vůči dosavadnímu pojetí podstatných náležitostí demokratického právního státu, jednalo by se o realizaci v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, která by si vyžadovala opětovné převzetí těchto pravomocí vnitrostátními orgány České republiky. Taková situace však obecně ani v projednávaném konkrétním případě nenastala ( ) ( ) Bezprostřední použitelnost ve vnitrostátním právu a přednostní aplikace nařízení vyplývá z vlastní dogmatiky komunitárního práva, tak jak byla v minulosti podána v judikatuře ESD ( ) Komunitární právo totiž samo určuje a specifikuje, na rozdíl od mezinárodního práva, jaké jsou jeho vnitrostátní účinky v členských státech. Pokud členství v ES s sebou nese určité omezení pravomocí vnitrostátních orgánů ve prospěch komunitárních orgánů, musí být nutně jedním z projevů takového omezení i omezení volnosti členských států určovat vnitrostátní účinky komunitárního práva ( ) Jinak řečeno, s přenesením některých pravomocí na ES je spojen i zánik volnosti České republiky určovat vnitrostátní účinky komunitárního práva, které se odvozují v oblastech, v nichž k tomuto přenosu došlo, přímo z komunitárního práva. Ustanovení čl. 10a Ústavy tak vlastně působí obousměrně: tedy tvoří normativní základ pro přenos pravomocí a současně je tím ustanovením Ústavy, které otevírá vnitrostátní právní řád pro působení komunitárního práva včetně pravidel týkajících se jeho účinků uvnitř právního řádu České republiky ( ) Ústavní soud je toho názoru, že pokud jde o působení komunitárního práva ve vnitrostátním právu je třeba přijmout takový přístup, který by nekonzervoval účinky komunitárního práva ve vnitrostátním právním řádu. Takový přístup by totiž neodpovídal tomu, že samotná dogmatika účinků, které komunitární akty vyvolávají ve vnitrostátním právu, prošla a prochází dynamickým vývojem. Toto pojetí také nejlépe zajišťuje to, co bylo uvedeno shora, totiž podmíněnost přenosu části pravomocí. Eurozatykač, Pl.ÚS 66/04 (434/2006 Sb.). Z čl. 1 odst. 2 Ústavy, ve spojení s principem spolupráce, stanoveným čl. 10 Smlouvy o ES, vyplývá ústavní princip, podle něhož mají být domácí právní předpisy včetně ústavy interpretovány souladně s principy evropské integrace a spolupráce komunitárních orgánů a orgánů členského státu. Pokud tedy existuje několik interpretací Ústavy, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod, přičemž jen některé z nich vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika v souvislosti se svým členstvím v EU, je nutno volit výklad, který podporuje realizaci tohoto závazku, a nikoli výklad, který tuto realizaci znemožňuje. Tyto závěry se vztahují i na výklad čl. 14 odst. 4 Listiny. ( ) ( ) pokud existuje, podle domácí metodologie výkladu, několik možných interpretací Ústavy, přičemž jen některé z nich vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika svým členstvím v Evropské unii, je nutno volit výklad, který podporuje realizaci tohoto závazku, nikoliv výklad, který tuto realizaci znemožňuje. Tím současně bude zachován i princip čl. 1 odst. 2 Ústavy. Tyto závěry se vztahují i na výklad čl. 14 odst. 4 Listiny. Protože Ústavní soud vyložil význam čl. 14 odst. 4 Listiny podle domácí metodologie výkladu Ústavy, nebylo ani třeba provést poměřování v úvahu připadajících hodnot a principů práva evropského a ústavního práva domácího. Úhrada léčiv z veřejného zdravotního pojištění, Pl.ÚS 36/05 (57/2007 Sb.), to, jak Evropský soudní dvůr vykládá principy odpovídající základním právům a svobodám, nemůže zůstat bez odezvy při výkladu vnitrostátního práva a jeho souladu s ústavně zaručenými právy. Listina v čl. 1 přiznává základním právům zvláštní ochranu. Jestliže tedy tento soud

