Zaniklý svět ostravských biografů /pamětníci vyprávějí/

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zaniklý svět ostravských biografů /pamětníci vyprávějí/"

Transkript

1 Zaniklý svět ostravských biografů /pamětníci vyprávějí/ Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů

2 Karolína Kafková, 16 let, Gymnázium Ostrava-Hrabůvka Sedíš nějak křivě a škrábeš jako kocour! Moje mamka, stejně jako já, vyrůstala v malém městě Brušperku. A samozřejmě moc ráda chodila do kina. V Brušperku tehdy bylo kino Zdar, které potkal stejně smutný osud jako ta ostravská. Do kina chodili nejen Brušperáci, ale i obyvatelé okolních vesnic, takže sál byl většinou zcela zaplněný. Hrálo se jenom o víkendu: dopoledne dětská představení a odpoledne a večer, probíhaly projekce pro mládež a dospělé. Nebylo to jako dnes, když se jeden film promítá třeba celý měsíc. Snímek se hrál jednou, maximálně dvakrát. Pokud jste měli smůlu a film zmeškali, museli jste třeba rok čekat a doufat, že ho budou ještě někdy opakovat, nebo si zajet do dalších měst v okolí. Mamka už jako dítě milovala dobrodružné knížky, foglarovky, časopisy o Rychlých šípech. Jednou z jejích oblíbených knížek byla i ta o bílém Tesákovi. Jednoho dne se měla konečně dočkat: Bílý tesák se hrál i v našem kinečku. Mamka už byla domluvená s kamarádkami a hrozně se těšila. Do promítání filmu zbývalo ještě pár hodin, a tak si mamka v pokojíčku na zbrusu novém lipovém stole psala domácí úkoly (samozřejmě plnicím perem, bombičková ještě nebyla k sehnání, a když jste měli to štěstí a známosti a pero sehnali, tak jste zase nemohli sehnat bombičky). Zjistila, že jí dochází inkoust, otevřela lahvičku s náhradním a vtom vešla do pokoje její mamka. Začala ji napomínat, jak to maminky obvykle dělávají: Sedíš nějak křivě a škrábeš jako kocour, to já v tvém věku. Však to určitě znáte. A začaly se hádat, mamka se chtěla otočit, loktem zavadila o lahvičku s inkoustem, ta se převrhla a na stole se začala tvořit velká modrá skvrna. Lipové dřevo sálo tekutinu opravdu rychle, takže i když lahvičku okamžitě převrátili hrdlem nahoru a snažili se inkoust vysušit, ta skvrna zůstávala dál a byla pořád temně modrá. Přinesli tedy mokré hadry a skvrnu pořádně namočily. Usilovně se snažily skvrnu vyčistit, ta ale úspěšně odolávala V tu chvíli se moje babička napřímila a vztekle zařvala: Za tohle dneska do žádného kina nepůjdeš! Maminka na to nebyla zvyklá, rodiče jí nikdy nic nezakazovali, protože byla vzorné dítě, jak mi ráda a často připomíná. Tehdy ale nepomohlo ani přesvědčování, ani prosby, nebo slzy. Babi se prostě zatvrdila, atak mamka zůstala doma a film viděla až za rok. Nemusím připomínat, že obě strany na sebe byly naštvané ještě dlouho poté. Skvrna časem vybledla, ale na stole zůstává dál, jako němá připomínka. Kino je už dávno zavřené a na místě sedaček jsou konzervy, rohlíky a psí žrádlo, neboli skvěle zásobené potraviny Hruška. Z vyprávění mé babičky Jarmily Kafkové Hned, když jsem se babičky zeptala na zaniklá ostravská kina, okamžitě začala vyprávět. Kde jaké bylo, jestli tam někdy byla, a co je tam teď Tohle vám však rodiče nebo prarodiče určitě také řekli, tak proč se opakovat. Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 2

3 Babička mi však také vylíčila jednu historku, jak šla na nepřístupný film. Když mi ji vyprávěla, musela jsem se smát, takže se o ni s vámi ráda podělím. Psal se rok 1956 a mé budoucí babičce bylo 13. let. S partou kamarádek a kamarádů se vydaly do kina na nepřístupný film. Paní, která prodávala lístky, seděla v kukani, ze které skoro neviděla, takže získání vstupenek bylo nejlehčí částí plánu, jak se na onen film s poetickým názvem Svody vášně dostat. Stačilo vyslat ke kase toho nejvyššího kluka a lístky byly získány. Dále bylo potřeba nenápadně projít kolem uvaděček, které kontrolovaly lístky. Ten den to zrovna byly dvě starší paní s ostřížím zrakem, které by babiččinu partu do sálu nepustily ani náhodou. Vydaly se proto boční chodbou, kde jim lístky zkontroloval jiný a trochu ospalý uvaděč. Proklouzly do sálu, pohodlně se posadily do první řady a radovaly, jak to hezky zvládly. Světla zhasla a jedna ze starších uvaděček s rozsvícenou baterkou procházela sálem. Samozřejmě je hned uviděla, popadla za ramena a s hubováním vyvedla ze sálu, takže babička neviděla ani toho úžasného filmu a odcházela o dvě koruny chudší, protože peníze jim samozřejmě nevrátili. Kamila Mecová, 18 let, Wichterlovo gymnázium Kino Slavia Když jsem měl asi čtyři roky, přistěhovali se mí rodiče se mnou a starší sestrou do Mariánských Hor. Ten dům dodnes stojí na rohu ulice Mojmírovců a Slavníkovců. Úžasné místo. Ve sklepě bunkr a za rohem snad 150 metrů kino. Tehdy se jmenovalo kino Slavia. Nebylo velké, i když nám tehdy připadalo obrovské. Budova měla žlutý nátěr, z ulice Slavníkovců do něj vedly dva vchody. Ten vlevo byl vždycky zavřený, ale ten vpravo - tam se stálo a čekalo, až někdo dveře odemkne a dovnitř se nahrne po dobrodružství prahnoucí dav. Hned za kinem začínal park. Ten ke kinu nějak patřil, protože z kina se vycházelo bočními východy, které z budovy čněly, a ty ústily právě do parku. Do kina jsme chodili se sestrou skoro každou neděli a s námi snad všichni z naší školy. Dopoledne se promítaly pohádky. Na žádnou si už sice nepamatuji, ale vím, že se platila jedna koruna. Pokladna byla ve vestibulu, hned po pravé straně od vchodu, vlevo pak byl bufet. Tam se dala koupit sodovka, ale to jen výjimečně. Naproti mezi vchody do sálu byla šatna. Nejvíce míst bylo v přízemí, ale největším zážitkem bylo pozorovat film z balkonu. Šlo se na něj po točitých schodech. Už tenkrát byly vyšlapané. Míjeli jsme chodbičku do kabiny promítače. Tam se nesmělo, ale o to více nás, malé kluky, zajímalo, co se za bílými dveřmi skrývá. Tajemství promítačovy kabiny jste mohli poodhalit, když jste se v poslední řadě balkonu poněkud povytáhli. Přes malá okénka bylo trochu vidět dovnitř. Řady sedadel se prudce svažovaly a obrovské plátno bylo jako na dlani. Když jsem trochu povyrostl, vystřídal jsem doprovod sestry za spolužáky a pohádky za dospěláčtější filmy. Dodnes Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 3

