Time, ty už budeš muset dospět, zamračila se Lilla. Najít si skutečnou práci. Mám přece skutečnou práci, namítl jsem. Chodím do práce. Něco dělám.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Time, ty už budeš muset dospět, zamračila se Lilla. Najít si skutečnou práci. Mám přece skutečnou práci, namítl jsem. Chodím do práce. Něco dělám."

Transkript

1 1 Time, ty už budeš muset dospět, zamračila se Lilla. Najít si skutečnou práci. Mám přece skutečnou práci, namítl jsem. Chodím do práce. Něco dělám. Dostávám za to zaplaceno. To se mi zdá dost skutečné. Dobře, vzdychla. Možná skutečná není to správné slovo. Potřebuješ trvalejší práci. Nějakou, která pokryje aspoň tvůj nájem a jídlo. Práci, která bude znamenat, že můžeš být nezávislý. Takže ty mi vlastně říkáš, povytáhl jsem obočí, koukej se už odstěhovat. Jo. Pokrčila rameny. Když už o tom mluvíš, nemůžeš tu zůstat navždycky. Spát na mé pohovce není až tak úplně dlouhodobě fungující plán. Ne když je tady Patrick. Natáhla se přes kávový stolek a vzala si svůj notebook, otevřela si ho na kolenou. A jestli odmítneš najít si pořádnou, myslím tím lukrativnější práci, prostě ti budeme muset najít nějaké laciné bydlení. Zavřel jsem oči a doufal, že ji to přestane bavit. Přestane se pokoušet řešit můj život. Věděl jsem, že se budu muset sebrat, a měl jsem to také v úmyslu. Jenom ne dneska. Po chvilce do mě dloubla loktem. Poslechni si tohle. Vážně to zní docela dobře. A je to ve Fairlight. Četla nahlas: Velký zařízený pokoj v prostorném do- 11

2 mě, obývaném jednou osobou. Sto dolarů týdně. Sto babek, Time. Nic levnějšího nenajdeš. Když jsem neodpovídal, otočila se a znovu do mě dloubla. Zavoláš tam, nebo co? To bude asi díra, zabručel jsem mrzutě. Plíseň. Krysy. Dovedu si to představit. Nemáš žádný prachy, Time, odpověděla. Budeš prostě muset vzít, co si můžeš dovolit. Ať je to díra, nebo ne. Vzala můj telefon a naťukala na něm čísla. Tak dělej. Strčila mi telefon k uchu, takže jsem si ho prostě musel vzít. Jen se zeptej. To ti nic neudělá. Přestaň se chovat jako takovej lúzr. Ozval se nějaký chlapík jménem Marcus, předali jsme si informace. Zeptal se mě, kolik je mi let, jestli jsem zaměstnaný a jestli jsem ochotný zajet do Fairlight, abych se podíval na pokoj a seznámil se se svou potenciální spolubydlící, dívkou jménem Anna. Napadlo mě, proč asi Anna ten telefon nevzala sama. Dal mi adresu a já jsem mu pověděl, že tam dorazím později odpoledne. Můžu mít ještě jednu otázku? zeptal jsem se, než jsem zavěsil. Samozřejmě, odpověděl Marcus. Proč je to tak levný? O co jde? Lilla mě dloubla loktem, udělala obličej. Ignoroval jsem ji. Je to velký dům, odpověděl Marcus přívětivě. Hodně velký. Až moc velký, než aby tam žila jedna holka sama. Pochopíte, co tím myslím, až to uvidíte. A Anně je teprve dvacet. Bude se jí hodit mít tam někoho. To je všechno, co chci říct po telefonu. Jestli se sejdeme v domě, můžeme vám toho povědět víc osob- 12

