Genderové zatížení testových úloh v programu Maturita nanečisto Společná část maturitní zkoušky. Závěrečná zpráva z pilotního šetření

Transkript

1 1A2U2 Genderové aspekty maturitní zkoušky Genderové zatížení testových úloh v programu Maturita nanečisto 2006 Společná část maturitní zkoušky Závěrečná zpráva z pilotního šetření Vypracovala: Mgr. Jana Kovářová

2 Obsah 1 Cíl šetření Testové materiály Český jazyk Matematika Občanský základ Anglický jazyk 1 Poslech...22 Subtest Poslech Anglický jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Německý jazyk Subtest Poslech Německý jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Francouzský jazyk Subtest Poslech Francouzský jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Ruský jazyk...58 Subtest Poslech Ruský jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Španělský jazyk...70 Subtest Poslech Španělský jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Italský jazyk...82 Subtest Poslech Italský jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Závěr...94 Literatura...97 Seznam analyzovaných testových materiálů...98 Přílohy

3 1 Cíl šetření Cílem pilotního šetření Genderové zatíţení testových materiálů v programu Maturita nanečisto 2006 je zjistit, jak chlapci a dívky v maturitních ročnících středních škol řeší různé typy a formáty testových úloh, které se vyskytly v didaktických testech v Maturitě nanečisto 2006, která proběhla v rámci programu Krok za krokem k nové maturitě, a na základě zjištěných výsledků navrhnout genderovou typologii testových úloh. Cílem šetření je zejména: 1. analyzovat případné rozdíly v řešení testů a jednotlivých testových úloh s ohledem na jejich typ a formát 2. navrhnout genderovou typologii úloh Genderovou typologií úloh se rozumí rozdělení úloh podle jejich typu a formátu na úlohy genderově zatíţené, tj. ty, které řeší úspěšněji dívky nebo chlapci a na úlohy genderově neutrální, které ţádnou ze skupin neznevýhodňují. Cílem šetření není analyzovat z genderového hlediska obsah testových materiálů, ale typy a formáty testových úloh. 2 Testové materiály V rámci šetření byly jako nástroje pouţity testové materiály zkoušek společné části maturitní zkoušky (viz příloha), které byly ověřovány v rámci Maturity nanečisto 2006 a jejich analytické zpracování. V předmětech, jejichţ didaktický test je tvořen dvěma částmi (cizí jazyky), byly analyzovány obě tyto části. Východiskem analýz bylo rozdělení souboru na subpopulaci dívek a subpopulaci chlapců. Cílem šetření je porovnat údaje a testové výsledky těchto dvou skupin, případné rozdíly se pokusit interpretovat a na jejich základě navrhnout genderovou typologii úloh. Při zpracování testových výsledků byly celková úspěšnost i dílčí úspěšnosti v jednotlivých úlohách vypočteny za skupinu dívek a skupinu chlapců a tyto údaje byly porovnávány. Bylo zjišťováno, zda jsou rozdíly v úspěšnostech statisticky signifikantní. Analyzovány byly následující předměty společné části z projektu Maturita nanečisto 2006: Český jazyk Občanský základ Matematika 1 Anglický jazyk 1 Německý jazyk 1 Francouzský jazyk 1 Ruský jazyk 1 Španělský jazyk 1 Italský jazyk 1 3

4 3 Český jazyk 3.1 Struktura testu CJ 1 Didaktický test Český jazyk (dále CJ 1) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro společnou část maturitní zkoušky a obsahoval 35 uzavřených testových úloh, z nichţ 1 úloha byla tvořena svazkem úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 1. Tabulka 1: Zastoupené typy úloh v testu CJ 1 Typ úloh Počet úloh (podúoh) mch úlohy s výběrem odpovědi 34 přiř. přiřazovací úlohy 1 (4) 3.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testu CJ 1 Test řešilo ţáků, z toho dívek a chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 1 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 68,6 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -0,1 % ve prospěch dívek. Úspěšnost dívek a chlapců při řešení testu byla tedy naprosto srovnatelná. 3.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. 1 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 4

5 V testu CJ 1 se vyskytla pouze 1 úloha s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % (úloha 19). U 11 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 2 úloh přesáhla úspěšnost 90% hranici (úlohy 16 a 19). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 2. Tabulka 2: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu CJ 1 Test CJ 1 Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 1 1,5 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 25 64,1 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 13 33,3 Z tabulky 2 vyplývá, ţe nadpoloviční většina úloh (64,1 %) svojí náročností vyhovovala testovým záměrům a dobře ověřovala znalosti a dovednosti ţáků. Ve třetině úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %, coţ odpovídá parametrům ověřujícího testu určeného pro společnou část maturitní zkoušky. Pouze 1 úlohu v testu lze označit za obtíţnou, protoţe její úspěšnost byla jen 27,9 % (úloha 19). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě jedné dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. V grafu 1 jsou znázorněny stejné rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 1: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CJ 1 Tabulka 3 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. 5

6 Úloha Chlapci Dívky O kolik % Tabulka 3: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CJ 1 CJ 1 Úspěšnější 1 CH D -0,2 2 CH D -1,2 3 CH D -5,3 4 CH D -4,0 5 CH D -8,0 6 CH D -1,0 7 CH D +5,5 8 CH D +2,6 9 CH D +5,1 10 CH D -2,6 11 CH D +5,3 12 CH D -2,4 13 CH D -1,8 14 CH D -2,4 15 CH D -8,6 16 CH D -0,2 17 CH D -9, CH D -3, CH D -6, CH D -12, CH D -6,6 18 CH D -2,1 19 CH D +0,7 20 CH D +7,1 21 CH D +8,3 22 CH D +18,6 23 CH D -1,1 24 CH D -0,8 25 CH D -1,3 26 CH D -0,5 27 CH D +7,2 28 CH D -1,9 29 CH D +3,4 30 CH D -3,8 31 CH D -9,4 32 CH D +5,2 33 CH D +16,6 34 CH D +2,4 35 CH D -2,5 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 2. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily 6

7 dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 2: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců CJ 1 17.III IV 17.II I V testu CJ 1 bylo celkem 35 testových úloh (39 testových úloh včetně podúloh ve svazcích). Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl v řešení chlapců a dívek u 20 úloh včetně podúloh, tj. u 51,2 % testových úloh. Z grafu 2 je patrné, ţe v testu CJ 1 byl poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky neţ chlapci vyváţený. Ve 28,2 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, 23 % úloh řešily úspěšněji dívky. Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru stejnou hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u dívek i chlapců vyváţené. V případě 2 úloh byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 15 a více procentních bodů. V úloze 22 dosáhl rozdíl v řešení úlohy 18,6 % ve prospěch chlapců. Rozdíly u úloh, které řešily úspěšněji dívky, přesáhly v 1 případě hranici 10 % (podúloha ,3 %). Didaktický test CJ 1 vykazuje nulovou míru genderového zatížení, coţ znamená, ţe test z genderového hlediska neutrální. 7

8 3.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 3.5 Genderově zatížené typy úloh v testu CJ 1 Jak je patrné z tabulky 4, genderově zatíţené úlohy jsou z hlediska formátů testových úloh velmi omezené. Mezi zatíţenými úlohami jsou vzhledem k jejich počtu výraznější úlohy s výběrem odpovědi (44,1 %) neboť test byl sestaven téměř výlučně pouze z nich (87,1 %). Přiřazovací úlohu, která se v testu vyskytla jedenkrát (12,8 %), řešily úspěšněji dívky (rozdíl v úspěšnosti 9,1 %). Nevelká rozmanitost formátů testových úloh však v testu CJ 1 neměla výraznější vliv na úspěšnosti dívek a chlapců. Tabulka 4: Genderově zatíţené formáty úloh v testu CJ 1 Formát úloh Čísla úloh mch 7, 8, 9, 10, 11, 15, 20, 21, 22, 27, 29, 30, 31, 32, 33 přiř. 17, 17.1, 17.2, 17.3, Úspěšnost podle formátu úloh v testu CJ 1 V tabulce 5 je znázorněno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu CJ 1. Tabulka 5: Úspěšnost podle formátu úloh v testu CJ 1 Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D přiř. CH D 8

9 Z tabulky 5 vyplývá, ţe oba formáty úloh pouţité v testu CJ 1 řešily úspěšněji dívky. Vzhledem k celkové úspěšnosti při řešení testu je však rozdíl v úspěšnosti podle formátu úloh zanedbatelný. 3.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu CJ 1 dospělo ke zjištění, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci i dívky rovnoměrně a jejich celková úspěšnost byla tedy srovnatelná. Skupina dívek tvořila 56,5 % testovaných, skupina chlapců 43,4 %. Ţádná ze skupin nedosáhla výraznějšího rozdílu v úspěšnosti. I přesto, ţe v testu byly pouţity pouze 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi a přiřazovací úlohy) a 51,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno, dosáhli chlapci i dívky srovnatelných výsledků. Lze tedy usuzovat, ţe zvolené formáty úloh plně vyhovovaly dovednostem ověřovaným v testu. Pouţité formáty úloh, tj. úlohy s výběrem odpovědi a přiřazovací úlohy, se v didaktickém testu CJ 1 prokázaly jako genderově neutrální. 9

10 4 Matematika Struktura testu MA 1 Didaktický test Matematika 1 (dále MA 1) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro společnou část maturitní zkoušky a obsahoval 18 testových úloh (32 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 18 úloh (včetně podúloh) bylo otevřených a 14 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. 7 úloh bylo tvořeno svazky podúloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 6. Tabulka 6: Zastoupené typy úloh v testu CJ 1 Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 5 dich. dichotomické úlohy 1 (4) přiř. přiřazovací úlohy 1 (3) OÚ otevřené úlohy 11 (18) 4.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testu MA 1 Test MA 1 řešilo ţáků, z toho 5520 dívek a chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 2 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 56,8 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +3,0 % ve prospěch chlapců. Úspěšnost dívek a chlapců při řešení testu byla tedy vyváţená. 4.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 2 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 10