4 pamatuju jásání davu, když se na plátně ve správnou chvíli objevil Vinnetou, aby ve správnou chvíli zachránil svého bílého bratra Old Shattehanda a jeho přátele. A nestydím se ani za slzy nad Posledním výstřelem. Kino však pro nás mělo i jiný význam. Byl to důležitý orientační bod. Odtud se vyráželo se spolužáky na tajné výpravy třeba na Hulvácký kopec, k raketě na hřišti u plynojemu nebo do vodárny za hřištěm. Ovšem nejutajenější výpravy byly ty kuřácké. Směřovaly k východům z kina, do kterých nebylo z parku příliš vidět. Krabička Letek stála snad dvě koruny a trafika stávala hned u vchodu do parku. Stojí tam ostatně dodnes. I ta budova kina stojí dodnes. Říká se jí Hodoňanka a je tam řada obchodů. Dole, tam, co byl sál, jsou potraviny. Patro je dostavěné po celé ploše bývalého sálu. Avšak schody nahoru, ty kamenité a už tenkrát prošlapané, ty tam jsou dodnes. A ta chodbička ke kabině promítače, i když vede do nějakého krámku, je tam dodnes. Občas, když jdu po těch točitých schodech, vzpomenu si na to vzrušení: jaký ten film bude dnes? Kino Slavia, dnes prodejna Hruška, Mariánské Hory, ulice Slavníkovců, foto Pavel Měrka, 3. října 2012 Klára Kacířová, 15 let, Matiční gymnázium, Ostrava Romantický týdeník Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 4

5 Když byli mí rodiče mladí, žádná velkokina samozřejmě nebyla. Moje mamka nejčastěji chodila do kina Slezan v Michálkovicích. Kino bylo mezi místními natolik proslulé, že se tam všichni znali. V té době se před hlavním filmem promítaly místo reklam krátké předfilmy jako třeba Bulisy Mulisy, čertech a jejich nevěře, díky které čert přišel ke krásným velkým rohům. Častěji se ale promítal týdeník, kde se obvykle mluvilo o hospodářství a o tom, kolik osiva bylo zaseto. Můj taťka, který se těšil na romantický večer se svou tehdejší přítelkyní v kině Dukla, měl však tu smůlu, že promítaný týdeník nebyl ani o hospodářích a jejich osivu, nýbrž obsahoval záběry z potratů alkoholově závislých matek. Ve čtrnácti letech skvělý dokument. To už je možná lepší ta čertí nevěra. Dominika Bakončíková, 17 let, Wichterlovo gymnázium V promítací kabině kina Edison Doba, kdy ostravská kina Mír, Jas, Dukla či Edison slavila svůj úspěch, jsou už dávno pryč. Přestože dnes navštěvujeme kina vybavená super moderní technologií, kina minulého století měla také svou neopakovatelnou atmosféru. Vystrojení návštěvníci usedali ve filmových sálech do dřevěných sklápěcích křesílek, pospojovaných po pěticích k sobě, které při sebemenším pohybu vždy pěkně zavrzaly a potřeboval-li někdo během promítání opustit své místo, museli všichni zúčastnění také vstát ze svých míst A zavrtět se během představení ve svém křesílku či šustivě otevřít sáček s bonbony nepřicházelo vůbec v úvahu. Okolní diváci si vás okamžitě změřili přísným pohledem, který vás ihned odradil od dalších rozmarů. Také přijít na představení pozdě byla celkem riskantní záležitost, protože opozdilec měl jen jednu šanci, jak proniknout do sálu, a to po povinně odvysílaném filmovém týdeníku. Jelikož týdeník byl povětšinou v černobílé verzi a měl silně politický charakter, řada lidí jej pravidelně vynechávala a hrnula se do sálu až po jeho odvysílání. V tu chvíli bývalo v sále velmi rušno. Jakmile však začal hlavní program, lidé se utišili a pozorně sledovali film. Nebylo zvykem si do sálu nosit jídlo a pití, tyto dobroty bylo během představení zakázáno konzumovat. Pokud někdo během představení tajně ujídal svačinu, dával si velký pozor na to, aby ho případné drobky na zemi neprozradily. Má maminka však prožívala atmosféru filmové projekce poněkud jiným způsobem a dovoluji si tvrdit, že zajímavějším. Vzhledem k tomu, že její otec se dobře znal s promítačem kina Edison, mohla jako mladá holka kino navštěvovat poměrně často a hlavně zadarmo. Cestou do kina jí otec vždy koupil dvě kremrole a jejich kroky pak směřovaly do promítací kabiny. Byla to místnost velmi tmavá se zatemněnými okny, kde kromě promítačky byly jen police s řadou promítacích kotoučů. Každý kotouč byl uložen v plastové krabici opatřené štítkem informujícím, kdy se film použije nebo kdy se bude krabice vracet na poštu. Samotný film mamka sledovala přes malé promítací okénko, od kterého se odtrhla až v momentě typického zašustění, které mohlo signalizovat buď konec 1. části Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 5

6 nebo přetržení filmu. V obou případech následovala krátká přestávka, rozsvícení v sále, chvíli čekání, než se vše dá do pořádku. Zvláště u starších filmů, které leccos pamatovaly, docházelo k přetržení pásu takřka pravidelně. Pan promítač filmový pás zastřihl, pak slepil průhlednou páskou a promítání mohlo pokračovat Přestože tehdejší filmové projekce byly poněkud komplikované, určitě mělo promítání po staru své kouzlo, které by nejeden z nás toužil zažít i dnes. Kdo by nechtěl vyzkoušet okamžik, kdy se v nejnapínavějším momentě náhle rozsvítí světlo, které diváka vyděsí rychleji a překvapivěji než samotný vrah? Koho by nezajímaly i někdy velmi vtipné slátaniny a zkomoleniny slov, které vznikaly v místech přerušení filmu? Jaké asi bylo hubování uvaděček pro pár roztroušených drobků na zemi či neodložené šatstvo v šatně? Tyto okamžiky v dnešní době nelze prožít a tak je moc fajn, že si o nich můžeme alespoň v příhodných chvilkách popovídat se svými nejbližšími. Na tomto místě stávalo kino Edison, ulice Závodní, foto Pavel Měrka, 3. října 2012 Aleš Koubík, Wichterlovo gymnázium Láska na první pohled Psal se podzim roku 1990, roku kdy se v porubském kině Dukla seznámili mí rodiče. Shoda náhod nebo osud? Otázka, na kterou si nejsem schopný odpovědět. Proč? Přečtěte si příběh a položte si tuto otázku také! Sobotní podvečer šel strávit různým způsobem, je tedy zajímavé, že moje mamka s kamarádkou a můj otec s kamarádem si to namířili do stejného kina a dokonce ve stejnou hodinu. Osud nebo náhoda to Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 6