3 ně. Ale můžete si být jistý, že není proč si dělat starosti. Podmínky jsou velmi rozumné. Podmínky. To slovo v sobě mělo cosi hrozivého. Přemýšlel jsem, proč ten pokoj ještě nikdo nevzal, a usoudil jsem, že podmínky nemohly být tak rozumné, jak Marcus sliboval. Musí v tom být nějaký chyták. Jestli něco vypadá až moc dobře na to, aby to byla pravda, pak obvykle proto, že to tak je. I když jsem byl podezřívavý kvůli neuvěřitelně nízké ceně, rozhodl jsem se tam jet a podívat se. Lillin přítel Patrick přišel domů a závan nepřátelství, které z něj vyzařovalo, byl téměř stejně silný jako pach jeho vody po holení. Najednou se prostor zdál příliš malý. Lilla měla pravdu. Musím si najít nějaké jiné bydlení. Seběhl jsem dolů a ven do sálajícího vedra, právě včas, abych chytil další autobus do Fairlight. Dům byl obrovský. Postavený z pískovce a cihel, dvoupatrový, největší a nejimpozantnější dům v ulici plné pěkně nóbl domů. Je to dům, kterého si prostě musíte všimnout, když projíždíte nebo procházíte kolem. Typ domu, který vás nutí uvažovat o tom, jací lidé tam bydlí. Obklopovala ho bujná zahrada, rozlehlý trávník a krásné vzrostlé stromy a byl tak nečekaně velkolepý, že mě nejdřív napadlo, jestli jsem se nespletl. Dokonce měl i jméno. Na ceduli na bráně bylo zdobným písmem vyryto Fairview. Několikrát jsem zkontroloval adresu. Docela určitě jsem byl na správném místě a docela určitě to nebyla díra, kterou jsem očekával. Když jsem přicházel po cestě zahradou, vchodové dveře se otevřely, ale venku tak zářilo slunce a uvnitř 13

4 bylo takové šero, že jsem hned nedokázal rozeznat, kdo je otevřel. Až když jsem vystoupal po schodech nahoru, zjistil jsem, že ve dveřích čeká nějaký muž. Byl úhledně oblečený v košili a kalhotách, a jak jsem se blížil, prohlížel si mě od hlavy k patě. V šortkách a tričku jsem určitě vypadal ošuntěle, blesklo mi hlavou, jestli bych se neměl omluvit, až jsem si vzpomněl, že hledám bydlení, nepřišel jsem žádat o práci. Napřáhl ke mně ruku. Marcus Harrow, představil se. Vy musíte být Tim? Byl vyšší než já, převyšoval mě dobře o hlavu. Vlasy měl tmavé, obličej výrazný. Uslyšel jsem kroky blížící se z haly a pak se vedle něj objevila žena. Stejně jako Marcus byla i ona vysoká a tmavá a oblečená v byznys kostýmu. Tohle je moje sestra Fiona, pronesl Marcus. Fio - no, tohle je Tim. Jsme Annini přátelé, vysvětlovala. Čeká v kuchyni. Vedli mě dlouhou, širokou chodbou. Chvilku trvalo, než si moje oči přivykly na šero. Podlaha byla z leštěného dřeva, strop vysoký a zdobený složitým štukováním. Minuli jsme několik místností, dveře všech byly zavřené, a pak ohromné schodiště do horního patra. V zadní části domu jsme došli k velké kuchyni a jídelně. Na rozdíl od šeré chodby byla tahle místnost plná oken a světla, francouzská okna vedla na dvůr a do zahrady za ním. U kuchyňského stolu seděla plavovlasá dívka. Byla hubená a bledá, s nešťastným výrazem ve tváři. Bylo v ní něco křehkého a zranitelného, napadlo mě, jestli není nemocná. Time, řekl Marcus, tohle je Anna. Anna Londonová. 14

