Aspirované souhlásky v čínštině a v angličtině

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Aspirované souhlásky v čínštině a v angličtině"

Transkript

1 Aspirované souhlásky v čínštině a v angličtině Hana Třísková, Orientální ústav AV ČR 5. výroční česko-slovenská sinologická konference, FF MU Brno, listopadu 2011 (verze odevzdaná Táně Dluhošové ) Úvod Cizinci studující čínštinu jsou rodilými mluvčími mnoha různých jazyků. Jejich mateřštiny si pro utvoření fonologického kontrastu u závěrových souhlásek vybírají z nabídky tří hlavních možností (znělá, neznělá, aspirovaná) různé kategorie. Tyto kategorie se realizují jazyka od jazyka různými fonetickými způsoby: např. znělé fonémy /b/, /d/, / / v iniciální pozici ve slově se v češtině vyslovují jako plně znělé (např. ve slovech bota, dudek, guma), kdežto v angličtině jako částečně znělé nebo zcela neznělé (např. ve slovech beat, dog, good). Tyto skutečnosti se promítají do problémů při studiu cizího jazyka: studenti s různým jazykovým pozadím často vnímají, vyhodnocují a napodobují hlásky cizího jazyka chybně. Lze se setkat s rozmanitými typy chyb ať už v percepci, nebo v produkci řeči. Má-li tyto chyby pedagog napravit, je důležité znát jejich zdroje. Náš článek se pokusí srovnat situaci ve třech jazycích, jejichž souhláskový systém je odlišně postaven: ve studovaném jazyce čínštině, v mateřském jazyce čtenářů tohoto článku češtině (resp. slovenštině), a v běžně známém cizím jazyce angličtině. Nejprve se budeme obecně zabývat fonetickou povahou aspirace (jakým způsobem vzniká efekt aspirace, jak se aspirované souhlásky fyzicky liší od neaspirovaných). K tomu budeme potřebovat parametr zvaný nástup hlasivkového tónu (VOT). Poté budeme zkoumat fonologické využití aspirace, znělosti a neznělosti v různých jazycích. Budeme zjišťovat, zdali se dá aspirovanost, znělost a neznělost jednotně vymezit pro všechny jazyky. Nakonec probereme důsledky zjištěných faktů pro výuku čínštiny, resp. pro výuku cizích jazyků obecně. Vzhledem k tomu, že některé fonetické termíny užívané v textu ( afrikáta, desonorizace, fonace apod.) nemusí být běžné známé, na konec článku je připojen malý terminologický slovníček. 1

2 Aspirované souhlásky Čínština oplývá bohatstvím aspirovaných (přídechových) souhlásek; kontrast aspirovanosti je páteří čínského souhláskového systému. Jednak zde nalézáme tři aspirované závěrové souhlásky: /p/, /t/, /k/ (výslovnost: [p h ], [t h ], [k h ]). Dále jsou tu tři aspirované polozávěrové souhlásky: /c/, /ch/, /q/ (výslovnost: [ts h ], [t h ], [t h ]). Závěrové souhlásky se cizím slovem nazývají okluzivy. Polozávěrové se nazývají afrikáty. Níže budeme těchto termínů užívat. Čeština ani slovenština aspirované souhlásky nemají. Páteří souhláskového systému zde není kontrast aspirovanosti, nýbrž kontrast znělosti (/b/ /p/, /d/ /t/ atd.). Není proto divu, že našim studentům dělávají čínské aspiráty potíže. Jednak mohou mít problémy s jejich výslovností (např. intenzitu aspirace přehánějí a v duchu české transkripce vsouvají českou souhlásku ch ). Jednak mívají problémy se zapamatováním párů čínských slabik lišících se v aspirovanosti iniciální souhlásky (např. si můžou plést bǎo a pǎo). Je to proto, že aspiraci nejsou naučeni slyšet v jejich rodném jazyce nevystupuje jako distinktivní rys, který rozlišuje významy slov. Nejsou na ni tedy citliví. Je pravda, že aspirované souhlásky by měli znát z angličtiny. Zde je ovšem situace jiná: aspirace na rozdíl od čínštiny v angličtině nevystupuje jako distinktivní rys (vysloví-li český mluvčí číslovku two, jako tů, aniž by u souhlásky t uplatnil přídech, rodilý mluvčí angličtiny mu bude i tak rozumět). Nástup hlasivkového tónu (VOT) Pro fonetický popis závěrových (a případně i polozávěrových) souhlásek existuje užitečný parametr, který se nazývá nástup hlasivkového tónu. Vystihuje důležité artikulační a akustické vlastnosti souhlásek; s jeho pomocí se lze vyjádřit odlišné vlastnosti souhlásek znělých, neznělých a aspirovaných. Anglický termín je Voice Onset Time, zkráceně VOT (pro jednoduchost budeme tuto zkratku dále užívat). Čínský termín je sǎngyīn qǐshǐ shíjiān 嗓 音 起 始 时 间. Klasickým článkem k danému tématu je Lisker & Abramson Pokud jde o publikace týkající se čínštiny, shrnutí VOT nabízí Lin 2007:37 (kniha je v angličtině), nebo Lin & Wang 2003:86 (kniha je v čínštině). Co je to VOT je patrné z následujících tří diagramů. Znázorňují situaci pro znělou okluzivu [b], neznělou okluzivu [p] a aspirovanou okluzivu [p h ]. 2

3 (1) znělé [b] negativní VOT (např ms) (2) neznělé [p] nulový VOT (0 ms) (3) aspirované [p h ] pozitivní VOT (např. 110 ms) Horní část všech tří diagramů je stejná. Je zde vidět tři fáze artikulace: první fáze (uzavírající se špička ) je utvoření závěru průchod vzduchu mluvidly je kompletně zablokován kontaktem horního a dolního rtu. Druhá fáze (rovná čára) je trvání závěru. Konečně třetí fáze (otvíravá špička a pokračování dvou paralelních čar) je uvolnění závěru rty se oddálí a uvolní průchod vzuchovému proudu, který je potřebný pro artikulaci samohlásky. Dolní část diagramů se liší. Je zde vidět aktivita hlasivek: rovná čára znamená, že hlasivky jsou v klidu. Vlnitá čára naznačuje, že hlasivky vibrují. Bod, kdy se rovná čára mění na vlnitou, je začátkem fonace: hlasivky se začínají chvět. (1) První diagram ilustruje tvoření znělé okluzivy [b], která je následovaná samohláskou (jako např. slabika [ba] v českém slově balík). Hlasivky začínají vibrovat už před uvolněním závěru (buď hned po utvoření závěru, nebo velmi brzy potom). Taková situace je charakteristická pro znělé okluzivy. Můžeme si to snadno ověřit: položíme si ruku na hrtan a velmi pomalu vyslovíme balík. Jestliže artikulaci značně zpomalíme a protáhneme dobu trvání závěru (tj. rty zůstávají semknuty), pod prsty je cítit chvění vibrujících hlasivek. (2) Druhý diagram ilustruje tvoření neznělé okluzivy [p], která je následovaná samohláskou (jako např. slabika [pa] v českém slově pata, nebo v čínském slově bā 八 osm ). Moment kdy začíná fonace (začátek vlnité čáry) koinciduje s uvolněním závěru (otvíravá špička). Taková situace je charakteristická pro neznělé okluzivy. Hlasivky začínají vibrovat přibližně ve chvíli uvolění závěru nebo velmi brzy po něm. 3

4 (3) Třetí diagram ilustruje tvoření aspirované okluzivy [p h ], která je následovaná samohláskou (jako např. slabika [p h a] v čínském slově pà 怕 bát se ; souhláska [p h ] se objevuje též např. v anglickém slově powder prášek ). Hlasivky začínají vibrovat až nějakou dobu po uvolnění závěru. To je charakteristické pro neznělé aspirované okluzivy. Každý ze tří diagramů znázorňuje odlišnou koordinaci mezi souhláskovým artikulačním gestem (v popsaných třech případech labiálních souhlásek je gesto stejné; je to aktivita rtů tvořících závěr) a činností hlasivek. Tuto koordinaci lze vystihnout za pomocí určité číselné hodnoty parametru VOT. Hodnota VOT může být buď negativní (např. plně znělé [b] může mít VOT -130 ms), nulová (např. neznělé [p] mívá VOT okolo 0 ms), nebo pozitivní (např. aspirované [p h ] může mít VOT 110 ms). Definice VOT Ladegoged (2006:146) definuje VOT jako interval mezi uvolněním překážky a začátkem fonace. Při artikulaci závěrové souhlásky (okluzivy) je tedy VOT doba, která uplyne mezi uvolněním závěru a momentem, kdy začnou vibrovat hlasivky. Při artikulaci polozávěrové souhlásky (afrikáty) je VOT doba, která uplyne mezi uvolněním úžiny a momentem, kdy začnou vibrovat hlasivky (připomeňme, že u polozávěrových souhlásek má překážka dvě fáze: závěrovou a úžinovou). VOT se měří v milisekundách. Na výše uvedených diagramech je VOT vidět jako interval mezi otvíravou špičkou v horní části diagramu (špička znázorňuje uvolnění závěru), a tím bodem v dolní části diagramu, kdy se rovná čára mění na vlnitou. Mezi diagramy předloženými výše chybí čtvrtá možnost znělá aspirovaná souhláska. Důvod je následující: aspirace se nejčastěji objevuje u neznělých souhlásek. Aspirované znělé souhlásky jsou v jazycích světa vzácné; vyskytují se v některých jazycích Indie (např hindština má [b ], [d ], [ ]). Znělá aspiráta vypadá z hlediska artikulace takto: v intervalu mezi uvolněním závěru a nástupem modální (tj. normální ) fonace pro samohlásku je slyšet kratičký interval tzv. dyšné fonace (angl. breathy voice). V námi zkoumaných jazycích (čínština, angličtina, čeština) se znělé aspiráty nevyskytují a navíc jsou ojedinělé i napříč jazyky, proto je opomíjíme. 4