7 udělala ještě zajímavější, jelikož rodiče si nevědomky koupili lístky vedle sebe. Po příchodu k sedadlu stačil jediný pohled a bylo to láska na první pohled! Sledování filmu šlo tedy v průběhu promítání stranou, jelikož oba měli práci s nenápadným pozorování. Toto konstatování podtrhuje i fakt, že ani jeden již neví, jaký film se hrál. Taťka si jen matně vzpomíná, že to mohla být nějaká francouzská komedie. Představení sice po nějaké té hodině a pár minutkách skončilo, ale vztah mezi rodiči přetrval a přetrvává dále. Tak co myslíte, byl to osud nebo jen náhody?! Pasáž bývalého kina Dukla, Ostrava-Poruba, Hl. třída, foto Pavel Měrka, 3. října 2012 Adéla Seidlerová, 17 let, Wichterlovo gymnázium Dva lotři a jedna premiantka Jako malá jsem byla dítě naivní. Slepě má duše věřila každému slovu vyřčenému z úst rodičů. Ať už se jednalo o to, že ježkovi nejvíce chutnají jablka a hrušky (moc jsem jim neholdovala, ale když je jedl i ježeček, já taky) nebo o Ježíška (což považuji za největší životní zklamání a zradu). Už v mateřské škole jsem zjistila, jaké to je, být zamilovaná. Stydlivé pohledy nebraly konce a tak mě napadlo, že se pozeptám mámy. Přece jen, s tátou mají tři děti, něco o lásce vědět budou. Když mě však jednoho dne babička houpala na zahradě a při tom mi vyprávěla, jak začal její vztah s dědou, vyděsila mě. Sedm let se jen drželi za ruce a teprve pak ji políbil. Musím uznat, že v mých Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 7

8 šesti letech byla vidina sedmi let čekání na dětský polibek úmorná. A stejně. Kdo ví, co z toho fešáka s houkajícím traktorem a kšandami za zmiňovaných sedm let vyroste. Dny rychle utíkaly a já jsem jednou sebrala všechnu svou odvahu a pokorně se mámy zeptala, kde se seznámila s tátou. Ta neváhala a ihned po cestě domů začala vyprávět. Tvého otce jsem znala od vidění, chodil do stejného ročníku na základce. Byl to takový typický suverén. Špinavé blond vlasy, kouzelně modré oči, průšvihy se děly všude, kde se jen na minutku objevil. Musím uznat, že většinou se mu podařilo z nich vyklouznout. Jednou ale ne. Se svým nejlepším kamarádem se rozhodli, že si udělají menší výlet do kina. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se nejednalo o film mládeži nepřístupný promítaný v dopoledních hodinách. Protože oba vypadali vzhledově mnohem starší, s vpuštěním do kina problém neměli. Po bedlivém zhlédnutí celého snímku se zvedajíce ze sedadel hlasitě bavili o ději. Smáli se, vyšli před kino a tam si zapálili cigaretu. Do tohoto okamžiku idylické záškoláctví. Nic však netrvá věčně. Kolem dvou frajírků prošel všímavý ředitel základní školy. Jak jsem již řekla, moc dobře je znal. Vyrovnaně jim oznámil, že se mají zítra před vyučováním dostavit do ředitelny. Jak zareagovali? Dokouřili cigaretu a na cestu si dali ještě jednu. Domů odcházeli v poněkud prapodivné náladě, byli přece nepochopeni celým světem. Druhý den ráno jsme se dali do řeči v místnosti před ředitelnou. Já tam čekala na ocenění za nějakou soutěž, oni si šli pro trest. Ředitel si nás pozval všechny k sobě najednou. Místo pozdravu ihned spustil: Dva lotři a jedna premiantka. Slečnu čeká doma pochvala, vás výprask, takhle pokračoval ještě přinejmenším dalších deset minut. Chtěl jim dát trojky z chování, ať si to pořádně zapamatují a ostatním pro výstrahu. A tak jsem využila toho, že mě má pan ředitel v oblibě. Postupně jsem změnila jeho názor a oba dostali mírnější kázeňský trest. Když jsme z ředitelny vyšli, měli takovou radost, že mě jeden z nich pozval do kina. Ano, tvůj blonďatý, modrooký táta. Ale neboj, kino začínalo odpoledne a občanku, aby nás pustili, jsme nepotřebovali. Proč jsi to vlastně chtěla vědět?" Jen mě to zajímalo. Jdeme?" Vyrazily jsme domů a já věděla, že jediná cesta k panu s kšandami vede do kina. Program radvanického kina Odboj, květen 1982 Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 8

9 Budova bývalého kina Svoboda, ul. Nádražní, foto Pavel Měrka, 3. října 2012 Daniela Vašková, 18 let, Wichterlovo gymnázium Pískoviště zelo prázdnotou V Porubě se nachází jeden starý podchod. Dnes už si s ním zkrátí cestu jen málokdo, ale byla doba, kdy tu lidé procházeli sem a tam, zapadli do nějakého obchůdku, co jich vevnitř bylo, anebo se jen obdivovali výlohám. A mezi všemi těmi obchůdky a výlohami bylo jedno kino. Ještě stále můžete na Hlavní třídě vidět velký nápis Dukla. Za jistý obnos jste mohli v Dukle vidět všechno. Hráli pro mladé i pro staré, detektivky i pohádky. A tak i moje babička brávala moji maminku do kina. Každou neděli v jednu hodinu odpoledne se hrála nějaká pohádka. Po vydatném nedělním obědě se tedy vydávali pravidelně směr Dukla. Jednoho slunného odpoledne si moje maminka hrála venku na písku. Bylo jí asi dva a půl roku, a protože bydleli na ulici Komenského hned v prvním patře, babička vždy jen nakoukla, jestli je všechno v pořádku. Nějakou dobu se babička zabrala do vaření tak, že maminku chvíli nekontrolovala. Když se pak po pár minutách vyklonila z okna, maminka nikde nebyla. Pískoviště zelo prázdnotou, bábovičky jen tak pohozené. Nastala panika. Babička vyběhla ze dveří a řítila se na Hlavní třídu. Všude se rozhlížela, každého zastavovala se slovy: Neviděli jste tady někde jít asi tříletou holčičku samotnou? Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 9

10 Tak doběhla až téměř ke kruhovému objezdu. Cestou jí nikdo nebyl schopen říct, jestli holčičku viděl nebo ne. Babička už skoro začínala myslet na nejhorší, když konečně natrefila na kolemjdoucího, který popisované dítě skutečně viděl. Jo, jo. Taková jedna malá si to štrádovala do kina, s úsměvem odpovídal. Babička tedy zamířila do podchodu a na samém konci postávala moje maminka a nakukovala do kina. Přiběhla k mamince, chytla ji za ruku a celá udýchaná se jí vyptávala: Kam jsi to prosím tě šla? No na pohádku přece, křenila se maminka, ale za chvíli už ji babička táhla zpátky domů a ona se zklamaně šourala za ní. Toť příběh z rodinné historie. Abych ho ještě doplnila, také jsem párkrát navštívila kinosál Dukly. Byly mi asi tři roky a šla jsem s tatínkem na 102 Dalmatinů, tehdy to byla novinka. Je to jeden z mých prvních zážitků. Pokaždé, když ten starý zašedlý nápis míjím a dívám se na zpustošené prostory, stále si říkám, jaká je to škoda, že Duklu a jiná další kina pohltily komplexy jako Cinestar. Program porubského kina Dukla, květen 1982 Milan Kundera, 83 let, Paříž Kino jménem KINO Pak jsem se octl v dlouhé ulici Petřkovic, někdejší vesnice, tvořící dnes jedno z blízkých ostravských předměstí. Zastavil jsem se u většího jednoposchoďového stavení, na jehož rohu byl ve svislé poloze upevněn nápis: KINO. Napadla mne otázku, docela bezvýznamná, jaká jen může napadnout bloumajícího chodce: jak to, že u slova KINO není též jméno kina? Rozhlížel jsem se, ale na budově (jež ostatně ničím biograf nepřipomínala) žádný jiný nápis nebyl. Mezi budovou a vedlejším domem byla asi dvoumetrová mezera tvořící úzkou uličku; dal jsem se tudy a přešel na dvůr; tu teprve bylo patrno, že budova má zadní přízemní trakt; na jeho zdi byly zasklené skříňky s reklamními plakátky a fotografiemi z filmů; šel jsem k nim, ale ani tu jsem nenašel jméno kina; rozhlédl jsem se a viděl naproti za drátěným plotem na sousedním dvorku děvčátko. Zeptal jsem se ho, jak se kino jmenuje; děvčátko se podívalo překvapeně a řeklo, že neví. Smířil jsem se tedy s tím, že se kino nejmenuje; že v tomto ostravském vyhnanství nemají kina ani na jméno. Vrátil jsem se znovu (bez jakéhokoli záměru) zpět k Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 10

