Zpracoval: Ing. Luděk Tesař,

Transkript

1 Rozpočtový výhled Statutárního města České Budějovice do roku 2013 obsahuje analýzu dosavadního hospodaření města zahrnuje dopady světové finanční krize srpen 09 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař,

2 OBSAH PODĚKOVÁNÍ... 1 ÚVOD... 1 ANALÝZA DOSAVADNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA... 2 ZÁVĚR Z ANALÝZY DOSAVADNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA... 9 Pozitiva... 9 Negativa a rizika... 9 DOPAD SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE DO PŘÍJMŮ MĚSTA DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA FINANČNÍ POLITIKA MĚSTA...11 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČB - TABULKA...13 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČB...14 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 15

3 PODĚKOVÁNÍ Zpracovatel tímto děkuje finančnímu odboru, zastoupenému Ing. Bohuslavem Bečvářem, za dodané informace a vyslovuje uznání za kvalitu, zejména tabulek a komentáře k rozpočtu Velmi dobře má Statutární město České Budějovice také zpracován CASH FLOW dotačních projektů. ÚVOD Statutární město České Budějovice (dále jen město nebo Statutární město ČB) tímto dokumentem naplňuje povinnost plynoucí mu ze zákona č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a obsahem jde nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového výhledu, uvedených v 3 uváděného zákona. Rozpočtový výhled přímo vychází z politiky a cílů místní samosprávy a je pomocným nástrojem financování, zejména při sestavování rozpočtu. Smyslem rozpočtového výhledu je vymezit finanční možnosti města a zajistit schopnost města dostát svým závazkům. Rozpočtový výhled se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Tento rozpočtový výhled uvádí nad rámec zákona posouzení finanční kondice města. Rozpočtový výhled by měl být pravidelně, nejlépe ročně, aktualizován. Ke zpracování rozpočtového výhledu města bylo použito zejména těchto zdrojů: Upravený rozpočet města na rok 2009 k 06/2009 Komentář k rozpočtu města na rok 2009 Výkaz hodnocení plnění rozpočtu FIN 2-12M k 12/2008 Plnění příjmů a výdajů statutárního města k 05/2009 CASH FLOW dotačních projektů k 06/2009 Integrovaný plán rozvoje města Systém ARIS web MF ČR Predikce daňových příjmů od společnosti Regionservis na roky po zohlednění dopadů světové finanční krize (Zdroj: Regionservis 07/2009) Pokladní plnění daňových příjmů státního rozpočtu 06/2009 Makroekonomická predikce MF ČR 06/2009 Průběh celostátního inkasa sdílených daní 07/2009 1

4 ANALÝZA DOSAVADNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Aby měla samospráva přehled o komplexní finanční situaci města a vývoji hospodaření, musíme zhodnotit celkovou kondici a vývoj financí města z agregovaných finančních dat, která jsou za normálních okolností rozepsaná do položek a paragrafů. Poté vyvodíme jasné a stručné závěry z hospodaření města a navrhneme doporučení. Návazně se může samospráva města dle svého uvážení zaměřit na dílčí opatření. Město je skutečně Mekkou podnikání a zaměstnanosti, a to v rámci celého kraje. Opravdová expanze města z tohoto pohledu nastala od roku Od té doby přibylo 9 tis zaměstnanců pracujících v katastrálním území města, což činí nárůst o 14 % na výsledných více jak 73 tis. zaměstnanců pracujících na katastru města. Nebývalá expanze přírůstku počtu zaměstnanců pracujících ve městě nastala zejména v roce Podstatně horší situace je v počtu obyvatel města. Počet obyvatel naopak dlouhodobě stagnuje. Z 99 tis obyvatel na necelých 95 za posledních 8 let. Svědčí to o tom, že ČB nabízejí dobré klima pro podnikání a práci, ale podstatně horší možnosti pro bydlení. Tyto hodnoty, tedy počet obyvatel a zaměstnanců, zejména podnikajících fyzických osob, mají velký vliv na příjmy města. V případě Statutárního města ČB pozitivně působí hlavně vysoká úroveň podnikání obyvatel a velmi lehce stagnační vliv na příjmy města má počet obyvatel. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců Statutárního města ČB Zdroj: ČSÚ, Regionservis

