Genderové zatíţení testových úloh v programu Maturita nanečisto Profilová část maturitní zkoušky. Závěrečná zpráva z pilotního šetření

Transkript

1 1A2U2 Genderové aspekty maturitní zkoušky Genderové zatíţení testových úloh v programu Maturita nanečisto 2006 Profilová část maturitní zkoušky Závěrečná zpráva z pilotního šetření Vypracovala: Mgr. Jana Kovářová 1

2 Obsah 1 Cíl šetření Testové materiály Český jazyk a literatura Občanský a společenskovědní základ Matematika Polský jazyk Anglický jazyk Subtest Poslech Anglický jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Německý jazyk Subtest Poslech Německý jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Francouzský jazyk Subtest Poslech Francouzský jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Ruský jazyk Subtest Poslech Ruský jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Španělský jazyk Subtest Poslech Španělský jazyk Subtest Čtení a jazyková kompetence Biologie Dějepis Fyzika Chemie Zeměpis Závěr Literatura Seznam analyzovaných testových materiálů Přílohy

3 1 Cíl šetření Cílem pilotního šetření Genderové zatíţení testových materiálů v programu Maturita nanečisto 2006 je zjistit, jak chlapci a dívky v maturitních ročnících středních škol řeší různé typy a formáty testových úloh, které se vyskytly v didaktických testech v Maturitě nanečisto 2006, která proběhla v rámci programu Krok za krokem k nové maturitě, a na základě zjištěných výsledků navrhnout genderovou typologii testových úloh. Cílem šetření je zejména: 1. analyzovat případné rozdíly v řešení testů a jednotlivých testových úloh s ohledem na jejich typ a formát, 2. stanovit genderovou typologii úloh. Genderovou typologií úloh se rozumí rozdělení úloh podle jejich typu a formátu na úlohy genderově zatíţené, tj. ty, které řeší úspěšněji dívky nebo chlapci a na úlohy genderově neutrální, které ţádnou ze skupin neznevýhodňují. Cílem šetření není analyzovat z genderového hlediska obsah testových materiálů, ale typy a formáty testových úloh. 2 Testové materiály V rámci šetření byly jako nástroje pouţity testové materiály zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky (viz příloha), které byly ověřovány v rámci Maturity nanečisto 2006, a jejich analytické zpracování. V předmětech, jejichţ didaktický test je tvořen dvěma částmi (cizí jazyky), byly analyzovány obě tyto části. Východiskem analýz bylo rozdělení souboru na subpopulaci dívek a subpopulaci chlapců. Cílem šetření je porovnat údaje a testové výsledky těchto dvou skupin, případné rozdíly se pokusit interpretovat a na jejich základě stanovit genderovou typologii úloh. Při zpracování testových výsledků byly celková úspěšnost i dílčí úspěšnosti v jednotlivých úlohách vypočteny za skupinu dívek a skupinu chlapců a tyto údaje byly porovnávány. Bylo zjišťováno, zda jsou rozdíly v úspěšnostech statisticky signifikantní. Analyzovány byly následující předměty profilové části projektu Maturita nanečisto 2006: Český jazyk a literatura Občanský a společenskovědní základ Matematika 2 Polský jazyk Anglický jazyk 2 Německý jazyk 2 Francouzský jazyk 2 Ruský jazyk 2 Španělský jazyk 2 Biologie Dějepis Fyzika Chemie Zeměpis 3

4 3 Český jazyk a literatura 3.1 Struktura testu CJL Didaktický test Český jazyk a literatura (dále CJL) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 50 testových úloh (82 úloh včetně podúloh ve svazcích). Test obsahoval 42 uzavřených úloh a 8 otevřených úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 1. Tabulka 1: Zastoupené typy úloh v testu CJL Typ úloh Počet úloh (podúoh) mch úlohy s výběrem odpovědi 34 přiř. přiřazovací úlohy 3 (11) dich. dichotomické úlohy 2 (9) usp. uspořádací úlohy 3 (12) OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testu CJL Test řešilo 6955 ţáků, z toho 4448 dívek a 2441 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 1 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 66,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -0,7 % ve prospěch dívek. Úspěšnost dívek a chlapců při řešení testu byla tedy naprosto srovnatelná. 3.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 1 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 4

5 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu CJL se vyskytly 2 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti ţáci dosáhli v úloze 37 (22,5 %). U 27 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %, u 7 úloh přesáhla úspěšnost 90% hranici. Nejvyšší úspěšnosti dosáhli ţáci v podúloze 19.1 (96,2 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 2. Tabulka 2: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu CJL Test CJL Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 2 2,4 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 53 64,6 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 27 32,9 Z tabulky 2 vyplývá, ţe nadpoloviční většina úloh (64,6 %) svojí náročností vyhovovala testovým záměrům a dobře ověřovala znalosti a dovednosti ţáků. Ve třetině úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %, coţ znamená, ţe tyto úlohy byly pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadné. Pouze 2,4 % úloh v testu byly obtíţné, protoţe jejich úspěšnost byla niţší ne 30 procentních bodů. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 1 jsou znázorněny stejné rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 1: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CJL 5

6 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 3 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 3: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CJL CJL úspěšnější 1 CH D -0,4 2 CH D -1,7 3 CH D -2,8 4 CH D -6,6 5 CH D +5,4 6 CH D +4,9 7 CH D +10,0 8 CH D -2,6 9 CH D -0,7 10 CH D +4,0 11 CH D -3,0 12 CH D -0,7 13 CH D -2,1 14 CH D -2,0 15 CH D -0,7 16 CH D +4,1 1. ÚRYVEK CH D +9,0 2. ÚRYVEK CH D +7,2 3. ÚRYVEK CH D -2,7 4. ÚRYVEK CH D -5,2 17 CH D -3,1 1. ÚRYVEK CH D -1,9 2. ÚRYVEK CH D -2,9 3. ÚRYVEK CH D -3,1 4. ÚRYVEK CH D -2,4 5. ÚRYVEK CH D -2,4 18 CH D +0, CH D +0, CH D +0, CH D -1, CH D +1,4 19 CH D -2, CH D -1, CH D -2, CH D -2, CH D -1,7 20 CH D -1, CH D -1, CH D -1, CH D -0,4 21 CH D +3,8 22 CH D -2,5 23 CH D +0,2 24 CH D +2,4 25 CH D -12, CH D -9, CH D -6, CH D -9, CH D -9,7 26 CH D -4, CH D -4, CH D -3, CH D -1, CH D -1,7 27 CH D -0, CH D -0, CH D -1, CH D +0, CH D +0,1 28 CH D -3,7 29 CH D +5,4 30 CH D +4,3 31 CH D -4,1 32 CH D +1,0 33 CH D +3,3 34 CH D +5,6 35 CH D -3,6 36 CH D -4,4 37 CH D +2,9 38 CH D -4,6 39 CH D +1,2 40 CH D +0,7 41 CH D -3,9 42 CH D -3,4 43 CH D -3,1 44 CH D -1,2 45 CH D -2,9 46 CH D -6,7 47 CH D +0,4 48 CH D -1,0 49 CH D -2,8 50 CH D -5,1 6

7 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 2. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 2: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců CJL V testu CJL bylo celkem 50 testových úloh (82 testových úloh včetně podúloh ve svazcích). Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl v řešení chlapců a dívek u 46 úloh včetně podúloh, tj. u 56 % testových úloh. Z grafu 2 je patrné, ţe v testu CJL byl poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky neţ chlapci nevyváţený. Ve 28 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, 62,1 % úloh řešily úspěšněji dívky. 7

8 Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru stejnou hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u dívek i chlapců vyváţené. V případě 1 úlohy byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 10 a více procentních bodů (úloha 7). V úloze 25 dosáhl rozdíl v řešení úlohy 12,5 % ve prospěch dívek. Didaktický test CJL vykazuje velmi malou míru genderového zatíţení, coţ znamená, ţe test z genderového hlediska neutrální. 3.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 3.5 Genderově zatíţené typy úloh v testu CJL Tabulka 4 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu CJL projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 4: Genderově zatíţené formáty úloh v testu CJL Formát úloh Čísla úloh mch 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 21, 22, 24, 28, 29, 38, 41, 42, 43, 45, 46, 49, 50 přiř. 19, 19.2 dich. 25, 25.1, 25.2, 25.3, 25.4, 26, 26.1, 26.2 usp. 16, 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 17, 17.2, 17.3 OÚ 30, 31, 33, 34, 35, 36, 37 8

9 Jak je patrné z tabulky 4, genderově zatíţené úlohy se objevily ve všech formátech úloh, které byly v testu CJL pouţity. Nejvíce zatíţeným formátem úloh byly v testu CJL otevřené úlohy, které tvořily 9,7 % testu, a genderově zatíţeno bylo 87,5 % z nich. Druhým nejvíce zatíţeným formátem úloh byly uspořádací úlohy, které tvořily 13,4 % testu. Tyto úlohy byly genderově zatíţeny ze 72,7 %. Třetím nejzatíţenějším formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 41,4 % testu a jejich genderové zatíţení dosáhlo 61,7 %. Dichotomické úlohy, které byly v testu zastoupeny z 18,2 %, byly genderově zatíţeny z 53,3 %. Nejméně zatíţeným formátem úloh byly přiřazovací úlohy, které tvořily 17 % a genderově byly zatíţeny z 14,2 %. 3.6 Úspěšnost podle formátu úloh v testu CJL V tabulce 5 je znázorněno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu CJL. Tabulka 5: Úspěšnost podle formátu úloh v testu CJL Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D přiř. CH D dich. CH D usp. CH D OÚ CH D Z tabulky 5 vyplývá, ţe většinu formátů úloh, které byly pouţity v testu CJL řešily úspěšněji dívky. Chlapci byli celkově úspěšnější pouze v řešení otevřených úloh. 3.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Český jazyk a literatura dospělo ke zjištění, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci i dívky rovnoměrně a jejich celková úspěšnost byla tedy srovnatelná. V testu CJL bylo celkem 50 testových úloh (82 testových úloh včetně podúloh ve svazcích). Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl v řešení chlapců a dívek u 46 úloh včetně podúloh, tj. u 56 % testových úloh. Ve 28 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, 62,1 % úloh řešily úspěšněji dívky. Skupina dívek tvořila 63,9 % testovaných, skupina chlapců 36 %. Skupina dívek dosáhla mírného rozdílu v úspěšnosti. V testu CJL bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací úlohy, dichotomické úlohy, uspořádací a otevřené úlohy). Nejvíce početně zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy (18,2 %) Genderově nejvíce zatíţeným formátem byly otevřené úlohy (87,5 %) a uspořádací úlohy (72,7 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 61,7 %, dichotomické úlohy z 53,3 %. Nejméně genderově zatíţeným formátem úloh byly přiřazovací úlohy (14,2 %). 9

10 Pouţité formáty úloh, tj. úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací úlohy, dichotomické úlohy, uspořádací a otevřené úlohy se v didaktickém testu CJL prokázaly jako genderově mírně zatíţené ve prospěch dívek. Vzhledem k celkové malé míře rozdílu v úspěšnosti řešení chlapců a dívek lze didaktický test Český jazyk a literatura označit za genderově neutrální. 10

11 4 Občanský a společenskovědní základ 4.1 Struktura testu OSZ Didaktický test Občanský a společenskovědní základ (dále OSZ) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 46 testových úloh (83 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 5 úloh bylo otevřených (9 úloh včetně podúloh) a 74 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. Test obsahoval 11 svazků (33 úloh) podúloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 6. Tabulka 6: Zastoupené typy úloh v testu OSZ Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 31 dich. dichotomické úlohy 4 (12) přiř. přiřazovací úlohy 5 (15) usp. uspořádací úlohy 1 (6) OÚ otevřené úlohy 5 (9) 4.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách OSZ Test OSZ řešilo 3112 ţáků, z toho 2211 dívek a 871 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 2 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 55,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -0,2 % ve prospěch dívek. 4.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 2 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 11