5 Zvedla se, napřáhla ke mně ruku a pak ji hned stáhla. Tichounkým hlasem pozdravila a sklopila přitom oči na stůl. Marcus říkal, že je jí dvacet. Na první pohled se zdála mnohem mladší. Těší mě, pronesl jsem. Děkuju, zamumlala. Tak, Time, začala Fiona. Marcus nám pověděl, že pracujete v restauraci? Je to tak, přikývl jsem. Dole v Manly. Není to odsud daleko. Deset minut pěšky, maximálně. A vaše práce je spolehlivá? Bezpečná? Není pravděpodobné, že byste v blízké době mohl být nezaměstnaný? Pracuju pro svýho tátu, odpověděl jsem. Myslím, že mě nevyhodí. Rodinným vztahům by to zrovna neprospělo. Měla to být žertovná poznámka, něco na pozvednutí nálady, ale nikdo se nezasmál. Marcusův obličej zůstal bez výrazu. Anna dál upírala pohled na své nervózně roztěkané ruce. Fiona blýskla upjatým úsměvem. Velmi dobře, kývla. No, prozatím ten výslech nejspíš stačí. Myslím, že bychom vás měli vzít nahoru, abyste viděl pokoj. Následoval jsem ty tři zpátky do šera chodby a po schodech nahoru. Fiona kráčela vepředu. Šel jsem ved - le Anny. Pokoušel jsem se zachytit její pohled, úsměv, zkusit nějak navázat přátelské spojení, ale celou cestu upírala oči na svoje nohy a mému pohledu se vyhýbala. Fairview byl postaven v roce 1890, vysvětloval Marcus, když jsme stoupali po schodišti. A tak, i když je to velký a dokonale pohodlný dům, možná vám bude připadat, že tu chybí některé prvky moderní estetiky. Jako třeba světlo, pomyslel jsem si. 15

6 Rozhodně se liší od většiny australských domů, pokračoval. Stylem je spíš britský. Některým lidem se to nelíbí. Ale já si myslím, že má své kouzlo. Všechno v tomhle domě, včetně schodiště, bylo velkolepé a velkorysé a pečlivě vypracované. Muselo to stát celé jmění, ale zároveň to bylo také pochmurné a studené. Možná dokonce trochu skličující. Venku bylo spalující vedro, slunce zářilo tak jasně, že ulice jako by se tetelily v té záři, a tady přesto byla tma a chladno, jako v jeskyni, jako v nějakém úplně jiném světě. Dorazili jsme do horního patra a Fiona se zastavila před prvními dveřmi. Můžete si vybrat z několika pokojů, poznamenala, ale tenhle patří k těm nejhezčím. Otevřela dveře do určitě zdaleka nejlepší ložnice, jakou jsem kdy viděl. Byla velká a světlá a zaplněná dostatkem nábytku na to, aby působila přívětivě, ale ne přecpaně. Vejít do ní ze šera chodby bylo jako vyjít z jes kyně do slunečního svitu. Stěny byly bílé, podlaha z teple působícího dřeva. Velká okna rámovala působivý pohled na záliv. Po jedné straně stála dvojitá postel, na druhé šatní skříň, v rohu byl zastrčený velký dřevěný stůl. Na podlaze ležel draze vypadající koberec. Nemá vlastní koupelnu, vysvětlovala Fiona. Ale tady nahoře jsou tři a jedna rovnou přes chodbu takže se s Annou nebudete muset dělit o jednu společnou. Pomyslel jsem na koupelnu, kterou jsem uplynulých několik týdnů sdílel s Patrickem a Lillou, na turecký záchod, který byl normou v Indonésii. Koupelna jen pro mě znamenala luxus, na jaký jsem nikdy ani nepo myslel. Pokoj sám byl tisíckrát lepší, než jsem si dokázal 16

