7. roník esko-slovenského symposia Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodáství ODPADOVÉ FÓRUM 2012 ( , Kouty nad Desnou)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "7. roník esko-slovenského symposia Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodáství ODPADOVÉ FÓRUM 2012 (25. 27. 4. 2012, Kouty nad Desnou)"

Transkript

1 RECENZOVANÝ ASOPIS PRO VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ RONÍK 2011 íslo 2 strana roník esko-slovenského symposia Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodáství ODPADOVÉ FÓRUM 2012 ( , Kouty nad Desnou) eské ekologické manažerské centrum 2011

2 OBSAH Úvodní slovo šéfredaktora 59 Pro autory 59 Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko The collection and treatment system of biodegradable waste in microregion Mikulovsko Tomáš Vítz, Zuzana Štachová, Petr Trávníek, Tomáš Hlavenka 60 Modelová kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Model anaerobic co-fermentation cattle slurry with biowaste of waste from production of coffee mixes and instant soups Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA 67 Parametry digestát z laboratorní anaerobní kofermentace hovzí kejdy s 10 % hm. rzných bioodpad z potravináského prmyslu Parameters of digestates from laboratory anaerobi co-fermentation of cattle slurry with 10 % wt. of various biowaste from food-processing industry Jií RUSÍN, Kateina CHAMRÁDOVÁ, Karel OBROUKA 75 Simulace vodního režimu a transportu kontaminantu na výsypce lomu Hájek Numerical Simulation of Water Dynamics and Contaminant Transport at Quarry Dump Hájek Kateina Holubová, David Zumr, Milena Císlerová 82 Pedištní odpadních vod elektrokoagulací Pretreatment of wastewater by electrocoagulation Pavel Krystyník, Petr Kluso, Olga Šolcová, Lenka Wimmerová 92 Odstraování fenolu elektrochemickou oxidací s využitím kompozitní uhlíkové elektrody Phenol Removal by Electrochemical Oxidation Using a Composite Carbon Electrode Roman Slavík, Markéta Julinová, Markéta Beranová 103 Využitie ozonizácie na elimináciu fenantrénu vo vodných roztokoch Ozonization utilize for elimination of the phenantren in aqueous solutions Ivana Kopáiková, Maroš Soldán 111 Nové trendy syntéz pokroilých organicko-anorganických adsorbentov New synthesis trends of advanced organo-inorganic adsorbents Eva Chmielewská 119 Adsorpcia fosforenanov z modelových roztokov na vybraných prírodných a syntetických adsorbentoch Adsorption of phosphates from model solutions on the natural and synthetic adsorbents Renata Hodossyová, Eva Chmielewská, Katarína Gáplovská 126 V týdnu se budou v Koutech nad Desnou v hotelu dlouhé strán konat ti setkání vdc a odborník z praxe: APROCHEM 2012 ( ), ODPADOVÉ FÓRUM 2012 a OZE 2012 ( ) 132 WASTE FORUM recenzovaný asopis pro výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodáství ISSN: ; Vychází tvrtletn. Roník 2011, íslo 2 Vydavatel: CEMC eské ekologické manažerské centrum, IO: , Adresa redakce: CEMC, Jevanská 12, Praha 10, R, fax: +420/ Šéfredaktor: Ing. Ondej Procházka, CSc., tel.: +420/ , , Redakní rada: Prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D., prof. Ing. František Božek, CSc., prof. Ing. František Kaštánek, CSc., prof. Ing. Meislav Kuraš, CSc., prof. Ing. Karel Obrouka, CSc., doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D., doc. Ing. Vladimír ablík, CSc., doc. Ing. Lubomír Ržek, CSc., doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., Ing. Vratislav Bednaík, CSc. Web-master: Ing. Vladimír Študent Redakní uzávrka: Vychází:

3 Úvodní slovo šéfredaktora Vážení tenái, žiji v pesvdení, že každý správný asopis by ml mít njaký redakní úvod i slovo šéfredaktora. Proto jsem toto zavedl i zde. Dote jsem s jeho psaním neml problém, vždycky se našlo nco aktuálního, co jsem chtl tenám sdlit. Te žádnou novinku (krom data píští uzávrky 8. ervence a termínu konání píštího roníku symposia ODPADOVÉ FÓRUM 2012, který je ) nemám. Co s tím? Zrušit jej se mi nechce, a tak se do psaní nutím. Pedmluvy bývalého kolegy Tomáše ezníka v Odpadovém fóru byly tenái oblíbené a tivé jsou zatím i sloupky nové šéfredaktorky a kolegyn v redakci Odpadového fóra Lucky echákové. V pípad Waste Fora mám signály, že má slova te málokdo. Nechtl jsem napsat nikdo nete, protože kategorických soud, jako nikdo, nikdy, nikde apod. by se ml lovk vyvarovat. Nemže vdt, zda se nenajde njaká výjimka, njaká bílá vrána. Ped mnoha a mnoha lety, když jsem ješt bádal v Akademii, jsme obas museli psát také rzné zprávy, hlášení apod., o kterých jsme byli pesvdeni, že je nikdo nebude íst. Jeden starší kolega, aby ml alespo njakou spoleenskou angažovanost, byl uvrtán do funkce úsekového dvrníka ROH. Z této pozice byl postižen psaním zmínných zpráv a hlášení ješt víc než my ostatní. S oblibou mluvil o tom, že umístí do textu kontrolní smítko, tedy slovo nebo vtu, které do textu evidentn nepatí, a podle reakce toho, komu ml být onen text uren, pozná, jestli jej etl i nikoli. Já žádné kontrolní smítko nepoužiji, ale pokud mi nkdo dá zprávu, že mé úvodní slovo etl, budu rád. Na závr ješt tradiní pipomenutí uzávrky píštího ísla, je to 8. ervence. Ondej Procházka Pro autory eské ekologické manažerské centrum (CEMC) na vydávání asopisu WASTE FORUM nedostává žádnou podporu z veejných zdroj. Proto se snažíme minimalizovat náklady spojené s vydáváním tohoto asopisu. Proto je asopis vydáván pouze v elektronické podob a ísla jsou zveejována na voln pístupných internetových stránkách Pro snížení pracnosti pípravy jednotlivých ísel požadujeme, aby autoi píspvk je posílali do redakce v kompletn zalomené podob i se zabudovanými obrázky a tabulkami, tak zvan printerready. Pokyny k obsahovému lenní a grafické úprav píspvk spolu s pímo použitelnou šablonou grafické úpravy ve WORDu jsou uvedeny na www-stránkách asopisu v sekci Pro autory. Uveejnní píspvk v asopisu WASTE FORUM je v zásad bezplatné. Nicmén abychom píjmov pokryli alespo nezbytné externí náklady spojené s vydáváním asopisu (odmny recenzentm, poplatky za webhosting, softwarová podpora), vybíráme symbolický poplatek za uveejnní podkování grantové agentue i konstatování, že lánek vznikl v rámci ešení uritého projektu. Více na www-stránkách v sekci Inzerce.

4 Tomáš VÍT Z, Zuzana ŠTACHOVÁ, Petr TRÁVNÍEK, Tomáš HLAVENKA: Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko a Tomáš Vítz, a Zuzana Štachová, a Petr Trávníek, b Tomáš Hlavenka a Mendelova univerzita v Brn, Ústav zemdlské, potravináské a environmentální techniky, Zemdlská 1, Brno b STKO, spol. s r.o., Brnnská 65, Mikulov Souhrn Píspvek pojednává o možnostech predikce vzniku biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) na území mikroregionu Mikulovsko. Svozová oblast tohoto regionu zahrnuje celkem 17 obcí. Pro tak velký územní celek nebyl v souasné dob navrhnut žádný komplexn provázaný systém oddleného sbru BRKO v eské republice. Predikce vzniku tohoto druhu odpadu hraje dležitou roli pi návrhu komplexního systému oddleného sbru BRKO. Cílem píspvku bylo navrhnout metodiku, která by se dala úspšn aplikovat pi návrzích dalších systému oddleného sbru BRKO v eské republice s podobným rozložením jednotlivých druh zástaveb. Pi analýze byl kladen draz na specifikum daného území. V pípad mikroregionu Mikulovsko se napíklad jedná o pstování réví vinného. Klíová slova: BRKO, systém oddleného sbru, mikroregion Mikulovsko Úvod Biologicky rozložitelný odpad, je odpad, který je možné dále využít materiálov nebo energeticky. Vzhledem k požadavkm legislativy [8], která ukládá povinnost minimalizovat množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky, je dležité najít environmentáln vhodná a efektivní ešení pro sbr, svoz a využití biologicky rozložitelného odpadu. V souasné dob se v eské republice nevyskytuje žádný komplexn provázaný systém pro sbr a využití biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), který by zahrnoval vtší územní celky. Systémy pro sbr BRKO jsou v pevážné míe zavedeny pouze v jednotlivých mstských ástech nebo samostatných obcích. Jako píklad lze uvést systém sbru BRKO ve mst Tišnov [3] nebo pilotní projekt v Olomouci [5]. Pitom biologicky rozložitelný odpad tvoí nedílnou souást komunálního odpadu. Jedná se zejména o odpady z údržby veejné zelen, hbitovní odpady, odpady ze zahrad, ale i biologicky rozložitelnou ást smsného komunálního odpadu. Uvádí se, že smsný komunální odpad mže obsahovat až 60 % biologicky rozložitelného odpadu [4, 7], který by bylo možno dále využít. Znaná ást tohoto materiálu bývá asto zneištna nebo obsahuje velmi tžce biologicky rozložitelné materiály (napíklad textil, obuv [2, 7]). Pro zavedení systému pro sbr, svoz a využití BRKO je velmi dležitá predikce produkce využitelného biologického materiálu nacházejícího se v komunálním odpadu. Od tohoto se odvíjí celý návrh systému, který mimo jiné zahrnuje návrh potu sbrných nádob, sbrných míst, poet svozových prostedk atd. Správná predikce produkce BRKO má pímý vliv na ekonomiku celého systému. To je velmi dležité pi zavádní systém na vtších územních celcích (jako je nap. mikroregion Mikulovsko s rozlohou 225,15 km 2 ), kde jsou svozové trasy oproti systémm samostatn zavádných v jednotlivých mstských ástech, pípadn v jednotlivých obcích, znan delší. Píspvek se zabývá výpotem pedpokládané produkce BRKO v mikroregionu Mikulovsko zahrnující specifika dané lokality. Metodika Smsný komunální odpad má rznorodé vlastnosti. Jeho promnlivost ovlivují pedevším vývojové trendy ve spolenosti, životní úrove obyvatelstva, velikost sídla, charakter zástavby i jeho vybavenost a také nepímo i druh vytápní.