12 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu OSZ se vyskytlo 10 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 3 (10,5 %). Ve 27 úlohách (včetně podúloh) byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 12 úloh (včetně podúloh) přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 7. Tabulka 7: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu OSZ Test OSZ Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 27 32,5 Z tabulky 7 vyplývá, ţe více neţ polovina testu (53 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř třetina testových úloh (32,5 %) byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Naopak obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 12 % testu, coţ odpovídá poţadované obtíţnosti testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 3 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 8, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 3: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu OSZ Tabulka 8 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý 12

13 úloha chlapci dívky o kolik % odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 8: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu OSZ OSZ úspěšnější 1 CH D -0,5 2 CH D +6,2 3 CH D -2,7 4 CH D -9,9 5 CH D -3,2 6 CH D +7,1 7 CH D -5,6 8 CH D +0,3 9 CH D -1,0 9.1 CH D -2,9 9.2 CH D -3,0 9.3 CH D +2,6 10 CH D -5, CH D -3, CH D -6, CH D -1,5 11 CH D -1, CH D -1, CH D +1, CH D -2,5 12 CH D +2, CH D +0, CH D -0, CH D +4,5 13 CH D +2, CH D +4, CH D -0, CH D +0,8 14 CH D +8,1 krok č. 1 CH D +3,7 krok č. 2 CH D +6,3 krok č. 3 CH D +8,2 krok č. 4 CH D +12,8 krok č. 5 CH D +14,7 krok č. 6 CH D +0,5 15 CH D +8,3 16 CH D +6,8 17 CH D -3,4 18 CH D +0,2 19 CH D -5,0 20 CH D -0,0 21 CH D +2,4 22 CH D -2,6 23 CH D +5,8 24 CH D +0,7 25 CH D +3,9 26 CH D 26.1 CH D +0, CH D -0,1 27 CH D 27.1 CH D -1, CH D -8, CH D -15, CH D -13,5 28 CH D +8,7 29 CH D -8,1 30 CH D -0,1 31 CH D +1, CH D +1, CH D -1, CH D +1,9 32 CH D +1, CH D +0, CH D +0, CH D +1,9 33 CH D -3, CH D -3, CH D -1, CH D -4,7 34 CH D -5, CH D -3, CH D -3, CH D -7,0 35 CH D +14,6 36 CH D -1,2 37 CH D -1,4 38 CH D +5,5 39 CH D -4,6 40 CH D +3,8 41 CH D +3,1 42 CH D -7,3 43 CH D -1,5 44 CH D -9,6 45 CH D -2,9 46 CH D -6,4 13

14 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 4. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 4: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců OSZ 14

15 V testu OSZ bylo celkem 83 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 47 úloh, tj. u 56,6 % testových úloh. Z grafu 4 vyplývá, ţe v testu OSZ byl poměr úspěšností v obou skupinách vyváţený, mírnou převahu v úspěšnosti měla skupina dívek. Ve 33,7 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 22,8 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u obou skupin přibliţně stejných hodnot, proto nelze tvrdit, ţe některé typy a formáty úloh v testu OSZ některou skupinu zvýhodňovaly. Chlapci dosáhli v úlohách 14.5 a 35 téměř 15procentního rozdílu v řešení úloh, dívky dosáhly největších rozdílů v úlohách 27.3 a 27.4 (15,4 % a 13,5 %). Test OSZ se jeví jako genderově neutrální. 4.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 4.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 9 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu OSZ projevily jako genderově zatíţené. 15

16 Tabulka 9: Genderově zatíţené formáty úloh v testu OSZ Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 4, 5, 6, 7, 15, 16, 17, 19, 22, 23, 25, 35, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 45, 46 dich. 13.1, 33, 33.1, 33.3 přiř. 9.1, 9.2, 10, 10.1, 10.2, 12.3, 34, 34.1, 34.2, 34.3 usp. 14, 14.1, 14.2, 14.3, 14.4, 14.5 OÚ 27.2, 27.3, 27.4 Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu OSZ projevily uspořádací úlohy. Ty byly zastoupeny jednou úlohou se šesti podúlohami. 85,7 % těchto úloh bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců. Nejčastěji zastoupeným formátem v testu byly úlohy s výběrem odpovědi (37,3 %) se čtyřnásobnou volbou (31 úloh), které se rovněţ projevily jako genderově výrazně zatíţený formát úloh (70, 9% z nich bylo genderově zatíţeno). Druhým nejčastěji zastoupeným formátem úloh byly úlohy přiřazovací úlohy, kterých bylo v testu 15 (včetně podúloh). Tyto úlohy byly genderově zatíţeny z 66,6 %. Dichotomické úlohy tvořily 14 % testu a míra jejich genderového zatíţení dosáhla 33,3 %. Stejnou míru genderového zatíţení měly i otevřené úlohy, které byly v testu zastoupeny nejméně (10,8 % testu). 4.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 10 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu OSZ. Tabulka 10: Úspěšnost podle formátu úloh v testu OSZ Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D usp. CH D OÚ CH D Z tabulky 10 vyplývá, ţe v jednotlivých formátech úloh v testu OSZ byly dívky úspěšnější neţ chlapci. Výrazného rozdílu v úspěšnosti bylo dosaţeno pouze v uspořádadacích úlohách, ve kterých dosáhli chlapci výrazně lepších výsledků. U ostatních formátů úloh nebyl rozdíl v úspěšnosti ţádné ze skupin výrazně velký. 4.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Občanský a společenskovědní základ prokázalo, ţe 55,5 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 33,7 % testu řešily úspěšněji dívky a 22,8 % řešili úspěšněji chlapci. V testu OSZ bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou (37,3 % testu), přiřazovací úlohy (18 % testu) a dichotomické úlohy (14 % testu). 16

17 Genderově nejzatíţenějším formátem testu byly uspořádací úlohy (85,7 %), které řešili úspěšněji chlapci, dále úlohy s výběrem odpovědi (70,9 %) a přiřazovací úlohy (66,6 %). Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 71 % všech testovaných. Chlapci tvořili 28,9 % testovaných. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti obou skupin nebyl příliš výrazný. Uspořádací úlohy se v testu OSZ projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací a otevřené úlohy se v testu OSZ projevily jako genderově neutrální. Didaktický test Občanský a společenskkovědní základ lze proto označit jako genderově neutrální. 17

18 5 Matematika Struktura testu MA 2 Didaktický test Matematika 2 (dále MA 2) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 20 testových úloh (35 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 16 úloh (včetně podúloh) bylo otevřených a 19 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 11. Tabulka 11: Zastoupené typy úloh v testu MA 2 Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 4 dich. dichotomické úlohy 1 (4) přiř. přiřazovací úlohy 2 (8) OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testu MA 2 Test MA 2 řešilo 4215 ţáků, z toho 1661 dívek a 2537 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 3 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 53,6 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +5,3 % ve prospěch chlapců. Úspěšnost dívek a chlapců při řešení testu byla tedy vyváţená. 5.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 3 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 18

19 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. Test MA 2 obsahoval 3 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci při řešení podúlohy 4.2 (19,6 %). U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Ţádná úloha nedosáhla úspěšnosti nad 90 procentních bodů. Nejvyšší úspěšnost měla podúloha 4.1 (87,2 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 12. Tabulka 12: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu MA 2 Test MA 2 Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 3 8,5 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 29 82,8 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 2 5,7 Z tabulky 12 vyplývá, ţe většina úloh (72,8 %) svojí obtíţností odpovídala záměrům testování a dobře ověřovala znalosti a dovednosti ţáků. Necelá desetina testu (8,5 %) úloh byla tvořena úlohami, které se pro danou úroveň obtíţnosti projevily jako obtíţné, protoţe jejich úspěšnost nedosáhla 30% hranice. V 5,7 % úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě jedné dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. V grafu 5 a v tabulce 13 jsou znázorněny stejné hodnoty, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru v grafu 5) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů v grafu 5) vyšší úspěšnost dívek. Graf 5: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu MA 2 19

20 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 13 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 13: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu MA 2 MA 2 úspěšnější 1 CH D +1,9 2 CH D +8,2 3 CH D +6,2 4 CH D 4.1 CH D -0,9 4.2 CH D +9,4 5 CH D +5,0 6 CH D +1,8 7 CH D +0,3 8 CH D +9,9 9 CH D +2,7 10 CH D +12,3 11 CH D +4,9 12 CH D +0,8 13 CH D 13.1 CH D +7, CH D +9, CH D +8,7 14 CH D +7, CH D +2, CH D +9, CH D +5, CH D +10,7 15 CH D +4, CH D +6, CH D +5, CH D +5, CH D +2,5 16 CH D +5,9 17 CH D +5,3 18 CH D +6,6 19 CH D -0,9 20 CH D +7, CH D -0, CH D +9, CH D +7, CH D +3,3 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. 20

21 Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 6. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 6: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců MA 2 V testu MA 2 bylo celkem 35 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 26 úloh, tj. u 74,2 % testových úloh. Z grafu 6 je patrné, ţe v testu MA 2 byl poměr úloh, které řešili úspěšněji chlapci výrazně vyšší, neţ poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky. V 82,8 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, pouze 8,5 % úloh řešily úspěšněji dívky. Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru vyšší hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u chlapců vyšší neţ u dívek. V případě 2 úloh byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 10 a více procentních bodů (úloha 10, podúloha 14.4). Největšího rozdílu ve prospěch chlapců bylo dosaţeno v úloze 10, rozdíl činil 12,3 %. V úlohách, ve kterých dosáhly vyšší úspěšnosti dívky, činil rozdíl 0,9 % (úloha 19). Didaktický test MA 2 vykazuje genderové zatíţení ve prospěch chlapců. 21

22 5.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 5.5 Genderově zatíţené typy úloh MA 2 Tabulka 14 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu MA 2 projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 14: Genderově zatíţené formáty úloh v testu MA 2 Formát úloh Čísla úloh mch 16, 17, 18 dich. 20, 20.2, 20.3, 20.4 přiř. 14, 14.2, 14.3, 14.4, 15, 15.1, 15.2, 15.3 OÚ 2, 3, 4.2, 5, 8, 9, 10, 11, 13.1, 13.2, 13.3 Jak je patrné z tabulky 14, genderově zatíţené úlohy jsou zejména mezi otevřenými a přiřazovacími úlohami. Přiřazovací úlohy tvořily 28,5 % testu a genderově zatíţeno bylo 80 % z nich. Stejně genderově zatíţeny byly i dichotomické úlohy, které tvořily 14,2 % testu. Třetím nejvíce zatíţeným formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, které byly v testu zastoupeny z 11,4 %. Jejich genderové zatíţení dosáhlo 75 %. Nejméně genderově zatíţenými úlohami byly otevřené úlohy, které tvořily 45,7 %. Genderově zatíţeno bylo 68,7 % z nich. 22

23 5.6 Úspěšnost podle formátu úloh MA 2 V tabulce 15 je znázorněno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu MA 2. Tabulka 15: Úspěšnost podle formátu úloh v testu MA 2 Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D OÚ CH D Z tabulky 15 je zřejmé, ţe úlohy v testu MA 2 řešili lépe chlapci bez ohledu na formát testových úloh. Rozdíly v úspěšnosti však dosahovaly rovnoměrně ve všech formátech podobných hodnot, nejčastěji v rozmezí od 5 do 10 procentních bodů. 5.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Matematika 2 dospělo ke zjištění, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci úspěšněji neţ dívky. V testu MA 2 byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy). Ve všech těchto formátech dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti. Jejich úspěšnost byla ve všech formátech vyšší o přibliţně stejnou hodnotu. Nejvíce byly v testu MA 2 zastoupeny otevřené úlohy (45,7 %) a přiřazovací úlohy (28,5 %). Dichotomické úlohy tvořily 14,2 % testu, úlohy s výběrem odpovědi 11,4 % testu. Nejvíce genderově zatíţeným formátem úloh byly přiřazovací a dichotomické úlohy (80 %), dále úlohy s výběrem odpovědi (75 %). Nejméně genderově zatíţeným formátem úloh byly v testu Ma 2 otevřené úlohy (45,7 %). Skupina chlapců, kteří se testování zúčastnili, tvořila 60,5 % testovaných, skupina dívek tvořila 39,4 % testovaných. Pouţité formáty úloh, tj. úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy, se v didaktickém testu MA 2 prokázaly jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Matematika 2 byl gendrově zatíţený ve prospěch chlapců. 23

