Huminové látky v povodí Rašeliníku (obora Fláje, Krušné hory)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Huminové látky v povodí Rašeliníku (obora Fláje, Krušné hory)"

Transkript

1 Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách Huminové látky v povodí Rašeliníku (obora Fláje, Krušné hory) František Novák, Martina Šestauberová Říjen 2013 Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Na Sádkách 7, České Budějovice;

2 Autor: František Novák, Martina Šestauberová Ústav půdní biologie, Biologické Centrum AV ČR, v.v.i. Na Sádkách 7, České Budějovice Institute of Soil Biology, Biology Centre AS CR, v.v.i. České Budějovice, 2013 Foto: M. Krtička ISBN

3 Obsah Cíl práce 3 Abstrakt 3 1. Úvod 3 2. Obsah huminových látek ve vodách a půdách povodí Rašeliníku 4 3. Struktura a složení huminových látek Základní metody C NMR spektroskopie FTIR spektrometrie UV/VIS spektrometrie Gelová (vylučovací) chromatografie Radiouhlíkové datování rašelinných huminových látek Huminové látky v povrchových vodách Vzorky rašeliny z profilu rašelinného tělesa Závěry Literatura 27 Seznam použitých zkratek 28 Přílohy 29 2

4 Cíl práce Cílem této práce bylo 1) charakterizovat huminové látky, především fulvokyseliny, izolované standardní metodou dle IHSS ze vzorků vod z povodí Rašeliníku a vzorků odebraných projektovým partnerem na saské straně, 2) vyhodnotit analýzy půd v povodí, popsat složení rašeliny v profilu rašelinného tělesa a stanovit stáří rašeliniště a 3) na základě provedených analýz identifikovat původ huminových látek a navrhnout opatření ke snížení exportu DOC z povodí. Abstrakt V povodí potoka Rašeliník (Flájská přehrada, Krušné hory, Česká republika) byly studovány koncentrace, složení, struktura a stáří huminových látek (HL). Koncentrace huminových látek ve vodách přítoků potoka Rašeliník se ve sledovaném období pohybovala mezi 2 60 mg.l -1. Nejvyšší koncentrace HL byly zaznamenány ve vodách levostranného přítoku č. 6 a po intenzivnějších deštích nebo při tání sněhu také v pravostranném přítoku č. 3, v němž se ve vegetační sezóně pohybovala koncentrace HL mezi 7 9 mg.l -1. Akumulace huminových látek (až 65 mg.l -1 ) byla pozorována ve vodách malých tůní, mj. při nízkých průtocích v neudržovaných odvodňovacích kanálech. Povrchové vody obsahovaly především fulvokyseliny (60 %) s molekulovou hmotností 1,8 2,1 kda. Podíl výšemolekulární frakce ve fulvokyselinách byl okolo 2 %. Ve vzorcích vod odebraných na saské straně (Galgenteich u Altenbergu, Rauschenbach) byla molekulová hmotnost Mr mezi 1,8 až 2,5 kda, podíl frakce s vyšší molekulovou hmotností byl větší (až 7 %). Radiouhlíkové datování pomocí AMS ukázalo, že v případě Rašeliníku jsou do povrchových vod vyplavovány fulvokyseliny pocházející z poměrně mladých, letých vrstev rašeliny. Ve vodách tůní po revitalizaci rašeliniště v Sasku byly zjištěny starší huminové látky (až 850 let), mobilizované v důsledku terénních úprav stanoviště. Poměr C/N s hloubkou rašeliniště postupně klesal, nejnižší však byl ve svrchních horizontech do hloubky 0,2 m, zřejmě v důsledku dlouhodobé atmosférické depozice dusíku v oblasti. Datování rašelinného tělesa v povodí Rašeliníku ukázalo stáří BP rašeliny od 3130 ± 272 let (horizont 0,1 0,2 m) do ± 365 let v největší hloubce 2,1 m. 1. Úvod Rozpuštěný organický uhlík ( dissolved organic carbon, DOC), který se s povrchovými vodami dostává do nádrže Fláje a odtud do pitné vody, zahrnuje široké spektrum frakcí organických látek (viz Novák, 2012), z nichž pro kvalitu pitné vody představují nejvážnější problém huminové látky (HL), především fulvokyseliny, jež nelze odstranit koagulací a jsou tak prekurzorem karcinogenních trihalogenmethanů při chloraci pitné vody. Pro strukturní charakterizaci huminových látek obsažených ve vodách je nezbytné nejprve provést jejich separaci od nehuminových složek, například bakteriálních peptidoglykanů nebo exsudátů z kořenů rostlin aj., jejichž přítomnost ve vzorku by vedla ke zkreslení výsledků analýz, zejména radiouhlíkového datování. K vlastní charakterizaci vodních HL je třeba využít kombinaci klasických analytických a moderních spektrálních metod (Abbt-Braun et al., 2004), jejichž princip je v nezbytné míře u jednotlivých kapitol vyložen. V této práci jsou popsány výsledky studia složení, struktury a stáří huminových látek, především fulvokyselin, izolovaných z vod Rašeliníku standardní metodou založenou na sorpci HL na koloně plněné Amberlitem XAD-8 (Malcolm, 1991). Pro srovnání byly stejnými metodami analyzovány vzorky vod z Černého rybníka v blízkosti povodí Rašeliníku a také vzorky odebrané projektovým partnerem na saské straně v povodí potoka Rauschenbach, z nádrže Galgenteich u Altenbergu a z jejího přítoku. Základními che- 3

5 mickými metodami byly charakterizovány také půdy v povodí a vzorky z profilu rašelinného tělesa, u kterého bylo rovněž provedeno radiouhlíkové datování. Na základě provedených analýz lze identifikovat původ huminových látek a navrhnout opatření ke snížení exportu DOC z povodí. 2. Obsah huminových látek ve vodách a půdách povodí Rašeliníku 2.1. Materiál a metody Vzorky vod byly odebrány v povodí potoka Rašeliník ve dnech , , , , , , , , , a Pro srovnání byly odebrány vzorky vod na saské straně 5. října a 14. prosince 2011 (tůně v povodí potoka Rauschenbach) a 18. dubna 2012 (nádrž Galgenteich u Altenbergu). V povodí Rašeliníku byla hlavní pozornost zaměřena na levostranný přítok č. 6, v jehož vodách byly trvale velmi vysoké koncentrace huminových látek, a dále na protilehlý pravostranný přítok č. 3, v jehož vodách byla po většinu roku koncentrace HL nižší. Pro srovnání byl v prvém roce řešení projektu stanoven obsah HL ve vodách všech přítoků Rašeliníku i v Radním a Mackovském potoce (viz Vávra et al., 2010). Obsah HL byl průběžně stanovován také ve vzorcích vod odebíraných na přítocích Rašeliníku pro izolaci huminových látek. Po převozu do laboratoře byly vzorky uloženy v chladničce při 4 C a následující den byly analyzovány. Absorbance filtrovaných vzorků vod v UV/ VIS oblasti spektra byly měřeny na spektrometru Varian Cary 3E v křemenných kyvetách tloušťky 0,01 m při vlnových délkách 254 nm (A 254 ), 280, 465 a 665 nm. Ve srovnávací kyvetě (blank) byla destilovaná voda. Byl vypočítán poměr absorbancí koeficient A 465, nazývaný barevný koeficient Q 4/6. Obsah huminových látek ve vodách byl stanoven extrakcí n-pentanolem podle odvětvové technické normy vodního hospodářství TNV Hodnoty ph vzorků vod byly stanoveny při laboratorní teplotě pomocí kombinované skleněné elektrody na ph metru Radelkis OP; vzorek před měřením ph nebyl filtrován. Kalibrace elektrody byla provedena standardními pufry o ph 4 a 7 (Elektrochemické detektory, spol. s.r.o., Turnov). Metody použité pro analýzu půd jsou popsány v práci Vávra et al. (2010) Koncentrace HL ve vodách a její sezónní dynamika Koncentrace huminových látek ve vodách významných přítoků Rašeliníku, sledovaná v průběhu let , se pohybovala v širokém intervalu od 2 do 60 mg.l -1. Charakteristické hodnoty z odběru provedeného v červenci 2010 ilustruje Tab. I. Značně vysoká a přitom poměrně stabilní koncentrace HL byla pravidelně zjišťována ve vodách levostranného přítoku č. 6, poměrně vysoká koncentrace 20 mg.l -1 HL byla ve vodě pravostranného přítoku č. 2, jehož ústí do Rašeliníku není příliš vzdáleno od ústí přítoku 6 (obr. 1). Podobné koncentrace byly ve vybraných přítocích zjišťovány i při následných odběrech (Tab. II). Je zřejmé, že uvedené dva přítoky, především poměrně vodnatý levostranný přítok 6, se celoročně podílejí významnou měrou na exportu huminových látek do Flájské přehrady. Velký podíl na exportu huminových látek do Flájské nádrže však mají také epizodická zvýšení jejich koncentrace v dalších přítocích, například při tání sněhu. Při výstavbě nádrže Fláje v 60. letech 20. století byla v jejím povodí vybudována odvodňovací síť. Díky systému příkopů poklesl export huminových látek z relativně rozsáhlého území s velkým zastoupením organozemí (rašelinných půd) a současně se vytvořily příznivé podmínky pro zalesnění. V povodí měly významné zastoupení rašelinné smrčiny, které bránily dalšímu vysoušení stanoviště větrem a zadržovaly vláhu. 4