5 VOT je kontinuum Výše jsme rozlišili tři základní hodnoty VOT: negativní (pro znělé), nulovou (pro neznělé) a pozitivní (pro aspiráty). Zavést takovéto základní rozlišení je užitečné. Avšak hodnota VOT je samozřejmě kontinuum. Rozpětí sahá od výrazně negativních hodnot přes mírně negativní, nulu, mírně pozitivní až po hodnoty výrazně pozitivní. Jinými slovy, může existovat mnoho rozličných situací v koordinaci mezi uvolněním závěru a aktivitou hlasivek. Škála souhlásek pak vypadá takto: plně znělé částečně znělé neznělé slabě aspirované silně aspirované Na levé straně škály stojí plně znělé okluzivy. Mají výrazně negativní VOT (vibrace hlasivek začíná hned po utvoření závěru). Tato situace byla ilustrována na prvním diagramu. Příkladem je plně znělá okluziva [d] v sindhštině, která má VOT cca -130 ms (Ladefoged 2006:146). Také české okluzivy /b/, /d/, /g/ na začátku slova (např. ve slovech bazén, dole, guma) jsou plně znělé. České [b] může mít VOT cca -140 ms. Dále existují částečně znělé okluzivy. Mají jenom mírně negativní VOT (vibrace hlasivek začíná až s určitým odstupem po utvoření závěru, ale pořád ještě před jeho uvolněním). Takto se mohou realizovat anglické /b/, /d/, / / v iniciální pozici, např. ve slovech beat, dog, gate (jak zmiňuje např. Cruttenden 2001:162). Velmi často se však vyslovují jako zcela neznělé. K problému se vrátíme později. Na dalším bodě škály jsou neznělé okluzivy. Mají VOT okolo nuly (vibrace hlasivek začíná bezprostředně či s velmi malým odstupem po uvolnění závěru). Tato situace byla ilustrována na druhém diagramu. Příkladem jsou české /p/, /t/, /k/ (např. v českých slovech pásek, tužka, koleno). Např. české [p] může mít VOT okolo 5 ms. Nebo [t] v sindhštině má VOT méně než 20 ms (Ladefoged 2006:146). Dále na kontinuu najdeme mírně aspirované okluzivy. Mají mírně pozitivní VOT (vibrace hlasivek začíná s určitým odstupem po uvolnění závěru). Příkladem jsou anglické /p/, /t/, /k/ v iniciální pozici. Např. [k h ] v anglickém slově keyboard má VOT asi 80 ms, nebo [t h ] v sindhštině, které má VOT asi jen 50 ms (Ladefoged 2006:146). Na pravé straně škály stojí silně aspirované okluzivy. Mají výrazně pozitivní VOT (vibrace hlasivek začíná až s výrazným odstupem po uvolnění závěru). Tato situace byla ilustrována na třetím diagramu. Příkladem je [k h ] z indiánského jazyka Navajo (Ladefoged 2006:146): jeho 5

6 VOT je cca 160 ms, což je dvakrát tolik než u anglického [k h ]. O něco méně má čínské [k h ]: ve slabice ka má 97 ms (Wu 204:47) V jazycích pozorujeme následující tendenci: znělost / neznělost mívá souvislost s mírou napjatosti souhlásky: neznělé souhlásky bývají napjaté (angl. tense, též fortis), kdežto neznělé bývají nenapjaté (angl. lax, též lenis). Aspirované (které jsou obvykle neznělé) bývají značně napjaté, neboť vyšší míra napjatosti je pro realizaci aspirace příhodná (Palková 1994:77). Níže se budeme detailněji věnovat aspirovaným souhláskám. Aspiráty existují v mnoha jazycích světa. Nejčastěji to jsou okluzivy (jako jsou čínské /p, t, k/). Příkladem je [p h ] v čínských slovech pàng 胖 tlustý, piāo 票 lístek, nebo v anglických slovech pencil, peace, paper. Méně často se v jazycích objevují aspirované afrikáty. Těmi se může pochlubit čínština: /c, ch, q/. Příkladem je čínské /c/ [ts h ] ve slově cù 醋 ocet. Fonetická charakteristika aspirát Artikulace aspirát Tvoření aspirovaných souhlásek lze popsat následovně: artikulační orgány se k sobě přiblíží a vytvoří překážku. Poté se překážka uvolní. Avšak fonace pro následující samohlásku nezačíná okamžitě: nejdřív následuje kratičký interval bez jakékoli (modální) fonace. Během této fáze se vzduch vytlačovaný z plic rychle pohybuje vokálním traktem. Není zpomalován ani hlasivkami (protože ty jsou široce rozevřené), ani žádnou strikturou v oblasti nadhrtanových dutin (protože striktura utvořená pro artikulaci souhlásky již byla uvolněna). Rychlý proud vzduchu vytváří při svém průchodu vokálním traktem slabý třecí šum. Ten se nazývá aspirace. Po tomto kratičkém šumovém intervalu se hlasivkové vazy přiblíží k sobě a začnou vibrovat, aby vytvořily hlas nutný pro artikulaci samohlásky. V diagramu pro slabiku [p h a] odpovídá aspiraci interval mezi druhou a třetí svislou čarou: VOT má pozitivní hodnotu, která odpovídá délce nehlasného intervalu. VOT musí překročit jistou minimální hodnotu; jestliže je hodnota VOT sice pozitivní, ale velmi malá (např. 10 ms), souhláska je vnímána jako obyčejná neznělá neaspirovaná (viz např. Lin 2007:37). 6

7 Jinými slovy, neznělé neaspirované mohou mít (nulový až) nepatrně pozitivní VOT. Např. neznělé neaspirované [t] může mít VOT až ms, neaspirované [k] může mít VOT dokonce až ms. Hodnota VOT závisí mj. na místě striktury: je-li místo tvoření více vzadu, pozorujeme tendenci k delšímu VOT. Např. velára [k h ] mívá delší VOT než alveolára [t h ] nebo než labiála [p h ]. Z toho vyplývá, že minimální hodnota VOT, od které posluchač vnímá souhlásku jako aspirovanou, se pro různé souhlásky liší a to podle místa jejich tvoření. Např. minimální hodnota VOT pro aspirované [t h ] je asi 20 ms, kdežto pro [k h ] musí být aspoň cca 30 ms. Obecně platí, že čím vyšší hodnota VOT, tím silnější je aspirace (Ladefoged 2006:146). Slabě aspirované [k h ] má hodnotu VOT asi ms, např. v indické sindhštině, mírně aspirované [k h ] má VOT okolo 80 ms, např. v angličtině. Hodnoty VOT okolo 100ms a více představují velmi silnou aspiraci. Příkladem je čínské [k h ] Wu (2004:47) pro něj ve slabice ka udává VOT 97ms. V jazyce Navajo může být hodnota VOTu pro [k h ] ještě větší: 160 ms, což je dvakrát tolik než v angličtině. Zdroj aspiračního šumu Diakritická značka pro aspiraci v Mezinárodní fonetické abecedě (IPA) je povýšené písmenko h (např. u souhlásky [k h ]). Symbol [h] značí v IPA neznělou glotální (laryngální) frikativu. IPA konvence pro zápis aspirace tedy naznačuje, že aspirace je tření laryngálního původu. Mnoho autorů v tomto duchu přijmá názor, že aspirace je třecí šum vznikající v hlasivkové štěrbině. Jinak řečeno, nahlížejí aspiraci jako určitý mechanismus fungování hlasivek. Např. Cruttenden (2001:151). Často je tomu skutečně tak: např. v čínském slově tā 他 [t h a ] je aspirace u iniciální souhlásky tvořena právě tímto způsobem. Situace je však komplikovanější. Aspirační šum je nezřídka jiného než laryngálního původu: může vznikat přímo v místě striktury, tj. v místě hlavní artikulace souhlásky, a to v průběhu uvolňování striktury. Tak např. u anglického iniciálního /t/ [t h ] má aspirace charakter frikativy [s]: too [t s u ], till [t s l ], time [t s a m]. Jestliže se uvolnění striktury zpomalí, může to dokonce způsobit zřetelnou afrikaci (frikativizaci) původně závěrové souhlásky. Cruttenden (2001:164) upozorňuje, že jeli slabika nepřízvučná, afrikace může skončit až nahrazením okluzivy afrikátou: time [tsa m], important [ m p ts nt]. Pro čínské t [t h ] však takovou afrikaci nepozorujeme 7

