Obecná neurofyziologie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obecná neurofyziologie"

Transkript

1 Obecná neurofyziologie Centrální nervový systém - vedle endokrinního a imunitního systému je hlavním regulačním systémem organizmu, - ve svém účinku je endokrinnímu a imunitnímu systému nadřazen, - jeho regulační děje jsou rychlejší než regulace humorální a imunitní. Mezi neurony (základní strukturální a funkční jednotka nervového systému) existují různé typy kontaktů, ale důležité je, že neuron se pouze dotýká jeden neuron nepřechází v druhý podstata tzv. neuronové teorie (Ramon y Cajal). Člověk má miliard neuronů a 300 miliard kontaktních ploch synapsí. Neurogeneze (tvorba nervových buněk) probíhá u altriciálních (nezrale se rodících) živočichů i po narození, na rozdíl od živočichů prekociálních (zrale se rodících). Nervová soustava je tvořena 2 základními druhy buněk: 1. neurony strukturální a funkční jednotka, 2. neuroglií má převážně podpůrnou a metabolickou funkci. Funkční rozdělení neuronu Strukturální rozdělení: - tělo, - výběžky těla dendrity a neurity. Funkční rozdělení na úseky: - receptivní segment (dendrit) přivádí informace do těla (soma) neuronu, které je pro neuron současně i trofickým segmentem, - iniciální segment je místem vzniku akčního potenciálu, - vodivý segment (neurit-axon) vede informaci (vzruch) na další neuron, - transmisivní segment (synapse) předává informace na velké množství dalších neuronů, a to na jeho receptivní, buněčné, axonální segmenty. Tělo neuronu - tvoří ho membrána podobná jiným buněčným membránám, obsahující receprotry a iontové kanály, - jádro obsahuje deoxyribonukleovou kyselinu (DNA), - jadérko obsahuje ribonukleovou kyselinu (RNA), - v cytoplazmě neuronu jsou: : endoplazmatické retikulum, : Nisslova substance a ribozomy uplatňující se při tvorbě bílkovin, : mitochondrie zajišťující buněčný metabolizmus, : neurotubuly a naurofilamenta spojené s axoplazmatickým transportem. Dendrity jsou většinou krátké, bohatě větvené, rozšířené do dendritických trnů. Neurit (axon) - dlouhý výběžek obsahující ribozomy, malé množství mitochondrií a neurotubuly, - transport látek axonem je různě rychlý a závisí na druhu transportované látky : anterográdní transport obvyklý transport látek z buněčného těla,

2 : retrográdní transport méně častý do buněčného těla (šíření virů a toxinů), - iniciální část axonu je holá, další úsek kryje pouze Schwannova pochva (šedá vlákna) nebo také pochva myelinová (bílá vlákna) Vzruch - vzniká při působení podnětu na vzrušivou tkáň (receptor, nervová buňka, nervové vlákno). Podnět = energie, změna zevního nebo vnitřního prostředí, která působením na vzrušivou tkáň vybavuje vzruch. Podráždění = obecný projev dráždivosti, jenž je nezbytným předpokladem pro vznik vzruchu. Podráždění je místní, většinou se nešíří, a když, tak se ztrátou (s dekrementem) účinku. Vzruch představuje speciální formu podráždění, která se šíří po nervovém vláknu podle zákona vše nebo nic, a to bez dekrementu. Podmínky účinnosti podnětu Na podněty zevního nebo vnitřního prostředí odpovídají receptory. Podněty, které působí na senzorické receptory dělíme podle: - modality (specificity), - kvality, - kvantity 1. Modalita působení podnětu závisí na tom, který receptor daný podnět vnímá, - exteroreceptory přijímají podněty ze zevního prostředí organizmu, - interoreceptory přijímají podněty z vnitřního prostředí organizmu. Rozdělení exteroreceptorů: - telereceptory (dálkové) zrak, vestibulární aparát, sluch, - mechanoreceptory působí na ně přímý kontakt s podnětem (kožní sometostatické receptory), - chemoreceptory čich a chuť. Mezi ineteroreceptory patří: - chemoreceptory, - osmoreceptory, - baroreceptory, - proprioreceptory. 2. Kvalita působení podnětu na stejné receptory působí různé kvality podnětu. Např. u somestézie: lechtání, šimrání, škrábání, teplo, chlad. 3. Kvantita působení podnětu je určena intenzitou. Např. tóny různé výšky, intenzita tlakových podnětů, koncentrace látek ve vnitřním prostředí. Účinnost podnětu spočívá v tom, že jej receptory zachytí a organizmus na něj reaguje. Proto musí být podnět dostatečně silný, musí působit po určitou dobu a musí nastat dostatečně rychle.

