T etí íslo asopisu Kulturní studia, vychází 1. listopadu Vydává o. s. Kulturní studia, p i oboru Hospodá ská a kulturní studia, PEF ZU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "T etí íslo asopisu Kulturní studia, vychází 1. listopadu 2014. Vydává o. s. Kulturní studia, p i oboru Hospodá ská a kulturní studia, PEF ZU"

Transkript

1 T etí íslo asopisu Kulturní studia, vychází 1. listopadu 2014 Vydává o. s. Kulturní studia, p i oboru Hospodá ská a kulturní studia, PEF ZU

2

3 Kolektivizace venkova o ima pam tník Kolektivizace venkova o ima pam tník Jakub Veselý Abstract The submitted article is a case study of a particular village and focuses on the period of forced collectivisation in rural Czechoslovakia. The primary aim of the work is to determine what images of collectivisation are still present in the minds of the local residents, and how this process affected the daily lives of their past. The practical section is based on original empirical research, which was conducted in the form of narrative interviews with selected survivors that were the primary witnesses of the collectivisation period. In addition to the accounts of the survivors of the period, studies of archival materials were also utilised. Data acquired through these methods will aid in acquiring a better and more comprehensive depiction of the period in question. Keywords Czechoslovakia, daily life, rural collectivisation, collective memory, oral history. Úvod Násilná kolektivizace zem d lství a venkova v socialistickém eskoslovensku, jež zapo ala brzy po p evzetí moci komunistickou stranou, p edur ila na dlouho dobu podobu tehdejší spole nosti, a to p edevším té na venkov. Svým pr b hem ovlivnila osudy mnoha jednotlivc a výrazn tak zasáhla do jejich život. Lidé byli nuceni vzdát se svých usedlostí ve prosp ch spole ného hospoda ení a v n kterých p ípadech jim nezbývalo nic jiného, než vstupovat do vytvá ených jednotných zem d lských družstev (JZD), vzhledem k neúm rn vysokým dodávkám, které jim byly zadávány a jež nebyli schopni sami plnit. Výjimkou nebylo ani nedobrovolné vyst hování soukromých sedlák z jejich usedlostí v rámci tzv. akce Kulak. Vyst hování se zpravidla týkalo všech len rodiny, kterým bylo p i azeno nové bydlišt asto v nehostinných a nelidských podmínkách. Nez ídka docházelo k uv zn ní osob, které byly podle KS nep áteli kolektivizace a bylo zapot ebí jejich potrestání a odstran ní. Tato otev ená forma perzekuce byla vhodným nástrojem, kterým tehdejší komunistický režim zastrašoval ty soukromníky a odp rce kolektivizace, jež odmítali do JZD vstoupit. Kolektivizace zem d lství a venkova ve svém d sledku zap í inila úpadky nejen demografické a ekonomické, ale také negativn zap sobila na mentalitu lidí, nejvíce pak t ch, kte í v d sledku tohoto aktu p išli tém o všechno. Pokud budeme chtít sledovat toto období, není možné si vysta it pouze s písemnými prameny. V tšina z nich byla totiž vytvo ena tehdejšími státními a tedy režimními institucemi 3

4 a ú ady. Dalším problémem t chto pramen je jejich nedostupnost, respektive nedostatek, p ípadn jejich úplná absence. Zde p ichází ke slovu metoda, která tato negativa písemných zdroj p ekonává, nebo se zam uje na subjektivní výpov di osob. Touto technikou je mladá, n kdy stále ješt diskutovaná a n kterými historiky opomíjená metoda orální historie, jejímž hlavním p edm tem jsou, jak již bylo e eno, subjektivní vzpomínky pam tník narátor. 1 A koli je orální historie asto kritizována za p ílišnou míru subjektivity, která je ve výpov dích pam tník skute n výraznou m rou zastoupena, je to práv ona subjektivita, která je v jistém ohledu její silnou stránkou a jejím p ínosem. Nabízí totiž pohled oby ejných lidí, což je velmi cenný zdroj informací. Reflexe vlastního výzkumu B hem oráln -historického výzkumu, který se zam il na období kolektivizace, byly vedeny rozhovory s pam tníky narozenými mezi lety 1932 až Jednotlivé rozhovory se uskute nily v roce 2014 formou životopisných vypráv ní ve vybrané st edo eské obci Kounice. Sledována byla otázka, jaký obraz kolektivizace je p ítomen v pam ti zpovídaných narátor a jakým zp sobem tento proces zasáhl do jejich každodenních minulých život. Kontakty na první dva narátory byly získány prost ednictvím pracovník obecního ú adu Kounice. Dále bylo využito tzv. metody sn hové koule, kdy doporu ení na další potenciální pam tníky p icházelo od osob, se kterými rozhovor již prob hl. Celkem bylo nahráno na digitální diktafon sedm pam tník. Tím byla umožn na jejich doslovná transkripce, což je velmi d ležitý krok pro následnou analýzu a interpretaci uskute n ných rozhovor. Pouze jeden z pam tník nebyl z po átku zvukovému záznamu p íliš naklon n, po zaru ení naprosté anonymity s nahráváním nakonec souhlasil. Až na jedinou výjimku probíhaly rozhovory v domácnostech pam tník, u dvou z nich byla p ítomna t etí osoba. V jednom p ípad se jednalo o manžela narátorky, který ale do vypráv ní zasahoval minimáln, v druhém byla p ítomna manželka narátora, která se p i rozhovoru angažovala o poznání více. Ani jedna ze situací se však neukázala jako rušivá a kvalita rozhovor tak nebyla ovlivn na. Délka uskute n ných rozhovor se pohybovala v rozmezí 60 až 90 minut. Pam tníci byli vyzváni k vypráv ní svých životních p íb h se zam ením na období kolektivizace, p i emž úloha tazatele se v tomto p ípad omezila pouze na kladení možných up es ujících otázek. Konkrétní dopl ující otázky byly, podle délky rozhovoru a podle schopnosti pam tníka a tazatele soust edit se, pokládány s krátkou pauzou po samotném vypráv ní, p ípadn bylo s narátorem domluveno druhé setkání, na kterém byl na tyto otázky tázán. 1 Odborná literatura, zabývající se orální historii, používá asto pojmu narátor jako synonymum pro pam tníka. 4 Obsah Obsah RECENZOVANÉ LÁNKY: KOLEKTIVIZACE VENKOVA O IMA PAM TNÍK... 3 OBRAZ TOHO DRUHÉHO V MEDIÁLNÍM DISKURZU NA P ÍKLADU MUSLIM V ESKÉ REPUBLICE GAGAUZOVÉ JAZYK A JEJICH ETNICKÁ IDENTITA SPOLE ENSKÝ VÝZNAM TRADIC V KYRGYZSTÁNU V POROVNÁNÍ S TURECKÝMI KYRGYZY V OBLASTI ULUPAMIR STUDENTSKÁ SEKCE: ŠKOLA DO 7 KM. O VZD LÁVÁNÍ VE FINSKU O SN HURCE A KRÁLI ARTUŠOVI V BRETANI ALBÁNIE ZEM, KTERÁ SE TEPRVE HLEDÁ NERVÓZNÍ STUDENTI A DEN KLIDU V JIŽNÍ KOREJI INDIÁNSKÉ ŽENY V DNEŠNÍ SPOLE NOSTI PERU LGBT. JEDNO Z NEJVÍCE KOMENTOVANÝCH TÉMAT NA INTERNETU

5 LGBT. Jedno z nejvíce komentovaných témat na internetu Kate ina Rybenská Rok se s rokem sešel a v Praze op t prob hl festival Prague Pride. Letos se zam il na podporu len sexuálních menšin, kte í jsou v mnoha zemích v nebezpe í života. Na Prague Pride jde p edevším o to ukázat všem (nejen) z LGBT komunity, že nejsou sami a že tu jsou lidé, kte í je pochopí, p ijmou je takové, jakými se cítí být, a podpo í je. Dalším z témat, v té dob hodn medializované, byla novelizace zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila partnerovi v registrovaném partnerství osvojení dít te svého druha. Vše dohromady zp sobilo, že nastaly žn pro internetové komentátory, kte í se nemohli do kat zve ejn ní svého názoru. Podíváte-li se do debat u nejr zn jších témat, zjistíte, že málokdy se uživatelé internetu vyjad ují v tak hojném po tu, jako práv u témat spojených s LGBT. Výsledek je takový, že v tšin ech vlastn p íslušníci této menšiny nevadí, jen nesmí mít rovnocenná práva, nebýt vid t a nedej bože, žádat o adopci. Jakoby si prost ednictvím neutuchající diskuze o stejnopohlavních párech cht la v tšinová spole nost vylepšit své argumenta ní resumé na rozdíl od mnoha jiných témat, kde asto ml í. Znásil ování, zneužívání, fyzické násilí na d tech a jiné, jsou témata, na která je stále pohlíženo skrze prsty a koho se to netýkají, toho nezajímají. Avšak v okamžiku, kdy chce dát homosexuální pár domov dít ti, tak je to veliký a p edevším ve ejný problém íslo jedna, který by p eci mohl vést k rozložení státu! Dalším, dosti frekventovaným dotazem je i to, zda nebude nebohé dít ve škole šikanováno kv li orientaci svých rodi. Správná otázka by m la znít spíš, budeme ochotní dát d tem takovou výchovu, aby pro n byla jiná než heterosexuální rodina stejn b žná a nikoho neodsuzovaly? P eci jenom, po dlouhou dobu dospívání, jsou to rodi e, kte í tvo í osobnost dít te. 84 Kolektivizace venkova o ima pam tník Dalším krokem byla obsahová analýza a interpretace jednotlivých rozhovor a také jejich vzájemná komparace. Jde o postup, který se zam uje na opakující se druhy vzorc pam ti, které odkazují ke spole n sdílené minulosti, a tedy ke kolektivní pam ti. Výpov di jednotlivých pam tník vykazují na jedné stran r zná zn ní a obm ny minulosti. Totožné téma popisuje každý pam tník svým osobním pohledem, ale v zásad se k n mu vyjad ují obdobn. Narativní materiál však sou asn vykazuje odchylky, kdy pam tníci ur itou událost popisovali r zn. Krom d ležitých a velmi cenných vzpomínek pam tník, bylo v práci využito také archivního materiálu. Konkrétn se jednalo o dv pam tní knihy a jednu obecní kroniku, ve kterých je podobn jako ve vzpomínkách pam tník zaznamenán vztah k minulosti, který je v tomto p ípad zprost edkován autory kronik. Kroniká i sem asto sv ovali své pocity a názory, což jsou velmi cenná sv dectví. A koli obecní kroniky obsahují osobní názory, na druhou stranu m že být p ekážkou ob asná nesoustavnost jejich vedení. Pro tuto práci byla využita Pam tní kniha obce, která byla poskytnuta obecním ú adem Kounice a která je rozd lena na t i ásti zachycující období 1942 až Pozornost p itom byla v nována let m 1945 až Osudy pam tník V této ásti studie budou postupn a ve stru nosti p iblíženy jednotlivé životní p íb hy pam tník. Narátor Karel (*1932) Otec narátora zem el v roce Hospodá ství zd dil starší bratr, který byl však v roce 1952 uv zn n za urážku len místního JZD. Výše trestu byla vym ena na dobu ty m síc, jako místo výkonu trestu bylo ur eno Brno-Špilberk. K tomu uhrazení pen žní pokuty ve výši 5000 K s. Vzhledem k tomu, že tak vysokou ástku nebyl schopen uhradit, byl mu trest o jeden m síc navýšen. Informátor Karel navíc v této dob obdržel p edvolání na vojnu a bylo tak jasné, že matce nebude moci pomáhat. Té proto nezbylo nic jiného, než rodinné hospodá ství, o velikosti deseti hektar, odevzdat místnímu JZD. Po roce 1989 bylo hospodá ství rodin vráceno, ale jeho stav byl v dezolátním stavu a na jeho obnovu tak nebylo pomyšlení. Bratr pana Karla musel po svém propušt ní podepsat dokumenty, které ho zavazovaly k ml ení o podrobnostech jeho v zn ní. Když se proto pan Karel dostal v roce 1968 do Brna, pokusil se tyto podrobnosti vypátrat. Jeho žádost však byla rychle vy ízena: 5