12 12 dovodil, že rozhodováním o zařazení léčivých přípravků do seznamu léčiv hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění dochází k zásahu do práv jejich výrobců a distributorů, a proto je třeba důsledně dbát na dodržování principů fair procesu, pak musí Ústavní soud k této argumentaci při výkladu čl. 36 odst. 1, resp. 2 Listiny přihlédnout. Squeeze-out, Pl.ÚS 56/05 (257/2008 Sb.). ( ) Referenčním hlediskem přezkumu ústavnosti zákonů podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Ústavy je ústavní pořádek. Ústavní soud není kompetentní v rámci takového řízení přezkoumávat soulad vnitrostátního práva s komunitárním právem. Aplikace komunitárního práva jako bezprostředně použitelného práva ( ) je v kompetenci obecných soudů, které mají v případě pochybností o aplikaci tohoto práva možnost, popř. povinnost obrátit se na Evropský soudní dvůr s předběžnou otázkou podle čl. 234 SES. Z hlediska referenčních kritérií rozhodování Ústavního soudu se nic nemění. Z čl. 1 odst. 2 Ústavy i pro Ústavní soud jako státní orgán České republiky vyplývá povinnost evropsky konformního výkladu ( ) ústavního pořádku v oblastech, kde se komunitární právo a právní řád České republiky stýkají (závazek loajality podle čl. 10 SES). Musí ovšem jít o výklad ústavního pořádku ve vztahu k vnitrostátnímu právu. 3.4 Problémové okruhy k tématu původní konstrukce vztahu Ústavy ČR k přenosu suverenity (před euronovelou) (srv. původní znění Ústavy ČR z roku 1993) jiné návrhy ústavního řešení vztahu ke komunitárnímu právu během projednávání euronovely (srv. důvodová zpráva k ústavnímu zákonu č. 395/2001 Sb.). Postoj Ústavního soudu ČR k přednosti komunitárního práva?. Limity přenosu pravomocí ČR na ES/EU. 3.5 Otázky k tématu Čl. 10a Ústavy mluví o přenosu pravomocí na mezinárodní organizaci nebo instituci. Jak toto spojení konvenuje s charakteristikou ES/EU? Může to činit z ústavního hlediska problémy? Umožňuje doktrína Ústavního soudu o podmíněném přenosu vystoupení z Unie? Jak se k této možnosti staví komunitární právo či mezinárodní právo veřejné? (srv. mimo zřizovacích smluv tak Vídeňskou úmluvu o smluvním právu (1969)) Je přijat stykový zákon předvídaný v čl. 10b Ústavy? Pokud ano, jak upravuje vztahy komor? Pokud nikoliv, proč nebyl přijat a jsou návrhy na jeho přijetí? Jak se Ústavní soud ČR staví k otázce jeho možnosti položení předběžné otázky podle čl. 234 SES k Evropskému soudnímu dvoru? Posuďte a vysvětlete skutečnost, že Ústavní soud ČR považuje za referenční rámec přezkumu ústavnosti českých právních předpisů také komunitární právo. Jaký postoj zajímal Ústavní soud ke komunitárnímu právu a otázce jeho působení v právním řádu ČR PŘED (datum) přistoupení ČR k EU. 4 VZTAH K EVROPSKÉMU PRÁVU V ÚSTAVNÍCH SYSTÉMECH OSTATNÍCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH UNIE 4.1 Úvodní poznámky V členských státech EU nepanuje ve vztahu k evropskému právu jednotný přístup. Zakotvení práva EU/ES v právu vnitrostátním se liší podle právních tradic země, stáří ústav, doby přistoupení, politického zadání a zejména také v odraze přístupu národních soudů. Některé

13 13 nejvyšší soudy členských zemí jsou k evropskému právu otevřenější, jiné naopak doktríny Soudního dvora uznávají pouze s opatrností či výhradami. Mechanismus zakotvení evropského práva, neboli důvod platnosti jeho norem ve vnitrostátním právu, je přes množství specifik možné podřadit pod několik kategorií (srv. podrobněji Hoffmeister 2007, s ): a. Členské státy v ratifikačními procedurami vztahujícími se na mezinárodní právo: V těchto zemích se ustanovení týkající se klasických mezinárodních smluv aplikují i na komunitární právo, většinou se jedná o státy s čistě dualistických přístupem. Řadit se můžeme Finsko, Maltu, Kypr a Litvu. b. Členské státy s klauzulemi omezujícími suverenitu: Ústavy těchto států zaručují komunitárnímu právo přednost, ta se ale pravděpodobně nevztahuje na vnitrostátní ústavní právo. Úpravu má Itálie a Řecko. c. Členské státy s klauzulemi umožňujícími přenos či delegaci pravomocí: Ústavy těchto zemí mají článek, který jim dovoluje přenést část své suverenity na jiné subjekty. Patří sem Nizozemí, Polsko, Česká republika, Lotyšsko či Bulharsko. d. Členské státy s klauzulemi umožňujícími společný výkon pravomocí: V těchto zemích ústavy dovolují, aby stát vykonával pravomoci sdíleně ve spojení s ostatními subjekty. Jedná se o nejpočetnější skupinu, řadíme sem Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Francii, Slovensko, Rumunsko, Slovinsko a Maďarsko. e. Členské státy se zvláštní ústavní úpravou: Tyto země řeší situaci složitěji, většinou bylo nutné s ohledem na přistoupení výrazně měnit ústavy, bylo zvoleno komplexnější řešení. Patří sem Irsko, Rakousko a Estonsko. 4.2 Související předpisy a ustanovení V tabulce jsou uvedeny odkazy na text příslušných ústavních zmocnění v jednotlivých členských státech, ve kterých je vyjádřen vztah k evropskému právu. Zároveň je naznačeno, zda stát přijímá doktrínu Soudního dvora o absolutní nadřazenosti evropského práva nad jeho právem vnitrostátním (včetně ústavního), a to buď přímo z ústavy, nebo z judikatury národních soudů. Upozorňujeme, že tabulka je pouze schématického rázu, v mnoha případech je situace ohledně právního základu i otázka nadřazenosti nepoměrně složitější a nelze poskytnout zjednodušující závěr ve smyslu ano/ne. Právní základ pro Nadřazenost KP působení KP (potažmo ústavě (plná přenos suverenity) autonomie KP) Belgie čl. 34 Ú A/ soud Bulharsko čl. 5/4 Ú N Česká republika čl. 10a Ú N Dánsko čl. 20 Ú N Německo čl. 24/1, 23/1 Ú N Estonsko čl. 1 a 2 DÚ A/ soud Řecko čl. 28 Ú N Španělsko čl. 93 Ú N Francie čl. 55, 88 Ú N Irsko čl Ú A/Ú, N/soud Itálie čl. 11 Ú N Kypr čl. 169/3 Ú N Lotyšsko čl. 68 Ú N Litva čl. 2 ČL (čl. 150 Ú) N Lucembursko čl. 49bis Ú A/ soud

