Popis a srovnání zdravotních pojišťoven v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Popis a srovnání zdravotních pojišťoven v ČR"

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s. r. o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Popis a srovnání zdravotních pojišťoven v ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Nikola Šťastná Ing. Milan VENCLÍK, MBA Znojmo, 2013

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Popis a srovnání zdravotních pojišťoven v ČR vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů. V Moravských Budějovicích dne Nikola ŠŤASTNÁ

3 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, Ing. Milanu Venclíkovi, MBA. za pomoc a cenné připomínky při zpracování práce.

4

5

6 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá srovnáním zdravotních pojišťoven v ČR a popisem jednotlivých zdravotních pojišťoven. První část práce je zaměřena na zdravotní politiku, na její cíle a kritéria. Dále se práce zaobírá zdravotním pojištěním a jeho rozdělením na privátní a statutární. Následující kapitoly popisují úhradu zdravotní péče, plátce zdravotního pojištění a zdravotnický systém. Další kapitola je věnována zdravotním pojišťovnám v ČR. Poslední část pojednává o marketingovém výzkumu. Praktická část obsahuje analýzu dotazníkového šetření, popisuje struktura nákladů na zdravotní péči a srovnává náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven na léčení cizinců. Klíčová slova: zdravotní pojištění, zdravotní politika, pojištěnec, zdraví, plátce. ABSTRACT This bachelor work deals with comparison of health insurance in the Czech Republic and description of individual health insurance companies. The first part of this bachelor work focuses on health policy, its objectives and criteria. Further on the work deals with health insurance and its division into private and corporate parts. The following chapters describe the health care reimbursement, payers of health insurance and health care system. Another chapter is devoted to health insurance companies in the country. The last part deals with marketing research. The practical part contains an analysis of the survey, describes the structure of health care costs and compares costs of health insurance for treatment of foreigners. Keywords: health insurance, health policy, policyholder, health, payer.

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Zdravotní politika Cíle zdravotní politiky Kritéria zdravotní politiky Zdravotní pojištění Vznik a zánik zdravotního pojištění Účast na zdravotním pojištění Privátní zdravotní pojištění Statutární zdravotní pojištění Úhrada zdravotního pojištění a co je hrazeno Co není hrazeno Plátci zdravotního pojištění Pojištěnci jako plátci pojistného Zaměstnavatelé jako plátci pojistného Stát jako plátce pojistného Zdravotnický systém Zdravotní péče Typy zdravotnických zařízení Zdravotní pojišťovny Funkce zdravotního pojištění Seznam zdravotních pojišťoven v ČR Popis stávajících zdravotních pojišťoven Všeobecná zdravotní pojišťovna Marketingový výzkum Kvantitativní šetření Dotazník Segmentace Praktická část Výzkum Analýza dotazníkového šetření... 34

8 4.2 Struktura nákladů na zdravotní péči Struktura nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok Struktura nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce Náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven na léčení cizinců Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků a tabulky Přílohy

9 1 Úvod Zdraví je základním předpokladem plnohodnotného života člověka. Je na každém z nás, jak se o tento nejcennější faktor budeme v průběhu života starat. Základním předpokladem je dodržovat zdravý styl života, účinnou prevenci a v případě nemoci, včasnou a kvalitní léčbu. V teoretické části bakalářské práce v kapitole Zdravotní politika jsou zmíněny cíle a kritéria zdravotní politiky. Další část se zabývá problematikou zdravotního pojištění. V bakalářské práci je zahrnuto financování zdravotní péče. Financování zdravotní péče, tj. systém poskytování a úhrady zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, patří mezi nejvýznamnější příjmový, ale hlavně výdajový kanál veřejných prostředků. Tento systém je v České republice založen na základě sociální solidarity. Prostředky potřebné k realizaci jsou tvořeny ekonomicky aktivní částí obyvatelstva. Jsou však využívány pro zajištění zdravotní péče i pro tu část obyvatel, kteří se na jejich tvorbě nepodílí (děti, studující a učňovská mládež, invalidní spoluobčané, důchodci apod.). Systém je nastaven tak, že pojištěnec odvádí za rozhodné období pojistné, toto je společně s ostatními příjmy pojišťoven přerozděleno s ohledem na strukturu pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny a dále je z něj hrazena zdravotní péče smluvním zdravotnickým zařízením. V kapitole Zdravotnický systém je pojednáno o zdravotní péči a typech zdravotnických zařízení. Další kapitola je věnována zdravotním pojišťovnám. V kapitole Marketingový výzkum jsou popsány jeho metody a cíle. V praktické části bakalářské práce jsou porovnány zdravotní pojišťovny. Dále tato část obsahuje strukturu nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů jednotlivých zdravotních pojišťoven a strukturu nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce. Poslední část porovnává náklady zdravotních pojišťoven, které byly vynaloženy na léčení cizinců. Způsob nastavení funkčního a finančně únosného systému zdravotní péče je v současnosti problémem všech zemí. Nejinak je tomu i v České republice, kde v současnosti probíhá zdravotní reforma, která se snaží tuto problematiku řešit při zachování vysoké úrovně našeho zdravotnictví v péči o zdraví obyvatelstva. 9

10 2 Cíl práce a metodika Cíl práce Cílem bakalářské práce je srovnání zdravotních pojišťoven a popsat fungování zdravotních pojišťoven v České republice. Práce popisuje zdravotní politiku, funkce zdravotních pojišťoven, jejich strukturu a jejich počet. V teoretické části bude nejvíce čerpáno z literatury Jiřího Němce, který se této problematice věnuje. Dále bude využita literatura například Vladimíra Voříška, Jana Macha a dalších autorů, kteří ve svých publikacích uvádí informace o zdravotním pojištění. Cílem praktické části je porovnání nákladů jednotlivých zdravotních pojišťoven, porovnat nabízené služby a provést analýzu nákladů jednotlivých pojišťoven. Práce bude obsahovat dotazníkové šetření, které bude mít za cíl vyhodnotit spokojenost klientů jednotlivých zdravotních pojišťoven. Metodika Bakalářská práce se skládá z části teoretické a z praktické části. Při zpracování teoretické části práce je použita odborná literatura, ale také základní právní předpisy z oblasti zdravotnictví. Dále jsou informace o konkrétních zdravotních pojišťovnách čerpány z webových stránek. Hlavní složku praktické části tvoří dotazníkové šetření písemnou formou. Dotazníky byly rozdávány a vyplňovány v měsících leden 2013 a únor Výsledky dotazníků jsou vyhodnoceny a zpracovány v grafické podobě. 10