5 Tomáš VÍT Z, Zuzana ŠTACHOVÁ, Petr TRÁVNÍEK, Tomáš HLAVENKA: Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko Pro výpoet pedpokládané produkce BRKO nebyly zahrnuty nkteré další složky tohoto druhu odpadu. Jedná se napíklad o papír, biologicky rozložitelný materiál z kuchyní a stravoven, odvy a další textilní materiály. Dvodem je, že u tchto jmenovaných druh odpad se nepedpokládá jejich tídní v rámci navrhovaného systému oddleného sbru BRKO v mikroregionu Mikulovsko, jelikož jejich tídní je již zajištno jiným zpsobem. Pedpokládaná produkce BRKO v zájmové lokalit se tedy odvíjí od následujících druh odpad obsahující BRKO. a) Smsný komunální odpad Obsah BRKO ve smsném komunálním odpadu kolísá v rozmezí % hm [1] a to podle typu zástavby. Piemž obsah biologických odpad v komunálním odpadu (KO), které se dají kompostovat, se pohybuje v rozmezí % hm a to opt v závislosti na charakteru zástavby, kdy souasná úrove produkce BRKO se pohybuje u velkých zástaveb (msta) v hodnotách kg na osobu za rok, u malých zástaveb (vesnice) v hodnotách kg na osobu za rok. [9] b) Odpad z údržby veejné zelen Do této položky byly zahrnuty veškeré biologické odpady, které vznikají pi údržb veejných ploch. Jedná se o proezávky, sekání trávy podél silnic, sekání trávy v parcích apod. Nejsou zde zahrnuty biologicky rozložitelné odpady pocházející ze hbitov. c) Hbitovní odpad Hbitovní odpady obsahují vedle biologicky rozložitelného materiálu i plasty, kovy nebo sklo. Samotný biologicky rozložitelný materiál je tvoen pedevším vtvemi, suchými kvtinami a trávou. Míra zneištní tohoto druhu odpadu dosahuje pibližn 20 %. d) Odpad z pstování vinné révy Odpady z pstování vinné révy pedstavují vtšinou vinné réví nebo zbytky po lisování hrozn. Vtšina produkce tchto odpad pochází od drobných vina, kteí tyto odpady vtšinou využívají pímo ve svých vinohradech. Produkce réví vinného iní pibližn 0,35 kg m -2. [10] e) Odpad ze zahrad Jedná se o veškerý zelený odpad, který obané produkují pi údržb svých zahrad. V obcích je pevážn tento odpad kompostován pímo na zahrad. Ve vilových zástavbách však již k této innosti nedochází a tento odpad je vyvážen mimo zahradu. Je pravdpodobné, že tento trend zane postupn zasahovat i obce, kde se doposud odpad ze zahrady tradin kompostoval. Na vin jsou stále se zvtšující nároky na as, kterou s sebou dnešní doba pináší, ale také pemna zahrad na odpoinkovou zónu, kde se pouze udržuje trávník. Jednotlivé typy zástaveb se mohou lenit následujícím zpsobem: a) Vesnická zástavba Tento druh zástavby pedstavuje v mikroregionu Mikulovsko nejastjší typ zástavby, avšak z hlediska potu obyvatel vesnická zástavba reprezentuje pibližn 30% podíl z celkového potu obyvatel v mikroregionu. Vesnická zástavba je typická tím, že v KO se tradin nachází ze všech druh zástaveb nejmenší podíl BRKO, pibližn 40 % hm. U kompostovatelných odpad tento podíl potom iní okolo 15 % hm z celku. Je to dáno tím, že obyvatelé této zástavby mají vtšinou k dispozici zahradu, kde si zakládají vlastní kompost, pípadn vlastní hospodáská zvíata, které tmito odpady zkrmují. b) Vilová zástavba Obyvatelé tohoto druhu zástavby sice bydlí v rodinných domech, ale již nemají životní styl jako obyvatelé vesnické zástavby. V tomto druhu zástavby je podíl BRKO v KO vysoký a mže dosahovat hodnoty až 65 % hm. Podíl kompostovatelných odpad dosahuje pibližn 30 % hm [7]. Je to z toho dvodu, že obyvatelé vilových zástaveb sice vlastní zahradu, ale již kompost nezakládají. Hospodáská zvíata vlastní v omezené míe.

6 Tomáš VÍT Z, Zuzana ŠTACHOVÁ, Petr TRÁVNÍEK, Tomáš HLAVENKA: Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko c) Sídlištní (bytová) zástavba Obyvatelé sídlištní zástavby nemají v drtivé vtšin možnost své biologicky rozložitelné odpady ukládat na zahrady ani zkrmovat je domácími zvíaty. Obsah BRKO v KO je tedy i v této zástavb pomrn vysoký a dosahuje hodnot pibližn 60 % hm. Kompostovatelné odpady potom dosahují hodnot okolo 20 % hm [7]. Produkce všech uvedených druh odpad, které obsahují biologicky rozložitelné materiály, jsou závislé na roním období. V prbhu roku tedy msíní produkce jednotlivých odpad mže znan kolísat. Není tedy možné bez dkladných materiálových analýz rozložených do dostaten dlouhé asové ady urit s vtší pesností množství vyprodukovaných BRKO za msíc, potažmo za rok. Následující výpoty se tedy snaží urit pouze pibližné hodnoty, které by však pro poteby studie mly postaovat. a) Smsný komunální odpad Ve výpotech bude zahrnut pouze podíl kompostovatelných odpad v KO. Je to z toho dvodu, že BRKO v KO obsahuje takové druhy odpad, které lze velmi tžko kompostovat (nap. textil nebo obuv). Podíl kompostovatelných odpad v KO je dán typem zástavby. To znamená, že každý typ zástavby bude mít odlišnou konstantu, která je závislá na procentuálním podílu kompostovatelných odpad v KO. Dále do výpotu musíme zahrnout konstantu, která urí množství odpad, jenž se skuten vytídí. Ze zkušeností vyplývá, že se z kompostovatelných odpad vytídí pibližn 20 %. Pi smíšeném zastoupení zástaveb v obci se celkové množství odpadu urí pomrov. Podobnostní vztahy pro výpoty u jednotlivých druh zástaveb jsou uvedeny níže. Q Q Q ves vil sid 0,15 m 0,3 m 0,2 m SKO SKO SKO 0,2 0,2 0,2 (1) (2) (3) Q ves Q vil Q ves množství vyprodukovaného kompostovatelného odpadu ve vesnické zástavb v kilogramech za rok, množství vyprodukovaného kompostovatelného odpadu ve vilové zástavb v kilogramech za rok, množství vyprodukovaného kompostovatelného odpadu v sídlištní zástavb v kilogramech za rok, m sko množství vyprodukovaného smsného komunálního odpadu v kilogramech. b) Odpad z údržby veejné zelen Odpad z údržby zelen je dán celkovou výmrou veejných ploch, kde dochází k údržb (pravidelné sekání trávy). U vtšiny obcí je však velmi obtížné urit celkovou výmru tchto ploch, proto zavedeme referenní obec, podle které bude výmra ploch veejné zelen pepoítávána na obyvatele. Z obcí, kde je tato výmra známa, je to pouze Mikulov ( m 2 veejné zelen) a Drnholec ( m 2 veejné zelen) Jako referenní obec zvolíme Drnholec, kde výmra veejné plochy iní pibližn 66 m 2 na jednoho obyvatele. Výnos z jednoho metru tvereního iní pibližn 0,4 kilogramy travní hmoty za rok. Vztah pro výpoet teoretické produkce odpadu z údržby veejné zelen bude tedy následující: M ob Q VZ Q M ob. 26,4 (4) VZ poet obyvatel v dané obci množství vyprodukovaného odpadu z veejné zelen v kilogramech za rok c) Hbitovní odpad Množství vyprodukovaného hbitovního odpadu iní ve mst Brn v prmru 3,25 kg na obyvatele za rok. Lze s nejvtší pravdpodobností oekávat, že podobná produkce hbitovního odpadu bude ve všech sídlech v eské republice. Ve hbitovním odpadu jsou však pímsi (plast, sklo apod.), které kompostovat nelze. Na základ jednoduché analýzy na obecním hbitov v Drnholci (analýza byla provedena v ervnu roku 2009), kde byly zvláš zváženy biologicky rozložitelné složky