8 zdroj aspiračního šumu totiž pro tuto čínskou souhlásku není v místě striktury, nýbrž v místě přípravy na následující samohlásku. Čínské aspirované [t h ] je tak jiné než anglické aspirované [t h ]: čínské slovo tù 吐 zvracet zní jinak než anglická číslovka two. Podobně čínské tī 踢 kopat zní jinak než anglické tea. Jako další příklad uveďme čínskou afrikátu q. Její výslovnost se standardně zapisuje jako [t h ]. Aspirační šum však má ve skutečnosti charakter alveopalatální frikativy [ ] (připomeňme, že samotným symbolem [ ] se zapisuje výslovnost čínské iniciální souhlásky x, např. ve slově xī [ i ] 西 západ ). Správný zápis aspiráty q je tedy [t ] výslovnost souhlásky se pouze o něco protáhne. Např. slovo qì 气 lze transkribovat jako [t i ] (což by bylo možno rovnou napsat jako [t i ]). Podobně qù 去 se přepíše jako [t y ] (což by bylo možno rovnou napsat jako [t y ]). Další možností je, že aspirační šum vzniká v místě přípravy artikulace na následující samohlásku (šum je homorgánní s následujícím vokálem). V tom případě se u téže souhlásky může charakter šumu lišit podle toho, jaká samohláska následuje. Příkladem je čínská souhláska p: ve slově pù 瀑 vodopád vzniká šum v místě přípravy na zadní samohlásku [u]; zdroj šumu je v oblasti měkkého patra a připomíná zvuk velární frikativy [x]. Ve slově pà 怕 bát se vzniká šum v místě přípravy na otevřenou samohlásku [a]; zdroj šumu je v hlasivkové štěrbině a připomíná zvuk glotální frikativy [h]. Ve slově pí 皮 kůže vzniká šum v místě přípravy na přední samohlásku [i]; zdroj šum je v oblasti tvrdého patra a připomíná palatální frikativu [ ]. V této souvislosti citujme Skaličkovou (1982: ): V literatuře se často tradoval názor, že podstatou aspirace obecně, a aspirace v germánských jazycích zvláště, je určitá speciální hlasivková artikulace. Tento názor se však ukázal pochybeným. Při anglické aspiraci jde, obecně řečeno, o přechodovou frikci homorgánní okolí a danou volným způsobem navázání anglických fortisových okluzív [tj. neznělých /p/, /t/, /k/] k následujícím vokálům. Detenze [tj. uvolnění závěru] těchto okluzív musí totiž více nebo méně plně proběhnout, dříve než nastoupí vokál. Onen úsek navázání obou prvků je pak vyplněn třecím šumem, vznikajícím však nikoli v glottidě, ale v místě největšího zúžení výdechové cesty, tj. buď v místě původního závěru (což je nejčastější), nebo v místě přípravy pro následující samohlásku o tom svědčí různý auditivní dojem aspirace, a to nejen u různých konsonantů před týmž vokálem (card tart part, cool tool pool), ale i u téhož konsonantu před různými vokály (keel cool, tip tap). 8

9 Je tedy dobré mít na paměti, že navzdory jednotnému značení aspirace symbolem [ h ] může být zdroj aspiračního šumu u čínských aspirát na odlišných místech, a že může být rozmanitý i u jedné a téže souhlásky. Srovnejme např. odlišnou povahu aspirace u iniciálních souhlásek slov pà 怕, pí 皮, qù 去. Pokud pak jde o specifikaci místa šumu, v duchu Skaličkové se nabízí vůbec neuvažovat první možnost tj. vznik aspiračního šumu v hlasivkové štěrbině. Jde totiž vlastně o speciální případ možnosti třetí: jestliže po aspirátě následuje otevřená samohláska [a], nejpohodlnějším místem pro vznik aspiračního šumu je glottis; např. pà 怕 se vysloví jako [p h a ], tā se vysloví jako [t h a ] (druhou pohodlnou možností pro vznik šumu je místo tvoření souhlásky viz angličtina: time [t s a m]). Různé zdroje šumu (mócā shēngyuán 摩 擦 声 源 ) u čínských aspirát podrobně probírá ve své instrumentální studii Wu (2004:59). V učebnicích se však na tyto jemnosti většinou neupozorňuje, přestože jejich ignorování může vést ke zřetelně nepřirozené výslovnosti. Např. Wu et al. (1992:63) uvádějí pro všechny aspiráty souhrnně: Po detenzi zůstávají hlasivky rozevřené a prochází jimi slabý vzduchový proud; protože se nad hlasivkami mezi hrtanem a hltanem utvoří malá striktura, vzniká slabé tření... Povaze aspiračního šumu u konkrétních souhlásek se výjimečně věnuje Zhu (1997:63-70). Viz též Třísková (2010:146). Trvání aspirát Hlavním rysem aspirovaných souhlásek je prodloužené trvání v porovnání s jejich neaspirovanými protějšky: aspiráty mají delší VOT (v intervalu mezi uvolněním závěru a nástupem fonace se realizuje aspirační šum). Rozdíl v trvání je přitom mnohem výraznější u okluziv než u afrikát. Např. rozdíl v trvání mezi čínským /t/ [t h ] a /d/ [t] je mnohem výraznější, než je rozdíl v trvání mezi /c/ [ts h ] a /z/ [ts]. Proč je tomu tak? Důvody jsou tyto: Artikulace afrikát je v principu složitější než artikulace závěrových souhlásek: u okluziv se tvoří pouze závěr (např. [t] v českém slově také), kdežto u afrikát se nejprve utvoří závěr, ten pak přechází v úžinu (např. [ts] v českém slově cibule). Trvání afrikát je tedy z podstaty delší než trvání okluziv. Jestliže se k afrikátě, která má už tak jako tak značně dlouhé trvání, přidá aspirace, celkové trvání souhlásky už nemůže být příliš prodlouženo: v samotné afrikátě již je obsažen interval frikce; dodatečná frikce představující aspiraci má tedy své limity. Shrneme-li, tak rozdíl v trvání mezi aspirovanou a neaspirovanou afrikátou není tak zřetelný, jako rozdíl v trvání mezi aspirovanou a neaspirovanou okluzivou. 9

10 Míra napjatosti u aspirát Nejprve připomeňme, že neznělé souhlásky jsou obvykle napjatější než znělé např. [p] je napjatější než [b] (viz výše). Jestliže se k neznělé souhlásce přidá aspirace, děje se tak obvykle ruku v ruce s dalším nárůstem napjatosti. Ta je totiž pro aspiraci příhodnější než nenapjatost. Je to ovšem pouze tendence čínské aspiráty nejsou výrazně napjaté. Respektive, jak konstatuje např. Liang (1963:99), jsou jen o málo napjatější než neznělé neaspirované čínské souhlásky, které samy osobě příliš napjaté nejsou (např. výslovnost neznělého čínského b je vhodné zapsat spíše jako nenapjaté [b ], než jako napjaté [p] viz též níže). Definice aspirace Nyní, když známe rozličné fonetické vlastnosti aspirát, můžeme se podívat na definici aspirace u různých autorů. Podle Ladefogeda (2006:56) ji lze (pro okluzivy) charakterizovat takto: Aspirace je neznělý interval, který následuje po artikulaci okluzivy a trvá do začátku fonace pro samohlásku. Detailnější definici lze najít v publikaci Ladefoged & Maddieson (1996:70): Aspirace je interval následující po uvolnění striktury a trvající do začátku normální [tj. modální] fonace, během nějž jsou hlasivkové vazy znatelně víc oddáleny, než je tomu u hlásek s modální fonací. Z obou těchto definic vyplývá, že hlavním znakem aspirát je významně dlouhý VOT. Existují ovšem i jiné charakteristiky aspirace. Např. Crystal (1997:30) uvádí, že je to slyšitelný dech, který může doprovázet artikulaci některých hlásek; konkrétně se objevuje po uvolnění závěru u některých typů ploziv. (ploziva je zhruba totéž co okluziva) Crystal hovoří o audible breath, slyšitelném dechu. Jiní autoři užívají výrazů jako puff of air, strong burst of air apod. V tomto pohledu je aspirace v zásadě šumem glotálního původu, který vzniká díky silnému výdechovému proudu vyrážejícímu z plic po uvolnění překážky. To je však zpochybnitelné (viz výše Skaličková 1982). Jiný popis aspirované souhlásky najdeme u Cruttendena (2001:151): Mezi uvolněním závěru plozivy a začátkem následující samohlásky je neznělý interval, během nějž dochází k silnému vypuzení dechu. Výčet rozličných názorů čínských autorů na aspiraci předkládá Wu Zongji 2004:32; původní článek je z r (Fonetik Wu Zongji, který v r navštívil Prahu, byl předním čínským badatelem v oblasti experimentální fonetiky; po řadu let stál v čele fonetické laboratoře Lingvistického ústavu CASS v Pekingu. Zemřel dne ve věku 101 let.) Jak uvádí 10