5 Statutární město ČB zažilo za posledních dvanáct let dvě kritické události se silným dopadem na finance a z toho druhou událost právě zažívá. U obou těchto situací město nemohlo dopady nijak ovlivnit a sice: RUD - negativní dopad cca 300 mil. Kč. Drtivě negativní dopad na příjmy města měla novela zákona tzv. Rozpočtového určení daní (tzv. RUD, zákon č. 243/2000 Sb.). Tento zásah státu způsobil také nejvyšší deficit hospodaření v historii města v roce 2004 (deficit 354 mil. Kč) Světová finanční krize - negativní dopad cca 150 mil. Kč (odhad na základě dosavadních skutečností plnění příjmů). Světová finanční krize způsobila, že z původně očekávaného 9% růstu daňových příjmů města v roce 2009 bude pravděpodobně minimálně 5% propad. Město reaguje rychle a průběžně se snaží upravovat rozpočet rozpočtovými opatřeními naprosto odpovídajícími realitě. Za zmínku stojí ještě rok 2002, kdy ukončily činnost okresní úřady a kompetence přešly na město a kraj. Na základě této fáze reformy veřejné správy od roku 2003 město disponuje dotacemi na přenesený výkon státní správy. Hospodaření města však značně zkresluje právě financování přeneseného výkonu státní správy, který město vykonává a na který dostává nevyzpytatelné běžné dotace od státu. Nemluvíme přitom o agendách vyplácení různých dávek občanům, které je velmi těžké předpovídat. Tabulka 1: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření Statutárního města ČB Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY 12 let Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, (c) Regionservis, s.r.o tis. Kč Za uplynulých 12 let rostly běžné výdaje města rychleji než daňové příjmy, ovšem město vyrovnávalo tento nesoulad běžnými dotacemi. Zejména je to patrné v letech 1998 až 2002 a 2006,

6 Měli bychom se také zmínit o prodeji akcií a podílů, které převedl na město stát. Město prodávalo tyto akcie a podíly v roce 1999 a Činila tak všechna města a hodnoceno zpětně to byl dobrý tah. Zvláště ke stavu kapitálového trhu v současnosti. Město hospodaří s příjmy a výdaji přesahujícími 2 mld. Kč. Z dlouhodobého hlediska bylo hospodaření města dosud přebytkové, což se projevovalo kladnými zůstatky na účtech města. K to bylo 276 mil. Kč, z toho 126 mil. Kč tvořil zůstatek na účtech účelových peněžních fondů. Bylo velmi dobré vytvořit si rezervu na účtech města. Graf 2: Vývoj salda rozpočtu Statutárního města ČB Zdroj: Regionservis 2009 Město dosud hospodařilo obezřetně. Skutečnost byla vždy po stránce příjmů mnohem lepší než schválený rozpočet. Rok 2009 bude v důsledku světové finanční krize poprvé výjimkou. Vyjma roku 2001, kdy město postihla změna zákona upravujícího příjmy měst, dokázalo město vždy hospodařit relevantně k příjmům. 4