24 6 Polský jazyk 6.1 Struktura testu PJ Didaktický test Polský jazyk (dále PJ) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 32 uzavřených testových úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 16. Tabulka 16: Zastoupené typy úloh v testu PJ Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách PJ Test PJ řešilo 272 ţáků, z toho 184 dívek a 88 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 4 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 58,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -1,9 % ve prospěch dívek. 4.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. 4 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 24

25 V testu PJ dosáhly 4 úlohy úspěšnosti niţší nebo rovné 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 3 (12,5 %). V 7 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 2 úloh přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 17. Tabulka 17: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu PJ Test PJ Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 4 12,5 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 21 65,6 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 7 21,8 Z tabulky 17 vyplývá, ţe nadpoloviční většina úloh v testu (65,8 %) svou obtíţností zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř čtvrtina testových úloh (21,8 %) byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů. Naopak obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 12 % testu, coţ odpovídá poţadované obtíţnosti testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 7 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 18, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 7: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu PJ Tabulka18 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. 25

26 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 18: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu PJ PJ úspěšnější 1 CH D -2,9 2 CH D +12,2 3 CH D +5,0 4 CH D -6,6 5 CH D -13,0 6 CH D +1,5 7 CH D -6,0 8 CH D -12,6 9 CH D +7,2 10 CH D +5,0 11 CH D -12,5 12 CH D +6,1 13 CH D -3,4 14 CH D -15,4 15 CH D +3,3 16 CH D +10,3 17 CH D -15,6 18 CH D -24,2 19 CH D +17,7 20 CH D -23,3 21 CH D +3,3 22 CH D -7,6 23 CH D +10,4 24 CH D +1,6 25 CH D -0,8 26 CH D -1,2 27 CH D +2,0 28 CH D -10,2 29 CH D +4,1 30 CH D +1,8 31 CH D +18,0 32 CH D -15,8 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 8. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 26

27 Graf 8: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců PJ V testu PJ bylo celkem 32 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 27 úloh, tj. u 84,3 % testových úloh. Z grafu 8 vyplývá, ţe v testu PJ nebyla výrazná převaha v úspěšnosti ţádné ze skupin. Ve 43,7 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 40,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje ve skupině dívek vyšších hodnot. Nejvyššího rozdílu dosáhly dívky v úlohách 18 a 20 (24,2 % a 23,3 %), chlapci v úlohách 19 a 31 (17,7 % a 18 %). Přestoţe formát úloh, pouţitý v testu, vyhovoval více dívkám neţ chlapcům, rozdíly v úspěšnosti nejsou výrazné. Test PJ lze proto označit jako genderově neutrální. 6.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň 27

28 znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 6.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 19 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu PJ projevily jako genderově zatíţené. Tabulka19: Genderově zatíţené formáty úloh v testu PJ Formát úloh mch Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 27, 28, 29, 31, 32 Jediný formát úloh pouţitý v testu PJ se projevil jako genderově výrazně zatíţený (84,3 %). Genderové zatíţení však bylo rovnoměrně rozloţeno mezi dívky a chlapce. 6.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 20 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu PJ. Tabulka 20: Úspěšnost podle formátu úloh v testu PJ Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D Z tabulky 20 vyplývá, ţe v úlohách s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, ze kterých byl celý test sestaven, byly celkově úspěšnější dívky neţ chlapci. Rozdíl, který byl mezi úspěšností dívek a chlapců však byl velmi malý (3,1 %). 28

29 6.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Polský jazyk prokázalo, ţe 84,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 43,7 % testu řešily úspěšněji dívky a 40,6 % řešili úspěšněji chlapci. V testu PJ byl pouţit pouze 1 formát testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou). Tento formát úloh se projevil jako genderově silně zatíţený (84,3 %). Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 67,6 % všech testovaných. Chlapci tvořili 32,3 % testovaných. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti obou skupin byl velmi malý (3,1 %). Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou se v testu PJ projevily jako genderově neutrální. Didaktický test Polský jazyk lze proto označit jako genderově neutrální. 29

30 7 Anglický jazyk 2 Subtest Poslech 7.1 Struktura subtestu AJ 2 PS Didaktický test Anglický jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Anglický jazyk 2 poslech (dále AJ 2 PS) obsahoval 23 uzavřených testových úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 21. Tabulka 21: Zastoupené typy úloh v testu AJ 2 PS Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi 18 přiř. přiřazovací úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách AJ 2 PS Test AJ 2 PS řešilo 4853 ţáků, z toho 2949 dívek a 1898 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 5 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 63,6 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 7,4 % ve prospěch chlapců. 7.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 5 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 30

31 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu AJ 2 PS byla pouze 1 úloha s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 22 (26,2 %). Ve 2 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 22. Tabulka 22: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu AJ 2 PS Subtest AJ 2 PS Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 1 4,3 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 20 86,9 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 2 8,6 Z tabulky 22 vyplývá, ţe téměř celý subtest (86,9 %) byl sestaven z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Pouze 8,6 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Naopak jediná obtíţná úloha v subtestu s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořila pouze 4,3 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 9 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 23, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 9: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu AJ 2 PS Tabulka 23 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. 31

32 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 23: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu AJ 2 PS AJ2PS úspěšnější PART ONE 1 CH D +5,3 2 CH D +12,3 3 CH D +11,0 4 CH D +9,1 5 CH D +5,3 6 CH D +14,2 PART TWO 7 CH D +10,7 8 CH D +0,7 9 CH D +9,4 10 CH D +7,7 11 CH D +11,7 PART THREE 12 CH D +4,4 13 CH D +9,1 14 CH D -3,9 15 CH D +7,3 16 CH D +6,0 17 CH D +11,5 18 CH D +8,9 PART FOUR 19 CH D +3,9 20 CH D +15,3 21 CH D +0,4 22 CH D +5,6 23 CH D +4,6 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 10. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 32

33 Graf 10: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců AJ 2 PS V subtestu AJ 2 PS bylo celkem 23 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 21 úloh, tj. u 91,3 % testových úloh. Z grafu 10 vyplývá, ţe v subestu AJ 2 PS byli při řešení výrazně úspěšnější chlapci neţ dívky. Ve 4,3 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 86,9 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 20 (15,3 %), dívky v úloze 14 (7,3%). Subtest AJ 2 PS je genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 7.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému 33

34 pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 7.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 24 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu AJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 24: Genderově zatíţené formáty úloh v testu AJ 2 PS Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 4, 5, 6, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 23 přiř. 7, 9, 10, 11 Jako genderově více zatíţený formát úloh se v subtestu AJ 2 PS projevily úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 78,2 % testu. 94,4 % úloh s výběrem odpovědi bylo genderově zatíţeno. Přiřazovací úlohy, které tvořily 21,8 % subtestu AJ 2 PS, byly genderově zatíţeny z 80 %. U všech přiřazovacích úloh se jednalo o zatíţení ve prospěch chlapců. 7.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 25 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu AJ 2 PS. Tabulka 25: Úspěšnost podle formátu úloh v testu AJ 2 PS Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D přiř. CH D Z tabulky 25 vyplývá, ţe v obou formátech úloh pouţitých v subtestu AJ 2 PS byli chlapci úspěšnější neţ dívky. Rozdíl v úspěšnosti chlapců byl velmi výrazný v obou formátech úloh, coţ můţe znamenat i to, ţe chlapcům více vyhovovala zvolená témata výchozích nahrávek. 34

35 7.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Anglický jazyk 2 poslech prokázalo, ţe 91,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 4,3 % testu řešily úspěšněji dívky a 86,9 % řešili úspěšněji chlapci. V subtestu AJ 2 PS byly pouţity 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou a přiřazovací úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (78,2 % subtestu), přiřazovací úlohy tvořily 21,7 % subtestu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly úlohy s výběrem odpovědi (94,4 %). Přiřazovací úlohy byly zatíţeny z 80 %. V obou případech se jednalo o genderové zatíţení úloh ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 60,7 % všech testovaných, skupina chlapců 39,1%. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, a přiřazovací úlohy se v subtestu AJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Anglický jazyk 2 poslech lze tedy označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 35

36 8 Anglický jazyk 2 Subtest Čtení a jazyková kompetence 8.1 Struktura subtestu AJ 2 DT Didaktický test Anglický jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Anglický jazyk 2 čtení a jazyková kompetence (dále AJ 2 DT) obsahoval 45 testových úloh (51 úloh včetně podúloh ve svazcích). 43 úloh bylo v subtestu AJ 2 DT uzavřených a 8 úloh bylo otevřených. Typy úloh (včetně podúloh), které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 26. Tabulka 26: Zastoupené typy úloh v testu AJ 2 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 26 přiř. přiřazovací úlohy 12 (23) OÚ otevřené úlohy 1 (6) 8.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách AJ 2 DT Test AJ 2 DT řešilo 4762 ţáků, z toho 2895 dívek a 1862 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 6 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 55,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 5,1 % ve prospěch chlapců. 8.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například 6 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 36

37 úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu AJ 2 DT se vyskytly 3 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 39 (14,9 %). Ve 2 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měla úloha 13 (85,7 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 26. Tabulka 26: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu AJ 2 DT Subtest AJ 2 DT Počet úloh (podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 3 5,8 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 40 (46) 90,1 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 2 3,9 Z tabulky 26 vyplývá, ţe téměř celý subtest (90,1 %) byl sestaven z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Pouze 3,9 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 5,8 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 9 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 23, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 11: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu AJ 2 DT 37

38 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 27 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 27: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu AJ 2 DT AJ2DT úspěšnější PART ONE 1 CH D +9,0 2 CH D +3,3 3 CH D +7,1 4 CH D +26,6 PART TWO 5 CH D +2,8 6 CH D +11,4 7 CH D +5,5 8 CH D +8,7 9 CH D +3,8 10 CH D +2,5 11 CH D +7,1 PART THREE 12 CH D +7, CH D +9, CH D +7, CH D +5, CH D +12, CH D +2, CH D +2,7 PART FOUR 13 CH D +2,0 14 CH D +2,8 15 CH D +1,7 16 CH D +11,8 17 CH D +0,5 18 CH D -2,3 19 CH D +2,0 20 CH D +3,9 21 CH D -0,4 22 CH D +7,5 PART FIVE 23 CH D +6,3 24 CH D +3,3 25 CH D -4,0 26 CH D +7,0 27 CH D +6,0 28 CH D +7,1 29 CH D +3,2 30 CH D +0,7 31 CH D +2,2 32 CH D +7,5 33 CH D +0,8 34 CH D -0,0 35 CH D +1,4 36 CH D +3,3 37 CH D +7,3 PART SIX 38 CH D +4,8 39 CH D +6,9 40 CH D +6,0 41 CH D +6,7 42 CH D +4,9 43 CH D +8,3 44 CH D +1,3 45 CH D +9,4 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 12. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 38

39 Graf 12: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců AJ 2 DT V subtestu AJ 2 DT bylo celkem 51 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 39 úloh, tj. u 76,4 % testových úloh. Z grafu 12 vyplývá, ţe v subestu AJ 2 DT byli při řešení výrazně úspěšnější chlapci neţ dívky. V 1,9 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 70,5 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 4 (26,63 %), dívky v úloze 24 (4 %). Subtest AJ 2 DT je genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 8.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň 39

40 znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 8.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 28 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu AJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 28: Genderově zatíţené formáty úloh v testu AJ 2 DT Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 32, 36, 37 přiř. 12, 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 14, 16, 20, 22 OÚ 38, 39, 40, 41, 42, 43 Jako genderově více zatíţený formát úloh se v subtestu AJ 2 DT projevily úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 50,9 % subtestu. 76,9 % úloh s výběrem odpovědi bylo genderově zatíţeno. Otevřené úlohy tvořily 15,6 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 75 % z nich. Přiřazovací úlohy, které tvořily 45 % subtestu AJ 2 DT, byly genderově zatíţeny ze 47,8 %. U všech přiřazovacích úloh se jednalo o zatíţení ve prospěch chlapců. 8.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 29 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu AJ 2 DT. Tabulka 29: Úspěšnost podle formátu úloh v testu AJ 2 DT Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D přiř. CH D OÚ CH D 40