7 představit. Otočil jsem se, abych si ho celý prohlédl, pak jsem přešel k oknu a podíval se ven. Tahle vyhlídka, potřásl jsem hlavou, musí být jedna z nejlepších v Sydney. Rozhodně je nádherná, odpověděl Marcus a postavil se vedle mě. Vteřinku se díval spolu se mnou, pak se podíval na hodinky. Napřímil se, zatahal se za manžety košile a posunul chodidla k sobě rychlým, téměř vojenským pohybem. Ano. Takže to je ten pokoj, pronesl. Fiono, asi bychom se měli vrátit do kanceláře. Podíval se na Annu. Předpokládám, že vás dva tady můžeme nechat, abyste dohodli zbytek? Samozřejmě, odpověděla Anna a přikývla. Klidně jděte. Jsi si jistá? zeptala se Fiona. Jsi v pořádku? Nic mi není. Marcus s Fionou se rozloučili. Odcházeli a jediným zvukem v celém domě bylo klapání podrážek jejich bot dolů po schodišti. Anna neřekla ani slovo. Ani se na mě nepodívala. Zírala přímo před sebe, nepohnula se, jako by byla v transu. Až když se chodbou rozlehla ozvěna zabouchnutí vchodových dveří, pohnula se. Zavřela oči a položila si ruku na tvář. Bylo to zvláštní, důvěrné gesto, jako by zapomněla, že tam jsem. Tak, odkašlal jsem si. Je to krásné místo. Otevřela oči. Děkuju. Čekal jsem, jestli se nějak pokusí o konverzaci, zeptá se mě na něco nebo mi poví něco zajímavého o sobě, ale jen tam stála a nervózně si protáčela ruce. Pomyslel jsem si, že nejen Fairview vypadá jako z jiného světa, ale že tak působí i Anna. Sotva promluvila, a když už, pak se chovala tak formálně, až to působilo nepřirozeně, násilně, jako by odříkávala text scénáře. 17

8 Držela se rozpačitě, přihrbeně, jako by neměla dost se - be důvěry na to, aby se postavila zpříma a čelila světu, jako by raději chtěla zmizet. Ruce se jí neustále pohybovaly, svírala je a zase rozevírala, popotahovala si oblečení. Měl jsem pocit, že pokud se chci někam dostat, budu se muset ujmout velení. Pokoj byl mnohem lepší, než jsem očekával, a tak jsem byl v pokušení jí oznámit, že ho beru, bez ohledu na to, jak divná je Anna nebo jaké budou podmínky, ale věděl jsem, že bych jí měl položit několik otázek. Sto dolarů týdně za pokoj jako tenhle bylo neuvěřitelně málo. Musí v tom být nějaká léčka. Je to krásný pokoj, začal jsem. A líbí se mi i ten dům. Ale když jsem telefonoval, Marcus se zmínil, že jsou tu nějaké podmínky. To jsou jeho slova, ne moje. Nevadilo by vám, kdybych se zeptal, jaké? Jaké jsou to podmínky? Kývla, a jestli předtím vypadala nejistě, teď to bylo ještě mnohem horší. Upírala oči na podlahu a horečnatě si kroutila ruce. Obličej jí zřetelně zrůžověl. Já mám... Zamumlala cosi tak tiše, že jsem jí nerozuměl. Prosím? Mám agorafobii, vyrazila ze sebe příliš nahlas. Agorafobii? opakoval jsem. Znal jsem to slovo, ale neměl jsem nejmenší tušení, co znamená. Nejsem si jistý... Je to úzkostná porucha, vysvětlovala. Mám panické ataky. Jistě. Ano. Panické ataky. Omluvně jsem se usmál. Promiňte. Připadám si trochu hloupě, ale pořád ještě si nejsem jistý, co... 18