3 1. Podnět musí být dostatečně silný: : prahová intenzita nejmenší intenzita podnětu, která vyvolá reakci, : prahová a nadprahová intenzita vyvolává odpověď, : podprahová podněty odpověď nevyvolávají. 2. Podnět musí mít minimální trvání: - čím je podnět slabší, tím delší musí mít trvání a naopak. 3. Rozdíl mezi výchozím a novým stavem musí nastat dostatečně rychle: : když probíhá změna prostředí pomalu, podnět není účinný a reakci nevyvolá, nastává vplížení podnětu, : o účinnosti podnětu rozhoduje rychlost změny (pravidlo Du Bois-Reymondovo) Chronaxie - určuje vztah mezi intenzitou a trváním podnětu, - umožňuje měřit dráždivost vzrušivých struktur (nervů, svalů, senzorických orgánů). Prahová intenzita podnětu, která vyvolá odpověď, působí po dobu tzv. určitého času (t), se označuje jako reobáze (R). Podnět o dvojnásobku reobáze (2R) potřebuje k vyvolání odpovědi kratší čas a označuje se jako chronaxie. Závislost intenzity na trvání podnětu znázorňuje Hoorwegova-Weissova křivka (podprahové podněty vlevo od ní, nadprahové podněty vpravo). Měření chronaxie Nejprve se stanoví reobáze, ta se zdvojnásobí, a tak se zjistí chronaxie. Určení chronaxie je běžným klinickým vyšetřením. Projevy vzruchu - elektrické, - chemické. Elektrické projevy Stejně jako v jiných tkáních i v nervové tkáni existuje v klidu potenciální rozdíl mezi jejím vnitřkem a povrchem. Vnitřek negativní, Povrch pozitivní, - potenciálový rozdíl (- 60 až 90 mv) se označuje jako klidový potenciál. Při působení podnětu vzniká vzruch, který se projeví změnou polarity (vnitřek pozitivní a povrch negativní) = depolarizace a její max. úroveň přesahuje až do kladných hodnot (+ 30 až + 40 mv). Akční potenciál, který takto vzniká, má hodnotu mv a trvá 1-3 ms. Chemické projevy Klidový potenciál vzniká nerovnoměrným rozložením iontů K +, Na + a Cl - na obou stranách membrány. V klidu je membrána prostupná mírně pro K + a Cl - na obou

4 stranách membrány a neprostupná pro Na +. Koncentrace K + uvnitř je mnohonásobně (30x) vyšší než zevně a naopak koncentrace Na + a Cl - je zevně mnohonásobně vyšší. Rozdíl koncentrací vysvětluje klidový potenciál. Polarizace nervového vlákna je po proběhnutí vzruchu ještě krátkou dobu snížena následná depolarizace. Potenciálová změna probíhá dále, ale pomaleji a polarizace převýší původní úroveň negativního potenciálu následná hyperpolarizace. Tyto změny souvisejí se změnami dráždivosti. Dráždivost během vzruchu Období latence = období od začátku podnětu do dosažení depolarizace, kdy vzniká vzruch. Absolutní refrakterní fáze = při průchodu vzruchu je nerv nedráždivý, Relativní refrakterní fáze = období, kdy je dráždivost snížena, v období následné depolarizace je vystřídána supernormální fází, kdy je dráždivost zvýšena. V období následné hyperpolarizace subnormální fáze je dráždivost opět snížena. Vedení vzruchu Místem vzniku akčního potenciálu je iniciální segment axonu. Dále se vzruch šíří podle zákona vše nebo nic, a to znamená, že místní podráždění dosáhne hodnoty vzruchové aktivity, následně maximální hodnoty depolarizace a šíří se po nervovém vláknu bez dekrementu tak, že mezi aktivní oblastí, kde vzruch vznikl, a mezi neaktivním úsekem před vzruchovou vlnou vznikají elektrické proudy spojené s otevíráním Na + kanálů, což mění propustnost membrán pouze před postupující vlnou. Takto se vede vzruch po nemyelinizovaných vláknech. Po myelinizovaných vláknech se vzruch šíří skokem saltatorně, protože myelinová pochva působí jako izolátor a výměna iontů nastává pouze v obnažených úsecích na Ranvierových zářezech. Rychlost šíření vzruchu závisí na síle nervových vláken. Čím je vlákno silnější, tím vedu vzruch rychleji. Fyziologicky se vzruch šíří od těla neuronu po vodivém k transmisivnímu segmentu ortodromní vedení. Šíření opačným směrem, většinou patologické, se nazývá antidromní vedení. Jednosměrnost vedení zajišťuje synapse. Spojení mezi neurony synapse - zajišťuje kontakt mezi neurony, - spojení se uskutečňuje mezi dvěma neurony, z nichž jeden vytváří presynaptickou a druhý postsynaptickou část synapse; mezi nimi je synaptická štěrbina.