11 zasklené skříňce, a tu mi teprve padlo do oka, že film, který je ohlašován plakátkem a dvěma fotografiemi, je sovětský film Čestný soud. Byl to tentýž film, jehož hrdinky se dovolávala Markéta, když se jí zachtělo hrát v mém životě slavnou roli slitovnice, týž film, jehož přísnějších stránek se dovolávali soudruzi, když vedli proti mně stranické řízení; to vše mi ten film dostatečně znechutilo, takže jsem už o něm nechtěl slyšet; ale vida, ani tu v Ostravě jsem neunikl jeho vztyčenému prstu... Nu což, nelíbí-li se nám zdvižený prst, stačí, obrátíme-li se k němu zády. Udělal jsem to tak a odcházel z dvora zpět na petřkovickou ulici. Milan Kundera se nemýlí: petřkovické kino se skutečně jmenovalo KINO, program z května 1982 A tehdy jsem poprvé uviděl Lucii. Šla právě proti mně; vcházela na dvůr biografu: proč jsem ji neminul a nešel dál? Bylo to způsobeno zvláštní loudavostí mé vycházky? Bylo to ve zvláštním pozdně odpoledním osvětlení dvora, že jsem přece jen zůstal ještě chvíli uvnitř něho a nevycházel na ulici? Anebo to bylo v Luciině zjevu? Ale vždyť ten zjev byl zcela obyčejný, a i když mne později právě tato obyčejnost dojímala a přitahovala, čím to, že mne zarazila a zastavila hned na první pohled? Cožpak jsem takových dívčích obyčejností nepotkával na ostravských ulicích více? Anebo byla tato obyčejnost tak neobyčejná? Nevím. Jisto je pouze, že jsem zůstal stát a díval se za dívkou: šla pomalým, nespěchavým krokem ke skříňce a dívala se na fotografie z Čestného soudu; pak se jen pomalu od nich odtrhla a šla dál otevřenými dveřmi dovnitř malé haly s pokladnou. Ano, už tuším, byla to snad právě ta zvláštní Luciina pomalost, co mne tak upoutalo, pomalost, z níž jako by vyzařovalo odevzdané vědomí, že není kam spěchat a že je zbytečné vztahovat po něčem netrpělivé ruce. Ano, snad opravdu právě ta pomalost plná smutku mne přiměla, abych dívku zpovzdáli sledoval, jak jde k pokladně, jak vytahuje drobné, bere lístek, nahlíží do sálu a pak se zase obrací a vychází na dvůr. Nespouštěl jsem z ní oči. Zůstala stát zády ke mně s pohledem dál, za dvůr, kde ohrazeny dřevěnými plůtky pokračovaly zahrádky a chalupy vesnických domků až nahoru, kde je uzavíral obrys hnědého lomu. (Nemohu nikdy zapomenout na ten dvůr, pamatuju si z něho každou drobnost, pamatuju si drátěný plot, který dvůr dělil od sousedního dvora, kde na schůdcích vedoucích do domu lelkovalo Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 11

12 malé děvčátko; pamatuju si, že ty schody lemovala zídka, na jejichž stupních stály dva prázdné květináče a šedivý lavór; pamatuju si slunce, začmoudlé, svažující se k obzoru lomu.) Bylo za deset minut šest, to znamenalo, že bylo deset minut do začátku představení. Lucie se obrátila a vycházela zvolna přes dvůr na ulici; šel jsem za ní; zavřel se za mnou obraz popleněného ostravského venkova a objevila se zase městská ulice; padesát kroků odtud bylo malé náměstíčko, pečlivě upravené, s několika lavičkami a parčíkem, za nímž prosvítala pseudogotická stavba z červených cihel. Sledoval jsem Lucii: sedla si na lavičku; pomalost ji neopouštěla ani na chvíli, mohl bych málem říci, že i seděla pomalu; nerozhlížela se, netěkala, seděla, jako se sedí, když se čeká na operaci nebo na něco, co nás upoutává natolik, že se nerozhlížíme a jsme obráceni zrakem do sebe; snad mi právě tato okolnost umožnila, abych bloumal okolo a prohlížel si ji, aniž si to uvědomovala. Mluvívá se o láskách na první pohled; jsem si příliš dobře vědom toho, že láska má sklon vytvářet sama ze sebe legendu a zpětně mytizovat své počátky; nechci tedy tvrdit, že tu šlo o tak náhlou lásku; ale jakési jasnozření tu opravdu bylo: tu esenci Luciiny bytosti, anebo - mám-li být zcela přesný - esenci toho, čím pak Lucie pro mne byla, jsem pochopil, pocítil, uzřel naráz a hned, Lucie mi přinesla sama sebe, jako se lidem přinášejí zjevené pravdy. Kunderův popis petřkovického kina v románu Žert je neuvěřitelně přesný. Jednoposchoďová budova s průchodem do dvora, místo setkání Ludvíka Jahna a Lucie, stojí dodnes. Foto Pavel Měrka ulice Hlučínská, 3. října Kristýna Vlhová, 17 let, Gymnázium Olgy Havlové Na Plechárně Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 12