11 3 Teoretická část V teoretické části budou vysvětleny odborné pojmy, které se týkají zdravotního pojištění a termíny spojené s tímto tématem. 3.1 Zdravotní politika Ochrana a podpora veřejného zdraví je upravena zákonem č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní politika je pojem, představující souhrn společenských a politických aktivit. Tyto faktory ovlivňují nejen kvalitu života, ale i zdraví člověka. Jednání jednotlivců a institucí je ovlivněno zdravotní politikou, která má za úkol ochránit zdraví všech občanů a léčit jejich zdravotní onemocnění. Součástí zdravotní politiky je především podpora zdraví, onemocnění a jejich diagnostika, dále také léčba a různé rehabilitace Cíle zdravotní politiky Podle Světové zdravotnické organizace (In POTŮČEK, 1995, s. 79) jsou cíle zdravotní politiky vymezeny následovně: zajištění rovnosti ve zdraví pomocí snížení rozdílů ve zdravotním stavu mezi zeměmi a jednotlivými sociálními skupinami uvnitř daných zemí, využití duševních a fyzických možností jedinců tak, aby mohli žít plnohodnotný zdravý život, snižování invalidity a nemocí, zamezení předčasného úmrtí a tím dosáhnout střední délky života Kritéria zdravotní politiky Nejzákladnějším kritériem zdravotní politiky je především zdravotní stav obyvatelstva. Důležitým faktorem je zvýšení kvality zdravotnické péče a v neposlední řadě zajistit potřebné finanční zdroje. POTŮČEK (1995, s. 79) ve své knize uvádí jednotlivé kritéria zdravotní politiky takto: rovnost v poskytování zdravotní péče, efektivnost poskytované péče, 11

12 kvalita péče. Důležité u těchto kritérií je, aby byly dodržovány všechny tři současně. 3.2 Zdravotní pojištění VANČUROVÁ a KLAZAR (2008, s. 9) charakterizuje ve své publikaci pojištění takto: Pojištění jako takové je projevem snahy snížit riziko vyplývající z určité činnosti nebo z určité situace. Za jistý finanční obnos se pojištěnému v případě velké škody dostane odpovídající náhrady. V případě, že ke škodě nedojde, obnos zůstává pojišťovně. Na základě malé platby, která je předem určená a kterou pojištěnec pravidelně platí, se pojištěnec vyhne relativně vysokým výdajům, které jsou spojeny s nepředvídatelnou situací a událostí. Tato událost souvisí s poskytovanou zdravotní péčí. (NĚMEC, 2008, s. 17) Z jednotlivých definic zdravotního pojištění vyplývá, že za určitou finanční částku je jednotlivci poskytnuta zdravotní péče. Zdravotní pojištění dává pojištěnci jistotu, že se vyhne přímým výdajům na zdravotní péči. Toto pojištění je povinné pro všechny obyvatele České republiky a je určené především k úhradě nákladů zdravotní péče. Je třeba zdůraznit, že pod zdravotní pojištění nespadá nemocenské pojištění, které je nezbytnou součástí sociálního pojištění. Pojištění můžeme dělit z několika hledisek. Například jestli se jedná o povinné pojištění smluvního typu nebo o dobrovolné pojištění smluvního typu. Dále můžeme pojištění dělit na krátkodobé smluvní zdravotní pojištění nebo dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění. Smluvní pojištění může být povinné nebo dobrovolné. Hovoříme-li o povinném smluvním pojištění, znamená to, že pojištěnec má povinnost si sjednat pojištění (uzavřít pojistnou smlouvu), když to ukládá zákon. Dobrovolné smluvní pojištění je na základě dobrovolného rozhodnutí občana. Vzniká z vůle toho, kdo pojištění chce sjednat. (MARVAN, CHALOUPECKÝ, 1993, s. 41) IVANOVÁ a kol. (2005, s. 136) ve své knize charakterizují krátkodobé a dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění následovně: Krátkodobé smluvní zdravotní pojištění (při pobytu do 365 dnů) je vhodné při krátkodobém pobytu na území ČR, např. za účelem turistiky nebo z pracovních důvodů. Dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění (při déletrvajícím pobytu, nad 365 dní) toto pojištění mohou uzavřít cizinci pobývající v ČR na základě víza nad 90 dnů (s výjimkou cizinců s vízem nad 90 dnů za 12

13 účelem zaměstnání, pokud má jejich zaměstnavatel sídlo na území ČR ti jsou totiž účastni na veřejném zdravotním pojištění) Vznik a zánik zdravotního pojištění MACH (2010, s. 197) uvádí, že zdravotní pojištění vzniká: dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území ČR, dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem, zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR, dnem, kdy osoba získala trvalý pobyt na území ČR. IVANOVÁ a kol. (2005, s. 140) uvádí, že účast na zdravotním pojištění zaniká: dnem, kdy byl ukončen trvalý pobyt na území ČR, dnem, kdy byl ukončen pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v ČR Účast na zdravotním pojištění Zdravotní pojištění je v ČR podle zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, povinné: a) pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství), b) pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty: a) osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činné v ČR pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo kteří nemají sídlo na území ČR. b) osoby, které se zdržují dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. (VZP.CZ, 2012) 13

14 3.2.3 Privátní zdravotní pojištění Existují 2 typy zdravotního pojištění. Prvním z nich je tzv. privátní zdravotní pojištění. Důležité na tomto pojištění je především to, že je dobrovolné a vzniká na základě dobrovolného a svobodného rozhodnutí občana. Jedním z klíčových faktorů privátní zdravotní péče je zajištění její dostupnosti, dále kvality a v neposlední řadě i odbornosti. Privátní zdravotní péče široce souvisí například s podporou zdraví, ošetřováním, rehabilitací či prevencí. Privátní zdravotní pojištění označujeme také jako komplementární zdravotní pojištění nebo zdravotní připojištění. Toto pojištění poskytuje svým pojištěncům nad rámec toho, co poskytuje statutární zdravotní pojištění. Od statutárního modelu pojištění nemůže pojištěnec očekávat, že každému poskytne pojistnou ochranu podle všech jeho přání a potřeb. (NĚMEC, 2008, s. 22) Dále autor rozděluje privátní zdravotní pojištění na 4 následující skupiny: Náhradní (substituční) zdravotní pojištění jedná se o osoby, které nejsou plně pojištěni statutárním systémem (např. v Německu statutární systém plně nepokrývá osoby s vyšším příjmem). Doplňkové zdravotní pojištění vyplňuje mezery, které nepokrývá statutární systém. Pod toto pojištění zapadá zdravotní péče, která není hrazena statutárním systémem. Může to být například stomatologická péče, léky nezařazené do seznamu hrazených léku apod. Zbytkové (reziduální) zdravotní pojištění poskytované v případě, že výše pojistného krytí ve statutárním systému je nedostatečná. Alternativní zdravotní pojištění toto pojištění je zaměřené na pojištěnce, kteří nejsou spokojeni se statutárním systémem a pro pojištěnce, kteří mají vyšší požadavky (například pro osoby, které v nemocničním zařízení chtějí využívat vyšší standart ubytování a služeb) Statutární zdravotní pojištění Druhým typem zdravotní pojištění je statutární, které je ze zákona povinné pro všechny občany nebo pro různé skupiny obyvatelstva, jako jsou například zaměstnanci. V literatuře se uvádějí 3 modely statutárního zdravotního pojištění, kterými jsou Beveridgeův, Semaškův a Bismarckův model. ČELEDOVÁ a ČEVELA (2010, s. 101) popisují ve své publikaci jednotlivé modely takto: 14