6 Rozsáhlé odumírání lesů způsobené imisemi však vedlo v průběhu 80. let 20. století k intenzivnější degradaci stanoviště vlivem prosychání svrchních půdních horizontů a jejich následnému promývání vodou z dešťových srážek a tání sněhu, což byla zřejmě jedna z příčin zvýšení exportu DOC z povodí. Současně s odumíráním lesů postupně ztrácely funkčnost neudržované odvodňovací kanály. V některých melioračních strouhách byla při velmi nízkém průtoku pozorována výrazná akumulace huminových látek v tůňkách (50 65 mg.l -1, tab. II), z nichž mohou být HL při větších srážkových úhrnech nebo při tání sněhu vyplavovány a mohou způsobovat epizodická maxima koncentrace HL ve vodách Rašeliníku. Při zvýšeném průtoku po jarním tání sněhu byl v letech 2012 a 2013 opakovaně pozorován pokles koncentrace HL v celoročně vodnatém přítoku č. 6 z mg.l -1 až na 30 mg.l -1. Naproti tomu v protilehlém přítoku č. 3 byly koncentrace HL v průběhu roku nízké (7 9 mg.l -1 ), při zvýšených průtocích po tání sněhu se však výrazně zvyšovaly (na 16 až 50 mg.l -1 ). Podobné tůně s vyšší koncentrací HL se vyskytují také na plochách vedle odvodňovacích příkopů. V důsledku vyplavování většího množství HL při tání sněhu bylo pozorované zvýšení koncentrace HL na výtoku z vybudované přehrázky až na 20 mg.l -1. Získané hodnoty lze využít ke srovnání s výsledky paralelně probíhajícího kontinuálního monitoringu (Beránek et Zahrádka, 2013), který nemohl postihnout dynamiku změn koncentrace huminových látek na jednotlivých přítocích Rašeliníku. Tab. I. Absorbance při 280 nm, ph a obsah huminových látek ve vzorcích vod z přítoků potoka Rašeliník (odběr v červenci 2010). Přítoky jsou číslovány shodně podle botanického průzkumu dílčích povodí potoka Rašeliník (Vávra et al., 2010), č. 8 odpovídá Rašeliníku před vyústěním do přehrady. Tučně jsou vyznačeny hodnoty pro dva přítoky s nejvyšším obsahem HL. Přítok A 280 ph HL / mg.l ,135 7, ,365 6, ,171 7, ,252 7, ,355 7, ,076 6, ,136 7, ,174 7,60 7 5

7 Tab. II. Obsah HL ve vodách vybraných přítoků Rašeliníku (mg.l -1 ). Datum odběru Dílčí povodí potoka Rašeliník Přehrázka* tůňky * odběr v místě přehrázky, vybudované v rámci projektu v roce Obr. 1. Koncentrace huminových látek ve vodách potoka Rašeliník a jeho přítoků v letech (červené sloupce, jejich výška je úměrná koncentraci HL v mg.l -1 ) a obsah huminových látek ve svrchním půdním horizontu, extrahovatelných 0,01M chloridem vápenatým [v mg HL na kg sušiny]. Pokud bylo stanovení HL v přítocích provedeno ve více termínech, je v příslušném bodě znázorněno více sloupců (2 4). Zelenými kroužky jsou vyznačeny body odběru půdních vzorků, znázorněny jsou rovněž hranice mezi žlutě číslovanými dílčími povodími

8 ph CaCl ,72 3,57 3,34 5,92 5,43 5,97 3,34 3,93 3,77 4, transekt 6-3 Obr. 2. ph půdního extraktu v 0,01M CaCl 2 (Zbíral, 2000) ze vzorků půd odebraných v povodí potoka Rašeliník v transektu mezi levostranným přítokem 6 a pravostranným přítokem 3 ze svrchního horizontu (0 0,05 m). V důsledku aplikace vápence, provedené v povodí pravděpodobně v 80. letech 20. století, se dosud udrželo vyšší ph v blízkém okolí potoka Rašeliník na obou jeho březích (v bodech 4 6). Současně s vyhodnocením obsahu HL v přítocích byly zpracovány výsledky chemických analýz svrchního horizontu půd (horizonty O h a A) v povodí potoka Rašeliník. Z hodnot ph půdních extraktů v 0,01M roztoku CaCl 2 (Vávra, 2010) můžeme soudit, že v povodí byl v 80. letech 20. století aplikován vápenec. Tomu odpovídá mj. pozorovaný výskyt hrubších zrn vápence v půdních vzorcích. Zvýšené ph půdního výluhu, způsobené aplikací vápence, se dosud výrazněji projevuje v blízkém okolí potoka Rašeliník na obou jeho březích (v odběrových bodech 4 6, obr. 2). Dlouhodobá účinnost aplikovaného vápence nebo dolomitu byla potvrzena v řadě zahraničních prací (např. Hindar et al., 2003). Někdejší vápnění lokality se dosud projevuje také ve vyšším ph vod v přítocích potoka Rašeliník (Tab. I.); přitom byla zjištěna zajímavá sezónní dynamika ph vod v přítocích č. 3 a 6. Zatímco v létě a na podzim bylo ph vod vyšší (až 6,9 na přítoku 3 a 6,2 na přítoku 6), na jaře byly vody kyselejší (ph až 4,9 a 4,6) i při event. nižším obsahu huminových látek. Na obr. 1 jsou vyneseny hodnoty obsahu huminových látek extrahovatelných 0,01M CaCl 2 ve svrchních horizontech půd. Vysoký obsah HL CaCl2 byl zjištěn v rašelinných biotopech; vůbec nejvyšší hodnota mg.kg -1 byla stanovena ve vzorku z malého rašeliniště, které však pro svou izolovanost nepřispívá k exportu HL do povodí (na obr. 1 vpravo dole). Mezi vybranými vlastnostmi půd byly zjištěny statisticky významné korelace. Celkový obsah organického uhlíku koreloval kladně s obsahem celkového dusíku (r = 0,82), síry (0,56), s poměrem C/N (0,49), vlhkostí půdy (0,88), obsahem huminových látek extrahovatelných 0,01M CaCl 2 (0,78) a pyrofosfátem (0,88), záporně koreloval s ph CaCl2 půdního extraktu (-0,41). Poměr C/N ve svrchním horizontu koreloval kladně s vlhkostí půdy (0,37) a obsahem huminových látek extrahovatelných 0,01M CaCl 2 (0,56). Dále byla nalezena statisticky významná korelace mezi vlhkostí půdy a obsahem HL extrahovatelných chloridem vápenatým (0,74) a pyrofosfátem sodným (0,71). Průkazné negativní korelace byly zjištěny mezi ph CaCl2 půdního extraktu a obsahem humusových látek v půdě extrahovatelných 0,01M CaCl 2 (r = -0,32) i pyrofosfátem (-0,39). 3. Složení a struktura huminových látek 3.1. Základní metody Huminové látky byly ze vzorků vod izolovány standardní metodou (Malcolm, 1991). Vzorek (20 40 litrů) byl po filtraci na bakteriálním filtru Whatman 0.45 µm 1 okyselen kyselinou chlorovodíkovou na hodnotu ph 2. Filtrací byla oddělena sraženina huminových kyselin (HK), filtrát obsahující fulvokyseliny byl postupně nanášen na kolonu plněnou Amberlitem XAD-8, kde probíhala sorpce fulvokyselin. Po promytí kolony destilovanou vodou byly huminové látky eluovány roztokem 0,1M NaOH. Jímaný vzorek obsahující fulvát sodný byl čištěn a koncentrován ultrafiltrací, poté převeden do 1 Na filtru bylo zachyceno do 10 % organických látek zřejmě bakteriálního původu. 7

9 H + formy na koloně plněné silným katexem Dowex WX4, lyofilizován a uložen potmě a v suchu při laboratorní teplotě. Podíl huminových kyselin ve vzorcích vod, stanovený semikvantitativně při preparaci fulvokyselin, byl maximálně 40 % z HL. Ve vzorcích vod z přítoků Rašeliníku tedy převažovaly fulvokyseliny (~ 60 %). Poněkud vyšší zastoupení fulvokyselin, 70 % oproti 30% HK, zjistili ve vodách jezera Hohloh Abbt-Braun et al. (2004). Zahrneme-li do bilance ztrátu fulvokyselin v důsledku adsorpce na koloně (~5 % z HL), jsou získané výsledky srovnatelné s citovanou prací. Elementární analýza (CHNS) lyofilizovaných preparátů huminových látek byla provedena v Centrálních laboratořích VŠCHT Praha na přístroji Elementar vario EL III firmy Elementar. Přesnost metody je výrobcem stanovena pro souběžnou analýzu 5 mg standardu kyseliny 4-aminobenzensulfonové v modulu CHNS na < 0,1% absolutně pro každý prvek. Každý vzorek byl analyzován dvakrát, obsah prvku je uveden jako hmotnostní zlomek prvku v bezpopelové sušině, vyjádřený v procentech. Poměr C/N byl vypočítán jako poměr hmotnostních zlomků obou prvků. Obsah popelovin byl stanoven žíháním vzorku při 550 C. V případě, že bylo k dispozici jen malé množství vzorku, bylo stanovení vlhkosti a popelovin provedeno termogravimetricky (TGA) v Centrálních laboratořích VŠCHT Praha na termováze Stanton Redcroft TG-750 v teplotním intervalu C při rychlosti ohřevu 10 C. min -1 a dynamické atmosféře (vzduch 50 ml. min -1 ). Příklad průběhu termického rozkladu je v příloze na obr. 1. Výsledky elementární analýzy huminových látek izolovaných z povrchových vod na české i saské straně jsou shrnuty v tab. III. Je zřejmé, že elementární složení HL je velmi podobné, obsah uhlíku se pohyboval od 53,0 do 56,7 %, vodíku mezi 3,9 4,6 %, kyslíku mezi 37,1 42,2 %. Větší rozdíly, zjištěné u dusíku, mohou být důsledkem vysokého stavu zvěře v oboře Fláje, což se projevuje také sezónními rozdíly v obsahu dusíku i nižším poměrem C/N ve zdejších HL. Poměr C/N v půdě i huminových látkách je indikátorem saturace ekosystému dusíkem, zvláště citlivým u ekosystémů s půdami na dusík chudými, jako jsou horské lesní a rašelinné půdy. Nejvyšší poměr C/N byl zjištěn u fulvokyselin v rašelinné tůňce v povodí potoka Rauschenbach, nižší byl ve fulvokyselinách izolovaných z vod v povodí nádrže Galgenteich u Altenbergu. Podobnou hodnotu C/N = 75 uvádějí pro fulvokyseliny z jezera Hohloh Abbt-Braun et al. (2004). Na české straně byl zjištěn nejvyšší poměr C/N u fulvokyselin z Černého rybníka (63), fulvokyseliny izolované z přítoků potoka Rašeliník měly poměr C/N nižší (až 45,6). U huminových kyselin izolovaných z vod přítoků č. 3 a 6 byl zjištěn poměr C/N 29 a 37, tedy nižší než u odpovídajících FK. Huminové látky izolované z přítoků Rašeliníku obsahovaly maximálně 1,4 % síry, u většiny vzorků však obsah nepřekročil 0,5 %. 8