7 Tomáš VÍT Z, Zuzana ŠTACHOVÁ, Petr TRÁVNÍEK, Tomáš HLAVENKA: Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko a biologicky nerozložitelné složky bylo ureno, že pibližn 80 % hm hbitovního odpadu je biologicky rozložitelná. Produkce BRKO z tohoto druhu odpadu bude tedy init 2,6 kg na obyvatele a rok. Podobnostní vztah bude tedy následující: Q HO M ob Q 2, 6 (5) HO M ob množství vyprodukovaného hbitovního odpadu v kilogramech za rok poet obyvatel v dané obci Poet obyvatel je potom uveden v tabulce 1, jež je umístna v textu níže. d) Odpady z pstování vinné révy Podle dat z SÚ se v roce 2003 nacházelo v mikulovské oblasti 3725 hektar vinic. Jsou zde ale zahrnuty i vinaské oblasti, které pod mikroregion Mikulovsko nespadají (nap. lednická oblast, obec Bulhary apod.). Po odetení bude tedy výmra plochy vinných sad v mikroregionu Mikulovsko init pibližn 3000 hektar. V odborné literatue se uvádí, že produkce vinného réví z jednoho metru tvereního iní pibližn 0,35 kilogram [10]. Z toho plyne, že celková teoretická produkce vinného réví v mikroregionu bude 10, kilogram za rok. e) Odpad ze zahrad Pi výpotu produkce zahradního odpadu vycházíme z pedpokladu, že každý dm má zahradu v prmru o velikosti 400 m 2 a výnos z jednoho metru tvereního iní pibližn 0,3 kilogram zahradního odpadu za jeden rok. Produkce zahradního odpadu bude tedy init 120 kilogram na jeden dm a rok. Produkce zahradních odpad však bude ve skutenosti nižší. Je to dáno zejména negativním pístupem obyvatel k separaci odpad, ale také tím, že obyvatelé pedevším ve vesnické zástavb asto kompostují sami na svých zahradách. Z pozorování a z dalších zkušeností vyplývá, že skutená produkce odpad ze zahrad mže být tedy až o 50 % nižší. Pro daný výpoet tedy zavedeme korekní souinitel 0,5. V tabulce 1 jsou uvedeny obce spádové oblasti a poet dom v každé obci. Tabulka 1: Poet dom v jednotlivých obcích Obec Poet obyvatel Poet dom Bavory Brod n. Dyjí Bezí Dobré Pole Dolní Vstonice Drnholec Horní Vstonice Hrabtice Iva Jevišovka Klentnice Mikulov Novosedly Nový Perov Pasohlávky Perná Vlasatice

8 Tomáš VÍT Z, Zuzana ŠTACHOVÁ, Petr TRÁVNÍEK, Tomáš HLAVENKA: Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko Podobnostní vztah pro výpoet produkce zahradního odpadu potom bude: Q M 120 0,5 (6) zahr dom Q HO množství vyprodukovaného zahradního odpadu v kilogramech za rok M ob poet dom v dané obci Výsledky a diskuse Na základ uvedených výpot lze vypoítat pedpokládanou produkci BRKO v rámci mikroregionu, která je zaznamenána v tabulce 2. Podle tabulky 2 teoretická produkce BRKO v mikroregionu Mikulovsko dosahuje pibližn 1, kilogram za rok. Do tohoto výpotu je ale nutné také zahrnout odpady z pstování vinné révy. Zde iní teoretická produkce až 10, kilogram za rok. Vtšina vina ovšem odpady z vinné révy využívá pímo ve svých vinných sadech, což je z ekonomického, energetického a i z environmentálního hlediska nejpijatelnjší. Lze pedpokládat, že pi zavedení systému tídní BRKO se odpad z pstování vinné révy vytídí minimální množství. Celková produkce BRKO v mikroregionu, vetn odpad z pstování vinné révy, bude tedy pravdpodobn init maximáln 1, kilogram za rok. Jedná se ale o teoretické množství, skutené množství bude s nejvtší pravdpodobností menší. Tabulka 2: Pehled pedpokládané produkce BRKO v jednotlivých obcích Obec Poet obyvatel Druh zástavby KO Produkce BRKO 10 3 kg za rok Odpad z údržby veejné zelen Hbitovní odpad Odpad ze zahrad Celkem BRKO v obci 10 3 kg za rok Bavory 407 vesnická 2,40 10,74 1,06 8,14 22,35 Brod n. Dyjí 486 vesnická 2,88 12,83 1,26 9,72 26,70 Bezí 1562 vesnická (80 %), vilová 13,78 41,24 4,06 31,20 90,28 (20 %) Dobré Pole 405 vesnická 2,62 10,69 1,05 8,10 22,47 Dolní Vstonice 327 vesnická 2,73 8,63 0,85 6,54 18,76 Drnholec 1670 vesnická (70 %), sídlištní (10 %), vilová 15,90 44,09 4,34 30,06 94,39 (20 %) Horní Vstonice 453 vesnická 3,91 11,96 1,18 9,06 26,11 Hrabtice 888 vesnická 5,88 23,44 2,31 17,76 49,39 Iva 704 vesnická 3,41 18,59 1,83 14,04 37,87 Jevišovka 568 vesnická 2,88 15,00 1,48 11,340 30,69 Klentnice 535 vesnická 3,33 14,12 1,39 10,68 29,52 Mikulov 7624 vilová (50 %), 104,98 sídlištní (50 %) 201,27 19,82 76,80 402,88 vesnická Novosedly 1156 (70 %), sídlištní (10 %), vilová 7,39 30,52 3,01 20,76 61,68 (20 %) Nový Perov 343 vesnická 1,46 9,06 0,89 6,84 18,25 Pasohlávky 726 vesnická 3,44 19,17 1,89 14,52 39,02 Perná 764 vesnická 7,74 20,17 1,99 15,24 45,14 Vlasatice 807 vesnická 5,72 21,30 2,10 16,14 45,27 Celkem ,74

9 Tomáš VÍT Z, Zuzana ŠTACHOVÁ, Petr TRÁVNÍEK, Tomáš HLAVENKA: Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko Díky znanému podílu vesnické zástavby v mikroregionu vzniká pomrn hodn biologicky rozložitelného odpadu ze zahrad, ale také biologicky rozložitelných odpad z KO. Pokud to daná lokalita dovoluje, je vhodné tento biologicky rozložitelný materiál zpracovávat pímo na míst vzniku (nap. mulování). Tento zpsob zpracování je však vhodný jen pro nkteré typy veejné zelen a jen pro nkteré obce. Napíklad msto Mikulov udržuje i velké plochy park, kde je tento zpsob zpracovávání nevhodný. Biologický materiál z údržby zelen je ve všech obcích (mimo Mikulova, Drnholce, Bezí a Perné) zhodnocován formou mulování nebo je materiál zhodnocován místním zemdlským družstvem. V nkterých obcích je tráva pouze posekána a rozebrána místními obyvateli pro vlastní potebu. Z environmentálního i ekonomického hlediska je to nejvýhodnjší zpsob a je vhodné tuto formu udržet a podporovat. V pípad obcí Drnholec, Bezí nebo Perná, by bylo vhodné nalézt podobnou formu nakládání s biologicky rozložitelným materiálem z údržby zelen. To znamená mulování a ponechání na ploše pirozenému rozkladu. V pípad velkého množství by u výše jmenovaných obcí bylo vhodné odvézt tyto materiály na kompostárnu. To platí i u msta Mikulov, kde je pomrn velký objem biologicky rozložitelného materiálu a nenašel by zde využití. Zahradní odpady vznikají ve vilové a vesnické zástavb. Jejich vznik je podmínn vegetaním obdobím. Ve vesnické zástavb se v souasnosti znaná ást tchto odpad zhodnocuje na vlastním pozemku (domácí kompostování). Hbitovní odpad vzniká v každé obci v mikroregionu. Jeho istota je však velmi problematická. V pípad, že by tento odpad ml být zhodnocován na kompostárn, pípadn v bioplynové stanici, je nutné jej separovat, nejlépe pímo na míst vzniku. Kompostovatelné odpady zaujímají v KO pibližn 15 %. Lze pedpokládat, že se z tohoto objemu vytídí pibližn tetina. Tento druh odpadu produkují všechny druhy zástaveb. Sídlištní zástavby nemají dosud alternativu, jak vyprodukovaný biologicky rozložitelný odpad odstraovat než spolu s KO. Alternativou mže být sbr a svoz kompostovatelného BRKO z domácností prostednictvím speciálních nádob, pípadn doplnit tento druh svozu sezónním svozem pomocí velkoobjemového kontejneru na biologicky rozložitelný odpad. Závr Z výsledk je patrné, že pokud nezapoítáme biologicky rozložitelný odpad z produkce vinného réví, tak na území mikroregionu Mikulovsko lze pedpokládat vznik až 1, kilogram biologicky rozložitelného odpadu za rok. To znamená, že každý obyvatel tohoto mikroregionu by vyprodukoval pibližn 55 kg biologicky rozložitelného odpadu za rok. Jedná se o nezanedbatelné množství materiálu, který se dá úeln využít. Na základ tchto informací lze tedy pipravit podklady pro návrh komplexn provázaného systému sbru biologicky rozložitelného odpadu na území mikroregionu Mikulovsko. Avšak velmi dležitým aspektem provozu každého systému tohoto typu je informovanost obyvatel. Vytvoení koncepce pro pedávání informací obyvatelm je tedy zásadní záležitostí. Tyto informace by mly napíklad obsahovat druhy materiál, které je vhodné ukládat do bionádob, kde budou tyto nádoby umístny, kam tento biologický rozložitelný odpad bude pevážen ke zpracování apod. V souasné dob je zavádní systému sbru BRO na území mikroregionu v poátením stadiu. Verifikace predikovaných hodnot s hodnotami reáln namenými pi svozu biologicky rozložitelného odpadu probhne v další fázi, kdy dojde k testovacímu provozu daného systému. Literatura [1] HEBÍEK, J, 2009: Prognóza nakládání s biodegradabilním odpadem v R do roku Biom.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborneclanky/prognoza-nakladani-s-biodegradabilnim-odpadem-v-cr-do-roku-2020>. ISSN: [2] CHERUBINI, F., BARGIGLI, S., ULGIATI, S., 2009: Life cycle assesssment (LCA) of waste management strategies: Landfilling, sorting plant and incineration. Energy 34,