15 Beveridgeův model zdravotnictví je financováno ze všeobecných daní, příkladem je zdravotní služba ve Velké Británii. Všechno obyvatelstvo je pojistně pokryto u smluvně vázaných poskytovatelů zdravotní péče. O financování zdravotních zařízení se starají specializované úřady při státní správě nebo regionální či municipální samosprávě. Zdravotnická zařízení mohou být těmito úřady provozovány nebo mohou tyto úřady se zdravotnickými zařízeními uzavírat smlouvy o poskytnutí zdravotní péče pro obyvatele vymezeného území. Semaškův model patří pod Beveridgeův model. Solidarita je určována daňovým systémem a zdravotnictví je financováno ze státního rozpočtu. Veškeré obyvatelstvo je pojistně pokryto. Bismarckův model tento model je financován z povinných odvodů pojistného z příjmu pojištěnců a je provozovaný samosprávnými zdravotními pojišťovnami. Podle výše příjmu osob se určí výše pojistného. Poskytovatelé zdravotní péče jsou smluvně vázáni na zdravotní pojišťovny nebo mají ze zákona povinnost účtovat zdravotní péči poskytovanou klientům zdravotních pojišťoven těmto pojišťovnám přímo. 15

16 Tab. 1 Charakteristiky modelů statutárního zdravotního pojištění Bismarckův model Beveridgeův model Semaškův model Model privátního pojištění Financování Příspěvky zaměstnavatelů a pojištěnců Daně, státní nebo municipální rozpočet Státní rozpočet Pojistné privátního pojištění Řízení Samospráva ze zástupců zaměstnavatelů a pojištěnců Stát a jeho úřady Centrální vláda, ministerstvo zdravotnictví Privátní organizace pojišťovny Rozhodování o právech a povinnostech Zdravotní pojišťovny v rámci svých zákonných kompetencí Stát a jeho úřady Centrální vláda Práva nejsou zaručena, záleží na vztahu nabídky a poptávky Pojistné pokrytí obyvatelstva Veškeré obyvatelstvo s možnými výjimkami Veškeré obyvatelstvo Veškeré obyvatelstvo Svobodné rozhodnutí jednotlivce Solidarita Určená konstrukcí obyvatelstva Určená daňovým systémem Určená daňovým systémem Neexistuje nebo velmi omezená Plánování sítě Stát a zdravotní pojišťovny Stát stát Neexistuje Zdroj: NĚMEC (Principy zdravotního pojištění, 2008, s. 23) 3.3 Úhrada zdravotního pojištění a co je hrazeno Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá na území České republiky. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých zákonů zahrnuje do hrazené zdravotní péče: léčebnou péči ambulantní a ústavní, pohotovostní a záchrannou službu, preventivní péči, dispenzární péči, odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi, 16

17 poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků, potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, závodní preventivní péči, dopravu nemocných a náhradu cestovných nákladů, dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, dopravu odebraných tkání a orgánů, posudkovou činnost, prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy. Ze zdravotního pojištění se hradí též zdravotnická péče související s těhotenstvím a porodem dítěte Co není hrazeno Za nehrazenou zdravotní péči považujeme takovou péči, která není zákonem vymezena jako hrazená zdravotní péče. JANEČKOVÁ a HNILICOVÁ (2009, s. 138) uvádí 3 složky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění: péče, která je požadována z jiných zdravotních důvodů, kosmetické a estetické úpravy, nadstandardní péče. 3.4 Plátci zdravotního pojištění Plátce zdravotního pojištění můžeme rozdělit do tří skupin. Zdravotní pojištění platí pojištěnec, kam patří zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba bez zdanitelných příjmů. Další plátce pojistného je zaměstnavatel a třetí a zároveň posledním plátcem je stát. Pojištěncem se ze zákona stává každý člověk, přičemž nezáleží na tom, zda se zaregistruje u některé ze zdravotních pojišťoven. Zákonem jsou stanoveny péče, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou a péče, které si musí pojištěnec hradit sám. 17

18 3.4.1 Pojištěnci jako plátci pojistného Pojištěnec je plátce pojistného, pokud jde o zaměstnance, jedná-li se o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o osobu bez zdanitelných příjmů. Zaměstnancem se rozumí fyzická osoba, která má příjmy ze závislé činnosti. Za osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) se dle 5 odst. b) zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění považují: osoby podnikající v zemědělství, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností, osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. VANČUROVÁ a KLAZAR (2008, s. 89) tvrdí, že osobou bez zdanitelných příjmů je označen každý pojištěnec, který po celý kalendářní měsíc není ani státním pojištěncem, ani zaměstnancem, ani osobou samostatně výdělečně činnou. Příklady osob, které jsou zařazeny do kategorie osob bez zdanitelných příjmů: student, který po ukončení školní docházky nenastoupí neprodleně po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat, student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy) nebo 18

19 studuje v cizině na škole, která není na seznamu schváleném Ministerstvem školství, student starší 26 let, žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, nezaměstnaný, který není registrován v evidenci úřadu práce, zaměstnanec, který pracuje jen na dohody o provedení práce, pojištěnec, který má jen takové pracovní závazky, které nezakládají účast na nemocenském pojištění, osoba, která ukončí pracovní poměr v jednom zaměstnání a v novém zaměstnání jí nevznikne plynule účast v nemocenském pojištění a nemá ani příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ni není plátcem pojistného stát, osoba, která pracuje v cizině (i na Slovensku) pro cizího zaměstnavatele, člen náboženského řádu bez příjmu, chovanec psychiatrické léčebny, který nepobírá žádný důchod, apod. (POLÁČEK, 2011) Práva a povinnosti pojištěnce Dle 11 zákona č. 48/1997 Sb. má pojištěnec právo na: výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí, výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby, kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem; to platí 19

20 i v případech, kdy zařízení lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu, podílení se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním, vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku, zdravotnické zařízení je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat, uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Nejzákladnější povinností pojištěnce je platit pojistné. V případě, že tuto povinnost neplní, má pojišťovna právo na úhradu pojistného a dále si může nárokovat poplatek z prodlení Zaměstnavatelé jako plátci pojistného Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, pokud v kalendářním měsíci dosáhne započitatelného příjmu. Vyhláškou č. 286/2011 Sb. byla od částka započitatelného příjmu zvýšena na Kč. (VZP.CZ, 2012) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem, kdy zaměstnanec pracovní činnost ukončí. Povinnosti na zdravotní pojišťovně při zaměstnávání pracovníků upravuje Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Přihlášení zaměstnance na zdravotní pojišťovně Jakmile zaměstnavatel příjme nového zaměstnance do pracovního poměru, musí ho do osmi dnů ohlásit na příslušné zdravotní pojišťovně. V případě fyzické osoby se firma přihlašuje v místě trvalého bydliště, právnická osoba v místě sídla firmy. Všechny změny, týkající se zaměstnanců (nástup, odhlášení při ukončení pracovního poměru, skutečnosti rozhodné pro platby pojistného státem, např. přiznání důchodu) se oznamují na tiskopise Hromadné oznámení zaměstnavatele (do osmi dnů od data změny). (IPODNIKATEL.CZ, 2011) 20