11 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu MA 1 se vyskytly pouze 2 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % (úlohy 4 a 5). U 2 podúloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 % (podúlohy 12.1 a 12.2) a u 3 podúloh přesáhla úspěšnost 90% hranici (podúlohy 12.3, 12.4 a 18.1). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 7: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu MA 1 Test MA 1 Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 2 6,2 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 25 78,1 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 5 15,6 Z tabulky 7 vyplývá, ţe více neţ tři čtvrtiny (78,1 %) úloh svojí obtíţností odpovídaly záměrům testování a dobře ověřovaly znalosti a dovednosti ţáků. V 15,6 % úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %, coţ odpovídá parametrům ověřujícího testu určeného pro společnou část maturitní zkoušky. Pouze 2 podúlohy v testu lze označit za obtíţné, protoţe jejich úspěšnost byla niţší neţ 30 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě jedné dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. V grafu 3 a v tabulce 8 jsou znázorněny stejné hodnoty, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru v grafu 3) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů v grafu 3) vyšší úspěšnost dívek. Graf 3: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu MA 1 11

12 Úloha Chlapci Dívky O kolik % Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 4. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Tabulka 8: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu MA 1 MA 1 Úspěšnější 1 CH D +6,1 2 CH D +1,7 3 CH D +5,0 4 CH D +1,0 5 CH D +2,7 6 CH D +2,0 7.1 CH D -7,5 7.2 CH D +2,5 8.1 CH D -2,5 8.2 CH D -7,0 9.1 CH D +7,6 9.2 CH D +5,6 9.3 CH D +4, CH D +7, CH D +10, CH D +9, CH D +5, CH D +0,4 12 CH D +1, CH D -0, CH D -0, CH D +2, CH D +1,1 13 CH D -1,5 14 CH D +4,5 15 CH D +3,2 16 CH D +0,9 17 CH D -1,6 18 CH D +11, CH D +5, CH D +11, CH D +9,9 Tabulka 8 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý 12

13 odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. V testu MA 1 bylo celkem 32 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 18 úloh, tj. u 56,2 % testových úloh. Graf 4: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců MA 1 7,1 8, , ,1 9,3 9, ,1 9,1 18,3 18, ,3 10, Z grafu 4 je patrné, ţe v testu MA 1 byl poměr úloh, které řešili úspěšněji chlapci výrazně vyšší, neţ poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky. V 50 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, pouze 6,2 % úloh řešily úspěšněji dívky. Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru vyšší hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u chlapců vyšší neţ u dívek. V případě 3 úloh byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 10 a více procentních bodů (úloha 18, podúlohy 10.2 a 18.2). Největšího rozdílu ve prospěch chlapců bylo dosaţeno v podúloze 18.2, rozdíl činil 11,4 %. V úlohách, ve kterých dosáhly vyšší úspěšnosti dívky, činil rozdíl 7 % (podúloha 8.2) resp. 7,5 % (podúloha 7.1). Didaktický test MA 1 vykazuje genderové zatížení ve prospěch chlapců. 4.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí 13

14 vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 4.5 Genderově zatížené typy úloh MA 1 Jak je patrné z tabulky 9, genderově zatíţené úlohy jsou zejména mezi otevřenými úlohami (66,6 %), částečně mezi úlohami s výběrem odpovědi (40 %) a výrazněji genderově zatíţena je i jediná přiřazovací úloha v testu (celkově 11,3 % ve prospěch chlapců). Naopak jako genderově neutrální se projevila dichotomická úloha (úloha 12, podlohy ), protoţe rozdíly v úspěšnosti mezi chlapci a dívkami u ní byly zanedbatelné. Tabulka 9: Genderově zatíţené formáty úloh v testu MA 1 Formát úloh Čísla úloh mch 14, 15 dich. - přiř. 18, 18.1, 18.2, 18.3 OÚ 1, 3, 5, 7.1, 8.2, 9.1, 9.2, 9.3, 10.1, 10.2, 10.3, Úspěšnost podle formátu úloh MA 1 V tabulce 10 je znázorněno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu MA 1. Tabulka 10: Úspěšnost podle formátu úloh v testu MA 1 Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D OÚ CH D Z tabulky 10 je zřejmé, ţe úlohy v testu MA 1 řešili lépe chlapci bez ohledu na formát testových úloh. Rozdíly v úspěšnosti však dosahovaly rovnoměrně ve všech formátech podobných hodnot, nejčastěji v rozmezí od 5 do 10 procentních bodů. 14

15 4.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu MA 1 dospělo ke zjištění, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci úspěšněji neţ dívky. V testu byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy). Ve všech těchto formátech dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti. Jejich úspěšnost byla ve všech formátech vyšší o přibliţně stejnou hodnotu. Vyšší úspěšnost chlapců v testu MA 1 můţe souviset s počtem chlapců, kteří se testování zúčastnili (test psalo dvakrát více chlapců neţ dívek) nebo s ovládáním ověřovaných oblastí učiva. Pouţité formáty úloh, tj. úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy, se v didaktickém testu MA 1 prokázaly jako genderově zatížené ve prospěch chlapců. 15

16 5 Občanský základ 5.1 Struktura testu OZ Didaktický test Občanský základ (dále OZ) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro společnou část maturitní zkoušky a obsahoval 42 testových úloh (100 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 6 úloh bylo otevřených a 36 úloh (94 včetně podúloh) bylo uzavřených. 18 úloh bylo tvořeno svazky podúloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 11. Tabulka 11: Zastoupené typy úloh v testu OZ Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 17 dich. dichotomické úlohy 11 (44) přiř. přiřazovací úlohy 7 (28) usp. uspořádací úlohy 1 (5) OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách OZ Test OZ řešilo 6208 ţáků, z toho 4645 dívek a 1559 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 3 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 67,6 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +2,6 % ve prospěch chlapců. 5.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 3 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 16

17 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu OZ se objevily pouze 2 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % (úlohy 23 a 27). V úloze 23 dosáhli ţáci průměrné úspěšnosti 11,7 % a v úloze 27 pouze 3,2 %. U 40 úloh (včetně podúloh) byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 19 úloh (včetně podúloh) přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 12. Tabulka 12: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu OZ Test OZ Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 2 2 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% Z tabulky 12 vyplývá, ţe 40 % bylo tvořeno úlohami s úspěšností nad 80 %. Nadpoloviční většina testu (58 %) svojí obtíţností odpovídala záměrům testování a dobře ověřovala znalosti a dovednosti ţáků. 19 % testu tvořily úlohy s úspěšností nad 90 %. Z toho vyplývá, ţe test byl i pro společnou část maturitní zkoušky snadný. Obtíţné úlohy v testu tvořily pouhá 2 % všech úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě jedné dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. Tabulka 13 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. V grafu 5 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 13, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 5: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu OZ 17

18 Úloha Chlapci Dívky O kolik % Úloha Chlapci Dívky O kolik % Úloha Chlapci Dívky O kolik % Tabulka 13: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu OZ OZ Úspěšnější 1 CH D -1,3 14 CH D +8, CH D +3,1 2 CH D +9, CH D +5,5 33 CH D -1,3 3 CH D -3, CH D +6, CH D -0,8 4 CH D -3, CH D +8, CH D +0,2 5 CH D -9,4 15 CH D +6, CH D -1,6 6 CH D +6,5 16 CH D +3,7 34 CH D -4,2 6.1 CH D +8,8 17 CH D +4, CH D -8,1 6.2 CH D -2,2 18 CH D +8, CH D -4,4 6.3 CH D +6,8 19 CH D +6, CH D +3,0 7 CH D +1,4 20 CH D -0,7 35 CH D +6,7 7.1 CH D +2,2 21 CH D +4, CH D -1,1 7.2 CH D +0,6 22 CH D -1, CH D -1,4 7.3 CH D +0,1 23 CH D -4, CH D +15,9 8 CH D +4,0 24 CH D +5,7 36 CH D +3,3 8.1 CH D +3,6 25 CH D +13, CH D +6,9 8.2 CH D +2,7 26 CH D +4, CH D +1,4 8.3 CH D +1,8 27 CH D -0, CH D -0,2 9 CH D +5,5 28 CH D +8,8 37 CH D +5,8 9.1 CH D +4, CH D +6, CH D +5,2 9.2 CH D +0, CH D +9, CH D +5,7 9.3 CH D +6, CH D +8, CH D +1,6 10 CH D +0, CH D +7,4 38 CH D +1, CH D +0,3 29 CH D -0,2 39 CH D +12, CH D -0, CH D -2,9 40 CH D -0, CH D +2, CH D +3,2 41 CH D -0,6 11 CH D +5, CH D -0,7 42 CH D +0, CH D +5,2 30 CH D +5, CH D +4, CH D +4, CH D +2, CH D +1,2 12 CH D +8, CH D +4, CH D +7,3 31 CH D -0, CH D +7, CH D -0, CH D +3, CH D -0,1 13 CH D +2, CH D -0, CH D +4,2 32 CH D +0, CH D +3, CH D -3, CH D -3, CH D +1,5 18

19 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 6. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 6: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců OZ 5 34,1 34, ,1 13, ,3 32,3 30,3 30,1 29, ,2 13,1 12,3 8,2 8,1 8 37,2 37, , ,2 14,1 11,2 11,1 11 9,1 9,3 9 28,4 28,3 28,2 28, ,2 12,1 12 6,3 14,3 14 6, , V testu OZ bylo celkem 100 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 60 úloh, tj. u 60 % testových úloh. Z grafu 5 jasně vyplývá, ţe v testu OZ byl poměr úloh, které řešili úspěšněji chlapci výrazně vyšší, neţ poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky. V 51 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, pouze 9 % úloh řešily úspěšněji dívky. 19

20 Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru vyšší hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u chlapců vyšší neţ u dívek. V případě 3 úloh byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 10 a více procentních bodů (úloha 25, podúloha 35.3 a úloha 39). Největšího rozdílu ve prospěch chlapců bylo dosaţeno v podúloze 35.3, ve které rozdíl činil 15,9 procentních bodů. V úlohách, ve kterých dosáhly vyšší úspěšnosti dívky, činil největší rozdíl 9,4 % v úloze 5. V úlohách, ve kterých byly úspěšnější dívky, se rozdíl v úspěšnosti pohyboval nejčastěji v rozmezí 3 4 procentních bodů. To znamená, ţe dívky nedosahovaly takového rozdílu v úspěšnosti jako chlapci. Test OZ vykazuje genderové zatížení ve prospěch chlapců. 5.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 5.5 Genderově zatížené typy úloh Jak je patrné z tabulky 14, genderově zatíţené úlohy se v testu OZ vyskytovaly ve všech typech a formátech úloh. 20

