Investiční a kapitálové ţivotní pojištění v ČR

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví Investiční a kapitálové ţivotní pojištění v ČR Bakalářská práce Autor: Veronika Beranová bankovní management Vedoucí práce: Ing. Tomáš Prekop Praha Duben, 2010

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.. Jméno a příjmení Karlovy Vary dne

3 Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Tomáši Prekopovi, vedoucímu bakalářské práce, za jeho metodické vedení při vypracování této bakalářské práce.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá vývojem a postupným rozvojem investičního a kapitálového ţivotního pojištění na českém trhu v 21. století. Rozebírá problematiku tří pojišťovacích subjektů a jejich nabízených produktů na českém trhu. Teoretické poznatky proberu na konkrétních případech u konkrétních pojišťovacích společností. Na závěr zhodnotím, která společnost je pro klienta nejvhodnější a jaký produkt by byl pro něj nejzajímavější. Klíčové pojmy: pojištění, zákon o pojištění, pojišťovny a zajišťovny, pojistitel, pojistník, pojištěný, pojistný trh, neţivotní pojištění, ţivotní pojištění, pojistná smlouva, pojistná částka, pojistné, pojistné plnění, pojistná událost, pojistné podmínky

5 Annotation The bachelor thesis primarily focuses on advancement and progressive development of the investment and capital life insurance in the czech market in the 21st century. The thesis analyzes the questions of three insurace bodies and offered products in the market place. The theoretical grounding will be examined on the particular cases with connection to specific insurance companies. The most suitable insurance company and the most attractive product to the customer is evaluated at the close of the thesis. Key words insurance, insurance act, insurace companies and reinsurance companies, insurer, policy holder, insured, insurance market, property-casualty insurance, life-assurance, contract of insurance, capital assured, insurance rate, insurance benefit, insured accident, insurance terms and conditions

6 OBSAH ÚVOD Historie pojišťovnictví Historie pojišťovnictví ve světě Směry rozvoje pojišťovnictví od 17. století Nejstarší pojišťovny v zahraničí Historie pojišťovnictví v České republice Právní úprava finančních instrumentů Pohled do historie zákonného rámce pojišťovnictví od 20. st Zákon o pojišťovnictví Zákon o pojistné smlouvě Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událost19 3 Obecný pohled na pojistný trh v 21. Století Druhy pojištění v České republice Neţivotní pojištění Ţivotní pojištění Pojištění osob Ţivotní pojištění Historie ţivotního pojištění Dvě hlediska ţivotního pojištění Škodové pojištění Obnosové pojištění Historie vybraných pojišťoven Uniqa pojišťovna Česká pojišťovna Deutscher Ring Porovnání ţivotních pojištění Kapitálové ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ... 47

7 ÚVOD V bakalářské práci,,investiční a kapitálové ţivotní pojištění v ČR se zaměřuji na historii a vývoj pojišťovnictví jak v zahraničí, tak v České republice nejdříve v obecném rozsahu a potom vše napasuji na konkrétní příklady u vybraných pojišťovacích subjektů v 21. století. Nejprve nahlédneme do historie pojišťovnictví a pojištění jako takového. Zabrousíme do legislativy, která se týká pojišťovnictví v České Republice. Ukáţeme si strukturu nabízených instrumentů v pojišťovnictví v České Republice jako je ţivotní pojištění, neţivotní pojištění a pojištění odpovědnosti. V podrobnějším rozsahu budu porovnávat investiční ţivotní a kapitálové pojištění tří vybraných pojišťoven. Zaměřím se na pojišťovnu Uniqa, Česká pojišťovna a Deutscher Ring, kde se ve zkratce poohlédnu do jejich historie a vývoje výše zmíněných peněţních produktů. Teoretické poznatky zakomponuji do konkrétních případů na jednom klientovi pro lepší srovnání u všech pojišťoven. Cílem mé bakalářské práce je porovnání stejného produktu, avšak nabízený jiným pojišťovacím subjektem a zhodnocení, která z nich nabízí nejlepší řešení pro klienta. Závěrem vyhodnotím, která z daných pojišťoven nabízí pro svou klientelu nejlepší produkt v ţivotním pojištění a jeli pro klienta výhodnější kapitálové ţivotní pojištění nebo investiční ţivotní pojištění. 7