13 Strejda vypráví: Jelikož pocházím ze Šenova, pamatuju si na šenovské kino, někdy okolo roku Jako jedno z mála kin v širokém okolí umožňovalo širokoúhlé promítání. Sjíždělo se sem mnoho diváků, dokonce až z Havířova. Další širokoúhlé kino, které si pamatuju, stálo také v Ostravě. Kino Vesmír, kterému se tehdy říkalo také Kosmos. Cena vstupenek za jedno představení se pohybovala okolo 4-5 Kčs, pokud se vysílaly dva díly za jeden večer, pak 10 Kč. V nedalekém kině Elektra probíhal program ČÁP, což znamenalo, že se celý den opakovaly například 4 filmy za sebou stále dokola, takže jste mohli přijít kdykoliv a sedět tam tak dlouho, jak jste chtěli, dokud vás to nepřestalo bavit nebo pokud vám třeba nejel vlak. To vše za 3 Kčs. Večer se pak hrály celovečerní film. Kino tak promítalo celý den. Ze vzpomínek mamky (50 let): Když jsem byla malá, chodila jsem s tetou každou neděli dopoledne kolem desáté ráno na promítání pohádek (občas se hrál Vinnetou). Vstupné činilo 1 korunu, možná víc. Ke kinu patřil také bufet, kde jsme si k filmu vždycky koupili brambůrky a limonádu. Kromě přívozného kina Družba, které se chlubilo polstrovanými sedačkami (občas se kinu přezdívalo Plechárna, protože bylo vykradeno). V ostatních kinech se sedělo na dřevěných sklápěcích sedačkách. Kapacitu sálu, zažila jsem to na vlastní oči, bylo možné zvýšit donesenými židlemi. Zrovna na moji sestru se jednou nedostalo sedadla, a tak jí paní uvaděčka donesla židli. No jo, Titanic byl tehdy velký hit. Denisa Šárková, 17 let, Wichterlovo gymnázium Okénkem do kina Znám mnoho těchto kin, která v době mého mládí byla ještě v provozu. Avšak nejvíce mi utkvělo v paměti naše polanské. V povozu je sice odnes, ale už ne v původním stavu, prohlašuje otec, když se ho ptám. Nevybavím si teď přesně, ve kterém roce to bylo, ale mohlo být mi kolem třinácti, možná čtrnácti let. Chtěl jsem s kamarády jít na nějaký film k výročí kapely, přesně si už nevybavuju, jaký. Problém byl v tom, že začátek projekce připadal na pozdní večerní hodinu a že my, žáci večerní školy, jsme již do kina neměli přístup. Do kina jsme přesto pronikli zásluhou staršího bratra jednoho spolužáka, který nám otevřel zadní okénko záchodu a hlídal, abychom nebyli přistiženi. Vše se nakonec povedlo, ale doma jsem dostal takovou facku, že jsem na to dodnes nezapomněl. Dominika Václavíková, 17 let, Gymnázium Havířov, Komenského 2 Úplně sám v zadní řadě Má maminka si živě vybavuje snad všechna v zadání soutěže zmíněná kina. Právě ona byla totiž cílem mnoha školních výletů. Jedno kino se však zapsalo do paměti mé maminky naprosto výjimečně. Bylo Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 13

14 to kino Vítek a právě v něm maminka potkala svou první lásku. Do Vítku to maminka neměla daleko, a tak tam se svými kamarádkami chodily na nějaké představení snad každý týden. Když zase jednou šly do kina, potkaly kluka, který stál před vchodem úplně sám. Když představení začalo, zvídavá maminka si povšimla, že neznámý kluk sedí úplně sám v zadní řadě. Tohle se opakovalo každý týden. Jednou, když maminka vycházela, srazila se s tím neznámým, a tak se dali do řeči. Od té chvíle chodila maminka do kina s Petrem společně. Z neznámého kluka se vyklubala první láska. Zuzana Čapanová, 17 let, Gymnázium Havířov, Komenského 2 Stála tam ONA! Kina byla v Ostravě ve 20. století velmi oblíbená. Do roku 1984 fungovalo v Ostravě 17 kin. Dnes, po nástupu multikin, se drží jen kino Luna ze 70. let minulého století. Toto kino má skvělou komorní atmosféru, součástí je také kavárna a bar. Ostatní kina jako Slávie, Svoboda, Vesmír (o kterém se později rozepíšu), Elektra, Odboj, Mír, Vítek, Horník a plno dalších, zanikla. Buď se z nich v rukou soukromníků staly obchody, bary, nebo hospody, nebo prostě chátrají. Jedním z prvních kin v Ostravě, byl Vesmír. První představení se zde konalo 25. Prosince Film byl v té době ještě němý doprovázený klavírem nebo orchestrem, proto sál obsahoval také orchestřiště. Prvním zvukovým filmem v tomto kině, v té době se ještě nazývalo Kosmos, se stal snímek C.K. polní maršálek s Vlastou Burianem. To bylo v roce Za 2. světové války spadlo kino do rukou německé společnosti UFA. Po válce kino změnilo název na Vesmír, od roku 1961 promítali širokoúhlé filmy. Největší slávy a návštěvnosti dosáhlo v 60. A 70. létech minulého století. V té době byly hitem muzikály typu: My fair lady, Hallo Dolly, Westside story. A právě v tomto období se odehrává příběh pana Jana a jeho osudové ženy Běly. Stalo se to v zimě. Naše školní parta se zrovna chystala o kina. Oba mí kamarádi už měli slečny, jen já byl stále sám. Na rande jsem jim vždycky dělal, jak vy dnes říkáte, křena. Mrzne, jako když praští a já věrně čekám na své zadané společníky před kinem. Prsty už mám zmrzlé do morku kostí a ti dva, vlastně čtyři, nikde. Už už mám chuť se na ně vykašlat a jít domů nebo na pivko. Ale najednou, jakoby všechny ledy roztály. Stála tam: ONA! Nejkrásnější dívka, kterou kdy svět viděl. Vypadala, jako ty zpěvačky ze západu. Vidím, jak se chudinka třese zimou. Nenápadně se přiblížím. Všimla si mě. Zeptala se, jestli čekám na svou dívku. Ne, nečekám. Dělám jen doprovod kamarádům, ale ti se nejspíš někam zašili i se svými polovičkami. Dívka se usmála a pak řekla: Měli jsme jít s kamarádkou, ale onemocněla. Poté vytáhla dva již předem zakoupené lístky. Tyhle mi dala, že prý mám vzít někoho jiného. Usmála se na mne a všechno mi došlo. Už jsem nebyl sám, ani ten lichý. Sedíce v zadní řadě jsme se ostýchavě poprvé políbili. Byla to láska na první pohled a na celý život. Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 14