21 Tabulka 14: Genderově zatíţené formáty úloh v testu OZ Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 4, 5, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 39 dich. 6, 6.1, 6.3, 8, 8.1, 8.2, 9, 9.1, 9.3, 11, 11.1, 11.2, 34, 34.1, 34.2, 34.3, 35, 35.3, 36, 36.1, 37, 37.1, 37.2 přiř. 12, 12.1, 12.2, 12.3, 13.1, 13,2, 13.3, 14, 14.1, 14.2, 14.3, 29.1, 29.2, 30, 30.1, 30.3, 32.3 usp. 28, 28.1, 28.2, 28.3, 28.4 OÚ 23, 24, 25, 26 Nejčastěji zastoupeným formátem v testu byly úlohy dichotomické (44 úloh včetně podúloh), které se projevily jako genderově nejzatíţenější formát úloh. Rovněţ přiřazovací úlohy, kterých bylo v testu 28 (včetně podúloh), řešily úspěšněji chlapci neţ dívky. Úloh s výběrem odpovědi bylo v testu 17 a 52 % z nich bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců. Jedinou uspořádací úlohu v testu řešili ve všech jejích podlohách úspěšněji chlapci neţ dívky. Jako zdánlivě nejméně genderově zatíţené se v testu OZ projevily otevřené úlohy. Vzhledem k tomu, ţe jich v testu bylo pouze 6, je však jejich genderové zatíţení ve prospěch chlapců velké (66,6%). 5.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 15 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu OZ. Tabulka 15: Úspěšnost podle formátu úloh v testu OZ Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D usp. CH D OÚ CH D Z tabulky 15 vyplývá, ţe úlohy v testu OZ byli chlapci úspěšnější ve všech formátech testových úloh s přibliţně stejným rozdílem. Nelze tedy určit, který formát tesových úloh jim vyhovoval nejvíce. 5.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu OZ prokázalo, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci úspěšněji neţ dívky. V testu bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a otevřené úlohy). Ve všech těchto formátech dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti. Jejich úspěšnost byla ve všech formátech vyšší o přibliţně stejnou hodnotu. Ačkoliv chlapci tvořili pouhou čtvrtinu populace testované v předmětu Občanský základ, ve všech pouţitých typech a formátech úloh, tj. v úlohách s výběrem odpovědi, dichotomických úlohách, přiřazovacích a uspořádacích úlohách a otevřených úlohách, byla jejich úspěšnost vyšší neţ úspěšnost dívek. Didaktický test Občanský základ lze proto označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců. 21

22 6 Anglický jazyk 1 Poslech Subtest Poslech 6.1 Struktura subtestu AJ 1 PS Didaktický test Anglický jazyk 1, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro společnou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů poslechu a čtení a jazykové kompetence. Subtest Anglický jazyk 1 poslech (dále AJ 1 PS) obsahoval 25 testových úloh, z nichţ 7 úloh bylo otevřených a 18 úloh bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 16. Tabulka 16: Zastoupené typy úloh v subtestu AJ 1 PS Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi 9 dich. dichotomické úlohy 9 OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu AJ 1 PS Testování AJ 1 PS se zúčastnilo ţáků, z toho dívek a chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 4 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu byla 73,2 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +6 % ve prospěch chlapců. 6.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 4 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 22

23 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu AJ 1 PS se vyskytla pouze 1 úloha s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % (úloha 13 - úspěšnost 18,3 %). U 8 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 4 z těchto úloh byla úspěšnost ţáků při řešení vyšší neţ 90 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 17: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu AJ 1 PS Subtest AJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 1 4 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 8 32 Z tabulky 17 je patrné, ţe 64 % testu tvořily úlohy s optimální úspěšností. Téměř třetina úloh měla úspěšnost vyšší neţ 80 %, coţ odpovídá ověřované úrovni obtíţnosti daného předmětu. 16 % úloh tvořily úlohy velmi snadné (s úspěšností nad 90 %) a pouze 1 úloha byla pro ţáky obtíţná. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě dvou dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. V grafu 6 jsou znázorněny rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 6: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu AJ 1 PS 23

24 Úloha Chlapci Dívky O kolik % Tabulka 18 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 18: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu AJ 1 PS AJ1PS Úspěšnější 1. část 1 CH D +9,0 2 CH D +2,5 3 CH D +11,3 4 CH D +10,5 5 CH D +6,9 2. část 6 CH D +5,0 7 CH D +4,2 8 CH D +2,7 9 CH D +9,6 10 CH D +1,4 11 CH D +10,1 12 CH D +13,2 13 CH D +2,0 14 CH D +5,5 3. část 15 CH D +6,8 16 CH D -1,5 17 CH D +13,2 18 CH D +4,5 19 CH D +0,7 20 CH D +11,0 21 CH D +7,2 4. část 22 CH D +4,0 23 CH D +6,0 24 CH D +4,8 25 CH D -1,4 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 7. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 24

25 Graf 7: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců AJ 1 PS Subtest AJ 1 PS byl sestaven z 25 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 20 úloh, tj. u 80 % testových úloh. Graf 7 znázorňuje, ţe v subtestu AJ 1 PS byl výrazný rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců ve prospěch chlapců, kteří byli úspěšnější v řešení 76 % testových úloh. Dívky byly výrazněji úspěšné pouze ve 2 úlohách celého subtestu, tj. v 8 % testu (úloha 16, rozdíl v úspěšnosti -1,5 % a úloha 25, rozdíl v úspěšnosti -1,4 %). Rozdíl chlapců v úspěšnosti dosahoval nejčastěji hodnot v rozmezí 5 13 %. U 5 úloh byla úspěšnost chlapců vyšší o 10 a více procentních bodů, největšího rozdílu bylo dosaţeno u úloh 12 a 17 (shodně 13,2 %). Subtest AJ 1 PS vykazuje výrazné genderové zatížení ve prospěch chlapců. 6.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje 25

26 sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 6.5 Genderově zatížené typy úloh Jak je patrné z tabulky 19, genderově zatíţené úlohy se v subtestu AJ 1 PS vyskytovaly ve všech typech a formátech úloh. Tabulka 19: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu AJ 1 PS Formát úloh Čísla úloh mch 1, 3, 4, 5, 22, 23, 24 dich. 6, 7, 8, 9, 11, 12, 14 OÚ 15, 16, 17, 18, 20, 21 Subtest AJ 1 PS byl sestaven ze 2 typů a 3 formátů úloh. V subtestu byly zasoupeny úlohy otevřené a úlohy uzavřené (úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy). U všech formátů úloh pouţitých v testu se projevilo genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Shodně genderově zatíţené byly úlohy s výběrem odpovědi (1. a 3. část subtestu) a dichotomické úlohy ve 2. části subtestu (v obou případech bylo genderově zatíţeno 77,7 % úloh). Jako nejvíce genderově zatíţené se projevily úlohy otevřené (3. část subtestu), které v 85,7 % řešili úspěšněji chlapci. 6.6 Úspěšnost podle částí subtestu Vzhledem k tomu, ţe subtest AJ 1 PS byl členěn do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh, uvádí tabulka 20, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 20: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu AJ 1 PS Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část dich. CH D 3. část OÚ CH D 4. část mch CH D Ačkoliv formáty úloh byly v jednotlivých částech subtestu AJ 1 PS různé, v řešení byli celkově úspěšnější chlapci bez ohledu na formát úloh. Podle dosaţených výsledů lze usoudit, ţe chlapcům nejvíce vyhovovaly otevřené úlohy, ve kterých byl rozdíl jejich úspěšnosti oproti úspěšnosti dívek nejvýraznější. 26

27 6.7 Závěr Šetření generové neutrality u subtestu Anglický jazk 1 poslech prokázalo, ţe všechny testové úlohy řešili lépe chlapci neţ dívky. V subtestu byly pouţity 2 typy a 3 formáty testových úloh. Zastoupení formátů úloh bylo v subtestu rovnoměrné, ţádný formát svým zastoupením výrazně nepřevaţoval. Ve všech formátech úloh dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. Rozdíl v jejich úspěšnosti dosahoval přibliţně stejnou hodnotu ve všech formátech úloh. Ačkoliv chlapci tovřili méně neţ polovinu všech testovaných ţáků (41,2 %) dosáhli ve všech formátech úloh, tj. v úlohách s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomických úlohách a otevřených úlohách výrazně vyšší úspěšnosti při řešení. Subtest Anglický jazyk 1 poslech lze tedy označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců. 27

28 7 Anglický jazyk 1 Subtest Čtení a jazyková kompetence 7.1 Struktura subtestu AJ 1 DT Subtest Anglický jazyk 1 čtení a jazyková kompetence tvořil v Maturitě nanečisto 2006 spolu se subtestem Anglický jazyk 1 poslech didaktický test určený pro společnou část maturitní zkoušky. Subtest Anglický jazyk 1 čtení a jazyková kompetence (dále AJ 1 DT) byl sestaven z 37 testových úloh (42 úloh včetně podloh). Všechny úlohy a podúlohy byly uzavřené. Formáty úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 21. Tabulka 21: Zastoupené formáty úloh v subtestu AJ 1 DT Typ úloh Počet úloh (podúoh) mch úlohy s výběrem odpovědi 26 dich. dichotomické úlohy 10 přiř. přiřazovací úlohy 1(5) 7.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu AJ 1 DT Testování AJ 1 DT se zúčastnilo ţáků, z toho dívek a chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 5 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu byla 74,8 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +3,2 % ve prospěch chlapců. 7.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 5 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 28

29 Úloha Chlapci Dívky O kolik % Úloha Chlapci Dívky O kolik % Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu AJ 1 DT nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti niţší neţ 30 %. Ve třinácti případech dosáhly úlohy úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů, tři úlohy dosáhly úspěšnost nad 90 % (úlohy 4, 12 a 17). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 22: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu AJ 1 DT Subtest AJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 0 0 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 13 30,9 Tabulka 22 názorně ukazuje, ţe 69 % subtestu tvořily úlohy s optimální obtíţností. Téměř třetina všech úloh (30,9 %) byla tvořena úlohami s úspěšností vyšší neţ 80 %, coţ odpovídá ověřované úrovni obtíţnosti. Pouze 7 % úloh subtestu bylo pro danou úroveň obtíţnosti snadných (úspěšnost nad 90 %). Tabulka 23: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu AJ 1 DT AJ1DT Úspěšnější 1. část 1 CH D +2,9 2 CH D +1,9 3 CH D +5,7 4 CH D +3,6 5 CH D +8,1 2. část 6 CH D +13,0 7 CH D +9,9 8 CH D +8,2 9 CH D +6,8 10 CH D +4,0 11 CH D +7,5 3. část 12 CH D +0,4 13 CH D +3,8 14 CH D +11,7 15 CH D +2,7 16 CH D +7,1 17 CH D -0,7 18 CH D +2,2 19 CH D +0,9 20 CH D -0,0 21 CH D +3,9 4. část 22 CH D +2, CH D -0, CH D +2, CH D +0, CH D +2, CH D +3,4 5. část 23 CH D +2,3 24 CH D +4,7 25 CH D +6,2 26 CH D +5,6 27 CH D +1,8 28 CH D -1,5 29 CH D +2,8 30 CH D +1,8 31 CH D +0,6 32 CH D -1,5 33 CH D +5,4 34 CH D -1,2 35 CH D -3,1 36 CH D -1,6 37 CH D -2,5 29