14 14 Maďarsko čl. 2/A Ú N Malta čl. 65/1 Ú N Nizozemsko čl. 94, 192 Ú A/ Ú Rakousko čl. 9/2 Ú A/ Ú Polsko čl. 90/1, 91/2, 3 Ú N Portugalsko čl. 8/2, 3 Ú N Rumunsko čl. 148 Ú N Slovinsko čl. 3a Ú A/ Ú Slovensko čl. 7/2 Ú N Finsko čl. 94, 95 Ú N Švédsko kap. 10, čl. 5 Ú N Spojené království čl. 2/1 ECA N A- ano N- ne KP- komunitární právo Ú- ústava DÚ- Zákon o dodatku k Ústavě Estonské republiky (tzv. Třetí zákon). ECA- European Communities Act (1972) ČL- Ústavní zákon o členství Litevské republiky v Evropské unii. 4.3 Vybraná judikatura soudů členských států Relevantních rozsudků je početná řada, vybíráme u každého státu citace těch, které vyjadřovaly pro daný právní řád a jeho vztah k evropskému právu zlomový moment. U nejzajímavějších judikátů uvádíme i klíčové pasáže. Jestliže stát není v přehledu zastoupen, jeho vnitrostátní soudy dosud vztah k evropskému právu neřešily. Zdroj: Původní text rozsudků (většinou v anglickém znění) Oppenheimer 1994, Oppenheimer 2003, internetové stránky jednotlivých soudů. Překlad Robert Zbíral. 1) Belgie Court of Cassation: Ministr hospodářství v SA Fromagerie Franco-Suisse (Le Ski). 27. května ) Dánsko Nejvyšší soud: Carlsen a další v Rasmussen, 272/ dubna Nejvyšší soud shledává, ( ) že dánské soudy nemohou být zbaveny pravomoci přezkoumávat otázku, zda určitý právní akt Společenství nepřesahuje hranice suverenity vymezené Zákonem o přistoupení. Ve svém důsledku dánské soudy musejí rozhodnout o neaplikaci aktu Společenství v Dánsku, jestliže nastane výjimečná situace, že akt Společenství potvrzený Soudním dvorem je založen na aplikaci Smlouvy ležící za hranicí suverenity dané Zákonem o přistoupení. Stejný výklad platí ohledně pravidel práva Společenství a právních zásad vytvořených judikaturou Evropského soudního dvora. ( ) Podle čl. 20 Ústavy mohou být pravomoci delegovány pouze na mezinárodní orgány zřízené vzájemným souhlasem s jinými státy za účelem podpory mezinárodní právních pravidel a spolupráce. Ústava proto předpokládá, že pravomoci nemohou být přeneseny takovým způsobem, aby Dánsko přestalo být považováno za nezávislý stát. Určení hranic takového

15 15 přesunu je téměř absolutně záležitostí politického posouzení. Nejvyšší soud shledává bez jakýchkoliv pochyb, že Zákonem o přistoupení nebyla na Společenství suverenita přenesena do té míry, aby byly porušeno výše uvedené východisko Ústavy. Co se týče otázky, zda přenos suverenity způsobený Zákonem o přistoupení je takové povahy, aby byl v rozporu s ústavní zásadou demokratického způsobu vládnutí, musí být poukázáno na fakt, že každá delegace části legislativních pravomocí Parlamentu na mezinárodní organizaci nezbytně způsobuje určité omezení pro dánský demokratický systém vládnutí. ( ) 3) Estonsko Komora ústavního přezkumu Nejvyššího soudu: Posudek o výkladu Ústavy ( ) 10. dubna K zjištění která část Ústavy je aplikovatelná je třeba vycházet i ze souladu s právem Evropské unie, které se stalo pro Estonsko závazné prostřednictvím Smlouvy o přistoupení. Zjišťujeme, že je aplikovatelná pouze ta část Ústavy, která je v souladu s právem Evropské unie nebo upravuje vztahy neupravené právem Evropské unie. Účinnost těch ustanovení Ústavy, které jsou v rozporu s právem Evropské unie a tudíž neaplikovatelné, je pozastavena. To znamená, že v oblastech, kde má výlučnou pravomoci Evropská unie nebo kde existuje sdílená pravomoc s Evropskou unii, se uplatní právo Evropské unie v případě konfliktu estonské legislativy (včetně Ústavy) s právem Evropské unie. 4) Finsko Nejvyšší správní soud: Právo na snížení DPH. 31. prosince ) Francie Kasační soud: Daňová správa v Société Café Jacques Vabre. 24. května Rada státu: Nicolo a další. 20. října ) Irsko Nejvyšší soud: Crotty v An Taoiseach a další. 9. dubna Nejvyšší soud: Meagher v ministr zemědělství. 18. listopadu Je velmi dobře známo, že právo Společenství má přednost před naším vnitrostátním právem. Pokud jsou v konfliktu, právo Společenství převáží. 7) Itálie Ústavní soud: Frontini v ministr financí, 183/ prosince Ústavní soud: Spa Granital vs Správa státních financí, 170/ června ) Litva Ústavní soud: Platnost ustanovení na ochranu přírody, 17/02-24/02-06/03-22/ března ) Lotyšsko Ústavní soud: Územní plánování rižského přístavu, ledna 2008.