8 1 Historie pojišťovnictví 1.1. Historie pojišťovnictví ve světě První zmínky o pojišťovnictví jsou zachovány z doby 2500 let před naším letopočtem ve starém Egyptě, kdy vznikaly vzájemné dohody kameníků při stavbě pyramid nebo sochařské výzdoby. Předmětem dohody bylo vzájemné krytí nákladů na pohřeb svého zesnulého člena, které byly hrazeny z pravidelných příspěvků členů. Další zmínka je přibliţně z období vlády Chammurabi, krále Starobabylonské říše v letech př. n. l. V této době se majitelé velbloudů a karavan vzájemně kryli proti nákladům na úhradu škod vzniklých v souvislosti s přepravou zboţí na plánovaných cestách karavan v okolí Babylonu ( dnešního Blízkého východu ) či proti nákladům na pohřeb zesnulého člena. Tato druhá nejstarší právní úprava byla vytesána do sloupu před Chammurabiho palácem a podle ní byli povinni se řídit všichni soudci. Zhruba 1000 let př. n. l. vznikalo např. pojištění lodí a nákladů u starých Féničanů či ve staré Indii pojištění proti nesplacení úvěru u určité kasty obchodníků. V Athénách kolem roku 400 př. n. l. je poprvé,, pojistník odlišný od,,pojištěného. V této době pojistník není znám, přepokládá se, ţe jím byl athénský stát. Pojištěným byl voják, který měl,, sociální pojištění pro případ váţného poškození zdraví či zmrzačení v průběhu války. Tato zmínka se dochovala z textů řečníka Lysia. Kolem přelomu letopočtu a Starověkém Římě se zabezpečovali tzv.,, Sociálním pojištěním, které zajišťovalo důstojný pohřeb účastníků pojištění, věno pro nevěstu či finanční prostředky pro pozůstalé. Pojistitelem byli čtyři statutární instituce s vlastními stanovami jimiţ určovali výši příspěvků, případné tresty za nedodrţení stanov, ale také jednotlivé druhy poskytnutí pojistné náhrady. Jako pojistníci zde figurovali svobodní římští občané. Z toho období jsou dochovány zmínky o zájmových skupinách lidí, kteří se finančně zabezpečovali např. pro případ invalidity a úmrtí. Koncem starověku a v raném feudalismu v Evropě, byla na několik století citelně narušena kontinuita civilizačního rozvoje v pojišťovnictví. Citelně znát je i úpadek peněţního oběhu, kde se vracíme k naturální směně a obecný deficit informací. Avšak zdokumentované informace chybí i z Asie, Afriky či Ameriky i přesto, ţe je známa existence vyspělejších civilizací. Zde se dají předpokládat jisté prvky pojistné ochrany, především tam, kde byla zboţní výroba. Přibliţně v prvním tisíciletí př. n. l. se uzavírali Námořní půjčky jako prvek neţivotního ( komerčního) pojištění v souvislosti s rozvojem námořní dopravy ve Středomoří. Přesný 8