11 Wu, čínští lingvisté jsou tradičně toho názoru, že aspirované souhlásky se liší od neaspirovaných v síle výdechového proudu qìliú qiáng ruò 气 流 强 弱. Wu konstatuje, že ani takováto, ani žádná jiná z existujících definic není uspokojivá a úplná. Wu nezmiňuje raný článek Liang Zhi ana (1963), který instrumentálně zkoumal akustické vlastnosti čínských aspirát. Jeho závěr byl následující (str. 99): Hlavní vlastností aspirovaných souhlásek je určitá délka vytvořeného šumu: aspirované souhlásky mají šum delší, neaspirované souhlásky kratší. Liang tedy v podstatě dospívá k obdobnému názoru jako západní lingvisté pracující s parametrem VOT (jím zmiňovaný šum se realizuje v intervalu do nástupu hlasivkového tónu; tento interval má pro aspiráty zvýšenou délku). Wu se pokouší vystihnout podstatu aspirace komplexním způsobem. Aspiraci je podle něj pravděpodobně dobré vymezit jako komplex několika artikulačních a akustických vlastností, nikoli jako jediný rys nebo parametr. To je názorem nejen Wu Zongjiho, ale např. i Zhu Chuana (1997:65), který píše: Současné fonetické výzkumy prokazují, že rozdíl mezi aspirovanými a neaspirovanými souhláskami netkví v jediné vlastnosti. Rozdíl mezi oběma typy zahrnuje [následující chrakateristiky]: sílu výdechového proudu, velikost tlaku vzduchu, délku VOT, umístění zdroje zvuku aj. Můžeme tedy uzavřít: Jestliže ponecháme stranou poměrně neobvyklou skupinu znělých aspirát existujících v některých jazycích Indie, můžeme výslovnost aspirovaných souhlásek charakterizovat následovně: jsou to neznělé souhlásky, u kterých existuje po uvolnění striktury určitý odklad nástupu fonace pro následující samohlásku. Tento interval je vyjádřen vyšší hodnotou VOT. Během něj je slyšet slabý třecí šum, který může být různého původu: buďto vzniká v hlasivkové štěrbině (tj. je glotálního původu), anebo vzniká v místě striktury (tj. místě artikulace souhlásky), anebo v místě přípravy artikulace na následující samohlásku. Dosud jsme se zabývali fonetickými, artikulačními vlastnostmi souhlásek. Teď přeneseme naši pozornost od fonetiky k fonologii neboli ke způsobu, jak ty či ony souhlásky fungují ve fonologických systémech konkrétních jazyků. Laryngální rysy Ve fonologii se aktivita / nezapojenost hlasivek a přítomnost / nepřítomnost aspirace vyjadřují distinktivními rysy [±znělá] a [±aspirovaná] (angl. [±voice] a [±aspirated]; někteří autoři užívají rysu [±spread glottis] ). Uveďme příklad: české /b/ v iniciální pozici je [+znělá], české 11

12 /p/ je [ znělá]. Rys aspirovanosti se v českém souhláskovém systému neuplatňuje. Pro čínštinu viz např. Lin (2007:140). Rysy [±znělá] a [±aspirovaná] spadají do skupiny tzv. laryngálních rysů. (Ostatní skupiny distinktivních rysů jsou major class features, place features aj.) Podívejme se, jak jsou laryngální rysy [±znělá] a [±aspirovaná] využívány pro utvoření fonologického kontrastu v různých jazycích. Teoreticky existují čtyři možné kategorie souhlásek, odlišené různými kombinacemi hodnot + a : neznělá neaspirovaná [ znělá] [ aspirovaná] neznělá aspirovaná [ znělá] [+aspirovaná] znělá neaspirovaná [+znělá] [ aspirovaná] (znělá aspirovaná) [+znělá] [+aspirovaná] První, podtržená kategorie je v jazycích světa pravděpodobně univerzální. Patricia Keating (1984:296) shledává, že všechny z 51 zkoumaných jazyků jejího vzorku jazyků mají neznělé neaspirované souhlásky. Podobně Maddieson (1984) zjišťuje, že v databázi UPSID (UCLA Phonological Segment Inventory Database), která obsahuje data o 451 jazycích, 92% jazyků má neznělé okluzivy (bez dalších modifikací). Naproti tomu čtvrtá kategorie (je uvedena v závorce) je v jazycích značně řídká. Necháme ji tedy stranou. Pro naše účely konstatujme, že pro vytvoření fonologického kontrastu si jazyky vybírají buď dvě, nebo tři z následujících tří kategorií (srov. též Ladefoged 2006: ): neznělá neaspirovaná dále jen neznělá neznělá aspirovaná dále jen aspirovaná znělá neaspirovaná dále jen znělá Jazyky kontrastující dvě kategorie Většina jazyků si vybírá dvě (nikoli tři) kategorie. První ze jmenovaných neznělá je využita víceméně ve všech jazycích, jak bylo řečeno. Druhá kategorie, která se k ní přidává pro vytvoření kontrastu, je buďto aspirovaná, nebo znělá. To znamená, že jazyk uplatňuje buďto kontrast aspirovanosti, nebo kontrast znělosti. a) kontrast aspirovanosti: neznělé x aspirované (např. /p/ x /p h /) b) kontrast znělosti: neznělé x znělé (např. /p/ x /b/) 12

13 V jazycích světa je běžněji využíván kontrast znělosti než kontrast aspirovanosti. Maddieson (1984) uvádí, že 67% jazyků v databázi UPSID má ve svém fonologickém inventáři neznělé okluzivy, zatímco pouhých 29% jazyků má aspirované okluzivy. Z mnoha jazyků, které kontrastují dvě kategorie, jmenujme následujcící: čeština, angličtina, němčina, francouzština, ruština, polština, pekingská čínština nebo kantonština. Čeština, francouzština, ruština, španělština a s jistými výhradami také angličtina mají kontrast znělosti. Nalézáme v nich kontrastující páry souhlásek jako např. neznělé /p/ x znělé /b/. Několik příkladů minimálních párů: české pije vs. bije, francouzské peau vs. beau, anglické pin vs. bin. Čínština má kontrast aspirovanosti. Nalézáme v ní kontrastující páry souhlásek jako např. neznělé /p/ x aspirované /p h /. Příkladem minimálního páru je bà [pa ] 把 držadlo a pà [p h a ] 怕 bát se. Jazyky kontrastující tři kategorie Méně často přijímají jazyky tříčlenný kontrast (to znamená, že využívají všech tří kategorií). Příkladem je arménština, thajština, barmština nebo šanghajština. Např. v šanghajštině je kontrast mezi /b/, /p/, /p h /: 抱 [b ] obejmout, 报 [p ] noviny, 泡 [p h ] nasáknout (tóny neuvádíme). Jazyky kontrastující čtyři kategorie Pro úplnost připomeňme jazyky, které mají čtyřčlenný kontrast. Poslední kategorie, která přistupuje, jsou znělé aspirované. Např. hindština má /p/, /p h /, /b/, /b h /. To je ovšem v jazycích světa značně neobvyklé, jak jsme poznamenali. V tomto příspěvku se budeme zabývat čínštinou, angličtinou a češtinou. Všechny tyto jazyky užívají dvoučlenný kontrast. Budeme zjišťovat, jaká je situace s aspirací v těchto třech jazycích. Aspiráty v čínštině Čínština patří k jazykům, které využívají aspirovanosti jako distinktivního rysu (viz např. Wu 1992:62, nebo Lin 2007:140: [±aspirated]). Aspirace u iniciální souhlásky rozlišuje významy morfémů (bà [pa ] 把 držadlo pà [p h a ] 怕 bát se, nebo dú 毒 [tu ] jed tú [t h u ] 13

14 涂 natřít ). Z toho vyplývá, že když mluvčí opomene přidat aspiraci, riskuje zmatení významů. Populárním příkladem je dùzi bǎo le 肚 子 饱 了 břicho je plné vs. tùzi pǎo le 兔 子 跑 了 zajíc utekl. Opomenutí aspirovat tedy není jenom nějaká chyba, ale závažná chyba. Rys aspirovanosti je páteří systému čínských souhlásek. Z celkového počtu 21 (iniciálních) souhlásek jich 12 jsou to všechny okluzivy a všechny afrikáty vstupuje do páru rozlišeného přítomností či absencí aspirace. Je šest takových párů (fonémy jsou psány v pinyinu): tři páry okluziv: /b/ [p] /p/ [p h ] /d/ [t] /t/ [t h ] /g/ [k] /k/ [k h ] tři páry afrikát: /z/ [ts] /c/ [ts h ] /zh/ [t ] /ch/ [t h ] /j/ [t ] /q/ [t h ] Čínština má tedy celkem šest aspirovaných souhlásek: tři okluzivy: /p/ [p h ], /t/ [t h ], /k/ [k h ] tři afrikáty: /c/ [ts h ], /ch/ [t h ], /q/ [t h ] Aspirované afrikáty jsou v jazycích světa řídké čínština se svým ch [t h ] a q [t h ] je mezi jazyky světa výjimečná (jak poznamenávají Ladefoged & Maddieson 1996:90). Zdroj aspiračního šumu je u jednotlivých čínských aspirát nestejnorodý a také se mění se podle následující samohlásky. Můžeme rozlišit dvě situace: následující samohláska je buďto přední (i, ü), nebo ne-přední (a, e, o, u). Výše jsme uvedli příklady pí 皮 kůže a pà 怕 bát se. Zbývajících souhlásek, které nevstupují do kontrastu aspirace, je devět: tři sonory tři frikativy /m/ [m], /n/ [n], /l/ [l] /f/ [f], /s/ [s], /x/ [ ], /h/ [x] K nim přistupují dva případy /sh/, /r/, které mají v systému zvláštní místo. Uvedli jsme, že znělost není v čínštině distinktivní. Avšak mnoho autorů má za to, že u jediného páru souhlásek /sh/ /r/ znělost jako distinktivní vystupuje. Obě souhlásky pokládají za frikativy, kde /sh/ je neznělé a /r/ je znělé. Ovšem mnoho jiných autorů má proti takové analýze námitky. Argumentují tím, že dané fonologické řešení je v rámci celého fonologického systému souhlásek nekonzistentní: tj. je podle nich nekonzistentní, aby se kontrast znělosti objevoval u jediného páru. Preferují jiné řešení /r/ pokládají za sonoru. 14