21 Co je hrazeno ze všeobecného zdravotního pojištění Podle ustanovení paragrafu 13 odst. 2 písm. g) zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.) zahrnuje péče hrazená z tohoto pojištění zdravotními pojišťovnami závodní preventivní péči. Do závodní preventivní hrazené péče spadají zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci, periodické preventivní prohlídky, mimořádné prohlídky a dispenzární prohlídky. Mimořádné prohlídky jsou nařízeny ze zdravotních důvodů. Jestliže nejsou nařízeny ze zdravotních důvodů, tak zdravotní pojišťovna tyto prohlídky, které byly nařízeny z jiných důvodů než ze zdravotních, neplatí. Dispenzární prohlídky se provádí u osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku. (KUKLOVÁ a ŠUBRT, 1998, s. 140) Stát jako plátce pojistného Zdravotní pojištění platí stát za celou řadu lidí. Tato skupina lidí bývá označována jako státní pojištěnci. Stát platí státním pojištěncům zdravotní pojištění ze státního rozpočtu. VANČUROVÁ a KLAZAR (2008, s. 83) uvádí, že všech státních pojištěnců je kolem 6,5 mil. a Česká republika má přes 10 mil. obyvatel. Z toho vyplývá, že více než polovina pojištěnců je těch, za které platí pojištění stát. Můžeme tedy říci, že velmi významnou skupinou osob ve veřejném zdravotním pojištění jsou osoby, za které platí pojištění stát. Tyto osoby se nachází v sociální situaci, kterou stát pokládá za tak významnou, že přebírá povinnost platit pojistné. NĚMEC (2008, s. 191) ve své publikaci uvádí, že pojištěnci neboli aktivní plátci zdravotního pojistného na úhradách zdravotní péče spotřebují jen asi 40 % výdajů veřejného zdravotního pojištění, ale zaplatí asi 76 % jeho příjmů. Pokud by tedy stát měl platit plnohodnotné pojistné za uvedené skupiny nevýdělečně činných osob, musel by platit dvakrát více, než platí dosud. Dle 7 zákona č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného za tyto pojištěnce: nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, 21

22 uchazeče o zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší 10 let, osoby povolané k vojenskému cvičení, osoby ve výkonu zabezpečovací detenci nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, mladistvé, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu, osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné, osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu, cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního přepisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, žadatele o udělení azylu a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě 22

23 narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. 3.5 Zdravotnický systém Ve zdravotnickém systému rozdělujeme 3 strany, které jsou určitým způsobem propojené a závislé na sobě. Do tohoto systému patří pacient, který je příjemcem péče. Dále poskytovatel, pod kterým se rozumí lékař nebo zdravotnické zařízení a třetí složkou zdravotnického systému je plátce. Dle JAROŠOVÉ (2007, s. 15) se v novodobém zdravotnickém systému plátce objevuje až nejpozději. Do konce devatenáctého století bylo běžné, že si zdravotní péči hradí pacient sám přímou platbou. Lékařská služba se v souvislosti s placením dala porovnat s jinými službami na trhu. Pacient přicházel a kupoval si od lékaře službu. Podle NĚMCE (2008, s. 94) může zdravotní pojišťovna uhrazovat zdravotní péči poskytovatelům zdravotní péče nebo může zaplatit za zdravotní péči přímo pojištěnci. Úhrada třetí stranou nebo věcné plnění vůči pojištěnci znamená, že zdravotní péče je hrazena zdravotní pojišťovnou přímo za pojištěnce. Obr. 1 Modus úhrady zdravotní péče (NĚMEC, 2008, s. 94) 23

24 3.5.1 Zdravotní péče Pojištěnci je poskytovaná zdravotní péče a největším cílem této péče je zlepšit zdravotní stav pacienta. Poskytovatelé zdravotní péče mohou poskytovat pouze takovou péči, na kterou mají potřebné oprávnění. Pojmem zdravotní péči se rozumí péče, servis nebo dodávky týkající se zdraví jednotlivce. Tyto dodávky mohou obsahovat diagnostickou péči, prevenci, rehabilitaci, udržování zdraví a zmírňování bolesti, poradenství a procedury, které respektují fyzickou a mentální kondici a respektují funkční stav jedince, a které ovlivňují strukturu a funkci těla. (KAZMIER, 2009, s. 15) Rozsah zdravotní péče určuje pojistný produkt. Pojistným produktem rozumíme tříúrovňovou strukturu. Tato struktura se skládá z pojistně technického jádra, ze servisu produktu a ze značky. Pojistný produkt je třeba prodávat a v průběhu jeho životního cyklu jej rozvíjet a přizpůsobovat podle podmínek, které si trh určuje. Soubor všech služeb tvoří úroveň servisního zajištění produktu. Značka představuje vnímání produktu na trhu. Značka nám také prozrazuje, jaká je obchodní a marketingová aktivita zdravotní pojišťovny. (NĚMEC, 2008, s. 29) Obr. 2 Obrázek č. 2 Struktura pojistného produktu (NĚMEC, 2008, s. 29) Zdravotní péči hradí zdravotní pojišťovny na základě smluv se zdravotnickými zařízeními. Mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci asociace poskytovatelů zdravotní péče probíhá tzv. dohadovací řízení. Předmětem dohadovacího řízení jsou ceny zdravotní péče na následující období. Výsledky dohadovacího řízení musí potvrdit dle zákona Ministerstvo zdravotnictví a v některých případech může Ministerstvo zdravotnictví ceny zdravotní péče samo určit. (NĚMEC, 2008, s. 193) 24

25 3.5.2 Typy zdravotnických zařízení Dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, rozeznáváme následující typy zdravotnických zařízení: zařízení primární péče, zařízení specializované ambulantní péče, zvláštní ambulantní zařízení, zařízení ústavní péče, zařízení veřejného zdravotnictví, zařízení lékárenské péče, výzkumné ústavy. Pacient, který chce navštívit praktického lékaře, dojde do ordinace tedy do zařízení primární péče. Zařízení specializované ambulantní péče zajišťuje péči, která je odborná či specializovaná. POLICAR (2010, s. 116) definuje zvláštní ambulantní péči jako péči, která je poskytována pacientům, kteří jsou mentálně, smyslově nebo tělesně postiženi. Dále je tato péče poskytována lidem s akutním nebo chronickým onemocněním. Do zařízení ústavní péče jsou zařazeny fakultní nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy nebo také ozdravovny. Zařízení lékárenské péče zajišťuje léky a ve výzkumných ústavech se provádějí různé výzkumné pokusy. 3.6 Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojištění zabezpečuje zdravotní pojišťovna. Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit zdravotním subjektům, které provedly zdravotní péči pojištěncům, tuto zdravotní péči. Každý pojištěnec má právo na základní bezplatnou zdravotní péči. Pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn, se nazývá příslušná zdravotní pojišťovna. Solventnost je velice důležitá v pojišťovnictví. Solventnost se definuje jako schopnost zdravotní pojišťovny splnit závazky a dostát slibů, které zdravotní pojišťovna přislíbila. (HULEŠ, HORNIGOVÁ, 2009, s. 17) OCHRANA a kol. (2010, s. 133) popisuje zdravotní pojištění jako instituce, které jsou státem pověřené k tomu, aby vybíraly pojistné na zdravotní pojištění a hradily 25

26 úkony, které provádí zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny zabezpečují financování ústavní péče, ambulantních zařízení, léků a nákladů na léčení, stomatologickou péči, lázeňské služby a dopravu záchranné služby. Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky. Na kontrole zdravotních pojišťoven se podílejí též pojištěnci. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně poskytnout jedenkrát ročně údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období za posledních 12 měsíců. VOŘÍŠEK a kol. (2002, s. 473) Funkce zdravotního pojištění Mezi dvě nejdůležitější funkce zdravotního pojištění patří kontrolní funkce a regulační funkce. V kontrolní funkci je kontrolována kvalita, objem poskytnutí zdravotní péče a dodržování smluvních a platebních podmínek. Regulační funkce zahrnuje regulování množství zdravotnických zařízení počtem uzavřených smluv s příslušnými zdravotnickými zařízeními. (OCHRANA a kol., 2010, s. 133) Seznam zdravotních pojišťoven v ČR Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Revírní bratrská pokladna Vojenská zdravotní pojišťovna ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR Popis stávajících zdravotních pojišťoven Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Dne 1. prosince 1992 byla Česká průmyslová pojišťovna zřízena pod názvem Hutnická zaměstnanecká pojišťovna (dále jen HZP). Na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR byla v letech sloučena HZP se ZZP ATLAS (Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna), Zdravotní pojišťovna AGEL a Česká národní zdravotní pojišťovna včetně změny názvu z HZP na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu (dále jen ČPZP) se ČPZP na základě rozhodnutí Ministerstva 26