6 Manželka jezdila do Brna na pomaturitní vzd lávání. Tak jsme se šli na ten Špilberk podívat. A toho pr vodce, kterej tam teda jako nás tam, kterej tam byl nebo m l službu a to, tak co byste si p áli. Jsme íkali, no rádi bysme se dozv d li, jak to tady vypadalo v padesátejch letech. A on povídá, prost ost e jo a o co vám jde? Vy jste tady m li n koho zav enýho? My jsme íkali, no známýho. Ne ekli jsme, že bráchu. A on íkal, tak pozor, o tom se nemluví. No a bratr, když se potom vrátil, tak teda o tom mluvit nesm l no. Šel pracovat do družstva, protože emeslo žádný nem l a od mládí vlastn pracoval na tom rodinným gruntu. Stal se lenem družstva jako maminka. Narátorka Markéta (*1936) Protože otec paní Markéty odmítal vstoupit do JZD, a tím se nedobrovoln vzdát rodinného hospodá ství, bylo celé jeho rodin vyhrožováno vyst hováním do pohrani í. K tomu nakonec nedošlo, ale rodina se nevyhnula opakovaným výslech m a výjimkou nebyly ani neohlášené domovní prohlídky. Otec narátorky n kolik let úsp šn odolával nátlaku a pokra oval v soukromém hospoda ení. Vysoké dodávky, které mu byly zadávány a které nebyl schopen dodržet, nakonec zap í inily, že se musel rodinného hospodá ství vzdát a odevzdat ho do vlastnictví místního JZD. Narátorka p iblížila pr b h samotného odebrání hospodá ství, kterému byla jako dít p ítomna: [ ] to p išli, otev eli vrata, já jsem byla sama doma, nikdo nebyl doma, už se ani nepamatuju, kolik mi tenkrát bylo. Prost si to vzali. Jdeme si pro traktor. Já jsem íkala, my ho ale zejtra budeme pot ebovat, musíte nám ho vrátit. Takhle blbej byl lov k jako dít, že jo. To se te už lov k sm je, no ale v tý dob to bylo hrozný, hrozný. To si nedovede p edstavit, kdo to nezažil takovouhle v c. Prost p išli a beze slova si vzali všecko, co jim padlo pod ruku. No vybrali všechno, vzali si to, tatínek p ijel, byli n kde s maminkou, nevím kde, p ijeli dom a tam na n ekal prázdnej dv r. Ti se nikoho neptali, ti m li moc. Narátorka Barbora (*1937) Otec paní Barbory byl v roce 1951 zat en a následn držen ve vazební v znici v Ruzyni. Odtud byl po n kolika dnech p evezen do jáchymovských dol, kde strávil jako v ze p t a p l roku. Otec narátorky byl prosperujícím hospodá em, který úsp šn plnil ukládané dodávky. Zlomení odporu tak bylo dosaženo vykonstruovaným obvin ním z jeho spolupráce na protirežimních akcích a následným uv zn ním. Nedobrovolný pobyt v Jáchymov se projevil negativn nejen na jeho psychice, ale také na jeho zdraví. N kolik let po propušt ní pracoval ješt jako agronom v místním JZD. Rodi e paní Barbory se d lili 6 Indiánské ženy v dnešní spole nosti Peru venkov. Podle OSN 70 % 96 žen v Peru p sobí v neformálním sektoru ekonomiky a nemají pracovní výhody jako sociální a zdravotní pojišt ní i nárok na mate skou dovolenou. V Cusco nabízejí pracovní st ediska mnoho pracovních p íležitostí pro ženy, ale indiánské ženy mohou v tšinou pracovat jen v domácnosti, což je situace, která nezlepší jejich postavení. Spíše zažívají diskriminaci v zam stnání a nemohou se proti tomu bránit, protože by zam stnání ztratily. Ekonomika Peru se za ala intenzivn vyvíjet b hem posledních deseti let, kdy díky hospodá skému r stu vznikly nové vzd lávací a rozvojové p íležitosti ve m stech. Postavení indiánských žen ve spole nosti se ale p íliš nezm nilo. Je nezbytn nutné, aby stát zam il svoji politiku na konkrétní kroky pro zvýšení rovností pohlaví nejen ve m st, ale i na venkov. 96 Portada Economía ONU: El 70 % de mujeres con empleo en Perú trabaja en sector informal [online] RADIO PROGRAMAS DEL PERU, 2014 [cit ]. Dostupné z: <http://www.rpp.com.pe/ onu-el- 70--de-mujeres-con-empleo-en-peru-trabaja-en-sector-informal-noticia_ html>. 83

7 Indiánské ženy v dnešní spole nosti Peru Fanny Puntaca Mamani Co znamená být indiánskou ženou v dnešní spole nosti v Peru? Andská žena hrála klí- ovou roli v rodin a sociálním prost edí od doby Ink až dodnes. Tato role se stále projevuje ve venkovských oblastech Peru, ale trochu jiná je realita v m stském prost edí, kde p evažuje jiný životní styl. Ješt v 70. letech 20. století nem ly ženy na venkov právo chodit do školy, jak vypravuje paní Alejandrina Tupayachi. Mnoho žen bylo, na rozdíl od muž, siln diskriminováno. Paní Alejandrina do školy nechodila, protože si to její rodi e nep áli. Rodi e si byli jisti, že jednou z stane doma, bude se starat o domácnost a d ti, pomáhat manželovi, a proto nevid li d vod, pro by chodila do školy. Naopak její bratry ve školní docházce významn podporovali. Alejandrina tak sv j život zasv tila pé i o d ti a domácí práce, nau ila se hospoda it s malým p ebytkem zem d lské výroby, proto až dodnes každou sobotu chodí prodávat své produkty na místní trh. Tato aktivita znamenala a stále znamená pro její rodinu jediný zdroj p ežití. V sou asnosti existuje mnoho problém, se kterými se andské ženy v Peru musí stále potýkat. Analfabetismus andských žen je 25%, zatímco u muž 8%, dalšími problémy jsou vysoká míra podvýživy, úmrtnost a nedostate ný p ístup ke kvalitní zdravotní pé i. 94 Úlohou indiánských žen, které z stávají na venkov jako Alejandrina, je i nadále pomoc manželovi na poli a prodej zem d lských produkt na místních trzích. Zcela jiná je situace andských žen, které se p est hovaly do m sta kv li studiu nebo práci. Interní migrace v Peru pomohla rozší it roli andských žen. M sta jako jsou Lima, Arequipa, Cusco a Puno 95 mají nejvíce indiánských migrant. Vnuci a vnu ky Alejandriny také emigrovali kv li studiu a na venkov se již pravd podobn nevrátí. Indiánské ženy migrují do m sta hlavn kv li lepším podmínkám pro hledání zam stnání, spíše než kv li studiu. Pracovní podmínky ve m st ale mnohdy nejsou lepší než na 94 Las mujeres indígenas del Perú frente a la discriminación y racismo con los pueblos indígenas. [online]. Lima-Peru, 2001 [cit ]. Dostupné z: <http://www.eurosur.org/tipi/racismo.htm>. 95 Censo de poblacion y vivienda. [online] INEI Peru, 2007 [cit ]. Dostupné z: <http://www.unfpa.org.pe/publicaciones/publicacionesperu/inei_celade_migracion-interna-reciente.pdf>. 82 Kolektivizace venkova o ima pam tník o vlastnictví rodinného hospodá ství rovným dílem. Zatímco p lka, která byla ve vlastnictví otce, byla automaticky zabrána s jeho zat ením, matka ješt n jaký as na své ásti hospodá ství pracovala. Nakonec i ona byla donucena svou ást darovat pod nátlakem celodenních výslech, kterým byla každých trnáct dní vystavována. Rodina byla následn vyst hována práv do Kounic. P vodn byla p est hována na statek, který byl ale ve vlastnictví JZD, proto se musela st hovat znovu: Nás vlastn st hovali na dvakrát. Podruhý už Kounický jézedé, protože jsme nesm li bejt v objektu jézedé. A tohle, kam nás teda vyst hovali, tak to už bylo zvláš. Tam byli dv místnosti, v jedný se dalo topit a byla tam elektrika a byli tam dvojitý okna. V druhý místnosti se topit nedalo, nebyla tam eletrika a bylo tam jednoduchý okno. Takže když jsme v zim spali pod duchnama, protože jinak se nedalo, tak jak jsme m li pe inu, tak u pusy jsme m li jinovatku. No to bylo hrozný. Zapla pánbu jsme to p ežili. [ ] Te babi ka, ta byla nemocná, že jo, ta byla s námi tam. Babi ka spala v kuchyni na gau i a my v tý druhý místnosti, kde se netopilo, tak tam jsme spali t i, na dvou postelích. To jako nebyla žádná úcta k lov ku. V bec ne, to byla hr za. Narátorka Lenka (*1942) Rodina informátorky pracovala na rodinném hospodá ství, které bylo otci odkázáno jeho bratrem. Otci paní Lenky bylo postupn znemožn no využívat jakékoli pomocné pracovníky. Vzhledem k tomu, že dcerám bylo v této dob osm, p t a ty i roky, všechny práce museli zastat rodi e. Náro nou práci nebylo možné zvládnout, a tak byl otec narátorky nucen rodinné hospodá ství nabídnout místnímu JZD. Rodin byla ponechána pouze ást domu s p ístupem pouze zadním vchodem. Otci paní Lenky byla nabídnuta práce v ú etního v JZD, kterou však odmítl. Více než rok jezdil pracovat do kovohutí v elákovicích. Nep íznivé dopravní podmínky ho donutily jezdit tak ka denn na kole tam a zp t. Nakonec vzal nabízenou práci v kovohutích na Kladn, kde pracoval až do penze. P edevším díky omezeným možnostem studia byla matka paní Lenky nucena poslat své dv dcery za sestrou do Aše, na což narátorka ve svém vypráv ní vzpomínala následovn : Sestry když vycházely, no tak ty nikam, že jo. Ta prost ední sestra byla nemocná ze srdcem. No takže ji, ani tu mladší by jako nikam na školu nepustili. Samý jedni ky, že jo a potom tady dopis, že se nedoporu uje na školu, nikam. A samý jedni ky furt. No tak se holky, protože tady by se bejvale nikam nedostaly jo, no tak co. Tak mamin ina sestra tajdle v Aši ríkala, víš co, dej je sem. No tak holky byly tam, prost ední sestra ta je zdravotní sestra, vyu ila se v Chebu a druhá je kade nice, ta se zase vyu ila v Marijánkách. No a z stali tam a te bydlej v Hranicích. Rodi e taky dokonce jeden as u tý jedný sestry bydleli. 7

8 Narátor Jaromír (*1942) Hospodá ství rodiny pana Jaromíra fungovalo samostatn do roku Rodi e narátora tehdy, podobn jako mnoho dalších soukrom hospoda ících rolník, podlehli nátlaku místního JZD, které v tomto roce provedlo nárazový hromadný nábor a najednou pro své využití získalo zna né množství pozemk a majetku. Zhoršený zdravotní stav otce zap í inil, že v tšinu náro né práce musela vykonávat matka pana Jaromíra a tak proti zabrání hospodá ství p íliš neprotestovali. Po átky kolektivizace v obci p ibližuje narátor: Ty za átky jako nebyly dobrý. Ty byly t žký. Pen z bylo málo a v tom roce padesát dva prost zatla ili a lidi museli vstoupit. Nevstoupili teda všichni, to ne, tady z stalo spousta ješt soukromník, no ale hromadn jich tam vstoupilo pom rn dost, od toho osm a dev t a padesátýho tady pak už ale nikdo soukrom nehospoda il. Pak p išel rok padesát p t a n kde družstevníci vystupovali z družstva a tady jich teda taky pár vystoupilo. Já nevím, osm rodin nebo tak bych si myslel. No ale to bylo v roce padesát p t, ale po n jakým roce, po dvou letech, už je zase ma kali zpátky. Narátor Václav (*1944) Informátorova možnost studovat na st ední zem d lské škole byla podmín na odevzdáním rodinného hospodá ství místnímu JZD. Protože rodi e cht li panu Václavu studia umožnit, vzdali se svého majetku, k emuž došlo v roce 1957, a své hospodá ství odevzdávali jako jedni z posledních v obci. Studium bylo narátorovi nakonec umožn no, problémy nastaly ve chvíli, kdy cht l jít studovat vysokou školu. P estože úsp šn splnil p ijímací ízení, nebylo mu dovoleno na školu nastoupit. Jako d vod byl uvád n pozdní vstup rodi do JZD. Narátor se p i vypráv ní netajil svou krátkodobou stranickou minulostí a z vlastní iniciativy o tomto období otev en pohovo il: [ ] lov k na vojn musel bejt do n eho zapojenej jo. Tak jsem byl ve svazu mládeže [ ]. No a uvrtali m, abych se dal za kandidátku strany. Tak jo. Jenže, dostal jsem se zpátky do Kounic z vojny a hned platit p ísp vky, na vojn se neplatily a tady hned p ísp vky. A když byla n jaká sch ze, to se po ád mlátila prázdná sláma, žádný výsledky. Nikdo necht l d lat, ale porou et by cht l každej, ale nikdo nic necht l d lat. Tak jsem to vydržel od toho roku šedesát štyry do roku šedesát osm. P išli Rusové, p išly tyhle stranický prov rky. Já jsem vzal knížku a ek jsem, tady ji máte a d lejte si s ní, co chcete. Já už v tom nebudu. To byl další krok, že jsem pak zase nepostoupil t eba z toho veterinárního zootechnika na vyšší funkci. To áli komunisti. Já jsem s tím praštil, oni m okamžit vylou ili. Neprošel jsem prov rkama. 8 Nervózní studenti a den klidu v Jižní Koreji kte í u zkoušky neusp jí, páchají sebevraždu. V roce 2011 to dokonce byla nej ast jší p í ina úmrtí ve v ku mezi 15 až 24 lety. Rozhodn ale ne ekejte, že by tu byly n jaké známky zmírn ní. Nátlak na mladého Korejce z stává stejný. lánek byl zpracován na základ autorova ro ního výzkumného pobytu autora v Jižní Koreji a podle lánku Agely Eriky Kubo South Korea holds its breath for exam time. 81