9 Nemůžu jít ven. Panikařím, když opustím dům. Vy nemůžete jít ven? Snažil jsem se nemluvit příliš poplašeně, ale moc se mi to nedařilo. Nikdy? Vůbec nevycházím z domu, přiznala. To musí být těžké. Zamrkala a odvrátila se. Promiňte. Vlastně nevím, co říct. Chci říct, to musí být síla. Byla jste někdy... Ne, přerušila mě. Ne, nebyla. Promiňte. Nechtěl jsem být... Jak dlouho to máte? Jak s tím žijete? Mám to už docela dlouho, odpověděla. Nebyla jsem venku už šest měsíců. Celá věčnost, pomyslel jsem si. Marcus s Fionou mi pomáhají, pokračovala. Zvedla bradu. Ale nemůžou to dělat věčně. Chvíli jsme mlčeli, oba jsme zírali ven z okna. Přemýšlel jsem, jak se může dívat na všechnu tu krásu venku, na slunce a nebe, lodě v zálivu, když je uvězněná uvnitř, celý den, každý den. Představa toho, že se dívá na svět, kterého nemůže být součástí, pro mě byla nepochopitelná. Určitý druh mučení. Dobrá, pronesl jsem konečně. Takže potřebujete někoho, kdo vám donese nákupy? Potraviny? Chleba a mléko a tak? To jsou ty podmínky, o kterých mluvil Marcus? Ano, z větší části ano, přikývla. Většinu věcí si můžu koupit po internetu. Ale není to vždycky praktické. A Marcus je přesvědčený, že bych měla s někým bydlet. Pro případ, hm, pro případ nějaké naléhavé potřeby nebo tak. Fairview je tak velký... Odmlčela se. Takže v podstatě napíšete seznam a já vám to přinesu? zeptal jsem se. Tak by to mělo fungovat? 19

10 Můžeme si domluvit nějaký systém, navrhovala. Cokoli budete potřebovat, aby to pro vás bylo snadnější. Nechci být na obtíž. Pokrčil jsem rameny, zazubil jsem se. Myslím, že bych ten pokoj chtěl. Pokud vám přijde, že vyhovuju já? Tedy, předpokládám, že také máte pár otázek? Vlastně ne, zavrtěla hlavou. Můžete ten pokoj mít, jestli chcete. Zdáte se mi dost normální. Poprvé se chabě usmála. Rozhodně normálnější než já. Sešli jsme dolů a domluvili ještě pár detailů. Dala mi klíče, ukázala mi, kde je prádelna, vzadu na dvoře. Když jsem odcházel, skoro jsem se vznášel. Pokoj byl fantastický a víc než dostupný, a dům byl jedním z nejlepších v Sydney. Anna byla nepochybně divná, ale to mě netrápilo. Přišla mi jen trochu plachá, trochu nervózní nic, co by mi dělalo starosti. Napadlo mě, že bych jí možná mohl i pomoci. A přinejmenším bych mohl do Fairview vnést trochu života, otevřít pár dveří a oken, pustit do něj světlo. 20

11 2 Anna ho pozorovala z okna. Jakmile zavřela vchodové dveře, vklouzla do obýváku, odhrnula závěsy a vykoukla ven. Kráčel rychle, trochu jako by při každém kroku poskočil spokojená, optimistická chůze, chůze někoho, kdo má kam jít a s ničím si nedělá starosti. Líbilo se jí, jak vypadá. Nebyl ten typ ohromujícího hezouna, ale měl otevřený výraz, pihovatou pleť a rozježené, větrem rozfoukané vlasy, které byly možná kdysi hnědé, ale slunce je vybělilo do plava. Měl přímý a upřímný pohled a uvolněný úsměv. Odhadovala, že jemu jde všechno hladce. Že je milovaný, sebevědomý, je si jistý řádem světa a svým místem v něm. Nikdy ho nezlomil život nebo nenadálé okolnosti, nikdy ho nezradila vlastní křehká mysl. Vypadal jako někdo, kdo patří ven, na slunce a vítr a moře všechny ty živly, které v ní vyvolávaly takový strach, do krajiny, ze které se ona tak pečlivě vymanila. Představovala si, že kdyby olízla jeho kůži, chutnal by jako sůl. 21