9 pojistitel není znám, zřejmě jím byli skupiny bohatých podnikatelů v peněţnictví a obchodě. Jako pojistník figuroval kupec jako majitel zboţí, který obdrţel půjčku v hodnotě přepravovaného zboţí. Nebylo-li zboţí přepraveno do cílového místa, kupec půjčku nemusel splatit; v opačném případě ji splatil a spolu s ní i náklady na přepravu a odměnu za poskytnutou sluţbu (pojistné). Námořní pojištění se vyskytuje i koncem 10. století v souvislosti s novým rozvoje středomořského námořního obchodu, především roku 1072 ujednáním mezi benátskými kupci. Později se objevovali i v dalších evropských přímořských státech. Ani zde není pojistitel přesně znám, nejspíše vznikali specializované skupiny finančníků, gildy kupecké společnosti a jako pojistník zde vystupoval majitel lodi či nákladu. Námořní doprava v té době byla velice riskantní, a to nejen pro nedokonalost lodí, omezenost navigačních zařízení atd., ale i pro bující pirátství a neustále se opakující války. Středověké kupecké právo proto uţ zná určité formy zajištění rizik, zejména při přepravě zboţí. V Pise byla nalezena nejstarší dochovaná pojistná smlouva ze dne 13. dubna 1385, která slouţila jako námořní pojistka. Zahajuje v Evropě éru komerčního námořního pojištění a současně znamená i počátky námořního práva. Sepsána byla tamějším notářem. Na počátku 2. tisíciletí v tehdejších vyspělých evropských zemích aţ do 18. století se vytvářejí majetková (někdy poţární), či ţivotní pojištění na základě vzájemnosti. Pojistitelé byla bratrstva, či sdruţení (gildy) vznikající především na bázi obchodnické profese, případně řemeslnické => později se řemeslnické gildy přeměnily v cechy. Na straně pojistníka vystupovali členové gildy, někdy jen mistři, nebo jen tovaryši, měli společné podpůrné pokladny. Postupně s rozvojem trhu, konkrétně s rozvojem řemesel a obchodu, začali pociťovat stále větří profesní skupiny naléhavou potřebu sdruţovat se v zájmu přeţití. Doklady o existenci kupeckých gild pocházejí jiţ z 11. a 12. století z Dánska, Porýnska a Šlesvicka. Cechy se také vyvíjely z rodinných svazků v tehdejší Evropě, můţeme je povaţovat za začátky pojišťovací praxe. Z těchto rodinných cechů vznikly řemeslnické cechy, které se udrţely aţ do 18. st. Byly zakládány za účelem podpory členů v nemoci či poskytování pohřebného. 9

10 Směry rozvoje pojišťovnictví od 17. století Námořní pojištění Pozici středomořských států střídá evropský severozápad (Anglie, Francie, Flandry) Ve druhé polovině 17. století (r. 1687) byla v Londýně na Tower Street otevřena kavárna pana Edwarda Lloyda, který tuto kavárnu vyuţíval jako centrum výměny informací v námořní přepravě (mezi kapitány, rejdaři, obchodníky, finančníky). I po smrti zakladatele této kavárny (r. 1713), bylo toto informační a pojišťovací centrum pouţíváno k tomuto účelu nadále. V roce 1720 získali noví majitelé kavárny Lloyd a pojistitelé od anglického parlamentu výlučné právo provozovat námořní pojištění, takţe prostory Lloyďs se z kavárny změnily definitivně ve volný spolek samostatných upisovatelů. V roce 1769 zaloţila skupina obchodníků a makléřů v Pope Head Alley nový podnik s názvem New Lloyďs Coffee House, který převzal úkoly původního Lloydu. Tato kavárna se stala postupně místem, kde se provozovalo nejen námořní pojištění, ale časem i další pojistné produkty Poţární pojištění Mezníkem byl poţár Londýna Katastrofální následky vedly stavitele Nicholase Barbona v roce 1667 k zaloţení první komerční poţární pojišťovny formou dodatečné prémie (pojistného) při výstavbě domu jeho firmou. Ten garantoval, ţe v případě, ţe bez viny majitele bude dům v budoucnu zničen poţárem, firma zdarma postaví dům nový. Tak vznikla The Fire Office (v roce 1680). V Prusku veřejná poţární pojišťovna vznikla 1705 na podnět Bedřicha I. V roce 1786 londýnská pojišťovna Phoenix získala licenci na vybudování pobočky v Hamburku, Le Havre a Hantexu, později ve Španělsku a Portugalsku. Poţár Hamburku 1824 byl podnětem pro vybudování komerčních poţárních pojišťoven v německých zemích Zemědělské pojištění Aţ v polovině 19. století se na komerční bázi objevují pojištění proti dvěma rizikům: Proti krupobití (a zničení úrody); Proti úhynu hospodářských zvířat Šlo o přechod z regionálních rolnických podpůrných spolků na akciové společnosti. Protoţe bylo obtíţné stanovit dobře pojistné, většina pojišťovacích firem časem zanikla 10