9 Nervózní studenti a den klidu v Jižní Koreji Pavel Hanuš Jižní Korea se každý rok v listopadu kompletn zastaví, aby mohlo více než st edoškolských student složit státní záv re nou zkoušku. Jedná se o zkoušku schopností studovat na vysoké škole, která je nutná pro p ijetí na nejprestižn jší univerzity v zemi. Jeden den v roce kv li tomu ve ejná doprava znásobí pravidelný po et spoj, aby pomohla student m v as dorazit do testovacích center. Naopak ú ady, firmy i burza otevírají o hodinu pozd ji. Pro? Aby silnice byly co nejlépe pr jezdné pro ve ejnou dopravu p epln nou nervózními studenty. B hem poslechové ásti zkoušky z angli tiny jsou dokonce zakázané vzlety a p istávání letadel, aby studenty nerušil žádný hluk. I policie ten den pomáhá. Místo pronásledování a vyšet ování zlo inc z ídí do asnou pojízdnou výpomoc pro ty, kte í pot ebují odvézt do zkušebních center služebními vozy. Dokonce i armáda zastaví sv j jinak velmi tvrdý výcvik. Hluk musí redukovat všichni. Zatímco v tšina firem zastavuje své výrobní pásy, aby bylo možné ubytovat studenty mí ící do testovacích center, jeden typ podnikání zažívá prudký r st. Jelikož máme velmi mnoho student, kte í žádají talisman, musel jsem zavést rezerva ní systém. Už je pln obsazen, íká v rozhovoru majitel obchodu s talismany a amulety Lucky Charms. Každý student touží po troše té boží pomoci. V tento den nikdo nechce riskovat. Rodi e doufají, že amulet p idá jejich d tem št stí a amulety nakupují za siln p emršt né ceny. Vždy na akademický úsp ch je v Jižní Koreji kladen mimo ádný d raz. Výsledek této zkoušky m že zlomit nebo prom nit ve skute nost sny každého mladého Korejce. Nejvyšší skóre v testu garantuje zam stnání v jedné z nejprestižn jších korejských univerzit. Po absolvování t chto škol to pro dané š astlivce znamená práci v civilní správ, nebo u mezinárodní firmy jako Samsung, Hyundai i Daewoo. Výsledky test mohou ovlivnit i vyhlídky na manželství. Lépe se vdáš, íkají rodi e svým dcerám p ed testem. Tento extrémn konkuren ní vzd lávací systém se v uplynulých letech dostal pod tlak. Nutnost usp t ve škole klade na d ti silný tlak, nutí n které z nich strávit roky každodenním, více jak 14 hodinovým studiem. To vše jen aby usp li v záv re né zkoušce. N kte í z t ch, 80 Kolektivizace venkova o ima pam tník Narátor František (*1951) Hospodá ství rodiny pana Františka fungovalo bez problém do roku Tehdy byl rodinný statek o velikosti t iceti hektar zabrán do vlastnictví JZD a celá rodina byla vyst hována ze svého p vodního bydlišt na jinou adresu v obci. Stav nového domova byl mizerný, topit se dalo pouze v jedné místnosti, okna byla jednoduchá, ke všemu se propadl promá ený strop. V takových podmínkách musela rodina pana Františka žít až do roku 1960, kdy jim bylo dovoleno vrátit se do svého p vodního domu, ale pouze do té ásti, kterou p ed tím obývali deputátníci. 2 Rodina narátora nemá dodnes vyrovnání na n které své pozemky a po revoluci musela zažádat o výmaz dluh. Majetek byl totiž zabrán p ed sklizní úrody, ze které m ly být rodinné dluhy p vodn zaplaceny. V záv ru svého vypráv ní vyslovil narátor František sv j názor na kolektivizaci: Ono víte co, tohle znárodn ní neprob hlo nikde tak, jako tady v esku jo. V takovým rozsahu. Já nezapomenu, když tady byl n jakej pan V., kterej byl holi, a oni mu to taky sebrali jo. Ten m l dv mašinky, dvoje n žky, dv b itvy a ud lali z n ho živnostníka jo a nahnali ho do lomu. A když vemete, že i takovýhle lidi oni likvidovali jo, který vlastn nem li nic a oni z nich ud lali živnostníky, no prost bylo to jako p ehnaný, ta kolektivizace. D tství a osudy rodi v dob kolektivizace Významný prostor v novali pam tníci svým rodi m hospodá m a jejich p íb h m. Zárove bylo patrné, že se jedná o citlivé téma, které n kte í naráto i prožívali emotivn ji, než své vlastní osudy. Spole ným rysem, který v této fázi spojoval výpov di všech pam tník, byl jednozna n obdiv k rodi m. Rodinná hospodá ství byla postupn mezi lety 1952 až 1957 zabírána ve prosp ch JZD, p i emž okolnosti, za jakých o n p icházeli, byly r zné. P esto lze najít jeden spole ný znak, který p íb hy t chto rodin spojuje a totiž ten, že se svých hospodá ství musely vzdát nedobrovoln. Osudy t chto hospodá po odebrání rodinných usedlostí však byly r zné. Ve dvou p ípadech odešli pracovat do hutí na Kladno, ve t ech se stali leny JZD a v jednom p ípad došlo z politických d vod k uv zn ní do jáchymovských uranových dol. Pouze otec informátora Karla (*1932) se zabavování majetku nedožil, zem el v roce 1943 po t žké nemoci. Matky narátor za aly pracovat pro JZD, p ípadn dále obstarávaly rodinná hospodá ství, která p ed kolektivizací obvykle spravovali oba rodi e. Ne jinak tomu bylo také v p ípad oslovených informátor. Vzhledem 2 Deputátníky se zpravidla ozna ovaly osoby nádeníci na velkostatku nebo u bohatších sedlák. Zam stnáni byli v pracovním pom ru na základ dohody a odm nu dostávali v naturáliích (deputát = odm na v naturáliích). 9

10 k nep íznivým podmínkám, které byly následn matkám pam tník vytvo eny, musely nakonec s odevzdáním majetku do JZD stejn souhlasit. Narátorka Markéta (*1936), která v jisté fázi rozhovoru p ibližovala osud svého otce, který byl jako jeden z mnoha dalších zem d lc zarytým odp rcem kolektivizace a do družstva odmítal vstoupit, mluvila v tomto p ípad velmi zt žka a asto se odml ovala. Hovo it o perzekuci jejího otce pro ni bylo podle jejích vlastních slov velmi obtížné, nebo k n mu dodnes vzhlíží. Na svého otce, kterému bylo vyhrožováno vyst hováním do pohrani í, stejn jako mnoha dalším kulak m 3 a jejich rodinám, vzpomíná následovn : Táta m l hospodá skou školu, d da s babi kou ho dali vyštudovat a on si jako s tím hospodá stvím hrál. No a on do družstva necht l. Ten si cht l hospoda it sám. On si ho jako taky vylepšoval, že jo. [ ] Na to se špatn vzpomíná. Táta do družstva necht l, on byl tak trochu jako rebel no, tak mu vyhrožovali, že ho vyst hujou do pohrani í. Krom zmín ného vysídlování, které pro hospodá e p edstavovalo ur itou formu trestu, hovo ila narátorka ve spojitosti se svým otcem také o jiné podob perzekuce, totiž o ekonomickém nátlaku, který byl na samostatné hospodá e vyvíjen. Jednalo se o systém povinných dodávek zem d lských výrobk. Povinnost odvád t státu ur itou dávku své produkce m l každý zem d lský subjekt, a už socialistického nebo soukromého sektoru. 4 [ ] No ale hospoda il na tom dál, ale protože m l takový nesmyslný odvád ní, a protože to nedokázal jako splnit, no tak tam potom jako spadl [do JZD pozn. autora]. A p estože byl jako na operaci s páte í, to byl brzy, byl mladej, tak mezi p t a t iceti a štyryceti roky, tak celej život se vlastn tahal s pytlema, i když byl s tou páte í nemocnej, no. Víte, ono se na to hrozn špatn vzpomíná. Podobn jako informátorka Markéta (*1936), také další narátorka hovo ila s úctou o svém otci a zd raz ovala psychickou odolnost, jakou musel v t chto dobách projevit. Spole né pro výpov di obou narátorek je p itom jisté opomíjení role matky v tomto období. Z hlediska genderu tak lze vysledovat jisté odlišnosti. V souvislosti s procesem kolektivizace byli vzpomínáni p edevším muži, zatímco ženy byly zmi ovány spíše v oblasti rodinných vztah. 3 Slovo kulak, které v p ekladu znamená p st, bylo p ejato z terminologie Sov tského svazu. Vládnoucí komunistická moc jím ozna ovala kapitalistické živly na vsi, zjednodušen vesnické bohá e. Jak se pozd ji ukázalo, ozna ení kulak i vesnický bohá v sob neslo dostate n hanlivý náboj, který podn coval nejen funkcioná e, ale také širší ve ejnost k nenávistí v i v tším a zámožným hospodá m. Srov. JECH, K. Kolektivizace a vyhán ní sedlák z p dy, s ROKOSOVÁ, Š. Administrativní opat ení jedna z forem perzekuce sedlák komunistickým režimem. In: TÁBORSKÝ, J., (ed.). Securitas imperii 10. Sborník k problematice vztah s. komunistického režimu k vnit nímu nep áteli, s Albánie zem, která se teprve hledá Albánie zem, která se teprve hledá Miloš Jodas Albánie je od eské republiky vzdálena n co p es tisíc kilometr. Od Itálie ji d lí pouhých sedmdesát kilometr. V dnešním sv t, kde globalizace hraje prim, si však Albánie stále zachovává svoji tvá. V hlavním m st Tirana žije necelý milion obyvatel a je jediné hlavní m sto v Evrop, ve kterém nenajdeme žádnou restauraci McDonald s. Albánie se po letech v izolaci pod tvrdou rukou diktátora Envera Hodži otevírá sv tu. V roce 2009 zažádala o status kandidátské zem do EU, a letos v ervnu Evropská komise tento status navrhla a posléze byl schválen ministry zahrani í EU. Proces reforem je však v Albánii pomalý a EU apeluje zejména na pokra ování reforem ve ejné správy a soudního systému. M že tedy trvat ješt adu let, než Albánie do Evropské unie skute n vstoupí. O dovolené v Itálii i Chorvatsku uvažuje mnoho eských turist, Albánie se v hledá ku cestovních kancelá í objeví málokdy. P itom Albánie má ohromný turistický potenciál, a ne nadarmo se íká, že si v této zemi najde každý to, co hledá. Výhodou je i to, že zem orl, jak se Albánii p ezdívá, rozhodn není zemí drahou. Burek, tradi ní pln né pe ivo, si koupíte v p epo tu za pár korun skoro všude. Na severu zem najdete nejv tší krasové jezero Balkánu Skadarské jezero. Pokud vás neodradí mnohdy špatné silnice nebo ob as matoucí zna ení a dorazíte až na jih plný nádherných antických památek, nebudete litovat. Nap íklad zachovalé antické nalezišt, m sto Apollonia. Na jihu se také nachází m sto Gjirokastër, které leží asi 20 km na sever od ecké hranice. Jeho historické jádro je zapsáno na seznamu sv tového d dictví UNESCO jako cenný p íklad dochovaného otomanského m sta. U hranic s eckem se nachází také starobylé m sto Butrint, které v historii sehrálo d ležitou roli kv li své strategické poloze u St edozemního mo e. Butrint je obklopen národním parkem s rozmanitou a jedine nou florou a faunou. Fakt, že Albánie hledá svoje místo v Evrop, dokládá i to, že si ji jako první zahrani ní návšt vu vybral letos v zá í papež František. Ocenil zejména to, že Albánci dokážou žít pospolu bez náboženské nesnášenlivosti. Vzájemné soužití a respekt mezi skupinami katolík, ortodoxních k es an a muslim je vzácný dar pro každou zemi. Dvojnásob v dob, kdy zvrhlé extrémistické skupiny ni í a p ekrucují pravého ducha víry, ekl tehdy papež František. A Albánie se snad zase o malý kousek více otev ela sv tu. 79