10 Tab. III. Elementární složení huminových látek izolovaných z povrchových vod (bezpopelová sušina, hmotnostní zlomek vyjádřený v procentech). FK, fulvokyseliny; HK, huminové kyseliny. Vzorek Fláje Datum odběru C H N O S C/N % FK, Černý rybník III ,61 3,92 0,86 40,61 n.d.* 63,2 FK, Rašeliník 6 VII ,10 3,95 1,15 38,37 1,438 48,1 FK, Rašeliník 6 X ,58 3,90 1,04 39,51 0,968 52,3 FK, Rašeliník 6 IV ,04 3,79 0,99 39,35 0,831 55,7 FK, Rašeliník 3 IV ,25 4,04 0,93 38,77 <0,5 60,2 FK, Rašeliník 3 VII ,27 4,33 1,19 38,81 0,408 46,4 FK, Rašeliník 3 IX ,75 4,49 1,20 39,15 0,400 45,6 FK, Rašeliník 3 X ,66 4,54 1,23 37,14 0,434 46,2 FK, Rašeliník 3 IV ,57 4,17 1,05 38,82 0,390 53,0 HK, Rašeliník 3 IV ,57 4,56 1,86 39,45 0,560 28,8 FK, Rašeliník 6 VII ,24 4,15 1,06 39,20 0,348 52,1 HK, Rašeliník 6 VII ,15 4,52 1,48 38,41 0,454 37,3 Org.**, Rašeliník 6 VII ,62 4,76 1,97 36,18 0,461 28,7 Německo FK, Rauschenbach XII ,95 4,06 0,75 42,24 <0,5 70,5 FK, Galgenteich 1 IV ,07 3,87 0,92 40,14 <0,5 60,0 FK, Galgenteich 2 IV ,11 4,19 0,98 38,72 <0,5 57,2 *) n.d., nebylo detekováno **) Koloidní organické látky C NMR spektroskopie 13 C NMR je spektrometrická metoda, která umožňuje studovat strukturu organických sloučenin měřením interakce elektromagnetických vln s jádry atomů 13 C v silném magnetickém poli. Měřením získáme 13 C NMR spektrum vzorku, znázorňující závislost intenzity této interakce na frekvenci elektromagnetických vln, která je vyjádřena jako tzv. chemický posun δ vůči standardu (například tetramethylsilanu, TMS) v jednotkách ppm. Protože vlastnosti jader 13 C jsou ovlivněny jejich nejbližším okolím, lze z 13 C NMR spektra zjistit podrobné informace o struktuře molekul. Díky tomu je 13 C NMR spektroskopie základní metodou studia struktury huminových látek. 13 C NMR spektra HL lze měřit v roztoku i v pevné fázi. Při rutinním měření 13 C NMR huminových látek v pevném stavu, jež umožňuje měřit i nerozpustné frakce huminových látek a vyhnout se případným změnám jejich struktury při rozpouštění, bývá preferována technika CP/MAS NMR (Cross Polarization, Magic Angle Spinning, zkřížená polarizace při rotaci vzorku pod magickým úhlem). Na přístrojový čas náročnější 13 C NMR spektroskopie v roztoku má naproti tomu vyšší rozlišení a také problémy spojené se stanovením jednotlivých typů atomu uhlíku jsou lépe prostudovány (Novák et Hrabal, 2011). K získání dostatečně kvalitního spektra HL s vysokým odstupem signálů od šumu je při měření v roztoku nezbytná poměrně dlouhá doba akumulace dat. Typická doba měření 13 C NMR spektra huminových kyselin je 12 hodin. Výsledný záznam FID (Free In- 9

11 duction Decay, volně doznívající indukce) se před Fourierovou transformací matematicky upravuje s použitím vážící funkce. Tato vhodně zvolená klesající exponenciální funkce zvyšuje poměr signálu k šumu rozšířením základní linie spektra (line broadening, LB) bez výrazného snížení rozlišení. V 13 C NMR spektrech huminových kyselin se rozlišují čtyři základní oblasti: oblast alifatických atomů C (0 45 ppm), oblast O-alkylových a peptidových C ( ppm), aromatických a fenolických C ( ppm) a karboxylových a karbonylových atomů C ( /230 ppm). Hranice aromatického C se vedle hodnoty 110 ppm, obvyklé při měření v pevné fázi, volí při měření v roztoku v lokálním minimu mezi ppm, neboť je ovlivněna podmínkami měření (koncentrací, ph, iontovou silou roztoku). Podobně se při měření v roztoku volí horní hranice aromatické oblasti při 165 ppm. V alifatické oblasti 0 45 ppm nalézáme signály alkanových uhlíků mastných kyselin a vosků, výrazný signál při 22 ppm patří uhlíkům CH 3 skupin. Uhlíkové atomy proteinů přispívají signály v oblasti ppm a karbonylovou skupinou při 175 ppm. Signály methylenových skupin při 27, 31 a 40 ppm pocházejí z uhlíků methylenových řetězců v alkanech a mastných kyselinách, signály při 31 a 40 ppm patří methylenové skupině na fenolickém nebo aromatickém kruhu včetně methylenových můstků mezi aromatickými kruhy. V oblasti ppm jsou dominující signály celulosy a hemicelulos, určitý podíl připadá také na atomy C postranních alifatických řetězců ligninu, především charakteristický signál skupiny O-CH 3 vázané na aromatické jádro ligninu s posunem při 57 ppm. Pás při (58) ppm přiřazujeme O CH 3 skupinám methylovaných sacharidů v hemicelulosách, do této oblasti přispívají také α-c atomy aminokyselin (56 62 ppm) a alifatické CH2 skupiny, vázané na aromatický kruh v ligninu. Výrazný pás s maximem při 72 ppm odpovídá atomům C-2, C-3 a C-5 celulosy; maximum pásu C-1 celulosy je při 105 ppm, rameno pásu při 103 ppm pochází od C-1 atomu hemicelulos. Pás v oblasti přibližně ppm přísluší anomerním uhlíkům v sacharidech, pásy mezi 62 až 80 ppm různým alifatickým alkoholům a sacharidům. Aromatické strukturní jednotky huminových látek jsou odvozeny od ligninu, složeného z monomerních jednotek 4-hydroxycinnamylalkoholu, koniferylalkoholu a sinapylalkoholu. V aromatické oblasti spektra můžeme rozlišit tři výraznější signály při hodnotách chemických posunů 115, 130 a ppm, přičemž poslední odpovídá fenolickým atomům C. Atomy C-2 a C-6 sinapylových (syringylových) jednotek přispívají k pásu při 105 ppm. Karboxylové uhlíky se projevují výrazným pásem v oblasti ppm s maximem při ppm. Část signálu karboxylů může pocházet z uronové kyseliny v hemicelulose nebo proteinů sorbovaných HK. V oblasti ppm bývá pozorován méně intenzívní pás karbonylových atomů uhlíku, který se může projevit také jako rameno pásu karboxylů. Hlavním strukturním údajem, získaným z NMR spekter HK, je jejich aromaticita f a, vyjadřovaná jako jako podíl součtu aromatických a fenolických atomů C ke všem atomům C s výjimkou karboxylových a karbonylových, které nelze přiřadit ani alifatickým, ani aromatickým strukturám: a I = I Materiál a metody f 100% 13 C NMR spektra vzorků huminových látek byla měřena v Centrálních laboratořích VŠCHT Praha na NMR spektrometru DRX 500 Avance firmy BRUKER s pracovní frekvencí pro jádro 13 C 125,76 MHz. Měření byla prováděna v 5mm kyvetách na sondě citlivé pro jádra 1 H/ 13 C/ 19 F/ 31 P. Pro potlačení nežádoucích deformací základní linie byla využita pulsní sekvence Antiring. Experi- 10

12 mentální parametry: šířka spektra 298,9 ppm, délka 90 deg pulsu 5,7 μs, akviziční čas 0,43 s, relaxační doba mezi jednotlivými skeny 4,0 s, počet opakování (akumulací) Naměřená data ve formě FID byla pro zlepšení poměru signál/šum vynásobena exponenciální funkcí s rozšířením čáry 25 Hz (LB). Fourierovou transformací byla data převedena do formy spekter, následně byla provedena korekce fáze a vyrovnání základní linie proložením polynomem 5. stupně. Stupnice chemických posunů je vztažena na interní standard (DSS, sodná sůl 2,2-dimethyl-2-silylpentansulfonové kyseliny, posun 0 ppm) Výsledky a diskuse Vybraná spektra huminových látek jsou na obr. 3 a 4. Strukturní charakterizace HL je shrnuta v Tab. IV. Ve spektrech je charakteristický výrazný pás karboxylových atomů uhlíku při ppm, doprovázený slabším pásem karbonylových atomů uhlíku. Aromatická oblast má maximum při 128 ppm, signály fenolických atomů C se nacházejí při posunech ppm. Pás O-alkylových atomů C má maximum při 72 ppm a charakteristický signál O-CH 3 skupin vázaných k aromatickému kruhu (56 57 ppm), přechází v pás alifatických atomů C (45 5 ppm). Charakter 13 C NMR spekter vzorků huminových látek izolovaných z vod v povodí Rašeliníku i odebraných v Sasku je charakteristický pro fulvokyseliny rašelinného původu (Novák et Hrabal, 2011). Pro srovnání jsou v Tab. IV uvedeny také strukturní charakteristiky huminových kyselin a fulvokyselin z rašeliny, odebrané z těženého rašeliniště (závod Branná, Rašelina Soběslav, a.s.), které byly připraveny ve větším množství a používány jako standard a modelová látka v řadě experimentů. Obr C NMR spektrum huminových látek, izolovaných z vody z pravostranného přítoku Rašeliníku (č. 3), odebraných v září Nad spektrem jsou vyznačeny oblasti pásů (signálů) hlavních strukturních jednotek (karbonyly, karboxyly, aromatické atomy C, O-alkylové a alifatické atomy C). Obr C NMR spektra huminových látek, izolovaných z rašelinných vod odebraných na saské straně (v rašelinných tůních v povodí potoka Rauschenbachu, v nádrži Galgenteich u Altenbergu a z jejího přítoku). 11