11 Odpovědnost za škodu vč. majetkového pojištění provozováním koněspřeţné přepravy (Francie 1825) provozováním ţelezniční přepravy Anglie (40. léta 19. století) Německo (1853) na vodovodním potrubí (Frankfurth am Main 1866) nesplacením úvěru (Londýn 1865, německá Globus 1898) rozbitím skla ve výkladech obchodů (Francie 20. léta 19. století, v 60. letech v Německu) v důsledku stávky (Německo 1897 Industria) v důsledku odcizení jízdních kol, zkrachování vydavatele (abonentní pojištění) apod. na konci 19. století a další podoby majetkového pojištění Ţivotní pojištění Podmínkou jeho rozvoje byly demografické informace a matematický aparát k jejich vyuţití. První sčítání obyvatel v Evropě v novodobé historii proběhlo právě u nás, tzv. sčítání konzumentů soli jiţ v r celozemský soupis ţidovských obydlí a jejich obyvatel vč. mapek v jednotlivých obcích soupis obyvatel + domů tereziánský. Od r mají domy čísla. Do r se údaje o obyvatelstvu ověřovaly fyzicky. Mezi roky 1831 aţ 1851 se sčítalo kaţdé tři roky (jméno, věk, pohlaví, rodinný stav) a 1869 moderní podoba sčítání vč. získání dalších informací (o chovaném dobytku, řeči, gramotnosti, vyznání atd.) 1.2. Nejstarší pojišťovny v zahraničí Roku 1676 vznikla v Hamburku Generální poţární pokladna. Byla to první řádná poţární pojišťovna. Za zmínku také stojí jeden z největších pojišťovacích systémů Lloyds. Vznikl z kavárny pana Edvarda Lloyda v roce Zde se scházeli veškeří makléři, námořníci a kupci a na základě informací od nich získaných vytvořil největší informační centrum. Byli 11

12 zde zaznamenány veškeré pohyby zboţí a lidí, havárie a jejich pojištění. Na tomto základě vznikla největší pojišťovací burza na světě. Anglie a její dominantní postavení v 18. století 1699 Londýn Společnost pro pojišťování vdov a sirotků 1721 Londýn Royal Exchange 1721 Londýn London Assurance 1762 Londýn Equitable 1797 Londýn Pelican atd. Řešení specifik pojištění osob zabitých v soubojích, či páchajících sebevraţdu, naopak abstinentů Německo 1778 Hamburská ţivotní pokladna 1827 Gotthajská ţivotní pojišťovací společnost 1829 Německá ţivotní pojišťovací společnost (Lübeck) řada vdovských a sirotčích penzijních ústavů Francie , znovu od 1820 Královská pojišťovací společnost Rusko 1835 Ruská společnost pro pojištění kapitálu a důchodů 1.3. Historie pojišťovnictví v České republice Vývoj pojišťovnictví na území dnešní ČR nelze oddělit od celkového politického a hospodářského vývoje na tomto území od 15. století. To se po husitských válkách sice načas v následujících cca 160 letech vzpamatovalo, ale o to ničivější byla systematická a plošná destrukce v 17. století (třicetiletá válka, rozpad místní samosprávy, rekatolizace, selské bouře v 80. letech, válka s Turky). Císařovna Marie Terezie (* ) se ve své době snaţila poškozeným pomáhat formou dobročinných akcí různého druhu. Zaloţení Fondu na úhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí byla jednou z nejvýznamnějších. Osobními dopisy a 12