11 O Sn hurce a králi Artušovi v Bretani Jakub Kratochvíl Bretonci jsou p vodem Keltové. Jejich kultura se v mnoha ohledech neliší od té francouzské, jelikož Breta je sou ástí Francie. Mluvit bretonsky bylo p itom po dlouhou dobu na státní úrovni zcela zakázáno a na místní úrovni byl jazyk významn potla ován. Po p íjezdu do Bretan spat íte keltské symboly tém na každém kroku. Breta totiž poslední dobou prochází obdobou našeho národního obrození. D ti od p edškolního v ku až do 11 let se u í mluvit bretonsky ve školách s názvem skol diwan Pokud budou chtít pokra- ovat ve studiu na tomto druhu národní školy, tak v Bretani existuje celkem šest navazujících škol. Šest je pon kud malé íslo, pokud si uv domíte, že Bretonc žije ve Francii asi 3 miliony, což p edstavuje tém 5 % populace. Ovšem t ch, kte í mluví bretonsky, se odhaduje na cca Tento ohromný rozdíl v používání jazyka zp sobilo hlavn aktivní potla ování bretonštiny, které probíhalo od 19. století až do 60. let minulého století. Bretonské školy u í stejné p edm ty jako b žné francouzské školy s tou výjimkou, že v tšina výuky probíhá v bretonštin. Další drobné rozdíly najdeme nap íklad ve výuce historie, kde se dává v tší d raz na historické události v Bretani. Breta má velmi bohatou historii, a jak to tak bývá, i zde nalezneme mnoho legend a pov stí. Jejich asi nejznám jší legendou, která ovšem bývá myln p ipisována Brit m, je legenda o králi Artušovi a Merlinovi. Tato bretonská legenda není ovšem jediná. Všichni jist znáte pohádku o Sn hurce. Ta má také ko eny v Bretani. Velmi silným odv tvím bretonské kultury je hudba, která je podobná keltské hudb, jakou m žeme znát nap íklad z Irska nebo Skotska. Tuto hudbu v Bretani hrají kapely, kterým se íká bagad. Mají až 50 len a hrají na bombard, tradi ní bretonský hudební nástroj podobný velké píš ale. Tyto kapely se každoro n p edvád jí na nejv tším festivalu keltské hudby, který se koná pravideln na za átku srpna ve m st Lorient. B hem našeho výzkumu v Bretani jsme navštívili festival Bagad de Vannes na záznam z vystoupení kapel se m žete podívat zde: https://www.youtube.com/watch?v=nsuahqdoniu. 78 Kolektivizace venkova o ima pam tník K likvidaci soukromého sektoru bylo využíváno všech možných a dostupných mechanism. Jedním z nich byly také praktiky Státní bezpe nosti, která ze zat ených zem d lc, jež odmítali vstup do JZD, vytvá ela protistátní skupiny. Zpravidla následovalo odsouzení, které bylo od vodn né jejich sabotáží, velezradou, špionáží, narušováním národního hospodá ství apod. Sou asn s odsouzením a uv zn ním zazn l rozsudek na zabavení veškerého majetku. 5 V praxi tato perzekuce vypadala následovn. Orgány StB zkonstruovaly údajnou protistátní skupinu sedlák, kte í m li p sobit ve spojení se zahrani ní emigrací a p ipravovat protistátní spiknutí. lenové skupiny pak dostali vysoké tresty, rodiny byly vyst hovány. 6 O podobn t žkém osudu svého otce, který byl v roce 1951 zat en a následn uv zn n na p t a p l roku do jáchymovských dol, hovo ila také narátorka Barbora (*1937): Tatínka v jedna padesátym roce zatkli a zav eli a protože dob e hospoda il, tak na n j jako po stránce hospodá ský nemohli, no tak bylo jeho zat ení zd vodn ný jako politicky. Prost si na n j n co tenkrát vymysleli, aby si pro n j mohli p ijít. Byl teda zav enej v Jáchymov a vypráv l no, bylo to hrozný, bylo to hrozný. Byl tam teda p t a p l roku. Takže ty podmínky, ty jak vypráv l, tak ty byly zoufalý. [ ] Tatínek íkal, že když se pak dostal tady, jako do toho Jáchymova, z Ruzyn jo, nejhorší, že prej byla ta vyšet ovací vazba v tý Ruzyni. To že myslel, že nep ežije. Pak když se dostal do Jáchymova a moch jako i d lat v t ch dolech, tak to už prej bylo lepší. [ ] My jsme tam mohli jednou za rok na deset minut, jet na návšt vu. Ale to jsme sed li u takovýho širokýho stolu, tatínek byl na jedný stran, my na druhý a z obou stran stáli bacha i u toho stolu. Mamince um el v tý dob bratr, tak mu to maminka íkala a oni, jako ty bacha i hned, o tom nemluvte, takže to bylo hrozný. Co za deset minut m žete honem íct, když se rok nevidíte. No, a když je p iváželi do toho, do tý budovy, co tam byly ty návšt vy, to p ijel autobus, ve dvou adách bacha i s nap aženejma automatama a oni procházeli a nesm li se ani oto it, mluvit, nic. Jak s n jakejma vrahama s nima jednali. Ješt h. To byla hrozná doba. No a maminka ta ješt jako hospoda ila, vedla to do ervence padesát dva. Tatínkova p lka byla automaticky zabavená, že jo no a maminka hospoda ila na tý svý p lce. No, a protože jí každejch trnáct dní vyslýchali, co ví a co neví, jak bude hospoda it a kdesi cosi a tak ji postrašili tím, že jí taky zav ou a nás se sestrou, že dají do n jakejch domov. No, tak maminka pak pod tímhle nátlakem tu svoji p lku taky darovala. No a tím pádem nás vyst hovali. Ale eknu vám, než nás vyst hovali, když maminku každej tejden nebo 5 Kolektivizace zem d lství p esv d ovací metody [online] TOTALITA.CZ Tomáš Vl ek. [cit ]. Dostupné z: <http://totalita.cz/sektor/zem_metody.php>. 6 DRDA, A. Konec vesnických upír. O kolektivizaci, kulacích a likvidaci venkova. A také o panu Stýblovi, posledním obyvateli Rajdlova statku. In: Kolektivizace venkova v eskoslovensku a st edoevropské souvislosti. 1. vyd. Editor Petr Blažek, Michal Kubálek. Praha: eská zem d lská univerzita v Praze, 2008, s

12 nejdýl každejch trnáct dn, celej den drželi n kde na tom, na policii, tak jsme m li strach, jestli se vrátí nebo nevrátí, bylo to hrozný. Informáto i, kte í ve sledovaném období byli d tmi, hovo í o bezstarostném d tství a snaze rodi je od problém spojených s kolektivizací izolovat. Krom informátora Františka (*1951) se všichni oslovení pam tníci narodili p ed rokem Do období kolektivizace, respektive do období odebírání majetku, tak prožili relativn dlouhý úsek svého d tství, který sami pam tníci hodnotí jako spokojený a bezstarostný. K této spokojenosti p isp la také možnost vypomáhat na soukromých rodinných hospodá stvích, což pam tníci reflektují jako p íjemnou sou ást tohoto období. Narátor Václav (*1951) vzpomíná: Já jsem teda v tý dob kolektivizace chodil do školy, do první, druhý t ídy, ale než my jsme jako museli to naše hospodá ství odevzdat, tak to d tství bylo hrozn fajn. Já jsem vždycky p išel dom ze školy a na novinách jsem m l t eba napsáno, vyházej králík m hn j, vem si hráb no a šli jsme na pole. To už jako d ti. A na to já moc hezky vzpomínám. Práv perzekuci rodinných p íslušník ozna ují pam tníci za symbolický zlom, kterým pro n toto bezstarostné d tství skon ilo. Dalším významným zásahem byla v tomto ohledu ztráta rodinného majetku, kterou pam tníci jako d ti vnímaly velmi intenzivn. Zajímavým úsekem vypráv ní pam tník, kte í se narodili p ed rokem 1938, byla jejich osobní komparace dvou odlišných období, ve kterých žili. Období druhé sv tové války, tedy doba nacismu, a socialistické období, tedy doba komunismu. Naprosto nezávisle na sob se pam tníci jednotn shodli, když z t chto dvou období zhodnotili jako horší to komunistické. V tomto kontextu pam tníci rozlišovali mezi lidmi vlastními a cizími, p i emž vlastní lidé byli ob ané stejné obce, cizí byli v tomto p ípad N mci. Pam tníci uzavírali svá porovnání následovn : S odstupem asu, když se tak na to dívám, jako prost za ty léta zpátky, tak za války to bylo o n em jinym. To tady byl n kdo jinej, že jo, ale po válce, to tady byli vlastní lidi. A já bych ek, že se n který lidi báli víc, než za války. (Karel, *1932) [...] tady je sokolovna, tam byli dva kamenný ptáci, sokolové. Ty tam za Hitlera vydrželi a za totality to místní ob ané zlikvidovali. Te si ud lejte sv j názor. Hitlerovi tam ty dva kamenný ptáci nevadili, ale místním komunist m a t m, co vládli v obci, tak jim to vadilo. [ ] Nepochopitelný. To co d lal Hitler, ale to byl Hitler, že jo, Rakušák rozenej, ale tohle byli vlastní lidi vlastním, eský lidi, eským lidem. Místní ob ané, místním ob an m. (Markéta, *1936) 12 Škola do 7 km. O vzd lávání ve Finsku vzd lávání, zatímco v esku se podíl HDP v novaného na vzd lání pohybuje mezi 4 a 4,5 %. 93 D ti imigrant chodí do b žných finských škol, zárove mají zajišt no alespo pár hodin týdn ve svém mate ském jazyce. Tuto výuku zajiš uje m sto. Nap íklad v Tampere (m sto s p ibližn obyvatel) sta í ty i eské d ti pro zajišt ní takových kurz. M sto pak samo shání zp sobilé vyu ující. Dosp lí imigranti pak musí chodit na kurzy finského jazyka a kultury. Povolání u itele je ve Finsku vážené a žádané. Na pedagogické fakulty bývá p ijímáno pouze % zájemc. D ti u itele asto oslovují k estním jménem a z vlastního pozorování mi p išel vztah u itele s žákem neformální, až kamarádský. Výuka probíhá v tšinou od osmi hodin ráno. Hlavní rozdíl oproti eskému školství je v p estávkách. V tšinou bývají až p lhodinové. Ve škole, kterou jsem navštívil, tomu nebylo jinak. Nejen v Töölön ala-aste koulu, tedy na základní škole v helsinské tvrti Töölö, tráví d ti p estávky na školním dvo e. Po celých Helsinkách je tak n kolikrát denn slyšet d tský k ik. Podle jedné z u itelek, Katriiny Eteläpää, si místní u itelé nedokážou p edstavit, že by d ti netrávily p estávky venku (samoz ejm za dozoru ásti u itelského sboru), a to i v zim. Díky pobytu na erstvém vzduchu jsou pak prý více aktivní a soust ed né. 93 Educational expenditure statistics. [online] Eurostat, íjen [cit ]. Dostupné z: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/educational_expenditure_statistics>; Ve ejné výdaje na vzd lávání v % HDP. [online] SÚ, [cit ]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/ /$file/ pdf>. 77