13 Tab. IV. 13 C NMR strukturní analýza huminových látek z povodí Rašeliníku a z vod odebraných v Sasku. Zastoupení jednotlivých typů atomů uhlíku a aromaticita f a jsou uvedenty v %. Vzorek Fláje Datum odběru f a % COOH-C Arom. C O-alkyl C Alif. C % FK, Černý rybník III ,8 31,4 28,7 12,5 27,4 FK, Rašeliník 6 VII ,5 22,4 32,9 25,4 19,3 FK, Rašeliník 6 X ,5 35,5 34,5 22,1 7,8 FK, Rašeliník 6 IV ,1 26,3 37,7 24,2 11,8 FK, Rašeliník 3 IX ,7 21,3 28,9 27,0 22,8 FK, Rašeliník 6 VII ,5 26,0 36,6 21,3 16,1 HK, Rašeliník 6 VII ,0 27,4 29,8 29,0 13,8 FK, rašelina Branná ,4 18,3 18,3 32,3 31,2 HK, rašelina Branná ,8 15,4 37,9 26,0 20,7 Německo FK, Rauschenbach XII ,5 28,2 38,4 18,2 15,2 FK, Galgenteich 1 IV ,4 22,9 31,9 26,7 18,4 FK, Galgenteich 2 IV ,4 26,8 31,1 24,7 17, FTIR spektrometrie Navzdory složité struktuře huminových látek pozorujeme v jejich infračervených spektrech řadu absorpčních pásů, charakteristických pro specifické molekulární struktury. I přes nejednoznačné přiřazení některých pásů poskytuje infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR, Fourier Transform InfraRed Spectroscopy) důležité informace o povaze huminových látek, jejich reaktivitě, prostorovém uspořádání kyslíkatých funkčních skupin, podílu sacharidických a proteinových složek i o obsahu vázaných anorganických příměsí. Obecně v IR spektrometrii, podobně jako u jiných optických metod, platí Lambert-Beerův zákon, a proto při použití speciálních postupů (např. Fourierovské dekonvoluce nebo matematické separace absorpčních pásů) má tato metoda dobré předpoklady pro kvantitativní analýzu funkčních skupin HL. Vedle měření FTIR spekter v pevné fázi (KBr tablety) se dnes široce uplatňuje také měření difúzně reflektančních IR spekter (DRI- FTS, často též DRIFT) huminových látek, pro kvantitativní účely je však vhodnější transmitanční metoda nebo jednoodrazová reflexe na nástavci ATR (Attenuated Total Reflection). Velkou předností FTIR spektrometrie je malé množství spotřebovaného vzorku, podstatně rychlejší měření než například u 13 C NMR spektrometrie, možnost klasifikace huminových látek podle jejich FTIR spektra a srovnání spektra neznámého vzorku s vlastní knihovnou spekter Metody FTIR spektra byla měřena na spektrometru Nicolet 6700 s jednoodrazovým ATR nástavcem Smart Miracle s Si krystalem při rozlišení 4 cm -1, 64 akumulacích v oblasti vlnočtů cm -1. U spekter byly provedeny korekce na CO 2, ATR korekce a korekce základní linie spektra. Zpracování a vyhodnocení spekter bylo provedeno programem OMNIC (Thermo Fisher Scientific Inc.). 12

14 Výsledky Infračervená spektra huminových látek jsou uvedena v Příloze 1. Srovnání FTIR spekter huminových látek izolovaných z vod přítoků Rašeliníku (obr. 5) i z rašelinných vod odebraných na saské straně (obr. 6) s databází FTIR spekter huminových látek ukázalo, že vody obsahují fulvokyseliny rašelinného původu (Tab. V), strukturou podobné také půdním fulvokyselinám z rašelinných nebo podmáčených horských smrčin. Velká podobnost byla zjištěna také s fulvokyselinami, izolovanými z rašeliny, těžené v ložisku Branná u Třeboně (Rašelina Soběslav, a.s.). FTIR spektrum huminových kyselin, izolovaných z vody pravostranného přítoku Rašeliníku č. 3, odebrané v dubnu 2013, se nejvíce podobalo spektrům fulvokyselin z organických horizontů rašelinného podzolu horských smrčin (skóre 96,0 95,4 %). Oproti fulvokyselinám z rašelinných vod měly HK ve spektru FTIR zřetelné pásy při vlnočtech 1082 cm -1 (C O vazebné vibrace polysacharidů nebo polysacharidům podobných látek, event. vazebné vibrace C C alifatických skupin), 1121 a 1164 cm -1 ( C OH vazebné vibrace alifatických OH), výraznější byl také pás při 1040 cm -1, zřejmě pocházející od stop síranů, sorbovaných huminovými látkami v průběhu preparace. Intenzity hlavních pásů FTIR spekter studovaných HL jsou uvedeny v příloze (Tab. XI). Absorbance Obr. 5. FTIR spektra huminových látek izolovaných ze vzorků vod odebraných z levostranného přítoku (č. 6) potoka Rašeliník v červenci a říjnu roku 2010 a v dubnu Absorbance July 2010 October 2010 April 2011 Obr. 6. FTIR spektra huminových látek izolovaných ze vzorků vod, odebraných na saské straně v rašelinných tůních v povodí potoka Rauschenbach v prosinci 2011 a v přítoku a nádrži Galgenteich u Altenbergu v dubnu Wavenumbers (cm ) Rauschenbach Altenberg 2 Altenberg Wavenumbers (cm )

15 Tab. V. Vzájemná podobnost studovaných huminových látek stanovená na základě FTIR spekter v oblasti vlnočtů cm -1. Míra podobnosti spekter je vyjádřena jako skóre (match) v procentech, látky jsou seřazeny podle podobnosti v klesajícím pořadí (skóre 100 % znamená látku s identickým spektrem). Do srovnání byly zahrnuty i archivní vzorky HL, (v tabulce odlišené barvou). Lokalita Datum odběru Rauschenbach Říjen 2011 Rašeliník (6) Duben 2011 Rauschenbach Říjen 2011 Rašeliník (6) Říjen 2010 Rauschenbach Říjen 2011 Rašeliník (6) Červenec 2010 Rašeliník (6) Duben 2011 Mumlavská hora 1995 Mumlavská hora 1995 Rašeliník (6) Říjen 2010 Pašer. chodník 1996 Rašelina Branná 2009 Popis vzorku a lokalita, [kód vzorku] Skóre HL izolované z rašelinné vody odebrané z tůně po revitalizaci rašeliniště v povodí 100,0 potoka Rauschenbach (Sasko) [FL1110_1HL_D] HL izolované z vody levostranného přítoku potoka Rašeliník [FL114] 98,8 HL izolované z rašelinné vody odebrané z tůně po revitalizaci rašeliniště v povodí 98,7 potoka Rauschenbach (Sasko) paralelní izolát pro kontrolu [FL1110_2HL_D] HL izolované z vody levostranného přítoku č. 6 potoka Rašeliník [FL1010b] 98,5 HL izolované z rašelinné vody odebrané z tůně po revitalizaci rašeliniště v povodí 98,4 potoka Rauschenbach (Sasko) paralelní izolát pro kontrolu, opakované kontrolní měření FTIR spectra [FL1110_2HL_D(b)] HL izolované z vody levostranného přítoku č. 6 potoka Rašeliník [FL107HL] 98,3 HL izolované z vody levostranného přítoku č. 6 potoka Rašeliník [FL114(c)] 98,2 Fulvokyseliny, izolované z B hs horizontu podzolu v horské rašelinné smrčině (archívní vzorek z Mumlavské hory v Krkonoších) [H75FK] 98,0 Fulvokyseliny, izolované z B s horizontu podzolu v horské rašelinné smrčině (archívní vzorek z Mumlavské hory v Krkonoších) [H85FK] 98,0 HL izolované z vody levostranného přítoku č. 6 potoka Rašeliník [FL1010] 97,6 Fulvokyseliny, izolované z B horizontu podzolu v horské smrčině (archívní vzorek, výzkumná plocha Pašerácký chodník, Krkonoše) [D76FK (b)] Fulvokyseliny, izolované standardním postupem z rašeliny, těžené z ložiska Branná (vzorek rašeliny byl poskytnut firmou Rašelina Soběslav, a.s.) [RB29FK] 97,6 97, UV/VIS spektrometrie Huminové látky absorbují elektromagnetické záření v UV/VIS oblasti ( nm). Zvlášť silná absorpce v oblasti UV je vyvolána přítomností aromatických chromoforů a dalších organických látek. Charakteristické absorpce při 254 nm se využívá pro kvantitativní stanovení aromatických vazeb C=C, protože v substituovaných benzenových kruzích nebo polyfenolech má právě u této vlnové délky maximum pás přenosu elektronu (π π*). Směrem k větším vlnovým délkám se absorpce HL plynule snižuje. K absorpci v UV oblasti přispívají ketonické skupiny C=O, které v menší míře absorbují také ve viditelné oblasti spektra, a chinony. Absorpce při nm je vyvolána ligninem v počátečním stadiu rozkladu a chinony. Ve viditelné oblasti spektra je absorpce ovlivněna stupněm substituce aromatických kruhů, případně stupněm jejich kondenzace. Absorpce v oblasti nm je vyvolána obsahem organických látek v počátečním stadiu humifikace, podle Kononové (Kononova, 1963) indikuje vyšší absorbance při nm silně humifikované organické látky s vyšším stupněm kondenzace aromatických kruhů. Spektra preparovaných HL se standardně 14