27 zdravotnictví ČR sloučila se Zdravotní pojišťovnou METAL ALIANCE. K 1. říjnu 2012 je ČPZP subjekt s 1,17 miliony pojištěnců. Kód pojišťovny je 205. (BEKOVÁ, 2009) Revírní bratrská pokladna Tato zdravotní pojišťovna v současné době eviduje více než 416 tisíc pojištěnců převážně na severní Moravě a ve Slezsku. Revírní bratrská pokladna zahájila svou činnost 1. července Kód Revírní bratrské pojišťovny je 213. Ke dni je počet zaměstnanců této pojišťovny 207. (RAČKOVÁ, 2012) Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Číselný kód Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (dále jen OBZP) je 207. OBZP je třetí největší zaměstnaneckou pojišťovnou v České republice. (OZP.CZ, 2012) Vojenská zdravotní pojišťovna ČR Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky působí od roku 1993 a zajišťuje zdravotní péči ve vojenských i civilních zdravotnických zařízeních (např. Ústav leteckého zdravotnictva Praha, Vojenský rehabilitační ústav Slapy, Ústřední vojenská nemocnice Praha, Fakultní nemocnice na Homolce atd.) a lázeňských ústavech. (VOZP.CZ, 2012) Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA jako číselný kód udává číslo 209. Tato zdravotní pojišťovna byla zapsána v obchodním rejstříku v Praze dne V roce 1992 podala firma ŠKODA, akciová automobilová společnost, která se nyní prezentuje pod názvem Škoda Auto, a. s. v Mladé Boleslavi, žádost na zřízení Zaměstnanecké pojišťovny ŠKODA. (ZPSKODA.CZ, 2012) Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky má číselný kód 211 (dále jen ZP MV ČR). ZP MV ČR zahájila svoji činnost ke dni rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Ke ZP MV ČR se postupem času 27

28 sloučily další zdravotní pojišťovny se s pojišťovnou sloučila zdravotní pojišťovna GRÁL Železniční zdravotní pojišťovna a ke dni Regionální zaměstnanecká zdravotní pojišťovna. ZP MV poskytuje svoje služby pro více jak milion klientů. (ZPMVCR.CZ, 2012) Všeobecná zdravotní pojišťovna O Všeobecné zdravotní pojišťovně mluví ve své knize VOŘÍŠEK a kol. (2002, s. 422), který říká, že pokud pojištění neprovádějí resortní, oborové, podnikové a další pojišťovny, tak zdravotní pojištění provádí právě Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. MACH (2010, s. 192) ve své publikaci uvádí, že v roce 1991 Česká republika přešla od státem hrazené zdravotní péče na systém všeobecného zdravotního pojištění. Byl přijat zákon o všeobecném zdravotním pojištění, díky kterému se všichni občané státu stali pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V roce 1992 byl přijat zákon o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a mohlo vzniknout více pojišťoven. Všichni občané, kteří do té doby byli povinně pojištěnci VZP ČR, měli možnost výběru a mohli přejít k jiné zdravotní pojišťovně, která však ještě v té době neměla povinnost pojištěnce přijmout. V dnešní době každý lékař musí přijmout pojištěnce do své péče a jen výjimečně může lékař pojištěnce odmítnout. Jedná se o případy, kdy by byl lékař natolik pracovně vytížen, že by pacientovi nemohl věnovat dostatek svého času nebo v případě, že by pacient bydlel na vzdáleném místě od lékaře. Dnes má Všeobecná zdravotní pojišťovna 6,2 miliony klientů a je největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Všeobecná zdravotní pojišťovna zahájila svoji činnost jako právnická osoba. (VZP.CZ, 2012) 28

29 ARNOLDOVÁ (2012, s. 225) ve své knize uvádí, co je zahrnuto mezi příjmy a výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny. Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny: platby pojistného, vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů VZP, příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované VZP, dary a ostatní příjmy, příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance na úhradu zdravotních výkonů. Výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny: platby za úhrady zdravotní péče, platby jiných zdravotních pojišťoven nebo jiných subjektů, které jsou založeny na smlouvě o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům VZP, úhrady nákladů za nutné a neodkladné léčení v cizině, náklady na činnost VZP podle 2, úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, úhrady částek, které přesáhly limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. V součastné době, zejména pro mladší generace, je běžné, že pojištěnci mají na výběr, která zdravotní pojišťovna bude právě ta jejich. Ne vždy tomu tak bylo. Dříve všichni lidé byli automaticky pojištěnci u Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen VZP). Až v roce 1993 začali vznikat jiné zdravotní pojišťovny a lidé měli možnost výběru. Někteří lidé si zvolili jiné pojišťovny, ale velká část populace zůstala u VZP. To je důvodem, proč v dnešní době má VZP stále dominantní postavení na českém trhu. Velká část pojištěnců, kteří spadají pod VZP, jsou staršího věku, proto má také VZP větší náklady než ostatní zdravotní pojišťovny. 29

30 3.7 Marketingový výzkum V praktické části této práce je zahrnut marketingový výzkum. Proto se poslední kapitola bude věnovat tomu, co je to marketingový výzkum. Dále bude vysvětlen pojem dotazník, segmentace a segment. KOTLER a kol. (2007, s. 406) definuje marketingový výzkum jako propojení mezi zákazníky a veřejností s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů. Informace, které jsou získány z marketingového výzkumu, slouží k vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, k monitoringu marketingového výkonu a k lepšímu porozumění marketingového procesu. Podle JAKUBÍKOVÉ (2008, s. 96) lze říci, že se marketingový výzkum skládá z určování, sběru, analýzy a vyhodnocování informací. Marketingovým výzkumem se sleduje získání: celkového přehledu o trzích, předpovědi poptávky, přehledu o image, údaje o efektivnosti marketingové komunikace atd Kvantitativní šetření Šetření neboli výzkum se dělí na kvalitativní výzkum a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum se provádí na malém vzorku a jeho cílem je podrobnější pochopení zkoumaného problému. Kvantitativní výzkum se provádí na širším vzorku a cílem tohoto výzkumu je zobecnit zkoumaný problém. V této podkapitole se budeme podrobněji zabývat kvantitativním šetřením. Kvantitativní výzkum pracuje se statistickými jednotkami, které také řídí. Kvantitativní výzkum obsahuje systematické shromažďování a analýzu numerických informací. (KUTNOHORSKÁ, 2009, s. 22) MACHKOVÁ (2009, s. 47) uvádí, že celosvětově převažuje metoda kvantitativního výzkumu (80 %), která používá metodu dotazování. Dotazování lze provádět formou osobních rozhovorů, anketárním šetřením, telefonickým dotazováním a dotazováním přes internet. 30