13 Škola do 7 km. O vzd lávání ve Finsku Roman Klepetko Finské školství bývá tomu našemu asto pokládáno za vzor. V rámci svého studijního pobytu v Helsinkách jsem se práv s místním vzd lávacím systémem cht l blíže seznámit. Absolvoval jsem p ednášky o finském vzd lávacím systému na p d Studentské unie Helsinské univerzity, ale také jsem jednu místní školu navštívil. Ve finské ústav je deklarováno, že každý má nárok na základní vzd lání zdarma. 91 Základem jsou rovné p íležitosti ke vzd lávání v souladu se schopnostmi i speciálními pot ebami jedince a také možnost vlastního rozvoje bez ohledu na ekonomickou situaci žáka. Je deklarováno, že v celém Finsku by m la být stejná kvalita školství a všude by m li být všichni žáci spole n. Dalším pilí em finského školství je, že by škola nem la být více jak sedm kilometr daleko. P ípadn by m la být zajišt na doprava zdarma. P i rozloze zem se to zdá tém neuv itelné. Finsko je více než ty ikrát v tší než esko, zatímco po et obyvatel je polovi ní. Pr m rná hustota obyvatel ve Finsku je 17 obyv./km 2, sm rem k polárním oblastem však klesá až k hodnot 2 obyv./km 2. Do základní školy se nastupuje v sedmi letech, avšak naprostá v tšina d tí chodí na jeden rok do nepovinné p edškolní vzd lávací instituce. Povinná školní docházka je od 7 do 16 let. Ve t íd je v tšinou okolo 20 žák. T ída se nepovažuje za soubor jedinc, nýbrž za jednotný celek kolektiv, který se musí spole n rozvíjet. Nevadí tedy, když je žák pomalejší, zdatn jší žáci by mu m li být nápomocni. Je patrné, že ve finském školství je možno nalézt mnoho znak inkluzivního vzd lávání. Ob dy jsou poskytovány žák m zdarma, mnohdy spolu jedí i p ímo ve t íd. Nehrozí zde tedy vylou ení z kolektivu, jak tomu m že být v esku, kdy si n které rodiny nemohou školní ob dy dovolit. 92 Krom ob d jsou financovány i výukové materiály i výlety, to vše ale za cenu vyšších daní. Je nutné podotknout, že ve Finskou je necelých 6-7 % HDP ur eno na 91 Constitution of Finland. [online] Parliament of Finland, [cit ]. Dostupné z: <http://web.eduskunta.fi/resource.phx/parliament/relatedinformation/constitution.htx?lng=en>. 92 ím dál víc rodi nemá peníze na ob dy pro d ti. [online] T24, [cit ]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/ cim-dal-vic-rodicu-nema-penize-na-obedy-pro-deti/>. 76 Kolektivizace venkova o ima pam tník Tam v t ch Kounicích, tam nejvíc ádil n jakej Z. Ten jako, to byl normální gestapák. No d lali tohle všechno vlastní lidi, lidi z obce. A když vemete t eba N mce, tak ty takhle nevyst hovávali, jako potom komunisti. (Barbora, *1937) Kolektivizace a její dopady Pam tníci v hodnocení kolektivizace souhlasn vzpomínali na n které nátlakové metody, kterými tehdejší režim zem d lc m znep íjem oval a znemož oval soukromé hospoda ení. Mnozí nebyli schopni t mto tlak m odolávat a pod vlivem dlouhodobých výhružek podléhali. Naráto i nej ast ji hovo ili o nesmyslných dodávkách, které byly zem d lc m zadávány a které nebyli schopni plnit. Obtížnosti jejich spln ní napomohl mimo jiné zákaz využívání pomocných pracovník nebo p i azování neúrodných polí. Výjimkou nebylo ani uv zn ní, asto na základ falešných obvin ní. Narátor Karel (*1932) a narátorka Lenka (*1942) vzpomínali obdobnou situaci: Moje sestra m la p t d tí. Vzala si hospodá e, kterej taky necht l do družstva. Tak si vykrmili prase no, a že prost budou zabíjet. Tak si všechno p ipravili, p išel tajemník s p edsedou národního výboru, a že jim to nedovolujou, že neodvedli povinný dodávky. Nesplnili dodávky, te p t d tí na krku. To bylo ot esný. No prase jim samoz ejm sebrali. (Karel, *1932) Tady m j muž, ten pochází tady p es ulici no a taky. Bylo jich osum d tí a d ív si lidi krmili prase no a pak si ho zabili a celou zimu z toho žili, že jo. No tak tady manželovi, teda jako tý jeho rodin, zabíjet nedovolili, prase jim sebrali a potom t i roky nesm li zabíjet. P ijeli, odvezli a hotovo. (Lenka, *1942) Pln ní dodávek zt žovalo nejen p i azování mén úrodných polí, ale také povinný výkup mechaniza ních prost edk dle zákona. 55/1947 Sb. Vykoupené stroje p ipadly zpravidla strojním a traktorovým stanicím, které m ly své služby poskytovat všem zem d lc m. 7 Ne vždy však odebrané stroje kon ily ve zmín ných stanicích. Jeden z informátor se na základ zkušenosti své rodiny vyjád il o nesmyslném vykupování stroj, které poté nikdo nevyužíval. Tento krok m l tak jediný ú el, a to znemožnit zem d lc m kvalitní hospoda ení. [ ] to sebrali, aby znemožnili hospoda it. Nám sebrali mláti ku, lis, motor. Potom, když bylo pozd jc, tak d de ek nebo rodi e zjistili, že to támhle leží položený v kop ivách a nikdo to nepoužívá. (Václav, *1944) 7 ROKOSOVÁ, Š. Administrativní opat ení jedna z forem perzekuce sedlák komunistickým režimem. In: TÁBORSKÝ, J., (ed.). Securitas imperii 10. Sborník k problematice vztah s. komunistického režimu k vnit nímu nep íteli, s

14 Pro kolektivizaci venkova bylo charakteristické také na asování zabírání pozemk a polí. Pam tníci upozor ovali na skute nost, že rodinná hospodá ství byla odebírána p ed sklizní. V praxi to vypadalo tak, že hospodá i sklidili za vlastní a na vlastním, ale jejich úrodu již sklízelo JZD. O této skute nosti hovo ili také pam tníci. Oni to zabírali p ed sklizní, že jo, jenomže bohužel se to nestihlo sklidit, to už sklízelo jézedé. (František, *1951) Násilná kolektivizace zem d lství a venkova zap sobila negativn p edevším na psychiku zem d lc, kte í nem li prakticky žádné možnosti obrany a museli tak ne inn a ml ky p ihlížet zabavování jejich majetku a jejich hospodá ství, která byla odkazem k dlouhé tradici rodinného hospoda ení, jehož zásady byly asto p edávány po n kolik generací. Nezanedbatelné však byly také dopady finan ní. V dob kolektivizace, tedy v dob zabírání úrodné p dy, za ní její majitelé nedostávali prakticky žádné odškodn ní. V n kterých p ípadech sice docházelo k vým n, kdy byly náhradou jiné pozemky nabídnuty, ty však bývaly neúrodné a jejich obd lávání nebylo možné. Jejich protihodnota tak byla prakticky nulová. Ur itá nad je na odškodn ní se objevila po roce 1989 v rámci restitucí 8 znárodn ného a konfiskovaného majetku. Ani to však bývalým zem d lc m, respektive jejich potomk m, nezajistilo paušáln finan ní nápravu. Dalším spole ným tématem, o kterém informáto i nezávisle na sob hovo ili p i záv re ném hodnocení kolektivizace, byla ztráta vazeb nejen k rodinným hospodá stvím, ale k zem d lství obecn. Jedním z d vod je samotný fakt navrácení majetku do rukou potomk p vodních majitel. N kdy se dokonce jednalo o potomky druhé generace. Tato generace m la svého asu pokra ovat v rodinné tradici a p ebrat po svých rodi- ích hospodá ství, která ale v t chto dobách již nebyla v soukromém vlastnictví. Potomci tak zpravidla vystudovali jiné obory než zem d lské, podobn budoucí zam stnání nacházeli v jiných odv tvích. Proto v dob, kdy jim byly rodinné majetky vráceny, postrádali pot ebné zem d lské znalosti. Za všechny lze uvést výpov narátorky Markéty (*1936): [ ] ty vlastníci, který jako tu p du m li a museli do družstva nebo byli v družstvu, tak ty v tom družstvu dosloužili na svý stá í no a ty mladí, ty už prost k tomu nem li takovej vztah, jako jejich rodi e. [ ] Nem l kdo to p evzít. Nebo oni byli jo, ale každej už m l svoje zam stnání, ili nemohli se k tomu vracet. Prost se sp etrhaly ty vztahy k tý p d no. Oslovení pam tníci p idali na záv r svého vypráv ní subjektivní zhodnocení kolektivizace venkova. A koli se vyjad ovali vesm s negativn, n kte í p ipustili dobrou myšlenku, ale odsoudili její realizaci. Proces násilné kolektivizace zanechal v podv domí pam tník 8 Restitu ní záležitosti v zem d lství byly samostatn ešeny zákonem. 229/1991 Sb. Tento zákon z kv tna roku 1991 upravoval vlastnické vztahy k p d a jinému zem d lskému majetku s cílem zmírnit n které majetkové k ivdy, ke kterým docházelo mezi lety 1948 až Kulturní studia 2/2014 Studentská sekce Následující sekce asopisu je nerecenzovaná, slouží jako studentský asopis a je tvorbou student oboru Hospodá ská a kulturní studia na Provozn ekonomické fakult eské zem d lské univerzity v Praze. Do asopisu ovšem mohou p ispívat všichni studenti, nejen z eské zem d lské univerzity. 75

15 OPKINS, Ben. Ölmü Bir Koyunu De erlendirmenin 37 Yolu Population and Housing Census of the Kyrgyz Republic of 2009: Book I. Main social and demographic characteristics of population and number of housing units. Bishkek: National Statistical Committee of the Kyrgyz Republic, SARDAR, Ziauddin a Richard JANDA. Islám: Náboženství, historie a budoucnost. Brno: JOTA, s. r. o., ISBN Tatar yemekleri: Kurut. [online] Tataryemekleri blogspot, 2010 [cit ]. Dostupné z: <http://tataryemekleri.blogspot.cz/2010/12/kurut.html>. The Kyrgyz horse: Kyrgyz customs and national traditions. [online] Oriental Express Central Asia, [cit ]. Dostupné z: <http://www.kyrgyzstan.orexca.com/horse.shtml>. The World Factbook. [online]. Central Intelligence Agency, 2012 [cit ]. Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html>. VAN HERPEN, Wilco. An old Kyrgyz village in eastern Turkish town. [online]. Hurriyet Daily News, 2012,. 2 [cit ]. Dostupné z: <http://www.hurriyetdailynews.com/an-old-kyrgyz-village-in-eastern-turkishtown.aspx?pageid=238&nid=11665&newscatid=379>. Van'da K rg z süvari birli i. In: Milliyet Haber [online] [cit ]. Dostupné z: <http://gundem.milliyet.com.tr/van-da-kirgiz-suvaribirligi/gundem/gundemdetay/ / /default.htm>. 74 Kolektivizace venkova o ima pam tník zcela pochopiteln nesmazatelné zásahy, které n kdo s odstupem asu stále hodnotí jako velkou k ivdu. Jiní se však s tímto obdobím vypo ádali o poznání lépe a pocit k ivdy v nich není tolik zako en n. Záv r Tato práce se v obecné rovin zam ila na období kolektivizace venkova v eskoslovensku. Zpracována byla formou p ípadové studie obce Kounice a jejím hlavním cílem bylo zjistit, jaký obraz kolektivizace je p ítomen v pam ti zdejších obyvatel a jakým zp sobem tento proces zasáhl do jejich každodenních minulých život. Napln ní daného cíle bylo dosaženo narativními rozhovory se sedmi oslovenými pam tníky, kte í jsou p ímými sv dky násilné kolektivizace. Dále bylo využito archivního materiálu obce. Kombinací t chto dvou technik byl umožn n kvalitn jší a ucelen jší pohled na sledované období. P estože jsou životní p íb hy jednotlivých pam tník zcela pochopiteln odlišné, lze v nich nalézt jeden signifikantní znak, který je pro všechny oslovené spole ný. Tímto znakem je proces násilné kolektivizace venkova, který zasáhl do každodenních život nejen rodi, ale také samotných pam tník, kte í bezd vodn dopláceli na sv j rodinný p vod. Zna ný diskursivní prostor naráto i ve svých výpov dích v novali nap. období svého d tství, vzd lání a následnému výb ru zam stnání. D tství pam tníci rozd lili na dobu p ed a po kolektivizaci, respektive p ed a po odebrání rodinného majetku. Více prostoru p i tom v novali období p ed, které shodn reflektují jako spokojen jší. Na období po odebrání hospodá ství hodnotili informáto i pozitivn p edevším snahu rodi izolovat je od starostí spojených s kolektivizací. Významn zastoupeným tématem byly ve výpov dích narátor rovn ž osudy rodi. Podobn jako osudy samotných pam tník, byly také p íb hy rodi v mnoha ohledech podobné. Vým ry hospodá ství jednotlivých rodin byly sice r zné, od deseti do padesáti hektar, pro všechny však p edstavovala formu obživy, což mimo jiné dokazuje fakt, že na nich do jejich konfiskace pracovali oba rodi e. Okolnosti, za kterých o svá hospodá ství p icházeli, byly r zné, p esto je zde další spole ný znak. Všichni rodi e oslovených pam tník se totiž svých majetk museli vzdát nedobrovoln. Pam tníci se ve svých vypráv ních jednozna n shodli na v tšinovém nesouhlasu ob an s kolektivizací. Zárove však dodávali, že v obci panoval všeobecn p ítomný faktor strachu, což znemož ovalo jakýkoli ve ejný projev odporu. 15

16 Samotný proces kolektivizace zem d lství hodnotí pam tníci vesm s negativn. Nejvíce je podle nich zasaženo sou asné zem d lství, které se nachází v ubohém stavu a také stávající vztahy k p d, které se s kolektivizací zcela zp etrhaly. Špatné zkušenosti mají pam tníci rovn ž s navrácením majetku. Ten byl sice rodinám všech narátor po roce 1989 vrácen v rámci restitucí, jeho stav byl však velmi žalostný. Nezbylo jim tak nic jiného, než znovu nabytý majetek prodat, p ípadn rekonstruovat pro jiné ú ely, než pro které byl p vodn využíván. Každý z oslovených pam tník se s osudem svým a své rodiny vypo ádával r zn. Dodnes si však v sob každý z nich nese dojem ur itého bezpráví, kterého se na jejich rodinách dopustili ostatní. Rodi m narátor byla odebrána hospodá ství, aby následn museli vstoupit do JZD nebo byli uv zn ni, vyst hováni s celou rodinou, p ípadn posláni pracovat do hutí. Oslovení pam tníci byli p ipraveni o ást svého bezstarostného d tství, byla jim up ena možnost vystudovat vysn né školy a obory a s ur itou formou nátlaku se setkávali ješt p i výb ru svého zam stnání. A koli n kte í s odstupem asu již nepoci ují k ivdu tak intenzivn jako d íve, nemohou se p esto zbavit pocitu nepotrestání pachatel tohoto traumatu. 16 Spole enský význam tradic v Kyrgyzstánu v porovnání s tureckými Kyrgyzy v oblasti Ulupamir Seznam použitých zdroj Adrese Dayal Nüfus Kay t Sistemi (ADNKS) Sonuçlar [online] [cit ]. Dostupné z: <http://tuikapp.tuik.gov.tr/adnksdagitapp/adnks.zul>. Art. Kyrgyz jer [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.kyrgyzjer.com/en/kg/section27/section254/>. EMERICK, Yahiya. The complete idiot's guide to understanding Islam. Indianapolis, IN: Alpha, c2002, xxiii, 383 p. ISBN Erci Ulupamir Köyü'ndeki K rg zlar Yard m Bekliyor. In: Haberiniz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.haberiniz.com.tr/yazilar/haber Ercis_Ulupamir_Koyundeki_Kirgizlar_Yardim_Bekliyor.html>. HAN-WOO, Choi. Ethnological Review of the Van Kyrgyz. International Journal of Central Asian Studies. 2010,. 14. HORÁK, Slavomír. Manas [online] [cit ]. Dostupné z: <http://slavomirhorak.euweb.cz/sa1999-manas.htm>. HORÁK, Slavomír. Rusko a St ední Asie po rozpadu SSSR. Praha: Karolinum, ISBN In Kyrgyzstan, Polygamy's Rise Takes Its Toll. [online] Radio Free Europe, 2014 [cit ]. Dostupné z: <http://www.rferl.org/content/in_kyrgyzstan_polygamys_rise_takes_its_toll_on_w omen/ html>. Jak se stát muslimem. [online] Islamweb, 2010 [cit ]. Dostupné z: <http://www.islamweb.cz/fatwy/fatwa.php?fatwaid=104>. KALYBEKOVA, Asel. Kyrgyzstan: Bride Kidnapping Not Just a Rural Phenomenon. [online] Eurasianet.org, 2013 [cit ]. Dostupné z: <http://www.eurasianet.org/node/66952>. KAYIPOV, Sulayman. Ethnological Review of the Van Kyrgyz. International Journal of Central Asian Studies. 2010,. 14. KOKAISL, Petr a kol. Kyrgyzstán a Kyrgyzové. Plze : Filozofická fakulta Západo eské univerzity v Plzni, ISBN Komuz. Traditional music and musical instruments of the Kyrgyz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.sounds.kg/en/instrument/strynna>. LAMBERT, Larry B. Buzkashi [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.afghan-network.net/culture/buzkashi.html>. 73