10 Tomáš VÍT Z, Zuzana ŠTACHOVÁ, Petr TRÁVNÍEK, Tomáš HLAVENKA: Stanovení produkce biologicky rozložitelného odpadu v mikroregionu Mikulovsko [3] CHUDÁREK, T., HEBÍEK, J., 2009: Systémy sbru komunálního BRO, pedbžné vyhodnocení výsledk separovaného sbru komunálního BRO v lokalit Tišnov. Biom.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/system-sberukomunalniho-rko-predbezne-vyhodnoceni-vysledku-separovaneho-sberu-komunalniho-bro-vlokalite-tisnov>. ISSN: [4] GOMES, A. P., MATOS, M. A.M CARVALHO, I. C., 2008: Separate collection of teh biodegradable fraction of MSW: An economic assessment. Waste Management 28, [5] MATZENAUEROVÁ, J., PETÍK, M., 2010: Pilotní projekty oddleného sbru biologicky rozložitelného komunálního odpadu ve mst Olomouci. Biom.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pilotni-projekty-oddeleneho-sberubiologicky-rozlozitelneho-komunalniho-odpadu-ve-meste-olomouci>. ISSN: [6] Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s., 2003: Tídní biologicky rozložitelného odpadu Studie proveditelnosti. [7] VÍT Z, T., TRÁVNÍEK, P., SUZOVÁ, J., 2010: Vývojové trendy skladby smsného komunálního odpadu ve mst Brn. [CD-ROM]. In Technika v agro-potravináském a odpadovém hospodáství. s ISBN [8] Smrnice 1999/31/EC o skládkování odpad [9] ZEMÁNEK, P. a kol., 2010: Biologické odpady a kompostování. VÚZT, Praha. 1. vyd. ISBN [10] MUŽÍK, O., SCHEUFLER, V., PLÍVA, P., ROY, A., 2006: Kompostování réví vinného s travní hmotou. [Composting of vine cane with grass]. In Zemdlská technika a biomasa 2006 : Sborník pednášek z mezinárodního semináe s podporou MZe , Praha. Praha : VÚZT, 2006,. 4, s ISBN The collection and treatment system of biodegradable waste in microregion Mikulovsko a Tomáš Vítz, a Zuzana Štachová, a Petr Trávníek, b Tomáš Hlavenka a Mendel university in Brno, Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Zemdlská 1, Brno, b STKO, spol. s r.o., Brnnská 65, Mikulov Summary The aim of the article is the describing of biodegradable municipal waste prediction in the area of microregion Mikulovsko. The take-away area of this region includes altogether 17 municipalities. In the Czech Republic was not designed any collection and treatment system of biodegradable municipal waste for such a large area as microregion Mikulovsko. The prediction of biodegradable municipal waste origins plays very important role at the design of collection and the treatment system of biodegradable municipal waste. The next aim of this article is to design the methods, which are universally applicable at designs of another collection and treatments system of biodegradable municipal waste in the Czech Republic. Keywords: biodegradable municipal waste, collection system of biodegradabel waste, microregion Mikulovsko

11 Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA: Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Kateina CHAMRÁDOVÁ Jií RUSÍN, Karel OBROUKA VŠB-TU Ostrava, Centrum environmentálních technologií-9350, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba Souhrn Píspvek uvádí výsledky laboratorní modelové kofermentace hovzí kejdy s odpadem z výroby porcované kávy, odpadem z výroby kávy s obchodním názvem 3v1 (káva, cukr, smetana), a s odpadem z výroby instantních polévek v reakním objemu 0,06 m 3. Bylo potvrzeno, že zmínné odpady z potravináského prmyslu jsou hodnotnými bioplynovými substráty. Nejvyšší mrná produkce CH 4 z 1 kg pivedených organických látek (0,59 m N 3.kg VSp -1 ) byla namena u odpadu z výroby instantních polévek. Tato hodnota odpovídá 10 % hm. odpadu ve vstupní smsi, kdy celková sušina smsi byla z 61 % hm. tvoena sušinou polévek a z 39 % hm. sušinou hovzí kejdy. Nejnižší mrná produkce CH 4 pi 10 % hm. (0,41 m N 3.kg VSp -1 ) odpovídá odpadu z výroby porcované kávy. Pi 20 % hm. kosubstrátu ve vstupní smsi již byly fermentory petžovány. Klíová slova: bioodpad, hovzí kejda, anaerobní kofermentace, bioplyn, mrná produkce methanu Úvod V potravináském prmyslu vzniká mnoho rzných biologicky rozložitelných odpad, které jsou z velké ásti ukládány na skládky. Smrnice. 1999/31/ES o skládkách odpad 1, ukládá lenským státm povinnost, aby množství biologicky rozložitelných odpad ukládaných na skládky bylo sníženo do roku 2010 na 75 % hmotnosti tohoto druhu odpadu vzniklého v roce 1995, do roku 2013 na 50 % hmotnosti a nejpozdji do roku 2020 na 35%. Pestože eská republika mže ve splnní tchto limit využít tyletý odklad, nevyhne se v budoucnu problémm pi plnní požadavk smrnice. Pouze malá ást bioodpad z potravináských výrob je využívána ke krmiváským úelm, rovnž malá ást je používána k výrob bioplynu. Cílem tohoto píspvku je upozornit (pomocí výsledk modelových zkoušek) na hodnotu vybraných bioodpad z potravináského prmyslu, kterou lze využít pi výrob bioplynu. Zákon. 185/2001 Sb., o odpadech 2 jednoznan uruje, že materiálové využití odpadu má pednost ped jiným využitím, napíklad energetickým. Odstraovat lze odpad, pro který využití nalezeno nebylo. Skládkování je pak až posledním zpsobem odstranní odpadu. V pípad anaerobní kofermentaní výroby bioplynu se jedná o materiálov-energetické využití bioodpadu, piemž není zcela vždy dopedu zejmé, zda je metoda pro daný bioodpad výhodnjší, než materiálové využití formou kompostu. Centrum environmentálních technologií VŠB-TU Ostrava ešilo v roce 2010 projekt ev.. SP Posouzení možností využití potravináských odpad k výrob bioplynu 3. Projekt byl získán v rámci specifického vysokoškolského výzkumu. Pro fyzikální modelové zkoušky mezofilní jednostupové anaerobní kofermentace s hovzí kejdou byly získány rzné bioodpady z potravináských výrob. V tomto píspvku jsou diskutovány modelové kofermentace tí vybraných bioodpad: - odpad z výroby porcované kávy z podniku Kraft foods R, s.r.o. - odpad z výroby kávovinové smsi 3v1 (káva, cukr, smetana) z podniku Kraft foods R, s.r.o. - odpad z výroby instantních polévek z podniku Vitana, a.s. Byšice. Pvodci odpad je zaadili pod katalogové íslo Suroviny nevhodné ke spoteb nebo zpracování. Každého z uvedených odpad vzniká msín v podniku cca 80 až 100 tun, piemž z malé ásti jsou rznými zpsoby využívány (nap. zkrmovány), ale z velké ásti jsou skládkovány.

12 Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA: Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Obrázek 1: Odpad z výroby Obrázek 2: Odpad z výroby Obrázek 3: Odpad z výroby kávy 3 v 1 porcované kávy instantních polévek Experimentální ást Pro ovení vhodnosti zmínných bioodpad ke kofermentaní výrob bioplynu byly použity modelové fermentory, každý o reakním objemu 0,06 m 3. Modely byly konstruovány takovým zpsobem, aby pi laboratorním výzkumu nebyly vyloueny obdobné technologické problémy, ke kterým dochází u skutených fermentor bioplynových stanic (uritá distribuce teploty po výšce fermentoru, výskyt mrtvých objem a tvorba krusty u hladiny a kalových usazenin u dna). Kofermentaní procesy probíhaly kontinuáln pi teplot 40 C a nepetržitém míchání (lopatkami s cca 25 ot.min -1 ). Každá modelová zkouška byla zapoata zapracováním fermentoru na hovzí kejdu z Mléné farmy v Pustjov 4 (cca 14 dn kultivace bez dávkování + 14 dn dávkování 1,0 dm 3.d -1 hovzí kejdy). Po ustálení produkce bioplynu a sušiny digestátu bylo zapoato pravidelné dávkování vstupní smsi obsahující 90 % hm. hovzí kejdy a 10 % hm. kosubstrátu v pracovních dnech. Takto byl proces veden po dobu 60 dn. Poté byl podíl bioodpadu zvýšen na 20 % hm. Odpady z výroby kávy nebyly ped kofermentací upravovány, odpad z výroby instantních polévek byl homogenizován laboratorním nožovým mlýnem Testchem (byly podrceny zejména vtší kousky sušené zeleniny). Vstupní smsi hovzí kejdy s bioodpadem byly pipraveny vždy v zásobním množství na 5 dn, bhem nichž docházelo (pi laboratorní teplot C) k ástené hydrolýze a acidifikaci. Mení produkce bioplynu bylo provádno pomocí bubnových laboratorních plynomr. Složení bioplynu (zejména obsah CH 4 ) bylo meno v pracovních dnech penosným I analyzátorem (ped dávkováním vstupní smsi), a obasn ovováno plynovou chromatografií. Prbžn byly kontrolovány parametry digestátu (obsah celkové sušiny, organické sušiny, sumy nižších mastných kyselin, CHSK Cr, KNK 4,5, ph). Po ukonení kofermentace konkrétní vstupní smsi bylo podrobnji analyzováno chemické složení digestátu. Byly vypoteny prmrné hodnoty parametr charakterizujících vstupní sms, digestát, bioplyn a samotný anaerobní proces v daném kofermentaní období. U vstupních smsí a digestát byla stanovena celková sušina TS (termogravimetricky sušením pi 105 C), organická sušina VS (termogravimetricky spalováním pi 800 C, ztráta žíháním ZŽ (pi 550 C), ph (potenciometricky), CHSK Cr (dichromanovou metodou). Kofermentaní proces byl charakterizován prmrným objemovým zatížení reakního prostoru organickými látkami (Z), teoretickou hydraulickou dobou zdržení (HRT v rozmezí dn) a procentem odstranných organických látek (prmrn vyšlo %). Produkce metanu byly vypoteny vzhledem k jednomu dni kontinuálního procesu; vzhledem k hmotnostní jednotce pivedené organické sušiny vstupní smsi i samotného kosubstrátu. Výsledky V tabulce 1 jsou uvedeny prmrné hodnoty analyticky stanovených parametr referenního substrátu (hovzí kejdy) a tí testovaných kosubstrát (bioodpad z potravináského prmyslu).