16 16 Soud připomíná, že ratifikací Přístupové smlouvy se evropské právo stalo nedílnou součástí práva lotyšského ( ) 10) Lucembursko Rada státu: Bellion a další v Ministr pro veřejnou službu. 21. listopadu ) Německo Ústavní soud: Internationale Handelssgesellschaft v Einfuhr- und Vorratstelle für Getreide und Futtermittel (Solange I), 2 BvL 52/ května Prozatímně proto, v hypotetickém konfliktu mezi právem Společenství a ( ) ochranou základních práv v Základním zákoně ( ) převládne ochrana základních práv v Základním zákoně, dokud odpovědné orgány Společenství neodstraní konflikt norem pomocí nástrojů daných Smlouvou. Ústavní soud: Wünsche Handelsgesellschaft (Solange II), 2 BvR 197/ října Ve srovnání se standardem základních práv daných Základním zákonem je možné, že ochrana doposud zaručená v judikatuře Soudního dvora, protože vychází přirozeně z jednotlivých rozhodnutí, stále obsahuje mezery oproti zvláštním právním zásadám vycházejících ze Základního zákona nebo jeho povahy, zvláště v případech, kdy obsah nebo rozsah základního práva nebyl doposud jednotlivě obsahem rozsudku Soudního dvora. Co je ale nicméně rozhodující, je zásadový přístup, který v současnosti Soudní dvůr udržuje v oblasti závazků Společenství k respektu k základním právům ( ) ( ) Ve světle tohoto vývoje musíme prohlásit, že dokud Evropské společenství, zvláště ve formě judikatury Soudního dvora, obecně zajistí efektivní ochranu základních práv oproti suverénním pravomocím Společenství, která bude považována za obsahově podobnou ochraně požadované bezpodmínečně Základním zákonem a která obecně zajistí nezbytný obsah základních práv, Federální ústavní soud nebude nadále vykonávat svou pravomoc rozhodovat o aplikovatelnosti kterékoliv sekundární legislativy Společenství používané jako právního základu pro kterýkoliv akt německých soudů nebo úřadů v rámci suverénní jurisdikce Federální republiky Německo, a již nadále nebude přezkoumávat takovou legislativu oproti standardům základních práv obsažených v Základním zákoně; stížnosti k Soudu ( ) za tímto účelem budou považovány za nepříslušné. Ústavní soud: Maastrichtská smlouva, 2 BvR 2134 a 2159/ října Federální republika Německo, díky tomu, i po vstupu Smlouvy o EU v platnost, zůstane členem federace států, jejíž společná autorita je odvozena od členských států a může mít závazné účinky v německé suverénní sféře jen díky německému pokynu k aplikaci jejího práva. Německo je jedním z pánů smluv, které se zavázali k plnění Smlouvy o EU uzavřené na dobu neurčitou s cílem dlouhodobého členství, ale mohou v konečném důsledku plnění opačných aktem zrušit. Platnost a aplikace evropského práva v Německu závisí na klauzuli o aplikaci práva obsaženou ve Smlouvě o přistoupení. Německo si tak ponechává svoji vlastní kvalitu suverénního státu. ( ) ( ) Zatímco doposud bylo dynamické rozšíření současných Smluv podpořeno na základě častého využívání čl. 235 SES jako pravomoc dokončit Smlouvu jako celek, na základě úvah spojených s odvozenými pravomocemi Společenství, na výkladu Smlouvy umožňujícího maximální využití pravomocí Společenství (effet utile), do budoucna musí být při úvahám ohledně výkladu těchto praktik institucemi a agenturami Společenství, že Smlouva o EU jako zásadní pravidlo rozlišuje mezi výkonem suverénních práv svěřených pro omezené účely a změnou