5 Rozšířená presynaptická část axonu obsahuje u chemických synapsí synaptické váčky ( vezikuly), v nichž se soustřeďuje neurotransmiter (přenašeč). Presynaptická membrána část buněčné membrány, která je ztluštělá (zvýšená denzita) a prochází jí transmiter. Subsynaptická membrána část buněčné membrány kontaktního neuronu s větší denzitou. Typy synapsí 1. Jednoduché chemické: a) axo-dendritické kontakt axonu a dendritu (nejčastější), b) axo-axonální kontakt axonů dvou neuronů, c) axo-somatické spojení axonu a těla neuronu. 2. Jednoduché elektrické: - mají velice těsné membránové spojení, označované jako nexy, - přenos podráždění se uskutečňuje konexony, které převádějí informace z jednoho neuronu na druhý prostřednictvím iontů. Neuronové receptory a iontové kanály Neuron má na povrchu receptory a iontové kanály. Neuronové receptory - útvary bílkovinné povahy, - skládají se z několika podjednotek, které procházejí lipoproteinovou částí buněčné membrány a vyčnívají z ní na obě strany na zevní straně (obvykle aminová skupina NH 2 ) a dovnitř (karboxylová skupina COOH). Toto uspořádání umožňuje transmiterům vazbu na jejich aktivní místo. Iontové kanály - otvory (póry) v membráně neuronu, které se otevírají dvěma způsoby: : 1. přímo působením iontů (nepaměťové), : 2. nepřímo působením transmiterů na receptory v membráně neuronu: tato vazba umožní otevření iontového kanálu. Podle místa účinku rozeznáváme na neuronech 2 typy receptorů: 1. Ionotropní receptory navázáním transmiteru (ligandu) otevřou iontový kanál přímo. 2. Metabotropní receptory - navázáním ligandu aktivují řetězec metabolických dějů, a ten umožní otevření iontového kanálu. Mezi ionotropní receptory řadíme: 1. acetylcholin-nikotinové a některé glutamátové receptory, které působí na iontové kanály prostupné pro Na + a Ca 2+, 2. receptory GABA A (γ-aminomáselnou kyselinou) a glycin, které působí na kanály prostupné pro Cl -.

6 K metabotropním patří receptory: 1. acetylcholin-muskarinové, 2. katecholaminergní, 3. některé glutamátové, 4. GABA B. Aktivace metabotropních receptorů - začíná aktivací některého proteinu ze skupiny G (proteiny vázaně s guanozintrifosfátem GTP), který aktivuje primární enzym; Primární enzym produkuje druhého posla, který přenáší signál na další enzym, nebo přímo na regulační protein. Mezi nejúčinnější molekuly při metabolickém přenosu z G-proteinů patří enzym adenylátcykláza. Elektrické projevy synaptického přenosu 1. Na chemických synapsích Excitační postsynaptický potenciál (EPSP) - označení pro vzniklou potenciálovou změnu, - vzniká na větším počtu synaptických spojení a jejich sumací (prostorová sumace) vzruchová úroveň stoupá, až vybaví akční potenciál. Vzruchová úroveň stoupá také sumací vzruchové aktivity v čase časová sumace. Změny, které vznikají při obou druzích sumace = facilitace. Synaptické zpoždění zpoždění vznikající příchodem vzruchu k presynaptické části synapse, uvolněním transmiteru z váčků a ději na postsynaptické membráně. Kromě excitačních synapsí, jejichž projevem je EPSP, nacházíme v CNS i inhibiční synapse, jejichž elektrickým projevem je hyperpolarizace a vznik inhibičního postsynaptickéhoo potenciálu (IPSP) je zprostředkován hlavně interneurony při reciproční inervaci a na Renshawových buňkách (RB) v míše. 2. Na elektrických synapsích Vzruch se na el. synapsích přenáší tak, že v postsynaptickém neuronu vzniká EPSP elektrickým můstkem s nízkým odporem, a přenos je proto rychlejší. Další příčinou rychlého přenosu je odpadnutí výlevu transmiteru z váčků. Změny synaptického přenosu Účinek neurotransmiterů na synapsích může být změněn: 1. Neuromodulátory látky, které mohou mít pozitivní (zvyšují), nebo negativní (snižují vliv na tvorbu nebo uvolnění transmiteru. Jako neuromodulátory působí lokální hormony (VIP, somatostatin), z exogenních látek, např. psychorarmaka.