16 měří v roztoku 0,05 M NaHCO 3. Parametrem nezávislým na koncentraci HL je poměr absorbancí při 465 a 665 nm, tzv. barevný koeficient Q 4/6 = A 465. U huminových kyselin bývá poměr A 465 menší (4 8), u půdních fulvokyselin jsou hodnoty zpravidla vyšší než cca 13 15, mohou se blížit i 20 (Baes et Bloom, 1990). Hodnota barevného koeficientu negativně koreluje s molekulovou hmotností huminových látek, ale také s jejich aromaticitou (Chen et al., 1977) Metody Vzorky vod byly před měřením zbaveny pevných nečistot odstředěním. UV/VIS spektra vzorků vod i roztoků huminových látek o koncentraci 160 mg.l -1 v 0,05M roztoku hydrogenuhličitanu sodného (Lachema Brno) v rozsahu vlnových délek nm byla měřena při laboratorní teplotě na UV/VIS spektrofotometru Varian Cary 3E v křemenných kyvetách tloušťky 0,01 m. Při měření vzorků vod byla ve srovnávací kyvetě (blank) destilovaná voda, při měření roztoků izolovaných huminových látek 0,05M NaHCO Výsledky a diskuse UV/VIS spektra vzorků vod jsou znázorněna na obrázcích 7 (Rašeliník) a 8 (Galgenteich, Altenberg). Poměr A 465 ve vzorcích vod z Rašeliníku se pohyboval v intervalu 7,8 12,3 (Tab. VI). Ve vodě z lesního potoka u Altenbergu byl zjištěn poměr A 465 9,5. Nižší hodnotu (6,5) měla voda z nádrže Galgenteich. U vzorků vod je sice tento koeficient ovlivněn ph vody a přítomností dalších (nehuminových) látek, výraznější změny absorbance huminových látek ve vodách však nastávají až v silně bazickém prostředí. Pro přesnější srovnání kvality huminových látek obsažených ve vodách byly tyto HL izolovány standardní metodou a jejich absorbance byly měřeny za standardních podmínek (Baes et Bloom, 1990). Frakce fulvokyselin, izolovaných z vod přítoků Rašeliníku, měly poměr absorbancí A 465 v rozmezí 12,9 15,4, odpovídající fulvokyselinám (Tab. VII). Ještě vyšší hodnota byla zjištěna pro FK z vod sousedního Černého rybníka. Nižší poměr A 465 byl zjištěn u FK izolovaných z tůní v povodí potoka Rauschenbach; hodnota byla patrně ovlivněna přítomností určitého podílu huminových kyselin. Fulvokyseliny z lesního potoka u Altenbergu měly hodnotu podobnou jako FK z Rašeliníku, o něco vyšší hodnotu A 465 vykazovaly i FK z nádrže Galgenteich. U huminových kyselin, izolovaných z vod pravostranného přítoku č. 3, byl stanoven poměr A ,97, velmi blízký hodnotě pro huminové kyseliny z protilehlého přítoku 6 (Tab. VII). Tyto hodnoty byly poněkud nižší než u fulvokyselin ze stejného vzorku vody, nicméně značně vyšší, než je obvyklé pro huminové kyseliny. Pro srovnání byly změřeny také koeficienty A 465 huminových látek izolovaných z rašeliny lomu Branná (Rašelina Soběslav, a. s.); huminové kyseliny měly poměr A 465 8,3, fulvokyseliny 16,5. A SB λ / nm Obr. 7. a) UV/VIS spektra vzorků vod odebraných dne na přítocích Rašeliníku č. 3 a 6 a v malé tůňce (SB, small basin). a) A FA H 15

17 a) 5 b) A 2 HA A FA λ / nm λ /nm Obr. 7. b) UV/VIS spektra vzorků huminových kyselin a fulvokyselin izolovaných z vody, odebrané na přítoku č. 3 potoka Rašeliník. Obr. 8. UV/VIS spektra vzorků vod odebraných v dubnu 2012 u obce Altenberg z potoka v lese (1) a na výtoku z nádrže Galgenteich (2). Tab. VI. Absorbance vzorků rašelinných vod v UV a VIS oblasti, jejich ph a obsah huminových látek (HL) ve vodách, odebraných Vzorky byly měřeny 2krát. Místo odběru A 254 A 280 A 465 A 665 A 465 ph HL* mg/l Fláje Pravostranný přítok Rašeliníku (na mapě mezi odběr. místy 7-4 a 7-5) 1,0862 1,0934 Levostranný přítok do přítoku 3 (tůňka) 1,2621 1,2650 Pravostranný přítok Rašeliníku pod silnicí 0,5117 0,5211 Levostranný přítok Rašeliníku, č. 6 0,7738 0,7789 Rašeliník, před přítokem č. 6 0,3462 0,3400 Tůňka na pravostr. přítoku do 6 1,1095 1,1161 Poslední pravostranný přítok Rašeliníku před přehrádkou (č. 7) 0,1688 0,1684 Potok Rašeliník, na vtoku do přehrádky 0,2386 0,2404 Německo 0,7867 0,7981 0,9579 0,9653 0,3779 0,3793 0,5938 0,5994 0,2679 0,2614 0,8486 0,8591 0,1286 0,1272 0,1812 0,1834 0,0351 0,0354 0,0550 0,0566 0,0182 0,0180 0,0350 0,0356 0,0182 0,0172 0,0486 0,0492 0,0074 0,0070 0,0110 0,0112 0,0035 0,0034 0,0064 0,0063 0,0020 0,0020 0,0034 0,0036 0,0022 0,0022 0,0048 0,0050 0,0006 0,0006 0,0012 0, ,03 10,41 8,59 8,98 9,10 9,00 10,29 9,89 8,27 7,82 10,13 9,84 12,33 11,67 9,17 9,33 4,36 4,33 5,22 5,24 5,20 5,14 5,25 5,25 6,82 6,80 4,63 4,60 6,96 6,98 6,92 6,89 D-12-1, lesní potok,altenberg (A) 0,9653 0,7349 0,0436 0,0046 9,48 4,72 35 D-12-1, lesní potok Altenberg (A) 0,9763 0,7512 0,0440 0,0046 9,57 4,72 35 D-12-2, nádrž Galgenteich (B) 0,5200 0,3904 0,0220 0,0034 6,47 5,63 15 D-12-2, nádrž Galgenteich (B) 0,5147 0,3873 0,0212 0,0032 6,63 5, Pozn.: Číslování přítoků Rašeliníku (míst odběru) odpovídá bodům na mapě z průzkumu dr. Vávry (Vávra, 2010). Viz též obr

18 3.5. Gelová (vylučovací) chromatografie (GPC, SEC) Jednou ze základních charakteristik huminových látek je jejich molekulová hmotnost (MW). Na rozdíl od chemicky čistých látek je však v případě přírodních makromolekulárních frakcí, jako jsou huminové látky, molekulová hmotnost intervalem hodnot s určitou distribucí (rozdělením). Nejpoužívanější metoda pro stanovení MW huminových látek je nízkotlaká vylučovací chromatografie (SEC), dělící látky na základě rozdílné velikosti a tvaru molekul (molekulové hmotnosti). Stacionární fáze je tvořena gelem, jímž je inertní zesítěná nerozpustná polymerní matrice, vytvářející v gelu póry různé velikosti. Jako mobilní fáze (neboli eluční roztok) se používá voda, fyziologický roztok fosfátového pufru nebo například Britton-Robinsonův pufr o vhodném ph. Roztok analyzované HL se nanese na gel umístěný ve skleněné koloně, jíž protéká konstantní rychlostí eluční činidlo. Molekuly zkoumané látky procházejí kolonou různou rychlostí molekuly větší než póry gelu procházejí rychleji, menší molekuly pronikají do pórů gelu, jejich postup kolonou se tak zpomaluje a jsou z kolony vyloučeny později. Eluát se jímá do zkumavek, v nichž se stanoví objem a relativní koncentrace HL jako absorbance při vlnové délce 280 nm, nebo se provádí kontinuální měření absorbance při výstupu eluátu z kolony Metody Měření bylo provedeno na skleněné koloně ( mm) plněné Sephadexem G-50, mobilní fází byl pufr dle Britton-Robinsona o ph 9,0. Kalibrace kolony byla provedena pomocí standardů polystyrensulfonátu (PSS) a blue-dextranu. Na kolonu bylo naneseno 0,5 ml roztoku, připraveného rozpuštěním 5 mg vzorku huminové látky v 1 ml mobilní fáze. Relativní koncentrace standardu i vzorku v eluátu byla měřena jako absorbance při 280 nm v 0,01 m křemenné kyvetě na UV/ VIS spektrofotometru Libra S 22. Průměrná molekulová hmotnost se vypočítá dle vzorce i N M i W M r+ 1 r i i i i M = = r r 1 NiM i Wi M i i i kde M i je molekulová hmotnost i-té frakce, N i je počet a W i celková hmotnost molekul s molekulovou hmotností M i. Jako M r se označuje molekulová hmotnost frakce s nejvyšší absorbancí A 280. Pro r = 1 je výsledná průměrná molekulová hmotnost označována M w ( weight-average ) Výsledky a diskuse Pomocí vylučovací chromatografie byly stanoveny relativní molekulové hmotnosti M r a průměrné molekulové hmotnosti M w huminových látek, izolovaných z vod přítoků Rašeliníku, z Černého rybníka, z tůní v povodí potoka Rauschenbach v Sasku i z nádrže Galgenteich u Altenbergu. Chromatogramy všech HL izolovaných z vod měly typický bimodální průběh, přičemž vysokomolekulární látky, jimž odpovídal první pík, byly vylučovány při mezerovém objemu kolony V 0. U všech studovaných vzorků výrazně převažovala frakce s nižšími molekulovými hmotnostmi M r mezi 1,77 a 2,51 kda její podíl byl u fulvokyselin 93,0 99,2 % a u huminových kyselin 90,4 91,1 % (Tab. VII). Průměrné molekulové hmotnosti M w byly v průměru 1,3krát vyšší než M r, dosahovaly hodnot 2,29 3,28 kda. Podíl vysokomolekulární frakce, jíž odpovídalo malé maximum (pík) na chromatogramu a která pravděpodobně obsahovala bakteriální peptidoglykany adsorbované na huminové látky, byl nízký, v průměru 3 % u fulvokyselin a 9 % u huminových kyselin. Větší podíl vysokomolekulární frakce byl zjištěn u fulvokyselin z tůní v povodí Rauschenbachu (5,3 a 7 %), jejichž voda měla zřejmě zvýšený obsah huminových kyselin (tomu odpovídá i nižší hodnota podílu absorbancí A 465 u tohoto 17