30 Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Tabulka 23 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Z tabulky 23 je patrné, ţe dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti v 5. části subtestu, která ověřovala jazykovou kompetenci. V ostatních částech subtestu je rozdíl úspěšnosti ve prospěch chlapců. Graf 8: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu AJ 1 DT Graf 8 uvádí stejné hodnoty jako tabulka 23, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 9. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 9: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců AJ 1 DT 30

31 Subtest AJ 1 DT obsahoval 37 úloh (42 včetně podúloh), u 22 úloh, tj. u 52,3 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Graf 9 znázorňuje, ţe úlohy, u kterých byl shledán signifikantní rozdíl v řešení řešili v 95,4 % úspěšněji chlapci. Pouze u jedné úlohy (úloha č. 35) byl shledán rozdíl v úspěšnosti ve prospěch dívek. Rozdíl v úspěšnosti chlapců dosahoval nejčastěji hodnot 5 13 procentních bodů. Rozdíl o více neţ 10 procentních bodů se projevil u 2 úloh (úloha 6 rozdíl 13 % a úloha14 11,7 %). Subtest AJ 1 DT vykazuje genderové zatížení ve prospěch chlapců. 7.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným 31

32 nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 7.5 Genderově zatížené typy úloh V tabulce 24 je uvedeno, jaké formáty úloh se v subtestu AJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 24: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu AJ 1 DT Formát úloh Čísla úloh mch 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 24, 25, 26, 29, 33, 35 dich. 13, 14, 16, 21 přiř. 22.4, 22.5 V subtestu AJ 1 DT se objevily uzavřené úlohy úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou (u jazykové kompetence v 5. části subtestu) a čtyřnásobnou volbou (v 1. a 2 části subtestu u čtení), dichotomické úlohy (ve 3. části) a přiřazovací úloha s pěti podlohami (ve 4. části). U všech formátů úloh v subtestu AJ 1 DT se prokázalo genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Stejně genderově zatíţené se ukázaly být dichotomické úlohy a úloha přiřazovací. V obou případech bylo genderově zatíţeno 40 % těchto úloh. Jako genderově nejvíce zatíţený formát se u subtestu AJ 1 DT projevily úlohy s výběrem odpovědi. 61,5 % z těchto úloh v testu bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců. 7.6 Úspěšnost podle částí subtestu AJ 1 DT Subtest AJ 1 DT byl rozdělen do 5 částí, ve kterých se k výchozímu textu/textům vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 25 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 25: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu AJ 1 DT Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část mch CH D 3. část dich. CH D 4. část přiř. CH D 5. část mch CH D Ve všech částech subtestu AJ 1 DT řešili úlohy úspěšněji chlapci neţ dívky. Ve druhé části subtestu byli chlapci úspěšnější neţ dívky v 100 % testových úloh. Dalo by se tedy říci, 32

33 ţe úlohy s výběrem odpovědi jim vyhovovaly nejvíce. Další část, ve které byli chlapci úspěšnější, byla 1. část subtestu, ve které byly rovněţ úlohy s výběrem odpovědi. Ostatní formáty úloh řešili úspěšněji rovněţ chlapci. 7.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Anglický jazyk 1 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe všechny testové úlohy řešili lépe chlapci neţ dívky. V subtestu byly pouţity 3 formáty uzavřených testových úloh. Počtem převaţovaly úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 61,9 % testových úloh. Tyto úlohy se prokázaly jako genderově nejvíce zatíţené (61,5 %). Druhým nejpočetnějším formátem byly úlohy dichotomické (23,8 % testových úloh), nejméně byly v subtestu zastoupeny úlohy přiřazovací (14,2 % testových úloh). Dichotomické a přiřazovací úlohy byly genderov zatíţeny ze 40 %. Chlapci, kteří tvořili 41,2 % testovaných, řešili 50 % úloh se statisticky signifikantním rozdílem v úspěšnosti a prokázalo se, ţe řešili úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy i přiřazovací úlohy úspěšněji než dívky. Subtest Anglický jazyk 1 čtení a jazyková kompetence je proto moţné označit za genderově zatížený ve prospěch chlapců. 33

34 8 Německý jazyk 1 Subtest Poslech 8.1 Struktura subtestu NJ 1 PS Subtest Německý jazyk 1 poslech byl v Maturitě nanečisto 2006 společně se subtestem Německý jazyk 1 čtení a jazyková kompetence součástí didaktického testu z německého jazyka. Subtest Německý jazyk 1 poslech (dále NJ 1 PS) byl sestaven z 18 uzavřených úloh. Formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 26. Tabulka 26: Zastoupené typy úloh v subtestu NJ 1 PS Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi 12 dich. dichotomické úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu NJ 1 PS Testování NJ 1 PS se zúčastnilo ţáků, z toho 7769 dívek a 3602 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 6 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu byla 71,3 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -0,2 % ve prospěch dívek. 8.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 6 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 34

35 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu NJ 1 PS nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti niţší neţ 30 %. Pět úloh dosáhlo úspěšnosti vyšší neţ 80 %, ţádná úloha nedosáhla úspěšnosti nad 90 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 27: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu NJ 1 PS Subtest NJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 0 0 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 13 72,2 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 5 27,7 Z tabulky 27 vyplývá, ţe téměř tři čtvrtiny subtestu (72,2 %) byly tvořeny úlohami s přiměřenou obtíţností. Úlohy, jejichţ úspěšnost byla vyšší, tvořily 27,2 % testových úloh a skutečnost, ţe ţádná úloha nedosáhla úspěšnosti nad 90 procentních bodů, odpovídá tomu, ţe obtíţnost úloh byla zvolena pro danou úroveň správně. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 10 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 10: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu NJ 1 PS 35

36 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 28 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 28: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu NJ 1 PS NJ1PS úspěšnější 1. část 1 CH D +3,5 2 CH D +0,3 3 CH D +0,9 4 CH D -0,5 2. část 5 CH D -2,4 6 CH D -0,8 7 CH D -2,6 8 CH D -2,5 9 CH D -1,8 3. část 10 CH D -1,6 11 CH D -5,6 12 CH D +6,4 13 CH D +3,3 14 CH D -2,7 15 CH D +4,7 4. část 16 CH D -3,7 17 CH D +1,6 18 CH D -0,2 Z tabulky je patrné, ţe dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti ve 2. a 4. části subtestu, chlapci v 1. a 3. části. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 11. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 36

37 Graf 11: Signifikantní graf 7: rozdíly Signifikantní v úspěšnosti rozdíly dívek v úspěšnosti a chlapců dívek NJ a chlapců 1 PS - Německý jazyk 1 (poslechový subtest) Subtest NJ 1 PS obsahoval 18 úloh, u 8 úloh, tj. u 44,4 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Graf 11 znázorňuje, ţe úlohy, u kterých byl shledán signifikantní rozdíl v řešení, řešili v 50 % úspěšněji chlapci. U čtyř úloh byl shledán rozdíl v úspěšnosti ve prospěch dívek. Rozdíl v úspěšnosti chlapců a dívek dosahoval srovnatelných hodnot. Rozdíl o více neţ 6 procentních bodů se projevil u 1 úlohy (úloha 12 rozdíl 6,4 %). Subtest NJ 1 PS vykazuje nulovou míru genderového zatížení, coţ znamená, ţe test z genderového hlediska neutrální. 8.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. 37

38 Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 8.5 Genderově zatížené typy úloh V tabulce 29 je uvedeno, jaké formáty úloh se v subtestu NJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 29: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu NJ 1 PS Formát úloh Čísla úloh mch 1, 7, 16 dich. 11, 12, 13, 14, 15 Subtest NJ 1 PS byl sestaven z uzavřených úloh s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou (1., 2. a 4. část subtestu) a dichotomických úloh (3. část subtestu). U obou formátů úloh v subtestu NJ 1 PS se prokázalo genderové zatíţení mírně ve prospěch chlapců. Jako genderově více zatíţené se projevily dichotomické úlohy (83,3 % dichotomických úloh bylo genderově zatíţeno). U úloh s výběrem odpovědi bylo genderové zatíţení výrazně menší (16,6 %). 8.6 Úspěšnost podle částí subtestu NJ 1 PS Subtest NJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 30 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 30: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu NJ 1 PS Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část mch CH D 3. část dich. CH D 4. část mch. CH D Z tabulky 30 je patrné, ţe dívky i chlapci řešili subtest velmi vyrovnaně. Dívky byly celkově úspěšnější při řešení úloh s výběrem odpovědi ve 2. a 4. části subtestu, chlapci v 1. a 3. části subtestu. Celkově úspěšnější při řešení úloh byli chlapci, ale rozdíl v úspěšnostech byl v subtestu NJ 1 PS zanedbatelný. 38

39 8.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Německý jazyk 1 poslech prokázalo, ţe všechny testové úlohy řešili chlapci a dívky s téměř shodnou úspěšností. V subtestu byly pouţity 2 formáty testových úloh. Převaţovaly úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 55,5 % testových úloh. Úlohy dichotomické tvořily 44,5 %. Dichotomické úlohy se projevily jako genderově více zatíţené (83,3 %) neţ úlohy s výběrem odpovědi (16,6 %). I kdyţ byla skupina dívek početnější (tvořila 68,4 % testovaných), neţ skupina chlapců (31,6 %), nebyla její převaha v úspěšnosti nijak velká (0,2 %). Ačkoliv se v testu prokázalo 44,4 % úloh jako genderově zatíţených, neprojevilo se zatíţení ve prospěch ţádné ze skupin. Lze tedy říci, ţe v subtestu NJ 1 PS se úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou a dichotomické úlohy projevily jako genderově nezatížené. Subtest Německý jazyk 1 poslech je moţné označit jako genderově neutrální. 39