31 3.7.2 Dotazník Dotazník neboli písemné dotazování je nejčastěji používanou metodou, ale návratnost této metody je velice nízká. Výhodou dotazníku je, že pokud se správně rozdá, osloví námi přesně zvolený segment. Další výhodou dotazníku je, že může být anonymní a lidé odpovědí i na otázky, které by jim při přímém rozhovoru mohly dělat problém. Pokud dotazník není anonymní, tak s tím respondent musí být seznámen. Dotazník by měl být srozumitelný, aby každý člověk po přečtení otázky pochopil, na co se dotazník ptá. KUTNOHORSKÁ (2009, s. 41) ve své publikaci vypsala čtyři zásady dotazníku: dotazník má zahrnovat všechny problémy, na něž jeho prostřednictvím hledáme odpovědi, dotazník musí zahrnovat celou problematiku, abychom nemuseli provádět nákladná došetřování, důležitá je konstrukce dotazníku, která by měla respondenta přitahovat, formulace otázek musí být jednoznačná. V dotazníku nalezneme dva typy otázek. Otevřené a uzavřené otázky. Otevřené otázky dávají respondentům možnost odpovědět na otázky podle vlastních slov. Otevřené otázky odhalí často více než uzavřené otázky, protože respondenti nejsou v odpovědi omezeni. Uzavřené otázky obsahují všechny varianty odpovědi a umožňují respondentovi, aby si zvolil odpověď. (KOTLER a kol., 2007, s. 420) 3.8 Segmentace Rozdělení trhu na menší skupiny zákazníků se nazývá segmentace. Každý člověk má jiné požadavky a potřeby. Lidé se liší chováním, věkem, nároky a spoustou dalších věcí. Abychom ale lépe mohli trh prozkoumat, můžeme si rozdělit obyvatelstvo na tržní segmenty. Například mladý člověk očekává od svého zdravotního pojištění něco jiného než člověk starší. Můžeme si tedy rozdělit klienty zdravotní pojišťovny do skupin podle věku. JAKUBÍKOVÁ (2008, s. 132) popisuje ve své knize segmentace trhu jako koncepční rozdělení trhu na relativně homogenní skupiny spotřebitelů, kteří sdílí jednu nebo více významných společných vlastností. 31

32 FORET (2010, s. 89) tvrdí: Při segmentaci trhu a jeho uspokojení nabídkou jde tedy o analýzu celkového trhu a o následný výběr těch jeho částí, které podnik může obsloužit lépe než konkurence. 32

33 4 Praktická část Praktická část se skládá z analýzy dotazníkového šetření, kde jsou zobrazeny sloupkové diagramy, které vyhodnocují odpovědi na dotazy tázané v dotazníku. Další kapitola v praktické části se zabývá strukturou nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2011 a strukturou nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce. Poslední část porovnává náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven, které byly vynaloženy na léčení cizinců. 4.1 Výzkum Tato část bakalářské práce se zabývá dotazníkovým šetřením. Písemné dotazování bylo provedeno formou dotazníku metodou kvantitativního šetření. Výzkum byl proveden anonymně. U respondentů byl však zjišťován věk, pohlaví a nejvyšší dosažené vzdělání. Další dotazy se týkaly registrace u zdravotních pojišťoven, případně jejich změn. Byl zjišťován stav informovanosti pojištěnců o nabídkách zdravotních pojišťoven a zdroje, ze kterých pojištěnci čerpají. V dalších byla zjišťována spokojenost klientů se stávajícími zdravotními pojišťovnami a stav informovanosti s jejími nabídkami. Výsledky šetření vyplývající z dotazníku byly vyjádřeny v procentech a znázorněny sloupkovými diagramy. Dotazníky byly rozdány pojištěncům z Moravských Budějovice a okolí v měsících leden a únor Celkem bylo distribuováno 300 dotazníků. Správně a úplně vyplněných dotazníků bylo 210. K ověření správnosti a jednoznačnosti odpovědí respondentů na jednotlivé dotazy byl proveden předvýzkum s 20 respondenty, ve kterém nebyly zjištěny žádné nedostatky. Následoval pak hlavní průzkum s 300 pojištěnci. 33

34 4.1.1 Analýza dotazníkového šetření 140 Vaše pohlaví žena muž Obr. 3 Pohlaví respondentů 120 Váš věk do 25 let a více let Obr. 4 Věk respondentů 34

35 140 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Obr. 5 Vzdělání respondentů Dotazníky byly rozdány jednotlivým pojištěncům bez ohledu na jejich pohlaví, věk a nejvyšší dosažené vzdělání. Po jejich vrácení a vyhodnocení bylo zjištěno, že odpovídalo 60,19 % žen a 39,81 % mužů. Věk respondentů do 25 let činil 54,03 %, od 25 do 40 let 16,59 %, od 41 do 60 let 15,17 % a nad 61 let 14,21 %. Nejvyšší dosažené vzdělání uvádělo 5,66 % základní vzdělání, 13,68 % středoškolské vzdělání bez maturity, 62,26 % středoškolské vzdělání s maturitou, 3,30 % vyšší odborné vzdělání a 15,10 % vysokoškolské vzdělání. 120 U které zdravotní pojišťovny jste zaregistrován/a? ČPZP OBZP RBP VoZP VZP ŠKODA MV Obr. 6 Zdravotní pojišťovna respondentů 35

36 Z provedeného výzkumu vyplývá, že 13,27 % respondentů je zaregistrováno u České průmyslové zdravotní pojišťovny. 3,32 % u Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, 1,90 % u Revírní bratrské pokladny, 4,74 % u Vojenské zdravotní pojišťovny, 54,03 % u Všeobecné zdravotní pojišťovny, 1,42 % u Zaměstnanecké pojišťovny ŠKODA a 21,32 % u Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Z uvedených údajů vyplývá, že nejvíce pojištěnců je zaregistrováno u VZP Jste zaregistrován/a u výše uvedené zdravotní pojišťovny od narození (příp. od jejího založení)? 0 ano ne Obr. 7 Doba registrace respondentů Zdravotní pojišťovny byly zakládány postupně od roku 1992, proto pro občany starší, narozené před jejich založením a pro občany narozené po roce 1992, je jejich první registrace u zdravotní pojišťovny chápána jako registrace od narození, pokud nezměnili později registraci. Na tento dotaz odpovídalo 68,72 % respondentů ano a 31,28 % respondentů ne. 36

37 250 Víte o možnosti zdravotní pojišťovnu měnit? ano ne Obr. 8 Informovanost o možnosti změny Informovanost o možnosti změnit zdravotní pojišťovnu je uspokojivá. Kladně se vyjádřilo 94,34 % respondentů, záporně 5,66 % respondentů Kolikrát jste měnil/a zdravotni pojišťovnu? nikdy jedenkrát vícekrát Obr. 9 Změna zdravotní pojišťovny Z ankety vyplývá, že 69,48 % respondentů nikdy neměnila registraci u zdravotní pojišťovny, 23,94 % jedenkrát a 6,58 % respondentů vícekrát. 37