12 3 Do začátku směny mi sice zbývalo ještě víc než dvě hodiny, ale po setkání s Annou jsem šel rovnou do restaurace. Když jsem došel na pobřeží, bylo mi jasné, že mám vážně kliku. Nejen že ten dům je jen kousek od pláže i města, ale také odtamtud pohodlně dojdu do práce. Proběhl kolem mě šlachovitý, zdatně působící starší chlápek, kývl bradou směrem ke třpytící se vodě a potřásl hlavou gesto, které říkalo: Koukni na to! Vypadá to zatraceně dobře! Oplatil jsem mu úsměv a radostně zvedl ruku k čelu na pozdrav. Corso bylo hlučné a plné lidí, vonělo vaflovými kornouty z krámku se zmrzlinou a slaným pachem oceánu. Panovala tam veselá a povznesená nálada. Později, až půjdu z práce, zažiju jiné vibrace. Chlast a drogy to tu zanesou ošuntělou špínou opilecké pokřiky a šarvátky, rozbité lahve, dívky se smutnými obličeji klopýtající domů na vysokých podpatcích. Ale vpodvečer tady vždycky panuje tenhle slavnostní, veselý pocit, který miluju. Restaurace mého otce je přímo naproti Manly Beach. Když jsem dorazil, táta už tam byl. Našel jsem ho za barem, v podřepu doplňoval lednice. Ahoj, houknul jsem a polekal ho tím. Zazubil se na mě. Našel jsem si bydlení, oznámil jsem mu. Kousek 22

13 odtud ve Fairlight. Je to neuvěřitelný. Je odtamtud ta nejúžasnější vyhlídka na záliv, jakou jsem kdy viděl. A taky je to pěkně levný. Jo? Zamračil se. A v čem je háček? Klesl jsem na stoličku, opřel se lokty o bar. Mohl bych dostat pivo? Když pohneš kostrou a pomůžeš mi, možná o tom budu uvažovat. Přesunul jsem se k němu na opačnou stranu baru, otevřel krabici s plechovkami piva a začal je šoupat do lednice. Takže? Povídej, vyzval mě. Za kolik a jaká je dohoda? Sto doláčů týdně za krásnej starej dům kousek od zálivu. Fairview se mu říká. Věřil bys tomu? Budu bydlet v domě, kterej má jméno. To zní skvěle. Taky to je skvělý. Je to obrovský, tati. Je tam snad tisíc místností. Z mýho pokoje je vyhlídka, tomu bys nevěřil. Přes vodu, na mys. Budu moct klidně z postele koukat na trajekty. A? Povytáhl ramena, pobízel mě, abych se dostal k podstatě. No, ta majitelka, holka, která se jmenuje Anna, trpí agorafobií a není schopná chodit ven. Potřebuje trochu pomoct. S nakupováním a tak. To je všechno, dodal jsem. Není to moc těžký. Tátovo mlčení bylo výmluvnější než řeč. Co? Musím říct, Timmo, pronesl, že se mi zdá, že se občas rozhoduješ trochu divně. Prohrábl jsem si vlasy a pokusil se nedat v tónu hlasu znát podráždění. Co tím myslíš, že se rozhoduju divně? 23

14 Myslel jsem, že jsi odjel do Indonésie, aby sis všechno nějak urovnal, odpověděl. Myslel jsem, že se vrátíš s nějakou představou o tom, co chceš. Jel jsem do Indonésie surfovat, pomyslel jsem si, ne najít sám sebe. Ale ty ses vrátil, poflakoval se celé týdny u Lilly a teď budeš bydlet v nějakým laciným domě a starat se o psychicky narušenou holku... a to všechno, abys mohl dál pracovat v restauraci. Aby sis nemusel jít hledat pořádnou práci. Jako by ses vyhýbal životu. Skutečnýmu životu. Teď už jsem podráždění nedokázal skrývat. Má záchvaty paniky. To není nic tak těžkýho. A já se nevyhýbám životu, jenom ještě nevím, co chci dělat. Jsem jenom... sakra, tati, já jsem jenom... Jenom co? přerušil mě. Máš přece mozek. Proč ho nepoužíváš? Proč nevyužít všechno to dobré, čeho se ti dostalo? Trochu se snažit, aby ses dostal dál? Dostal dál? Vytřeštil jsem na něj oči. Ani nevím, o čem to mluvíš. Dobře, kámo. Táta vzdychl a vrátil se k zastrkávání piv do ledničky. To je jedno. V restauraci jsem pracoval rád. Líbilo se mi pracovat v noci a mít volné dny. Nechtěl jsem práci, která by mě stresovala, která by mě pronásledovala domů jako hladový pes a kňučela na mě celou dlouhou noc. Ale neuplynul ani den, aby se do mě táta neopřel nějakou poznámkou o tom, že bych se měl snažit najít si pořádnou práci, budovat kariéru, dát svému životu určitý směr. Chvilku jsme pracovali mlčky. Když jsem vyprázdnil dvě krabice piva, zvedl jsem se a zamířil ke kuchyni. Kdy se stěhuješ? houknul za mnou táta. Zítra. 24