7 Poklesy příjmů v roce 2005 způsobila změna metodiky a kompetencí v oblasti dotací (školství) a nižší kapitálové příjmy než v roce Dle poučení z minulosti je změna metodiky v oblasti dotací a daňových příjmů největším rizikem financí města. Největším finančním rizikem jinak prosperujícího města je paradoxně stát následovaný vládami největších ekonomik světa, které vytvářejí deficity se silným dopadem na celosvětovou ekonomiku, finance ČR a měst nevyjímaje. Graf 3: Vývoj příjmů a výdajů Statutárního města ČB Zdroj: Regionservis 2009 Příjmy města byly z největší části zajištěny podíly na sdílených daních. Nejvíce ovlivňovaly příjmy města podíly na DPH a dani z příjmů právnických osob. Oproti jiným městům byl také významnější podíl daně z příjmů podnikajících fyzických osob. Od roku 2001 do roku 2008 rostly příjmy o 4,8% a výdaje o 2,3%. Ve výdajích stagnovaly kapitálové výdaje (růst 1,2% a běžné výdaje také nenarostly o mnoho, průběrně o 3,4% ročně. Na straně příjmů nejvíce průměrně rostly dotace o 10% a nedaňové příjmy 14,4% ročně. Daňové příjmy byly nejstabilnějším zdrojem financování a vykázaly průměrný růst 5,6%. U dotací je ale údaj zkreslený nárazovými investičními dotacemi mezi jednotlivými lety. Z těchto dat lze dovodit, že město si udrželo poměrně nízký růst běžných výdajů (3,4% ročně od roku 2001) a mělo zajištěno vyšší nárůst příjmů (o 4,8% ve stejném období). Až dopady světové finanční krize v letošním roce 2009 bortí příjmy a zhoršují situaci města. 5

8 Graf 4: Vývoj a struktura příjmů Statutárního města ČB Zdroj: Regionservis 2009 Obecně bylo a je z pohledu příjmů město, stejně jako všechna ostatní města, závislé na daňových příjmech, doplněných o dotace. Přes tuto závislost město dokázalo ročně investovat cca 1/3 veškerých výdajů, což je celorepublikový průměr všech měst a obcí v ČR. Graf 5: Vývoj a struktura výdajů Statutárního města ČB 6

9 Zdroj: Regionservis 2009 Graf 6: Vývoj a struktura výdajů Statutárního města ČB Zdroj: Regionservis 2009 Objem investic města se běžně pohyboval kolem 400 až 600 mil Kč. Z vlastních zdrojů bez dotací bylo město schopné vydat na investice cca 250 až 400 mil. Kč. Město mělo velmi dobré, od roku 2006 se trvale zlepšující provozní saldo hospodaření, tedy běžné opakující se příjmy minus běžné výdaje. Neúspěšnějším obdobím byl rok 2008, hodnota provozního salda byla +512 mil. Kč. Jde o velmi dobrý výsledek, kdy ¼ běžných příjmů městu zbývala v roce 2008 na volnou útratu (na investice či jako zůstatek prostředků na účtech). Tabulka 2: Vývoj provozního salda hospodaření Statutárního města ČB Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) * Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů PROVOZNÍ SALDO Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 20% 25% 22% 22% 24% 21% *zapracování upraveného rozpočtu města k Zdroj: Regionservis 2009, Město 7

10 Graf 7: Vývoj provozního salda hospodaření Statutárního města ČB Zdroj: Regionservis 2009 Potřeba dofinancovat projekty, na které město plánuje nebo již čerpá dotace, se projevuje tak, že městu zbývá méně prostředků z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů. Tento negativní jev by měl být vysoce převážen kladem získaných dotací. Město však toto opatření muselo přijmout v poslední době ke zvýšení objemu řízení CASH FLOW. Je to správné opatření a město má velmi dobře postavenou politiku financování projektů, na které plánuje získat dotace. Velmi nízké dluhy města. Zadluženost města dosáhne v brzké době cca 0,5 mld. Kč. Jeho kapacita bezpečného dluhu je na hranici přibližně 1,1 mld. Kč. 8