15 Pavel Sýkora, Gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba Vítek v obležení dětí Své putování po ostravských, dnes již zaniklých biografech, bych rád započal v Hrabůvce, konkrétně u kina Vítek. Když říkám putování, nejsem úplně přesný. Byli to především mí rodiče a prarodiče, kteří tato kulturní zařízení často navštěvovali a umožnili mi svým vyprávěním alespoň klíčovou dírkou nahlédnout do místních kinosálů. Jiskra mé zvídavosti byla zažehnuta a já bych se s vámi chtěl vrátit o pár dekád zpátky, abyste si, stejně jako já, mohli vybavit dobu, v níž žily předešlé generace. A proč je na začátku kino Vítek? Důvod je prostý, budova kina se nachází v blízkosti bytu, ve kterém bydlela má mamka. Není proto divu, že se k Vítku váže spousta jejích vzpomínek. Crrrrrrn Jdeš dneska do kina, ozve se v domovním zvonku hlas mamčiny kamarádky ze sousedního vchodu. Píše se rok 1978 a za dalších 10 minut už jdou po cestě před domem vedle sebe dvě školačky. Od kina Vítek je dělí zhruba patnáctiminutová cesta. Když přicházejí před kino, vidí už z dálky řadu ostatních dětí. Všechny čekají na dnešní pohádku. Cena lístku nebyla tehdy velká. Víkendové pohádky stávaly zhruba 2,5 až 3 koruny. To byl jeden z důvodů, proč bylo v kině vždycky spousta dětí, vysvětluje mamka. Po zakoupení vstupenek následuje cesta do kinosálu. Ačkoli kino nepřekypuje komfortem, obě kamarádky se spokojeně usazují a čekají na začátek představení. Kinosál je až na pár volných míst zaplněný. Jen málokteré dítě si nechalo ujít premiéru dnešní pohádky. Sedačky v té době neexistovaly. Místo nich se sedělo na hrubých, polstrovaných židlích, které byly sice pohodlné, ale často byly na sobě tak natěsnané, že nezbývalo moc prostoru pro nohy. Asi po půl hodině je promítání přerušeno a nastává pauza na občerstvení v sousedním bufetu. Mnoho dětí si si běží za poctivě našetřené peníze zakoupit nějakou tu laskominu. Po konci představení se z kina vyvalí zástup dětí. Dnes si budou mít o čem povídat. V kině Dukla jsem byl poprvé s tvojí mamkou. Mě samotného dříve do kin nebavilo moc chodit, ale když jsem se začal s tvojí mamkou scházet, všechno se změnilo. Do Dukly jsem to neměl daleko, protože jsem bydlel v Porubě. Navštívili jsme představení ve spoustě ostravských kin, ale Dukla mě oslovila nejvíce. Nacházela se poblíž kruhového objezdu v nádherném podloubí, což nebylo pro ostravské biografy typické prostředí. V kině jste vedle velkého sálu vyzdobeného komunistickými hesly mohly nalézt taky menší bufet a šatnu. Po skončení představení se spousta mladých lidí chodila bavit do vedlejší hospody Morava a tancovat tam. Kino nebylo za dob komunismu drahé, všechny vstupenky stály víceméně stejně, a proto bylo často úplně vyprodáno. Je škoda, že Duklu potkal stejný osu jako většinu ostravských kin, uzavírá své povídání můj otec. Mír, Jas a Lípa jsou trojice kin, která se nacházela ve Vítkovicích. Ačkoli se tato kina nelišila výbavou ani vzhledem od Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 15

16 ostatních ostravských biografů, mými rodiči nebyla příliš vyhledávána. Vítkovice se totiž nacházely poměrně daleko od obou městských částí, ve kterých mí rodiče vyrůstali. Proto do nich zavítali pouze v případě, kdy se v nich promítaly premiérové filmy. Pokud se oprostíme od všech politických a sociálních záležitostí, můžeme seznat jediné. Pro ostravské biografy byl rok 1989 tragický. Veškerá kina byla majetkem městských obvodů, které neměly po revoluci dostatek financí na to, aby zvládaly modernizovat tato kulturní pojítka všech generací a nezvyšovat přitom drasticky vstupné. Mnoho z ostravských filmových svatostánků bylo proto postupem času zavřeno, přestavěno nebo zbouráno z důvodu nízké návštěvnosti a zastaralosti. Ostrava tak přišla o mnoho historických kulturních klenotů. Akcent, bývalé kino Vítek, foto Pavel Měrka, 3. října 2012 Jana Kordeková, 16 let, Wichterlovo gymnázium Elektra nebyla jen kinem Tak jako Pražáci milují svou kavárnu Slávii, tak já jsem měla v lásce kavárnu Elektru, říká má babička, která má díky tomuto podniku krásné vzpomínky na mládí. Babička nepochází z Ostravy, ale z oblasti krásných Beskyd. Ve svých osmnácti letech se musela se svými rodiči a mladší sestrou přistěhovat ze Starých Hamer do černé Ostravy. Tato doba pro ni nebyla vůbec příjemná, protože ztratili domov, který tak milovali. Důvodem stěhování byla vodní nádrž Šance jejich domy měly být zaplaveny přehradou, která byla Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 16

17 budována v letech Děda naštěstí dostal nabídku práce v Ostravě a tak se rodina měla kde usídlit. Během jednoho roku se babička v Ostravě zabydlela a také si našla kluka. Byl to můj děda, ale v té době to ještě nikdo netušil. Dědeček také nebyl rodilý Ostravan do města se dostal jako hornický učeň. Právě v kavárně Elektra se babičce stala příhoda, která poznamenala celý její další život. Jednou si vyšla se svou kamarádkou na kávu a děda právě klábosil se spolužáky u vedlejšího stolu. Obě skupinky seděly vedle sebe a po krátkém pokukování se daly do řeči. Dědovi se mladá dívka zalíbila, a proto ji pozval do kina. Pro babičku bylo filmové představení velkým zážitkem vždyť v kině nikdy předtím nikdy neseděla. Byla to pro ni taková malá premiéra. Z nádherných prostor Elektry se ale, bohužel, před lety stala Mexická restaurace, která všechny půvaby kavárny dokonale zlikvidovala. Naštěstí byla v nedávné době zrušena a kavárna tak byla Ostravanům opět navrácena. Myslím, že babička bude mezi jejími prvními návštěvníky. Kavárna a kino Elektra, Archiv města Ostravy, 30.(?) leta Zuzana Sheithauerová, 16 let, Wichterlovo gymnázium Putování po zaniklých ostravských biografech Dnešní ostravská mládež má kino spojeno s obrazem moderního kinosálu ve velkém nákupním centru, popcornem, pohodlnými sedačkami a nejnovějšími filmovými trháky. Ale jak to vypadalo v ostravských biografech třeba před 25 lety? A kolik jich vlastně bylo? Na to jsem se zeptala tatínka, který mi ostravská kina podrobně popsal. Navštěvoval je jako kluk. Ostravských biografů bylo před listopadem 1989 v provozu sedmnáct, do dnešních dob Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 17

18 přetrvala pouze Luna v Ostravě-Výškovicích. Filmovou projekci můžete zhlédnout i v kině Vesmír na Tyršově ulici v centru Ostravy. Právě toto kino navštěvoval tatínek nejčastěji, protože na Tyršovce bydlel přes dvacet let. Kinosál dnes slouží především jako přednáškový sál VŠB-TUO, je zrekonstruovaný a můžete v něm vidět spíš nekomerční filmy. Posledním kinem, ve kterém by minulí návštěvníci uspěli, je kino Náročného diváka v Kulturním domě města Ostravy na ulici 28. října, které se dnes jmenuje Kino ART. Další ostravské biografy už potkal o poznání smutnější osud a dnes bychom jejich program hledali marně. V Ostravě-Vítkovicích se nacházela velmi blízko sebe dvě kina. Bývalé kino Mír na Halasově ulici přestalo promítat v roce 1992, postupně bylo přestavěno na tělocvičnu a dnes je tam vietnamská tržnice, což je častý osud bývalých středisek kinematografie. Jen pár kroků od tohoto kina se nacházelo další vítkovické kino, kino Jas. V Ostravě-Přívoze na ulici Nádražní jsou už dlouhou dobu obchody vietnamských prodejců. Málokdo dnes tuší, že zde sídlil věhlasný biograf Svoboda podobně dopadlo i kino Slavie v Ostravě- Mariánských Horách. Právě na tento sál má tatínek jedinečné vzpomínky. Snad ještě do časů jeho uzavření se tam topilo v kamnech, takže nebylo výjimkou, že během představení obsluha přikládala do kotle. Dnes bychom už v budově kamna marně hledali, v přízemí se nachází obchod s potravinami, nahoře potom textil a jídelna. Kino Vítek v Ostravě-Hrabůvce je již dlouho využíváno ostravským tanečním klubem, v minulosti bylo kino provozováno pod patronátem Vítkovických železáren. V Ostravě-Porubě byly kdysi provozovány dva biografy. Kino Dukla bylo vždy tím navštěvovanějším a populárnějším dnes je opuštěné a chátrá, přestože se nachází v atraktivním prostředí Hlavní třídy. Druhým porubským kinem bylo kino Zdar, které však bylo podle vzpomínek mého tatínka velice málo navštěvované. Dnes je zde sídlo Katolického kulturního spolku. V centru Ostravy, kde bylo koncentrováno nejvíce kin, stála také nejmodernější budova kina Máj. Navzdory modernímu vybavení jej čekal po roce 1989 také rychlý konec, dnes je budova nevyužitá. Lépe dopadla budova bývalého kina Elektra, kde dnes sídlí Česká pošta. Kina byla také v okrajových částech Ostravy, jejich budovy jsou již dnes většinou zbourány. V Ostravě-Kunčičkách bylo kino Horník, v Ostravě Michálkovicích Slezan a v Radvanicích Odboj. Přestože bylo do těchto obcí z Ostravy daleko, na atraktivní filmy zde bývalo vyprodáno. Putování zaniklým světem ostravských biografů bylo nesmírně zajímavé: mnohdy i chátrající budovy kolem nás skrývají poutavé příběhy, o kterých nemáme zdání Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 18