38 Váš důvod změny zdravotní pojišťovny? neměnil/a jsem nutnost dojíždění neproplácení za lékařským některých vyšetřením mimo lékařských výkonů bydliště nespokojenost s nabídkou programů jiný Obr. 10 Důvod změny Z předcházejícího dotazu vyplývá, že registraci u zdravotní pojišťovny neměnilo 69,48 % respondentů. 4,74 % respondentů uvádí jako důvod změny zdravotní pojišťovny nutnost dojíždění za lékařským vyšetřením mimo své bydliště, 10,90 % respondentů uvádí jako důvod změny neproplácení některých lékařských výkonů zdravotní pojišťovnou, 11,09 % respondentů nespokojenost stávající zdravotní pojišťovny s nabídkou programů a 9,95 % respondentů uvádí jiný důvod. 120 Z jakých zdrojů berete informace o ZP? z rádia z televize z internetu z pojišťoven od přátel z tisku jiné zdroje Obr. 11 Zdroje informací Informovanost o zdravotních pojišťovnách je u respondentů vysoká. Informace čerpají z rádia 11,79 %, z televize 22,64 %, z internetu 47,17 %, přímo od pojišťoven 34,91 %, od přátel 31,13 %, z tisku 30,19 % a z jiných zdrojů 16,98 % respondentů. 38

39 Z uvedených údajů vyplývá, že nejvíce informací o zdravotních pojišťovnách získávají respondenti z internetu Informujete se průběžně o nabídkách jiných ZP? ano, nabídku sleduji pravidelně ne, informace se ke mně dostanou spíše náhodou Obr. 12 Informace o nabídkách od jiných zdravotních pojišťoven Informace o nabídkách jiných zdravotních pojišťoven pravidelně zjišťuje 25,59 % respondentů. 71,41 % respondentů uvádí, že tyto informace pravidelně nesleduje nebo se k nim dostává spíše náhodou. 100 Co je pro Vás při výběru zdravotní pojišťovny nejdůležitější? nabídka příspěvků a bonusů dostupnost lékařských zařízení (smlouvy s lékaři) počet klientů pojišťovny doba působení pojišťovny na trhu jiný důvod Obr. 13 Preference při výběru zdravotní pojišťovny Jako nejdůležitější důvod výběru zdravotní pojišťovny uvádí 38,97 % respondentů nabídku příspěvků a bonusů na léčebnou péči, 42,25 % respondentů dostupnost lékařských zařízení (smlouvy s lékaři), 1,88 % respondentů počet klientů zdravotní 39

40 pojišťovny, 8,92 % respondentů dobu působení zdravotní pojišťovny na trhu a 7,98 % respondentů jiný důvod. 150 Využíváte plně výhody, které Vám pojišťovna nabízí (např. očkování proti chřipce, příspěvky na stomatologicko péči, rehabilitace apod.)? často občas nevyužívám Obr. 14 Využití výhod zdravotních pojišťoven 23,58 % respondentů v dotazníku uvádí, že využívá často výhody, které ve své nabídce má jejich zdravotní pojišťovna. 51,42 % respondentů je využívá občas a 25,00 % respondentů výhody nevyužívá vůbec. 200 Jste se svojí zdravotní pojišťovnou spokojen/a? ano ne Obr. 15 Spokojenost respondentů 90,52 % respondentů je spokojeno se svou zdravotní pojišťovnou, 9,48 % nikoli. 40

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY 1.Kdo má povinnost platit si zdravotní pojištění? a) Každý občan ČR b) Jen dospělí ve věku od 18 do 65 let c) Pouze lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr d) Jen

Více

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2010... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2010... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a

Více

Systém daní a sociálního pojištění v ČR

Systém daní a sociálního pojištění v ČR Systém daní a sociálního pojištění v ČR Základní rozlišení Přímé daně Nepřímé daně Přímé daně Daň z příjmu fyzických osob Sazba 15 procent ze superhrubé mzdy Daň z příjmu právnických osob 19 procent ze

Více

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Zdravotní pojištění. 1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. 2. Vymezení okruhu plátců 3. Povinnosti plátců 4. Vyměřovací základ. 5. Odvod, splatnost

Více

- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:

Více

Dotaz: 31. července 2013. Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Dotaz: 31. července 2013. Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dotaz: 31. července 2013 Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jedná se mi o tyto informace: 1. za které osoby hradí stát odvody

Více

Ošetřovatelství v primární péči. Miroslava Kyasová Katedra ošetřovatelství

Ošetřovatelství v primární péči. Miroslava Kyasová Katedra ošetřovatelství Ošetřovatelství v primární péči Miroslava Kyasová Katedra ošetřovatelství Struktura předmětu 1. Charakteristika primární péče 2. Prostředí čekárny a ordinace praktického lékaře 3. Okruhy činnosti sestry

Více

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.11.2004 73 Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Účelem této aktuální informace (AI) není

Více

Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění

Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění Zaměstnanci jsou pojištěni ve státě, kde pracují. Pokud pracují zároveň ve dvou státech, musí se pojistit v zemi bydliště. Je třeba mít na zřeteli, že mezi ČR,

Více

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví Rozdělení 1. Zákonné Pojišťovnictví Uzavírá se automaticky po nahlášení, registraci Povinné platby, vyplývá ze zákona Nesjednává se smlouva Pro všechny občany stejné podmínky Patří sem: o Zdravotní pojištění

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky.

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky AČR Armáda České republiky BÚ Bankovní účet (stavy zůstatků na bankovním účtu příslušného fondu,

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI

PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI Zkratky použité v textové části materiálu a tabulkových přílohách AČR... Armáda České republiky AS

Více

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2007

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2007 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2007 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2007 ROČENKA Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2007 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. za rok

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. za rok 2009 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2009 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2009 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen Pojišťovna nebo VZP ) připravila

Více

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Finance Kolik? Kdy? Kam? Komu? Za co? Jak (formy čerpání)? ------------------------------- Co to přineslo? Jak lépe? Hlavní zdroje financování zdravotnictví Veřejné zdravotní

Více

Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v České republice

Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v České republice Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v České republice Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Kateřina Rochlová Věra Sedláková,

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Hlavní zdroje financování zdravotnictví Veřejné zdravotní pojištění (79%) občané stát zaměstnavatelé Státní a místní rozpočty (5,7%) státní (státní rozpočet) krajské a obecní

Více

Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR

Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR Mgr. Tomáš Červinka ředitel Odboru pojistného a správy pojistného Praha, Poslanecká sněmovna, leden 2015 Obsah: 1. Hlavní principy veřejného zdravotního pojištění

Více

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠT

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠT POJISTNÉ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ (SP) - největším veřejným příjmem - vykazuje znaky účelovosti - vykazuje znaky ekvivalentnosti - povinná platba ( tedy má daňový charakter) SP je uceleným, odděleným systémem,

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 50 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 Převzala pobočka HZP - dne HUTNICKÁ ZAMĚSTNANECKÁ POJIŠŤOVNA Jeremenkova 11, 703 00 Ostrava Vítkovice VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992 280 Z Á K O N České národní rady ze dne 28. dubna 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of health care segments I.

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of health care segments I. Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.7.2005 31 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of

Více

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2006

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2006 2006 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2006 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2006 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále též jen Pojišťovna ) po jisté pauze

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky AČR Armáda České republiky BÚ Bankovní účet (stavy zůstatků na bankovním účtu příslušného fondu,

Více

117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře

117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře 117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře (platí od 15. 81. 7. 2017 do 30. 914. 8. 2017) ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., v úplném

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásené: Časová verzia predpisu účinná od:

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásené: Časová verzia predpisu účinná od: ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 30.12.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 01.01.1993 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 550 Z Á K O N České národní rady ze

Více

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky AČR Armáda České republiky BÚ Bankovní účet (stavy zůstatků na bankovním účtu příslušného fondu,

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 9. 2013 40 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2012 Consumption of Health Services in the years 2007 2012

Více

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 260 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 6.