19 vzorku). Fulvokyseliny z povodí Rašeliníku měly obsah vysokomolekulární frakce nižší, mírně větší zastoupení zde bylo zjištěno v letním období a v říjnu (Tab. VII). Huminové kyseliny z přítoků č. 3 a 6 potoka Rašeliník měly molekulovou hmotnost M r poněkud vyšší než fulvokyseliny izolované ze stejných vzorků vod, podíl vysokomolekulární frakce se u HK pohyboval mezi 9 10 %, byl tedy vyšší než u fulvokyselin. Huminové kyseliny měly průměrné molekulové hmotnosti M w podobné jako fulvokyseliny, což bylo zřejmě způsobeno částečnou sorpcí HK na Sephadexu, v jejímž důsledku vycházejí průměrné molekulové hmotnosti HK nižší. Mezi uvedenými sledovanými charakteristikami fulvokyselin byly zjištěny významné korelace (Tab. VIII). Je zřejmé, že s klesající relativní molekulovou hmotností M r i M w fulvokyselin se snižuje také podíl frakce s vyšší molekulovou hmotností (která ovšem není do výpočtu M w zahrnuta) a současně se zvyšuje poměr absorbancí A 465 (obr. 9 a 10), což odpovídá zvyšujícímu se podílu fulvokyselin, které mají poměr absorbancí A 465 vyšší než huminové kyseliny (Stevenson, 1994). Tab. VII. Výsledky vylučovací chromatografie fulvokyselin a huminových kyselin izolovaných z vod, odebraných na Flájích (Rašeliník a jeho přítoky) a na saské straně (Rauschenbach, Altenberg). Podíl huminových látek s nižší molekulovou hmotností (1 5 kda, LM HS), jejich molekulová hmotnost M r, průměrná molekulová hmotnost M w (weight-averaged) a poměr absorbancí A 465 roztoku HL v 0,05M NaHCO 3. Vzorek Datum odběru LM HS % M r kda M w kda A 465 Fláje FK, Černý rybník III ,2 1,96 2,42 18,03 FK, Rašeliník 6# VII ,0 1,92 2,70 13,81 FK, Rašeliník 6# X ,4 2,06 2,89 14,32 FK, Rašeliník 6# IV ,6 2,12 2,92 13,88 FK, Rašeliník 6# VII ,6 1,98 2,77 12,91 HK, Rašeliník 6# VII ,4 2,19 2,74 11,89 FK, Rašeliník 3* IV ,0 2,09 2,77 13,32 FK, Rašeliník 3* VII ,1 1,85 2,41 13,36 FK, Rašeliník 3* IX ,6 1,87 2,38 15,38 FK, Rašeliník 3* X ,9 1,83 2,33 13,76 FK, Rašeliník 3* IV ,7 1,86 2,29 15,23 HK, Rašeliník 3* IV ,1 2,42 2,81 11,97 Německo FK, Rauschenbach X ,7 2,29 2,99 11,46 FK, Rauschenbach XII ,0 2,51 3,28 11,22 FK, Galgenteich 1 (lesní potok) IV ,8 2,27 3,09 13,10 FK, Galgenteich 2 (nádrž) IV ,9 1,77 2,45 14,67 * pravostranný přítok Rašeliníku, dílčí povodí č. 3; # levostranný přítok Rašeliníku, dílčí povodí č

20 Tab. VIII. Korelace vlastností fulvokyselin izolovaných z vod. LM HS, podíl nížemolekulární frakce huminových látek; M r, relativní molekulová hmotnost; M w, průměrná molekulová hmotnost; A 465, poměr absorbancí při vlnových délkách 465 a 665 nm (tzv. barevný koeficient). Tučně vyznačené korelace jsou významné na hladině p < 0,05; n = 12. M r, M w / kda Obr. 9. Korelace molekulových hmotností M r, M w a podílu nížemolekulární frakce (LM HS) ve vzorcích fulvokyselin izolovaných z vod. A 465 LM HS M w A 465 M r LM HS 1-0,78 0,75-0,78 M w -0,78 1-0,67 0,94 A 465 0,75-0,67 1-0, M r -0,78 0,94-0, (r 2 = 0,72; prob>f 0,000476) (r 2 = 0,74; prob>f 0,000326, n = 12) LM HS / % (r 2 = 0,60; prob>f 0,00293) LM HS / % Obr. 10. Korelace podílu absorbancí A 465 a procentuálního zastoupení nížemolekulární frakce (LM HS) ve vzorcích fulvokyselin izolovaných z vod. 4. Radiouhlíkové datování rašelinných huminových látek 4.1. Huminové látky v povrchových vodách Pro stanovení stáří materiálu biologického původu se používá radiouhlíková (radiokarbonová) metoda datování, založená na postupném poklesu počtu atomů izotopu uhlíku 14 C po odumření organismu. Radioaktivní izotop uhlíku 14 C se na Zemi vyskytuje, přestože poločas rozpadu jeho jádra je z hlediska geologických procesů krátký. Je to způsobeno interakcí kosmického záření, především protonů s extrémně vysokou energií, pocházejících z mezihvězdného prostoru, s atomy dusíku v atmosféře za vzniku izotopu 14 C (tzv. kosmogenní produkce). V průměru je celková rychlost produkce radioaktivního izotopu 14 C na Zemi v rovnováze s rychlostí jeho rozpadu, proto relativní 2 koncentrace 14 C v atmosféře a v živých organismech zůstává přibližně konstantní. Vznikající atomy 14 C vstupují do cyklu uhlíku, cirkulují v atmosféře především ve formě oxidu uhličitého ( 14 CO 2 ), který může být asimilován rostlinami při fotosyntéze nebo rozpuštěn ve vodě a cirkulovat ve vodách oceánů (transport z atmosféry do větších hloubek oceánů ovšem vyžaduje stovky let, proto je koncentrace 14 C v hloubce oceánu výrazně nižší než v atmosféře). Poměr izotopů 14 C/ 12 C je obvykle uváděn ve vztahu ke světově uznávanému standardu moderní biosféry, proto se koncentrace 14 C vyjadřuje v procentech moderního standardu uhlíku (pmc). V prvém přiblížení lze stáří vzorku pomocí radiouhlíkového datování stanovit porovnáním poměru 14 C/ 12 C ve sledovaném vzorku s poměrem v moderní biosféře. Izotopu 14 C ve vzorku postupně ubývá, protože atomy 14 C vyzařují částici beta, přičemž se mění na izotop dusíku 14 N. Poločas této přeměny (rozpadu) 14 C je roků, s dostatečnou přesností tak lze datovat 2 Relativní koncentrací 14 C rozumíme podíl atomů izotopu 14 C ke všem atomům uhlíku. Jedná se o číslo poměrně malé, protože v atmosféře připadá jeden těžký atom 14 C na více než atomů uhlíku 12 C. 19