13 Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA: Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Tabulka 1 Parametry modelových kosubstrát Ukazatel Znaka, jednotka Hovzí kejda Sušina celková TS, % hm.vzorku 7,9 Odpad z výroby kávy 3v1 95,1 Odpad z výroby porcované kávy Odpad z výroby instantních polévek 95,1 93,8 Ztráta žíháním ZŽ, % sušiny 78,5 96,8 94,4 90,7 Celkový organický uhlík TOC, % sušiny 36,4 44,1 51,3 43,2 Celkový uhlík TC, % sušiny 36,5 44,2 51,4 43,3 ph 7,0 Lipidy LIP, % sušiny 3,5 1,89 15,0 11,3 Škrob A, % sušiny 0,20 35,3 0,60 35,9 Vláknina CF, % sušin 0,55 0,19 16,0 2,73 Dusík celkový TN, % sušiny 2,92 1,02 2,48 1,73 Dusík amoniakální N NH4+, % sušiny 0,50 0,09 0,13 0,10 Dusík dusinanový N NO3-, % sušiny 0,04 0,05 0,07 0,02 Fosfor P c, % sušiny 1,04 0,41 0,16 0,22 Vápník Ca, % sušiny 0,95 0,11 0,16 0,15 Draslík K, % sušiny 0,54 0,91 1,85 0,65 Hoík Mg, % sušiny 0,54 0,07 0,22 0,07 Síra celková S c, % sušiny sušin 0,44 0,07 0,10 0,10 Pomr TC:TN v sušin 12,5 43,3 20,7 25,0 Pozn: Obsah vlákniny u odpadu z výroby porcované kávy je dán pítomností papírových sák. V tabulce 2 jsou uvedeny hlavní parametry modelových vstupních smsí pipravených smísením hovzí kejdy s 10 % hm. nebo 20 % hm. bioodpadu. Tabulka 2 Parametry modelových vstupních smsí Ukazatel Znaka, jednotka 90 % hm hovzí kejda + 10 % hm. odpad z výroby kávy 3v1 90 %hm. hovzí kejda + 10 % hm. odpad z výroby porcované kávy 90 % hm. hovzí kejda + 10 % hm. odpad z výroby instantních polévek 80 % hm. hovzí kejda + 20 % hm. odpad z výroby kávy 3v1 80 % hm. hovzí kejda + 20 % hm. odpad z výroby porcované kávy 80 % hm. hovzí kejda + 20 % hm. odpad z výroby instantních polévek Sušina celková TS, % hm. 13,6 14,2 13,1 25,5 24,0 23,3 Ztráta žíháním ZŽ, % sušiny 88,0 87,8 83,7 92,5 91,8 83,3 Celkový organický TOC, uhlík % sušiny 44,5 45,4 37,3 40,6 50,7 39,0 Celkový uhlík TC, % sušiny 44,6 45,4 37,3 40,7 50,8 39,4 ph 5,4 5,1 4,3 6,8 6,8 5,9 Lipidy LIP, % sušiny 0,50 10,3 11,3 0,41 11,5 14,4 Škrob A, % sušiny 23,5 0,97 12,0 27,8 1,17 25,1 Vláknina CF, % sušiny 1,46 13,2 10,8 3,16 12,6 17,2 Dusík celkový TN, % sušiny 2,78 3,67 3,28 1,76 3,04 0,80 N NH4+, Dusík amoniakální % sušiny 2,20 0,15 1,12 0,70 0,65 0,69 Dusík dusinanový N NO3-, % sušiny 0,42 0,39 0,12 0,22 0,17 0,044 Fosfor P c % sušiny 0,68 0,48 0,58 0,61 0,32 0,38 Vápník Ca, % sušiny 1,21 1,14 1,29 0,64 0,96 0,67 Draslík K, % sušiny 2,34 2,98 2,08 1,34 2,83 0,88 Hoík Mg, % sušiny 0,50 0,59 0,51 0,27 0,55 0,17 Síra celková S c, % sušiny 0,15 0,24 0,22 0,28 0,39 0,16 Pomr TC:TN v sušin TS, % hm. 16,0 12,4 11,4 23,13 16,07 49,25

14 Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA: Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Tabulka 3 uvádí procesní parametry (celkovou sušinu ve fermentoru, hydraulickou dobu zdržení, zatížení fermentoru organickými látkami, dny procesu, podíl organických látek kosubstrátu po pepotu organických látek vstupní smsi a mrnou produkci metanu smsi a z kosubstrátu. Tabulka 3 Procesní parametry a mrná produkce metanu Ts HRT Z K VS M VSp CM VSp Obsah celkové sušiny ve fermentoru Teoretická hydraulická doba zdržení Zatížení fermentoru organickými látkami Dny rocesu Podíl VS kosubstrátu na VS smsi Mrná produkce metanu (na pivedené o.l.) Mrná produkce metanu samotného kosubstrátu (na pivedené o.l.) % hm. d kg VS.m -3.d -1 d m 3-1 N.kg VSp m 3-1 N.kg VSp 100% REFERENNÍ HOVZÍ KEJDA 4,9 69 1, ,36 Podíl kosubstrátu uveden v % hm. 10 % odpad z výroby kávy 3v1 3,3 89 1, ,03 0,43 0,47 10 % odpad z výroby porcované kávy 3,1 89 1, ,44 0,39 0,41 10 % odpad z výroby instantních polévek 3,9 90 1, ,17 0,50 0,59 20 % odpad z výroby kávy 3v1 5,3 85 2, ,00 0,41 0,42 20 % odpad z výroby porcované kávy 7,1 85 2, ,91 0,31 0,30 20 % odpad z výroby instantních polévek 5,3 83 2, ,73 0,44 0,46 Modelová kofermentace odpadu z výroby kávy 3v1 Do fermentoru zapracovaného na hovzí kejdu byla dávkována vstupní sms 90 % hm. hovzí kejdy s 10 % hm. odpadu z výroby kávy 3v1 (sms kávy, cukru a sušeného mléka). Sms o mrné hmotnosti 1031 kg.m -3 a ph 5,1 obsahovala 14,3 % hm. celkové sušiny. Pi prmrném zatížení fermentoru organickými látkami 1,49 kg VS.m -3.d -1 a prmrné dob zdržení 89 dn bylo produkováno 63 dm N 3.d -1 surového bioplynu, respektive 40 dm N 3.d -1 metanu. Produkce metanu vztažená na hmotnostní jednotku pivedených organických látek vyšla prmrn 0,43 m N 3.kg VSp -1. Rozdíl obsahu organických látek ve vstupní smsi a v digestátu byl v tomto období zjištn prmrn 10,6 % hm. vzorku, z ehož vychází úinnost odstranní organických látek anaerobním procesem 82 %. Obsah sulfanu v bioplynu nepesáhl 200 ppm. Poté byl podíl odpadu z výroby kávy 3in1 navýšen na 20% hm. Pi zatížení 2,77 kg VS.m -3.d -1 a hydraulické dob zdržení 85 dn bylo produkováno 98 dm N 3.d -1 bioplynu, respektive 68 dm N 3.d -1 metanu. Graficky je prbh zkoušky znázornn na obrázku 4. Modelová kofermentace odpadu z výroby porcované kávy Po poátení fázi zapracování na hovzí kejdu byla kofermentována vstupní sms 90 % hm. hovzí kejdy s odpadem z výroby porcované kávy. Sms o mrné hmotnosti 1032 kg.m -3 a ph 6,1 obsahovala 13,6 % hm. celkové sušiny. Pi prmrném zatížení fermentoru organickými látkami 1,39 kg VS.m -3.d -1 a prmrné dob zdržení 89 dn bylo produkováno 52 dm N 3.d -1 bioplynu, respektive 33 dm N 3.d -1 metanu. Rozdíl obsahu organických látek ve vstupní smsi a v digestátu byl prmrn 9,8 % hm. vzorku, z ehož vychází úinnost odstranní organických látek anaerobním procesem 81%. Podíl odpadu z výroby kávy ve vstupní smsi s hovzí kejdou byl navýšen na 20 % hm. Zatížení fermentoru vzrostlo na 2,61 kg VS.m -3.d -1 a hydraulické dob zdržení 85 dn bylo produkováno77 dm N 3.d -1 bioplynu respektive, 49 dm N 3.d -1 metanu. Graficky je prbh zkoušky znázornn na obrázku 5. Modelová kofermentace odpadu z výroby instantních polévek U této kofermentaní zkoušky byl fermentor zapracován podstatn kvalitnji (po dobu 50 dn), nebo došlo k neoekávanému zdržení dodávky bioodpadu. Poté byla dávkována vstupní sms 90 % hm. hovzí kejdy s 10% hm. odpadem z výroby instantních polévek. Pi prmrném zatížení fermentoru organickými látkami 1,14 kg VS.m -3.d -1 a prmrné dob zdržení 90 dn bylo produkováno 57 dm N 3.d -1 bioplynu, respektive 34 dm N 3.d -1 metanu. Rozdíl obsahu organických látek ve vstupní smsi a v digestátu