17 17 Smlouvy, takže její výklad nemůže mít účinky rozšíření Smlouvy. Takový výklad pravidel by neměl pro Německo žádné závazné účinky. Ústavní soud: Organizace banánového trhu, 2 BvL 1/ června ) Nizozemí Rada státu: Metten v ministr financí. 7. července ) Polsko Ústavní tribunál: Polské členství v Evropské unii (Přístupová smlouva), K 18/ května Koncept a model evropského práva vytvořil novou situaci, ve které v každém členském státě spolupůsobí a jsou platné autonomní právní řády. Jejich vztah nelze uspokojivě popsat v tradičním pojetí dualismu nebo monismu týkajícího se vztahu mezi vnitrostátním a mezinárodním právem. Existence relativní autonomie národního práva i práva Společenství v žádném případě neznamená chybějící interakci mezi nimi. Dále nevylučuje ani možnost kolize mezi ustanoveními práva Společenství a Ústavou. Taková kolize může nastat v případě, pokud se vyskytne neřešitelný rozpor mezi ústavní normou a normou Ústavy, kterou nebude lze odstranit aplikací výkladu respektujícího vzájemnou autonomii evropského a vnitrostátního práva. Kolize tohoto druhu nemůže být v žádném případě vyřešena předpokladem přednosti normy Společenství nad normou ústavní. Dále, nemlže nastat situace, kdy by ústavní norma ztratila svou závaznost a byla nahrazena normou Společenství, ani nemůže být aplikace ústavních norem omezena na oblasti mimo působnost práva Společenství. V takovém případě by národ jako suverén, případně státní orgán obdařený Ústavou zastupovat národ, musel rozhodnout o změně Ústavy, změnách ustanovení práva Společenství, nebo, jako poslední krok, o vystoupení Polska z Evropské unie. Zásada výkladu vnitrostátního práva způsobem přátelským k evropskému právu, jak ji ve své judikatuře formuluje Ústavní tribunál, má své limity. Za žádné situace nemohou její dopady být v rozporu s výslovným zněním ústavních norem nebo minimálními zajištěnými pravomocemi danými Ústavou. Zvláště normy Ústavy v oblasti práv a svobod jednotlivce určují minimální a nepřekročitelnou hranici, která nemůže být snížena nebo rozporována v důsledku platnosti ustanovení práva Společenství. Ústavní tribunál: Spotřební daně, P 37/ prosinec Bezpochyby klíčová je v této věci skutečnost, že Soudní dvůr ochraňuje právo Společenství, ve svých rozsudcích nemusí brát do úvahy standardy odvozené z právních řádů jednotlivých členských zemí, včetně postavení ústavy v systému zdrojů vnitrostátního práva. Na druhou stranu Ústavní tribunál ochraňuje Ústavu, která, podle svého čl. 8 odst. 1, je nejvyšším zákonem Polské republiky. Ve světle toho může nastat střet mezi rozhodnutími učiněnými Soudním dvorem a Ústavním tribunálem. Berouce do úvahy výše uvedené, je třeba prohlásit, že s ohledem na čl. 8 odst. 1 Ústavy je Ústavní tribunál povinen si v základních otázkách týkajících se ústavního systému státu uchovat si pozici soudu posledního slova. 14) Portugalsko Odvolací soud (Coimbra): Cadima, června ) Rakousko

18 18 Ústavní soud: Daňové výhody rakouské turistiky, G2/ června ) Řecko Rada státu: Karella v ministr průmyslu, 3312/ května ) Slovensko Ústavní soud: Nález ve věci přezkumu ústavnosti Smlouvy o ústavě, II. ÚS 171/ února ) Slovinsko Ústavní soud: Pravidla kvality, označování a balení krmných směsí, U-I-113/ února ) Spojené království Odvolací soud (Lord Denning): Macarthys v Smith. 25. července Sněmovna lordů (Lord Bridge of Harwich): R. v Secretary of State for Transport (ex parte Factortame, č. 2). 11. srpna Vyšší soud (Queen s Bench): Thoburn v Sunderland City Council. 18. února ) Španělsko Ústavní soud: Ústavnost Zákona o volbách, 28/ února Ústavní soud: Stanovisko k ústavnosti čl. I-6, II-111 a II-112 Smlouvy o ústavě, DTC 1/ prosince ) Švédsko Nejvyšší správní soud: Lassagard AB, 219/ listopadu Problémové okruhy k tématu rozdílné úpravy zakotvení právní řádu ES/EU v ústavním právu členských zemí klauzule přenášející/nelegující suverenitu řešení založené na shodném zacházení s komunitární i mezinárodním právem klauzule o společném výkonu pravomocí přednost komunitárního práva nad ústavním právem vnitrostátním (z ústavy, judikaturou soudů) postoje nejvyšších soudů členských zemí k doktríně přednosti Soudního dvora (míra otevřenosti a akceptace) termín soud poslední slova a držitel kompetenční kompetence záruka ochrany lidských práv v ES/EU a judikatura soudů členských zemí