15 Neznělé čínské souhlásky se mohou za určitých okolností sonorizovat (zejména v nepřízvučných slabikách: např. /b/ ve větě Lái ba! 来 吧!). Ovšem rozdíl ve znělosti není distinktivní. Aspiráty v angličtině V angličtině je situace jiná než v čínštině. Jako základní distinktivní rys v systému souhlásek je přijímána znělost (např. Cruttenden 2001:149). Nalézáme zde tři páry závěrových souhlásek, ve kterých je první člen neznělý a druhý člen znělý: /p/ /b/, /t/ /d/, /k/ /g/. Přestože však aspirace není v angličtině distinktivním rysem, aspirované souhlásky se zde objevují. Když rodilý mluvčí vysloví následující slova: pin, pencil, too, time, key, keyboard, lze jasně zaslechnout, že okluzivy /p, t, k/ vyslovuje s určitou mírou aspirace: jako [p h ], [t h ], [k h ]. V češtině, která má také kontrast znělosti, ovšem žádný takový jev nepozorujeme. Jakou povahu vlastně v angličtině aspirace má? Aspirace v angličtině existuje jako pouhý doprovodný fonetický rys artikulace u neznělých souhlásek /p, t, k/, pokud se tyto nacházejí v určité pozici: to jest v iniciální pozici: pin, too, key, a/nebo na začátku přízvučné slabiky: potato (Cruttenden 2001:151, Roach 1996:32). Pouze když je iniciální /p, t, k/ následováno frikativou /s/ (spin, stuck, skies), aspirace není přítomna; výslovnost je [sp], [st], [sk]. V ostatních situacích se /p, t, k/ vyslovují taktéž bez aspirace jako [p], [t], [k], anebo je aspirace velmi slabá. Konkrétně: je-li první slabika slova nepřízvučná (např. v polite), aspirace souhlásky buďto chybí, anebo je velmi lehká. Podobně je tomu na konci slova (lip, bit, stick). Shrňme tedy: aspirované souhlásky [p h ], [t h ], [k h ] nemají v angličtině status fonémů jsou pouhými pozičními variantami neaspirovaných fonémů /p, t, k/. Např. foném /p/ má dva alofony: [p], [p h ]. Aspirace je v zásadě prediktabilní podle pozice, ve které se okluziva nachází. Není distinktivní (kontrastivní), nerozlišuje významy slov. Při opomenutí aspirovat proto obvykle nehrozí záměna významů. Např. slovo pencil má být správně vysloveno jako [p h ensl]. Jestliže jej cizinec vysloví jako [pensl], rodilý mluvčí angličtiny bude i tak vědět, o jaké slovo jde okamžitě však rozpozná, že hovořící je cizinec. Zmiňme ještě jeden zajímavý moment. Jestliže po anglickém iniciálním /p, t, k/ následuje některá ze sonor /l, r, w, j/ (please, pray, twice, cure), aspirace se realizuje prostřednictvím 15

16 desonorizace této sonory (desonorizace se v IPA značí kroužkem): please [l ] pray [ ], twice [w ], cure [j ] (Cruttenden 2001:151, srov. též Skaličková 1982:117). Popsaná desonorizace je jedním z nenápadných fonetických rysů, kterými se výslovnost těchto slov v podání rodilých mluvčích odlišuje od typicky českého plís a tvajs. Lze hypoteticky předpokládat, že podobný jev může nastávat i u čínštině u mediál. Pokud /i, w, y/ vystupují ve funkci mediály (tj. prenukleární samohlásky), foneticky se realizují jako aproximanty [j], [w], [ ]: např. duán [twan], biǎo [pja ], xuán [ æn]. V duchu analogie s angličtinou se zdá, že pokud čínské mediály následují po aspirovaných souhláskách, mohly by se snadno desonorizovat. A to nejen po aspirovaných okluzivách (p, t, k), ale i po aspirovaných afrikátách (c, ch, q). Např. tuán 团 sjednotit by se mohlo realizovat jako [t h w an]; quàn 劝 přesvědčit by se mohlo realizovat jako [t h æn]. Desonorizaci mediál lze možná uvažovat i po frikativách s, sh, x: např. shuāi 摔 uklouznout [ w a ] (srov. Skaličková 1982:117, která pro angličtinu připomíná možnou desonorizaci i po frikativách: fry, fly, slow, shrewed). Je na instrumentálních foneticích, aby tento jev pro čínštinu analyzovali. Aspiráty v češtině Zde je situace velmi jednoduchá: aspirované souhlásky v češtině neexistují ani fonologicky (čeština využívá kontrastu znělosti, nikoli kontrastu aspirovanosti), ani foneticky (české neznělé okluzivy mají zhruba nulový, resp. velmi mírně pozitivní VOT, který zdaleka nedosahuje hodnot anglických okluziv /p, t, k/ v iniciální pozici; české znělé okluzivy pak mají výrazně negativní VOT, jak jsme zmiňovali výše). Je tu jediná výhrada: české /p, t, k/ se mohou realizovat s lehkou aspirací, pokud se objeví na konci slova (např. ve slovech chlap, plot, lak); volně probíhající detenze může mít za následek lehký šum vznikající v místě otevírajícího se závěru (Skaličková 1982:116). Čeští a slovenští mluvčí mají většinou velmi vágní nebo dokonce žádnou představu o tom, co je aspirace. Nejsou vůči ní citliví, neboť v jejich mateřštině není distiktivní. Pokud si jí vůbec při percepci všimnou, tak ve výslovnosti ji často zanedbávají alespoň v angličtině je tomu často tak (např. two vysloví jako tů, pie jako páj apod.). Není tedy náhodou, že čeští studenti mívají s čínskými aspirátami potíže. 16

17 Fonetické vlastnosti vs. fonologické kategorie Vraťme se opět k angličtině. Jak jsme zmínili výše, tradiční analýza jejího souhláskového systému přijímá kontrast znělosti. Okluzivy /p, t, k/ jsou [ voice], okluzivy /b, d, g/ jsou [+voice]. Avšak tím, co v percepci odlišuje anglické iniciální /p, t, k/ od iniciálního /b, d, g/, je ve skutečnosti aspirace, nikoli aktivita či neaktivita hlasivek. Jestliže vyslovíme okluzivy /b, d, g/ zcela nezněle, rodilý mluvčí je i přesto bude vnímat jako znělé fonémy /b, d, g/, nikoli jako /p, t, k/. Např. jestliže vyslovíme bye tak, že iniciální souhláska /b/ zazní jako zcela neznělé (resp. desonorizované) [b ], rodilý mluvčí ji i tak bude vnímat správně, tj. jako znělý foném /b/. Jako /p/ jej neidentifikuje proto, že neslyšel žádnou aspiraci. Neboli: aspirace je zásadním percepčním signálem pro neznělé /p/ v iniciální pozici. Jestliže např. vyslovíme ve slově pin špendlík iniciální souhlásku /p/ bez aspirace, tj. zazní [p n] místo správného [p h n], rodilý mluvčí pravděpodobně uslyší dané slovo jako bin popelnice (pokud bude vysloveno izolovaně), neboť neslyšel žádnou aspiraci. Jestliže slovo bin popelnice vyslovíme se zcela neznělým [p] (nikoli se znělým [b]), pro rodilého mluvčího nedojde k mýlce. Se slovem pin špendlík si jej zřejmě nesplete Rodilý mluvčí angličtiny se tedy při rozlišování mezi /b, d, g/ a /p, t, k/ neorientuje podle znělosti: iniciální /b, d, g/ se velmi často realizují zcela bez účasti hlasivek (jejich VOT je nulový.). Zdálo by se, že v tom případě je pro výslovnost daných souhlásek vhodný přepis neznělými symboly [p], [t], [k]. Takový zápis však není zcela výstižný. Adekvátnější, tzv. úzká transkripce, je následující: [b ], [d ], [ ].Tj. pomocí znělých symbolů, opatřených desonorizačním kroužkem. Zápis [b ], [d ], [ ] ( odznělené znělé ) je adekvátnější proto, že vystihuje nenapjatou výslovnost: dané hlásky ztrácejí znělost, přitom si však podržují svoji nenapjatost, která bývá charakteristická pro znělé souhlásky. Iniciální souhláska v anglickém slově beat je tedy sice vyslovována nezněle, ale je jiná než v českém slově pít: v anglickém beat je nenapjaté [b ], v českém pít je napjaté [p]. Podobně správná výslovnost slova popelnice není [p n], ale [b n]. Plně znělé okluzivy [b], [d], [g] s výrazně negativním VOTem (tedy jako v českých slovech bota, dudek, guma) se v angličtině v iniciální pozici nevyskytují. Lze je zaslechnout pouze v pozici mezi dvěma samohláskami (obey, audience, lagoon, resp. to beat). Jestliže rodilý mluvčí na začátku anglického slova plně znělé [b], [d], [g] uslyší, určí je bez problému správně jako znělé fonémy /b, d, g/. Budou mu však znít nepřirozeně, neboť rodilí mluvčí angličtiny je nevyslovují tímto způsobem. Výrazně 17