40 9 Německý jazyk 1 Subtest Čtení a jazyková kompetence 9.1 Struktura subtestu NJ 1 DT Subtest Německý jazyk 1 čtení a jazyková kompetence (dále NJ 1 DT) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí didaktického testu z německého jazyka 1 a obsahoval 33 uzavřených úloh (39 úloh včetně podúloh). Formáty úloh, které se v subtestu NJ 1 DT objevily, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 31: Zastoupené typy úloh v subtestu NJ 1 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 24 dich. dichotomické úlohy 8 př. přiřazovací úlohy 1 (6) 9.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu NJ 1 DT Testování NJ 1 DT se zúčastnilo ţáků, z toho 7766 dívek a 3599 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 7 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu byla 74,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -3,9 % ve prospěch dívek. 9.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 7 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 40

41 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu NJ 1 DT nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti niţší neţ 30 %. Ve více neţ 40 % úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %, čtyři úlohy dosáhly úspěšnosti nad 90% (úlohy 12, 14, 16 a podúloha 20.3). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 32: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu NJ 1 DT Subtest NJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 0 0 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 23 58,9 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% Tabulka 32 uvádí, ţe téměř 60 % testu bylo tvořeno úlohami s přiměřenou úspěšností ţáků, coţ odpovídá poţadavkům na danou úroveň obtíţnosti. Počet úloh snadných úloh (s úspěšností vyšší neţ 80 %) byl v subtestu poměrně vysoký (41 %). Úlohy s úspěšností vyšší neţ 90 % tvořily 10 % testu, coţ je rovněţ dost vysoký počet. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 12 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 12: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu NJ 1 DT Tabulka 33 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako 41

42 Úloha Chlapci Dívky O kolik % Úloha Chlapci Dívky O kolik % prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 33: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu NJ 1 DT NJ1DT Úspěšnější 1. část 1 CH D -7,6 2 CH D -4,9 3 CH D -3,5 4 CH D -3,0 5 CH D -2,8 2. část 6 CH D -6,6 7 CH D +1,1 8 CH D -7,8 9 CH D -2,2 10 CH D -4,2 11 CH D -3,9 3. část 12 CH D +0,5 13 CH D +4,1 14 CH D -3,4 15 CH D -0,7 16 CH D -2,7 17 CH D -0,0 18 CH D +1,2 19 CH D +1,1 4. část 20 CH D -6, CH D -4, CH D -4, CH D -3, CH D -6, CH D -5, CH D -7,4 5. část 21 CH D -0,7 22 CH D -6,0 23 CH D -4,6 24 CH D -6,6 25 CH D -3,4 26 CH D -6,5 27 CH D -7,7 28 CH D -7,1 29 CH D +3,4 30 CH D -13,4 31 CH D -8,2 32 CH D -3,9 33 CH D -7,9 Z tabulky 33 je patrné, ţe dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti ve všech částech subtestu, kromě 2. části, ve které neřešila ţádná ze skupin úlohy úspěšněji. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 13. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 42

43 Graf 13: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců NJ 1 DT Subtest NJ 1 DT obsahoval 39 úloh (včetně podúloh). U 31 úloh, tj. u 79, 4% byl zjištěn signifikantní rozdíl v řešení úloh mezi skupinou dívek a skupinou chlapců. Z grafu 13 je patrné, ţe v 71,7 % úloh byl rozdíl v úspěšnosti řešení ve prospěch dívek. Pouze u dvou úloh (5,1 %) byli v řešení úspěšnější chlapci. Úlohy, které řešily úspěšněji dívky, vykazují vyšší hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţité při řešení jsou u vyšší neţ u chlapců. Hodnota rozdílu v úspěšnosti dívek dosahuje v průměru 5 procentních bodů. V úloze 30 je rozdíl v úspěšnosti dívek nejvyšší (13,4%). Dívky byly úspěšnější ve všech částech subtestu NJ 1 DT. Subtest NJ 1 DT vykazuje velkou míru genderového zatížení ve prospěch dívek. 9.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či 43

44 dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 9.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu NJ 1 DT V tabulce 34 je uvedeno, jaké formáty úloh se v subtestu NJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 34: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu NJ 1 DT Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33 dich. 13, 14, 16 přiř. 20, 20.1, 20.2, 20.3, 20.4, 20.4, 20.6 Subtest NJ 1 PS byl sestaven z jednoho typu úloh a ze tří různých formátů úloh. Jednalo se o úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou (v 1., 2. a 5. části subtestu), dichotomické úlohy (ve 3. části subtestu) a přiřazovací úlohu se šesti podúlohami ve 4. části subtestu. Jako nejvíce genderově zatíţený formát se ukázaly úlohy s výběrem odpovědi, a to zejména v 1. části subtestu, kde bylo genderově zatíţeno ve prospěch dívek 100 % testových úloh. Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevila přiřazovací úloha, která tvořila 4. část subtestu, protoţe ve všech jejích podúlohách byly rovněţ dívky úspěšnější neţ chlapci. V 5. části subtestu, který ověřoval jazykovou kompetenci pomocí úloh s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, byly v řešení úloh dívky úspěšnější v 92,3 % případů. Ve 2. části subtestu, ve které se rovněţ objevily úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dosáhly dívky lepší úspěšnosti u 66,6 % úloh. Jako relativně nejméně zatíţený formát úloh se projevily dichotomické úlohy ve 3. části subtestu, v nichţ 25 % úloh bylo genderově zatíţeno ve prospěch dívek a v 1 úloze (tj. 12,5 %) byli úspěšnější chlapci. V této části dosáhli chlapci největšího rozdílu v řešení (úloha 13). 9.6 Úspěšnost podle částí subtestu Subtest NJ 1 DT byl rozdělen do 5 částí, ve kterých se k výchozímu textu/textům vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 35 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. 44

45 Tabulka 35: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu NJ 1 DT Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část mch CH D 3. část dich. CH D 4. část přiř. CH D 5. část mch CH D V subtestu NJ 1 DT byly dívky úspěšnější ve všech částech, tj. ve všech formátech testových úloh. Největších hodnot rozdílu dosahovaly výsledky dívek v úlohách s výběrem odpovědi, které tvořily 60 % testových úloh. 9.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Německý jazyk 1 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 79,4 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 71,7 % testových úloh řešily úspěšněji dívky neţ chlapci. V subtestu NJ 1 PS byly pouţity 3 formáty testových úloh. Výrazně převaţovaly úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 58,9 % testových úloh. Tyto úlohy se projevily jako genderově zatíţené ve prospěch dívek. Dalším formátem obsaţeným v subtestu NJ 1 PS byly přiřazovací úlohy. Tyto úlohy tvořily 17,9 % testu a prokázalo se, ţe v nich byly dívky 100% úspěšnější neţ chlapci. Dichotomické úlohy, které tvořily 20,5 % testu, byly genderově nejméně zatíţeným formátem testových úloh. Jako genderově zatíţená se projevila čtvrtina dichotomických úloh. Skupina dívek byla početnější a tvořila 68,3 % testovaných, skupina chlapců tvořila 31,6 % testovaných. Z uvedených údajů vyplývá, ţe úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu NJ 1 DT projevily jako genderově zatížené ve prospěch dívek. Subtest Německý jazyk 1 čtení je proto třeba označit jako genderově zatížený ve prospěch dívek. 45

46 10 Francouzský jazyk 1 Subtest Poslech 10.1 Struktura subtestu FJ 1 PS Subtest Francouzský jazyk 1 poslech byl v Maturitě nanečisto spolu se subtestem Francouzský jazyk 1 čtení součástí didaktického testu z francouzského jazyka. Subtest Francouzský jazyk 1 poslech (dále FJ 1 PS) obsahoval 20 uzavřených a otevřených testových úloh (24 úloh včetně podúloh). Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 36. Tabulka 36: Zastoupené typy úloh v subtestu FJ 1 PS Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 4 dich. dichotomické úlohy 8 př. přiřazovací úlohy 1 (5) OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách v subtestu FJ 1 PS Testování FJ 1 PS se zúčastnilo 553 ţáků, 475 dívek a 78 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 8 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 59,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +4,1 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 8 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 46

47 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu FJ 1 PS dosáhly dvě úlohy úspěšnosti niţší neţ 30 %. Čtyři úlohy měly úspěšnost vyšší neţ 80 %, jedna úloha dosáhla úspěšnosti nad 90 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 37. Tabulka 37: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu FJ 1 PS Subtest FJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 2 8,3 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 4 16,6 Z tabulky 37 je dobře patrné, ţe 75 % testu tvořily úlohy s přiměřenou úspěšností, coţ odpovídá testované úrovni obtíţnosti. Necelých 20 % tvořily úlohy, jejichţ úspěšnost byla vyšší neţ 80 %. Skutečnost, ţe z těchto úloh pouze 1 úloha dosáhla úspěšnosti nad 90 %, vypovídá o tom, ţe úlohy byly pro danou úroveň obtíţnosti vybrány správně. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 14 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 14: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu FJ 1 PS 47

48 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 38: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu FJ 1 PS FJ1PS úspěšnější 1. část 1 CH D +6,3 2 CH D +3,8 3 CH D +6,7 4 CH D +3,1 2. část 5 CH D +2,1 6 CH D +2,5 7 CH D +16,1 8 CH D -1,9 9 CH D +2,9 10 CH D +15,4 11 CH D +10,1 3. část 12 CH D +11,1 13 CH D -7,0 14 CH D +4,2 15 CH D -2,4 16 CH D -4,0 17 CH D -3,1 18 CH D -1,4 19 CH D +2,1 4. část 20 CH D +7, CH D +4, CH D +5, CH D +8, CH D +9,7 Tabulka 38 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Z tabulky 38 je patrné, ţe dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti v 1., 2. a 4. části subtestu. Ve 3. části subtestu byli úspěšnější chlapci. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 15. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 48

49 Graf 15: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců FJ 1 PS Subtest FJ 1 PS obsahoval 24 testových úloh. U 17 úloh, tj. u 70,8 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Z grafu 15 je zřejmé, ţe 14 úloh (58,3 % testových úloh) řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. Dívky byly úspěšnější ve 3 úlohách (tj. v 12,5 % testu). Rozdíl v úspěšnosti chlapců se pohyboval v rozmezí od 3,8 % do 16,1 %. Rozdíl vyšší neţ 10 procentních bodů ve prospěch chlapců se objevil u úloh 7, 10, 11 a 12. Subtest FJ 1 PS vykazuje vyšší míru genderového zatížení ve prospěch chlapců Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. 49