19 Otázky k tématu Z kterého členského státu je judikatura vnitrostátních soudů pro komunitárního právo nejotevřenější? Uznává některý ze soudů absolutní přednost právního řádu ES/EU, a to včetně vůči ústavnímu právu? Jaká možná řešení ústavní úpravy zakotvení komunitárního práva znáte? Které z z nich je podle Vás nejvýhodnější z hlediska systemických vztahů obou systémů, právní jistoty občanů a suverenity státu? Našli byste i jiná řešení? Domníváte se, že je správné, aby ústava členského státu přímo obsahovala klauzuli o přednosti komunitárního práva? Odůvodněte kladnou i zápornou odpověď. Analyzujte judikaturu německého Spolkového ústavního soudu. Došlo v čase k nějakému vývoji? Reagovaly rozsudky na vývoj v ES/EU? Jak se liší konstrukce dánského ústavního soudu v rozsudku Carlsen a německého Spolkového ústavního soudu v rozhodnutí Maastricht? Za jaké situace je podle soudů členských států nutné uvažovat o vystoupení z Unie? Jsou pro tento krok za současného právního stavu nějaké podmínky? Mají pravdu osoby, které tvrdí, že v případě uznání přednosti komunitárního práva nad ústavním právem členského státu mohou ústavní soudy v takové zemi zavřít krám? (srv. rozsudek estonského ústavního soudu) Zakládá rozdílný přístup vnitrostátních soudů k přednosti prostor pro diskriminaci fyzických a právnických osob v EU? Jak by se v praxi případně taková diskriminace mohla projevit a jaké by bylo její řešení? Jak by bylo možné řešit situaci, kdy u konkrétního případu byl vydán odlišný právní názor Soudním dvorem a ústavním soudem členského státu? Kdo by ve sporu zvítězil? Došlo někdy v historii k takovému střetu? Jaké by bylo nutné splnit podmínky, aby vznikl skutečně federální soudní systém? (srv. s řešením v klasických federacích typu USA) 5 PŘÍKLADOVÁ ČÁST 5.1 Příklad č. 1 Zadání: Vedení české obchodní společnosti Zálesák s.r.o. vyrábějící pomůcky pro sportovní turistiku se rozhodlo rozšířit oblast svého podnikání i mimo hranice republiky a založit odštěpný závod na území Německa, který by vyráběl specielní potřeby a pomůcky přímo pro zákazníky z alpského regionu. Podle návrhu na zapsání odštěpného závodu do německého obchodního rejstříku, který podal právní zástupce společnosti se měl vedoucím této pobočky stát pan Jiří P., český státní občan žijící již 5 let v Mnichově. Rejstříkový soud v Mnichově však zamítl návrh na zapsání závodu do obchodního rejstříků s odůvodněním, že podle německého obchodního práva musí osoby působící ve vedení pobočky zahraniční společnosti pobývat na území Německa na základě povolení k trvalému pobytu. Zamyslete se nad zadaným skutkovým stavem a vypracujte argumenty, na kterých byste vystavěly obhajobu společnosti Zálesák před německými soudy. [Pokračování zadání] Společnost Zálesák podala proti tomuto rozhodnutí odvolání a v řízení před vyšším soudem namítala, že soud prvního stupně měl vzít v potaz čl. 43 věty druhé Smlouvy o ES a na jeho základě vyloučit použití uvedeného vnitrostátního pravidla.

20 20 Je námitka společnosti Zálesák odůvodněná? Svoji odpověď náležitě vysvětlete. [Pokračování zadání] Vyšší soud uznal závaznost čl. 43 SES. K okamžitému zrušení rozhodnutí rejstříkového soudu však nedošlo. Důvodem byl názor odvolacího soudu, podle kterého se cítil být vázán všemi normami platného práva a že není v jeho pravomoci vyloučit použití některé z nich. Na základě tohoto názoru řízení přerušil a poté předložil spolkovému ústavnímu soudu žádost o vyřešení popsaného střetu práv. Do doby, než se ústavní soud vyjádří nebylo společnosti Zálesák umožněné, aby zahájila svojí podnikatelskou činnost na území Německa. Je nutné aby odvolací soud předkládal otázku střetu vnitrostátního a komunitárního práva ústavnímu soudu? [Pokračování zadání] Německý ústavní soud dospěl po projednání a posouzení výše popsaného střetu práv k závěru, že dotčené ustanovení německého obchodního zákoníku, které vylučovalo účast zahraničních osob (které nesplňovali požadovanou dobu trvalého pobytu v Německu) z vedení poboček obchodních společností, není v rozporu se žádným ustanovením německé ústavy a ponechal ho v platnosti. Mohl by být čl. 43 SES aplikován na uvedenou situaci i v tomto případě? [Pokračování zadání] Odvolací soud, který po rozhodnutí ústavního soudu opět pokračoval v řízení se tak dostal do situace, kdy nezbytně potřeboval vyřešit otázku jak postupovat v případě, kdy na jeden skutkový stav dopadají dvě navzájem si odporující právní úpravy, mezi kterými neexistuje jasný vtah hierarchické subordinace. Jak měl při řešení otázky vztahu komunitárního a vnitrostátního práva postupovat odvolací soud, který je poslední instancí, za předpokladu, že jde o otázku výkladu komunitárního práva významnou pro výsledek daného řízení, německé právo tuto otázku neřeší a soud sám není sto na ní uspokojivě odpovědět? Jak by taková otázka byla řešena v obráceném případě, kdy by německá společnost hodlala zahájit podnikání v České republice a české obchodní právo by obsahovalo podmínku shodnou s výše popsaným ustanovením německého práva? Komentář: Tento příklad se dotýká problematiky vztahu práva Evropských společenství a národního práva členských států v případech, kdy oba tyto právní řády upravují stejnou situaci odlišně. V takových případech se má podle judikatury Evropského soudního dvora uplatnit zásada přednosti (ang. supremacy/primacy, fran. la primauté) komunitárního práva. Potřebné právní ustanovení a judikatura: Čl. 12 (bývalý čl. 6) SES, čl. 43 (bývalý čl. 52) SES, čl.10 Ústavy ČR, Čl.10a Ústavy ČR. Rozhodnutí Soudního dvora ve věcech: 6/64 Flaminio Costa vs. ENEL, 106/77 Simmenthal, 11/70 Internationale Handelsgesellschaft. Návod k řešení: Při řešení byste měli vzít v potaz následující krátkou deskripci principu přednosti komunitárního práva před právem vnitrostátním.