41 Z tabulky 29 vyplývá, ţe chlapci byli v subtestu AJ 2 DT úspěšnější neţ dívky ve všech pouţitých formátech úloh. 8.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Anglický jazyk 2 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 76,4 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 1,9 % testu řešily úspěšněji dívky a 70,5 % řešili úspěšněji chlapci. V subtestu AJ 2 DT byly pouţity 3 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (50,9 % subtestu) a přiřazovací úlohy, které tvořily 45 % subtestu. Nejméně byly v testu zastoupeny otevřené úlohy (15,6 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly úlohy s výběrem odpovědi (76,9 %). Otevřené úlohy byly genderově zatíţeny ze 75 % a přiřazovací úlohy byly zatíţeny ze 47,8 %. Ve všech případech se jednalo o genderové zatíţení formátů úloh ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 60,7 % všech testovaných, skupina chlapců 39,1%. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy se v subtestu AJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Anglický jazyk 2 čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 41

42 9 Německý jazyk 2 Subtest Poslech 9.1 Struktura subtestu NJ 2 PS Didaktický test Německý jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Německý jazyk 2 poslech (dále NJ 2 PS) obsahoval 24 uzavřených testových úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 30. Tabulka 30: Zastoupené typy úloh v testu NJ 2 PS Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi 14 dich. dichotomické úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách NJ 2 PS Test NJ 2 PS řešilo 2094 ţáků, z toho 1545 dívek a 547 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 7 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 68 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 1,1 % ve prospěch chlapců. 9.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 7 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 42

43 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu NJ 2 PS byla pouze 1 úloha s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % úloha 24. úspěšnost 24,3 %). U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 90 procentních bodů. Nejvyšší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 5 (95,6 %). Následující tabulka 31 uvádí rozloţení úloh v subtestu podle úspěšnosti. Tabulka 31: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu NJ 2 PS Subtest NJ 2 PS Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 1 4,1 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 15 62,5 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 8 33,3 Z tabulky 31 vyplývá, ţe nadpoloviční většina subtestu (62,5 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Třetina úloh (33,3 %) byla pro ţáky příliš snadná, protoţe v těchto úlohách dosáhli úspěšnosti nad 80 %. Naopak jediná obtíţná úloha v subtestu s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořila pouze 4,1 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 13 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 32, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 13: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu NJ 2 PS Tabulka 32 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako 43

44 úloha chlapci dívky o kolik % prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 32: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu NJ 2 PS NJ2PS úspěšnější 1. část 1 CH D +0,5 2 CH D +0,6 3 CH D +6,7 4 CH D +1,6 2. část 5 CH D -1,2 6 CH D +3,4 7 CH D +1,5 8 CH D -1,3 9 CH D +1,4 10 CH D +2,2 11 CH D +0,5 12 CH D +2,0 13 CH D +0,1 14 CH D +0,7 3. část 15 CH D -3,1 16 CH D -0,5 17 CH D +6,6 18 CH D +0,4 19 CH D +0,0 20 CH D +3,5 4. část 21 CH D -1,2 22 CH D +0,0 23 CH D -1,8 24 CH D +4,4 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 14. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 44

45 Graf 14: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců NJ 2 PS V subtestu NJ 2 PS bylo celkem 24 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 6 úloh, tj. u 25 % testových úloh. Z grafu 12 vyplývá, ţe v subestu NJ 2 PS byli při řešení úspěšnější chlapci neţ dívky. Ve 4,1 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 20,8 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 3 (6,7 %), dívky v úloze 15 (3,1%). Rozdíly v úspěšnosti však mezi jednotlivými skupinami nejsou výrazně velké. Subtest NJ 2 PS je genderově vyváţený. 9.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. 45

46 Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh. 9.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 33 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu NJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 33: Genderově zatíţené formáty úloh v testu NJ 2 PS Formát úloh Čísla úloh mch 3, 15, 17, 20, 24 dich. 6 Jako genderově více zatíţený formát úloh se v subtestu NJ 2 PS projevily úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 58,3 % testu. 35,7 % úloh s výběrem odpovědi bylo genderově zatíţeno. Dichotomické úlohy, které tvořily 41,6 % subtestu NJ 2 PS, byly genderově zatíţeny z 10 %. V dichotomických úlohách se jednalo o zatíţení ve prospěch chlapců. 9.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 34 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu NJ 2 PS. Tabulka 34: Úspěšnost podle formátu úloh v testu NJ 2 PS Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D Z tabulky 34 vyplývá, ţe v obou formátech úloh pouţitých v subtestu NJ 2 PS byli chlapci úspěšnější neţ dívky. Rozdíl v úspěšnosti chlapců však nebyl příliš výrazný. 9.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Německý jazyk 2 poslech prokázalo, ţe 25 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 4,1 % subtestu řešily úspěšněji dívky a 20,8 % řešili úspěšněji chlapci. V subtestu NJ 2 PS byly pouţity 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou a dichotomické úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (58,3 % subtestu), dichotomické úlohy tvořily 41,6 % subtestu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly úlohy s výběrem odpovědi (35,7 %). Dichotomické úlohy byly zatíţeny z 10 %. V obou případech se jednalo o genderové zatíţení úloh ve prospěch chlapců. 46

47 Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 73,7 % všech testovaných, skupina chlapců 26,2%. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou a dichotomické úlohy se v subtestu NJ 2 PS projevily jako mírně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Německý jazyk 2 poslech lze tedy označit jako genderově neutrální. 47

48 10 Německý jazyk 2 Subtest Čtení a jazyková kompetence 10.1 Struktura subtestu NJ 2 DT Didaktický test Německý jazyk 2 byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a skládal se ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Německý jazyk 2 čtení a jazyková kompetence (dále NJ 2 DT) obsahoval 45 testových úloh (51 úloh včetně podúloh ve svazcích). 43 testových úloh bylo uzavřených, 8 testových úloh v subtestu NJ 2 DT bylo otevřených. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 35. Tabulka 35: Zastoupené typy úloh v testu NJ 2 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 26 přiř. přiřazovací úlohy 1 (6) dich. dichotomické úlohy 10 OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách NJ 2 DT Test NJ 2 DT řešilo 2081 ţáků, z toho 1533 dívek a 547 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 8 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 54 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 0,8 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například 8 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 48

49 úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu NJ 2 DT se vyskytly 4 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 45 (16,3 %). Ve 3 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měla úloha 14 (88 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 36. Tabulka 36: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu NJ 2 DT Subtest NJ 2 DT Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 4 7,8 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 44 86,2 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 3 5,8 Z tabulky 36 vyplývá, ţe téměř většina subtestu (86,2 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Pouze 5,8 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily 7,8 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 15 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 37, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 15: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu NJ 2 DT 49

50 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 37 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 37: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu NJ 2 DT NJ2DT úspěšnější 1. část 1 CH D +6,0 2 CH D +7,3 3 CH D +7,3 4 CH D +12,4 2. část 5 CH D -0,5 6 CH D +1,1 7 CH D +0,7 8 CH D +0,3 9 CH D +7,6 10 CH D +9,4 11 CH D +8,7 3. část 12 CH D -3, CH D +1, CH D -7, CH D -5, CH D -1, CH D -6, CH D -3,7 4. část 13 CH D +1,0 14 CH D -0,2 15 CH D +1,4 16 CH D +5,6 17 CH D -2,6 18 CH D +4,6 19 CH D -2,3 20 CH D -1,4 21 CH D +3,5 22 CH D +4,0 5. část 23 CH D -2,2 24 CH D -1,3 25 CH D +4,4 26 CH D +4,5 27 CH D +1,3 28 CH D +0,1 29 CH D +2,1 30 CH D -1,8 31 CH D +3,1 32 CH D -4,6 33 CH D +1,8 34 CH D -0,2 35 CH D -1,1 36 CH D -4,7 37 CH D +3,5 6. část 38 CH D +1,9 39 CH D -2,9 40 CH D -0,9 41 CH D -2,5 42 CH D -1,1 43 CH D -6,4 44 CH D -3,0 45 CH D +0,5 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 16. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo odlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 50

51 Graf 16: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců NJ 2 DT V subtestu NJ 2 DT bylo celkem 51 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 26 úloh, tj. u 50,9 % testových úloh. Z grafu 16 vyplývá, ţe v subestu NJ 2 DT nebyla ţádná ze skupin výrazněji úspěšnější neţ skupina druhá. V 21,5 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 29,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 4 (12,4 %), dívky v podúloze 12.2 (7,5 %). Subtest NJ 2 DT je genderově neutrální Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň 51

52 znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 38 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu NJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 38: Genderově zatíţené formáty úloh v testu NJ 2 DT Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 4, 9, 10, 11, 25, 26, 31, 32, 36, 37 přiř. 12, 12.2, 12.3, 12.5, 12.6 dich. 17, 18, 21, 22 OÚ 39, 43, 44 Nejvíce genderově zatíţeným formátem byly v subtestu NJ 2 DT přiřazovací úlohy, které tvořily 11,7 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 83,3 % z nich. Všechny přiřazovací úlohy byly genderově zatíţeny ve prospěch dívek. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a se čtyřnásobnou volbou tvořily 50,9 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 50 % z nich. Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevily dichotomické úlohy, které tvořily 19,6 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 40 % z nich. Ačkoliv otevřené úlohy tvořily pouze 15,6 % subtestu, genderově zatíţeno bylo 37,5 % z nich Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 39 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu NJ 2 DT. 52

53 Tabulka 39: Úspěšnost podle formátu úloh v testu NJ 2 DT Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D OÚ CH D Z tabulky 39 je zřejmé, ţe chlapci řešili v subtestu NJ 2 DT úspěšněji úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy a dívky úlohy přiřazovací a otevřené Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Německý jazyk 2 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 50,9 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 21,5 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 29,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu NJ 2 DT byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (50,9 % subtestu) a dichotomické úlohy, které tvořily 19,6 % subtestu. Nejméně byly v testu zastoupeny otevřené úlohy (15,6 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly přiřazovací úlohy (83,3 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 50,9 %, dichotomické úlohy z 40 % a otevřené úlohy byly zatíţeny ze 37,5 %. V případě úloh s výběrem odpovědi a dichotomických úloh se jednalo o genderové zatíţení formátů úloh ve prospěch chlapců, přiřazovací a otevřené úlohy byly genderově zatíţeny ve prospěch dívek. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 73,6 % všech testovaných, skupina chlapců 26,3%. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl mírně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy se v subtestu NJ 2 DT projevily jako genderově neutrální. Subtest Německý jazyk 2 čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově neutrální. 53

54 11 Francouzský jazyk 2 Subtest Poslech 11.1 Struktura subtestu FJ 2 PS Didaktický test Francouzský jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Francouzský jazyk 2 poslech (dále FJ 2 PS) obsahoval 23 uzavřených testových úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 40. Tabulka 40: Zastoupené typy úloh v testu FJ 2 PS Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi 15 dich. dichotomické úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách NJ 2 PS Test FJ 2 PS řešilo 299 ţáků, z toho 252 dívek a 47 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 9 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 64,7 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 1,6 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 9 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 54

55 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu FJ 2 PS nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti niţší nebo rovné 30 %. U 7 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. U 4 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 90 procentních bodů. Nejvyšší úspěšnosti dosáhli ţáci v úlohách 15 a 16 (95,7 %). Následující tabulka 41 uvádí rozloţení úloh v subtestu podle úspěšnosti. Tabulka 41: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu FJ 2 PS Subtest FJ 2 PS Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 0 0 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 16 69,5 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 7 30,4 Z tabulky 41 vyplývá, ţe téměř 70 % subtestu bylo tvořeno úlohami, jejichţ úspěšnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř třetina úloh (30,4 %) byla pro ţáky příliš snadná, protoţe v těchto úlohách dosáhli úspěšnosti nad 80 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 17 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 42, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 17: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FJ 2 PS Tabulka 42 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako 55