15 Restaurace otevírala v půl šesté, ve čtyři jsem měl hoto - vé všechny přípravné práce, které jsem mohl udělat. Vyšel jsem ven a našel tátu u stolu nad nějakými papíry. Zapomněl sis dát to pivo, poznamenal. Chceš si sednout a dát si teď jedno se mnou? Když jsem byl kluk, považoval jsem se za strážce otco va štěstí. Když mi řekl, abych s ním šel rybařit, šel jsem, i když jsem nenáviděl ty slizké žížaly, ten pach ryb a trýzeň při pohledu na to, jak zoufale lapají po dechu. Když se díval na film nebo nějaký dokument či zprávy v televizi, sedl jsem si vedle něj a předstíral, že mě to také zajímá. Myslel jsem si, že mu budu chybět, když mu nebudu nablízku aspoň jsem si to říkal, ale pak jsem ho jednou v noci slyšel, jak si povídá s mámou, když si myslel, že spím. Nějak ho nejde setřást, chudáka malýho. Pořád se mě drží jako klíště. Je to tak trochu nešťastnej chlapeček, co? Potřebuje spoustu lásky. Spoustu pozornosti. Jeho slova mnou projela, až jsem se kroutil hanbou, a od té doby jsem se cítil mnohem volnější, mnohem víc jsem si šel vlastní cestou, dělal si věci podle svého. Ani ne, odmítl jsem. Nejspíš si před šichtou zajdu trochu zasurfovat. Otec na znamení souhlasu zvedl ruku, ani nevzhlédl od papírů. Když jsem se dostal domů, bylo v bytě ticho, Lilla mi ale v hale nechala rozsvícené světlo. Šel jsem rovnou do kuchyně, co nejtišeji jsem otevřel ledničku a sáhl dozadu, kam jsem si ukládal piva. Mohla bych si taky dát jedno? Lilla se nečekaně zjevila vedle mě. Vlasy měla ještě rozcuchané z postele, 25

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Kapitola první D A 9 B

Kapitola první D A 9 B Kapitola první D U lice před výlohou pekařství byla klidná a tichá a v půlhodině těsně před východem slunce, když se tenké prstíky svítání tak tak kradly nad obzor, bych téměř věřila, že jsem jediný člověk

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Hurvínkovo přání. Vyšlo také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz

Hurvínkovo přání. Vyšlo také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Hurvínkovo přání Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Martin Klásek, Ondřej Lážnovský Hurvínkovo přání e-kniha Copyright Albatros Media a. s., 2016 Všechna

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

Ne. Například tentokrát,

Ne. Například tentokrát, Jsem zasvěcená 12 let Ne. Například tentokrát, být loajální k mojí matce a moje matka je alkoholička i můj bratr je alkoholik. (Ano.) A já nevím co je se mnou špatně, že se mi nedaří je pozitivním způsobem

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný

Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný e-kniha Copyright Fragment, 2013 Všechna práva

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem

Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem II Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem unavená do morku kostí a domů jsem se stěží vlekla. Ráda jsem si prohlížela malé upravené domky v sousedství, které se lepily jeden na druhý, některé

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Bořkův tým strojů. Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné!