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 260 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 6. 347 9. funkční období 347 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby Základní část V případě, že jste se rozhodli učinit níže uvedené úkony pomocí jednotného registračního formuláře na Centrálním registračním

Více

Platné znění příslušných ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Platné znění příslušných ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Platné znění příslušných ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše (1) Rodič, který po celý

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 10. 2014 26 Souhrn Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2013 Consumption of Health Services in the years

Více

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž. Ekonomika III. Základy ekonomiky. PC, POWER POINT, dataprojektor

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž. Ekonomika III. Základy ekonomiky. PC, POWER POINT, dataprojektor Název školy Střední škola hotelová a služeb Kroměříž Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová

Více

Stabilizace veřejných rozpočtů a sociální zabezpečení. doc. JUDr. Zdeňka Gregorová, Csc.

Stabilizace veřejných rozpočtů a sociální zabezpečení. doc. JUDr. Zdeňka Gregorová, Csc. Stabilizace veřejných rozpočtů a sociální zabezpečení doc. JUDr. Zdeňka Gregorová, Csc. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů Mění 46 zákonů Zrušuje 1 zákon a 1 nařízení vlády Zavádí

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Úplné znění částí zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Úplné znění částí zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Úplné znění částí zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 3c (1) Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO168

Více

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1 Cíl předmětu VF 23.4.2014 2 Literatura 23.4.2014 3 Literatura 23.4.2014 4 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce II. část Zjednodušené vzájemné porovnání zdravotních pojišťoven

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce II. část Zjednodušené vzájemné porovnání zdravotních pojišťoven Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19.11.2004 77 Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 - II. část Zjednodušené vzájemné porovnání

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR 7 9.4.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017

Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017 Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ 2018-03-26 Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017 1 Náklady ZFZP na hrazené zdravotní

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2016 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017

VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2016 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017 Strana 5082 Sbírka zákonů č. 348 / 2016 Částka 137 348 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2016 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ

Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ 2018-05-03 Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017 s aktualizací odhadu příjmů

Více

348/2016 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok

348/2016 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 348/2016 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. října 2016 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 17

Více

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami

Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky a přehled citovaných právních předpisů souvisejících s textovou částí a tabulkovými přílohami Zkratky AČR BÚ CMÚ CP ČLK ČNZP ČNB ČR ČÚS DR DRG EU FM FÚPP FZÚZP Fprev FRM HVLP HZP HZZP KOB, s. p.

Více

VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2017 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018

VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2017 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018 Strana 3738 Sbírka zákonů č. 353 / 2017 353 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2017 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle

Více

VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2017 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018

VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2017 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018 Strana 3738 Sbírka zákonů č. 353 / 2017 353 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2017 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR Systém pojistného sociálního v ČR SUBSYSTÉMY a jejich SPRÁVCI sociální (VZP) sociální zabezpečení (SZ) Veřejné zdravotní Nemocenské (NEP) Důchodové (DUP) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (PSPZ)

Více

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 přehled o příjmech a výdajích a úhrnu záloh na pojistné osob samostatně výdělečně činných ( 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,

Více

Optimální zdanûní fyzick ch osob neplaète víc, neï musíte. Edice Úãetnictví a danû. Ing. Petr Valouch

Optimální zdanûní fyzick ch osob neplaète víc, neï musíte. Edice Úãetnictví a danû. Ing. Petr Valouch Edice Úãetnictví a danû Ing. Petr Valouch Optimální zdanûní fyzick ch osob neplaète víc, neï musíte Vydala GRADA Publishing, a.s. U PrÛhonu 22, Praha 7, jako svou 2 829. publikaci Realizace obálky Pavel

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel a) titul podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část b) jméno c) příjmení d) titul 1) *) e) pohlaví f) rodné příjmení g)

Více

ROČENKA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ROČENKA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ROČENKA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY za roky 2004 a 2005 ROČENKA 2004 VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ÚVOD DO ROČENKY ZA ROKY 2004 A 2005 Všeobecná zdravotní pojišťovna

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

(Vzor) Smlouva o provádění závodní preventivní péče

(Vzor) Smlouva o provádění závodní preventivní péče (Vzor) Smlouva o provádění závodní preventivní péče uzavřená podle 51 a 491 odst. 1 a 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění, a ve smyslu 18a, 35a a 40 zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Zákonné zdravotní pojištění v ČR

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Zákonné zdravotní pojištění v ČR VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Zákonné zdravotní pojištění v ČR bakalářská práce Autor: Veronika Celá Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2012 Prohlašuji, že předložená

Více

Potřebujete praktického nebo odborného lékaře? Nevíte, kde je Vaše zdravotní dokumentace? Máte problémy se zdravotní pojišťovnou?

Potřebujete praktického nebo odborného lékaře? Nevíte, kde je Vaše zdravotní dokumentace? Máte problémy se zdravotní pojišťovnou? Potřebujete praktického nebo odborného lékaře? Nevíte, kde je Vaše zdravotní dokumentace? Máte problémy se zdravotní pojišťovnou? Tyto informace jsou zveřejněny na www.ostrava.cz Zdravotní pojišťovna Zdravotní

Více

VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2015 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2016

VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2015 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2016 Strana 3370 Sbírka zákonů č. 273 / 2015 Částka 111 273 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2015 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2016 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Studijní obor Veřejná ekonomika a správa (spec. VE) Písemná práce (POT) do předmětu Ekonomika zdravotnictví a sociálních služeb (C_KVEKZD) Úhradové

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech 5.17.8.7. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech http://www.guard7.cz/nabidka/lexikon-bozp/pracovni-urazy-a-nemociz-povolani/odpovednost-zamestnavatele-za-skodu-pri-pracovnichurazech

Více

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva - otázky SRZk 2018/ Vztah lékař pacient, historický vývoj, Úmluva o právech a biomedicíně

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva - otázky SRZk 2018/ Vztah lékař pacient, historický vývoj, Úmluva o právech a biomedicíně Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva - otázky SRZk 2018/2019 A. Medicínské právo 1. Vztah lékař pacient, historický vývoj, Úmluva o právech a biomedicíně 2. Právní systémy, hierarchie právních

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Částka 23 Sbírka zákonů č. 60 / 2014 Strana 703 60 ZÁKON ze dne 19. března 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

Více

Základní legislativní přehled. Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová

Základní legislativní přehled. Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová Základní legislativní přehled Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová 8. 12. 2016 Obsah 1.Přehled platné legislativy obecně v rezortu zdravotnictví, dále se zaměřením na práci kodéra Cíl Výsledek Všeobecný přehled

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 12ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - pěstoun, poručník 1) nebo osoba, která má zájem stát

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o Přednáška č.5 I. pilíř sociálního zabezpečení Sociální pojištění I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2012

Zpráva o hospodaření v roce 2012 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2012 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek 1 Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby

Více

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Jméno a příjmení: Xname: Fakulta: Obor: Financí a účetnictví Zdanění a daňová politika 1 Úvod Pro zpracování této seminární práce

Více