13 vydanými patenty se snaţila podnítit základy pojišťoven jako specializovaných peněţních institucí. V Čechách se počátky pojišťovnictví projevují aţ koncem 17. st., kdy Jan Kryštof Bořek podal návrh na zavedení povinného poţárního pojištění budov v Čechách. Ve všech městech měli lidé přispívat do tzv. protipoţárního fondu. K realizaci této myšlenky však nedošlo. Za jako vůbec první pojišťovnu na území ČR lze povaţovat Pojišťovnu proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku v Brandýse nad Labem, která vznikla v roce Ta však také neměla dlouhého trvání. Koncem 18. století začali i v habsburské monarchii vznikat sirotčí a vdovské penzijní ústavy: 1793 Olomoucký všeobecný vdovský a sirotčí penzijní ústav 1797 Uherský ústav Praţský ústav pro občany provozující ţivnost Praţský zabezpečovací ústav pro muţe V roce 1827 začal poskytovat poţární pojištění nemovitostí Císařskokrálovský privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav, který byl později přejmenován na První českou vzájemnou pojišťovnu. Poţární pojištění nebyl jediný produkt, který pojišťovna nabízela. V roce 1864 se k němu přidalo ještě pojištění krupobitní a movitostní. Dále v roce 1909 přibylo i ţivotní pojištění. Velký nárůst pojišťoven byl zaznamenán ve druhé polovině 19. století. Zakládaly se různé druhy pojišťoven např. rolnické, městské, vzájemné aj. Asekurační spolek cukrovarníků (1862), Praţská městská pojišťovna (1865), pojišťovací poţární spolek sv. Florian v Chebu (1868), Praha, vzájemná pojišťovna (1869), Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze (1869). Nejznámější byla v roce 1869 Slavia, vzájemná pojišťovací banka, Praha. - svou činnost zahájila jako pouze ryzí ţivotní pojišťovna a na trhu se prezentovala jako česká vlastenecká pojišťovna - zajímavá byla snaha o rozšíření teritoriální hranice jejího působení, jenţe jiţ v roce 1869 začala působit i mimo území ČR, ale vedoucí představitelé pojišťovny se začali zaměřovat i na slovanský východ Evropy či Srbsko a Rusko, kde však byla kapitálová bariéra pro vstup 13

14 - původně se zaměřovala na pojištění na doţití a úmrtí a na spolky pro vzájemné dědění Dva roky nato vznikla Plaňanská vzájemná pojišťovna v Plaňanech (1871), Jednou z nejdůleţitějších institucí v zajišťovnictví byla roku 1872 První česká zajišťovací banka v Praze. Později se ukázalo, ţe to byla i velice úspěšná instituce v této oblasti. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století bylo české pojišťovnictví jiţ tak silné, ţe ekonomickou stabilitou První české vzájemné pojišťovny neotřásly například ani značné škody, jako byly poţáry mlýnů roku 1870 v Čejticích, ve Vojkovicích, roku 1878 v Praze Jan Dvořák, roku 1881 v Karlíně Jindřich Ronz. Ani největší náhrada škody v devatenáctém století poskytnutá za jednu pojistnou událost, a to krátce po poţáru Národního divadla v Praze 12. srpna 1881, pojišťovnu neohrozila. Částka zlatých rakouské měny umoţnila téměř okamţitě zahájit práce na jeho obnově. Na přelomu 19. a 20. století bylo nejvýznamnějším pojištěním životní pojištění, které předstihlo i poţární pojištění. To bylo do této doby povaţováno za nejvýznamnější riziko. Avšak skutečné ţivotní pojištění jako takové bylo zavedeno aţ od roku Hlavní roli přebíralo pojištění pro případ úmrtí, menší úlohu pak pojištění na doţití a s ještě větším odstupem následovalo pojištění důchodové. Stále více se prosazovalo sdruţené ţivotní pojištění pro případ smrti nebo doţití. Na přelomu století i nadále vznikali nové pojišťovny. Byli jimi např. Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně (1900) a Moravská dobytčí pojišťovna v Brně (1902). I přes obtíţné válečné roky se podařilo vedoucím představitelům v oblasti pojišťovnictví převést svěřené finanční prostředky pojistníků. Po vzniku samostatné Československé republiky začínáme novou etapu v československém pojišťovnictví. Svou činnost zahajují další pojišťovny jako např. Čechoslavia, lidová pojišťovna (1919), Pojišťovna průmyslu kvasného (1919), akciová dopravní a ţivelní pojišťovna v Praze (1920), Národní pojišťovna, a.s. (1922) aj. Kromě těchto ústavů byly koncesovány Saint-Germainskou a Trianonskou mírovou smlouvou pojišťovny Assiccurazioni generali a Riuinione Adriatica di Sicurtá. V těchto smlouvách se také podařilo prosadit, ţe se nástupnické státy Rakouska-Uherska musely zavázat k povolení činnosti rakouských pojišťoven na svém území po dobu dalších 10 let. Za 2. světové války v době protektorátu nastal útlum pojišťovnictví, ale díky předválečnému období bylo v roce 1945 evidována na 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních prezentací. 24. října 1945 došlo k znárodní zestátnění všech těchto 14