50 Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatížené typy úloh v subtestu FJ 1 PS Tabulka 39 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu FJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 39: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu FJ 1 PS Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 4 dich. 12, 13, 14, 16, 17 přiř. 20, 20.1, 20.2, 20.3, 20.4 OÚ 7, 10, 11 V subtestu FJ 1 PS se vyskytovaly úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy. Ve všech těchto úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Jako nejvíce genderově zatíţený formát úloh lze označit úlohy přiřazovací, ve kterých byli chlapci 100% úspěšnější neţ dívky. Dalším genderově zatíţeným formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi, které rovněţ řešili ve 100 % případů úspěšněji chlapci neţ dívky. U dichotomických úloh bylo genderově zatíţeno 62,5 % úloh. V tomto případě však řešily úlohy úspěšněji dívky neţ chlapci. V otevřených úlohách dosáhli chlapci nejvýraznějších rozdílů v řešení. 42,8 % otevřených úloh bylo genderově zatíţeno v jejich prospěch Úspěšnost podle částí subtestu FJ 1 PS Subtest FJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 40 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 40: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu FJ 1 PS Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část OÚ CH D 3. část dich. CH D 4. část přiř. CH D 50

51 Z tabulky 40 vyplývá, ţe ve třech čtvrtinách testu dosáhli chlapci vyššího rozdílu v úspěšnosti neţ dívky (1., 2. a 4.část subtestu). Dívkám nejspíš více vyhovovaly dichotomické úlohy ve 3. části subtestu Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Francouzský jazyk 1 poslech prokázalo, ţe 70,8 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 58,3 % řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. V subtestu byly pouţity uzavřené a otevřené úlohy. Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se ukázaly úloh přiřazovací. Tyto úlohy tvořily 20,8 % testu a ve 100 % případů je řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. Dichotomické úlohy tvořily 33, 3 % testu a bylo mezi nimi 62,5 % genderově zatíţených úloh. Dichotomické úlohy byly jediným formátem úloh, u kterého dosáhly dívky vyšší hodnoty rozdílu úspěšnosti neţ chlapci. Otevřené úlohy tvořily 29,1 % testu a genderově zatíţeno bylo 42,8 % z nich. Zatíţení bylo v tomto případě opět ve prospěch chlapců. U všech úloh s výběrem odpovědi v subtestu FJ 1 PS se projevilo genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Ačkoliv skupina dívek tvořila 85,8 % všech testovaných a skupina chlapců pouze 14,1 % testovaných, byli ve třech částech testu celkově úspěšnější chlapci neţ dívky. Lze proto říci, ţe v subtestu FJ 1PS se úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací úlohy, dichotomické úlohy a otevřené úlohy projevily jako genderově zatížené. Subtest Francouzský jazyk 1 poslech je třeba označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců. 51

52 11 Francouzský jazyk 1 Subtest Čtení a jazyková kompetence 11.1 Struktura subtestu FJ 1 DT Subtest Francouzský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí didaktického testu z francouzského jazyka. Stubtest Francouzský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence (dále FJ 1 DT) byl sestaven z 33 uzavřených testových úloh (38 úloh včetně podúloh). Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 41. Tabulka 41: Zastoupené typy úloh v subtestu FJ 1 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 11 dich. dichotomické úlohy 8 př. přiřazovací úlohy 1 (5) 11.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu FJ 1 DT Testování FJ 1 DT se zúčastnilo 553 ţáků, 475 dívek a 78 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 9 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 62,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -1,7 % ve prospěch dívek Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 9 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 52

53 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu FJ 1 DT byla úspěšnost čtyř úloh niţší neţ 30 procentních bodů. Jedenáct úloh dosáhlo úspěšnosti vyšší neţ 80 %, u čtyř úloh byla úspěšnost vyšší neţ 90 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 42. Tabulka 42: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu FJ 1 DT Subtest FJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 4 10,5 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 22 57,8 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 11 28,9 Podle údajů z tabulky 42 je zřejmé, ţe téměř 60 % testu bylo tvořeno úlohami, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. V deseti procentech testu dosáhli testovaní úspěšnosti niţší neţ 30 % (nejniţší úspěšnosti dosáhla úloha 4 15,9 %). Téměř třetina testových úloh (28,9 %) bylo tvořeno úlohami, které dosáhly úspěšnosti 80 a více procentních bodů. Stejné procento jako u úloh obtíţných, tj. 10,5 % úloh bylo velmi snadných (úspěšnost nad 89 %). Tyto úlohy pravděpodobně neodpovídaly svou obtíţností ověřované úrovni dovedností. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 16 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 16: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu FJ 1 DT 53

54 úloha chlapci dívky o kolik % úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 43: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu FJ 1 DT FJ1DT úspěšnější 1. část 1 CH D +2,3 2 CH D +3,0 3 CH D +3,0 4 CH D -6,6 2. část 5 CH D -1,8 6 CH D -0,9 7 CH D -0,7 8 CH D +2,6 9 CH D +3,9 10 CH D +1,3 11 CH D -2,2 12 CH D -2,3 13 CH D +4,5 14 CH D -7,1 3. část 15 CH D -11,1 16 CH D -1,4 17 CH D -0,7 18 CH D -0,6 19 CH D +3,3 20 CH D +1,7 4. část 21 CH D -6, CH D -1, CH D -3, CH D -4, CH D -15, CH D -0,9 5. část 22 CH D -6,0 23 CH D +9,1 24 CH D -12,6 25 CH D +7,9 26 CH D +9,5 27 CH D -10,2 28 CH D -2,5 29 CH D +0,7 30 CH D -5,9 31 CH D -6,6 32 CH D -4,2 33 CH D -6,9 Tabulka 43 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Z tabulky 43 je patrné, ţe chlapci byli výrazněji úspěšnější pouze v 1. části subtestu. V ostatních částech dosáhly vyššího rozdílu v úspěšnosti dívky (2. 5. část). Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 17. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 54

55 Graf 17: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců FJ 1 DT Do subtestu FJ 1 DT bylo zařazeno 38 testových úloh včetně podúloh. U 23 úloh, tj. u 60,5 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Ve 14 úlohách (36,8 % testových úloh) byly úspěšnější dívky neţ chlapci. Chlapci byli úspěšnější v 9 úlohách (tj. ve 23,6 % subtestu). Průměrná hodnota rozdílu v úspěšnosti chlapců byla menší neţ hodnota rozdílu úspěšnosti u dívek. Rozdíl v úspěšnosti dívek byl ve 4 úlohách vyšší neţ 10 procentních bodů (úlohy 15, 21.4, 24. a 27). Ve skupině chlapců rozdíl v úspěšnosti dosáhl maximální hodnoty 9,5 % (úloha 26). Subtest FJ 1 PS vykazuje mírné genderové zatížení ve prospěch dívek Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či 55

56 dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatížené typy úloh v subtestu FJ 1 DT Tabulka 44 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu FJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 44: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu FJ 1 DT Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 4, 15, 19, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 30, 31, 32, 33 dich. 8, 9, 13, 14 přiř. 21, 21.2, 21.3, 21.4 V subtestu FJ 1 DT byly zastoupeny uzavřené úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou (3. část) a se čtyřnásobnou volbou (1. a 5. část), dichotomické úlohy (2. část), přiřazovací úlohy a otevřené úlohy. Ve všech těchto úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Nejvíce genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu FJ 1 DT úlohy s výběrem odpovědi (68 % z nich). 40,9 % úloh s výběrem odpovědi řešily úspěšněji dívky, 27,2 % chlapci. U tohoto formátu úloh dosáhli chlapci nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. Další genderově zatíţený formát úloh přiřazovací úlohy řešily úspěšněji dívky neţ chlapci (66,6 %). U tohoto formátu úloh dívky dosáhly nevyšší hodnoty rozdílu v úspěšnosti. Relativně nejméně genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu FJ 1 DT úlohy dichotomické (40 %). V tomto formátu úloh byli chlapci úspěšnější neţ dívky, protoţe řešili úspěšněji 75 % genderově zatíţených úloh Úspěšnost podle částí subtestu FJ 1 DT Subtest FJ 1 DTS obsahoval 5 částí, ve kterých se stejný typ úloh vztahoval k výchozímu textu/textům. V tabulce 45 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. 56

57 Tabulka 45: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu FJ 1 PS Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část dich. CH D 3. část mch CH D 4. část přiř. CH D 5. část mch CH D V subtestu FJ 1 DT dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti pouze v 1. části. V ostatních částech subtestu byly celkově úspěšnější dívky. Celkový rozdíl mezi úspěšností dívek a chlapců je však velmi malý Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Francouzský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 60,5 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 36,8 % řešily úspěšněji dívky, 23,6 % řešili úspěšněji chlapci. Subtest obsahoval 3 formáty uzavřených úloh. Úlohy s výběrem odpovědi byly nejpočetněji zasotupeným formátem v subtestu (57,8 %), dichotomické úlohy tvořily 26,3 % testu. Nejmenší zastoupení měly přiřazovací úlohy (15,7 %). Genderově nejzatíţenějším formátem subtestu byly úlohy s výběrem odpovědi (68 %), dále přiřazovací úlohy (66,6 %) a dichotomické úlohy (40 %). Ve všech případech řešily úlohy lépe dívky neţ chlapci. Skupina testovaných byla tvořena z 85,8 % dívkami a z 14,1 % chlapci. Ačkoliv dívky početně převaţovaly, rozdíl v jejich úspěšnosti v subtestu nebyla příliš výrazná. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu FJ 1 DT projevily jako mírně genderově zatížené ve prospěch dívek. Subtest Francouzský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence je moţné označit jako genderově vyvážený. 57

58 12 Ruský jazyk Subtest Poslech 12.1 Struktura subtestu Didaktický test Ruský jazyk 1 byl v Maturitě nanečisto 2006 sloţen ze dvou subtestů poslechu a čtení a jazykové kompetence. Subtest Ruský jazyk 1 poslech (dále RJ 1 PS) obsahoval 24 testové úlohy, z nichţ 7 úloh bylo otevřených a 17 úloh bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 46. Tabulka 46: Zastoupené typy úloh v subtestu RJ 1 PS Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi 9 dich. dichotomické úlohy 9 OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu RJ 1 PS Testování RJ 1 PS se zúčastnilo 153 ţáků, z toho 119 dívek a 34 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 10 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 51,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +0,9 % ve prospěch dívek Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 10 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 58