56 úloha chlapci dívky o kolik % prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 42: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FJ 2 PS FJ2PS úspěšnější 1 ère PARTIE 1 CH D -21,0 2 CH D +14,8 3 CH D +11,1 4 CH D -11,1 5 CH D +13,7 2 ième PARTIE 6 CH D -15,1 7 CH D -2,2 8 CH D +0,7 9 CH D +17,4 10 CH D +12,6 11 CH D -3,5 12 CH D -3,6 13 CH D -4,1 3 ième PARTIE 14 CH D +1,6 15 CH D +0,1 16 CH D -4,9 17 CH D +4,7 18 CH D +14,3 19 CH D +8,5 20 CH D +1,5 21 CH D +0,7 4 ième PARTIE 22 CH D +0,8 23 CH D +0,0 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 18. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 56

57 Graf 18: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců FJ 2 PS V subtestu FJ 2 PS bylo celkem 23 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 6 úloh, tj. u 65,2 % testových úloh. Z grafu 18 vyplývá, ţe v subestu FJ 2 PS byl poměr úspěšnosti dívek a chlapců vyváţený. Ve 30,4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 34,7 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny dívek vyšších hodnot neţ u skupiny chlapců. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 9 (17,4 %), dívky v úloze 1 (21%). Rozdíly v úspěšnosti však mezi jednotlivými skupinami nejsou výrazně velké. Subtest FJ 2 PS je proto moţné označit za genderově vyváţený Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému 57

58 pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 43 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu FJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 43: Genderově zatíţené formáty úloh v testu FJ 2 PS Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 4, 5, 16, 17, 18, 19 dich. 6, 9, 10, 11, 12, 13 Jako genderově více zatíţený formát úloh se v subtestu FJ 2 PS projevily dichotomické úlohy, které tvořily 34,7 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 75 % z nich. Úlohy s výběrem odpovědi tvořily 62,5 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 60 % z nich Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 44 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu FJ 2 PS. Tabulka 44: Úspěšnost podle formátu úloh v testu FJ 2 PS Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D Z tabulky 44 vyplývá, ţe úlohy s výběrem odpovědi více vyhovovaly chlapcům a dichotomické úlohy řešily úspěšněji dívky. 58

59 11.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Francouzský jazyk 2 poslech prokázalo, ţe 65,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 30,41 % subtestu řešily úspěšněji dívky a 34,7 % řešili úspěšněji chlapci. V subtestu FJ 2 PS byly pouţity 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou a dichotomické úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (65,2 % subtestu), dichotomické úlohy tvořily 34,7 % subtestu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly dichotomické úlohy (75 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly zatíţeny z 60 %. V případě dichotomických úloh se jednalo o genderové zatíţení ve prospěch dívek, v případě úloh s výběrem odpovědi o zatíţení ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 84,2 % všech testovaných, skupina chlapců 15,7 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl mírně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou a dichotomické úlohy se v subtestu FJ 2 PS projevily jako mírně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Francouzský jazyk 2 poslech lze však celkově označit jako genderově neutrální. 59

60 12 Francouzský jazyk 2 Subtest Čtení a jazyková kompetence 12.1 Struktura subtestu FJ 2 DT Didaktický test Francouzský jazyk 2 byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a skládal se ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Francouzský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence (dále FJ 2 DT) obsahoval 43 testových úloh (49 úloh včetně podúloh ve svazcích). 41 testových úloh bylo uzavřených, 8 testových úloh v subtestu FJ 2 DT bylo otevřených. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 45. Tabulka 45: Zastoupené typy úloh v testu FJ 2 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 24 přiř. přiřazovací úlohy 1 (6) dich. dichotomické úlohy 10 OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách FJ 2 DT Test FJ 2 DT řešilo 315 ţáků, z toho 262 dívek a 51 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 10 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 58,4 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 0,3 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například 10 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 60

61 úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu FJ 2 DT se vyskytly 4 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 29 (3,7 %). V 5 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měla podúloha 13.2 (91,3 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 46. Tabulka 46: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu FJ 2 DT Subtest FJ 2 DT Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 4 8,1 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 40 81,6 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 5 10,2 Z tabulky 46 vyplývá, ţe většina subtestu (81,6 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. 10,2 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily 8,1 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 19 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 47, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 19: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FJ 2 DT Tabulka 47 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako 61

62 úloha chlapci dívky o kolik % prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 47: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FJ 2 DT FJ2DT úspěšnější 1 ère PARTIE 1 CH D -3,4 2 CH D +7,3 3 CH D +12,0 4 CH D -4,3 5 CH D -7,2 2 ième PARTIE 6 CH D +1,9 7 CH D -5,4 8 CH D +7,2 9 CH D +23,4 10 CH D -4,0 11 CH D -0,9 12 CH D +3,7 3 ième PARTIE 13 CH D -3, CH D +6, CH D +4, CH D +4, CH D +6, CH D -0, CH D -15,1 4 ième PARTIE 14 CH D +3,9 15 CH D -0,7 16 CH D -1,8 17 CH D -4,0 18 CH D +4,3 19 CH D -5,7 20 CH D +9,5 21 CH D +2,7 22 CH D +1,0 23 CH D -0,9 5 ième PARTIE 24 CH D -0,1 25 CH D -5,4 26 CH D +1,9 27 CH D +0,1 28 CH D -1,3 29 CH D -4,2 30 CH D +12,0 31 CH D -0,0 32 CH D -1,8 33 CH D -7,1 34 CH D -19,5 35 CH D +9,5 6 ième PARTIE 36 CH D -11,0 37 CH D -2,0 38 CH D +4,2 39 CH D -1,7 40 CH D +0,2 41 CH D +3,0 42 CH D -0,0 43 CH D -0,1 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 20. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 62

63 Graf 20: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců FJ 2 DT V subtestu FJ 2 DT bylo celkem 49 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 31 úloh, tj. u 63,2 % testových úloh. Z grafu 20 vyplývá, ţe v subestu FJ 2 DT byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. V 28,5 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 34,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 9 (23,4 %), dívky v úloze 34 (19,5 %). Subtest FJ 2 DT je však vzhledem k celkové vyváţenosti úspěšností jednotlivých skupin třeba označit za genderově neutrální Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí 63

64 vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 48 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu FJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 48: Genderově zatíţené formáty úloh v testu FJ 2 DT Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 12, 25, 29, 30, 33, 34, 35 přiř. 13, 13.1, 13.2, 13.3, 13.4, 13.6 dich. 14, 15, 16, 17, 18, 19 OÚ 36, 38, 41 Nejvíce genderově zatíţeným formátem byly v subtestu FJ 2 DT přiřazovací úlohy, které tvořily 12,2 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 85,7 % z nich. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a se čtyřnásobnou volbou tvořily 48,9 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 66,6 % z nich. Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevily dichotomické úlohy, které tvořily 20,4 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 60 % z nich. Otevřené úlohy tvořily pouze 16,3 % subtestu, genderově zatíţeno bylo 37,5 % z nich Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 49 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu FJ 2 DT. 64

65 Tabulka 49: Úspěšnost podle formátu úloh v testu FJ 2 DT Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D OÚ CH D Z tabulky 49 je zřejmé, ţe dívky řešily v subtestu FJ 2 DT úspěšněji úlohy s výběrem odpovědi a otevřené úlohy a dívky úlohy dichotomické a přirazovací Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Francouzský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 63,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 28,5 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 34,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu FJ 2 DT byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (48,9 % subtestu) a dichotomické úlohy, které tvořily 20,4 % subtestu. Nejméně byly v testu zastoupeny přiřazovací úlohy (12,2 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly přiřazovací úlohy (85,7 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 66,6 %, dichotomické úlohy z 60 % a otevřené úlohy byly zatíţeny z 37,5 %. V případě úloh s výběrem odpovědi a otevřených se jednalo o genderové zatíţení formátů úloh ve prospěch dívek, dichotomické a přiřazovací úlohy byly genderově zatíţeny ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 83,1 % všech testovaných, skupina chlapců 16,8 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl mírně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy se v subtestu FJ 2 DT projevily jako genderově neutrální. Subtest Francouzský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově neutrální. 65

66 13 Ruský jazyk 2 Subtest Poslech 13.1 Struktura subtestu RJ 2 PS Didaktický test Ruský jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Ruský jazyk 2 poslech (dále RJ 2 PS) obsahoval 21 uzavřených testových úloh (25 úloh včetně podúloh ve svazcích). Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 50. Tabulka 50: Zastoupené typy úloh v testu RJ 2 PS Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 10 dich. dichotomické úlohy 10 přiř. 1 (4) 13.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách RJ 2 PS Test RJ 2 PS řešilo 59 ţáků, z toho 44 dívek a 15 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 11 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 42,1 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 2,1 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 11 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 66

67 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu RJ 2 PS mělo 7 úloh úspěšnost niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v podúloze 21.4 (8,5 %). U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Jedna úloha dosáhla úspěšnosti vyšší neţ 90 procentních bodů (podúloha 21.3, úspěšnost 96,6 %). Následující tabulka 51 uvádí rozloţení úloh v subtestu podle úspěšnosti. Tabulka 51: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu RJ 2 PS Subtest RJ 2 PS Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 7 28 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 3 12 Z tabulky 51 vyplývá, ţe nadpoloviční většina subtestu byla tvořena úlohami, jejichţ úspěšnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti (60 %). Téměř třetina úloh (28 %) byla však pro ţáky příliš obtíţná, protoţe v těchto úlohách dosáhli niţší neţ 30 procentních bodů. 12 % subtestu tvořily úlohy s úspěšností nad 80 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 21 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 52, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 21: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu RJ 2 PS Tabulka 52 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. 67

68 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 52: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu RJ 2 PS RJ2PS úspěšnější 1-ая ЧАСТЬ 1 CH D -1,2 2 CH D +10,0 3 CH D -3,2 4 CH D +15,0 2-ая ЧАСТЬ 5 CH D +2,0 6 CH D -16,2 7 CH D -9,5 8 CH D +1,2 9 CH D -2,7 10 CH D +16,1 3-ья ЧАСТЬ 11 CH D +19,4 12 CH D +18,9 13 CH D -15,0 14 CH D -5,6 15 CH D +1,2 16 CH D -25,3 17 CH D -3,3 18 CH D +18,6 19 CH D +8,3 20 CH D -12,0 4-ая ЧАСТЬ 21 CH D +10, CH D +0, CH D +12, CH D +4, CH D +15,5 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 22. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 68

69 Graf 22: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců RJ 2 PS V subtestu RJ 2 PS bylo celkem 25 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 20 úloh, tj. u 80 % testových úloh. Z grafu 22 vyplývá, ţe v subestu RJ 2 PS byla úspěšnější skupina chlapců. Ve 36 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 44 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny dívek vyšších hodnot neţ u skupiny chlapců. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 11 (19,4 %), dívky v úloze 16 (25,3 %). Rozdíly v úspěšnosti však mezi jednotlivými skupinami jsou větší ve prospěch skupiny chlapců. Subtest RJ 2 PS je tedy mírně genderově zatíţený ve prospěch chlapců Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. 69

70 Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 53 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu RJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 53: Genderově zatíţené formáty úloh v testu RJ 2 PS Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9 dich. 11, 12, 13, 14, 16, 17,18, 19, 20 přiř. 21, 21.2, 21.3, 21.4 Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v subtestu RJ 2 PS projevily dichotomické úlohy, které tvořily 40 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 90 % z nich. Druhým nejvíce zatíţeným formátem úloh byly přiřazovací úlohy, které tvořily 20 % subtestu, a které byly genderově zatíţeny z 80 %. Úlohy s výběrem odpovědi tvořily 40 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 70 % z nich Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 54 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu RJ 2 PS. Tabulka 54: Úspěšnost podle formátu úloh v testu RJ 2 PS Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D Z tabulky 54 vyplývá, ţe všechny formáty úloh, které byly v subtesu RJ 2 PS pouţity, vyhovovaly více chlapcům neţ dívkám, protoţe chlapci byli při jejich řešení úspěšnější. 70