15 subjektů Dekretem prezidenta republiky. Pojišťovací rada se sídlem v Praze byla pověřena řízením pojišťovnictví. Od 1. ledna 1947 vzniklo v Československu jen pět pojišťoven, národních podniků. A od Února 1948 vznikl jediný podnik a to: Československá pojišťovna, národní podnik. Nyní na několik desetiletí dochází k přerušení trţního vývoje pojišťovnictví. Aţ v roce 1968 vznikají v souvislosti s novým federativním uspořádáním státu z jediné Státní pojišťovny dva nové subjekty: Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovňa se sídlem v Bratislavě, a to s účinností od 1. ledna Toto monopolní období československého pojišťovnictví, trvalo aţ do počátku devadesátých let. Právní rámec pro změny související se zaváděním trţní ekonomiky a soukromého podnikání vytvořily v oblasti pojišťovnictví zejména nové zákony o pojišťovnictví (v ČR zákon č. 185/1991Sb.). Udělením povolení MF ČR a SR coby dozorčích orgánů nad pojišťovnictvím mohly od té doby na území České a Slovenské federativní republiky podnikat v pojišťovnictví i další pojišťovny, v právní formě zaloţené jako akciové společnosti, státní podniky a druţstva. Rozdělením federativního státu k se vytvořily podmínky pro samostatný rozvoj českého pojistného trhu. České pojišťovnictví se vyvíjí v trţním prostředí v souladu s normami EU. Značné kompatibility se podařilo dosáhnout v ekonomice pojištění (účetnictví, technické rezervy, solventnost). Obecně se rozšířila mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i České asociace pojišťoven. K 31. prosinci 2006 provozovalo pojišťovací činnost na českém trhu 49 pojišťoven. 15

16 2 Právní úprava finančních instrumentů V českých zemích byla výchozí právní úprava pojištění a pojišťovnictví upravena patentem císaře rakouského Františka II. (*1768, vládl ) ze dne 4. září 1819, jímţ se povolovalo pojištění jako soukromé podnikání Pohled do historie zákonného rámce pojišťovnictví od 20. st. Novou právní úpravu pojišťovnictví představoval zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který vstoupil v platnost 28. Května Tato právní úprava se zaměřovala na: - zavedení koncesního systému, - vytvoření dozorčího orgánu nad pojišťovnictvím v rámci ministerstva financí a stanovení kompetencí tohoto orgánu, - úpravu a vymezení organizačně-právních forem podniků provozujících pojišťovací činnosti, - stanovení pravidel tvorby a uţití účelových pojistných fondů a zásad pro rozpracování těchto pravidel ve vyhláškách ministerstva financí, - vymezení pravidel působení zahraničních pojišťoven na českém pojišťovacím trhu V roce 2000 vyšel v platnost nový zákon, který pozbyl platnost aţ počátkem roku Pojišťovnictví se začalo řídit zákonem č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví. Tento zákon začal platit od 1. Dubna Právní úprava pojišťovnictví v České republice se tak velmi přiblíţila legislativě Evropské unie. Vytvoření nového legislativního rámce sledovalo dva cíle: - došlo k likvidaci předlistopadové úpravy a zaloţení podmínek normálního fungování pojišťoven, jejich zakládání a bylo umoţněno vstupu zahraničních pojišťoven a český pojistný trh (zákon č. 185/1991 Sb.) - sblíţení české právní úpravy pojišťovnictví s právem Evropské unie (zákon č. 363/1999 Sb.) 16