17 velké manty jako v Kyrgyzstánu, i když v Turecku jsou b žn jší malé manty. Národním nápojem pro Kyrgyze je kumys, ale v Ulupamiru ho nevyráb jí a preferují ayran i aj. Kyrgyzové v Ulupamiru se snaží vyráb t a být sob sta ní ve vlastních produktech jako chléb, jogurt, ayran, skopové maso a další. V Kyrgyzstánu je možné vid t postavené jurty, u kterých pastevci nabízejí r zné produkty jako kumys i kurut. Jurty slouží k významným ceremoniím nej ast ji spojených s rodinnými ob adnostmi. Pokud si je Kyrgyzové nemohou dovolit kv li financím i problém m s umíst ním, pronajímají si je nebo je sdílejí jako v Ulupamiru, kde jsou k dispozici pouze dv jurty. V jurtách jsou k vid ní barevn zdobené koberce vyráb né z plst ného materiálu. Dlouhou tradici koberc p evzaly dívky z oblasti Van. V Ulupamiru založily d m, kde tkají hereke koberce. P i tkaní je provázejí zvuky komuzu a kyrgyzských písní. Krom koberc vyráb jí boty, podložky, talí e, epice, ale i domácí sýr a chléb. Ulupami ané jsou sob sta ní v emeslné výrob, dokonce se výroba rozši uje do dalších m st jako Istanbul. Tém každé kyrgyzské emeslo má po átek v nomádském stylu života, jehož um ní bylo možné p edávat materiální stránkou, ale i sou ástí nejr zn jších tradic. Dodnes se p edává z generace na generaci výroba koberc, hraní na hudební nástroje, zp v folkových písni ek, vypráv ní p íb h atd. 72 Kolektivizace venkova o ima pam tník Seznam použitých zdroj DRDA, A. Konec vesnických upír. O kolektivizaci, kulacích a likvidaci venkova. A také o panu Stýblovi, posledním obyvateli Rajdlova statku. In: Kolektivizace venkova v eskoslovensku a st edoevropské souvislosti. 1. vyd. Editor Petr Blažek, Michal Kubálek. Praha: eská zem d lská univerzita v Praze, 2008, 359 s. Bod (Doko án). ISBN ROKOSOVÁ, Š. Administrativní opat ení jedna z forem perzekuce sedlák komunistickým režimem. In: TÁBORSKÝ, J., (eds.). Securitas Imperii 10. Sborník k problematice vztah s. komunistického režimu k vnit nímu nep íteli. 1. vyd. Praha: Ú ad dokumentace a vyšet ování zlo in komunismu, 2003, 351 s. ISBN Kolektivizace zem d lství p esv d ovací metody [online] TOTALITA.CZ Tomáš Vl ek. [cit ]. Dostupné z: <http://totalita.cz/sektor/zem_metody.php>. 17

18 18 Spole enský význam tradic v Kyrgyzstánu v porovnání s tureckými Kyrgyzy v oblasti Ulupamir V minulosti byla tradice Akyn-Ashyk bohatá, ovšem v sou asnosti nehrají velmi d ležitou roli, protože mladá generace v Kyrgyzstánu i Turecku se o tento druh um ní p íliš nezajímá. Mist i, kte í umí básn recitovat bez p íprav, jsou nazýváni yrchy. 90 V pr b hu mnoha staletí písn a hudba se p edávaly mezi ko ovnými Kyrgyzy a vytvá ely bohaté kulturní d dictví jak ústní, tak fonetické. Ruský vliv zap í inil, že tradi ní muzika byla zapsaná ve form, ovšem ne v notovém zápise. Rusové také p inesli r zné formy hudby jako klasiku, jazz, rock atd. Záv r Kyrgyzské tradice úzce souvisí s životem polonomádské spole nosti. Ko ovnictví položilo základ tém všech tradic a ovliv uje v tšinu aspekt života kyrgyzského národa od emeslné výroby p es kuchy až po rodinné ob adnosti. Tradice ko ovného života zaujímá v život Kyrgyz d ležit jší roli než islám. Svatým místem pro muslimy je mešita, ovšem v Ulupamiru byla zni ena p i zem t esení v roce Jedním z nejvýznamn jších muslimských svátk je Kurman Ait, p i kterém jsou ob tovaná zví ata. B hem kurban bayram v Ulupamiru ob tují stovky ovcí. Ovce spole n s ko mi pat í k nejcenn jším zví at m. Nejdovedn jší a nejsiln jší jezdci se mohou ú astnit kökbörü, které se hraje p i speciálních p íležitostech a oslavách. Mladí lidé z kyrgyzských m st neprojevují zájem o buskhashi, ale stále ctí tradici a význam hry pro národní cít ní. Vesnice Ulupamir žije kökböru, dokonce v tureckém národním týmu jsou všichni hrá i Kyrgyzové. Ovce je sou ástí i rodinných ob adností jako p i narození dít te, ovšem svatba nadále zaujímá podstatné místo. Kyrgyzové se potýkali od p íchodu do Turecka s problémem endogamního manželství, a proto v sou asnosti uzavírají s atky s Turky, pop. Kurdy. Na svatbách se tedy zpívají kyrgyzské písn a tan í turecké tance. Únosy nev st jsou hluboce zako en nou tradicí. V Ulupamiru ji považují za jediné možné východisko pro svatbu s milovaným, pokud si to rodina nep eje. Po ob adu nikah opoušt jí novomanželé vesnici na rozdíl od spole nosti v Kyrgyzstánu, která novomanžele toleruje a dovoluje jim z stat. V Kyrgyzstánu dochází k p em n patriarchální rozší ené rodiny na rodinu nukleární, zatímco v Ulupamiru p etrvávají silné rodinné vazby. Významnou charakteristikou z stává silné pov domí o rodové p íslušnosti pro Kyrgyze. Rodiny se scházejí p i významných událostí, ale i na rodinné pikniky, p i kterých se podávají nejznám jší kyrgyzská jídla jako bešparmak, plov, manty. Vanští Kyrgyzové va í 90 HAN-WOO, Choi. Ethnological Review of the Van Kyrgyz. International Journal of Central Asian Studies. 2010,. 14, str

19 mýty, p íb hy, eposy o mýtických vále nících v etn Manase, Jayin-Bayise, Kurmanbeka a Er Tabidliho. 88 Za nejznám jší dílo je považovaný epos Manas. Mnoho historických událostí, které jsou popsány v eposu, se skute n odehrály. Ovšem hlavní ást práce je pouze lidová legenda. Epos vypráví o silném muži Manasovi, který sjednotil všechny Kyrgyze. 89 Epos Manas je považovaný za nejdelší epos na sv t, nap. je dvakrát delší než indický epos Makhabkharata. V eposu nalezneme zmínky od historie p es náboženství, filosofii a psychologii až po zobrazení b žného života lidí. Kyrgyzové v Ulupamiru si p edávají ústní tradicí eposy, básni ky, p íb hy, folkové písni ky, r ení, p ezdívky, hádanky z generace na generaci. Tématem jsou p evážn láska, svatba, odchod z rodné zem a z Pamíru. Od roku 1997 se za aly publikovat n které etnografické a lingvistické práce, ovšem v tšina z nich stále eká na sb r. Samoz ejm k nejznám jšímu eposu pat í Manas, ale na d ležitosti neztrácení ani Samatei, Maktym, Chong teke. Stará kyrgyzská žena vypráv la p íb h, který jí íkala její babi ka. P i pozdním ve eru si starší ženy povídaly s mladými dívkami z vesnice, když náhle uslyšely št kání ps. Šly se kouknout ven a uvid ly patnáct hr zostrašných p íšer. Okamžit se b žely schovat do domu. Po chvilce se p íšery p iblížily jejich domu a jedna obluda vstoupila do místnosti, kde se schovávaly staré ženy. Mladé ženy neváhaly ani minutu a vrhly rozpálené železo na nestv ry. P íšery k i ely a poté spadly na zem. Ženy pokra ovaly s vrháním rozpáleného železa na jejich t la. I hlas poslední k i ící obludy ustal a p íšery byly mrtvé. Ráno ženy vid ly, že nos, uši, tvá a t lo jedné p íšery byly popálené od železa, ale pouze nehet z stal celý, a proto ho dnes nazývají Železný nehet. Poté se ženy šly kouknout na náves, kde vid ly mrtvá t la starých muž, ale i d tí. Aby ženy nevid ly tuto zkázu, opustily vesnici. P íšery zabily všechny krom žen. 88 Art. Kyrgyz jer [online] 2007 [cit ]. Dostupné z: <http://www.kyrgyzjer.com/en/kg/section27/section254/>. 89 HORÁK, Slavomír. Manas [online] [cit ]. Dostupné z: <http://slavomirhorak.euweb.cz/sa1999-manas.htm>. 70 Obraz toho Druhého v mediálním diskurzu na p íkladu muslim v eské republice Obraz toho Druhého v mediálním diskurzu na p íkladu muslim v eské republice Zuzana Dráž anská Abstract The aim of the paper is to answer questions about the current media image of Muslims residing in the Czech Republic. Through the content analysis of newspaper s contributions in two Czech periodicals MF dnes and Právo media image of Muslims in the Czech Republic is constructed in the period of The content of periodicals is analyzed on the basis of defined thematic categories which are analyzed in both quantitative and qualitative terms. Keywords Islam, Muslims, Czech Republic, media, theory of media, image in the media, qualitative research, interviews, stereotypes. Úvod Stát definuje cizince jako lov ka pocházejícího z jiného státu. V zákonech nenalezneme nic, co by vysv tlovalo fenomén tzv. vnit ního cizince. Tento oxymóron nazna uje, že se jedná o n koho, kdo se sice nachází v naší skupin, ale zcela do ní nepat í. Jako cizinec m že být považována i osoba, která disponuje eským pasem, ale je zárove nositelem jiné kultury, hodnot a jazyka. Obecn ji, n kdo, kdo náleží do jiné etnické, sociální, politické skupiny i pochází z jiné zem pisné ší ky, ješt obecn ji n kdo, kdo bydlí v jiném regionu, tvrti, pracuje v jiné spole nosti a navšt vuje jiné bary i fandí jinému sportovnímu družstvu. Studie vychází z obhájené diplomové práce Obraz toho Druhého v mediálním diskurzu na p íkladu muslim v eské republice, zam ující se na otázku zp sobu informování vybraných eských tišt ných médií o muslimech v eské republice. Stereotypizace Jako o obrazech v našich hlavách píše poprvé o stereotypech americký žurnalista Walter Lippmann ve své publikaci Public opinion (1922). Pro lov ka je t žké uchopit komplexn realitu, proto si utvá í tyto zjednodušené mapy reality, aby se neztratil ve významech. P edur ují, jak se budeme chovat v i n komu, koho neznáme. Zaujímáme tím v i cizinci postoj, jenž se tak stává sociálním konstruktem reality. Toto chování se stává nástrojem k vytvá ení p edsudk, které mohou v sociální interakci p er st v odsudky a dále v a priori negativní p ístup k n kterým sociálním skupinám neboli t m Druhým. 19