Mezivládní organizace jediná úroveň

Mezivládní organizace jediná úroveň Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské

Více

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 Použité zkratky O autorovi XI XIV Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 KAPITOLA 1 Historický vývoj vnitrostátní závaznosti mezinárodního práva a jeho aplikace v Československu 8 1.1 Ústavní listina

Více

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci

Více

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 2/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce

Více

Právo ES/EU. Evropská unie vs. právo. Terminologie PRAMENY PRÁVA ES. Primární právo ES/EU

Právo ES/EU. Evropská unie vs. právo. Terminologie PRAMENY PRÁVA ES. Primární právo ES/EU Evropská unie vs. právo Právo ES/EU POVAHA UNIJNÍHO A KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA APLIKACE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA EU = produkt práva právo integrační nástroj EU (ES) vytváří právo zvláštní

Více

Právo ES/EU POVAHA UNIJNÍHO A KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA APLIKACE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA

Právo ES/EU POVAHA UNIJNÍHO A KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA APLIKACE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA Právo ES/EU POVAHA UNIJNÍHO A KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA APLIKACE KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA Evropská unie vs. právo EU = produkt práva právo integrační nástroj EU (ES) vytváří právo zvláštní

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Dánským královstvím o změnách a ukončení platnosti

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O SOUČASNÉM ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O SOUČASNÉM ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O SOUČASNÉM ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU Smluvní strany zdůrazňují význam včasné ratifikace nebo včasného schválení

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

č. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce

č. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce S t a novisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 22/2008 Označení stanoviska: Postup Ministerstva vnitra při hodnocení souladu obecně závazných vyhlášek obcí se zákonem Právní

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

V l á d n í n á v r h,

V l á d n í n á v r h, V l á d n í n á v r h, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Maltou

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování

Více

1977L0249 CS

1977L0249 CS 1977L0249 CS 01.01.2007 005.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

SMLOUVA MEZI. AA2003/TR/cs 1

SMLOUVA MEZI. AA2003/TR/cs 1 SMLOUVA MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Cílem předmětného kursu je seznámení studentů s vývojem evropské integrace, objasnění pramenů práva ES a jejich hierarchie, seznámení

Více

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.9.2015 COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a vládou Bangladéšské lidové republiky o některých aspektech leteckých

Více

Prameny správního práva. Olga Pouperová

Prameny správního práva. Olga Pouperová Prameny správního práva Olga Pouperová Prameny práva Ve formálním smyslu pouze psané právo (právní předpisy, tzn. obecně závazné předpisy) normativní právní akty + některé mezinárodní smlouvy V materiálním

Více

Ústavní soudnictví v komparativním pojetí

Ústavní soudnictví v komparativním pojetí Ústavní soudnictví v komparativním pojetí JUDr. Tomáš Pezl Pojem kontrola vykonávaná orgánem soudního typu kontrola souladu obecně závazných právních aktů s ústavou kontrola souladu individuálně závazných

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou

Více

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola)

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola) Struktura a principy Evropského práva Petr Kolář 2006 1 Struktura Evropské unie Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob HLAVA IV ES Policejní a justiční

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování

Více

ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999

ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999 DOKUMENTY K SCHENGENU ROZHODNUTÍ RADY ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis, v souladu s příslušnými

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Poznámky k praktické aplikaci požadavků Aarhuské úmluvy v ČR (zejména v soudní praxi) Seminář o českém předsednictví EU Praha, 21.11.2008 Pavel Černý, EPS Hlavní body zkušenosti (problémy) s využíváním

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o ukončení platnosti Dohody

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 19.5.2016 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko polského Sejmu týkající se návrhu směrnice

Více

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, DOHODA O ÚČASTI ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY

Více

Normativní smlouvy. 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva. 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní

Normativní smlouvy. 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva. 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní Normativní smlouvy Charakter smluv : 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva Druhy : 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní Kolektivní smlouvy Povaha : 1/

Více

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne , KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2009 K(2009) 5453 v konečném znění ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 23.7.2009, kterým se mění rozhodnutí 2008/458/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Ujednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím

Více

31994 R 0040: Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce

31994 R 0040: Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce PŘÍLOHA II 4. PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ C. PRÁVA K PRŮMYSLOVÉMU VLASTNICTVÍ I. OCHRANNÁ ZNÁMKA SPOLEČENSTVÍ 31994 R 0040: Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

V Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE

V Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2016 COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE Zpráva k usnadnění výpočtu množství přiděleného Evropské unii a zpráva k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii,