11 ZÁVĚR Z ANALÝZY DOSAVADNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Finanční situace města je dobrá. Město dosud aplikovalo prorůstovou zdravou finanční politiku, která městu a jeho financím jednoznačně prospívala. Budoucnost je třeba speciálně ošetřit a to především v důsledku dopadů světové finanční krize a zajištění čerpání dotací. Pozitiva Velmi dobré a od roku 2006 se zlepšující provozní saldo hospodaření (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji). Nejlepší výsledek město dosáhlo v roce mil. Kč. ¼ běžných příjmů městu zbývala na volnou útratu (na investice). V ten samý rok město investovalo téměř 634 mil. Kč Město dokázalo vždy investovat cca 1/3 svých příjmů. Velmi nízké dluhy města. Zadluženost města dosáhne v brzké době cca 0,5 mld. Kč. Jeho kapacita bezpečného dluhu sahá na hranici 1,1 mld. Růst počtu zaměstnanců pracujících na území města od roku 2005 o 14% (celkem o 9 tis. na 73 tis). Vysoká úroveň podnikání na katastru města. Zejména podnikání ve městě bydlících fyzických osob znamená nemalé příjmy města (30% z výnosu daně z podnikání fyzických osob bydlících na území města zůstává městu). Dosud dlouhodobě přebytkové hospodaření. Existovala rezerva na účtech města (k mil. Kč) Obezřetné hospodaření. Míněno, že město vždy příjmům přizpůsobilo výdaje. Poměrně nízký růst běžných výdajů (od roku 2001 průměrně o 3,4% ročně) a vyšší růst příjmů o 4,8% Negativa a rizika Největší finanční riziko přináší městu nadále stát změnou zákonů a podmínek dotací a zadlužováním. (viz. rok 2001 a v přeneseném smyslu 2009 viz strana 3) Stagnace počtu obyvatel z 99 tis. na 95 tis. za posledních 8 let. Nevyzpytatelnost dotací. Nutnost zvýšení objemu řízení CASH FLOW a zadluženosti. Není vinou města, ale vyvoláno nutností kofinancovat dotační projekty a negativními dopady světové finanční krize do příjmů města. Kdyby takovou finanční politiku, kterou dosud uplatňovalo Statutární město ČB aplikoval stát, nesměřovaly by státní finance k bankrotu a hospodářství by se dařilo mnohem lépe. 9

12 DOPAD SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE DO PŘÍJMŮ MĚSTA Je chvályhodné, že město reaguje na změny ekonomické situace rychle a velmi zodpovědně. Původně plánovaný růst daňových příjmů v roce 2009 o cca 9% proti roku 2008 se otočil v očekávaný 5% propad. Pokud se nezmění údaje světové a národní ekonomiky, je možné, že propad se bude ve druhém pololetí roku 2009 ještě prohlubovat. Hrozí v roce 2009 až 10% pokles daňových příjmů oproti roku Statutární město ČB již přišlo k oproti schválenému rozpočtu cca o více než 115 mil. Kč v důsledku světové finanční krize a změnám daní provedených státem v průběhu roku. To se projeví schodkem a zvýšením zadlužení města nebo zásahy do výdajů. Dosud město rozumě aplikovalo kombinaci všech těchto opatření. DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město má schválený Integrovaný plán rozvoje. Město od roku 2010 do roku 2013 plánuje investovat za účasti dotací více než mil. Kč. Za tu dobu město musí dodat ze svých zdrojů cca necelých 250 mil. Kč a plánuje získat cca 1 mld. Kč z dotací. Za stejné období město zvládne ze svých zdrojů vydat na investice mil. Kč bez potřeby dalších dluhů. Městu tedy, po úhradě dosud zahrnutých záměrů dotačních projektů od roku 2010 do roku 2013, zbude ještě cca 950 mil. Kč na další vlastní investice. Proto lze jednoznačně konstatovat, že město dostojí svým závazkům. Nezbytné je však dodržet výdajové rámce dané tímto výhledem. Tabulka 3: Záměry dotačních projektů Statutárního města ČB Odhadnuté záměry z dotací tis.kč CELKEM Výdaje celkem Dotace CASH FLOW Kumulované CASH- FLOW