59 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu RJ 1 PS nedosáhly 3 úlohy úspěšnosti 30 %. Pět úloh mělo úspěšnost vyšší neţ 80 %, 16 úloh dosáhlo přiměřené úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 47. Tabulka 47: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu RJ 1 PS Subtest RJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 3 12,5 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 16 66,6 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 5 20,8 Více neţ 65 % testu bylo tvořeno úlohami, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. U tří úloh byla úspěšnost niţší neţ 30 %, nejniţší hodnoty úspěšnosti dosáhla úloha 14 (9,8 %). 20, % testu tvořily úlohy, jejichţ úspěšnost přesáhla 80 procentních bodů. Pouze 1 úloha dosáhla úspěšnosti nad 90 % (úloha 18 úspěšnost 94,8 %). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 18 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 18: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu RJ 1 PS 59

60 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 48 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 48: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu RJ 1 PS RJ1PS úspěšnější 1. část 1 CH D +2,5 2 CH D +15,5 3 CH D -8,8 4 CH D -10,1 2. část 5 CH D +5,9 6 CH D +2,1 7 CH D -18,1 8 CH D +9,2 9 CH D +17,6 10 CH D +2,1 11 CH D +4,2 12 CH D -9,7 3. část 13 CH D +18,1 14 CH D -5,0 15 CH D -23,1 16 CH D +14,7 17 CH D -11,3 18 CH D -4,6 19 CH D +1,3 4. část 20 CH D +5,0 21 CH D +0,0 22 CH D +16,8 23 CH D -5,9 24 CH D +4,2 Z tabulky 48 je vidět, ţe v ţádné části subtestu nedosáhla ani jedna skupina převahy v úspěšnosti. Dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti v 1. a 3. části subtestu. Chlapci byli úspěšnější ve 2. a 4. části subtestu. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 18. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy 60

61 v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 18: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců RJ 1 PS Subtest RJ 1 PS obsahoval 24 testových úloh. U 19 úloh, tj. u 79,1 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Z grafu 18 je patrné, ţe počet úloh, které řešily úspěšněji obě skupiny je velmi vyrovnaný. V 10 úlohách, tj. ve 41,6 % testu byli úspěšnější chlapci a v 9 úlohách tj. v 37,5 % dívky. Rozdíl v úspěšnosti chlapců se pohyboval v rozmezí od 4,2 % do 18,1 %. U dívek bylo rozmezí rozdílu od 4,6 % do 23,1 %. Rozdíl vyšší neţ 10 procentních bodů ve prospěch chlapců se objevil u pěti úloh, u dívek u čtyř úloh. Z uvedených údajů vyplývá, ţe subtest RJ 1 PS je genderově neutrální Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje 61

62 sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatížené typy úloh v subtestu RJ 1 PS Tabulka 49 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu RJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 49: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu RJ 1 PS Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 4, dich. 5, 7, 8, 9, 11, 12 OÚ 13, 14, 15, 16, 17, 18 Subtest RJ 1 PS byl sestaven z uzavřených a otevřených testových úloh. Uzavřené testové úlohy byly zastoupeny úlohami s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou a dichotomickými úlohami. Ve všech úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Jako nejvíce genderově zatíţený typ úloh lze označit úlohy otevřené (85,7 %). 57,1 % otevřených úloh řešily úspěšněji dívky neţ chlapci. Nejvyššího rozdílu dívky dosáhly v úloze 15 (-23,1 %). Rovněţ chlapci dosáhli v otevřených úlohách nejvyššího rozdílu v úspěšnosti (úloha 13 rozdíl 18,1 %). Dalším genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu RJ 1 PS úlohy dichotomické (75 %). Chlapci lépe řešili 50 % dichotomických úloh. Třetím genderově zatíţeným formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi (33,3 %). V jejich řešení byly dívky úspěšnější neţ chlapci (22,2 %) Úspěšnost podle částí subtestu RJ 1 PS Subtest RJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 50 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 50: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu RJ 1 PS Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část dich. CH D 3. část OÚ CH D 4. část mch CH D 62

63 V tabulce 50 je dobře patrné, ţe úspěšnost dívek a chlapců v subtestu RJ 1 PS byla vyrovnaná Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Ruský jazyk 1 poslech prokázalo, ţe 79,1 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 41,6 % řešili úspěšněji chlapci, 37,5 % úloh řešily úspěšněji dívky. V subtestu byly pouţity uzavřené a otevřené úlohy. Genderově nejvíce zatíţeny byly otevřené úlohy, které tvořily 29,1 % testu. 57 % otevřených úloh řešily úspěšněji dívky neţ chlapci. V otevřených úlohách dosáhly obě skupiny nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. Dichotomické úlohy tvořily 33, 3 % testu a 75 % z nich bylo genderově zatíţeno. V 50 % dichotomických úloh byli výrazně úspěšnější chlapci. Úlohy s výběrem odpovědi tvořily 37,5 % subtestu a genderové zatíţení se projevilo u 33,3 % z nich. V těchto úlohách byly dívky úspěšnější neţ chlapci. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (77,7 %), byla početnější neţ skupina chlapců (22,2 %). Ačkoliv počet genderově zatíţených úloh v subtestu RJ 1 PS byl relativně vysoký, ţádná ze skupin však nedosáhla výraznější převahy v úspěšnosti při řešení subtestu. Proto lze proto říci, ţe v subtestu RJ 1PS se úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a otevřené úlohy projevily jako genderově neutrální. Subtest Ruský jazyk 1 poslech je moţné označit jako genderově neutrální. 63

64 13 Ruský jazyk 1 Subtest Čtení a jazyková kompetence 13.1 Struktura subtestu RJ 1 DT Subtest Ruský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí didaktického testu z ruského jazyka. Stubtest Ruský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence (dále RJ 1 DT) obsahoval 33 uzavřených testových úloh (39 úloh včetně podúloh). Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 51. Tabulka 51: Zastoupené typy úloh v subtestu RJ 1 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 22 dich. dichotomické úlohy 10 př. přiřazovací úlohy 1 (6) 13.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu RJ 1 DT Testování RJ 1 DT se zúčastnilo 153 ţáků, 119 dívek a 34 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 11 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 54,4 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +1,7 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 11 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 64

65 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu RJ 1 DT byla u 5 úloh úspěšnost niţší neţ 30 procentních bodů a u 5 úloh přesáhla úspěšnost 80 %. Dvacet devět úloh dosáhlo přiměřené úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 52. Tabulka 52: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu RJ 1 DT Subtest RJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 5 12,8 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 29 74,3 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 5 12,8 Z tabulky 52 je zřejmé, ţe téměř tři čtvrtiny subtestu (74,3 %) tvořily úlohy, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Shodné procento úloh (12,8 %) nedosáhlo úspěšnosti 30 % a nepřesáhlo úspěšnost 90 %. Nejniţší hodnotu úspěšnosti dosáhla úloha 14 (úspěšnost 13,1 %). Ţádná úloha nedosáhla 90% úspěšnosti. Úlohy snadné a obtíţné tvořily dohromady čtvrtinu všech testových úloh. Graf 19 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 19: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu RJ 1 DT 65

66 úloha chlapci dívky o kolik % úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 53: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu RJ 1 DT RJ1DT úspěšnější 1. část 1 CH D -0,8 2 CH D +5,9 3 CH D +16,4 4 CH D +10,5 2. část 5 CH D -3,8 6 CH D +16,8 7 CH D +2,9 8 CH D +8,8 9 CH D -13,0 10 CH D +10,9 3. část 11 CH D +12,2 12 CH D +3,8 13 CH D -0,8 14 CH D +2,1 15 CH D -7,6 16 CH D -2,5 17 CH D +3,8 18 CH D +10,1 19 CH D +5,9 20 CH D +19,7 4. část 21 CH D +4, CH D -1, CH D +13, CH D -17, CH D +14, CH D +5, CH D -0,8 5. část 22 CH D +0,8 23 CH D -13,0 24 CH D +2,1 25 CH D +3,4 26 CH D -22,7 27 CH D -3,8 28 CH D -14,7 29 CH D +3,8 30 CH D -4,2 31 CH D +6,7 32 CH D -9,7 33 CH D -0,8 Tabulka 53 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 53 ukazuje, ţe chlapci byli výrazněji úspěšnější v části subtestu. Dívky byly úspěšnější pouze v 5. části subtestu. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 20. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 66

67 Graf 20: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců RJ 1 DT Subtest RJ 1 DT obsahoval 39 testových úloh včetně podúloh. U 29 úloh, tj. u 74,3 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Ve 20 úlohách (51,2 % testových úloh) byli úspěšnější chlapci neţ dívky. Dívky byly úspěšnější v 9 úlohách (tj. ve 23 % subtestu). Průměrná hodnota rozdílu v úspěšnosti chlapců byla menší neţ hodnota rozdílu úspěšnosti u dívek. Rozdíl v úspěšnosti dívek byl v 5 úlohách vyšší neţ 10 procentních bodů, u chlapců byl tento rozdíl v 9 úlohách. Nejvyšší hodnoty rozdílu dosáhly dívky v úloze 26 (-22,7 %), chlapci v úloze 20 (19,7 %). Subtest RJ 1 DT vykazuje mírné genderové zatížení ve prospěch chlapců Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným 67

68 nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatížené typy úloh v subtestu RJ 1 DT Tabulka 54 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu RJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 54: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu RJ 1 DT Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 23, 25, 26, 28, 29, 30, 31, 32 dich. 11, 12, 15, 17, 18, 19, 20 přiř. 21, 21.1, 21.3, 21.4, 21.5 Subtest RJ 1 DT obsahoval uzavřené úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou (3. a 5. část) a se čtyřnásobnou volbou (2. část), dichotomické úlohy (3. část) a přiřazovací úlohy (4. část). Ve všech těchto úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Nejvíce genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu RJ 1 DT úlohy s výběrem odpovědi (77,2 %). 45,4 % úloh s výběrem odpovědi řešili úspěšněji chlapci, 31,8 % dívky. U tohoto formátu úloh dosáhly dívky nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. Další genderově zatíţený formát úloh přiřazovací úlohy (71,4 %) řešili úspěšněji chlapci neţ dívky (57,1 %). Relativně nejméně genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu RJ 1 DT úlohy dichotomické (70 %). V tomto formátu úloh byli chlapci úspěšnější neţ dívky, protoţe řešili úspěšněji 60 % dichotomických úloh Úspěšnost podle částí subtestu RJ 1 DT Subtest RJ 1 DT obsahoval 5 částí, ve kterých se stejný typ úloh vztahoval k výchozímu textu/textům. V tabulce 55 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 55: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu RJ 1 DT Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část mch CH D 3. část dich CH D 4. část přiř. CH D 5. část mch CH D 68