71 13.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Ruský jazyk 2 poslech prokázalo, ţe 80 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Ve 36 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 44 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu RJ 2 PS byly pouţity 3 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické a přiřazovací úlohy). Stejně byly v subtestu zastoupeny úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy, které tvořily po 40 % subtestu. Nejméně početně zastoupeným formátem byly přiřazovací úlohy, které tvořily 20 % subtestu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly dichotomické úlohy (90 %) a přiřazovací úlohy (80 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly zatíţeny ze 70 %. V případě přiřazovacích úloh se jednalo o genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 74,5 % všech testovaných, skupina chlapců 25,5 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl mírně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické a přiřazovací úlohy se v subtestu RJ 2 PS projevily jako mírně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Ruský jazyk 2 poslech je proto moţné označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 71

72 14 Ruský jazyk 2 Subtest Čtení a jazyková kompetence 14.1 Struktura subtestu RJ 2 DT Didaktický test Ruský jazyk 2 byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a skládal se ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Ruský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence (dále RJ 2 DT) obsahoval 46 testových úloh (52 úloh včetně podúloh ve svazcích). 44 testové úlohy byly uzavřené, 8 testových úloh v subtestu RJ 2 DT bylo otevřených. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 55. Tabulka 55: Zastoupené typy úloh v testu RJ 2 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 27 přiř. přiřazovací úlohy 1 (6) dich. dichotomické úlohy 10 OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách RJ 2 DT Test RJ 2 DT řešilo 68 ţáků, z toho 51 dívek a 17 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 12 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 47,4 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 6,7 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například 12 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 72

73 úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu RJ 2 DT se vyskytlo 11 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 39 (5,1 %). Ţádná úloha nedosáhla úspěšnosti vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měly úlohy 26 a 32 (79,7 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 56. Tabulka 56: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu RJ 2 DT Subtest RJ 2 DT Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 11 21,1 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 41 78,8 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 0 0 Z tabulky 56 vyplývá, ţe většina subtestu (78,8 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů však tvořily téměř čtvrtinu subtestu (21,1 %). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 23 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 57, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 23: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu RJ 2 DT Tabulka 57 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako 73

74 úloha chlapci dívky o kolik % prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 57: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu RJ 2 DT RJ2DT úspěšnější 1-ая ЧАСТЬ 1 CH D -2,0 2 CH D -13,7 3 CH D -3,9 4 CH D -3,9 5 CH D +11,8 2-ая ЧАСТЬ 6 CH D +3,9 7 CH D +7,8 8 CH D -7,8 9 CH D -5,9 10 CH D +29,4 11 CH D +13,7 12 CH D +13,7 3-ья ЧАСТЬ 13 CH D +16, CH D +9, CH D +21, CH D +21, CH D +23, CH D +23, CH D -2,0 4-ая ЧАСТЬ 14 CH D -11,8 15 CH D -3,9 16 CH D +27,5 17 CH D +7,8 18 CH D +9,8 19 CH D +5,9 20 CH D +11,8 21 CH D +21,6 22 CH D +11,8 23 CH D +5,9 5-ая ЧАСТЬ 24 CH D +19,6 25 CH D +23,5 26 CH D +21,6 27 CH D +19,6 28 CH D +9,8 29 CH D -27,5 30 CH D +5,9 31 CH D -11,8 32 CH D +5,9 33 CH D +0,0 34 CH D +37,3 35 CH D +23,5 36 CH D -29,4 37 CH D +2,0 38 CH D -3,9 6-ая ЧАСТЬ 39 CH D -5,9 40 CH D +7,8 41 CH D +3,9 42 CH D -2,0 43 CH D +11,8 44 CH D +0,0 45 CH D +7,8 46 CH D -5,9 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 24. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 74

75 Graf 24: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců RJ 2 DT V subtestu RJ 2 DT bylo celkem 52 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 46 úloh, tj. u 78,2 % testových úloh. Z grafu 24 vyplývá, ţe v subestu RJ 2 DT byla skupina chlapců výrazně úspěšnější neţ skupina dívek. V 25 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 63,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 34 (37,3 %), dívky v úloze 36 (29,4 %). Subtest RJ 2 DT je proto třeba označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému 75

76 pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 58 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu RJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 58: Genderově zatíţené formáty úloh v testu RJ 2 DT Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 34, 35, 36, 38 přiř. 13, 13.1, 13.2, 13.3, 13.4, 13.5 dich. 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23 OÚ 39, 40, 41, 43, 45, 46 Nejvíce genderově zatíţeným formátem byly v subtestu RJ 2 DT dichotomické úlohy, které tvořily 19,2 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 100 % z nich. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou tvořily 51,9 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 88,8 % z nich. Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevily přiřazovací úlohy, které tvořily 13,4 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 85,7 % z nich. Všechny genderově zatíţené přiřazovací úlohy řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. Otevřené úlohy tvořily 15,3 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 75 % z nich Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 59 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu RJ 2 DT. 76

77 Tabulka 59: Úspěšnost podle formátu úloh v testu RJ 2 DT Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D OÚ CH D Z tabulky 59 vyplývá, ţe všechny pouţité formáty úloh v subtestu RJ 2 DT řešili úspěšněji chlapci neţ dívky Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Ruský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 78,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 25 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 63,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu RJ 2 DT byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (51,9 % subtestu) a dichotomické úlohy, které tvořily 19,2 % subtestu. Nejméně byly v testu zastoupeny otevřené úlohy (15,3 %) a přiřazovací úlohy (13,4 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly dichotomické úlohy (100 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 88,8 %, přiřazovací úlohy z 85,7 % a otevřené úlohy byly zatíţeny ze 75 %. V případě všech formátů úloh se jednalo o genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 75 % všech testovaných, skupina chlapců 25 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl výrazně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy se v subtestu RJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Ruský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 77

78 15 Španělský jazyk 2 Subtest Poslech 15.1 Struktura subtestu SJ 2 PS Didaktický test Španělský jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Španělský jazyk 2 poslech (dále SJ 2 PS) obsahoval 22 uzavřených testových úloh. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 60. Tabulka 60: Zastoupené typy úloh v testu SJ 2 PS Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách RJ 2 PS Test SJ 2 PS řešilo 104 ţáků, z toho 78 dívek a 26 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 13 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 60 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 7,5 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 13 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 78

79 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu SJ 2 PS dosáhly 2 úlohy úspěšnosti niţší nebo rovné 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 3 (14,4 %). U 1 úlohy byla úspěšnost vyšší neţ 80 % (úloha 4, úspěšnost 84,6 %). Následující tabulka 61 uvádí rozloţení úloh v subtestu podle úspěšnosti. Tabulka 61: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu SJ 2 PS Subtest SJ 2 PS Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 2 9 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 19 86,3 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 1 4,5 Z tabulky 61 vyplývá, ţe většina subtestu byla tvořena úlohami, jejichţ úspěšnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti (86,3 %). Téměř desetina úloh (9 %) byla však pro ţáky příliš obtíţná, protoţe v těchto úlohách dosáhli niţší neţ 30 procentních bodů. Pouze 1 úloha (4,5 %) v subtestu dosáhla úspěšnost nad 80 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 25 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 62, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 25: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu SJ 2 PS Tabulka 62 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. 79

80 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 62: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu SJ 2 PS SJ2PS úspěšnější 1 a PARTE 1 CH D +0,0 2 CH D +11,5 3 CH D +6,4 4 CH D +0,0 5 CH D -5,1 2 a PARTE 6 CH D -6,4 7 CH D +1,3 8 CH D +15,4 9 CH D +10,3 10 CH D -6,4 11 CH D +6,4 12 CH D +11,5 3 a PARTE 13 CH D +6,4 14 CH D +9,0 15 CH D +10,3 16 CH D +9,0 17 CH D +12,8 18 CH D +12,8 4 a PARTE 19 CH D -3,8 20 CH D +25,6 21 CH D +10,3 22 CH D +26,9 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 26. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 80

81 Graf 26: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců SJ 2 PS V subtestu SJ 2 PS bylo celkem 22 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 19 úloh, tj. u 86,3 % testových úloh. Z grafu 26 vyplývá, ţe v subestu SJ 2 PS byla výrazně úspěšnější skupina chlapců. V 18,1 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 68,1 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny dívek vyšších hodnot neţ u skupiny chlapců. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 22 (26,9 %), dívky v úlohách 6 a 10 (6,4 %). Rozdíly v úspěšnosti však jsou mezi jednotlivými skupinami výrazně větší ve prospěch chlapců. Subtest SJ 2 PS je tedy mírně genderově zatíţený ve prospěch chlapců Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a 81

82 ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 63 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu SJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 63: Genderově zatíţené formáty úloh v testu SJ 2 PS Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22 Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v subtestu SJ 2 PS projevily úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnástovnou volbou, z nichţ byl celý test sestaven. Genderově bylo zatíţeno 86,3 % těchto úloh Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 64 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu SJ 2 PS. Tabulka 64: Úspěšnost podle formátu úloh v testu SJ 2 PS Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D Z tabulky 64 vyplývá, ţe jediný pouţitý formát úloh v subtesu SJ 2 PS vyhovoval více chlapcům neţ dívkám, protoţe chlapci byli při jejich řešení úspěšnější Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Španělský jazyk 2 poslech prokázalo, ţe 86,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 18,1 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 68,1 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu SJ 2 PS byl pouţit 1 formát testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou), který se projevil jako genderově výrazně zatíţený (86,3 % úloh). 82

83 Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 75 % všech testovaných, skupina chlapců 25 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl výrazně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, se v subtestu SJ 2 PS projevily jako výrazně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Španělský jazyk 2 poslech je proto moţné označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 83

84 16 Španělský jazyk 2 Subtest Čtení a jazyková kompetence 16.1 Struktura subtestu SJ 2 DT Didaktický test Španělský jazyk 2 byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a skládal se ze dvou subtestů poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Španělský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence (dále SJ 2 DT) obsahoval 45 testových úloh (51 úloh včetně podúloh ve svazcích). 44 testové úlohy byly uzavřené, 7 testových úloh v subtestu SJ 2 DT bylo otevřených. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 65. Tabulka 65: Zastoupené typy úloh v testu SJ 2 DT Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 27 přiř. přiřazovací úlohy 1 (6) dich. dichotomické úlohy 10 OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách SJ 2 DT Test SJ 2 DT řešilo 112 ţáků, z toho 83 dívek a 29 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 14 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 44 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 3,6 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například 14 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 84

85 úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu SJ 2 DT se vyskytlo 10 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 14 (11,7 %). 2 úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měla úloha 33 (88,3 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 66. Tabulka 66: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu SJ 2 DT Subtest FSJ 2 DT Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 10 19,6 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 39 76,4 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 2 3,9 Z tabulky 66 plyne, ţe více neţ tři čtvrtiny subtestu (76,4 %) byly sestaveny z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů však tvořily téměř pětinu subtestu (19,6 %). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 27 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 67, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 27: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu SJ 2 DT Tabulka 67 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako 85

86 úloha chlapci dívky o kolik % prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 67: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu SJ 2 DT SJ2DT úspěšnější 1 a PARTE 1 CH D +5,7 2 CH D +16,6 3 CH D +8,7 4 CH D +0,8 5 CH D +0,1 6 CH D +11,3 2 a PARTE 7 CH D +4,0 7.1 CH D -8,1 7.2 CH D -15,1 7.3 CH D -0,5 7.4 CH D +2,3 7.5 CH D +8,0 7.6 CH D +13,0 3 a PARTE 8 CH D +0,6 9 CH D +9,9 10 CH D -2,2 11 CH D -10,3 12 CH D +13,4 13 CH D +13,5 14 CH D -1,7 4 a PARTE 15 CH D +3,4 16 CH D +4,8 17 CH D -6,5 18 CH D -4,4 19 CH D +0,8 20 CH D -12,1 21 CH D -0,4 22 CH D +5,3 23 CH D +7,7 24 CH D +3,9 5 a PARTE 25 CH D +11,8 26 CH D +3,3 27 CH D +1,8 28 CH D +13,1 29 CH D +15,1 30 CH D +12,1 31 CH D +21,6 6 a PARTE 32 CH D -12,1 33 CH D -2,9 34 CH D -5,1 35 CH D +22,3 36 CH D +13,0 37 CH D +6,6 38 CH D +12,3 7 a PARTE 39 CH D +6,6 40 CH D +3,0 41 CH D +9,9 42 CH D -10,6 43 CH D -15,0 44 CH D +12,0 45 CH D -5,4 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 28. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy 86