18 negativní VOT u anglického iniciálního /b, d, g/ (např. ve slovech beat, do, good) je velmi běžnou chybou českých mluvčích angličtiny. Ukázali jsme, že tím, co v angličtině (jak ve výslovnosti, tak při percepci) rozlišuje iniciální neznělé fonémy /p, t, k/ od znělých fonémů /b, d, g/, není znělost. Přitom však znělost bývá pro angličtinu tradičně přijímána jako distinktivní rys, tj. v systému souhlásek se zavádí fonologický kontrast znělosti. Někteří autoři navrhují jiné řešení: odmítají kontrast znělosti a místo něj přijímají kontrast napjatá nenapjatá. Tedy namísto distinktivního rysu [±voice] přijímají [±tense]. Okluzivy /p, t, k/ jsou pak [+tense], okluzivy /b, d, g/ jsou [ tense]. Obě řešení mají své výhody i nevýhody, jak poukazuje Giegerich (1992:121). Fonologické síto Jak jsme ukázali výše, fonetické aspiráty [p h ], [t h ], [k h ] mají v čínštině a v angličtině odlišný fonologický status. V čínštině vystupují jako aspirované fonémy /p h /, /t h /, /k h / (pǎo, tā, kàn). Naproti tomu v angličtině jsou pouhými pozičními variantami neaspirovaných fonémů /p/, /t/, /k/ (pin vs. spit). Dále: čínština, angličtina i čeština mají neznělé fonémy /p, t, k/. Jestliže srovnáme jejich výslovnost, zjišťujeme odlišnosti: v angličtině, pokud jsou v iniciální pozici, se vyslovují s aspirací jako [p h ], [t h ], [k h ] (pin, two, key). Naproti tomu v čínštině ani v češtině nejsou nikdy aspirované; v čínštině se realizují jako nenapjaté desonorizované [b ], [d ], [ ] (bái, dào, gān), v češtině se realizují jako napjaté neznělé [p], [t], [k] (pán, také, kolik). Dále: angličtina i čeština mají znělé fonémy /b, d, g/. Jestliže srovnáme jejich výslovnost, zjišťujeme odlišnosti: v angličtině, pokud jsou v iniciální pozici, se vyslovují jako nenapajté desonorizované [b ], [d ], [ ] (beat, dog, good). Naproti tomu v češtině se vyslovují jako plně znělé [b], [d], [g] s výrazně negativním VOTem (bota, dudek, guma). Zjišťujeme tedy, že fonémy /b, d, g/, /p, t, k/ a /p h, t h, k h / (v iniciální pozici) projevují ve zkoumaných třech jazycích odlišné fonetické vlastnosti. Neboli: tatáž fonologická kategorie (např. [+znělá]) se v různých jazycích může realizovat různými způsoby. Shrňme situaci v angličtině, češtině a čínštině prostřednictvím tabulky: 18

19 znělé okluzivy /b, d, g/ neznělé okluzivy /p, t, k/ aspirované okluzivy /p h, t h, k h / výslovnost v angličtině [b ], [d ], [ ] nulový VOT, neznělé nenapjaté [p h ], [t h ], [k h ] pozitivní VOT aspirované napjaté NEJSOU výslovnost v češtině [b], [d], [ ] negativní VOT plně znělé nenapjaté [p], [t], [k] nulový VOT neznělé napjaté NEJSOU výslovnost v čínštině NEJSOU [b ], [d ], [ ] nulový VOT neznělé nenapjaté [p h ], [t h ], [k h ] pozitivní VOT, poněkud více napjaté Vidíme, že tatáž hláska se může vyskytnout ve více řádcích tabulky (např. [p h ]). Jinými slovy fyzicky (tj. artikulačně a akusticky) identická hláska může být mluvčími různých jazyků vyhodnocena různě: např. jedním jako aspirovaný foném, druhým jako neaspirovaný foném; jedním jako znělý foném, druhým jako neznělý foném. Situaci si lze představit následovně: rodilý mluvčí každého jazyka má v hlavě a v uších fonologické síto, skrz které filtruje vnímané fyzické hlásky, aby je fonologicky vyhodnotil: [p h ] [b] [k h ] [ ] [d] [t h ] [k] [ ] [t] /p/ /g/ /k/ /d/ /t/ /b/ 19

20 Fonologické síto si mluvčí vypěstuje v raných fázích života v závislosti na svém jazykovém okolí, tj. podle fonologické stavby své mateřštiny. Tato síta jsou pro různé jazyky různá. Tak např. neznělé [p] s VOTem okolo nuly, pokud je v iniciální pozici (pít), bude český mluvčí identifikovat jako neznělý foném /p/. Avšak anglický mluvčí jej pravděpodobně vyhodnotí jako znělý foném /b/ (beat). V další tabulce opět shrneme situaci ohledně iniciálních okluziv v angličtině, češtině a čínštině; tentokrát nebudeme vycházet z fonémů. ale z fyzických hlásek: fonologická interpretace v angličtině fonologická interpretace v češtině fonologická interpretace v čínštině [b], [d], [ ] negativní VOT plně znělé nenapjaté NEJSOU (resp. divná výslovnost ) znělé fonémy /b, d, g/ neznělé fonémy /p, t, k/ (PY b, d, g) v nepřízvučné slabice [p], [t], [k] nulový VOT neznělé napjaté NEJSOU (resp. divná výslovnost ) neznělé fonémy /p, t, k/ NEJSOU ( divná výslovnost ) [b ], [d ], [ ] nulový VOT neznělé nenapjaté znělé fonémy /b, d, g/ NEJSOU ( divná výslovnost ) neznělé fonémy /p, t, k/ (PY b, d, g) v přízvučné slabice [p h ], [t h ], [k h ] pozitivní VOT aspirované napjaté neznělé fonémy /p, t, k/ NEJSOU ( divná výslovnost ) aspirované fonémy /p h, t h, k h / (PY p, t, k ) Můžeme uzavřít s tím, že není možné univerzálně pro všechny jazyky definovat, co je to neznělá souhláska, znělá souhláska, aspirovaná souhláska. Např. je nelze vymezit ve smyslu určitého rozpětí hodnot VOT, které by pro daný typ souhlásky platilo napříč jazyky. Fonetické signály, které při percepci souhlásky rozhodují o určení fonologického rysu [+znělá], [ znělá], [+aspirovaná], [ aspirovaná], mohou být v různých jazycích různé. Polarizační princip Jak jsme uvedli výše, pro účely vytvoření fonologického kontrastu jsou na výběr tři hlavní kategorie: 1. znělá, 2. neznělá, 3. (neznělá) aspirovaná. Dále jsme doložili, že ve fonetické 20

Aspirované souhlásky v čínštině a v angličtině

Aspirované souhlásky v čínštině a v angličtině ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 2, S. 196 218 Aspirované souhlásky v čínštině a v angličtině Hana Třísková (Praha) ASPIRATED CONSONANTS IN MANDARIN CHINESE AND ENGLISH The article treats the

Více

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči Úvod do praxe stínového řečníka Proces vytváření řeči 1 Proces vytváření řeči člověkem Fyzikální podstatou akustického (tedy i řečového) signálu je vlnění elastického prostředí v oboru slyšitelných frekvencí.

Více

Konsonanty. 1. úvod. 2. frikativy. - zúžením v místě artikulace vzniká sloupec vzduchu, směrodatná je délka předního tubusu

Konsonanty. 1. úvod. 2. frikativy. - zúžením v místě artikulace vzniká sloupec vzduchu, směrodatná je délka předního tubusu Konsonanty 1. úvod - kontakt nebo úzké přiblížení dvou artikulačních orgánů - tranzient - pohyb vokalických formantů z / do cílového stavu nazýváme 2. frikativy neznělé frikativy - zdrojem zvuku je turbulentní

Více

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém 37. setkání AUČCJ Praha 19. 5. 2012 Jaroslav Šimek jarasimek@centrum.cz Hláska foném

Více

(4) Samohlásky a souhlásky

(4) Samohlásky a souhlásky (4) Samohlásky a souhlásky Brno MU, sinologie, LS 2014 Fonetika souvislé řeči (H.Třísková) Mluvidla mohou v principu tvořit hlásky dvojího typu: samohlásky (vokály) a souhlásky (konsonanty). Jejich výslovnost

Více

Šablona: I/2Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

Šablona: I/2Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

FONETIKA A FONOLOGIE I.

FONETIKA A FONOLOGIE I. FONETIKA A FONOLOGIE I. AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 7. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník Český jazyk a literatura Český jazyk Fonetika,

Více

1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce

1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce 1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce 3. TVOŘENÍ, PŘENOS A PERCEPCE ŘEČI 3.1. Tvoření řeči 3.1.1 Ústrojí dýchací 3.1.2 Ustrojí hlasové 3.1.3 Ústrojí

Více

Okruhy pojmů ke zkoušce, podzim 2016

Okruhy pojmů ke zkoušce, podzim 2016 Okruhy pojmů ke zkoušce, podzim 2016 obecné věci a problémy vztah mluvené a psané řeči funkce mluvené formy řeči v komunikaci přístupy k poznávání zvukové stavby řeči (stupně abstrakce a příslušné vědecké

Více

- analogická úprava podnět dal Josef Dobrovský, 1819, zavedl psaní i/y v koncovkách podle analogie (po c pouze i, po s, z i/y podle analogie)

- analogická úprava podnět dal Josef Dobrovský, 1819, zavedl psaní i/y v koncovkách podle analogie (po c pouze i, po s, z i/y podle analogie) POJMY K SAMOSTATNÉMU STUDIU Pravopis - primitivní počátek 9. století; Konstantin a Metoděj používání hlaholice, později 10. - 11. století díla psána latinsky, vpisována česká slova (bohemika, glosy); první

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Jsou čínské retroflexy retroflexní? Palatály palatální? Veláry velární? Poznámky k terminologii

Jsou čínské retroflexy retroflexní? Palatály palatální? Veláry velární? Poznámky k terminologii Jsou čínské retroflexy retroflexní? Palatály palatální? Veláry velární? Poznámky k terminologii Hana Třísková Orientální ústav AV ČR, Praha 1. Úvod Součástí standardního popisu zvukové stavby čínštiny

Více

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PONDĚLÍ Sluchové vnímání a paměť kniha: Mezi námi předškoláky (1,2,3) Sluchová paměť Opakování vět s více slovy (básničky ) 1 Vnímání rytmu Napodobování rytmu (dítě

Více

O AKUSTICE ČESKÉ HLÁSKY Ř [*] Alexander V. Isačenko

O AKUSTICE ČESKÉ HLÁSKY Ř [*] Alexander V. Isačenko Linguistica ONLINE. Published: October 9, 2013 http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/isacenko/isa-001.pdf ISSN 1801-5336 O AKUSTICE ČESKÉ HLÁSKY Ř [*] Alexander V. Isačenko Abstract. Acoustical investigations

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 9.