15 Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA: Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek byl v tomto období zjištn prmrn 6,1 % hm. vzorku, z ehož vychází úinnost odstranní organických látek anaerobním procesem 71 %. Obsah sulfanu v bioplynu nepesáhl 500 ppm. Dále byl podíl odpadních polévek vstupní smsi s hovzí kejdou navýšen na 20 % hm. Mrná hmotnost vstupní smsi byla prmrn 1031 kg.m -3, ph 4,2, celková sušina 19 % hm. Mrné zatížení fermentoru vzrostlo na 2,21 kg VS.m -3.d -1, hydraulická doba zdržení 83 dn. Prmrn bylo v tomto sledovaném období kofermentace produkováno 98 dm 3 N.d -1 bioplynu, respektive 34 dm 3 N.d -1 metanu. Vzhledem k výborným produkcím byla dále dávkována vstupní sms 20 % hm. odpadních polévek s 80 % hm. isté vody na sušinu 13,1 % hm. Hovzí kejda tedy byla zcela vynechána. Pi zatížení 1,42 kg VS.m -3.d -1 organických látek byl proces kofermentace sledován 60 dn. Bhem tohoto období bylo produkováno 77 dm 3 N.d -1 bioplynu, respektive 48 dm 3 N.d -1 metanu. Graficky je prbh zkoušky znázornn na obrázku 6. Doba sledování kratší než doba zdržení substrátu ve fermentoru byla dána asovými dispozicemi projektu 3. Diskuse výsledk Jak je vidt z tabulky 1 všechny ti testované bioodpady obsahovaly minimální obsah popelovin. Nejvyšší ztrátu žíháním 97 % ml odpad z výroby kávy 3v1, ale nejvyšší obsah organického uhlíku (51 %) ml odpad z výroby porcované kávy. Odpad z výroby porcované kávy obsahoval (15 %) lipid, ale zárove (16 %) vlákniny zejména z papírových sák na úkor obsahu škrobu. Obsahem dusíku, fosforu a dalších nutrient se odpady nelišily. Pídavek 10 % hm. bioodpadu k hovzí kejd znamenalo navýšení celkové sušiny z cca 8 na 14 %. Rozdíly ph vstupních smsí se neodrazily na prmrném ph ve fermentorech, které bylo 7,8 8. Z pohledu mrné produkce metanu ze vstupní smsi (produkce vzhledem k hmotnostní jednotce pivedených organických látek (viz tabulka 3) se jako nejhodnotnjší ukázala být vstupní sms obsahující 10 % hm. odpadu z výroby instantních polévek. Mrná produkce metanu byla 0,50 m N 3.kg VSp -1. Pi 20 % hm. kosubstrátu byly mrné produkce vždy nižší, pestože pomr C:N byl blíže optimu. Modelové fermentory byly evidentn petžovány. Nejnižší mrná produkce metanu (0,31 m N 3.kg VSp -1 ) byla zjištná u smsi hovzí kejdy s 20 % hm. odpadu z výroby porcované kávy. Z pohledu substrátové mrné produkce metanu se jako nejhodnotnjší ukázal odpad z výroby instantních polévek. Mrná produkce metanu byla 0,59 m N 3.kg VSp -1. Nižší produkce metanu 0, 47 m N 3.kg VSp -1 byla u kosubstrátu odpadu z výroby kávy 3v1. V literatue jsme nenalezli žádné odkazy o kofermentaci odpad z výroby kávy. Prabhudessai a kol. 5 uvádí, že pídavkem cca 150 ppm kofeinu do smsného odpadu z jídelny bylo možno významn urychlit tvorbu bioplynu pi laboratorní fermentaci. Provedené kontinuální modelové zkoušky potvrdily vhodnost odpad z výroby kávovinových smsí a odpadu z výroby instantních polévek k výrob bioplynu. Vlastnosti digestát Analýza vzork modelových digestát (tekutých zbytk z modelových proces) potvrdila vhodnost tchto materiál ke hnojení na zemdlských pozemcích dle vyhlášky MZe. 271/2009 Sb 5. Modelové digestáty z 10 % a 20 % hm. podílu kosubstrátu ve vstupní smsi s hovzí kejdou obsahovaly % hm. spalitelných látek v sušin a 6,0 až 11,0 % hm. celkového dusíku v sušin pi ph nejastji 7,8 až 8,0. Nejvyšší obsah dusíku i fosforu byl v digestátu z kofermentace odpad z výroby kávovinových smsí. Obsah dusíku v digestátu z kofermentace odpadu 10 % hm. instantních polévek s hovzí kejdou 4,7 % hm. Rozbory vzork kosubstrát potvrdily pedpoklad, že neobsahují významný podíl rizikových prvk (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, Zn). Nízké koncentrace rizikových prvk byly proto nameny i v modelových digestátech. Problematickým prvkem byla pouze m, která se do digestát dostala z hovzí kejdy obsahující oplachy kopyt hovzího dobytka skalici modrou. Podrobnjší informace o digestátech budou uvedeny v samostatném lánku.

16 Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA: Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Obrázek 4 Grafický záznam modelové kofermentace odpadu z výroby kávy 3v1 Pozn: Pravideln se opakující výchylky produkce bioplynu, byly zpsobeny zejména vynechání dávky vstupní smsi o víkendech. Obrázek 5 Grafický záznam modelové kofermentace odpadu z výroby porcované kávy

17 Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA: Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Obrázek 6 Grafický záznam modelové kofermentace odpadu z výroby instantních polévek Závr Cílem píspvku bylo porovnání výsledk modelové kofermentace hovzí kejdy s odpady z výroby kávy a instantních polévek. Tyto odpady jsou v souastné dob zejména ukládány na skládky. Všechny ti testované bioodpady jsou spolu s hovzí kejdou velmi dobe rozložitelné jednostupovým anaerobním procesem pi zatížení fermentoru organickými látkami v rozmezí 1,2 až 2,7 kg VS.m -3.d -1, pi dob zdržení 85 až 90 dn. Pestože námi provádné experimenty trvaly pouze 60 dn, obsah organických látek vstupní smsi byl snížen prmrn o 80 %. Nejvyšší mrná produkce CH 4 z 1 kg pivedených organických látek (0,59 m N 3.kg VSp -1 ) byla namena u odpadu z výroby instantních polévek. Tato hodnota odpovídá 10 % hm. odpadu ve vstupní smsi, kdy celková sušina smsi byla z 61 % hm. tvoena sušinou polévek a z 39 % hm. sušinou hovzí kejdy. Nejnižší mrná produkce CH 4 pi 10 % hm. (0,41 m N 3.kg VSp -1 ) odpovídá odpadu z výroby porcované kávy. Pi 20 % hm. kosubstrátu ve vstupní smsi již byly fermentory petžovány. Z pohledu produkce kvalitního výhevného bioplynu lze podnikm Kraft foods R, s.r.o. a Vitana, a.s. Byšice doporuit anaerobní zpracování tchto odpad. Analýzy vzork digestát potvrdily vhodnost tchto materiál pro pípadné hnojení na zemdlských pozemcích (z pohledu obsahu živin a rizikových prvk).

18 Kateina CHAMRÁDOVÁ, Jií RUSÍN, Karel OBROUKA: Modelová anaerobní kofermentace hovzí kejdy s bioodpady z výroby kávových smsí a instantních polévek Literatura [1] Smrnice. 1999/31/ES o skládkách odpad [2] Zákon. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon (úplné znní). Sbírka zákon R, ástka 71, roník [3] Chamrádová, K a kol. Závrená zpráva v rámci ešení projektu ev.. SP specifického vysokoškolského výzkumu v roce 2010 Posouzení možností využití potravináských odpad k výrob bioplynu. Centrum environmentálních technologií VŠB-TUO, Ostrava prosinec [4] Obrouka K., Rusín J., Chamrádová K.: Modelové studie anaerobní kofermentace hovzí kejdy. Waste fórum 2010, 1, str eské ekologické manažerské centrum ISSN: [5] Prabhudessai, V., Ganguiy, A., Mutnury, S.: Effect of caffeine and saponin on anaerobic digestion of food waste, Annals of Microbiology, 2009, Volume 59, Number 4, Pages [6] Vyhláška. 271/2009 Sb., kterou se mní vyhláška Ministerstva zemdlství. 474/2000 Sb., o stanovení požadavk na hnojiva, ve znní pozdjších pedpis. Sbírka zákon eské republiky, ástka 82, roník Podkování Tento píspvek vznikl v rámci ešení specifického vysokoškolského výzkumu s ev.. SP Posouzení možností využití potravináských odpad k výrob bioplynu aza podpory EU v rámci ešení projektu. CZ.1.05/2.1.00/ s názvem Institut environmentálních technologií. Model anaerobic co-fermentation cattle slurry with biowaste of waste from production of coffee mixes and instant soups Katerina CHAMRADOVA, Jiri RUSIN, Karel OBROUCKA VSB-TU Ostrava, Centre of Environmental Technologies 9350, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba, Abstract The paper presents the results of laboratory model co-fermentation of cattle slurry with waste from the production of bags of coffee, waste from the coffee "3in1" production (coffee, sugar, cream) and waste from the manufacture of instant soups in reaction volume of 0.06 cubic meters. It was confirmed that these wastes from the food industry are valuable biogas substrates. The highest specific methane production off 1 kg of input organic compounds (0.59 m N 3.kg VSp -1 ) was measured in the waste from the production of instant soups. This value corresponds to 10 % wt. waste in the input mix when the total solids consisted of 61 % wt. of total solids from waste from the production of instant soups and 39 % wt. of total solids from cattle slurry. The lowest specific methane production of 10 % wt. (0.41 m N 3.kg VSp -1 ) corresponds to the waste from the production of bags of coffee. At 20 % wt. co-substrate in the input mix fermenter have been overloaded. Keywords: biowaste, cattle slurry, anaerobic co-fermentation, biogas, specific methane production