7 2. Agonisty a antagonisty. Na receptor se kromě specifického transmiteru vážou i jiné látky (ligandy), které se vyznačují afinitou k receptoru. a) agonisté mají stejný účinek jako specifický transmiter, b) antagonisté blokují působení specifického transmiteru tím, že se vážoou na jeho místo. 3. Inverzní antagonisté jejich působení se projevuje opačným účinkem než působení agonistů. 4. alosterickou modulací buď potlačuje vazbu, nebo schopnost receptoru vázat ligand. Funkční vlastnosti synapsí Děje na synapsích jsou charakterizovány: - jednosměrností vedení vzruchu, - synaptickým zdržením, - sumací a facilitací dějů, - excitací nebo inhibicí, - únavou. Funkce neuroglie a extracelulárního prostoru Neuroglie - je intersticiální složkou nervového systému, - zabezpečuje metabolizmus neuronu, - podílí se na homeostáze, - vytváří bariéru proti vstupu látek do CNS, - spolu s mozkomíšním mokem a extracelulárním prostorem tvoří 50% extraneuronového objemu nervstva, - Dělíme ji na: : makroglii tvoří ji : Astroglie zprostředkovává styk mezi neuronem a krevními vlásečnicemi. : Oligodendroglie tvoří myelin pro pochvy axonů v mozku. : Ependymální buňky vystýlají dutiny CNS a společně s cévami tvoří plexus chorioideus, v němž vzniká mozkomíšní mok. : mikroglii pomáhá odstraňovat z extracelulárního prostoru K + a svou fagocytární schopností se uplatňuje při některých chorobách. Extracelulární prostor - tvoří % extraneuronového objemu centrálního nervového systému, - jeho hlavní funkcí je zajištění stálé koncentrace iontů.

8 Některé zvláštnosti cévního zásobení a metabolizmu mozku Mozkem proteče 20 % minutového objemu srdečního. Zvláštnosti cévního řečiště mozku jsou: 1. kapilárami protéká stálé množství krve, neboť v mozku nejsou arteriovenózní anastomózy, 2. tlak krve v mozku nezávisí na změnách systémového tlaku, což je způsobeno uspořádáním oběhu (circulus arteriosus Willisi). Sytém mozkových bariér Látky z krve nepřestupují do nervové tkáně přímo, ale systémem bariér: Druhy mozkových bariér: 1. hematoencefalitická mezi krví a nervovou tkání, 2. hematolikvorová mezi krví a mozkomíšním mokem, 3. likvoroencefalická mezi likvorem a nervovou tkání (její existence je však sporná) Hematoencefalitická bariéra Transport látek touto barierou se uskutečňuje: : prostou difuzí např. kyslík, oxid uhličitý, voda, : aktivním transportem např. D-glukóza, laktát, l-tyrozin. Mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor) - tvoří se z krevní plazmy v plexus chorioideus ve III. mozkové komoře a v postranních komorách, a to nepřetržitě v množství 0,5 ml/min, 720 ml/24 hodin, - cirkuluje subarachnoidálním a komorovým prostorem. Resorpce likvoru do venózního systému je realizována subarachnoidálními klky a závisí na jeho tlaku. Rovnováha vstřebávání a tvorby je při tlaku 1 kpa. Složení: čistý, bezbarvý, ph dosahuje hodnoty 7,33, specifická hmotnost , obsahuje malé lymfocyty a monocyty, jeho množství je 150 ml. Tlak: vleže 0,7 1,4 kpa, v sedě je 2x vyšší. Funkce: pro mozkovou tkáň tvoří ochranu, vyrovnává změny jejího objemu, má nezastupitelnou úlohu trofickou a distribuční. Energetický metabolizmus nervstva Glukóza hlavní energetický substrát pro činnost nervstva, - tvoří 20 % její celkové spotřeby v organizmu. Mozek nemá rezervní akumulující mechanizmy pro kyslík. Dodávky kyslíku proto závisí na sycení arteriální a venózní krve a udržení jejich plynulého oběhu. Nedostatečné zásobení mozku kyslíkem i glukózou se projeví ztrátou vědomí. Při normální teplotě po delší době než 5 minut dochází ke smrti neuronů. Při poklesu glykémie nastává nejprve zmatenost, bezvědomí, křeče a nakonec smrt.