Více

Souběžná validita testů SAT a OSP

Souběžná validita testů SAT a OSP Souběžná validita testů SAT a OSP www.scio.cz 15. ledna 2013 Souběžná validita testů SAT a OSP Abstrakt Pro testování obecných studijních dovedností existuje mnoho testů. Některé jsou všeobecně známé a

Více

2.3 Prezentace statistických dat (statistické vyjadřovací prostředky)

2.3 Prezentace statistických dat (statistické vyjadřovací prostředky) 2.3 Prezentace statistických dat (statistické vyjadřovací prostředky) Statistika musí výsledky své práce převážně číselná data prezentovat (publikovat, zveřejňovat) jednoduše, srozumitelně a přitom výstižně.

Více

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13 1.1 Coje to čínština? 14 1.1.1 Standardní čínština... 15 1.1.2 Šíření standardní čínštiny putonghua v ČLR... 17

Více

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním 1.plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 7. na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev 8.

Více

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání.................. 9 Předmluva překladatelů.............................11 Kapitola 1: Na úvod............................... 13 1.1 Co je to čínština?......................................14

Více

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se MNOŽIN, ZÁKLDNÍ POJMY Pojem množiny patří v matematice ke stěžejním. Nelze jej zavést ve formě definice pomocí primitivních pojmů; považuje se totiž rovněž za pojem primitivní. Představa o pojmu množina

Více

Popis PAZ zachycených na videopříloze:

Popis PAZ zachycených na videopříloze: Pomocné artikulační znaky jsou specifickou českou (a slovenskou) vizuálněmotorickou pomůckou sloužící primárně k výuce výslovnosti. Sekundárně je však možno využít je jako podporu odezírání. (Hudáková,

Více

DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU

DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU ZMĚNA V JAZYCE Základním předmětem diachronní lingvistiky je diference. Jedním z možných českých překladů tohoto slova je rozdíl, což nám říká prostě to, že se

Více

TULLIO DE MAURO: BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI

TULLIO DE MAURO: BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI OBSAH Slovo úvodem (V. Skalička) 13 Ferdinand de Saussure a jeho Kurs (F. Čermák) 15 K českému překladu a vydání Kursu obecné lingvistiky (F. Čermák) К druhému českému vydání (F. Čermák) 31 Předmluva к

Více

ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A ZLOMKOVÝCH NEROVNIC V ŠESTI BODECH

ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A ZLOMKOVÝCH NEROVNIC V ŠESTI BODECH (Tento text je součástí výkladu k definičním oborům, tam najdete další příklady a pokud chcete část tohoto textu někde použít, můžete čerpat ze stažené kompletní verze definičních oborů ve formátu.doc.)

Více

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Množiny, funkce

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Množiny, funkce Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018 2. Množiny, funkce MNOŽIN, ZÁKLDNÍ POJMY Pojem množiny patří v matematice ke stěžejním. Nelze jej zavést ve formě definice pomocí

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Techniky práce s hlasem

Techniky práce s hlasem Mluvený verbální projev Techniky práce s hlasem paralingvistika o intenzita (hlasitost) o výraz o modulace o intonace o rychlost řeči JAZYKOVÝ PROJEV mluvený psaný Jazyková kultura jazyková správnost v

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

7 Další. úlohy analýzy řeči i a metody

7 Další. úlohy analýzy řeči i a metody Pokročilé metody rozpoznávánířeči Přednáška 7 Další úlohy analýzy řeči i a metody jejich řešení Výsledky rozpoznávání (slovník k 413k) frantisek_vlas 91.92( 90.18) [H= 796, D= 10, S= 60, I= 15, N=866,

Více

Anglický jazyk pro 8. ročník

Anglický jazyk pro 8. ročník Anglický jazyk pro 8. ročník (Předmět je vyučován 3 hodiny týdně.) Vzdělávací obsah Lekce 1 Očekávané výstupy Z RVP ZV - jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích - stručně reprodukuje

Více

Fonematický sluch je schopnost rozlišovat sluchem jednotlivé hlásky ve slovech.

Fonematický sluch je schopnost rozlišovat sluchem jednotlivé hlásky ve slovech. 6. Rada šestá: Rozvíjejte fonematický sluch Fonematický sluch je schopnost rozlišovat sluchem jednotlivé hlásky ve slovech. Musíme si uvědomit, že změnou jediné hlásky ve slově se změní význam slova: KOZA

Více

Hana Třísková: Segmentální struktura čínské slabiky. Praha: Karolinum, 2012 PŘEDMLUVA

Hana Třísková: Segmentální struktura čínské slabiky. Praha: Karolinum, 2012 PŘEDMLUVA PŘEDMLUVA Kniha, kterou držíte v ruce, se zabývá čínskou slabikou. Může se zdát překvapivé, že svazek je značně objemný slabika je přece velmi malým zvukovým útvarem. Avšak už při prolistování obsahu čtenář

Více

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou

Více

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0).

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0). Výroková logika II Negace Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0). Na konkrétních příkladech si ukážeme, jak se dají výroky negovat. Obecně se výrok dá negovat tak, že před

Více

Jana Vránová, 3. lékařská fakulta UK

Jana Vránová, 3. lékařská fakulta UK Jana Vránová, 3. lékařská fakulta UK Vznikají při zkoumání vztahů kvalitativních resp. diskrétních znaků Jedná se o analogii s korelační analýzou spojitých znaků Přitom předpokládáme, že každý prvek populace

Více

1. Matematická logika

1. Matematická logika MATEMATICKÝ JAZYK Jazyk slouží člověku k vyjádření soudů a myšlenek. Jeho psaná forma má tvar vět. Každá vědní disciplína si vytváří svůj specifický jazyk v úzké návaznosti na jazyk živý. I matematika

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA Název: ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA Cíl: Opakování učiva o zvukové stránce jazyka Fáze vyučovacího procesu: opakování Organizační forma vyučování: skupinová Převažující myšlenková operace: analýza syntéza, substituce

Více

B) Trénink výslovnosti vět Klikneme na Trénink výslovnosti věty a budeme postupovat stejně jako v předchozím bodu.

B) Trénink výslovnosti vět Klikneme na Trénink výslovnosti věty a budeme postupovat stejně jako v předchozím bodu. I. ÚVOD Pro svou vyučovací hodinu v počítačové učebně jsem si vybral pátou třídu a předmět jazyk anglický, kde jsme probrali a pak procvičovali poznávání času (What s the time?). Učím sice spojené třídy

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ví, že se ve jméně píše velké písmeno na začátku pozná konec a začátek věty umí rozložit větu na slova ví, že věta začíná velkým písmenem

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura Komunikační a slohová výchova 1.plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti správné čtení slabik, slov a krátkých vět hlasité čtení, ZÁŘÍ / 3 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou

Více

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Protetické v- v pražské mluvě seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Osnova shrnutí dosavadní literatury metodologie našeho výzkumu dosavadní výsledky Dosavadní literatura shrnuje James

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 2. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Systém českých hlásek

Systém českých hlásek Systém českých hlásek Při vnímání mluvené řeči můžeme projev dělit na menší celky věty, slova, slabiky, hlásky. V psaném projevu odpovídá hláskám vždy nějaký grafický symbol = grafém. Hlásky Samohláska

Více

Předmět:: Český jazyk a literatura

Předmět:: Český jazyk a literatura 3. respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru OSV9: Kooperace a kompetice základní pravidla rozhovoru 3. ZÁŘÍ / 32 OSV9 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Hlavní závěry projektu Rychlá šetření 4/2009 Obsah

Hlavní závěry projektu Rychlá šetření 4/2009 Obsah Hlavní závěry projektu Rychlá šetření 4/2009 Obsah A Ochrana člověka za mimořádných událostí... 4 A.1 Celkový postoj k Ochraně člověka za mimořádných situací... 4 A.2 Výuka Ochrany člověka a její formy...

Více

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2015

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2015 Příloha 8 Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2015 Cílem zveřejnění podrobného JZS je zpřehlednit managementu škol, zadavatelům a žákům časové údaje jednotlivých

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2017

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2017 Podrobné JZS_Písemné společné části maturitní 2017 - jaro Příloha 8 Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2017 Cílem zveřejnění podrobného JZS je zpřehlednit managementu

Více

OBECNÉ VĚCI A PROBLÉMY VZTAH MLUVENÉ A PSANÉ ŘEČI:

OBECNÉ VĚCI A PROBLÉMY VZTAH MLUVENÉ A PSANÉ ŘEČI: OBECNÉ VĚCI A PROBLÉMY VZTAH MLUVENÉ A PSANÉ ŘEČI: - jazyky existují ve dvou zákl. realizacích-mluvené a psané. V zobecněné míře můžeme říct, že jednomu jazyk. systému odpovídají 2 typy realizací v řeči,

Více

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu

Více

PŘÍLOHA 1: Diktát zadávaný žákům v pololetí školního roku a záznamový arch pro učitele (analyticko-syntetická metoda)

PŘÍLOHA 1: Diktát zadávaný žákům v pololetí školního roku a záznamový arch pro učitele (analyticko-syntetická metoda) SEZNAM PŘÍLOH: PŘÍLOHA 1: Diktát zadávaný žákům v pololetí školního roku a záznamový arch pro učitele (analyticko-syntetická metoda) Diktát: na, mé, po, les, pálí, stůl Ola má lopatu. Písemný projev 1.