19 Jií RUSÍN, Kateina CHAMRÁDOVÁ, Karel OBROUKA: Parametry digestát z laboratorní anaerobní kofermentace hovzí kejdy s 10 % hm. rzných bioodpad z potravináského prmyslu Parametry digestát z laboratorní anaerobní kofermentace hovzí kejdy s 10 % hm. rzných bioodpad z potravináského prmyslu Jií RUSÍN, Kateina CHAMRÁDOVÁ, Karel OBROUKA VŠB-TU Ostrava, Centrum environmentálních technologií 9350, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba, Souhrn lánek shrnuje poznatky o digestátech z laboratorní mezofilní kofermentace hovzí kejdy s 10 rznými biologicky rozložitelnými odpady z potravináského prmyslu. Všechny modelové digestáty mly obsah sušiny cca 5 % hm. a složení vhodné pro hnojení zemdlské pdy. Nejvyšší obsah organických látek (80 % hm. sušiny) byl zjištn v digestátu z kofermentace hovzí kejdy s 10 % hm. odpadního tukového tsta z výroby cukrovinek. Nejvyšší obsah celkového dusíku (9,8 % hm.), fosforu (1,8 % hm.), vápníku (4,7 % hm.), draslíku (8,3 % hm.) a hoíku (2,0 % hm.) byl zjištn v digestátu z kofermentace hovzí kejdy s 10 % hm. odpadu z výroby kávové smsi 3 in 1. Obsah rizikových prvk byl ve všech digestátech minimální, pouze obsah mdi u všech vzork pekraoval limit pro použití na zemdlské pd. Zdrojem mdi byla desinfekce (CuSO 4 ), která se dostala do hovzí kejdy. Klíová slova: bioodpad, hovzí kejda, anaerobní kofermentace, digestát, hnojení, tžké kovy Úvod Centrum environmentálních technologií VŠB-TU Ostrava ve spolupráci s firmou VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a.s. ešilo v letech projekt získaný ve veejné soutži IMPULS vyhlášené Ministerstvem prmyslu a obchodu R. Projekt s evidenním íslem FI-IM4/215 1 byl zamen na výzkum a vývoj nových technologií kofermentace zemdlských odpad a dalších biogenních materiál s cílem zvýšení energetické a ekonomické efektivnosti procesu. V první etap projektu probhlo laboratorní fyzikální modelování jednostupové mezofilní (40 C) anaerobní kofermentace hovzí kejdy s biologicky rozložitelnými substráty nap. ze zemdlství, vedlejšími produkty z potravináského prmyslu (napíklad z výroby cukrovinek, z lihovar, z pivovar, apod.) a jiných odvtví prmyslu. Hlavním cílem výzkumu bylo nalezení vhodných reakních podmínek pro efektivní výrobu bioplynu. Dalším cílem byla dokumentace hlavních parametr resultujících modelových digestát. Provedena byla referenní zkouška anaerobní fermentace hovzí kejdy pi prmrném zatížení fermentoru 1,0 kg organických látek na 1 m 3 reakního prostoru za den, prmrné dob zdržení 69 dn a dob trvání 500 dn 2. Referenní hovzí kejda byla získávána z jediného zdroje (mléné farmy Zemspol Studénka, a.s. v Pustjov). Byla stanovena mrná produkce bioplynu a metanu z hovzí kejdy pi prmrn 43%ní míe odstranní organických látek. Následn byla provedena série zkoušek kofermentaních, kdy 10 % hm. denní dávky hovzí kejdy bylo nahrazeno testovaným kosubstrátem (bioodpadem z potravináského prmyslu) 3,4,5.

20 Jií RUSÍN, Kateina CHAMRÁDOVÁ, Karel OBROUKA: Parametry digestát z laboratorní anaerobní kofermentace hovzí kejdy s 10 % hm. rzných bioodpad z potravináského prmyslu Experimentální ást Z každého kontinuáln provozovaného modelového fermentoru o reakním objemu 0,06 m 3 byly v prbhu kofermentace probíhající minimáln 60 dn odebírány vzorky digestát (dvakrát týdn 100 cm 3 ) výpustním ventilem umístným 4 cm nad dnem. U tchto vzork bylo v laboratoi CET kontrolováno ph (potenciometricky), celková sušina TS (termogravimetricky sušením pi 105 C), organická sušina VS (termogravimetricky spalováním pi 800 C) a orientan i CHSK (dichromanovou metodou). Ped ukonením dané kofermentaní zkoušky byly odebrány 1 až 2 vzorky (1000 cm 3 ) pro podrobnou analýzu externí laboratoí. U tchto vzork digestát byly ovovány parametry ph, sušina, ztráta žíháním (550 C), CHSK Cr a navíc i rizikové prvky As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn, Mo (atomovou absorpní spektroskopií) a celkový dusík TN (po mineralizaci), celkový fosfor TP (spektrofotometricky) ve vztahu k potenciálnímu použití na zemdlské pd. Rovnž byly sledovány indikátorové mikroorganismy Salmonela, termotolerantní koliformní bakterie, Enterokoky, psychrofilní, mezofilní a termofilní mikroorganismy (kultivaními testy), tyto však nejsou pedmtem tohoto píspvku. Od mení koncentrací rizikových látek jako jsou PCB a AOX bylo v rámci projektu upuštno z dvodu menší pravdpodobnosti výskytu a finanní náronosti stanovení. Výsledky V tabulce 1 je uvedeno 10 kosubstrát bioodpad respektive surovin nevhodných ke spoteb nebo zpracování z potravináského prmyslu (katalogová ísla a ), které byly v množství 10 % hm. kofermentovány s hovzí kejdou. Jsou zde uvedeny hlavní parametry modelových anaerobních proces (zatížení fermentoru organickými látkami pi teoretické hydraulické dob zdržení). Tabulka 1: Kosubstráty použité pi modelových kofermentaních zkouškách Kosubstrát Zdroj kosubstrátu Podíl kosubstrátu ve vstupní smsi Zatížení fermentoru organickými látkami kg VS.m 3.d -1 Teoretická hydraulická doba zdržení d Odpadní Odpadní Odpadní Odpad Odpad Odpad Odpad Odpad Odpadní Biskvitová Hovzí škrob oplatková tsto z výroby z výroby z výroby z výroby z výroby (suché) mouka kejda z výroby hmota smsné instantních ochucovadel kávy porcované bramborových peivo EKPO želé polévek typu Maggi 3 v 1 kávy lupínk z prodejny standardní Opávia LU Vitana Nestlé esko INTERSNACK INTERSPAR Cervus Zemspol s. r. o. a. s. s.r. o. a. s. a. s. s.r.o. Studénka prodejna a. s. závod Sfinx Ostrava mléná farma Opava Byšice Holešov Choustník Poruba Olomouc Pustjov 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 100% 1,474 1,558 1,337 1,140 0,893 1,484 1,394 1,648 1,222 1,309 1, V tabulce 2 jsou uvedeny základní analyticky stanovené parametry 11 modelových digestát. Digestáty jsou oznaeny dle použitého kosubstrátu (v souladu s tabulkou 1). Kompletní protokoly o analýzách digestát jsou uvedeny v pílohách závrených zpráv o ešení projekt 1,5. V tabulce 3 jsou uvedeny obsahy rizikových prvk ( tžkých kov ) v modelových digestátech.

INLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS

INLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS INLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS VLIV ZMĚNY SYSTÉMU SVOZU KOMUNÁLNÍHO ODPADU NA PRODUKCI JEHO VYUŽITELNÝCH A NEVYUŽITELNÝCH

Více

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky Ing. Kateřina CHAMRÁDOVÁ, Ing. Jiří RUSÍN Ph.D. Prof. Ing. Karel OBROUČKA, CSc. Ing. Barbora Grycová VŠB-TU

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001 OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001 O nakládání s komunálním odpadem Zastupitelstvo msta v Luhaovicích schválilo na svém zasedání dne 13.12.2001 v souladu s ustanovením 17 odst. 2 zákona. 185/2001

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Tento postup byl vypracován v rámci projektu Výzkumu a vývoje MŽP R SP/II/2f1/2/07 "Identifikace prevenního potenciálu živnostenských odpad v R a jeho uplatnní

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta. Žďár nad Sázavou 27.-28.2.2008

Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta. Žďár nad Sázavou 27.-28.2.2008 SYSTÉMY SBĚRU A SVOZU BIOLOGICKÉHO ODPADU V ČR Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta Žďár nad Sázavou 27.-28.2.2008 BRO x BRKO Je potřeba rozlišit celkovou produkci BRO a produkci BRO

Více

Brno 13. září 2011. Ing. Martin Vaněček

Brno 13. září 2011. Ing. Martin Vaněček MINIWASTE Návrh realizace a zhodnocení inovačního strategického plánu vedoucího k minimalizaci komunálního organického odpadu v zemích EU Pilotní projekt domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 1. Název projektu: Údržba veejných prostor v rámci mikroregionu Horní Vltava Boubínsko III. etapa Zkrácený název projektu pro internetovou aplikaci POV JK

Více

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Výroba bioplynu v anaerobních podmínkách s jeho energetickým využitím Metoda známá v ČR již desítky let Možnosti zpracování

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu.

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu. Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu. Obec Šemnice, na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 30.1.2007,

Více

Pro použít mléné bakterie?