Více

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Vynucování práva EU. Žaloby k Soudnímu dvoru EU

Vynucování práva EU. Žaloby k Soudnímu dvoru EU Vynucování práva EU Žaloby k Soudnímu dvoru EU Vynucování práva EU vůči členským státům: na podnět Komise Soudní dvůr správní řízení před Komisí žaloba Komise nebo čl.státu k ESD, rozsudek ESD nerespektování

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.8.2012 COM(2012) 449 final 2012/0217 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie CS CS

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000

Více

PRÁVNÍ ZÁKLAD SPOLEČNÁ PRAVIDLA

PRÁVNÍ ZÁKLAD SPOLEČNÁ PRAVIDLA EVROPSKÝ PARLAMENT: VOLEBNÍ POSTUPY Postupy konání voleb do Evropského parlamentu jsou stanoveny jak evropskými právními předpisy, které vymezují pravidla společná pro všechny členské státy, tak specifickými

Více

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 PROTOKOL, KTERÝM SE MĚNÍ PROTOKOL O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH, PŘIPOJENÝ KE SMLOUVĚ

Více

TEORIE PRÁVA Prameny práva

TEORIE PRÁVA Prameny práva TEORIE PRÁVA Prameny práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Pojem pramenů práva - ve formálním smyslu (formy v nichž právo vyjádřeno) - v materiálním smyslu (materiální důvody konkrétního

Více

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 14. července 2006 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2003/0196 (CNS) 2003/0197 (CNS) 11384/06 CRIMORG 122 MIGR 102 OC 521 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : ROZHODNUTÍ RADY

Více

SMLOUVA VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR

SMLOUVA VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR SMLOUVA VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR CZ A. Dopis od vlády České republiky Vážený pane, dovoluji si předložit navrhovaný vzorový text Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Anguilly

Více

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Pozměněný návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Pozměněný návrh ROZHODNUTÍ RADY CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 11.8.2008 KOM(2008) 508 v konečném znění 2008/0162 (CNS) Pozměněný návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Úmluvy o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 29.07.2005 KOM(2005) 353 v konečném znění 2005/0141 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu a prozatímním uplatňování Dohody mezi Evropským společenstvím a Srbskem

Více

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale

Více

Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

EVROPSKÁ UNIE. (dále jen Unie ), BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

EVROPSKÁ UNIE. (dále jen Unie ), BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A ISLANDEM NA STRANĚ DRUHÉ O ÚČASTI ISLANDU NA SPOLEČNÉM PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ EVROPSKÉ UNIE, JEJÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ A ISLANDU VE DRUHÉM KONTROLNÍM

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne KOM(2010)264 v konečném znění. PŘÍLOHA k dokumentu

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne KOM(2010)264 v konečném znění. PŘÍLOHA k dokumentu EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 3.6.2010 KOM(2010)264 v konečném znění PŘÍLOHA k dokumentu oposition Návrh rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Peruánskou republikou o některých aspektech

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2014 COM(2014) 338 final 2014/0172 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví postoj, který má Unie přijmout na 25. zasedání revizní komise Mezivládní organizace pro

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

A. CIVILNÍ ČÁST. I. Obecně. 1. Ústavní zásada ochrany rodiny. tzv. vyživovací povinnosti rodičů. vůči dětem. Obecně

A. CIVILNÍ ČÁST. I. Obecně. 1. Ústavní zásada ochrany rodiny. tzv. vyživovací povinnosti rodičů. vůči dětem. Obecně A. CIVILNÍ ČÁST I. Obecně 1. Ústavní zásada ochrany rodiny a vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem čl. 32 Listiny a rodičovství je obsažen v čl. 32 Listiny základních práv a svobod. Konkrétně pak čl.

Více

Vstup České republiky do Evropské unie a české ústavní soudnictví

Vstup České republiky do Evropské unie a české ústavní soudnictví Vstup České republiky do Evropské unie a české ústavní soudnictví Podkladový materiál pro kulatý stůl v rámci Fóra pro evropskou politiku Prosinec 2004 PhDr. Ivo Šlosarčík, LL.M., Ph.D. Institut pro evropskou

Více

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES Poznámka pod čarou č. 93 Celex č. Ustanovení Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice

Více

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY LEOPOLD SKORUŠA Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu +420 973 442 571; leopold.skorusa@unob.cz

Více

Územně plánovací judikatura Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu

Územně plánovací judikatura Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Územně plánovací judikatura - 2013 Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Vztah vydaných územních rozhodnutí a nového ÚP Nový ÚP musí vydaná územní rozhodnutí respektovat

Více

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence) II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR

Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR 01. Ústava České republiky 01. Historické souvislosti

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

Úvod do mezinárodního práva 215-2

Úvod do mezinárodního práva 215-2 Úvod do mezinárodního práva 215-2 Mezinárodní právo 1 vztahy mezi státy + podobnými subjekty mezinárodní společenství zásada svrchované rovnosti - suverenita koordinační charakter mezinárodního práva (nikoli

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974 SMĚRNICE RADY ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (75/34/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004 CS STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. prosince 2004 na žádost České národní banky k návrhu zákona, kterým se mění zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích

Více