21 vzorky do stáří přibližně 10 poločasů rozpadu, tj. cca tisíc let. Izotopická frakcionace je výsledkem závislosti rychlosti chemických reakcí a fyzikálních procesů na hmotnosti izotopu. Například fotosyntézy se účastní všechny izotopy uhlíku, pro lehčí atomy uhlíku je však tento proces rychlejší. Proto je poměr 14 C/ 12 C v rostlinách vždy menší než v atmosféře. Tuto skutečnost je třeba vzít při radiouhlíkovém datování v úvahu. Rozsah izotopické frakcionace u fosilních vzorků může být posouzen z poměru 13 C/ 12 C, který v organismu závisí také na izotopické frakcionaci, a protože oba izotopy ( 13 C i 12 C) jsou stabilní, jejich poměr se po smrti organismu nemění. Stanovení poměru 13 C/ 12 C ve vzorku tak umožňuje provést korekci poměru 14 C/ 12 C, neboť u většiny procesů je izotopická frakcionace pro 14 C téměř přesně dvojnásobná než pro 13 C. Nejjednodušší je předpokládat, že poměr 14 C/ 12 C byl v okamžiku odumření organismu stejný jako v moderní biosféře. Tento předpoklad však vždy neodpovídá skutečnosti, proto se při běžném datování používá několika korekcí, nejčastěji zahrnujících izotopické frakcionace, variace atmosférického 14 C v minulosti a u vodních ekosystémů také vliv nádrže (tzv. reservoir effect ). Například vlivem změn toku kosmického záření přicházejícího do atmosféry (v jednotkách procent) se mění relativní poměr radioaktivního uhlíku. Potřebné korekce, nezbytné pro stanovení stáří s vyšší přesností, lze provést z údajů o zastoupení 14 C v minulosti, získaných například z letokruhů stromů. Při tradičním (konvenčním) způsobu stanovení izotopu 14 C se registruje β záření (elektrony), emitované při rozpadu. Nevýhodou tohoto postupu je obtížnější detekce emitovaných nízkoenergetických elektronů a nezbytnost většího množství vzorku (několik gramů až desítek gramů uhlíku) pro analýzu. Uhlík ze vzorku se převádí na CO 2, který se umístí ve stíněné detekční trubici. Jinou možností je detekce β záření pomocí kapalinových scintilačních detektorů, u nichž vyzářené elektrony vyvolávají scintilaci, která se měří pomocí fotonásobiče, nebo proporcionálních detektorů, kdy je počet primárních iontů znásoben sekundární ionizací o několik řádů. Novější metodou měření 14 C je urychlovačová hmotnostní spektrometrie (AMS = Accerelated Mass Spectrometry), u níž stačí k analýze vzorek obsahující desítky mikrogramů až miligram uhlíku. Tím se rozšířily možnosti radiouhlíkového datování i na vzorky ze životního prostředí, často dostupné jen v omezeném množství, například na frakce půdní organické hmoty nebo rozpuštěného uhlíku. V České republice dosud není metoda AMS dostupná, analýzy však lze objednat v některé ze zahraničních laboratoří. Jednou z technik, používaných při 14 C AMS, je spálení vzorku na oxid uhličitý, který se poté redukuje vodíkem na grafit. Redukce, katalyzovaná železem, probíhá v křemenné trubici. Redukovaný uhlík se usazuje na povrchu horkého železa, vznikající vodní pára je odstraňována vymražením. Reakce je ukončena po dvou až třech hodinách a směs Fe/C je lisována do katodového držáku. Katody jsou uloženy v ochranné atmosféře argonu do doby, než je provedeno měření na AMS spektrometru. Průmyslová revoluce způsobila v posledních staletích pokles zastoupení 14 C v atmosféře vlivem spalování fosilních paliv, která izotop 14 C neobsahují a produkovaný CO 2 tak snižuje koncentraci 14 C v atmosféře (tzv. Suessův efekt). Naproti tomu zkoušky termonukleárních zbraní od druhé poloviny 50. let minulého století způsobily rychlý nárůst zastoupení 14 C až na 200 %. Po omezení těchto zkoušek a jejich zákazu se zastoupení 14 C začalo snižovat až na hodnotu cca 10 % nad původní úrovní koncem osmdesátých let. Toto zvýšení o tzv. bombový 14 C umožnilo stanovit v biologickém materiálu velice mladý uhlík a rozšířit využití radiouhlíkového datování například při studiu poměrně rychlých procesů v ekosystému. Výsledky radiouhlíkového datování se obvykle uvádějí v rocích BP (BP = before pre- 20

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové

Více

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití Nicolet CZ s.r.o. The world leader in serving science Základy NIR spektrometrie a její praktické využití NIR praktická metoda molekulové spektroskopie, nahrazující pracnější, časově náročnější a dražší

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) F Imobilizace na alumosilikátové materiály Vedoucí práce: Ing. Eliška Leitmannová, Ph.D. Umístění práce: laboratoř F07, F08 1 Úvod Imobilizace aktivních

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční

Více

Využití a porovnání metod stanovení 14 C

Využití a porovnání metod stanovení 14 C Využití a porovnání metod stanovení C Světlík 1,2, I., Černý 1,3, R., Fejgl 2,1, M., Tomášková 1, L. 1 CRL ODZ ÚJF AV ČR, v.v.i., Na Truhlářce 39/64, 180 86 Praha 8 2 SÚRO, v.v.i., Bartoškova 28, 0 00

Více

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie Spektrometrické metody Reflexní a fotoakustická spektroskopie odraz elektromagnetického záření - souvislost absorpce a reflexe Kubelka-Munk funkce fotoakustická spektroskopie Měření odrazivosti elmg záření

Více

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin Chemické laboratorní metody v analýze potravin MVDr. Zuzana Procházková, Ph.D. MVDr. Michaela Králová, Ph.D. Spektrometrie: základy Interakce záření

Více

ZÁKLADNÍ EXPERIMENTÁLNÍ

ZÁKLADNÍ EXPERIMENTÁLNÍ Kurz praktické NMR spektroskopie 10. - 12. říjen 2011, Praha ZÁKLADNÍ EXPERIMENTÁLNÍ POSTUPY NMR ROZTOKŮ A KAPALIN Jana Svobodová Ústav Makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. Bruker 600 Avance III PŘÍSTROJOVÉ

Více

Fotodegradace rašelinných huminových látek

Fotodegradace rašelinných huminových látek Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách Fotodegradace rašelinných huminových látek Krtička M. 1, Novák F. 2, Sýkorová A. 3, Novotná M. 3 Říjen

Více

NMR spektroskopie. Úvod

NMR spektroskopie. Úvod NMR spektroskopie Úvod Zkratka NMR znamená Nukleární Magnetická Rezonance. Jde o analytickou metodu, která na základě absorpce radiofrekvenčního záření vzorkem umístěným v silném magnetickém poli poskytuje

Více

Infračervená spektrometrie

Infračervená spektrometrie Podstata infračervené absorpce jednofotonový přechod mezi dvěma vibračními (vibračně-rotačními) rotačními) stavy molekuly, jejichž energie jsou E 1 a E 2, vyvolaný interakcí s fotonem dopadajícího záření

Více

Bezpečnostní inženýrství. - Detektory požárů a senzory plynů -

Bezpečnostní inženýrství. - Detektory požárů a senzory plynů - Bezpečnostní inženýrství - Detektory požárů a senzory plynů - Úvod 2 Včasná detekce požáru nebo úniku nebezpečných látek = důležitá součást bezpečnostního systému Základní požadavky včasná detekce omezení

Více

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Infračervená spektroskopie - alternativní instrumentální technika při kontrole výroby bioethanolu

Infračervená spektroskopie - alternativní instrumentální technika při kontrole výroby bioethanolu Infračervená spektroskopie - alternativní instrumentální technika při kontrole výroby bioethanolu Ing. Ladislav Tenkl, Ing. Karel Šec, RNDr. František Kesner Ph.D. Nicolet CZ s.r.o., Nad Trnkovem 1667/11,

Více

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu.

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu. Výzkumný záměr Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci vzácných písemných památek Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek Zpráva za rok 2009 Krabice jako ochrana proti

Více

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Václav Čuba, Viliam Múčka, Milan Pospíšil, Rostislav Silber ČVUT v Praze Centrum pro radiochemii a radiační chemii Fakulta jaderná

Více

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí? Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Hydrobiologický ústav Na Sádkách 7, 37 5 České Budějovice www.hbu.cas.cz Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení

Více

VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU

VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU (zkoušky provedené ke 4.4.2012) STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ 1. Vlhkostní vlastnosti (frakce 2-4): přirozená vlhkost 3,0% hm. nasákavost - 99,3% hm. 2. Hmotnostní

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Analýza směsí, kvantitativní NMR spektroskopie a využití NMR spektroskopie ve forenzní analýze

Analýza směsí, kvantitativní NMR spektroskopie a využití NMR spektroskopie ve forenzní analýze Analýza směsí, kvantitativní NMR spektroskopie a využití NMR spektroskopie ve forenzní analýze Analýza směsí a kvantitativní NMR NMR spektrum čisté látky je lineární kombinací spekter jejích jednotlivých

Více

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním prostředí - farmakokinetické studie - kvantifikace proteinů

Více

Abstrakt. Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách. říjen 2013

Abstrakt. Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách. říjen 2013 Abstrakt Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách říjen 2013 řešitelský tým: VULHM, v.v.i.; BC AV ČR. v.v.i.; Lesy ČR, s.p.; POH, s.p.; Landestalsperrenverwaltung

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Teorie: Derivační spektrofotometrie, využívající derivace absorpční křivky, je obecně používanou metodou pro zvýraznění detailů průběhu záznamu,

Více

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých

Více

FOTOKATALYTICKÁ OXIDACE BIOLOGICKY OBTÍŽNĚ ODBOURATELNÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK OBSAŽENÝCH V NADBILANČNÍCH VODÁCH ZE SKLÁDEK KOMUNÁLNÍHO ODPADU

FOTOKATALYTICKÁ OXIDACE BIOLOGICKY OBTÍŽNĚ ODBOURATELNÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK OBSAŽENÝCH V NADBILANČNÍCH VODÁCH ZE SKLÁDEK KOMUNÁLNÍHO ODPADU FOTOKATALYTICKÁ OXIDACE BIOLOGICKY OBTÍŽNĚ ODBOURATELNÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK OBSAŽENÝCH V NADBILANČNÍCH VODÁCH ZE SKLÁDEK KOMUNÁLNÍHO ODPADU Marek Smolný, Michal Kulhavý, Jiří Palarčík, Jiří Cakl Ústav

Více

Absorpční fotometrie

Absorpční fotometrie Absorpční fotometrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti přechody mezi elektronovými stavy +... - v infračervené (IČ) oblasti přechody mezi vibračními stavy +... - v mikrovlnné oblasti přechody

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence ROZPTYLOVÉ a EMISNÍ metody - Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl - fluorescence - fosforescence Ramanova spektroskopie Každá čára Ramanova spektra je svými vlastnostmi závislá

Více

Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů

Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů Bioanalytické metody Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Úvod Kritéria výběru metod stanovení koncentrace proteinů jsou založena na možnostech pro vlastní analýzu,

Více

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba

Více

CHROMATOGRAFIE ÚVOD Společný rys působením nemísících fází: jedna fáze je nepohyblivá (stacionární), druhá pohyblivá (mobilní).