69 V subtestu RJ 1 DT dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti ve všech částech kromě 5. části, ve které byly úspěšnější dívky. Celkový rozdíl mezi úspěšností dívek a chlapců je však velmi malý Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Ruský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 74,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 51,9 % řešili úspěšněji chlapci, 23 % řešily úspěšněji dívky. Subtest obsahoval 3 formáty uzavřených úloh. Úlohy s výběrem odpovědi byly nejpočetněji zastoupeným formátem v subtestu (56,4 %), dichotomické úlohy tvořily 25,6 % testu. Nejmenší zastoupení měly přiřazovací úlohy (17,9 %). Genderově nejzatíţenějším formátem subtestu byly úlohy s výběrem odpovědi (77,2 %), dále přiřazovací úlohy (71,4 %) a dichotomické úlohy (70 %). Všechny formáty úloh řešili lépe chlapci neţ dívky. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (77,7 %), byla početnější neţ skupina chlapců (22,2 %). I kdyţ počet genderově zatíţených úloh v subtestu RJ 1 DT dosahoval téměř tří čtvrtin subtestu, ţádná skupina nedosáhla výraznější převahy v úspěšnosti při řešení subtestu. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu RJ 1 DT projevily jako mírně genderově zatížené ve prospěch chlapců. Subtest Ruský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence je moţné označit jako genderově vyvážený. 69

70 14 Španělský jazyk Subtest Poslech 14.1 Struktura subtestu Didaktický test Španělský jazyk 1 obsahoval v Maturitě nanečisto 2006 dva subtesty poslech a čtení a jazykovou kompetenci. Subtest Španělský jazyk 1 poslech (dále SJ 1 PS) obsahoval 24 testových úloh. 16 úloh bylo uzavřených a 8 úloh bylo otevřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 56. Tabulka 56: Zastoupené typy úloh v subtestu SJ 1 PS Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi 8 dich. dichotomické úlohy 8 OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu SJ 1 PS Testování SJ 1 PS se zúčastnilo 152 ţáků, z toho 118 dívek a 34 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 12 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 67,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +4,2 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 12 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 70

71 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu SJ 1 PS se objevila pouze 1 úloha, jejíţ úspěšnost byla niţší neţ 30 procentních bodů. Dvanáct úloh mělo úspěšnost vyšší neţ 80 %, 11 úloh dosáhlo přiměřené úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 57. Tabulka 57: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu SJ 1 PS Subtest SJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 1 4,1 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 11 45,8 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% Snadné úlohy s úspěšností vyšší neţ 80 % tvořily polovinu subtestu SJ 1 PS. Dvě úlohy (8,3 %) dosáhly úspěšnosti nad 90 %. Nejvyšší úspěšnosti dosáhli testovaní v úloze 7 (98 %). Úlohy, které svou úspěšností odpovídaly ověřované úrovni dovednosti, tvořily 45,8 % subtestu. Pouze jedna úloha v subtestu dosáhla úspěšnosti pod 30 procentních bodů (úloha 22 úspěšnost 13,2 %). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 21 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 21: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu SJ 1 PS 71

72 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 58 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 58: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu SJ 1 PS SJ1PS úspěšnější 1. část 1 CH D +15,1 2 CH D +9,2 3 CH D -0,3 4 CH D +16,7 2. část 5 CH D +1,6 6 CH D +16,6 7 CH D +2,5 8 CH D +6,0 9 CH D +8,6 10 CH D -10,4 11 CH D -9,6 12 CH D +8,2 3. část 13 CH D +13,2 14 CH D +3,5 15 CH D +1,0 16 CH D +8,2 17 CH D +0,1 18 CH D -4,9 19 CH D -8,3 20 CH D +4,7 4. část 21 CH D +5,5 22 CH D +2,0 23 CH D +9,4 24 CH D +3,0 Z tabulky 58 vyplývá, ţe skupina chlapců byla úspěšnější ve všech částech subtestu SJ 1 PS. Rozdíl v úspěšnosti ve prospěch dívek je patrný ve dvou úlohách ve druhé a ve třetí části subtestu. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 22. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy 72

73 v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 22: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců SJ 1 PS Subtest SJ 1 PS obsahoval 24 testových úloh. U 18 úloh, tj. u 75 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Z grafu 22 je zřejmě, ţe počet úloh, které řešili úspěšněji chlapci, výrazně převyšuje počet úloh, ve kterých byly úspěšnější dívky. Chlapci byli úspěšnější ve 14 úlohách, tj. v 58,3 % subtestu, dívky byly úspěšnější ve 4 úlohách, tj. 16,6 % subtestu. Rozdíl v úspěšnosti chlapců se pohyboval v rozmezí od 3 % do 16,7 %. Ve skupině dívek byl rozdíl od 4,9 % do 10,41 %. Rozdílu vyššího neţ 10 procentních bodů dosáhli chlapci u 4 úloh, dívky u 1 úlohy. Z uvedených údajů vyplývá, ţe subtest SJ 1 PS je genderově zatížený ve prospěch chlapců Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a 73

74 ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatížené typy úloh v subtestu SJ 1 PS Tabulka 59 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu SJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 59: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu SJ 1 PS Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 4, 21, 23, 24 dich. 13, 14, 16, 18, 19, 20 OÚ 6, 8, 9, 10, 11, 12 Subtest SJ 1 PS obsahoval uzavřené a otevřené testové úlohy. Uzavřené testové úlohy byly zastoupeny úlohami s výběrem odpovědi s čtyřnásobnou volbou a dichotomickými úlohami. Ve všech úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. V subtestu SJ 1 PS se všechny úlohy projevily jako stejnou měrou genderově zatíţené. Kaţdý formát úloh byl zastoupen 8 úlohami a ve všech případech se 6 úloh, tj. 75 % z nich projevilo jako genderově zatíţené. Úlohy s výběrem odpovědi řešili v 75 % úspěšněji chlapci neţ dívky, a proto je lze označit jako genderově nejvíce zatíţené ve prospěch chlapců. V případě dichotomických úloh, které byly rovněţ ze 75 % genderově zatíţeny, byli chlapci úspěšnější u 50 % úloh a dívky u 25 % úloh. Otevřené úlohy, které byly stejně jako ostatní formáty úloh genderovvě zatíţeny ze 75 % řešili v 50 % případů úspěšněji chlapci a ve 25 % případů dívky. V otevřených úlohách dosáhly obě skupiny testovaných nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. U dívek to bylo v úloze 10 (rozdíl 10,4%), u chlapců v úloze 4 (rozdíl 16,7%) Úspěšnost podle částí subtestu SJ 1 PS Subtest SJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 60 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. 74

75 Tabulka 60: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu SJ 1 PS Část Formát úloh Chlapci Dívky 1. část mch CH D 2. část OÚ CH D 3. část dich CH D 4. část mch CH D Tabulka 60 znázorňuje, ţe skupina chlapců byla úspěšnější ve všech částech subtestu SJ 1 PS Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Španělský jazyk 1 poslech prokázalo, ţe 75 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Chlapci řešili úspěšněji 58,3 % testových úloh. Subtest obsahoval uzavřené a otevřené úlohy. Genderově nejvíce zatíţeny byly úlohy s výběrem odpovědi s čtyřnásobnou volbou, které tvořily 33,3 % subtestu. Chlapci byli úspěšnější v 75 % úloh s výběrem odpovědi. Dichotomické úlohy tvořily 33, 3 % testu a 75 % z nich bylo genderově zatíţeno. V 50 % dichotomických úloh byli úspěšnější chlapci. Otevřené úlohy tvořily rovněţ 33,3 % testu a 75 % z nich se projevilo jako genderově zatíţených. 50 % otevřených úloh řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. V otevřených úlohách dosáhly obě skupiny nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (77,6 %), byla početnější neţ skupina chlapců (22,3 %). Počet genderově zatíţených úloh v subtestu SJ 1 PS byl relativně vysoký (75 %) a zatíţení bylo ve prospěch skupiny chlapců. Je třeba říci, ţe v subtestu SJ 1PS se úlohy s výběrem odpovědi s čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a otevřené úlohy projevily jako genderově zatížené ve prospěch chlapců. Subtest Španělský jazyk 1 poslech je moţné označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců. 75

76 15 Španělský jazyk 1 Subtest Čtení a jazyková kompetence 15.1 Struktura subtestu SJ 1 DT Subtest Španělský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence tvořil v Maturitě nanečisto 2006 součást didaktického testu ze španělského jazyka. Stubtest Španělský jazyk 1 čtení a jazyková kompetence (dále SJ 1 DT) obsahoval 43 uzavřených testových úloh. Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 61. Tabulka 61: Zastoupené typy úloh v subtestu SJ 1 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 24 dich. dichotomické úlohy 10 př. přiřazovací úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu SJ 1 DT Testování SJ 1 DT se zúčastnilo 149 ţáků, 115 dívek a 34 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 13 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 63,8 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +5,9 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 13 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 76

77 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu SJ 1 DT nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti pod 30 procentních bodů. V 11 úlohách úspěšnost převýšila 80 %. Přiměřené úspěšnosti dosáhlo 32 úloh. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 62. Tabulka 62: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu SJ 1 DT Subtest RJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 0 0 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 32 74,4 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 11 25,4 Z tabulky 52 vyplývá, ţe téměř tři čtvrtiny subtestu (74,4 %) tvořily úlohy, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Ţádná úloha v subtestu neměla úspěšnosti pod 30 %. Nejniţší hodnotu úspěšnosti dosáhla úloha 35 (32,9 %). Úlohy snadné, tj. s úspěšností na 80 % tvořily čtvrtinu všech testových úloh (25,4 %). 6,9 % úloh přesáhlo 90% úspěšnost. Graf 23 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 23: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu SJ 1 DT 77