17 Avšak ani tento zákon plně nezabezpečoval plnou harmonizaci právní úpravy pojišťovnictví s právem EU. 1 Zákon č. 39/2004 Sb., o pojišťovnictví Tento zákon je poslední novelou před vstupem České republiky do Evropské unie. Účinnosti nabyl 1. Dubna Cílem této novely bylo zejména zajistit kompatibilitu pravidel pro podnikání v oblasti pojišťovnictví s tzv. třetí generací směrnic ES, pokud se týká ţivotního a neţivotního pojištění. Najdeme v něm: - podmínky pro podnikání v pojišťovnictví - zpřísnění pravidel pro tvorbu technických rezerv - dozor nad finančními skupinami (tzv. doplňkový dozor) - máme zde posíleny a upřesněny pravomoci státního dozoru nad pojišťovnictvím V novele zákona o pojišťovnictví proběhli významné změny týkající se zejména: - rozšíření působnosti zákona - vymezení pojmu členského státu - stanovení oprávnění pojišťoven a zajišťoven provozovat činnost v rámci celé EU - zvýšení hodnoty základního kapitálu - úpravě podmínek, za kterých bude moc i pojišťovna z členského státu působit na území ČR, a podmínek, za kterých zde bude moci působit pojišťovna ze třetího státu - nové úpravy informační povinnosti vůči dozorovému orgánu 1 BÖHM, Arnošt. Ekonomika a řízení pojišťoven v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie. Praha : ASPI, Vývoj právní úpravy pojišťovnictví, s ISBN

18 Zákonem 39/2004 Sb. se řídí: - provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky - provozování pojišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a na území států Evropského hospodářského prostoru - provozování pojišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území třetího státu - výkon státního dozoru v pojišťovnictví - výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví 2 V dnešní době je právní úprava finančních instrumentů a institucí pod dohledem ministerstva financí jakoţto regulátora v podobě zákonů o pojišťovnictví a Zákon, o pojistné smlouvě, o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí Zákon o pojišťovnictví Poukazuje na základní právní rámec a pravidla v oblasti podnikání v pojišťovnictví. Najdeme zde obecná ustanovení s jakým rozsahem působnosti můţeme podnikat a vymezuje určité pojmy související s pojišťovnictvím a zajišťovnictvím. Definuje nám podmínky provozování činnosti v pojišťovnictví i zajišťovnictví, ochranu obchodní firmy, řízení a její kontrolní systém a podmínky pro zřízení a vedení firmy. Zákon obsahuje výčet pojistně technických rezerv, které jsou pojišťovny povinny vytvářet, určuje způsoby jejich investování, propočet solventnosti pojišťoven a upravuje účetnictví pojišťoven. Dále také poukazuje na pravomoci v dohledu České národní banky a její rozsah působení. 3 2 BÖHM, Arnošt. Ekonomika a řízení pojišťoven v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie. Praha : ASPI, Vývoj právní úpravy v pojišťovnictví, s ISBN Česká republika. Zákon o pojišťovnictví. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ.2010, č. 277/2009 Sb. 18

19 Zákon o pojistné smlouvě Tento zákon ukládá podmínky sepsání daných smluv, jejich obsah a náleţité údaje. Také nám říká za jakých okolností můţe být smlouva zrušena a jakými způsoby můţe vzniknout pojistné plnění. Tento zákon říká jaké pojištění si můţeme sjednat pojištění osob, majetku aj Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí Předmětem toho zákona jsou podmínky upravující podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samotných likvidátorů pojistných událostí a podmínky upravující zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů. Dále vymezuje základní předpoklady pro výkon činnosti a určuje kategorie pojistných zprostředkovatelů 5 4 Česká republika. Zákon o pojistné smlouvě. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č. 37/2004 Sb. 5 Česká republika. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č. 38/2004 Sb. 19

20 3 Obecný pohled na pojistný trh v 21. Století 3.1. Druhy pojištění v České republice Pojistný trh v České republice nabízí obrovské spektrum moţností pro svou klientelu, jak zajistit sebe, rodinu i svůj majetek. V této nabídce můţeme najít pojištění osob, pojištění pro případ nemoci, ţivotní pojištění, úrazové pojištění, pojištění majetku, odpovědnosti i vozidel, pojištění zvířat a případně i cestovní pojištění. Myslím si, ţe pro českou populaci je velmi důleţité, aby chránila především sebe a svou rodinu a pak teprve svůj majetek a další. Proto jsem si z této velké škály nabídky pro porovnání vybrala ţivotní pojištění a to jak kapitálové tak i investiční, kterým se budu podrobněji ještě zabývat. Obrázek 1: Vztahy jednotlivých klasifikací pojištění Pojištění Pojištění podle Ţivotní pojištění Neţivotní pojištění zákona o pojišťovnictví Pojištění Pojištění Pojištění Pojištění podle osob majetku odpovědnosti předmětu za škodu Pojištění podle Pojištění Pojištění Pojištění formy vzniku smluvní smluvní zákonné dobrovolné povinné Zdroj: Martinovičová Dana, Pojištění podnikatelských subjektů, Ostrava, KEY Publishing s.r.o., 2007, str