13 FINANČNÍ POLITIKA MĚSTA Město dosud realizovalo velmi dobrou finanční politiku, proto doporučujeme ve stejném duchu pokračovat. Větší důraz bude vzhledem k situaci nutné klást na pokud možno nulový růst běžných výdajů hrazených ze zdrojů města v letech 2010 a 2011, dále na využití maxima užitečných dotací a postupné město naprosto oddlužit. Do rozpočtového výhledu města je promítnutá následující finanční politika a limity: 1. Vyrovnat se s dopady světové finanční krize tzn. nejlépe snížit běžné výdaje a zachovat investice. 2. Žádné další dluhy a spíše oddlužování, výjimku tvoří dotace město by mělo další dluhy využívat jen na investice z dotací, jinak výhled je koncipován jako dluhy splácející. Z 650 mil. Kč očekávaného zůstatku dluhů v roce 2010 by měly dluhy klesnout na necelých 370 mil. Kč v roce 2013 (Limitem pro ještě bezpečné zadlužení města je přitom hranice 1,1 mld. Kč). 3. Vyrovnané, později přebytkové hospodaření - Přebytky budou využity na splácení dluhů. 4. Zlepšující se provozní saldo hospodaření. Provozní saldo hospodaření v důsledku dopadů světové finanční krize klesne z více než 512 mil. Kč v roce 2008 na cca 300 mil. Kč v roce Cílem bude dosáhnout opět hodnot nad 400 mil. Kč. 5. Od roku 2010 do roku 2013: by měly růst daňové příjmy ročně průměrně alespoň o 2,8% (celkové příjmy o 1,1%) běžné výdaje by za stejné období neměly růst průměrně o více než 2,4% 6. Město zvládne vydat ročně alespoň cca 300 mil. Kč na investice bez dotací a dluhů. Investiční dotace tento údaj zvyšují. 7. Každá investiční dotace nebo kapitálový příjem zvýší příjmy města oproti plánovanému výhledu. (VIZ UPOZORNĚNÍ NA DALŠÍ STRÁNCE) 11

14 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ Pro rozpočtový výhled je výchozím rokem rok 2011, přesto tento materiál obsahuje data 2010 a 2009 a je zpracován do roku Tabulky obsahují pro srovnání skutečnost roku DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve výhledu je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, že dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těžko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti výhledu příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 12

15 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČB - TABULKA Tabulka 4: Rozpočtový výhled Statutárního města ČB ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled Údaje * 2010 výhled 2011 výhled 2012 výhled tis.kč 2013 výhled průměr 2001 až Daňové příjmy ,5 102,8 101,0 92,3 106,7 106,5 105, DPFO ze závislé činnosti ,1 102,3 102,5 102,1 108,3 111, DPFO OSVČ ,5 123,8 61,8 125,0 110,0 109, DPFO zvláštní sazba (srážková) ,1 95,7 101,1 105,9 102,8 102, DPPO ,0 99,5 82,4 112,0 107,1 106, DPPO za obce ,2 88,6 92,9 100,0 100,0 100, DPH ,1 101,7 94,6 106,0 107,9 104, až 135 Místní poplatky ,7 99,4 98,7 103,9 100,0 100, Správní poplatky ,0 94,0 104,3 100,0 101,8 101, Daň z nemovitostí ,6 102,2 100,0 114,3 100,0 100, Nedaňové příjmy ,4 97,3 97,7 78,8 103,6 103,4 103, Příjmy z vlastní činnosti a odvody ,6 124,6 87,5 103,7 103,6 103, Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a 23 ostatní nedaň. příjmy ,5 29,8 150,1 100,0 100,0 100, Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,1 102,9 79,2 107,0 93,8 104,4 106, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) ,3 85,3 108,5 93,8 104,4 106, Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu průměr 2010 až / / / / / ,5 102,9 108,9 104,5 104,3 104, PŘÍJMY CELKEM ,8 101,3 95,5 91,1 103,0 105,6 105, Běžné výdaje ,4 102,4 100,3 99,7 100,1 104,9 105,0 23 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a 50 pojistné ,0 109,8 104,5 105,6 106,7 103, Neinvestiční nákupy a související výdaje ,7 102,3 90,8 100,0 103,3 104, Neinvestiční trans. soukr. subj ,8 214,5 76,1 75,0 100,0 100,0 26 Neinvestiční transfery veřejnoprávním 53 subjektům ,9 97,3 97,5 105,6 103,5 105,1 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. 54 až 56 org. a půjčky obyv ,0 89,1 115,7 86,5 109,4 108, Ostatní neinvestiční výdaje ,4 77,5 122,8 142,9 100,0 100, Kapitálové výdaje (výhled je BEZ DOTACÍ!) ,2 83,2 144,7 32,7 100,0 100,0 100, VÝDAJE CELKEM ,3 96,0 112,7 75,7 100,1 104,1 104,2 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,5 101,9 96,7 93,4 103,0 105,6 105, Běžné výdaje (provozní) ,4 102,4 100,3 99,7 100,1 104,9 105,0 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,2 101,4 85,3 69,8 119,0 108,7 108,0 35 Přijaté půjčky Uhrazené splátky půjček ,0 109,6 152,7 136,4 58,0 85,1 37 ř.31+ř.35- Změna stavu na účtech (případne okamžitě ř.36 likvidní aktiva) FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,6 99,0 100,2 86,8 98,0 105,6 105,5 40 ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,6 99,0 100,2 86,8 98,0 105,6 105,5 41 ř.38-ř.39 SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) rozvaha Zústatky na účtech a finanční majetek ř.34-ř.36 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů ,4 81,7 53,4 109,2 144,4 114,5 44 ř.1+ř.11+ř. Dluhová základna ,9 100,4 90,5 106,0 105,8 105,2 45 ř.36 Dluhová služba (výhled bez leasingu) ,0 85,9 152,7 136,4 58,0 85,1 46 ř.45/ř.44 Ukazatel dluhové služby *% 4,85% 4,15% 7,01% 9,02% 4,94% 4,00% 108,3 85,6 168,8 128,7 54,8 80,9 47 Zadluženost tis. Kč 48 Dlouhodobé dobytné pohledávky suma 2010 až Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad Doporučený údaj mil. Kč 51 ř.48+ř.49 INVESTICE CELKEM - PLÁN Strop zůstatku závazků *zapracování upraveného rozpočtu města k POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:", tedy uvádí jen vybraná podseskupení, případně položky rozpočtové skladby. 13