87 v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 28: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců SJ 2 DT V subtestu RJ 2 DT bylo celkem 51 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 41 úloh, tj. u 80,3 % testových úloh. Z grafu 28 vyplývá, ţe v subestu SJ 2 DT byla skupina chlapců výrazně úspěšnější neţ skupina dívek. V 29,4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 56,8 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 35 (22,3 %), dívky v podúloze 7.2 (15,1 %). 87

88 Subtest SJ 2 DT je tedy třeba označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 68 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu SJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 68: Genderově zatíţené formáty úloh v testu SJ 2 DT Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 6, 9, 11, 12, 13, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45 přiř. 7, 7.1, 7.2, 7.5, 7.6 dich. 15, 16, 17, 18, 20, 22, 23, 24 OÚ 25, 26, 28, 29, 30, 31 Nejvíce genderově zatíţeným formátem byly v subtestu SJ 2 DT otevřené úlohy, které tvořily 13,7 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 85,7 % z nich. Dalším genderově zatíţeným formátem byly dichotomické úlohy, které tvořily 19,6 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 80 % z nich. 88

89 Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevily přiřazovací úlohy, které tvořily 17,7 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 71,4 % z nich. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou tvořily 52,9 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 66,6 % z nich Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 69 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu SJ 2 DT. Tabulka 69: Úspěšnost podle formátu úloh v testu SJ 2 DT Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D OÚ CH D Z tabulky 69 vyplývá, ţe všechny pouţité formáty úloh v subtestu SJ 2 DT řešili úspěšněji chlapci neţ dívky Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Španělský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 80,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 29,4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 56,8 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu SJ 2 DT byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (52,9 % subtestu) a dichotomické úlohy, které tvořily 19,6 % subtestu. Přiřazovací úloh tvořily 17,7 % subtestu, otevřené byly v testu zastoupeny nejméně (13,7 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly otevřené úlohy (85,7 %), dále dichotomické úlohy (80 %), přiřazovací úlohy (71,4 %) a úlohy s výběrem odpovědi (66,6 %). V případě všech formátů úloh se jednalo o genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 74,1 % všech testovaných, skupina chlapců 25,8 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl výrazně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy se v subtestu SJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Španělský jazyk 2 čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 89

90 17 Biologie 17.1 Struktura testu BI Didaktický test Biologie (dále BI) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 46 testových úloh (83 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 5 úloh bylo otevřených a 78 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. Test obsahoval 12 svazků úloh (37 podúloh). Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 70. Tabulka 70: Zastoupené typy úloh v testu BI Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 29 dich. dichotomické úlohy 6 (18) přiř. přiřazovací úlohy 5 (15) usp. uspořádací úlohy 1 (4) OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách BI Test BI řešilo 2863 ţáků, z toho 2184 dívek a 666 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 15 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 62,2 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 3,1 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 15 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 90

91 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu BI se vyskytly 4 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 44 (21,7 %). Ve 29 úlohách (včetně podúloh) byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 10 úloh (včetně podúloh) přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 71. Tabulka 71: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu BI Test BI Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 4 4,8 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 50 60,2 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 29 34,9 Z tabulky 71 vyplývá, ţe více neţ polovina testu (60,2 %) byla sestavena z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Třetina testových úloh (34,9 %) byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Naopak obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 4,8 % testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 29 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 72, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 29: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu BI Tabulka 72 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako 91

92 úloha chlapci dívky o kolik % prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 72: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu BI BI úspěšnější 1 CH D +3,6 1.1 CH D +5,6 1.2 CH D -0,7 1.3 CH D +2,6 2 CH D +6,8 3 CH D +7,7 4 CH D +14,4 5 CH D +0,9 5.1 CH D +4,9 5.2 CH D -4,0 5.3 CH D +1,1 6 CH D +2,6 7 CH D +4,5 8 CH D +4,3 9 CH D +5,5 10 CH D +3, CH D +3, CH D +2, CH D +1,3 11 CH D +2, CH D +5, CH D -0, CH D +2,1 12 CH D +10,1 13 CH D -1,9 14 CH D +0,5 15 CH D +9,5 16 CH D +5,6 17 CH D -2,4 18 CH D +1, CH D -0, CH D +1, CH D +2,3 19 CH D +2,1 20 CH D -0,4 21 CH D -5,1 22 CH D +4,8 23 CH D +7,8 24 CH D +5, CH D +5, CH D +3, CH D +3,4 25 CH D +7, CH D +6, CH D +3, CH D +7,0 26 CH D +0,8 27 CH D +6,3 28 CH D +0,7 29 CH D +0, CH D -0, CH D +1, CH D +0,4 30 CH D +10,8 31 CH D +7,6 32 CH D +6,1 33 CH D +3, CH D +2, CH D +4, CH D -0,7 34 CH D +5,0 35 CH D +7,6 36 CH D -0,1 37 CH D +0,4 38 CH D +11, CH D +4, CH D +11, CH D +11, CH D +11,6 39 CH D +6,8 40 CH D +8,1 41 CH D +10,2 42 CH D -2, CH D -0, CH D -2, CH D -2,3 43 CH D -11,5 44 CH D -4,6 45 CH D -6,1 46 CH D -1, CH D -1, CH D -0, CH D -1,1 92

93 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 30. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 30: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců BI 93

94 V testu BI bylo celkem 83 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 50 úloh, tj. u 60,2 % testových úloh. Z grafu 30 vyplývá, ţe v testu BI byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. V 7,2 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 53 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v úloze 4 rozdílu 14,4 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 43 (11,5 %). Test BI se jeví jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 73 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu BI projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 73: Genderově zatíţené formáty úloh v testu BI Formát úloh Čísla úloh mch 2, 3, 4, 6, 8, 9, 12, 15, 16, 22, 23, 27, 30, 31, 32, 34, 35, 39, 40, 41, 43, 44 dich. 1, 1.1, 1.3, 11.1, 24, 24.1, 24.2, 24.3, 25, 25.1, 25.2, 25.3, 33, 33.2 přiř. 5.1, 5.2, 10, 10.1, 42.2 usp. 38, 38.1, 38.2, 38.3, 38.4 OÚ 7, 21, 45 94

95 Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu BI projevily uspořádací úlohy. Ty byly zastoupeny jednou úlohou se čtyřmi podúlohami (6 % testu) a 100 % těchto úloh bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců. Nejčastěji zastoupeným formátem v testu byly úlohy s výběrem odpovědi (34,9 %) se čtyřnásobnou volbou, které se rovněţ projevily jako genderově výrazně zatíţený formát úloh (75,8 % z nich bylo genderově zatíţeno). Otevřené úlohy tvořily pouhých 6 % testu, ale míra jejich genderového zatíţení dosáhla 60 %. Druhým nejčastěji zastoupeným formátem úloh byly úlohy dichotomické, které tvořily 28,9 % testu. Tyto úlohy byly genderově zatíţeny z 58,3 %. Přiřazovací úlohy tvořily 24 % testu a míra jejich genderového zatíţení dosáhla 25 % Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 74 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu BI. Tabulka 74: Úspěšnost podle formátu úloh v testu BI Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D usp. CH D OÚ CH D Z tabulky 74 vyplývá, ţe v přiřazovacích a otevřených úlohách testu BI byly dívky úspěšnější neţ chlapci. Chlapci byli naopak úspěšnější v úlohách s výběrem odpovědi, dichotomických a uspořádacích úlohách Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Biologie prokázalo, ţe 60,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 7,2 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 53 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V testu BI bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou (34,9 % testu), dichotomické úlohy (28,9 % testu) a přiřazovací úlohy (24 % testu). Genderově nejzatíţenějším formátem testu byly uspořádací úlohy (100 %), které řešili úspěšněji chlapci, dále úlohy s výběrem odpovědi (75,8 %), otvevřené úlohy (60 %), a dichotomické úlohy (58,3 %). Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 76,2 % všech testovaných. Chlapci tvořili 23,7 % testovaných. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, chlapci byly při řešení úloh výrazně úspěšnější. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací, uspořádací a otevřené úlohy se v testu BI projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Biologie lze proto označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 95

96 18 Dějepis 18.1 Struktura testu DE Didaktický test Dějepis (dále DE) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 46 testových úloh (124 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 8 úloh bylo otevřených a 116 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. Test obsahoval 22 svazků úloh (64 podúloh). Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 75. Tabulka 75: Zastoupené typy úloh v testu DE Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 21 dich. dichotomické úlohy 11 (44) přiř. přiřazovací úlohy 5 (15) usp. uspořádací úlohy 4 (16) OÚ otevřené úlohy 4 (8) 18.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách DE Test DE řešilo 2460 ţáků, z toho 1609 dívek a 845 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 16 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 58,7 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 5,4 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 16 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 96

97 Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu DE se vyskytlo 11 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 24 (13,5 %). Ve 38 úlohách (včetně podúloh) byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 19 úloh (včetně podúloh) přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 76. Tabulka 76: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu DE Test DE Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 11 8,8 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 75 60,4 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 38 30,6 Z tabulky 76 vyplývá, ţe více neţ polovina testu (60,4 %) byla sestavena z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř třetina testových úloh (30,6 %) byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Naopak obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 8,8 % testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 31 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 77, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 31: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu DE Tabulka 77 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako 97

98 úloha chlapci dívky o kolik % prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 77: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu DE DE úspěšnější 1 CH D +4,3 2 CH D +3,2 3 CH D +3,4 4 CH D -0,1 5 CH D -0,1 6 CH D +6,2 6.1 CH D +6,8 6.2 CH D +4,0 6.3 CH D +1,8 7 CH D +3,8 7.1 CH D +0,3 7.2 CH D +0,7 7.3 CH D +1,4 7.4 CH D +9,2 8 CH D +0,9 8.1 CH D +3,8 8.2 CH D +0,5 8.3 CH D -2,4 8.4 CH D -0,6 9 CH D +0,5 9.1 CH D +0,3 9.2 CH D +4,3 9.3 CH D +0,3 9.4 CH D -1,4 10 CH D +5, CH D -2, CH D +3, CH D +12, CH D +6,5 11 CH D +2, CH D +3, CH D +2, CH D +1, CH D +0,4 12 CH D +11,2 událost 1 CH D +8,8 událost 2 CH D +10,0 událost 3 CH D +9,2 událost 4 CH D +4,2 13 CH D +8,5 14 CH D +6,4 15 CH D +1,6 16 CH D +12,5 17 CH D +5,6 18 CH D -1,6 19 CH D +7,7 20 CH D -1,0 21 CH D -1, CH D -3, CH D +1, CH D -1, CH D +0,5 22 CH D +6, CH D +5, CH D +4, CH D +6, CH D +3,1 23 CH D -1, CH D +2, CH D +0, CH D -2, CH D -4,0 24 CH D +6,9 událost 1 CH D +9,8 událost 2 CH D +2,1 událost 3 CH D +4,3 událost 4 CH D +1,3 25 CH D +1, CH D +0, CH D +1, CH D +1,5 26 CH D +8,9 27 CH D -6,6 28 CH D +14,5 29 CH D +18,0 30 CH D +5,3 31 CH D +10,1 32 CH D +5,6 33 CH D -2,3 34 CH D 34.1 CH D +22, CH D +21, CH D +11,3 98

99 úloha chlapci dívky o kolik % 35 CH D 35.1 CH D +21, CH D +18,0 36 CH D +12,5 37 CH D +6, CH D +13, CH D +0, CH D +0,3 38 CH D +14, CH D +17, CH D +2, CH D +8,3 39 CH D +28, CH D +36, CH D +10, CH D +29,9 40 CH D +2, CH D +9, CH D +6, CH D -7, CH D +2,9 41 CH D -1, CH D +4, CH D -2, CH D +0, CH D -5,2 42 CH D +6, CH D +5, CH D +3, CH D +5, CH D +13,0 43 CH D +2,8 událost 1 CH D -2,4 událost 2 CH D -1,4 událost 3 CH D +13,1 událost 4 CH D +13,2 44 CH D +10,4 událost 1 CH D +13,2 událost 2 CH D +7,1 událost 3 CH D +6,8 událost 4 CH D +15,4 45 CH D +7,3 46 CH D +3,8 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. 99