Více

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2014

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2014 Příloha 8 Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2014 Cílem zveřejnění podrobného JZS je zpřehlednit managementu škol, zadavatelům a žákům časové údaje jednotlivých

Více

Anglický jazyk pro 6. ročník

Anglický jazyk pro 6. ročník Anglický jazyk pro 6. ročník (Předmět je vyučován 3 hodiny týdně.) Vzdělávací obsah Lekce 1 Očekávané výstupy Z RVP ZV - aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i

Více

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2015

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2015 Příloha 8 Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro jarní zkušební období MZ v roce 2015 Cílem zveřejnění podrobného JZS je zpřehlednit managementu škol, zadavatelům a žákům časové údaje jednotlivých

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 1 Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 2 Mojí nejskvělejší manželce Lucii a všem mým studentům 3 PŘEDMLUVA" 4 CO JE TO KONDICIONÁL A PROČ JE V ANGLIČTINĚ POTŘEBA" 6 PRVNÍ KONDICIONÁL" 9 DRUHÝ KONDICIONÁL"

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ I. název vzdělávacího oboru: RUSKÝ JAZYK (RJ) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Další cizí jazyk (RJ) je vymezen jako součást vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací

Více

FONETIKA A FONOLOGIE II.

FONETIKA A FONOLOGIE II. FONETIKA A FONOLOGIE II. AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 7. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník Český jazyk a literatura Český jazyk Fonetika,

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ Sluchové vnímání je jednou ze základních poznávacích funkcí, jež je podmínkou pro zvládnutí technicky správného čtení a bezchybného psaní. U některých dětí bývá proces vnímání

Více

NP-úplnost problému SAT

NP-úplnost problému SAT Problém SAT je definován následovně: SAT(splnitelnost booleovských formulí) Vstup: Booleovská formule ϕ. Otázka: Je ϕ splnitelná? Příklad: Formule ϕ 1 =x 1 ( x 2 x 3 )jesplnitelná: např.přiohodnocení ν,kde[x

Více

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2014

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2014 Příloha 8 Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2014 Cílem zveřejnění podrobného JZS je zpřehlednit managementu škol, zadavatelům a žákům časové údaje jednotlivých

Více

4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.)

4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.) Disciplína: Úvod do české fonetiky a fonologie 4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.) Obsah kapitoly Text kapitoly Cíle kapitoly Cílem kapitoly je popsat

Více

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2013

Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2013 Příloha 8 Podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období MZ v roce 2013 Cílem zveřejnění podrobného JZS je zpřehlednit managementu škol, školním maturitním komisařům, zadavatelům

Více

Diskrétní náhodná veličina

Diskrétní náhodná veličina Lekce Diskrétní náhodná veličina Výsledek náhodného pokusu může být vyjádřen slovně to vede k zavedení pojmu náhodného jevu Výsledek náhodného pokusu můžeme někdy vyjádřit i číselně, což vede k pojmu náhodné

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK 3. G. GREGOVSKA

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK 3. G. GREGOVSKA je schopen používat odpovídající kultivovaný pozdrav osvojená slovíčka vyslovuje foneticky správně, dbá správné artikulace rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s

Více

Název: VY_32_INOVACE_PG4119 Tipy a triky, rozdíly mezi prohlížeči

Název: VY_32_INOVACE_PG4119 Tipy a triky, rozdíly mezi prohlížeči Název: VY_32_INOVACE_PG4119 Tipy a triky, rozdíly mezi prohlížeči Autor: Mgr. Tomáš Javorský Datum vytvoření: 06 / 2012 Ročník: 3 Vzdělávací oblast / téma: webdesign, počítačová grafika Anotace: DUM seznamuje

Více

r W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain, zahájil epochu polovodičové elektroniky, která se rozvíjí dodnes.

r W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain, zahájil epochu polovodičové elektroniky, která se rozvíjí dodnes. r. 1947 W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain, zahájil epochu polovodičové elektroniky, která se rozvíjí dodnes. 2.2. Polovodiče Lze je definovat jako látku, která má elektronovou bipolární vodivost, tj.

Více

Práce se styly 1. Styl

Práce se styly 1. Styl Práce se styly 1. Styl Styl se používá, pokud chceme, aby dokument měl jednotný vzhled odstavců. Můžeme si nadefinovat styly pro různé úrovně nadpisů, jednotlivé popisy, charakteristiky a další odstavce.

Více

Ročník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. Předazbukové období IX. Výslovnost hlásek odlišných od češtiny. Pozdravy. Jednoduché pokyny. Seznámení s učebnicí. Nácvik výslovnosti, rozhovor. Pohybové hry.fonetická rozcvička. Nacvičí výslovnost hlásek

Více

TESTOVÁNÍ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ

TESTOVÁNÍ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE TESTOVÁNÍ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ Jakub Wagner wagnejak@fel.cvut.cz 1. ÚVOD Cílem práce bude otestovat výukovou aplikaci angličtiny na DVD pro základní školy. Aplikace je cílena pro ovládání

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více

Obecné, centrální a normované momenty

Obecné, centrální a normované momenty Obecné, centrální a normované momenty Obsah kapitoly 4. Elementární statistické zpracování - parametrizace vhodnými empirickými parametry Studijní cíle Naučit se počítat centrální a normované momenty pomocí

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

[1] samoopravné kódy: terminologie, princip

[1] samoopravné kódy: terminologie, princip [1] Úvod do kódování samoopravné kódy: terminologie, princip blokové lineární kódy Hammingův kód Samoopravné kódy, k čemu to je [2] Data jsou uložena (nebo posílána do linky) kodérem podle určitého pravidla

Více

Funkce. Definiční obor a obor hodnot

Funkce. Definiční obor a obor hodnot Funkce Definiční obor a obor hodnot Opakování definice funkce Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny všech reálných čísel R, přiřazuje právě jedno reálné

Více

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Vybraná rozdělení spojitých náhodných veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Třídění Základním zpracováním dat je jejich třídění. Jde o uspořádání získaných dat, kde volba třídícího

Více

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru Pracovní úkol: 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé

Více

Předmět:: Český jazyk

Předmět:: Český jazyk 3. respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru OSV9: Kooperace a kompetice 8. zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním 22. rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na

Více

9 Kolmost vektorových podprostorů

9 Kolmost vektorových podprostorů 9 Kolmost vektorových podprostorů Od kolmosti dvou vektorů nyní přejdeme ke kolmosti dvou vektorových podprostorů. Budeme se zabývat otázkou, kdy jsou dva vektorové podprostory na sebe kolmé a jak to poznáme.

Více

Výhody a nevýhody jednotlivých reprezentací jsou shrnuty na konci kapitoly.

Výhody a nevýhody jednotlivých reprezentací jsou shrnuty na konci kapitoly. Kapitola Reprezentace grafu V kapitole?? jsme se dozvěděli, co to jsou grafy a k čemu jsou dobré. rzo budeme chtít napsat nějaký program, který s grafy pracuje. le jak si takový graf uložit do počítače?

Více

MULTICOM 112. Průvodce programem

MULTICOM 112. Průvodce programem MULTICOM 112 Průvodce programem Cíl Cílem projektu MULTICOM112 CD-ROM je zvýšit a rozšířit základní jazykové schopnosti techniků operačních středisek do takové míry, že budou schopni rozpoznat cizí jazyk

Více

Jak psát bakalářskou či diplomovou práci. Možná úskalí při výběru témat a vedoucích prací:

Jak psát bakalářskou či diplomovou práci. Možná úskalí při výběru témat a vedoucích prací: Jak psát bakalářskou či diplomovou práci Následující text poskytuje základní informace o tom, jak si zvolit téma bakalářské (a také Úvodu k bc. práci) či diplomové práce a jak práci tohoto typu psát. Výchozím

Více

Každému studentovi vyhovuje jiný komunikační systém (mluvená řeč, znakový jazyk, znakovaná čeština) dle míry postižení a předchozího modelu vzdělávání

Každému studentovi vyhovuje jiný komunikační systém (mluvená řeč, znakový jazyk, znakovaná čeština) dle míry postižení a předchozího modelu vzdělávání Mgr. Klára Ptáčková Každému studentovi vyhovuje jiný komunikační systém (mluvená řeč, znakový jazyk, znakovaná čeština) dle míry postižení a předchozího modelu vzdělávání U neslyšících jsou trochu odlišné

Více

Podklady k okruhu č. 6

Podklady k okruhu č. 6 Podklady k okruhu č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením: Předstupněm vyvozování artikulace jsou tzv. průpravná cvičení -dechová cvičení -artikulační cvičení (gymnastika mluvidel) - ovládání

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Tematický plán pro školní rok 2016/2017 Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Mgr. Jana Paličková Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý

Tematický plán pro školní rok 2016/2017 Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Mgr. Jana Paličková Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý ČASOVÉ OBDOBÍ Září 1. 30. 9. 1. 5. 28. 9. státní svátek KONKRÉTNÍ VÝSTUPY respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru volí vhodné verbální a nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních

Více

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou

Více