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015 Neuron Neurofyziologie Michaela Popková http://en.wikipedia.org/ Neuroglie Podpora Výživa Ochrana Myelin Fagocytóza CNS Ependymové buňky: výstelka dutin, pohyb likvoru, transport Astrocyty: podpora, výživa,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové

Více

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel; Neuron (neurocyt) základní stavební a funkční jednotka nervové tkáně; tvar těla neuronu je rozmanitý: oválný, kulovitý, hruškovitý, hvězdicovitý; velikost je různá: 4-6µm buňky mozečku, Purkyňovy buňky

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Činnost nervové soustavy

Činnost nervové soustavy Tematická oblast Činnost nervové soustavy Datum vytvoření 1. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G Prezentace

Více

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická

Více

Projekt FRVŠ 745/2011. Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému. Doc. MUDr. František Vožeh, CSc.

Projekt FRVŠ 745/2011. Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému. Doc. MUDr. František Vožeh, CSc. Projekt FRVŠ 745/2011 Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému Řešitel: Doc. MUDr. František Vožeh, CSc. Teoretický základ a principy vyšetření úlekové reakce

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové

Více

Psychologie funkce mozku

Psychologie funkce mozku Psychologie funkce mozku Vývoj mozku Mozek a jeho struktura Legenda 1. Přední (koncový) mozek 2. Vazník mozkový 3. Hrbol mezimozkový 4. Podhrbolí 5. Hypofýza 6. Most Varolův 7. Prodloužená mícha 8. Šišinka

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

- tvořen nervy mozkovými (hlavovými-12 párů) a míšními nervy (31 párů)

- tvořen nervy mozkovými (hlavovými-12 párů) a míšními nervy (31 párů) Otázka: Fylogeneze nervové soustavy Předmět: Biologie Přidal(a): KamilCullen = řídící soustava spolu s endogenním systémem - funkce: zprostředkuje příjem, zpracování, ukládaní a výdej informací Fylogeneze

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní. Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,

Více

N e r v o v á č i n n o s t

N e r v o v á č i n n o s t N e r v o v á č i n n o s t Nervová soustava zajišťuje vedení informací ze vstupních kanálů a jejich vzájemné srovnání a zpracování. Na základě této činnosti je pak vypracován příkaz, jehož cílem je koordinace

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž

Více

Klíčové pojmy: Informační mohutnost, mozek, myšlení, nepřesné algoritmy, neuron, neuronová síť, simulace, umělá neuronová síť.

Klíčové pojmy: Informační mohutnost, mozek, myšlení, nepřesné algoritmy, neuron, neuronová síť, simulace, umělá neuronová síť. Neuronové sítě 1 Cíl kapitoly : Seznámení s podněty a logikou výstavby neuronových sítí, jejich hlavními úkoly a způsoby práce. Umět aplikovat tato poznatky a umožnit další a hlubší studium neuronových

Více

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Regulace glykémie. Jana Mačáková Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory

Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0116 Sluchové ústrojí Umožňuje rozlišování zvuků. Ucho se skládá ze tří částí. Najdi v obrázku níže uvedené části

Více

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

Biochemie nervové soustavy. Pavla Balínová

Biochemie nervové soustavy. Pavla Balínová Biochemie nervové soustavy Pavla Balínová Osnova semináře: Struktura a chemické složení nervové tkáně Energetický metabolismus nervové tkáně Mozkomíšní mok (likvor) Synaptický přenos nervového vzruchu