100 Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 32. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 32: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců DE V testu DE bylo celkem 124 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 46 úloh, tj. u 37 % testových úloh. Z grafu 32 vyplývá, ţe v testu DE byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. Ve 4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 59,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v podúloze 34.1 rozdílu 22,6 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 27 (6,6 %). Velký rozdíl v úspěšnosti mezi skupinou dívek a chlapců vypovídá o celkové převaze chlapců. Test DE je výrazně genderově zatíţen ve prospěch chlapců. 100

101 18.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 78 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu DE projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 78: Genderově zatíţené formáty úloh v testu DE Formát úloh Čísla úloh mch 1, 2, 3, 13, 14, 16, 17, 19, 26, 27, 28, 29, 30, 31 dich. 7, 7.4, 8, 8.1, 9.2, 10, 10.2, 10.3, 10.4, 11.1, 21.1, 22, 22.1, 22.2, 22.3, 22.4, 23.3, 23.4 přiř. 6, 6.1, 6.2 usp. 12, 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 24, 24.1, 24.3 OÚ 32, 34.1, 34.2, 34.3 Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu DE projevily úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou. Tyto úlohy tvořily 19,6 % testu a genderově zatíţeno bylo 66,6 % z nich. Dalším genderově zatíţeným formátem úloh byly otevřené úlohy, které tvořily 6,4 % testu. Genderově zatíţeny byly z 50 %. Otevřené úlohy byly rovněţ zatíţeny ve prospěch chlapců. Uspořádací úlohy tvořily 16,1 % testu a 40 % z nich se prokázalo jako genderově zatíţených ve prospěch chlapců Nejčastěji zastoupeným typem úloh v testu DE byly dichotomické úlohy (44,3 %). 32,7 % těchto úloh bylo genderově zatíţeno. 101

102 Přiřazovací úlohy, které tvořily 16,1 % testu, byly genderově zatíţeny z 15 % ve prospěch chlapců Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 79 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu DE. Tabulka 79 Úspěšnost podle formátu úloh v testu DE Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D dich. CH D přiř. CH D usp. CH D OÚ CH D Z tabulky 79 vyplývá, ţe ve všech pouţitých formátech testu DE byla skupina chlapců celkově úspěšnější neţ skupina dívek Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Dějepis prokázalo, ţe 37 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Ve 4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 59,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V testu DE bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly dichotomické úlohy 44,3 %), úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou (19,6 % testu), přiřazovací a uspořádací úlohy (po 16,1 % testu). Nejméně byly v testu zastoupeny otevřené úlohy (6,4 %). Genderově nejzatíţenějším formátem testu byly úlohy s výběrem odpovědi (66,6 %), dále otevřené úlohy (50 %), uspořádací úlohy (40 %) a dichotomické úlohy (32,7 %). Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 65,4 % všech testovaných. Chlapci tvořili 34,5 % testovaných. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, chlapci byly při řešení úloh výrazně úspěšnější. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací, uspořádací a otevřené úlohy se v testu DE projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Dějepis je proto třeba označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 102

103 19 Fyzika 19.1 Struktura testu FY Didaktický test Fyzika (dále FY) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 20 testových úloh, z nichţ 4 úlohy byly otevřené, a 16 úloh bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 80. Tabulka 80: Zastoupené typy úloh v testu FY Typ úloh Počet úloh mch úlohy s výběrem odpovědi 16 OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách FY Test FY řešilo 1368 ţáků, z toho 273 dívek a 1088 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 17 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 53,7 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 2,5 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. 17 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 103

104 V testu FY se vyskytly 2 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 18 (10,4 %). U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %, ţádná úloh nepřesáhla 90% hranici úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 81. Tabulka 81: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu FY Test FY Počet úloh Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 2 10 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 3 15 Z tabulky 81 vyplývá, ţe tři čtvrtiny testu byly sestaveny z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. 15 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily 10 % testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 33 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 82, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 33: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FY Tabulka 82 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. 104

105 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 82: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FY FY úspěšnější 1 CH D +7,3 2 CH D -4,5 3 CH D -2,4 4 CH D +19,3 5 CH D +4,5 6 CH D +9,5 7 CH D +7,3 8 CH D +5,1 9 CH D -1,5 10 CH D +6,1 11 CH D +1,6 12 CH D -2,1 13 CH D +6,2 14 CH D -4,8 15 CH D +3,0 16 CH D -0,6 17 CH D -7,9 18 CH D +8,8 19 CH D +0,3 20 CH D -6,0 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 34. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. 105

106 Graf 34: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců FY V testu FY bylo celkem 20 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 14 úloh, tj. u 70 % testových úloh. Z grafu 34 vyplývá, ţe v testu FY byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. Ve 20 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 50 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v úloze 4 rozdílu 19,3 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 17 (7,9 %). Rozdíl v úspěšnosti mezi skupinou dívek a chlapců vypovídá o celkové převaze chlapců. Test FY je genderově zatíţen ve prospěch chlapců Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje 106

107 jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 83 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu FY projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 83: Genderově zatíţené formáty úloh v testu FY Formát úloh Čísla úloh mch 2, 4, 7, 8, 10, 13, 14, 15, 18, 20 OÚ 1, 5, 6, 17 Jako genderově více zatíţený formát úloh se v testu FY projevily otevřené úlohy, které tvořily 20 % testu a byly gederově zatíţeny ze 100 %. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, které tvořily 80 % testu, byly genderově zatíţeny z 62,5 % Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 84 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu FY. Tabulka 84 Úspěšnost podle formátu úloh v testu FY Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D OÚ CH D Jak z tabulky 84 vyplývá, v obou pouţitých formátech testu FY dosáhla skupina chlapců celkově lepších výsledků neţ skupina dívek Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Fyzika prokázalo, ţe 70 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Ve 20 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 50 % úloh řešili úspěšněji chlapci. 107

108 V testu FY byly pouţity 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou a otevřené úlohy). Početněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (80 %), otevřené úlohy tvořily 20 % testu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly otevřené úlohy (100 %), úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 62,5 %. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 19,9 % všech testovaných. Chlapci tvořili 80 % testovaných. Skupina chlapců byla početnější a zároveň celkově úspěšnější neţ skupina dívek. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou a otevřené úlohy se v testu FY projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Fyzika je proto moţné označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 108

109 20 Chemie 20.1 Struktura testu CHE Didaktický test Chemie (dále CHE) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 32 testových úloh (43 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 36 úloh byly otevřené, a 9 úloh bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 85. Tabulka 85: Zastoupené typy úloh v testu CHE Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 22 přiř. přiřazovací úlohy 3 (9) OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách CHE Test CHE řešilo 1972 ţáků, z toho 1379 dívek a 591 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 18 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 65 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 2,5 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi 18 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 109

110 náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu CHE se vyskytly 4 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 10 (20,7 %). U 13 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %, 6 úloh dosáhlo úspěšnosti nad 90 procentních bodů. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 86. Tabulka 86: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu CHE Test CHE Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 4 9,3 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 26 60,4 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 13 30,2 Z tabulky 86 vyplývá, ţe více neţ polovina testu (60,4 %) byla sestavena z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř třetina testových úloh (30,2 %) bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily skoro 10 % testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 35 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 87, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 35: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CHE Tabulka 87 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. 110

111 úloha chlapci dívky o kolik % Tabulka 87: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CHE CHE úspěšnější 1 CH D +2,6 2 CH D +1,2 3 CH D -5,4 4 CH D +7,2 4.1 CH D +4,6 4.2 CH D +12,9 4.3 CH D +0,2 5 CH D +4,2 6 CH D +3,1 7 CH D +9,7 8 CH D +0,2 8.1 CH D -3,8 8.2 CH D +4,4 8.3 CH D -1,2 9 CH D +7,2 10 CH D +1,5 11 CH D -9,8 12 CH D +7,2 13 CH D +5,6 14 CH D +0,1 15 CH D +9,6 16 CH D +9, CH D +0, CH D -1, CH D +2, CH D -0,7 19 CH D +9,7 20 CH D -1,6 21 CH D +2,3 22 CH D +4,2 23 CH D -0,1 24 CH D -2,2 25 CH D +1,1 26 CH D +2, CH D +1, CH D +1, CH D +2,9 27 CH D -0,1 28 CH D -0,3 29 CH D +8,5 30 CH D +6,7 31 CH D +1,5 32 CH D +0,4 111

112 Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 36. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 36: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců CHE V testu CHE bylo celkem 43 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 22 úloh, tj. u 51,1 % testových úloh. Z grafu 36 vyplývá, ţe v testu CHE byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. V 6,9 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 44,1 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v podúloze 4.2 rozdílu 12,9 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 11 (9,8 %). Rozdíl v úspěšnosti mezi skupinou dívek a chlapců vypovídá o celkové převaze chlapců. Test CHE je genderově zatíţen ve prospěch chlapců. 112

113 20.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 88 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu CHE projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 88: Genderově zatíţené formáty úloh v testu CHE Formát úloh Čísla úloh mch 1, 3, 5, 6, 7, 9, 11, 15, 16, 19, 30 přiř. 4, 4.1, 4.2, 8.1, 8.2, 18.1, 26.3 OÚ 12, 13, 22, 29 Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu CHE projevily přiřazovací úlohy, které tvořily 27,9 % testu a byly gederově zatíţeny ze 75 %. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, které tvořily 51,1 % testu, byly genderově zatíţeny z 50 %. Nejméně genderově zatíţeným formátem úloh testu CHE byly otevřené úlohy, které tvořily 20,9 % testu a byly genderově zatíţeny ze 44,4 % Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 89 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu CHE. 113

114 Tabulka 89 Úspěšnost podle formátu úloh v testu CHE Formát úloh Chlapci Dívky mch CH D přiř. CH D OÚ CH D Jak z tabulky 89 vyplývá, ve všech pouţitých formátech testu CHE dosáhla skupina chlapců celkově lepších výsledků neţ skupina dívek Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Chemie prokázalo, ţe 51,1 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 6,9 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 44,1 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V testu CHE byly pouţity 3 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (51,1 %), přiřazovací úlohy tvořily 27,9 % testu a otevřené úlohy 20,9 % testu. Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly přiřazovací úlohy (75 %), úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 50 % a otevřené úlohy ze 44,4 %. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 69,2 % všech testovaných. Chlapci tvořili 30 % testovaných. Skupina chlapců byla méně početná, ale zároveň celkově úspěšnější neţ skupina dívek. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy se v testu CHE projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Chemie je genderově zatíţený ve prospěch chlapců. 114

115 21 Zeměpis 21.1 Struktura testu ZE Didaktický test Zeměpis (dále ZE) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 40 testových úloh (73 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 70 úloh bylo otevřených, a 3 úloh byly uzavřené. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 90. Tabulka 90: Zastoupené typy úloh v testu ZE Typ úloh Počet úloh (podúloh) mch úlohy s výběrem odpovědi 26 přiř. přiřazovací úlohy 11 (33) OÚ otevřené úlohy Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách ZE Test ZE řešilo 2149 ţáků, z toho 1225 dívek a 890 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů. 19 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 49,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 9,3 % ve prospěch chlapců Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi 19 Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %. 115

116 náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu ZE se vyskytlo 10 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 2 (8,5 %). U 6 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %, 1 úloha dosáhla úspěšnosti nad 90 procentních bodů (úloha 17, úspěšnost 93,6 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 91. Tabulka 91: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu ZE Test ZE Počet úloh (včetně podúloh) Podíl v % úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% 10 13,6 úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků 55 75,3 úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80% 8 10,9 Z tabulky 91 vyplývá, ţe tři čtvrtiny testu byly sestaveny z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Desetina testových úloh byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily 13,6 %testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 37 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 92, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 37: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu ZE Tabulka 92 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. 116