21 Neţivotní pojištění U neţivotního rizika nemáme nikdy jisté jestli v průběhu trvání smlouvy dojde k nějakému pojistnému plnění jako tomu je naopak u pojištění ţivotního. Pojišťovna pojistné plnění poskytne aţ v případě realizace rizika pojistné události. Do neţivotního pojištění řadíme: Pojištění majetku Pojištění odpovědnosti za škodu Riziková pojištění, která spadají do pojištění osob pojištění pro případ invalidity pojištění léčebných výloh úrazové pojištění Toto pojištění kryje rizika naše i naší rodiny v občanském ţivotě. Finanční prostředky, které získáme z tohoto pojištění nám pomáhají zabezpečit svůj dosavadní styl ţivota. Můţe se stát, ţe z důvodů trvalých následků se změní naše schopnost a tudíţ se nám tím mohou sníţit i měsíční příjem a styl ţivota. 6 Úrazové pojištění Úrazové pojištění slouţí především k pojištění úrazu pro případ smrti, pojištění úrazu pro případ trvalých následků, zde můţeme říct i včetně invalidity, pojištění pro případ denního odškodného a dávek při pobytu v nemocnici, jinak řečeno pojištění pro případ času nezbytného léčení. Klient dané společnosti zde můţe ţádat i o vkladové úrazové pojištění či pojištění na záchranu a přepravních nákladů. Pojistitel poskytne pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové či pojištění obnosové. 6 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Vyd. první. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2007.Klasifikace pojištění na českém pojistném trhu, s ISBN

22 V úrazovém pojištění pro účely tohoto zákona chápeme úraz jako neočekávané a nenadálé působení jak zevních sil, tak vlastní tělesné síly nezávisle na vlastní vůli pojištěného. Úraz se musí samozřejmě stát v průběhu trvání soukromého pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno jakékoli poškození zdraví či smrt. Pojistitel má právo odmítnutí pojistného plnění v případě, ţe pojištěný si způsobil úraz při nezákonné činnosti, pro kterou byl uznán vinný nebo při jednání kterým si úmyslně způsobil újmu na zdraví či smrt. Pojistitel také můţe odmítnou pojistné plnění nebo jeho sníţení aţ o jednu polovinu v případě, ţe pojištěným byla poţita návyková látka nebo byl poţit alkohol. Výjimku však tvoří léky předepsané pojištěnému lékařem a zároveň pokud nebyl pojištěný lékařem nebo výrobcem léku informován o tom, ţe při poţití daných leků nesmí provozovat činnost při které došlo k pojistné události tzn. poškození zdraví nebo smrt. 7 Pojištění pro případ nemoci Pojištění pro případ nemoci můţeme sjednat formou Pojištění nemoci Denní odškodné při pobytu v nemocnici následkem nemoci či úrazu Pojištění invalidity následkem nemoci Pojištění rekonvalescence po hospitalizaci Pojištění nadstandardního vybavení při pobytu v nemocnici Pojištění denní dávky v případě pracovní neschopnosti Pojištění pro případ chirurgického zákroku při případném úrazu a nemoci Pojištění stomatologických výkonů nehrazených veřejnými zdravotními pojišťovnami Pojistitel radí za pojištěného v rozsahu dohodnutém v pojistné smlouvě náklady na zdravotní péči vzniklé v důsledku nemoci nebo následku úrazu a úkonů souvisejících se zdravotním stavem pojištěného, zejména s nemocí, úrazem, těhotenstvím a preventivní nebo dispenzární péčí. V pojistné smlouvě lze dohodnout i jiné skutečnosti související se zdravotním stavem pojištěného, se kterými je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Toto pojištění pro případ nemoci můţeme sjednat jako škodové pojištění i pojištění obnosové. 7 BÖHM, Arnošt. Ekonomika a řízení pojišťoven v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie. Praha : ASPI, Úrazové pojištění, s ISBN