Bořkův tým strojů. Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné! Bořkův tým strojů Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné! Hlásí se Sváťa! Jsem modrá terénní čtyřkolka. Mrkni se na mou jízdu v terénu. Šílené! Slunečnicové

Více

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou 40 U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou Budova Opery se vypínala na malém výběžku obklopeném mořem. Stavbě dominovaly bílé oválné trojúhelníky. Takže z

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala.

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. 1. kapitola Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. Nevypadáte, jako byste jedla tolik, kolik potřebujete. To vím líp než vy. Neřekla jsem to drze, jen s jistotou.

Více

Deník,,správnýho psa

Deník,,správnýho psa Deník,,správnýho psa Ne, ne, ne a ještě jednou ne! Neolíznu tě! A nekoukej tak na mě! Opakoval jsem, ale marně. Aneta se na mě pořád koukala svýma smutnýma očima a musím říct, že tohle jí jde fakt dobře.

Více

č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ

č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ 1. září je den, který nemá většina dětí moc ráda. Každý ví, proč. Jasně. Začíná škola. I pro Vojtu. První cesta po prázdninách do školy byla pro Vojtu

Více

ISBN 978-80-257-1023-4

ISBN 978-80-257-1023-4 Z anglického originálu The Counselor. A Screenplay, vydaného nakladatelstvím Vintage Books v New Yorku roku 2013, přeložil Petr Fantys. Ilustrace na přebalu Jozef Gertli Danglár. Přebal a grafická úprava

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší!

Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Jasně, že jsem nejlepší! e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Následovala malá chvíle ticha. Pak ze mě vypadlo: Sáro? Kdy má vlastně Libor přijít? Za 10 minut, řekla Sára. Čekání na Libora jsme si krátily tím, že jsme probíraly takové typické holčičí věci. Najednou

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala 2. Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala z postele. Když měla špatné dny, musel jsem jí nosit

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Rebecca Johnson Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec e-kniha Copyright

Více

Páni! chytil se za hlavu Viky, když si sundal aktovku a uviděl, jak po pádu dopadla. Zkusil z ní rukou setřít bahnitou vrstvu, ale jenom tím dokonal

Páni! chytil se za hlavu Viky, když si sundal aktovku a uviděl, jak po pádu dopadla. Zkusil z ní rukou setřít bahnitou vrstvu, ale jenom tím dokonal Podivný dárek Když stál Viky konečně nahoře na stráni, oběma klukům se ulevilo. Díky, Hugo! vydechl vděčně Viky. To by byl průšvih! Kdybych se ve vodě vymáchal, tak to rodičům neutajím! No, odpověděl Hugo

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Příloha 1a Diplomová práce, ukázka scenáře Před domem Potřebuji pomoct. Pavel si zrovna zapínal bundu a šel za otcem. Bylo chladno a zataženo, okolní svět ztratil barvy, působil mdle a nevýrazně. Dvě postavy

Více

Nejkrásnější vánoční dárek

Nejkrásnější vánoční dárek Nejkrásnější PŘÍBĚH READ vánoční dárek Vánoce se blíží a Elsa připravuje oslavu. Dnes ráno vstala velmi časně, aby do večera všechno stihla. Pozvaní jsou všichni obyvatelé království. Letošní Vánoce jsou

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

DIALOGY MALÝ OKRUH POZORNOSTI. Filmová a televizní fakulta amu a Česká televize uvádí. absolventský film Katedry hrané režie

DIALOGY MALÝ OKRUH POZORNOSTI. Filmová a televizní fakulta amu a Česká televize uvádí. absolventský film Katedry hrané režie DIALOGY MALÝ OKRUH POZORNOSTI Filmová a televizní fakulta amu a Česká televize uvádí absolventský film Katedry hrané režie P: Jedna z prvních věcí, které se herec musí naučit, je koncentrace. Existuje

Více