Pro použít mléné bakterie? Pedstavujeme Vám novou generaci startovacích kultur FloraPan, urenou pro prmyslovou výrobu kvasových druh chleba. Tyto dv nové kultury obsahují vysoce koncentrované bakterie kyseliny mléné, pinášející

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO)

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Praha, prosinec 2003 1/1 OSNOVA 1. Souasné ekonomické nástroje pro oblast

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:..

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:.. S M L O U V A o poskytování pístupu k SN ve formátu PDF prostednictvím služby SN online. uzavená podle ust. 262 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a podle ust. 5 a násl. zákona. 22/1997 Sb.,

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

BIOPLYNOVÁ STANICE JAKO SOUÁST EKOLOGICKÉ FARMY

BIOPLYNOVÁ STANICE JAKO SOUÁST EKOLOGICKÉ FARMY BIOPLYNOVÁ STANICE JAKO SOUÁST EKOLOGICKÉ FARMY Biogas Station as a Part of Ecological Farm Luboš Babika, Lenka Kouimská Katedra kvality zemdlských produkt, eská zemdlská univerzita v Praze Summary: Problems

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Žákovský (roníkový projekt)

Žákovský (roníkový projekt) Žákovský (roníkový projekt) Ko(08) Roník: 3 Zaazení: ODBORNÝ VÝCVIK (PROFILOVÝ ODBORNÝ PEDMT) Vzdlávací program: Mechanik opravá 23-66-H/001 Elektriká 26-51-H/001 Truhlá 33-56-H/001 Operátor skladování

Více

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč Analýza potenciálu produkce odpadu Datum: 28.11.2013 Razítko a podpis zpracovatele Razítko a podpis žadatele Obsah: 1.Identifikační údaje...3 1.1Název

Více

Obecn závazná vyhláška Msta Vimperk. 3/2006

Obecn závazná vyhláška Msta Vimperk. 3/2006 Msto Vimperk Obecn závazná vyhláška Msta Vimperk. 3/2006 o nakládání s komunálním a se stavebním odpadem Mstské zastupitelstvo Vimperk se usneslo podle 84, odst.2, písm. h) zákona. 128/2000 Sb., o obcích,

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 01/2014 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha

Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha 1 Program 9,15 9,55 10,00 10,15 10,15 11,00 11,00 11,15 11,15 11,30 Registrace úastník

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

První v!sledky z hodnocení adresného zvaní do programu screeningu karcinomu prsu v "R

První v!sledky z hodnocení adresného zvaní do programu screeningu karcinomu prsu v R První v!sledky z hodnocení adresného zvaní do programu screeningu karcinomu prsu v "R O. Májek, O. Ngo, M. Blaha, L. Du!ek Odborná garance projektu: J. Dane!, M. Zavoral, V. Dvo"ák, B. Seifert, #. Suchánek

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM Výsledky sledování indikátoru: NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2012 Vydala: správní rada mikroregionu Zpracoval: Mgr.František Vlk Luleč : květen 2013 Úvod Nakládání s

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO POSTUP ŘEŠENÍ VYJASNĚNÍ PROBLÉMU ZADAVATELE NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A STANOVENÍ POTENCIÁLU VARIANTY ŘEŠENÍ -> STUDIE PROVEDITELNOSTI

Více

Pokyn k táborm pro rok 2008

Pokyn k táborm pro rok 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k táborm pro rok 2008 1. Úvod (1) Tento pokyn upravuje poádání tábor Junáka v roce 2008. Obsahuje: a) pehled základních podmínek, které je nutné pro poádání tábora splnit

Více

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Výhled pro nakládání s BRO v ČR Výhled pro nakládání s BRO v ČR Kamila Součková MŽP Odbor odpadů Nový zákon o odpadech Platná legislativa OH ČR Rozšířené teze rozvoje OH v ČR (schváleny vládou 25. srpna 2010) Věcné záměry zákon o odpadech

Více

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakult životního prostedí Univerzity J.E.Purkyn v Ústí n.l. a) Zadávané téma BP nebo DP musí mít pímou vazbu na studovaný obor. b) Zadání BP nebo DP

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

RECENZOVANÝ ASOPIS PRO VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ. (zde píšt mže být vaše firma!)

RECENZOVANÝ ASOPIS PRO VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ. (zde píšt mže být vaše firma!) RECENZOVANÝ ASOPIS PRO VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ RONÍK 2010 íslo 3 strana 164 271 (zde píšt mže být vaše firma!) 6. esko-slovenské symposium Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové

Více

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií 153 Zkušenosti s využitím informaních systém pi provozu a optimalizaci rafinérií Ing. Milan Vitvar eská rafinérská a.s., 436 70 Litvínov milan.vitvar@crc.cz, tel. 476 164 477 http://www.crc.cz Souhrn Je

Více

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA J: MSK 31752/2007 SP. ZN.: KON/25735/2007/Sam VYIZUJE: Ing. Alexandra Klajmonová ODBOR: kontroly TEL.: 595 622 307 FAX: 595

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

RECENZOVANÝ ASOPIS PRO VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ

RECENZOVANÝ ASOPIS PRO VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ RECENZOVANÝ ASOPIS PRO VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ strana 1 59 7. roník esko-slovenského symposia Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodáství (25. 27. 4. 2012, Kouty nad Desnou)

Více

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Ing. Lenka amrová Obsah: Úvod...2 1 Program IB-NET Svtové banky...3 1.1

Více

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I.

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I. Centrum sociální pée msta Žamberk O: 00854603 VNITNÍ SMRNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PEOVATELSKÉ SLUŽBY I. PRÁVA 1. Možnost nahlížet do veškeré dokumentace, která je o klientovi vedena. 2. Možnost

Více

Oddělený sběr bioodpadů. Svozová oblast žďársko a havlíčkobrodsko

Oddělený sběr bioodpadů. Svozová oblast žďársko a havlíčkobrodsko Oddělený sběr bioodpadů Svozová oblast žďársko a havlíčkobrodsko Představení společnosti Představení: ODAS - vznik v roce 1991 transformací býv. TS města Žďár n.sázavou. Český subjekt, fyzická osoba oprávněná

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 1/2015 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

Kladrubský. VYDÁVÁ OBEC KLADRUBY ÍSLO 2 BEZEN 2007 kladruby.unas.cz ZDARMA

Kladrubský. VYDÁVÁ OBEC KLADRUBY ÍSLO 2 BEZEN 2007 kladruby.unas.cz ZDARMA Kladrubský 1.RONÍK ZPRAVODAJ VYDÁVÁ OBEC KLADRUBY ÍSLO 2 BEZEN 2007 kladruby.unas.cz ZDARMA Výzva ke spolupráci Jak již víte, obecní úad zaal minulý msíc vydávat Kladrubský zpravodaj. Výtisky zpravodaje

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Jaké jsou základní dvody, které vedou subjekty psobící v odpadovém hospodáství ke zrušení

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Celoživotní vzdlávání EIA/SEA Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Program 9,30-10,00 Registrace úastník 10,00 10,30 11,00-10,30-11,00-11,15 Úvodní

Více

eské strany navrhly pro výstavbu a celkovou realizaci Projektu možnou lokalitu (definovanou v Píloze 2 jako Lokalita ).

eské strany navrhly pro výstavbu a celkovou realizaci Projektu možnou lokalitu (definovanou v Píloze 2 jako Lokalita ). Tuto Investiní smlouvu ( Smlouva ) uzaveli dne [] 2006: (1) Hyundai Motor Company, spolenost založená dle práva Korejské republiky, se sídlem na adrese 231, Yangjae-Dong, Seocho-Gu, 137-938 Soul, Korea

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CEN OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CEN OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CEN OBVYKLÉ íslo 926/105/2015 NEMOVITÁ VC: Pozemky, p.. 163 v k.ú. Rovina, obci Poepice, zapsaný na LV. 14, vedený u Katastrálního úadu pro Stedoeský kraj, KP Píbram Katastrální údaje

Více

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE PI NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII Luboš PAZDERA *, Jaroslav SMUTNÝ **, Marta KOENSKÁ *, Libor TOPOLÁ *, Jan MARTÍNEK *, Miroslav LUÁK *, Ivo KUSÁK * Vysoké uení

Více

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Právní úpravu zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným nalezneme v zákon.

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Sběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D.

Sběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D. Sběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D. Legislativa Směrnice o skládkování Plány OH Zákon o odpadech Vyhláška o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Současný

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin. Problem areas of using barcode in food traceability

Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin. Problem areas of using barcode in food traceability Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin Problem areas of using barcode in food traceability Miroslav Hrubý, Ivo Šašek, Václav Kybic Klíová slova: Vysledovatelnost, bezpenost potravin,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 Poet výtisk: 2 Výtisk.: 1 Poet list: 14 ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 o stanovení hodnoty prvk movitého majetku HIM nacházejícího se v zasedací místnosti a v prostorách souvisejících polikliniky O Krajské

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa Jana Střihavková odbor odpadů Zákon č. 185/2001 Sb. 23 spalování odpadů odstraňování D10 využívání R1 Energetické využívání odpadů podle zákona o odpadech

Více

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek 96/1993 Sb. ZÁKON zedne25.února1993 o stavebním spoení a státní podpoe stavebního spoení a o doplnní zákona eské národní rady. 586/1992 Sb., odaníchzpíjm,veznnízákonaeskénárodnírady.35/1993sb. Zmna: 83/1995

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 3: Analýza projektového zámru Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní záí 2007. JUDr.

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Mendelova univerzita v Brn. SMRNICE. 3/2013 Vydávání prkaz studenta Mendelovy univerzity v Brn

Mendelova univerzita v Brn. SMRNICE. 3/2013 Vydávání prkaz studenta Mendelovy univerzity v Brn Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6643/2013-980 SMRNICE. 3/2013 Vydávání prkaz studenta Mendelovy univerzity v Brn lánek 1 Obecná ustanovení 1. Ve smyslu 57 zákona.

Více