16 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČB Tabulka 5: Kumulovaný rozpočtový výhled Statutárního města ČB ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled Údaje * 2010 výhled 2011 výhled 2012 výhled tis.kč 2013 výhled průměr 2001 až Daňové příjmy ,5 102, Nedaňové příjmy ,4 97, Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,1 102, PŘÍJMY CELKEM ,8 101, Běžné výdaje ,4 102, Kapitálové výdaje (výhled je BEZ DOTACÍ!) ,2 83, VÝDAJE CELKEM ,3 96,0 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,5 101, Běžné výdaje (provozní) ,4 102,4 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,2 101, FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.38-ř.39 SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) rozvaha Zústatky na účtech a finanční majetek ř.34-ř.36 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů ,4 46 ř.45/ř.44 Ukazatel dluhové služby *% 4,85% 4,15% 7,01% 9,02% 4,94% 4,00% 108,3 47 Zadluženost Dlouhodobé dobytné pohledávky suma Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad ř.48+ř.49 INVESTICE CELKEM - PLÁN Doporučený údaj mil. Kč Strop zůstatku závazků *zapracování upraveného rozpočtu města k POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:", tedy uvádí jen vybraná podseskupení, případně položky rozpočtové skladby. průměr 2010 až

17 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření Statutárního města ČB... 3 Tabulka 2: Vývoj provozního salda hospodaření Statutárního města ČB... 7 Tabulka 3: Záměry dotačních projektů Statutárního města ČB Tabulka 4: Rozpočtový výhled Statutárního města ČB Tabulka 5: Kumulovaný rozpočtový výhled Statutárního města ČB Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců Statutárního města ČB... 2 Graf 2: Vývoj salda rozpočtu Statutárního města ČB... 4 Graf 3: Vývoj příjmů a výdajů Statutárního města ČB... 5 Graf 4: Vývoj a struktura příjmů Statutárního města ČB... 6 Graf 5: Vývoj a struktura výdajů Statutárního města ČB... 6 Graf 6: Vývoj a struktura výdajů Statutárního města ČB... 7 Graf 7: Vývoj provozního salda hospodaření Statutárního města ČB