20 Zajímavou definici stereotypu p edkládají mediální experti Jan Jirák a Barbora Köpplová. Stereotyp p edstavují jako sociální klasifikaci ur itých sociálních skupin a jejich len pomocí zjednodušujících, neov itelných, zobec ujících znak, které výslovn i nikoli p edstavují souhrn hodnot, soud a p edpoklad týkajících se chování takových skupin. Tyto nepodložené soudy se týkají i jejich vlastností minulosti a vývoje. 9 Vliv mediálního diskurzu na spole nost Jak ovliv ují média cílovou spole nost, tak p sobí zárove tato spole nost na kulturu samotných médií, nestojí vedle sebe odd len. Systém hodnot v dané zemi i v dané spole nosti má dopady na rozložení zpráv. Sociáln integrující roli médií vnímáme v n kolika dimenzích. Pokud pokládáme mediální sd lení za objektivní popis reality, mohou sloužit jako spole enský nástroj hegemonie, v jehož rámci reprodukují mocenské pom ry a slouží elitní menšin v i pod ízené v tšin. Zárove mohou podporovat stávající rozložení sil 10. Jedná se o sociální konstrukci reality, nebo žurnalista nejen vypovídá o sv t, ale zárove ho sám konstruuje. S výše zmín ným na úrovni médií pevn souvisí tzv. agenda setting neboli nastolování témat v agend médií, které se stalo na dlouhou dobu cílem mediálních výzkum, nebo po úsp šném rozší ení médií se ihned objevila otázka, jak se média a recipienti navzájem ovliv ují. 11 Mediální skute nost a lidská realita jsou dva konstrukty, které vytvá í pohled na spole nost. Jeden skrze obsah mediálních sd lení a druhý skrze jedincovo okolí a spole nost. V obou p ípadech se jedná o konstrukci reality, do které se promítá ideologie (souhrn idejí, hodnot, postoj, soud ). Média dnes poskytují stále v tší díl reality, mnohem v tší, než bývalo zvykem do za átku dvacátého století a svým recipient m p edkládají významy, v tomto kontextu chápané jako kulturn a spole ensky zakotvené výklady sv ta. 12 Ameri tí teoretikové médií Maxwel McCombs a Donald Shaw zmi ují, že n kte í recipienti, v tšinou více vzd laní jedinci, informace aktivn vyhledávají, ale v tšina je pouze p ijímá. Rozdíl také vidí ve vnímání informace, n kdo je pouze tzv. slyší (hear) a málokdo opravdu poslouchá (listen). 13 Ve stejné studii uvádí i práci manžel Langových, kte í tvrdí, že média budují ve ejný obraz a nazna ují, co by si ve ejnost m la myslet, znát a hlavn, jaký 9 JIRÁK, Jan. KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spole nost. Vyd. 2. Praha: Portál, s JIRÁK, Jan. KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spole nost. Vyd. 2. Praha: Portál, s TRAMPOTA, Tomáš. VOJT CHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. Praha: Portál, s JIRÁK, Jan. KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spole nost. Vyd. 2. Praha: Portál, s McCOMBS, Maxwel E.; SHAW, Donald L. The Agenda Setting Function in Mass Media. The Public Opinion Quarterly, Vol. 36, No 2. (Summer, 1972) p Další dostupnost: <http://www.unc.edu/~fbaum/teaching/plsc541_fall06/mccombs%20and%20shaw%20poq% pdf>. 20 Spole enský význam tradic v Kyrgyzstánu v porovnání s tureckými Kyrgyzy v oblasti Ulupamir každý den jako pro západní zem. Je možné si všimnout koleg i spolužák, kte í nosí stejné oble ení celý týden v ad. Není to známkou toho, že by nem li dostatek oble ení, ale jejich kulturních zvyklostí. U každého národu šperky hráli podstatnou roli zejména v život žen a dívek. P íkladem mohou být zásnuby, kdy matka ženicha dává náušnice nev st. Tém od narození dívky nosí náušnice, brože, náramky a náhrdelníky p kných vzor, barev a tvar. Vše dopl ují zlaté výšivky a hedvábí. Pro kyrgyzské šperky jsou charakteristické náhrdelníky z korál, drahých kamen a tyrkysu. Zájem v barv m l podtrhnout dojem živosti. Ušní kroužky byly asto zdobeny malými p ív sky a etízky, pro které byl typický komplikovaný vzor. V dekoraci se asto používaly celé sít vyrobené z korálk, které byly p ipojeny k p ív sk m z mincí. Tvary p írodních motiv inspirovali moderní klenotníky, kte í se navrací k jejich používání ve špercích, oble ení a dalším um ní. P i emeslné výrob Kyrgyze provázejí zvuky komuzu 86 a zp vy kyrgyzských písní. Komuz je t ístrunný nástroj hruškovitého tvaru, krk a hlava je vyrobená z jednoho kusu d eva, obvykle meru ky, jalovce a z ídka o echového d eva. P ed 20. Stoletím byly struny vyrobené z ov ího st eva, ale poté se za al používat plast. Celková velikost komuzu závisí na místních tradicích a šikovnosti emeslníka. 87 Existuje ada legend o p vodu komuzu. Jedna z nich vypráví o kyrgyzském lovci Kambarkanovi, který znal jazyk mnoha pták a voln žijících zví at, a tak dokázal rozeznat každého z nich podle hlasu. Jednou ovšem uslyšel nový nádherný zvuk, který nemohl rozeznat. Vylezl na strom, aby získal lepší p ehled a náhle uvid l dv v tve, které byly spojeny st evem veverky. A zdálo se, že zvuk p ichází z tohoto et zce. Vzal tento et zec a kus d eva a vyrobil si pro sebe nástroj a tím se stal otcem melodie. Jiná legenda vypráví o hrá i na komuz, který se sp átelil se slavíkem. Slavík byl unešený jeho hrou, a proto ho požádal, aby ho nau il zpívat jako komuz. V Biškeku je možné spat it malé d ti hrající na tento nástroj. Ulukmyrza hraje na komuz, jenž dostal jako dar od svého otce. Hraje p edevším na oslavách a významných p íležitostech. V Turecku jsem se setkala s mužem, který je považovaný za nejlepšího muzikanta ve vesnici. Za al se u it na komuz, když mu bylo 20 let a hraje více než 30 let. Komuz získal jako dar od jeho p íbuzných v Kyrgyzstánu. Mnoho událostí je známých v r zných formách mýt a legend, jelikož kyrgyzská literatura nebyla písemn zaznamenaná do dvacátého století. Ústní tradicí se p enášely legendy, 86 Komuz je t í strunný nástroj hruškovitého tvaru vyrobený z jednoho kusu d eva. 87 Komuz. Traditional music and musical instruments of the Kyrgyz [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.sounds.kg/en/instrument/strynna>. 69

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná:

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Rozhovor Alla Na začátek tohoto rozhovoru Alla ti řeknu, že máme čtyři fáze kulturního šoku. Aby sis to mohla také připomenout a mohla se opět vžít do té situace. Takže první fázi je fáze medových týdnů

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Trh práce ovlivňuje ekonomická situace Ekonomika rostla do roku, zaměstnanost však takový trend nevykazovala...podobný ne však stejný vývoj probíhal i v Libereckém kraji Situaci

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Duchovní služba ve věznicích

Duchovní služba ve věznicích Duchovní služba ve věznicích Obsah 1. ÚVOD... 3 2. VZNIK DUCHOVNÍ SLUŽBY... 3 3. POSLÁNÍ, SMYSL A VÝZNAM SLUŽBY... 4 4. ZÁVĚR... 6 2 1. ÚVOD Už před mnoha tisíci lety se považovalo za tělesné milosrdenství,

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

Názory na bankovní úvěry

Názory na bankovní úvěry INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2007 DLUHY NÁM PŘIPADAJÍ NORMÁLNÍ. LIDÉ POKLÁDAJÍ ZA ROZUMNÉ PŮJČKY NA BYDLENÍ, NIKOLIV NA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Projekt týmu ze ZŠ Nad Plovárnou 5 Tým: Beránková Kateřina, Cahová Zuzana, Smazalová Tereza, Štefková Kristýna, Zachová Adéla Vedení týmu: p. uč. Korbelová Jitka Příběh Hany Noskové

Více

Jak se ČNB stará o českou korunu

Jak se ČNB stará o českou korunu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31 Jak se ČNB stará o českou korunu Esej na odborné téma Jméno: Nicola Lužíková Ročník: 3. JAK SE ČNB STARÁ O

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 *UOHSX007XXVS* UOHSX007XXVS ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace Datum konání: 6. 10. 2010 Program: 1. Projednání a schválení Výroční zprávy o činnosti školy 2009/2010 2. Projekt MŠMT Peníze školám 3. Nařízení vlády o odvodu 30% z částky na pomůcky školy zpět do státního

Více

D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí.

D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. Tento certifikát má hodnotu jedné ivé a zdravé kozy. Díky pomoci eských dárc nakupuje lov k v tísni tato veselá zví ata pro rodiny v chudých zemích Afriky a Asie.

Více

Č. j.: R136/2006/02-03255/2007/300-Hr V Brně dne 19. února 2007

Č. j.: R136/2006/02-03255/2007/300-Hr V Brně dne 19. února 2007 Č. j.: R136/2006/02-03255/2007/300-Hr V Brně dne 19. února 2007 Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 9.11.2006 Českou republikou, Ministerstvem obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha

Více

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním 1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007

Více

The University of Plymouth

The University of Plymouth The University of Plymouth Jmenuji se Lukáš Widomski, je mi 19 let a tento rok jsem udělal maturitu na SPŠ EI Kratochvílova 7. Označil bych se jako průměrný, cílevědomý student, který vzal osud do svých

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Pravidla pro poskytování dotací na sportovní činnost Město Mariánské Lázně rozhodlo dne 11.12.2012 usnesením zastupitelstva města č. ZM/481/12 vydat tato Pravidla pro poskytování

Více

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007 č. 1 / únor 2008 Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou první číslo našeho Zpravodaje v roce 2008, ve kterém bychom Vás rádi informovali o dění v naší obci v uplynulých i nadcházejících měsících.

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Shrnující zpráva ze sociologického výzkumu NEJDEK

Shrnující zpráva ze sociologického výzkumu NEJDEK UNIVERSITAS, s.r.o. Borovská 1425, 190 16 Praha 9 Tel.: 281972182 www.universitas.cz IČO: 274 17 719 Sociální služby: Potřeby a názory občanů v Karlovarském kraji 2007 Shrnující zpráva ze sociologického

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013 Zápis ze schůzky zástupců obce s domovními důvěrníky Zahájení v 16.00 hod. Účast: na sále Kulturního domu v Rudolticích domovní důvěrníci, popř. zástupci: dne 7. října 2013 o přítomni: Eva Chládková, Jana

Více

Školtýn. Základní škola Týnec nad Labem Ročník 11 1. číslo 2011-2012

Školtýn. Základní škola Týnec nad Labem Ročník 11 1. číslo 2011-2012 Školtýn Základní škola Týnec nad Labem Ročník 11 1. číslo 2011-2012 Obsah 1, Zpravodajství Úvod Zahájení školního roku Den bez aut Vodácký seznamovací kurz Anketa Co nás čeká v dalších měsících 2, Sport

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

Marketing. Modul 5 Marketingový plán

Marketing. Modul 5 Marketingový plán Marketing Modul 5 Marketingový plán Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na zadlužení a přijatelnost

Více

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ ZA ROK 2005 O em se do tete v naší výro ní zpráv : 1. Úvodní slovo 2. Poslání a cíle 3. Naši lenové, lidé ve vedení 4. Zpráva o innosti 5. Finan ní zpráva za rok 2005

Více

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007 Evropský týden mobility Evropský den bez aut 2007 V roce 2007 se česká, moravská a slezská města opět zapojila do celoevropské akce Evropský týden mobility (16. 22. září) a Evropský den bez aut (22. září),

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad pro prodej nemovitostí (pozemků, jejichž součástí jsou bytové domy) Městské části Praha 5 (dále jen Zásady )

Více

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012)

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Ve dnech 12. 15. 1. 2012 se MAS Střední Povltaví prezentovala na společném stánku se Svazkem obcí Milevska na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour

Více

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT V roce 2012 byli v rámci výběrového šetření pracovních sil dotazováni respondenti ve věku 50-69 let na téma jejich odchodu do důchodu. Přechod mezi aktivitou

Více

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice (Praha, 23. března 2016) Téměř tři čtvrtiny budoucích mladých lékařů a lékařek (72%) plánují po ukončení jejich vysokoškolského

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 A 60/2002-34 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2661/108/15

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2661/108/15 ODBORNÝ POSUDEK č. 2661/108/15 o obvyklé ceně ideální 1/2 nemovité věci bytové jednotky č. 1238/13 včetně podílu 784/15632 na pozemku a společných částech domu v katastrálním území a obci Strakonice, okres

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr.