19 Bývalé vítkovické kino Jas, Halasova ulice, foto Pavel Měrka, 3. října 2012 Kristýna Hynková, 16 let, Gymnázium Olgy Havlové Zázrak jménem Amadeus aneb genialita proti průměru (Z vyprávění mé profesorky) Psal se rok 1987 a mně bylo šestnáct let, když i do našich kin konečně dorazil Amadeus, odvarový snímek ve světě uznávaného, u nás však zakázaného režiséra Miloše Formana, vlastizrádce a nepřítele lidu a režimu. Jednalo se o velmi neobvyklou a výjimečnou událost. Jelikož se ale část filmu natáčela zde v Československu a některé role byly obsazeny našimi herci, byl snímek československému lidu nakonec zpřístupněn. O zhlédnutí filmu byl mezi lidmi obrovský zájem, o čemž svědčila i nekonečně dlouhá fronta na vstupenky, po jejímž vystání jsme usedli plni očekávání do tehdejších typických dřevěných sedaček (o měkkých, pohodlných křeslech ze Cinestaru, jak je zná dnešní mládež, jsme si mohli jen nechat zdát) a trpělivě začali na začátek projekce. Film nás hned od počátku uchvátil bravurními hereckými výkony, jimiž nás Forman okamžitě vtáhl do děje, skvělými kostýmy Theodora Pištěka, Mozartovými skladbami, které podtrhávaly celkový dojem, ale hlavně: kontrastem mezi genialitou a průměrností. Na jedné straně geniální Mozart, nejlepší hudební skladatel své doby (a možná i vůbec), na druhé úplně obyčejný a průměrný Salieri. Čím více ho Mozart zastiňoval, tím více jej sžírala závist a nenávist, až se nakonec rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Tato stěžejní myšlenka celého díla dokonale zrcadlila i tehdejší poměry Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 19

20 v Československu. Kdo byl talentovaný a něčím výjimečný, nedostal obvykle příležitost vyniknout, ať už z politických nebo jiných důvodů, ale upadl do šedivého průměru. Když se na plátně objevily titulky, doprovázeny Mozartovými skladbami, v sále bylo naprosté ticho. Žádné uspěchané pohyby, obvyklý šum a hukot, se kterým se k lidé obvykle ihned po skončení filmu odebírali k východu. Všichni zůstali sedět na svých místech jako přikovaní a stále jako zhypnotizovaní zírali na plátno. Pak se odněkud začal ozývat potlesk, který stále sílil, až nakonec lidé stáli téměř v pozoru a tleskali Formanovu brilantnímu dílu. Všem se ve tvářích zračil nesmírný obdiv, někteří měli dokonce slzy v očích, mezi nimi i já. Nevím už přesně, jak dlouho jsme vzdávali hold Amadeovi, filmu, který nás alespoň na chvíli vytáhl ze socialistické šedi, ale vím, že jeho zhlédnutí se stalo jedním z mých největších a nejemotivnějších zážitků, okamžikem, na který nikdy nezapomenu. Daniel Jeziorek, 18 let, Gymnázium Olgy Havlové Nezbylo nic jiného Můj dědeček s babičkou byli častými návštěvníky vítkovických kin Mír, Jas a Moskva. V posledně jmenovaném usedali často v promítací kabině, dědova teta tam totiž pracovala jako uvaděčka. Návštěva jednoho filmového představení mohla mít pro babičku téměř fatální důsledky. Film se jmenoval Létající Clipper a dědeček ani babička si neuvědomili, že je tzv. dvojprogram. Babička měla velmi přísné rodiče a do stanovené hodiny musela být doma a tak jí nezbylo nic jiného, než se po první polovině filmové projekce zvednout a jít domů. Celý film zhlédla teprve až po mnoho letech Vítkovické kino Jas, 1925 Almanach 5. ročníku Šumné Ostravy Zaniklý svět ostravských biografů 20

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Reklama, sleva Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_39_14 Tématický celek: Rodina a finance Autor: Mgr. Ivo Šenk Datum

Více

Na úvod. Tereza Huterová, 9. tř.

Na úvod. Tereza Huterová, 9. tř. Na úvod Speciál. Speciál? Speciál! Právě jste nahlédli do speciálního čísla našeho časopisu. Vítáme vás a jsme rádi za vaši přízeň. Redakci Twistu ovládli Mikuláši a andělé samozřejmě i čertíci. Ti se

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni. 1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Exkurze do Galerie moderního umění v HK

Exkurze do Galerie moderního umění v HK Vážení čtenáři, jsme velice rádi, že držíte v rukou náš časopis. Vydáváme ho proto, abychom vás informovali o tom, co se v naší škole děje, a taky proto, že vás chceme pobavit v našich kvízech. Hodně jsme

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Mozaika. Cirkus Berousek

Mozaika. Cirkus Berousek 1 Úvodník Loňští deváťáci nás ujišťovali, že nám devítka uteče jako voda. Teď už vidíme, že měli pravdu. Než jsme se rozkoukali, už máme za sebou první čtvrtletí. A co je neméně důležité, uplynulo i dalších

Více

Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík

Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Věková kategorie 14 18 let 1. MÍSTO Autorka: Kateřina Mazancová (České Budějovice) Název: Babiččin zachránce (Retro hity) 2. MÍSTO Autorka: Tereza

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Barevný podzim SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ SLABIKÁŘE

Barevný podzim SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ SLABIKÁŘE Barevný podzim Ve čtvrtek 30. října 2014 se uskutečnila akce s názvem Barevný podzim, které se mohly zúčastnit děti z prvního stupně. Barevný podzim spočívá v tom, že si děti mohly určit skupinky anebo

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti žáků středních škol Pracovní list č. 20 pro téma 1.2.5

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Moje rodina

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Moje rodina Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Moje rodina Jméno a příjmení: Michaela Želichovská Třída: 5. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Roman Kotlář ml. Datum odevzdání: 23.