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE EU-OP VK/SOM I/21 Předmět: Somatologie Ročník: první Autor: Mgr. Anna Milerová DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE Název školy Název projektu Reg. číslo projektu Název šablony Tematická oblast (předmět) Střední odborná

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26%

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26% Termoregulace Člověk je tvor homoiotermní Stálá teplota vnitřního prostředí Větší výkyvy teploty ovlivňují enzymatické pochody Teplota těla je závislá na tvorbě a výdeji tepla Teplota těla je závislá na

Více

Biofyzikální pohled na neuronovou síť člověka

Biofyzikální pohled na neuronovou síť člověka Biofyzikální pohled na neuronovou síť člověka Závěrečná práce studentského projektu 2014 Leoš Cmarko Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Obsah: 1) Úvod 2) Historie nervového

Více

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1 Monitorování léků RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Mechanismus působení léčiv co látka dělá s organismem sledování účinku léčiva na: - orgánové úrovni -tkáňové úrovni - molekulární úrovni (receptory)

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Biologie - Septima, 3. ročník

Biologie - Septima, 3. ročník - Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Somatická a vegetativní nervová soustava

Somatická a vegetativní nervová soustava Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): 09876 Somatická a vegetativní nervová soustava - nervová soustava řídí kosterní svalstvo a útrobní orgány ty řízeny odděleně (kosterní svalstvo ovládáme vůlí, vnitřní

Více

Obecná citlivost neuronů i na chemickou modulaci. Neurony nekomunikují pouze synapticky, ale i mimosynapticky. Informační polévka.

Obecná citlivost neuronů i na chemickou modulaci. Neurony nekomunikují pouze synapticky, ale i mimosynapticky. Informační polévka. Šířen ení signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky. Prostor pro zpracování informací. Plasticita

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové NERVOVÁ SOUSTAVA (NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nervový systém obecně (1) Nervová regulace = funkce NS Zajišťuje vzájemnou souhru mezi

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Funkční anatomie srdce dvě funkčně spojená čerpadla pohánějící krev jedním směrem pravá polovina srdce levá polovina srdce pravá polovina (pravá komora a síň) pohání nízkotlaký

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce SRDEČNÍ CYKLUS Srdeční cyklus je období mezi začátkem dvou, po sobě jdoucích srdečních stahů. Skládá se z: 1. kontrakce komor, označované jako systola a 2. relaxace komor, označované jako diastola. Obě

Více

Mendělejevova tabulka prvků

Mendělejevova tabulka prvků Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

Téma I: Tkáň svalová

Téma I: Tkáň svalová Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční

Více

Druhy smyslového vnímání

Druhy smyslového vnímání Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány

Více

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ - exkrece

FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ - exkrece FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ - exkrece Ex. látek narušující stálost vnitřního prostředí - zbytky a zplodiny metabolizmu - látky momentálně nadbytečné - látky cizorodé (léky, drogy, toxiny...) Ex. fce několika

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.

FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. FARMAKODYNAMIKA Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové FARMAKODYNAMIKA studuje účinky léčiv a jejich mechanizmy

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 26. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

Membránový transport příručka pro učitele

Membránový transport příručka pro učitele Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Vstup látek do organismu

Vstup látek do organismu Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Hav17 Vypracoval(a),

Více

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG Minutový objem srdeční/cardiac output Systolický objem/stroke Volume Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG MINUTOVÝ OBJEM SRDCE Q CARDIAC OUTPUT je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška Jan Roth Obecný úvod Neurologie je lékařský obor zabývající se diagnostikou, terapií a prevencí nemocí a poruch centrální nervové soustavy (mozek, mícha),

Více

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta:

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta: TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc060912 Varianta: 0 1. Nositelkou genetických informací je 1) DNA 2) histon 3) mrna 4) RNA transkriptáza 2. Které tvrzení je nepravdivé 1) bránice je hlavní inspirační

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU. seminář z patologické fyziologie

VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU. seminář z patologické fyziologie VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU seminář z patologické fyziologie Osnova Morfologické vyšetřovací metody (zobrazovací diagnostika) 1 Počítačová (výpočetní) tomografie 2 Pozitronová emisní tomografie (PET) 3

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 svaly jsou stále v mírné kontrakci, kterou označujeme jako svalové napětí (svalový tonus) svalové napětí představuje základní nervosvalový děj není

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa

Speciální ZŠ a MŠ Adresa Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více