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr. ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Srubec, okr. České Budějovice Adresa: Srubec čp. 30, 370 06 České Budějovice Identifikátor

Více

Zpráva z auditu programu Ekoškola

Zpráva z auditu programu Ekoškola Zpráva z auditu programu Ekoškola Název školy Adresa školy Jméno ředitele školy Jméno koordinátora programu Datum auditu Jména auditorů Základní škola, Praha 9 - Horní Počernice, Ratibořická 1700 Ratibořická

Více

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele Z důvodu ulehčení, snazší orientace, poskytnutí jednoznačných a široce komunikovatelných pravidel v otázkách mateřství

Více

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 Zastupitelstvo města Březnice se na svém zasedání dne 11. 12. 2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o

Více

dětí. Těžká nemoc, která pak pomalu stravovala její síly, byla jí odpovědí Ježíšovou na její nabídku a naplňovala ji vnitřním štěstím.

dětí. Těžká nemoc, která pak pomalu stravovala její síly, byla jí odpovědí Ježíšovou na její nabídku a naplňovala ji vnitřním štěstím. Krátký životopis Narodila se 19. července 1924 jako dcera rolníka Aloise Zelíka a jeho manželky Anny, rozené Jirsákové, v Napajedlích č. 302. Navštěvovala mateřskou, obecnou a měšťanskou školu v ústavě

Více

Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007

Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007 Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 27 V úvodu projektu byly v únoru 27 uspořádány tzv. konzulární dny přímo u krajanské komunity v Aktjubinsku. V rámci této akce byli na místě

Více

M ě s t s k ý ú ř a d Odbor stavební a vodoprávní

M ě s t s k ý ú ř a d Odbor stavební a vodoprávní M ě s t s k ý ú ř a d K u ř i m Odbor stavební a vodoprávní Jungmannova 968, 664 34 Kuřim SPIS. ZN.: S-MK/232/12/OSVO/Le Č.J.: MK/232/12/OSVO VYŘIZUJE: Ing. Lekešová TEL.: 541422314 E-MAIL: lekesova@radnice.kurim.cz

Více

Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části. USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ

Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části. USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části 28. zasedání dne 30. 11. 2015 USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ RMČ po projednání: I. souhlasí

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Identifikátor:

Více

Srovnání cen spotřebního koše a průzkum způsobu nakupování

Srovnání cen spotřebního koše a průzkum způsobu nakupování Gymnázium Přírodní škola Srovnání cen spotřebního koše a průzkum způsobu nakupování Autoři: Vedoucí: Tomáš JELŠÍK, Kryštof KADLČÍK, Lucie KOLÍNOVÁ, Matyáš LUKAVSKÝ, Hermína MOTLOVÁ, Timea PRAŽÁKOVÁ, Andrea

Více

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 tel.: 585 412 493, e-mail: skola@gcajkol.cz vlastimil.kaspir@post.cz www.gcajkol.cz KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Datum a místo konání: 21.3.2016 v

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi Škola: Základní škola a Mateřská škola, Praha 6, náměstí Svobody 2 Učitel: Mgr. Vladimíra Koucká Žáci: Antonie Holečková, Klára Kudláčková, Barbora Šrámková Třída: 8. ročník Pavel Bratinka aneb Od metaře

Více

Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími

Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími 3. 2. 2014 Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími V roce 2012 pracoval v rámci referenčního období čtyř týdnů alespoň někdy večer každý třetí respondent. Frekvence noční

Více

rozhodnutí: Podle 59 odst. 2 správního řádu se odvolání zamítá a napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně se potvrzuje.

rozhodnutí: Podle 59 odst. 2 správního řádu se odvolání zamítá a napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně se potvrzuje. Praha Čj. 33 398/2005-603/III. vyř. Na základě odvolání (rozkladu) podaného dne 2. 8. 2005, paní xxxxxxxxxxxxxxxxx, bytem xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, podle 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním

Více

Otická knihovna. Knihovny vedly knihovní rady, které se volily a volily knihovníka. V roce 1937 to byla Růžena Vaculová.

Otická knihovna. Knihovny vedly knihovní rady, které se volily a volily knihovníka. V roce 1937 to byla Růžena Vaculová. Otická knihovna Podle zákona o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919, číslo 4305 Sb., jsou obce, kde menšina národní čítá nejméně 400 obyvatel nebo kde působní státní menšinová škola,

Více

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ verze 1.06 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 1.01 22. 10. 2007 Sestavování

Více

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv jiný 3. kde jsem 4. jak jsem se sem dostala 5. kde bydlím

Více

Kolektivizace venkova očima pamětníků

Kolektivizace venkova očima pamětníků Kolektivizace venkova očima pamětníků Jakub Veselý Abstract The submitted article is a case study of a particular village and focuses on the period of forced collectivisation in rural Czechoslovakia. The

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

Problematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin

Problematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVF Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVF Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití Název dokumentu: Problematika negativního

Více

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace V Praze dne 27. dubna 2015 Č.j.:359/15/REV1 Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně

Více

VZOR SMLOUVY SMLOUVU O POSKYTNUTÍ NEINVESTIČNÍ DOTACE. Smluvní strany. (dále jen smlouva ) K REALIZACI PROJEKTU. Krajský úřad

VZOR SMLOUVY SMLOUVU O POSKYTNUTÍ NEINVESTIČNÍ DOTACE. Smluvní strany. (dále jen smlouva ) K REALIZACI PROJEKTU. Krajský úřad VZOR SMLOUVY Krajský úřad Číslo smlouvy u poskytovatele: Číslo smlouvy u příjemce: 13/SML SMLOUVA O POSKYTNUTÍ NEINVESTIČNÍ DOTACE uzavřená v souladu s ust. 159 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní

Více

V Táboře dne 14. 6. 2011

V Táboře dne 14. 6. 2011 HLAVNÍ SÍDLO: CENTRUM SLUŽEB STARÉ MĚSTO, PŘEVRÁTILSKÁ 330, CZ-390 01 TÁBOR POBOČKA A ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ: PASÁŽ ATLANTIS, TŘ. 9. KVĚTNA 640, CZ-390 02 TÁBOR TEL.: +420 381 254 903, FAX: +420 381 254

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S443/2012/VZ-17943/2012/710/FKa V Brně dne 2. 11. 2012

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S443/2012/VZ-17943/2012/710/FKa V Brně dne 2. 11. 2012 *UOHSX004JZ6C* UOHSX004JZ6C ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S443/2012/VZ-17943/2012/710/FKa V Brně dne 2. 11. 2012 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 1Co 223/2009-221 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Zavrtálka a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Radmily Baďurové v právní

Více

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2588/35/15

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2588/35/15 ODBORNÝ POSUDEK č. 2588/35/15 o obvyklé ceně nemovitých věcí pozemku p.č.st. 235 jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. 149 a pozemku p.č. 1317/5 vše v katastrálním území Řetová a obci Řetová, okres

Více

JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD

JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Kancelář hejtmana Ing. Jaroslav Jedlička, vedoucí odboru U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 291, fax: 386 354 967 e-mail: jedlicka@kraj-jihocesky.cz,

Více

VSTŘÍCNÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY V SOCIÁLNÍM PODNIKÁNÍ WWW.GENDERPOWERMAP.EU

VSTŘÍCNÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY V SOCIÁLNÍM PODNIKÁNÍ WWW.GENDERPOWERMAP.EU VSTŘÍCNÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY V SOCIÁLNÍM PODNIKÁNÍ 10/09/2015 WWW.GENDERPOWERMAP.EU SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ / SOCIÁLNÍ PODIK Sociální podnikání není totéž co charita. Sociální podnik musí být stejně úspěšný jako

Více

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. Stanovisko vlády ČSSR

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. Stanovisko vlády ČSSR Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. 5 Stanovisko vlády ČSSR k úmluvám a doporučením přijatým na 55. Mezinárodní konferenci práce Na 55. zasedání Mezinárodní konference

Více

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBEC VITĚJOVICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích Zastupitelstvo Obce Vitějovice se na svém zasedání dne 31.10.2012 usnesením č. 63/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR V MAJETKU MĚSTA VRBNO POD PRADĚDEM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR V MAJETKU MĚSTA VRBNO POD PRADĚDEM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR V MAJETKU MĚSTA VRBNO POD PRADĚDEM Čl. I Základní ustanovení 1) Těmito Pravidly se stanoví postup při prodeji bytů a nebytových prostor, které jsou dosud ve

Více

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

VÝZVA. Česká republika-ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen zadavatel) se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985.

VÝZVA. Česká republika-ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen zadavatel) se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985. VÝZVA k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na službu dle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), Směrnice MŠMT,

Více

2. CÍL A SOUVISLOSTI VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV

2. CÍL A SOUVISLOSTI VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV Příloha I Podmínky zadávacího řízení ze dne 2. března 2009 SPECIFIKACE Produkce "open air" festivalu k oslavě Dne Evropy (9. května), který bude informovat o záležitostech EU, propagovat 5.výročí rozšíření

Více

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU 1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň

Více

Tazatelé (T): Kateřina Kohoutová, Zuzana Herrmannová, Iva Nádvorníková

Tazatelé (T): Kateřina Kohoutová, Zuzana Herrmannová, Iva Nádvorníková Rozhovor se uskutečnil dne 26.6.2011 v oblasti Batken, v jižním Kyrgyzstánu v rámci projektu Postsocialistická transformace a změny kultury ve Střední Asii se zaměřením na Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán

Více

Příklad možnosti využití studentů k provádění evaluace v zařízeních poskytujících sociální služby

Příklad možnosti využití studentů k provádění evaluace v zařízeních poskytujících sociální služby Příklad možnosti využití studentů k provádění evaluace v zařízeních poskytujících sociální služby Zdroj: HALL, I., HALL, D. Evaluation and Social Research, Introducing Small-Scale Practice. Palgrave Macmillan.

Více

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva

Více

OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD

OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD firma Obec Prackovice nad Labem účinný od 1.6.2008 aktualizovaný 27.5.2015 Obec Prackovice nad Labem

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Církevní husitská základní umělecká škola Harmonie, o.p.s. se sídlem Bílá 1, 160 00 Praha 6 - Dejvice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 2. ŠKOLNÍ ŘÁD ZUŠ Č.j.: 8/2012 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala

Více

VÝZKUM. KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity. Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky

VÝZKUM. KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity. Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky VÝZKUM KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky Vážená paní zastupitelko, vážený pane zastupiteli, v zimě jsme se na Vás obrátili

Více

Příloha č. 1: Seznam respondentů

Příloha č. 1: Seznam respondentů Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam respondentů (tabulka) Příloha č. 2: Scénář otázek pracovníci ÚP Příloha č. 3: Scénář otázek zahraniční pracovníci Příloha č. 4: Scénář otázek zaměstnavatelé Příloha č.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Afs 63/2012-39 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely

Více

Září 2014. Měsíčník novoměstského sboru ČCE. Ročník XIII.

Září 2014. Měsíčník novoměstského sboru ČCE. Ročník XIII. ZPRÁVY A OHLASY Září 2014 Měsíčník novoměstského sboru ČCE Ročník XIII. Kalendárium akcí v září 2014 a co nás čeká v říjnu: 3.9. NM 18.00 schůze staršovstva 5.9. NM 19.30 schůzka učitelů NŠ 6.9. Seniorátní

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví

Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví I. Úvod Po více než deseti letech od 16.července 2002, kdy evropští sociální partneři uzavřeli Rámcovou dohodu

Více

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací

Více

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu Disciplinární řád 1 Účel disciplinárního řádu Disciplinární řád upravuje postup čestné rady Komory, práva a povinnosti účastníků disciplinárního řízení a úkony, které s disciplinárním řízením souvisejí

Více

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených

Více

ekarolinka Hasičská zbrojnice v Trávničku

ekarolinka Hasičská zbrojnice v Trávničku Podještědský měsíčník Sdružení obcí Podještědí ekarolinka Ročník XVII. Číslo 5. Květen 2012 e Hasičská zbrojnice v Trávničku Z mikroregionu Již podle obrázku na titulní stránce je možno poznat, který měsíc

Více

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto Statutární město Přerov IČ: 003 01 825 DIČ: CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov I-Město, 750 02 Přerov zastoupené náměstkem primátora Pavlem Košutkem (dále jako Město ) MMPr/SML/2183/2015 a Česká

Více

Školní řád. od 1. 9. 2015

Školní řád. od 1. 9. 2015 Základní škola a Mateřská škola Nový Jičín, Jubilejní 3, příspěvková organizace pracoviště Jubilejní 3 http://www.zsjubilejni.cz, tel.: 556 708 066, e-mail: skola@zsjubilejni.cz Školní řád od 1. 9. 2015

Více

Základní kynologická organizace Zásmuky

Základní kynologická organizace Zásmuky Zápis č. 1/2014 z členské schůze ZKO Zásmuky 261, konané dne 6.12.2014 Přítomni: Zdeněk Auterský, Peter Andel, Michaela Černá, Hana Dobšová, Pavel Drahoš, Gabriela Kořínková, Pavel Kotrba, Libor Kytka,

Více

Jak jednat. se stavebním úřadem. Michal Lalík. e s. stavebnímu zákonu z praxe

Jak jednat. se stavebním úřadem. Michal Lalík. e s. stavebnímu zákonu z praxe Jak jednat se stavebním úřadem 148 Michal Lalík ne nejčastější ejčastějš jč tějš ší otázky ot ázk y a odpovědi odpově ědi ě di ke e s stavebnímu zákonu z praxe o éh ěn zd te kt u je o ro js P a o Ukazka

Více

Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012

Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012 Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012 Předmětem signální zprávy o průběhu realizace projektu

Více