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla prv čte pro ky ní ňáč prv čte pro ky ní ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla Upozornění pro čtenáře a uživatele

Více

A. P. Na těchto fotkách můžeme vidět moji maminku cvičící ve školce. Obrázky jsou pořízeny kolem roku 1965.

A. P. Na těchto fotkách můžeme vidět moji maminku cvičící ve školce. Obrázky jsou pořízeny kolem roku 1965. A. P. Svoji práci jsem složila z několika historek nebo vzpomínek ze tří období (Pražské jaro, srpen, normalizace). Ptala jsem se rodičů i prarodičů. A sepsala je jako jejich výpověď. Na jaře bylo mému

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd.

ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd. ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd. Štědrý den u nás doma O. Polcar Už od rána jsme s mojí sestřičkou Zuzankou čekali na Ježíška. Maminka řekla, že musíme počkat do večera. Celý den jsme byli oba hodní.

Více

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Každý si pod pojmem cesta ke hvězdám představí něco jiného. Jeden si bude představovat chodník slávy v Los Angeles, další si sní o své cestě ke hvězdám a někdo úplně jiný

Více

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Slavnostní zahájení 3.9. Jičín město pohádky Růžovo-oranžový den Krakonošův trojboj 13.9. Jičín - město pohádky Na tento

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com Ke konci roku jsme vyrazili na dva projektové dny. Ten první se vztahoval k výuce dějepisu. Učili jsme se totiž o pravěku, tak jsme vyrazili do Prahy do Národního muzea, kde probíhala výstava právě k pravěku.

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Semafor u pošty. Komentář:

Semafor u pošty. Komentář: Texty ani obrázky nevyjadřují oficiální názor EU. Podpořeno programem EU Mládež v akci v letech 2012 2014. Realizovalo občanské sdružení YMCA Orlová www.ymcaorlova.cz V Orlové není knihkupectví Na této

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy.

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Ačkoli byl i bez turnaje předem známý vítězný tým, soupeřky se hrdě utkaly s neporazitelnými. Hrály se dvě

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké internátní školy. Jistě bychom i dnes našli o něm někde záznam

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika 1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k

Více

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška.

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. O letadélku Káňeti Knihu od Bohumila Říhy převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. Tomešovic rodině se narodila Anežka. O tři roky později se jim narodil kluk Vojta. -

Více

Trutnodráček březen 2015

Trutnodráček březen 2015 Trutnodráček březen 2015 MÍŠA OSLAVIL JEDENÁCTÉ NAROZENINY Jedenácté narozeniny jsme oslavili dortem, písničkou a milými dárečky. Přejeme Míšovi vše nejlepší do života, především pak stálou vnitřní radost.

Více

Obrázek : www.google obrázky

Obrázek : www.google obrázky Mn Náš Pavlík č. 9 květen 2014 Vydává ZŠ Pavlíkov, okres Rakovník s dětskou redakční radou pod vedením p. ředitele P. Šilera. Tel.: 313 533 756, 731 225 743, zspavlikov@iol.cz, www. zspavlikov.net Obrázek

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N strana: 1 E_O-N V pátek 26.9. se šestka zúčastnila akce pořádané společností EON. Anička nám popsala, jak celá akce probíhala. V pátek jsme měli akci EON-trak. Chvíli jsme se učili a pak šli do EON-trucku.

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Čs1/02 Voda a její proměny Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Tematický okruh: Rozmanitost přírody Cílová skupina: 1. ročník Klíčová

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Ve středu 20. listopadu 2013 navštívili žáci čtvrté až deváté třídy jesenické divadlo. Divadelní představení Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej v podání

Více

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 ŠKOLTÝN Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 Obsah 1. Lyžařský výcvikový kurz 2. Tři králové, zápis do 1. třídy 3. Zimní škola v přírodě 4. Vánoční laťka, florbal starší dívky

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

PROJEKTOVÉ TÉMA: U BABKY KOŘENÁŘKY

PROJEKTOVÉ TÉMA: U BABKY KOŘENÁŘKY PROJEKTOVÉ TÉMA: U BABKY KOŘENÁŘKY Toto téma jsme si z nabídky projektů Malého zahradníka vybrali proto, že naše zahrada nabízí mnoho druhů rostlin, ať už na potěšení oka a nebo na léčení. S dětmi často

Více

Redakce 013. Zpravodaj Základní školy Brankovice. Vyšlo: 28. února dvouměsíčník číslo 1 /2013. V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.

Redakce 013. Zpravodaj Základní školy Brankovice. Vyšlo: 28. února dvouměsíčník číslo 1 /2013. V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda. Redakce 013 Zpravodaj Základní školy Brankovice Vyšlo: 28. února dvouměsíčník číslo 1 /2013 Pranostiky Leden V lednu moc sněhu, v červnu moc sena. V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda. Můžeš-li

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví KNIHY MAJÍ ZELENOU CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví Naše paní učitelka nám v češtině představila soutěž pro základní školy KNIHY MAJÍ ZELENOU, kde máme za úkol vytvořit reportáž

Více

Časopis dětí z DD Opava. Dětský domováček

Časopis dětí z DD Opava. Dětský domováček Časopis dětí z DD Opava Dětský domováček Září 2015 0 Úvodník Stejně jako každý rok s pravidelnou nevyhnutelností přišel první měsíc školního roku září, tak se stejnou pravidelností vychází i váš dětský

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání. Pracovní list č.

PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání. Pracovní list č. PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání Pracovní list č. 2 Křížovka Pracovní list č. 3 Text O Červené kšiltovce Pracovní list č. 1 Před

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Nakládání s penězi VY_62_INOVACE_FG0105.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Nakládání s penězi VY_62_INOVACE_FG0105. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE Copyright 2016 Pavla Toole Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2016 1. vydání Lukáš Vik, 2016 ISBN epub formátu: 978-80-7536-065-6 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-7536-066-3

Více

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR,

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR, Sanbonani z JAR, měsíc se s měsícem sešel a já už jsem skoro 2 měsíce v JAR. Zatímco k vám přišel podzim, k nám dorazilo jaro a s ním mnoho změn. S prvním jarním dnem k nám přišly 30 ti stupňové teploty,

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

Obsluhoval jsem zlatou generaci

Obsluhoval jsem zlatou generaci PETRA NAHRADIL ÁDA Všichni mi říkají Áda. Tedy ti, co mě znají. Trenéři, hráči, lidi kolem hokeje, dokonce i v médiích jsem býval jmenovaný jako masér Áda Bílek. Místo skutečného křestního, jež bylo a

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Kdo by si v obchodě vybral shnilý pomeranč nebo banán namísto zdravého? Kdo by si koupil nakřáplé vajíčko nebo prasklý hrnek? Vždycky raději sáhnu vedle a vezmu si to lepší. A je to tak správně, je to

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

POPELKA. Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42. Autor: Mgr. Marta Kvasničková

POPELKA. Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42. Autor: Mgr. Marta Kvasničková POPELKA Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42 Autor: Mgr. Marta Kvasničková Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět:

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více