CHROMATOGRAFIE ÚVOD Společný rys působením nemísících fází: jedna fáze je nepohyblivá (stacionární), druhá pohyblivá (mobilní). CHROMATOGRAFIE ÚOD Existují různé chromatografické metody, viz rozdělení metod níže. Společný rys chromatografických dělení: vzorek jako směs látek - složek se dělí na jednotlivé složky působením dvou

Více

Ultrastopová laboratoř České geologické služby

Ultrastopová laboratoř České geologické služby Ultrastopová laboratoř České geologické služby Jitka Míková Česká geologická služba Praha - Barrandov Laboratorní koloběh Zadavatel TIMS Analýza vzorku Vojtěch Erban Jakub Trubač Lukáš Ackerman Jitka Míková

Více

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)

Více

Dosah γ záření ve vzduchu

Dosah γ záření ve vzduchu Dosah γ záření ve vzduchu Intenzita bodového zdroje γ záření se mění podobně jako intenzita bodového zdroje světla. Ve dvojnásobné vzdálenosti, paprsek pokrývá dvakrát větší oblast povrchu, což znamená,

Více

VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE

VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE (c) -2012 RAMANOVA SPEKTROMETRIE 1 PRINCIP METODY Měří se rozptýlené záření, které vzniká interakcí monochromatického záření z viditelné oblasti s molekulami vzorku za současné změny

Více

FTIR analýza plynných vzorků, vzorkovací schémata.

FTIR analýza plynných vzorků, vzorkovací schémata. FTIR analýza plynných vzorků, vzorkovací schémata. Dr. Ján Pásztor, Ing. Karel Šec Ph.D., Nicolet CZ s.r.o., Klapálkova 2242/9, 149 00 Praha 4 Tel./fax 272760432,272768569,272773356-7, nicoletcz@nicoletcz.cz

Více

Hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie Hmotnostní spektrometrie Podstatou hmotnostní spektrometrie je studium iontů v plynném stavu. Tato metoda v sobě zahrnuje tři hlavní části:! generování iontů sledovaných atomů nebo molekul! separace iontů

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU návod vznikl jako součást bakalářské práce Martiny Vidrmanové Fluorimetrie s využitím spektrofotometru SpectroVis Plus firmy Vernier (http://is.muni.cz/th/268973/prif_b/bakalarska_prace.pdf)

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

Extrakce. Dělení podle způsobů provedení -Jednostupňová extrakce - mnohastupňuvá extrakce - kontinuální extrakce

Extrakce. Dělení podle způsobů provedení -Jednostupňová extrakce - mnohastupňuvá extrakce - kontinuální extrakce Extrakce Slouží k izolaci, oddělení analytu nebo skupin látek s podobnými vlastnostmi od matrice a ostatních látek, které nejsou předmětem analýzy (balasty). Extrakce je založena na ustavení rovnováhy

Více

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného

Více

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

STANOVENÍ FOREM HLINÍKU PŘI VODÁRENSKÉ ÚPRAVĚ Bc. Pavla Hájková Ing. Libuše Benešová, CSc CÍLE PRÁCE Práce se zabývá optimalizací úpravy povrchové vody s vyšším obsahem hliníku. Cílem je prokázat nebo

Více

Voltametrie (laboratorní úloha)

Voltametrie (laboratorní úloha) Voltametrie (laboratorní úloha) Teorie: Voltametrie (přesněji volt-ampérometrie) je nejčastěji používaná elektrochemická metoda, kdy se na pracovní elektrodu (rtuť, platina, zlato, uhlík, amalgamy,...)

Více

Metodika stanovení kyselinové neutralizační kapacity v pevných odpadech

Metodika stanovení kyselinové neutralizační kapacity v pevných odpadech Metodika stanovení kyselinové neutralizační kapacity v pevných odpadech 1 Princip Principem zkoušky je stanovení vodného výluhu při různých přídavcích kyseliny dusičné nebo hydroxidu sodného a následné

Více

Projekt FRVŠ č: 389/2007

Projekt FRVŠ č: 389/2007 Závěrečné oponentní řízení 7.2.2007 Projekt FRVŠ č: 389/2007 Název: Řešitel: Spoluřešitelé: Pracoviště: TO: Laboratoř infračervené spektrometrie Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Ing. Petra Vacíková, Ing.

Více

INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE KVALITATTIVNÍ A KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ

INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE KVALITATTIVNÍ A KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE KVALITATTIVNÍ A KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ Úvod: Infračervená spektrometrie (IR) je analytická technika molekulové vibrační spektrometrie, která se zabývá studiem pohybů atomů v

Více

Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie

Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie IZOLACE GENOMOVÉ DNA Deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje základní genetický materiál většiny

Více

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 8. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová POZOROVÁNÍ, POKUS, BEZPEČNOST PRÁCE určí společné a rozdílné vlastnosti látek orientuje se v chemické laboratoři

Více

Kontinuální měření emisí Ing. Petr Braun

Kontinuální měření emisí Ing. Petr Braun ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Kontinuální měření emisí Ing. Petr Braun Způsob provádění Emise jako předmět měření Pro účely zákona o ovzduší č. 201/2012

Více

Diagnostika olejem plněných transformátorů P. Prosr 1, M. Brandt 2 1

Diagnostika olejem plněných transformátorů P. Prosr 1, M. Brandt 2 1 Ročník 2008 Číslo IV Diagnostika olejem plněných transformátorů P. Prosr, M. Brandt 2 Katedra technologií a měření, Fakulta elektrotechnická, ZČU v Plzni, Univerzitní 26, Plzeň 2 Centrum výskumu mechatronických

Více

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II Vyučující a zkoušející Ing. Martin Kormunda, Ph.D. - CN320 Konzultační hodiny: Po 10-12, St 13 14 nebo dle dohody Doc. RNDr. Jaroslav Pavlík, CS.c. - CN Konzultační hodiny:

Více

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů 7. června/june 2013 9:30 h 17:30 h Laboratoř metalomiky a nanotechnologií, Mendelova univerzita v Brně a Středoevropský technologický institut Budova D, Zemědělská

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

Chyby spektrometrických metod

Chyby spektrometrických metod Chyby spektrometrických metod Náhodné Soustavné Hrubé Správnost výsledku Přesnost výsledku Reprodukovatelnost Opakovatelnost Charakteristiky stanovení 1. Citlivost metody - směrnice kalibrační křivky 2.

Více

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie Školní rok:

Více

Rentgenová difrakce a spektrometrie

Rentgenová difrakce a spektrometrie Rentgenová difrakce a spektrometrie RNDr.Jaroslav Maixner, CSc. VŠCHT v Praze Laboratoř rentgenové difraktometrie a spektrometrie Technická 5, 166 28 Praha 6 224354201, 24355023 Jaroslav.Maixner@vscht.cz

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Identifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie

Identifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie Identifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie V kriminalistických laboratořích se provádí technická expertíza písemností, která se mimo jiné zabývá zkoumáním použitých psacích prostředků: tiskových

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

MONITOROVÁNÍ VLIVU ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ NA JAKOST VOD PŘITÉKAJÍCÍCH DO 2. OCHRANNÉHO PÁSMA PODOLSKÉ VODÁRNY A OVLIVNĚNÍ JAKOSTI VODÁRENSKÉHO TOKU

MONITOROVÁNÍ VLIVU ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ NA JAKOST VOD PŘITÉKAJÍCÍCH DO 2. OCHRANNÉHO PÁSMA PODOLSKÉ VODÁRNY A OVLIVNĚNÍ JAKOSTI VODÁRENSKÉHO TOKU MONITOROVÁNÍ VLIVU ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ NA JAKOST VOD PŘITÉKAJÍCÍCH DO 2. OCHRANNÉHO PÁSMA PODOLSKÉ VODÁRNY A OVLIVNĚNÍ JAKOSTI VODÁRENSKÉHO TOKU KOHOUT P. ECOCHEM, analytické centrum Praha, Dolejškova

Více

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD Citace Kantorová J., Kohutová J., Chmelová M., Němcová V.: Využití a validace automatického fotometru v analýze vod. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 349-352. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN

Více

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 3. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 1.4., 2.1. 1. Látky přírodní nebo syntetické

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

LABORATOŘ OBORU I. Testování katalyzátorů pro přípravu prekurzorů vonných látek. Umístění práce:

LABORATOŘ OBORU I. Testování katalyzátorů pro přípravu prekurzorů vonných látek. Umístění práce: LABORATOŘ OBORU I F Testování katalyzátorů pro přípravu prekurzorů vonných látek Vedoucí práce: Umístění práce: Ing. Eva Vrbková F07, F08 1 ÚVOD Hydrogenace je uplatňována v nejrůznějších odvětvích chemických

Více

5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek:

5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek: ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY II. autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Ve třech válcích byly plyny, prvky. Válce měly obsah 3 litry. Za normálních podmínek obsahoval první válec bezbarvý plyn

Více

Postup praktického testování

Postup praktického testování Testování vzorků škváry odebraných v rámci Doškolovacího semináře Manažerů vzorkování odpadů 17. 9. 2013 v zařízení na energetické využití odpadů společnosti SAKO Brno a.s. Úvod Společnost Forsapi, s.r.o.

Více

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

Nukleární Overhauserův efekt (NOE)

Nukleární Overhauserův efekt (NOE) Nukleární Overhauserův efekt (NOE) NOE je důsledek dipolární interakce mezi dvěma jádry. Vzniká přímou interakcí volně přes prostor, tudíž není ovlivněn chemickými vazbami jako nepřímá spin-spinová interakce.

Více

Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí

Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí NÁVODY PRO LABORATOŘ PALIV 3. ROČNÍKU BAKALÁŘSKÉHO STUDIA Michael Pohořelý, Michal Jeremiáš, Zdeněk Beňo, Josef Kočica Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí Teoretický úvod Základním rozborem

Více

DĚLÍCÍ METODY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 5. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi

DĚLÍCÍ METODY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 5. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi Autor: Mgr. Stanislava Bubíková DĚLÍCÍ METODY Datum (období) tvorby: 28. 5. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi 1 Anotace: Žáci se seznámí s nejčastěji používanými separačními

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK Význam stechiometrických koeficientů 2 H 2 (g) + O 2 (g) 2 H 2 O(l) Počet reagujících částic 2 molekuly vodíku reagují s 1 molekulou kyslíku za vzniku

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod.

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zprávu předkládá: Slovenský rybársky zväz MO Holíč Jaroslav Minařík, místopředseda organizace MO SRZ Holíč Michal Náter, hlavní

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více